Rastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Bernard Humpolec


Pivovary Braumeister

Rodinný pivovar Bernard letos hodlá zvýšit vývoz piva na Slovensko z loňských šesti a půl tisíc hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký podnik vstoupil na slovenský trh v minulém roce a nyní dodává sudové pivo celkem do sto osmdesáti restaurací. Množství piva dodaného na Slovensko se na loňském ročním výstavu pivovaru podílelo pěti procenty. "Chceme zvýšit počet hospod a předpokládáme, že začneme zavážet i lahvové pivo do marketů, " uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivo Bernard zatím odebírají restaurace v západní části Slovenska. "Podle reakcí, které dostáváme, Slovákům chutná, " dodal mluvčí s tím, že se dokonce někteří hostinští sami hlásí, že by ho chtěli točit.

Pivovar vyváží také do Švédska. První dodávky piva loni odeslal i do Německa, Chorvatska a Ruska. "Připravujeme export do Ameriky, " řekl Zdeněk Mikulášek. V minulém roce přes chladnější jaro a počátek léta pivovar meziročně zvýšil výrobu piva o čtyři procenta na 127 tisíc hektolitrů a uvařil nejvíce piva za posledních deset let.

Humpolecké pivo navíc loni získalo jedenáct ocenění, z toho osm za kvalitu. Umístění získaly především sváteční ležák a speciální černé pivo, prodávané v lahvích s patentním uzávěrem. V novinářské anketě o nejpopulárnější značku Naše pivo 2004 obsadil Bernard třetí příčku. více ZDE Pivovar zaměstnává devadesát lidí. Vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí 6500 tun sladu. V roce 2002 zvýšil výstav o 15 procent na 109 tisíc hektolitrů. V roce 2003 výroba piva stoupla o dalších 13 procent a Bernard se stal největším pivovarem v kraji Vysočina. (iDnes)


Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 15. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2005. Soutěž se konala ve dnech 1. - 4. února tradičně při Reprezentačních slavnost piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek letos opět triumfovalo v kategorii tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již počtvrté v řadě od roku 2002. Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: "Soutěže se zúčastnilo více než 52 pivovarů a pivo značky Bernard opět potvrdilo svoji vysokou kvalitu. Černý speciál patří mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem." Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 214 vzorků, převážně českých značek piva. (Protext)


Rodinný pivovar Bernard letos hodlá zvýšit vývoz piva na Slovensko z loňských 6500 hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký podnik vstoupil na slovenský trh v minulém roce a nyní dodává sudové pivo do 180 restaurací. Množství piva dodaného na Slovensko se na loňském ročním vývozu pivovaru podílelo pěti procenty. (Mojenoviny.cz)


Rodinný pivovar Bernard získal v roce 2004 celkem 11 významných ocenění. Vedle tradičně získaných cen za kvalitu nepasterizovaného piva Bernard na různých degustačních soutěžích v České republice se pivovar prosadil v novinářské anketě pořádané ČSPaS - Naše pivo 2004 a v soutěži CZECH TOP 100 roku 2004. "Umístění získala především piva s přísadou jemných kulturních kvasinek, která prodáváme v lahvi s patentním uzávěrem, Sváteční ležák a Speciální černé pivo, " hodnotí úspěšný rok výrobní ředitel a spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: "Za kvalitu piva jsme v loňském roce získali celkem osm

ocenění."

Výčet úspěchů doplňuje generální ředitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard: "Výrazným úspěchem je třetí místo v jediné české novinářské anketě popularity jednotlivých značek piva v České republice s názvem Naše pivo 2004, pořádané ČSPaS v rámci soutěže České pivo roku 2004. V anketě hlasovalo přes sto novinářů a značka Bernard se zařadila mezi nejpopulárnější piva v České republice."

Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597 a v roce 1991 zprivatizován. Vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice, dále pivo vyváží na Slovensko, do Švédska, Německa, Chorvatska a Ruska. Zaměstnává 90 zaměstnanců a v roce 2004 měl

výstav 127, 7 tis. hl.piva, což představuje meziroční nárůst 4 procenta.

Seznam získaných ocenění Rodinným pivovarem Bernard v roce 2004:

1.místo Česká pivní pečeť v Táboře, Speciální černé piva 13%

CZECH TOP 100 - nejobdivovanější firma Vysočiny 2004

CZECH TOP 100 - 4. místo v kategorii potravinářský a tabákový průmysl

1.místo Pivo České republiky v Českých Budějovicích, Speciální černé piva 13%

3.místo Pivo České republiky v Českých Budějovicích, Speciální světlé pivo OX

2.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Speciální černé pivo s přísadou jemných kulturních kvasinek

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Polotmavý ležák Bernard

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

3.místo Novinářská anketa "Naše pivo 2004" v Praze

3.místo Sdružení přátel piva, Černá Hora, Polotmavý ležák Bernard

3.místo Sdružení přátel piva, Černá Hora, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

(Protext)


Zakladatel rodinného pivovaru Bernard je nepochybně úspěšný podnikatel. V Humpolci vybudoval spolu s dalším společníkem firmu, která oživila tradici výroby piva a v ostrém konkurenčním boji uhájila své místo na trhu. Největší problémy dnes vidí v nedostatku etiky a morálky.

Jaké jsou dnes v Česku podmínky pro podnikání? Jsou skutečně tak špatné, jak tvrdí už i někteří politici?

Asi by nebylo zcela objektivní označit je za zásadně a jenom špatné. Výhodou je, že Česko stále ještě nabízí mnohem víc příležitostí k podnikání než třeba západní Evropa. Od roku 1989 ještě neuběhla dost dlouhá doba, aby trh už byl zcela nasycený.

A co stížnosti na zhoršování podnikatelského prostředí – jsou oprávněné?

Jistěže ano. Zvyšuje se daňové zatížení, podnikatelé doplácejí na nepovedené zákony, roste byrokracie. To všechno jsou obecně známé věci, ale podnikatelské prostředí bohužel kazí i další velmi negativní jevy. V našem oboru jsou to například obchodní praktiky velkých pivovarů, které začaly majitelům restaurací platit obrovské peníze v hotovosti, aby si zajistily, že daná hospoda či restaurace bude čepovat jen jejich pivo.

Není to jasný úplatek?

Po právní stránce jim nelze nic vytknout. Majitelé restaurací dostávají peníze na základě smluv o propagaci dané značky. Vezměte si, že pivovar běžně poskytne restauraci nejen veškeré technické vybavení, pravidelný servis a reklamní předměty od sklenic přes tácky až po ubrusy. Ale k tomu navíc i statisícové finanční částky. Osobně se mi taková praxe nelíbí. Vytváří prostředí, které postrádá jakoukoliv morálku.

Jde o českou specialitu?

Velké pivovary s ní začaly v Německu a postupně ji přesunuly k nám. To ale přece neznamená, že ji musíme tolerovat. Mělo by nám vadit, že tady kvalita nabízeného zboží a služeb není primárním rozhodujícím motivem.

Takže v konkurenčním boji pivovarů nehraje kvalita žádnou roli?

My se o ni dlouhodobě snažíme, což dokazuje řada ocenění, které jsme získali vloni i v předchozích letech. Pozitivní odezvu na kvalitu našeho piva máme také ze zahraničí. Přestože jsme s exportem začali až v loňském roce, dnes už vyvážíme do pěti zemí: na Slovensko, do Ruska, Chorvatska, Švédska a Německa. Přitom když naši zástupci osloví restauraci u nás doma, tak se hostinský často vůbec neptá na kvalitu, ale zajímá ho jen to, kolik dostane peněz.

Neměl by se provizemi za propagaci zabývat úřad pro ochranu hospodářské soutěže?

Antimonopolní úřad bohužel tyto praktiky připouští a toleruje. Před několika lety dal sice několika velkým pivovarům pokuty, ale ty byly v řádu od 250 tisíc do půl milionu korun. To jsou přitom investice do jedné jediné restaurace! Pro porovnání: náš pivovar, ač patří mezi malé, dnes v Česku zásobuje 1600 hospod. Vloni jsme byli nuceni “na podporu prodeje” do restaurací investovat několik desítek milionů korun. Neříkám, že nejsme schopní tyto peníze vydělat, ale ve férovém prostředí jsme je mohli investovat zpět do rozvoje výroby. Místo toho jsme se museli přizpůsobit.

Systém provizí sice kritizujete, ale přitom se ho sami účastníte…

Já jsem proti němu tvrdě bojoval až do roku 2001. Jenže v tom roce jsme prodali nejméně piva a dostali se pod hranici 100 tisíc hektolitrů, která je kritická pro přežití. Takže nám nezbylo nic jiného než s těmi “benefity” začít také. Dnes nám už tři roky po sobě výstav opět roste, chybí ale radost z čisté hry a soutěže.

Zmínil jste i nepovedené zákony.

Jistě, o diletantství nynějších českých poslanců by se snad už daly psát romány. My jsme to opět pocítili vloni v dubnu, kdy parlament v souvislosti se vstupem do Evropské unie novelizoval zákon o DPH a na poslední chvíli do něj vložil i vratné obaly. Byl to ekonomický nesmysl, který sice od prvního ledna zase zrušil, ale spousta firem s ním měla několik měsíců obrovské a zbytečné administrativní problémy. Přitom je snad jasné, že když si navzájem posíláte bednu, sud nebo vratnou láhev, tak tam skutečně žádná přidaná hodnota nevzniká.

V minulých letech jste dokázal za zájmy malých pivovarů úspěšně lobovat. Proč jste to neudělal i teď?

To je jednoduché. Firem, kterých se zdanění vratných obalů týkalo, se nikdo neptal na jejich názor. Dozvěděly se to jen několik dnů před tím, než jim tato povinnost vznikla.

Jste v nějaké politické straně?

Nejsem.

Neoslovila vás žádná s nabídkou, abyste ozdobil její kandidátku?

Dostal jsem jich několik, ale nepřijal jsem žádnou. I když jsou mi některé strany blízké, chci být nezávislý. Navíc bych považoval za špatné, kdyby si lidé pivo Bernard spojovali s nějakou politickou stranou.

Vstup do politiky vás tedy neláká?

Nezakrývám, že mě politika bytostně zajímá a dokonce i vnitřně provokuje. Protože samozřejmě ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Ale s nynějším rozložením sil v parlamentu bych měl problém. Nedokážu si představit, že bych měl zdlouhavě vyjednávat o věcech, které jsou pro mě naprosto jasné nebo z nich dokonce v rámci vyšších politických cílů ustupovat a hledat nějaké “rozumné” kompromisy. Nechtěl bych prostě být poslancem, který se musí dohadovat a v zákulisních jednáních hledat spojence za každou cenu.

Ve firmě nemusíte hledat kompromisy?

Rozhodně nemusíme diskutovat o tom, zda jedna a jedna jsou dvě. Pivovar jsme koupili v totálně dezolátním stavu a za peníze, které několikanásobně převyšovaly jeho hodnotu. Přesto jsme uspěli. Jsem si jistý, že za to vděčíme hlavně tomu, že jsme nedělali kompromisy nebo o nich sáhodlouze diskutovali, ale naopak jsme se uměli rychle a správně rozhodovat.

Kterého politika si nejvíc vážíte?

Zpětně docela oceňuji Václava Klause. Za jeho vlády se samozřejmě nadělala spousta chyb, podcenily se kontrolní mechanismy. Toho samozřejmě využili ti, kteří si chtěli nakrást nebo prosadit své úzké zájmy. Bylo období, kdy jsem Klause neměl rád. Pro jeho aroganci, zjednodušené vidění světa. Když ho ale hodnotím zpětně, a porovnávám s dnešními vládními lídry, oceňuji, že měl vizi a snažil se, aby Česká republika šla dopředu.

Nynější kabinet se o to nesnaží?

Nikdo nepochybuje, že jsme dneska ekonomicky vyspělou zemí. Ale stačí se podívat na vývoj několika posledních let v Česku a na Slovensku a chce se vám brečet. Slovensko, které podvědomě podceňujeme a máme pocit, že jsme ho daleko předběhli, jde dnes rychle vpřed díky nepopulární vládě, která má vizi a chce něčeho dosáhnout. A já jsem přesvědčený, že pokud v Česku nedojde během několika příštích let k nějaké radikální politické změně, tak se budeme za pár let na Slováky dívat zezadu.

Pryč od politiky. Oč jste usiloval ve Svazu malých pivovarů?

Svaz jsem vymyslel a založil v roce 1993. Tehdy sdružoval zhruba dvacet malých nezávislých pivovarů. Slovo malý znamenalo výrobu do 200 tisíc hektolitrů ročně a slovo nezávislý, že nesměl být právně, ekonomicky ani jinak propojen s jiným pivovarem. Svaz jsme zakládali s tím, že se pokusíme prosadit takzvanou diferencovanou daň, která už tehdy existovala v Německu. To se nám podařilo v roce 1995. Díky tomu malé české pivovary už na spotřební dani ušetřily více než miliardu korun.

Jaký je důvod pro nižší zdanění?

V Německu, kde malé pivovary platí nižší daň už více než sto let, díky ní stále existuje přes tisíc malých pivovarů. A země si zachovala pestrou pivní kulturu, čili široký sortiment nabídky místních národních piv, chutí a specialit.

Které další země tuto úlevu mají?

Kromě Německa ji má Belgie, Dánsko, Holandsko, Česká republika a nyní po našem vzoru i Slovensko.

Ochutnáváte zahraniční piva?

Když si mám osobně vybrat v cizině značku piva, dávám přednost belgickému. V Německu bych sáhl po bavorském pivu – tam je spousta malých pivovarů. Jeden velmi kvalitní pivovar znám v Rakousku a určitě bych jmenoval i Irsko. Ty ostatní země už nemají tak zajímavá piva, protože se v nich pivovary zaměřily spíše na automatizovanou výrobu.

Anglická Camra nedávno kritizovala kvalitu českého piva…

Je to pohled zvenku a určitě není zcela objektivní. Ale na druhé straně nelze nevidět, že se i v Česku objevují tendence k výrobě globalizovaného piva, takzvaného eurobeeru. Český ležák se sice naštěstí pořád ještě odlišuje od ostatních globálních piv svojí chutí a dalšími vlastnostmi, ale když se vyrábí ve velkém a v automatizované výrobě, není to už o výjimečnosti. Kvalitu hlídají automatizované systémy, vzniká vysoce kvalitní pivo, které ale postrádá zvláštní chuťové vjemy.

Proč jste nakonec pověsil prezidentství ve Svazu malých pivovarů na hřebík?

Dosáhl jsem svého cíle, diferencovanou daň jsem prosadil do zákona o spotřební dani, později jsme ji obhájili i u ústavního soudu. Ta funkce pro mě měla smysl, když jsme měli společný zájem a svorně za něj bojovali. Pak se ale společný zájem vytratil a objevily různé třenice. Takže mě to - upřímně řečeno - přestalo bavit.

Je pivovar Bernard ještě pořád členem svazu?

Náš pivovar se v roce 2000 spojil s belgickým partnerem, přestal být zcela nezávislý a tím přestal naplňovat původní podmínku členství. Teď jí sice podle nové právní úpravy už zase vyhovuje, protože došlo ke změně definice zákona o spotřební dani, ale o vstupu do svazu zatím neuvažujeme.

Co vás vedlo ke spojení se zahraničním partnerem?

Motivem byl kapitálový vstup, peníze jsme potřebovali na další rozvoj firmy. Dnes máme my i Belgičané po padesáti procentech akcií.

Slučuje se vůbec forma akciové společnosti s označením rodinný pivovar?

Označení stále platí. Zvolili jsme ho spíš proto, abychom vyjádřili svůj přístup k podnikání. Že ten podnik chceme rozvíjet, budeme se mu věnovat a povedeme ho v duchu rodinné firmy. Pracuje v ní hodně rodinných příslušníků a příbuzných. Ode mě i mého společníka Josefa Vávry. A my se snažíme o otevřenou komunikaci, aby lidé ve firmě věděli, o čem se rozhoduje a kam ta rozhodnutí směřují.

Nemrzelo vás, že jste ztratili původní absolutní nezávislost?

Ztráta nezávislosti nás netrápí, protože jsme nastavili jasné partnerské vztahy a firmu řídíme tak jako dřív. Podnik jsme neprodali, prodali jsme jen akciový podíl. Kapitál, který jsme vstupem zahraničního partnera získali, nás posunul výrazně dopředu. Nepotřebuji mít sto procent akcií, ale chci, aby firma fungovala. Když jsou vlastnické vztahy korektní a transparentní, je jedno, jestli v ní máte pětadvacet nebo padesát procent. Pro mě je zábavnější mít pětadvacet procent v rozvíjející se firmě než zcela vlastnit podnik, který stagnuje.

Exportujete do pěti zemí a chystáte se i do Spojených států. Jak může firma vaší velikosti proniknout na americký trh?

Složitě, protože je poměrně silně chráněný. Musíte splnit celou řadu administrativních požadavků a ty se navíc v jednotlivých státech unie liší. Týkají se například federálního schválení etiket, licencí pro jednotlivé státy. Třeba na etiketách musí být upozornění, že pivo není vhodné pro těhotné ženy a všechny další náležitosti požadované jak místními tak i federálními úřady.

Není to příliš velká byrokracie?

Domnívám se, že tyto požadavky nevyplývají až tak z byrokracie, ale spíš snahy o ochranu amerického trhu. V USA se dnes prodávají spousty značek, je jich mnohem víc než například v Česku. A americké pivovary samozřejmě nemají zájem, aby se tam tlačily další. Úřady navíc vyžadují oddělení distribuce od dodavatele. Pro zahraniční firmu to znamená, že si především musí najít dobrého importéra. To se nám teď povedlo.

Jak odhadujete své šance?

Věříme, že uspějeme. Udělali jsme si marketingový průzkum, můj syn strávil v USA celé loňské léto.

Ing. Stanislav Bernard

Vystudoval Vysokou školu dopravní a strojní a v roce 1989 pracoval jako vedoucí odboru technického provozu podniku Textil Ostrava. V letech 1990 až 1991 byl místopředsedou opavského ONV, měl na starosti ekonomiku. Koncem roku 1991 koupil spolu s dalšími dvěma společníky v aukci malé privatizace objekt pivovaru v Humpolci a založil firmu Rodinný pivovar Bernard. O dva roky později založil Svaz malých nezávislých pivovarů a byl šest let jeho prezidentem. V prosinci 2000 dostal titul Pivovarská osobnost století, a to za úspěšný lobbing pro malé nezávislé pivovary.

Ve stejném roce do jeho firmy přišel belgický partner Duvel Moortgat a za kapitálový vstup získal 50 procent akcií. Stanislav Bernard ji dál vede spolu se svým dalším českým společníkem Josefem Vávrou. Každý z nich má nyní ve firmě čtvrtinový podíl. Rodinný pivovar Bernard zaměstnává 90 lidí.

Pivovarská osobnost století

Stanislav Bernard (49) se narodil v Opavě. Je ženatý, má dvě děti. V Humpolci si před třemi lety nechal postavit funkcionalistickou vilu. Rád sportuje, takže v ní nechybí bazén a fitness. Jezdí vozem BMW pětkové řady s dieselovým motorem. (Profit)


Rodinný pivovar Bernard uvaří v letošním roce nejvíce piva za posledních deset let. Současně se jedná o třetí nejlepší výsledek ve více než čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru. "V posledních letech se nám daří pravidelně zvyšovat výstav piva, " hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Nyní už pivovar překonal svůj loňský výstav a do konce letošního roku přesáhne produkce nepasterizovaného piva 127 tisíc hektolitrů." Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl privatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do patnácti set restaurací po celé České republice.

Humpolecké pivo znají i pivaři na Slovensku, ve Švédsku, Německu, Chorvatsku a Rusku. Podnik zaměstnává na devět desítek lidí a za prvních 9 měsíců letošního roku utržil za pivo 132, 2 milionů korun, což je meziroční nárůst o 15 procent. "Od roku 2000 je akciovou společností a vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí šesti a půl tisíc tun kvalitního sladu. V roce 2003 uvařil pivovar 123 tisíc hektolitrů piva, " dodal mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. (MF Dnes)


Odposlech na billboardech Bernarda

[pátek, 19. listopad 2004]

Billboardová kampaň Rodinného pivovaru Bernard "Svět se zbláznil, držte se..." pokračuje listopadovým tématem "Odposlech" a navazuje na předešlá témata, která grafickou zkratkou vyjadřují názor pivovaru na aktuální a ne zcela "normální" dění ve společnosti doma i ve světě. "Posláním billboardu "Odposlech" je - samozřejmě vedle propagace piva Bernard - upozornit na praxi, ohrožující soukromí každého z nás. Policista s hrníčkem představuje podnět k zamyšlení nad rostoucí hrozbou nekontrolovatelných policejních odposlechů, nad možnou ztrátou osobní svobody. Snaží se humorným způsobem ukázat na vážný společenský problém." říká Ing. Stanislav Bernard, spolumajitel pivovaru. Prostřednictvím billboardu "Odposlech" vyzýváme k zpřesnění a zpřísnění pravidel k získání povolení odposlechu, k sjednocení dnes nejednotné evidence, k zabránění možného zneužívání odposlechů a zamezení zasahování do soukromí občanů. (Telefonie)


Rodinný pivovar Bernard potvrdil kvalitu svého nepasterizovaného piva a na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem v Žatci získal významné ocenění hned ve třech kategoriích. Žatecká soutěž se konala ve dnech 26. a 27.8.2004 s vyhlášením výsledku při Dočesné a pivo Bernard získalo druhé místo v kategorii speciální tmavé pivo a dvě třetí místa, v kategorii tmavých ležáků a v kategorii světlých ležáků.

„Letošních 71 vzorků hodnotilo 136 degustátorů ze 16 českých pivovarů“ komentuje výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: „Soutěží se v 9 různých kategoriích a objektivita soutěže je zajištěna anonymitou vzorků. Soutěže se nezúčastňují sládci pivovarů, kteří by mohli své pivo poznat. Velice dobře se umístila obě piva Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek, Sváteční ležák a Speciální černé pivo.“ (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Kulatiny pivních slavností

[čtvrtek, 19. srpen 2004]

Zábava, umělci a pivo. To je spojení, které bude platit od pátečního odpoledne do sobotní noci v Humpolci. Centrum města už podesáté ovládnou Pivní slavnosti pořádané v režii Rodinného pivovaru Bernard. Hned v pátek se na Horním náměstí uskuteční několik zajímavých vystoupení. Po zahřívacích Skalácích zahrají a zazpívají postupně Jablkoň, Petr Muk, Mig 21 a Kyvadlo. V sobotu bude hlavní večerní čas patřit skupině Mňága a Žďorp. Ale už během dne postupně vystoupí s irskou hudbou a tancem Shannon, dechovka Vysočinka, s pořadem pro děti Michal Nesvadba, Martin Maxa a Bon Jovi Revival. Program pak završí ohňostroj, vystoupení Rock'n'roll bandu Marcela Woodmana a půlnoční videodiskotéka.

Protože bude samozřejmě nemenší roli hrát pivo, je na sobotní dopoledne připravena exkurze do Rodinného pivovaru Bernard. A dojde i na další zábavu. "Každý by si tady během dvou dní slavností měl najít to svoje, " řekl Právu Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru. Organizátoři slibují i skvělé počasí a na náměstí nabízejí na tisíc míst k sezení. "Počítáme s tím, že by se na slavnostech mohlo každý den vystřídat pět až šest tisícovek návštěvníků, " dodal Mikulášek. Jubilejní Pivní slavnosti začínají v pátek odpoledne. (Právo)


Vedra zvedla prodej piva

[pondělí, 19. červenec 2004]

Tropická horka posledních dnů citelně zvedla zájem o pivo a v pivovarech museli přidat na obrátkách. Rodinný pivovar Bernard v Humpolci už také prodává piva více než před týdnem. "Díky současnému počasí jsme v těchto dnech zvýšili prodej piva ve srovnání s minulým rokem zhruba o dvacet procent, " potvrdil Právu spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Současná čísla by měla odpovídat měsíčnímu objemu patnáct a půl tisíce hektolitrů piva. "Loni jsme ve stejném období prodali zhruba necelých třináct tisíc hektolitrů, " dodal Bernard. Humpolecký pivovar potvrzuje, že zejména v létě je trh s nápoji velice citlivý na výkyvy počasí. "Je to hlavní ukazatel. Děláme samozřejmě celou řadu aktivit, získáváme další restaurace, je za tím kupa práce. Počasí ale sehrává velmi významnou roli, " poznamenal spolumajitel v současnosti největšího pivovaru na Vysočině. (Právo)


V sobotu 3.července bude ukončena v pořadí již čtvrtá kampaň zpracování sladovnického ječmene ve Sladovně Bernard v Rajhradě u Brna. Za čtyři roky její produkce bylo vyrobeno celkem 26.400 tun sladu, z něhož se uvařilo 330 miliónů půllitrů piva. V letošní kampani bylo vyrobeno 6.650 tun sladu, zhruba jednu třetinu zpracuje Rodinný pivovar Bernard, ostatní se prodá dalším pivovarům v České republice. Část produkce je vyvezena do zahraničí (Belgie a Polska).

„Hlavní dodavatelé sladovnického ječmene jsou z okolí Brna, část nakupujeme na Českomoravské vrchovině“ konstatuje generální ředitel sladovny Ing. Josef Vávra a dodává „O humnový slad je pro jeho tradiční charakteristické vlastnosti v posledních letech zvýšený zájem.“

Sladovna byla založena v květnu roku 1872 a v září téhož roku se již začal vyrábět slad. V průběhu let se objektu využívalo pro různé účely a na konci druhé světové války sladovna vyhořela. V roce 2000 byla ve sladovně ukončena výroba. V září téhož roku ji koupil Rodinný pivovar Bernard a v krátké době obnovil výrobu.

Obrat za 1.čtvrtletí roku 2004 je 5.886 tis. Kč, hospodářský výsledek 1.845 tis. Kč a tržby za slad 5.629 tis. Kč. Ve sladovně je zaměstnáno 25 zaměstnanců.

Další informace: Zdeněk Mikulášek 565 532 407, pivovar@bernard.cz , www.bernard.cz , Jiří Šusta 547 230 031, sladovna@bernard.cz . (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Spolumajitel Rodinného pivovaru Stanislav Bernard plní svůj slib daný před zahájením EURO 2004 českým fotbalovým reprezentantům a celému realizačnímu týmu. Pro každého je připravena pivní prémie ve výši 80 litrů nepasterizovaného piva Bernard. Prémii získali za postup ze základní skupiny na letošním fotbalovém mistrovství Evropy v Portugalsku.

„Kromě samotných výsledků si cením morální síly reprezentačního družstva ve chvílích, kdy se nedařilo“ říká Bernard. „Především s reprezentací Nizozemska odehráli velké utkání. Gratuluji Karlu Brücknerovi a všem hráčům k postupu ze skupiny a držím jim palce do dalších zápasů. Věřím, že budu moci splnit i druhou část svého slibu a předám všem motivační prémii 160 litrů.“

To je množství, které získají reprezentanti v případě zisku zlatých medailí. Navíc trenér české reprezentace pan Karel Brückner obdrží doživotní roční rentu ve stejné výši. Toto množství piva staví Českou republiku již několik let na první příčku ve spotřebě na jednoho obyvatele ve světě. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Další významný úspěch zaznamenal Rodinný pivovar Bernard, když získal hattrick a potřetí po sobě obhájil 1. místo v degustační soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích v kategorii tmavých speciálů. Od roku 2001 je to již šesté vítězství tmavého speciálu Bernard 13% na odborných pivních degustačních soutěžích. Zástupce pivovaru na soutěži, sládek Ing. Dušan Krankus: "O kvalitě našeho nepasterizovaného piva Bernard svědčí především finálová účast i v ostatních kategoriích. Speciální světlé pivo OX skončilo na třetím místě, světlý ležák Bernard 12% obsadil 6. místo. Soutěž se uskutečnila ve dnech 10. a 11. června na Výstavišti v Českých Budějovicích.V 10 kategoriích se soutěže zúčastnilo 160 vzorků piva z celé České republiky.

Úspěchy tmavého piva Bernard 13% od roku 2001:

2001 3. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

2002 1. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

2. místo Odborná degustační soutěž v Žatci

2003 1. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

20041. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1.místo Pivo České republiky (České Budějovice)

Další informace:

Zdeněk Mikulášek

565 532 407

pivovar@bernard.cz

http://www.bernard.cz

(Protext)


Spolumajitel Rodinného pivovaru Stanislav Bernard se rozhodl opět vyhlásit pivní prémii, tentokrát za zisk zlatých medailí na letošním fotbalovém mistrovství Evropy v Portugalsku.

„Pro odpor „velkých sponzorů“ jsem nechtěl svou motivaci opakovat, i když s ní hokejisté získali v letech 2000 a 2001 dva světové tituly. Poslední dva hokejové šampionáty mě však přesvědčily, že velké peníze nejsou všechno.“ říká Bernard. „Fotbalisté národního družstva měli po loňské skvělé sezóně spoustu zdravotních problémů a mnohým se nedařilo tak, jak by si jistě přáli. Já jim ale věřím a vím, že pro úspěch se vydají ze všech sil a že na trávníku nechají srdce!“

„Proto jsem se letos rozhodl podpořit naše fotbalisty pivní motivací a panu Brücknerovi, kterého si pro jeho přístup k fotbalu a životu velmi vážím, navíc v případě úspěchu doživotní pivní rentou.“

Již za postup ze základní skupiny zaručuje Stanislav Bernard českým hráčům a realizačnímu týmu 80 litrů nepasterizovaného piva Bernard. V případě zisku zlatých medailí obdrží prémii 160 litrů piva a pan Karel Brückner navíc doživotní roční rentu ve stejné výši. Toto množství piva staví Českou republiku již několik let na první příčku ve spotřebě na jednoho obyvatele ve světě.

„Tak jako pivovar potřebuje dobrého sládka, tak i fotbalový tým musí mít zkušeného kormidelníka. Pana Brücknera vnímám jako muže na svém místě, mluví jasnou řečí, nepoužívá podmiňovací způsob, přebírá veškerou zodpovědnost. Na rozdíl od trenéra české hokejové reprezentace na letošním Mistrovství světa si nedělá zadní vrátka smlouvou podepsanou předem s extraligovým družstvem“ dodává Bernard. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Na počátku 90. let se rozhodl, že zkusí podnikat. Zadlužil se a spolu se dvěma společníky vydražil zchátralý pivovar v Humpolci. Dnes patří Rodinný pivovar Bernard k nejprogresivnějším hráčům na českém pivním trhu.

Než jste vydražil humpolecký pivovar, žil jste v Opavě a pracoval na okresním úřadě. Jak se stal z úředníka podnikatel?

Moje pracovní historie byla ve skutečnosti pestřejší. Coby vystudovaný silnoproudař jsem pracoval v různých technických pozicích. Jednu dobu jsem měl na starosti nákup kusových strojů pro továrnu, což obnášelo nejen zajištění technické stránky, ale i vyjednávání s bankou. Na okresním úřadě jsem pracoval až po revoluci, a to poměrně krátce, asi rok. Podnikatelskou zkušenost jsem tedy neměl a ani jsem ji v podstatě mít nemohl, ale jistý manažerský základ tu byl. A proč jsem s podnikáním začal? Chtěl jsem konečně zkusit něco dělat pořádně, se vším všudy.

Proč zrovna pivovar v Humpolci? Tenkrát na tom nebyl vůbec dobře a vy jste ho navíc koupili za cenu, která jeho účetní hodnotu výrazně převyšovala.

Pivovar v Humpolci byl zařazen do dražby v rámci malé privatizace a my jsme o tom věděli. Vyvolávací cena pivovaru se rovnala účetní hodnotě devět a půl milionu korun. Nakonec jsme ho vydražili za 47 milionů, k tomu bylo nutno přičíst ještě zásoby, takže dohromady jsme zaplatili 52 miliony. Neumím moc vysvětlit, proč jsme do toho tenkrát tímhle způsobem šli, snad že jsme příliš nehleděli na výhodnost samotné investice, ale vnímali jsme to jako příležitost jak začít něco dělat. Naštěstí se nám to podařilo hned od začátku rychle rozběhnout, ale nechtěl bych to prožívat znova - bylo to svým způsobem veliké dobrodružství.

Jak se na to velké dobrodružství dívala vaše paní? Nevynadala vám, že jste se asi zbláznil?

Ne, nic takového neproběhlo. Musím říct, že manželka se k celé věci postavila naprosto skvěle, vzala to spíš jako příležitost něco dokázat než jako problém.

Dlouho jste bydleli v malém bytě přímo v pivovaru, jak je to dnes?

Už třetí rok bydlíme ve vlastním domě na pěkném místě u lesa. Je to jednoduchý, prostorný dům se zahradou ve funkcionalistickém stylu, žádné podnikatelské baroko. Myslím, že se docela povedl, bohužel samozřejmě není zadarmo, splátky hypotéky dost zatěžují rodinný rozpočet, na druhé straně asi nebylo možné žít pořád v pivovaru a nemít potřebné soukromí.

Pivovar Bernard má v názvu slovo rodinný. Platí to dodnes? A jak vidíte budoucí vývoj?

Je pravda, že moje žena tu vede ekonomický úsek a i ze strany mého společníka Vávry tu dnes pracuje řada rodinných příslušníků. V budoucnu bych byl rád, kdyby se vedení podniku ujal můj syn, který nyní studuje na VŠE. Přívlastek rodinný je důležitý, protože vyjadřuje náš vztah ke značce, k našim zákazníkům a vypovídá o naší firemní kultuře, ale sám o sobě není nejpodstatnější. Hlavní je udržet kontinuitu a rozvíjet se dál, v duchu našeho sloganu: Bernard - jít svou cestou.

Jak se odráží firemní kultura na vnitrofiremních vztazích?

Naší snahou je, aby byla stanovena jasná pravidla, aby každý přesně věděl, co má dělat. Ta pravidla jsou poměrně tvrdá, ale tvrdý je i sám život, pokud odhlédneme od iluzí sociálních demokratů, kteří si malují svou virtuální realitu a přitom bez okolků zadlužují zemi.

Zajímáte se o dění na politické scéně?

Nejsem jen úzce zaměřen na svou firmu, rozhodně mi není jedno, co se děje ve světě kolem mě a záleží mi na tom, aby tento stát prosperoval. O to bolestněji vnímám kroky této vlády, která řídí zemi špatným směrem - k vysoké míře zdanění a vysoké zadluženosti. Odkládá zásadní reformy, jakou je například důchodová reforma. To ale není problém jen této vlády, ale i těch předchozích.

Změnilo vás nějak podnikání?

Myslím si, že dost. Hodně mi vzalo iluze. V pivovarnictví je velmi nezdravé konkurenční prostředí, kde spolu nesoutěží kvalita a dobrá propagace značky, ale mnohem více se o zákazníka bojuje korupčními praktikami, kdy pivovary uplácejí hospodské, aby odebírali jejich pivo. A v konečném důsledku to musíme dělat i my, jinak bychom neobstáli. To mi bere radost z podnikání. Mě nezaráží, že to někdo zkusí. Ani mě nezaráží, že to trh přijme - kdybyste byl hospodský a někdo vám nabídl peníze za to, že budete brát jeho pivo, také nebudete nic namítat. Ale co mi vadí, je to, že totálně selhala kontrolní funkce státu a potažmo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nekoná tam, kde by konat měl a nikomu to nevadí.

Přenášíte si pracovní problémy i domů, nebo umíte vypnout?

Daří se mi vypínat, i když někdy se člověk neubrání a přinese si špatnou náladu domů. Snažím se regenerovat síly, protože jinak to ani nejde. Najdu si čas i na dovolenou, snažím se sportovat. Workoholizmus ve svém důsledku vede ke snížení výkonnosti. To nemluvím o tom, kdy je nárazově nutno zabrat víc než obvykle, aby se udělalo v termínu vše, co je třeba, ale o dlouhodobém přístupu.

STANISLAV BERNARD

Narodil se 14. 10. 1955 v Opavě, maturoval na opavském gymnáziu, poté vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Do roku 1990 působil na různých technických pozicích. Roku 1990-1991 byl úředníkem okresního úřadu v Opavě, souběžně šéfoval vydavatelství regionálních týdeníků Region. Od konce roku 1991 je spolumajitelem Rodinného pivovaru v Humpolci. Založil Český svaz nezávislých pivovarů, stál u zrodu rádia Vysočina, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary získal titul Pivovarská osobnost století, roku 2000 získal ocenění Brand manager roku. Je ženatý, s manželkou Helenou má dvě již dospělé děti - dceru Hanu a syna Filipa. (Profit)


Velké nápady za malé peníze

[pátek, 19. březen 2004]

Chcete Prazdroj, nebo Bernard? Ta otázka zní tak samozřejmě. Málokdo si vzpomene, že ještě před patnácti lety by se při ní asi hodně zarazil. Značka Bernard vznikla až po pádu komunismu a stala se jednou zmála, kterou majitelé dokázali prosadit v tvrdém konkurenčním prostředí.

Nových domácích značek, které se uchytily a dostaly se do obecného povědomí, je podle odborníků na reklamu několik desítek. Od značky nádobí Tescoma přes kosmetiku Ryor až po jízdní kola Author.

Ve většině případů jsou spojeny s příběhy podnikatelů, kteří začínali v 90. letech od nuly, našli si volné místo na trhu, ale na propagaci své značky neměli zpočátku mnoho peněz, nejvýš tak několik stovek tisíc až pár milionů.

Pro srovnání v USA stojí zavedení nové značky podle předního světového reklamního odborníka Philipa Kotlera mezi padesáti a stem milionů dolarů. I v Česku se dnes už kvůli rostoucí konkurenci nové značky nerodí tak rychle jako před deseti lety.

Hlavní je odlišnost. "Když jsem s kolegou před dvanácti lety kupoval pivovar v Humpolci, který byl tehdy na zavření, začínali jsme úplně od nuly. Hledali jsme jednoduché jméno a probrali všechno od jmen hradů v okolí až po botanické a přírodopisné názvy. Nakonec můj společník navrhl mé příjmení, tedy krátký název, který se nikde nemusí překládat. Nejdřív se mi do toho nechtělo, ale uznal jsem, že to nezní tak blbě, " vzpomíná Stanislav Bernard. Na začátku neměl peníze ani na nové technologie, ani na drahé televizní reklamy. Rozhodl se, že z nedostatku udělá výhodu a začal nabízet originální nepasterizované pivo. Reklamu za první vydělané peníze umístil na billboardy podél dálnice. Kolik ho to stálo, si Bernard nevzpomíná, ale mnohamilionová částka to rozhodně nebyla. "Reklama se vyplatila, prodej se hned zdvojnásobil, " říká Bernard.

"Byla to už od počátku skvělá strategie. Ten název zní velmi dobře, má dvě písmena r, která jsou ve značkách nejzvučnější. Je tam i jasný důraz na odlišnost, kterou bylo v počátku nepasterizované pivo. Nedávno přišel další zajímavý krok, když Bernard začal dělat pivo se zavíratelnými víčky jako z první republiky. Je na velmi konkurenčním trhu, a přesto se dokázal prosadit, v Česku je to učebnicový příklad prosazení značky, " říká šéf asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš.

Podobných příběhů, kdy se podnikatelé v tuzemsku dokázali prosadit mezi bohatými velkými hráči, není tolik. Většina podnikatelů s novými značkami prorazila v oborech, kde byla po pádu komunismu slabá konkurence. Tak se zavedly třeba džusy Toma a Relax nebo Dobrá voda. Bez výrazné reklamy lze značku budovat jen krátce. "Do určité doby je možné sázet na to, že o kvalitním výrobku, který ale musí být jedinečný, si lidé mezi sebou řeknou. V určité chvíli se však už bez reklamy nedá jít dál a dostat se do obecného povědomí. Navíc hrozí, že podobný výrobek zavede konkurence, " říká šéf reklamní agentury Leo Burnett pro střední Evropu Josef Havelka.

Firma Moira podnikatele Maria Vlčka před lety přišla s ojedinělým výrobkem, tričky odvádějícími pot, která si získala pověst mezi sportovci, turisty a horolezci. Reklamu mají jen minimální a nyní proti nim stojí mnoho konkurentů. Ještě o něco horší výchozí pozici mají firmy, jejichž výrobky nejsou tak jedinečné. "Obecně platí, že čím jedinečnější produkt, tím snáze lze značku prosadit, " říká Mikeš. Například výrobce sportovního oblečení, firma Hannah, nemá vlastní patentovaný textil jako Moira, ale šije bundy, stany a spacáky z dostupných materiálů.

Majitel Stanislav Krpejš říká, že i jeho cesta prosazování se díky dobrému jménu mezi sportovci už nestačí. "Před rokem a půl jsme udělali první billboardovou kampaň na zimní bundy a výsledek byl na prodeji znát, " uvedl Krpejš.

Kolik stojí značka? Značka je to nejcennější, co firma má, praví učebnice. Nejceněnější známkou na světě je Coca-Cola, jejíž cenu nedávno odborníci odhadli na 80 až 90 miliard dolarů. Cenu značek v Česku je podle odborníka na značky Ladislava Kopeckého těžké stanovit. "Firmy nejsou na burze a často se prodávají s různými závazky. Obecně platí, že značka tvoří osmdesát procent hodnoty fungující firmy, " doplňuje Kopecký.

I v Česku už podnikatelé prodali několik svých značek velkým konkurentům. Džusy Toma koupila Pepsi a cena se pohybovala podle neoficiálních zdrojů v řádech desítek milionů korun. (iDnes)


Rodinný pivovar Bernard obhájil prvenství z loňského a předloňského roku v prestižní soutěži CZECH TOP 100 a stal se pro rok 2004 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. K úspěšnému hattricku přidal další významné ocenění, když se v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ umístil na 4.místě.

„Jako jediná firma v ČR jsme dokázali obhájit krajské prvenství a to dokonce po třetí za sebou, sportovní terminologií řečeno jsme dosáhli hattricku.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „Velice si rovněž ceníme čtvrtého místa v kategorii potravinářských firem. Obě umístění nás velice těší.“

Letošní 6. ročník soutěže CZECH TOP 100, která již tradičně patří mezi prestižní evropské žebříčky hodnocení firem, probíhá pravidelně v 25 odvětvích. Soutěže se zúčastnilo přibližně 1000 firem z celé České republiky a pro hodnocení bylo vybráno 1500 odborníků, především vrcholových manažerů, ekonomických a finančních analytiků, zástupců profesních asociací a vysokých odborných škol. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Bernard zdraží točené

[pátek, 19. březen 2004]

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard od poloviny března zvedne ceny sudového piva. K úpravě dochází kvůli růstu výrobních nákladů, investic a s ohledem na vývoj cen na trhu, řekl včera mluvčí Zdeněk Mikulášek. Zdražení v průměru o 5, 9 procenta se pro obchodníky na půllitru promítne od 0, 50 po necelých 0, 80 korun, podle druhu piva. Zákazník v restauraci si připlatí asi jednu korunu. Ceny lahvového piva se zvedat nebudou. "U lahvového piva jsou kvůli velké konkurenci ceny dlouhodobě nízké, " zdůvodnil Mikulášek. Pivovar naposled zdražil loni v lednu. Přesto se jeho roční výstav meziročně zvýšil o 13 procent na 123 000 hektolitrů a s dalším růstem výroby se počítá také letos."Máme dlouhodobě kvalitní pivo, vysoké investice a rozšířili jsme počet restaurací, které zásobujeme, " uvedl mluvčí. Zvýšením cen pivovar navazuje na Plzeňský Prazdroj. Gigant s téměř polovičním podílem na domácím trhu zdražil od března půllitr točeného i lahvového piva Pilsner Urquell o jednu korunu a Gambrinus o 40 haléřů. (Právo)


Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 14. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2004, která se konala ve dnech 27.-30. ledna v rámci Reprezentačních slavností piva v hotelu Palcát v Táboře. Nepasterizované pivo Bernard opět triumfovalo v kategorii tmavých speciálů, když Speciální černé pivo 13% vyhrálo soutěž a obhájilo tak své loňské a předloňské prvenství. V kategorii tmavých speciálů bylo do soutěže přihlášeno 12 vzorků.

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství soutěžících, celkem 47 pivovarů. Soutěže se zúčastnilo více jak 200 vzorků a značka Bernard tak opět potvrdila svoji vysokou kvalitou. (Pivovar Bernard)


Pivovary přeplácejí hostinské, aby odebírali jejich pivo. Tvrdí to Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci.

Ročně to podle něj stojí stamilióny a stal se z toho začarovaný kruh. Nepřináší to žádnou zásadní změnu podílu na trhu, jen udržení dosažených pozic. "Ta praxe k nám přišla z Německa, " vysvětluje. Upozorňuje, že střední a malé pivovary na tyto "investice" nemají. Způsobuje jim to trvalý pokles prodeje a ohrožení samotné podstaty jejich existence.

Antimonopolní úřad je podle Bernarda o situaci informován, nepodnikl však zatím žádné dostatečně rázné kroky. Pivo se v Humpolci stáčí z větší části do sudů než do láhví. Nejvíc roční produkce se tedy vypije právě v hospodách. "Těžko bychom přeplatili částky, které poskytly pivovarské giganty v eurech, " říká zakladatel. Co může hospoda dostat Přetahování zavedených pivnic k jiné značce se mu navíc osobně příčí. Za přijatelnou ale považuje investiční podporu začínajících podnikatelů v pohostinství. Znamená to dodávku výčepního a chladicího zařízení s montáží, samozřejmostí jsou sklenice, ubrusy a další reklamní předměty s užitnou hodnotou. Takový vklad v řádu desítek a stovek tisíc může podle Bernarda podnikatelský start velmi usnadnit. I když je obvyklé, že se zároveň smluvně upraví budoucí dodavatelský vztah a sankce za případný přechod k jiné značce. Ale další peníze - tentokrát od konkurence - mohou mít větší moc než smluvní ujednání. Spoluzakladatel rodinného pivovaru v Humpolci se obává, že by taková finanční injekce mohla být lákavá v době, kdy se pohoštění v restauraci dostane do vyššího pásma DPH. "Některým restauracím by to mohlo pomoci zdražit méně než ostatní a přilákat tak více zákazníků."

Pravdou ovšem je, že humpolecký pivovar za poslední dva a půl roku -od kapitálového vstupu belgické společnosti Duvel Moortgat - také získal několik set hostinců na svou stranu. Na jaře roku 2001 dodával asi 800 odběratelům z pohostinství, dnes je jich na 1500.

Kritických 100 000 hektolitrů "Neměli jsme jinou šanci než získávat nové hospody, pokud jsme nechtěli ukončit výrobu jako jiné malé pivovary, " krčí Bernard rameny. Roční produkce po úspěšných začátcích v 90. létech postupně klesala až pod hranici 100 000 hl. Tu tady považují za kritickou. Loni to už zase bylo 123 000 hektolitrů a brzy by se chtěli dostat na 140 000. To je také hranice, za kterou začnou montovat technologii do stavebně připravených nových kapacit. Stanislav Bernard se svým společníkem Josefem Vávrou se poté, co se dohodli s Belgičany na vzájemném 50% podílu ve firmě, necítí odsunuti na vedlejší kolej. Bernard se stále věnuje hlavně marketingu, ve kterém slavil úspěchy.

V minulosti docílil spojením vlastního jména s názvem firmy a usilovným parlamentním lobbováním ve prospěch malých pivovarů stupně povědomí o značce Bernard, jakého nedosáhl žádný jiný produkt s pouhým jedním procentem podílu na trhu. To vedlo k daňové úlevě po německém vzoru, pivovar Bernard o ni paradoxně spojením s Belgičany na čas přišel. Jednou za dva měsíce se radí se zahraničními partnery o dalším postupu, jinak se kompetence managementu nezměnily. Firma se zbavila většiny úvěrů, investuje a roste. "To mne baví, tak proč bych měl ztrácet čas zkoumáním výše podílů na výpisu z obchodního rejstříku?" dodává. (Právo)


«« « Strana 15 z 16 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Navštivte nás na InstagramuReklama na PI