Rodinný pivovar Bernard jako první pivovar v České republice, vyhlásil novou celoroční soutěž zaměřenou na nejlepší možné ošetření čepovaného piva. Veškeré výsledky hodnocení jsou propojeny s počítačovým informačním systémem pivovaru a umožňují stanovit výsledky aktuálního pořadí. Hodnoceny budou všechny značkové restaurace, bary, kavárny i hotely.

„Rozhodli jsme se výrazně podpořit kvalitu čepování našeho nepasterizovaného piva Bernard“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Bernard je prémiová značka, která musí mít i odpovídající podmínky ošetření čepovaného piva.

Pivovar klade největší důraz např. na četnost sanitace výčepního zařízení, ale i na ostatní parametry jako je čistota skla, použité tlačné plyny, kompaktnost a kroužkování pěny. S tím plně souvisí i čistota narážecí hlavy, chladícího zařízení a ostatní čistota v provozovnách. Každé z deseti kritérií má určenou objektivně měřitelnou bodovou stupnici, podle které je restaurace, bar, kavárna či hotel ohodnocen, a to pět až šestkrát za rok.“

Soutěž TOP 100 – gastro vyhlásil pivovar 1.9.2005 a potrvá do 31.8.2006. Po ukončení ročního období, budou na slavnostním vyhlášení soutěže Top 100, předány certifikáty kvality nejlepším sto restauracím, současně s předáním hodnotných cen. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Značka Bernard získala významné ocenění, třetí místo v novinářské anketě Naše pivo 2005, pořádané v rámci prestižní soutěže České pivo roku 2005. Naše pivo 2005 je jediné hodnocení popularity jednotlivých značek piv, které každoročně pořádá Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s médii z celé České republiky. Hlasující novináři vybírají 5 značek z listiny piv vyrobených v ČR a konečné pořadí vznikne prostým součtem všech hlasů.

„Bernard je prémiovou značkou s relativně malým tržním podílem. Jsme vzácným kořením českého trhu s pivem.“ říká s úsměvem Stanislav Bernard a dodává: „O to více vyniká skvělé vnímaní značky v kontrastu s pivními giganty.“

O umístění rozhodoval rekordní počet 117 zástupců z novin, časopisů, televizních a rozhlasových stanic, elektronických médií i nezávislých novinářů. Bernard uspěl mezi 68 nominovanými značkami piv, což je v dosavadní historii ankety zdaleka nejvyšší počet.

„Pořádáme soutěž kvality piv nejen mezi odborníky, ale zajímá nás rovněž názor médií na naše pivo – obojí je určitým měřítkem a signálem spotřebitelům i výrobcům.“ uvedl Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Bernard a Hliník spojili město Humpolec s krušnohorskou osadou Hora Svaté Kateřiny, včera odpoledne se na Vysočině poprvé setkali přední představitelé samosprávy z obou obcí. Stalo se tak u příležitosti jedenáctých humpoleckých pivních slavností, tradičního srpnového setkání přátel piva Bernard a hudby nejrůznějších žánrů.

Úvodní událostí pátečního programu byl příjezd Krušnohorského expresu do Humpolce.

„Z Litvínova na Mostecku jsme vyrazili ráno v půl sedmé, urazili jsme 338 kilometrů, což je rekord v délce jízdy historického vlaku, a jsme tady přesně, jak jsme původně předpokládali,“ hlásil na humpoleckém vlakovém nádraží Petr Pakosta, místostarosta Hory Svaté Kateřiny za nezávislé a jeden z aktivistů tamního sdružení Hoska, které si kvůli Bernardovi a Hliníkovi město na Vysočině v posledních letech tak oblíbilo. Motorová lokomotiva Hektor vůbec nevypadala, že za tři roky oslaví padesátiny, většina ještě starších dřevených vagónů prozrazovala, že nedávno podstoupila renovaci.

Na začátku netypického partnerství bylo pivo. „Před několika lety si v Hoře Svaté Kateřiny vybrali naše pivo z běžné nabídky obchodních zástupců. Tehdy tam vznikla restaurace Krušnohorský expres, což je vlastně takový vagón vjíždějící do tunelu. To je ten pravý Krušnohorský expres, ten který přijel teď k nám do Humpolce, převzal jeho jméno,“ řekl Právu Zdeněk Mikulášek, mluvčí Rodinného pivovaru Bernard. A protože pivo Stanislava Bernarda a Josefa Vávry, spolumajitelů humpoleckého pivovaru, svatokateřinským horákům nadmíru chutnalo, zorganizovali předloni na severu Čech první exkurzi na Vysočinu do „svého“ pivovaru.

A vedle Bernarda je tady zaujal Hliník, nejslavnější humpolecký přistěhovalec, jemuž pro změnu zdejší fandové recese v té době odhalovali pamětní desku. Vzápětí se v Krušnohorském expresu při pití piva Bernard zrodil nápad, který včera vyústil v setkání zástupců obou obcí. „Hliník se totiž narodil u nás v Krušných horách a teprve později se odstěhoval do Humpolce,“ uvedl Pakosta s důrazem na slavné Hliníkovo stěhování opakovaně zmiňované ve filmu Marečku, podejte mi pero, které v něm připomíná Hliníkův spolužák z večerní školy Mužík, jedna z neslavnějších filmových rolí Zdeňka Srstky.

Starosta odložil odjezd na dovolenou

„Dnes jsme do Humpolce přivezli prsť z jeho rodné hroudy i kopii Hliníkova rodného listu. Ty předáme zástupcům Humpolce při slavnostním aktu, během pietního aktu položíme u pamětní desky Hliníka hliníkový věnec. A pak nás tady čeká celá řada pivních aktů,“ popisoval Pakosta program bezmála padesátičlenné skupiny ze severu Čech hned po příjezdu na nádraží.

Starostovi Humpolce Jiřímu Kučerovi (ODS) se nápady Severočechů natolik zalíbily, že dokonce odložil o několik hodin odjezd na dovolenou do Švýcarska. „Návštěvy té party z Hory Svaté Kateřiny se zatím vždycky odehrávaly mimo dění na naší radnici, nyní se konečně sejdeme osobně. Tyhle nápady kolem Hliníka určitě dále oživí dění u nás v Humpolci a město získá nové přátele. Nechtěl jsem si to nechat ujít,“ prozradil Kučera, proč nakonec odcestoval na dovolenou s dvouhodinovým odkladem. (Právo)

Rodinný pivovar Bernard formou novinové inzerce a billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorňuje na další negativní jev ve společnosti.

„Naší snahou není polemizovat nad pozitivními či negativními aspekty akce CzechTek, ale jednoznačně odsuzujeme brutalitu policejního zásahu.“ hodnotí Stanislav Bernard a dodává: „Policie samozřejmě musí plnit funkci ochrany dodržování zákona, to ji ale neopravňuje k bezdůvodným násilnostem. Průběh zásahu navozuje dojem předem naplánované akce, jaké jsme znali v totalitním režimu. Je známo, že každá hrubá síla a nepřiměřená hrubost vyvolává další agresivitu a nenávist.“

„V létě 2002 v obci Višňová přitom proběhl CzechTek ve spolupráci se starostkou obce a policií. Tehdy účastníci akce spořádaně odjížděli za dohledu policie z uklizené louky. Nedošlo zde k žádnému masakru mladých lidí, mezi kterými je velká část vysokoškolsky vzdělána. Policie má jistě mnoho jiných možností, jak chránit obecní i soukromý majetek a udržovat pořádek. Stejně tvrdým způsoben např. nikdy policie nezasáhla proti mnoha shromážděním různých neonacistických skupin, či při komunistických manifestacích.“ (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Pivní slavnosti, které se uskuteční již 12. a 13. srpna, tradičně navštěvují nejenom občané města a blízkého okolí. Kromě známého Krušnohorského expresu se sem podle pořadatelů oslav chystají vypravit celé autobusy příznivců dobré zábavy a piva Bernard.

"Není ani divu, vždyť naše pivo se točí v 1600 českých restaurací a v další dvoustovce na Slovensku. Fanoušci našeho piva sem podnikají zájezdy i z velké dálky. Vlastně ani nezáleží na tom, zda jde o fanklub piva Bernard či o dobrovolné hasiče, kteří používají naše oblečení. Hlavně, že mají rádi naše pivo," uvádí Zdeněk Mikulášek z pivovaru Bernard, který pro účely celorepublikové propagace nechal natisknout a rozvěsit 3600 plakátů, další dvoustovka "padne" na samotnou Vysočinu. (Listy Pelhřimovska)

V roce 1991 vydražil v Humpolci místní pivovar Stanislav Bernard se svými kamarády Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem. Bernard dal pivu své jméno a na ceduli Připsal první rodinný pivovar v Čechách. Do znaku umístil dva bernardýny a začal s rekonstrukcí pivovaru a objížděním restaurací.

Původní stará chuť humpoleckého piva je pryč díky Bernardovu kamarádovi Vávrovi. "Ten do rodiny také patří, vždyť vaří pivo, které nese moje jméno," říká Bernard.

Vlastní rodinu Bernard do Humpolce přestěhoval až o něco později, ale jak sám přiznává, bylo to důležité rozhodnutí.

"Helena mě vždy podporuje a je mi v životě velkou oporou," říká Bernard. Aby ne. Stará se totiž o peníze.

Když ho žena Helena v červnu 1993 následovala do několik set kilometrů vzdáleného, pro ni tehdy cizího města, musela zapomenout na předchozí učitelské roky. "Naštěstí jsem nevěděla, co mne čeká. Dnes mi protékají rukama miliony měsíčně," říká Helena.

Finance dělá dodnes, ale postupně jí do toho stále více mluví i jejich syn Filip. Čerstvý absolvent VŠE má v pivovaru omladit pohled na finance a kontrolu. Před čtyřmi lety do té doby rodinná firma přibrala do party i dalšího vlastníka - belgický pivovar Duvel Moortgat. Na české poměry středně velkému pivovaru se tím ulevilo a mohl myslet nejen na přežití, ale i na další rozvoj.

V Humpolci si Bernard postavil dům a považuje ho za druhý domov, místní ho zvolili do zastupitelstva. Když ho někdo pošle do "háje", moc mu to nevadí. V Háji ve Slezsku má svůj první domov.

"Kuličky jsem v Humpolci s klukama necvrnkal. Když přijedu domů do Slezska, máme na co vzpomínat: chytání pstruhů v potoce, fotbálek, ale i holky. Mám dvě místa, kde jsem rád, a nijak to neřeším," říká Bernard.

Vlastní cestou se vydal další člen z rodiny, dcera Hanka. Svoji budoucnost nespojila s pivovarem jako bratr, ale vrhla se na zahradní architekturu. Vystudovala ji nejen v Česku, ale i v Barceloně a nyní se tím živí v Brně. (iDnes)

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard vystavil v letošním dubnu 10 514 hl piva. Je to nejlepší dubnový výstav nepasterizovaného piva Bernard za posledních dvanáct let. „Přestože pivovarům nepřálo počasí, podařilo se nám překonat letitý dubnový výstav piva z roku 1993.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „ K překonání rekordu nám pomohlo zvýšení počtu restaurací v České republice a export.“ Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován.

Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva značky Bernard a prodává je přibližně do 1500 restaurací po celé České republice. Velká část exportu směřuje na Slovensko, dále do Švédska, Španělska, Ruska, Velké Británie, Dánska a první kontejner směřuje do USA. V roce 2004 byl výstav pivovaru 127,7 tis. hl.piva, což představuje meziroční nárůst 4 procenta. Obrat byl v loňském roce 211 mil. Kč s meziročním nárůstem 9,6 procenta, tržby za pivo byly 176 mil. Kč, s meziročním nárůstem 17 procent. V pivovaru je zaměstnáno 90 zaměstnanců. Podle hodnocení CZECH TOP 100 se Rodinný pivovar Bernard v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ se umístil na 3. místě v České republice, současně se stal v roce 2002 až 2005 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

V posledních třech letech nejobdivovanější firma na Vysočině se druhým ročníkemsemináře lékařů o vlivu alkoholu na lidské zdraví stala tradičním pořadatelem. „Rozhodli jsme se, že chceme tyto semináře dělat každoročně. Už teď je zájem o uspořádání třetího ročníku,“ říká spolumajitel stejnojmenného humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Dlouhán s vlastním životním názorem a cestou má rád pivo a společnost. „Navíc jde o hodně zajímavé téma,“ vysvětluje Bernard. „Alkohol tady byl dlouhá léta tabu. Má svá rizika a je třeba je reálně pojmenovat,“ dodává. Seminář, který vedou lékaři, je podle Bernarda přínosný právě tím, že na něm mluví lidé zodpovědní za zdraví. Je tak užitečné mluvit i o přínosech alkoholu, protože je prokázáno, že v umírněném množství může pomáhat.

„My se v tomto ohledu hlásíme k iniciativě zodpovědných výrobců piva. Nechceme mít konzumenty, kteří budou pít velká množství piva, ale ty, kteří budou pít jedno dvě a pravidelně,“ vysvětluje. Podle něho je nutné o pivu poskytovat dostatečné množství informací, jak se k němu chovat.

Bernard do Humpolce dorazil v roce 1991, když se svým společníkem Josefem Vávrou koupili tehdy odepsaný pivovar. „Když jsme vydražili zkrachovalý pivovar, těžko by si na nás tehdy někdo vsadil, spíše by si asi ťukal na čelo,“ vzpomíná Bernard. Ten je dnes po Hliníkovi ze známé české komedie patrně nejznámějším jménem z Humpolce. Na lepší název pro nové pivo z Vysočiny tehdy společníci nepřišli. Vávra se pak s pivem Bernard stal několikrát vítězem asi nejuznávanější tuzemské pivní soutěže Pivex, pořádané při stejnojmenném pivovarském veletrhu.

Rodinný pivovar Bernard od svého založení téměř před patnácti lety uvařil více než 300 milionů půllitrů piva. Kdyby vedle sebe postavil tři miliony padesátilitrových sudů, vznikla by řada dlouhá 1140 kilometrů, tedy jako vzdálenost z Humpolce do Paříže nebo z Prahy do Londýna. (MF Dnes)

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard řekl Právu:

Jaký význam přikládáte ocenění v soutěži Czech Top 100, které humpolecký Rodinný pivovar Bernard převzal před týdnem?

Přikládám tomu velký význam. Ocenění udělují manažeři předních českých firem, jinými slovy lidé s rozhledem, schopní. To vnímám jako velice cenné. My jsme počtvrté za sebou obhájili prvenství na Vysočině, kde je řada mnohem větších firem, než jsme my. Jako velký úspěch vnímám naše letošní třetí místo mezi výrobci potravin a tabáku, kde jsme své minulé čtvrté místo dokonce dokázali vylepšit a zařadili se hned za Prazdroj a Budvar.

Vy jste při příležitosti vyhlášení výsledků prohlásil, že byste si před čtrnácti lety, kdy jste pivovar kupovali, ťukal na čelo, kdyby vám tehdy někdo řekl, že dnes získáte takové ocenění. Jak jste si tehdy budoucnost pivovaru vlastně představoval?

Je třeba připomenout, že jsme tehdy začínali z totálních trosek. Technologicky byl pivovar v troskách, byli jsme bez peněz, neměli jsme trh, neměli jsme značku. Navíc jsme pořídili tehdy pivovar v aukci za více než pětinásobek účetní hodnoty, naše tehdejší situce byla velice obtížná. Představu, co bude za deset patnáct let, jsem tehdy příliš jasnou neměl, nicméně od samého začátku jsem chtěl, aby naše podnikání směřovalo k nějaké výjimečnosti. Tedy snažit se o maximální kvalitu, ale i o osobitost. Chtěl jsem, aby ta značka byla vnímána jako symbol kvality. Něco, čím jsou třeba švýcarské hodinky. To je pro většinu lidí synonymum pro kvalitu. Už tehdy jsem byl přesvědčen o tom, že musíme jít jednoznačně tímto směrem.

Jak těžké je na prahu jedenadvacátého století vařit a prodávat kvalitní české pivo?

Vaření piva v jedenadvacátém století se příliš neliší od vaření v předchozích stoletích, to je spíš otázka dobré receptury a přesného dodržování výrobních postupů. Je to stále složitější, na kvalitu se dnes dohlíží za pomoci nejrůznějších analýz. Co se týče prodeje, tak tady je konkurence na trhu piva obrovská a k úspěchu jsou potřeba peníze, neboť podpora prodeje se děje především finanční formou. Pominu-li morální aspekty konkurenčního boje, tak je to hlavně otázka reklamy, prezentace. My jsme i v této oblasti vsadili na působivost a odlišnost, heslo Vlastní cestou a motivy Svět se zbláznil komentujeme všelijaké společenské situace.

Nese vám reklama nějaké hmatatelné výsledky?

Ještě jsem nezažil, že by nám po nějaké reklamě rázem stoupl prodej. Na druhé straně na základě celostátního průzkumu jsme zjistili, že naše značka se vyskytuje v první desítce značek. V hodnocení billboardových kampaní, na kterou se zaměřujeme, jsme jednoznačně zvítězili mezi všemi značkami českého piva.

Vy sám jste se v posledních měsících objevil v televizní reklamě jedné české banky. Jak může taková prezentace pomoci vaší firmě?

Tohle je zatím těžké hodnotit, ta kampaň má trvat delší dobu, zatím máme za sebou její první část. Já si hlavně vážím toho, že jsem byl osloven a vybrán do společnosti lidí jako Honza Hřebejk, Kateřina Kůrková nebo Petr Fejk. Dává mi to zpětnou vazbu, že zřejmě i já jsem něco dokázal. Myslím si, že to může být zpětně prospěšné i pro nás jako firmu.

Takže jste neváhal dělat herce v televizní reklamě...

Váhal jsem. Když jsem se ale seznámil s obsahovou stránkou těch reklamních spotů, tak se mi scénáře líbily, takže si dneska myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.

S jakými pocity se na sebe v televizi díváte?

Já už to po těch letech vnímám hlavně jako tu značku. Já jsem byl daleko víc zvědavý na to, jaké pocity budou mít lidé, kteří mě v té reklamě uvidí. Přišla mi spousta ohlasů a všechny byly pozitivní. To mě zahřálo.

Jaké máte dneska vize o budoucnosti Rodinného pivovaru Bernard?

Naše vize mají inspiraci v malých bavorských pivovarech. Naším cílem je čím dál více se lišit, hlavně pak od zprůměrovaných evropských velkopiv. Chceme, aby konzument po deseti letech, až se napije našeho piva, řekl: To je opravdové pivo! Žádný vyleštěný evropský eurobier! (Právo)

Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2005 vedle Plzeňského Prazdroje a Budvaru třetí nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již počtvrté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina. „Když jsme vydražili zkrachovalý pivovar, těžko by si na nás tehdy někdo vsadil, spíše by si asi ťukal na čelo.“ hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Dnes, po čtrnácti letech podnikání, patříme v oboru potravin a tabáku ke špičce. Za námi zůstávají firmy s mnohem větším kapitálem i tradicí. Na tento úspěch jsme hrdí.“

Kritéria hodnocení se skládají například z kvality výrobků a služeb, z inovačních schopností firmy, ale i otevřenosti komunikace a vztahu ke společnosti. Letošní 7. ročník soutěže CZECH TOP 100, která již tradičně patří mezi prestižní žebříčky hodnocení firem, probíhá pravidelně v 25 odvětvích. Soutěže se zúčastnilo přibližně 750 firem z celé České republiky a pro hodnocení bylo vybráno 1500 odborníků, především vrcholových manažerů, ekonomických a finančních analytiků, zástupců profesních asociací a vysokých odborných škol. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Stanislav Bernard (50) generální ředitel rodinného pivovaru Bernard

Jaký je rozdíl v "ředitelování"začínajícího pivovaru a nyní?

Podstatný. Napřed nadšení, ale také nezkušenost. Postupně se změnilo podnikatelské prostředí, máme zahraniční konkurenci, která přinesla kapitál a ne vždy férové obchodní praktiky.

Jak jste se vyučil na ředitele?

Vždy jsem používal vlastní rozum. Neměl jsem možnost studovat, tak jsem dělal věci, které se mi zdály přirozené a ono to fungovalo. Zpočátku jsem hasil požáry, nyní strategicky plánuji.

Je těžší prodat pivo doma nebo v zahraničí?

Můj cíl byl uspět doma a teprve potom vzahraničí. Prosperující firma s prémiovým pivem tam má snadnější přístup. V budoucnu bude prodej piva v zahraničí jednodušší (Mojenoviny)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard loni uvařil přes 127 tisíc hektolitrů piva, v porovnání s předchozím rokem o čtyři procenta více. Tržby za pivo meziročně stouply o 17 procent na 176 milionů korun. „Ve vyšším růstu tržeb se promítlo i zdražení piva,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. K navýšení cen podle něj vedla inflace i rostoucí náklady.

Pivovar vaří sedm druhů nepasterizovaného piva a zásobuje 1600 restaurací v celé zemi. Asi pět procent produkce loni vyvezl na Slovensko; v tomto roce by se dodávky měly zvýšit z 6500 hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký Bernard mohou ochutnat i zákazníci ve Švédsku, Německu, Chorvatsku či Rusku. Nyní podnik poslal první zásilku lahvového piva do Španělska a připravuje vývoz do USA. „V těchto zemích je především zájem o exkluzivní balení s lahvemi s patentním uzávěrem,“ podotkl mluvčí.

Pivovar zaměstnává 90 lidí. Vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí 6500 tun sladu. Dvě třetiny její produkce prodává. V roce 2002 zvedl výstav o 15 procent na 109.000 hektolitrů. O rok později se výroba piva zvýšila o dalších 13 procent na 123.000 hektolitrů a Bernard se stal největším pivovarem v kraji Vysočina. Od privatizace v roce 1991 do poloviny letošního února pivovar uvařil 1,5 milionu hektolitrů piva, tedy tři miliony padesátilitrových sudů. „Mohly by lemovat trasu z Humpolce do Paříže,“ uzavřel mluvčí. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard za dobu své existence od roku 1991 uvařil více než 300 miliónů půllitrů piva. Tohoto výsledku dosáhl pivovar v polovině letošního února. Vystavil celkem 1,5 miliónů hl. piva, což by v přepočtu znamenalo 3 milióny padesátilitrových sudů. Pokud bychom tyto sudy postavili vedle sebe, vznikne řada dlouhá 1 140 km, tedy jako vzdálenost z Humpolce do Paříže nebo z Prahy do Londýna. "Toto množství například znamená, že každý občan České republiky si od konce roku 1991 do dnešního dne mohl pochutnat na 30 půllitrech našeho nepasterizovaného piva Bernard" konstatuje generální ředitel a Brand manager ČR roku 2000 Ing. Stanislav Bernard.

Jeho společník Ing. Josef Vávra dodává: "Od začátku jsme vsadili na kvalitu. Za dobu existence jsme získali desítky významných ocenění, mezi nejvýznamnější patří zisk pěti Zlatých pohárů PIVEXu, nejprestižnější degustační soutěži v České republice ."Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597, v roce 1991 byl zprivatizován a následně zrekonstruován. Pivovar nepoužívá pasterizaci a dostatečné trvanlivosti piva dosahuje pomocí mikrobiologické filtrace.Vaří sedm druhů piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice. Pivo vyváží na Slovensko, do Švédska, Německa, Chorvatska a Ruska. Od roku 2001 vlastní pivovar Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna, která ročně vyrábí 6,5 tis tun humnového sladu, z jedné třetiny pro vlastní potřebu. V roce 2004 byl výstav pivovaru 127,7 tis. hl.piva. Podle hodnocení CZECH TOP 100 se Rodinný pivovar Bernard stal v roce 2002,2003 a 2004 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Agris)

Rodinný pivovar Bernard letos hodlá zvýšit vývoz piva na Slovensko z loňských šesti a půl tisíc hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký podnik vstoupil na slovenský trh v minulém roce a nyní dodává sudové pivo celkem do sto osmdesáti restaurací. Množství piva dodaného na Slovensko se na loňském ročním výstavu pivovaru podílelo pěti procenty. "Chceme zvýšit počet hospod a předpokládáme, že začneme zavážet i lahvové pivo do marketů," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pivo Bernard zatím odebírají restaurace v západní části Slovenska. "Podle reakcí, které dostáváme, Slovákům chutná," dodal mluvčí s tím, že se dokonce někteří hostinští sami hlásí, že by ho chtěli točit.

Pivovar vyváží také do Švédska. První dodávky piva loni odeslal i do Německa, Chorvatska a Ruska. "Připravujeme export do Ameriky," řekl Zdeněk Mikulášek. V minulém roce přes chladnější jaro a počátek léta pivovar meziročně zvýšil výrobu piva o čtyři procenta na 127 tisíc hektolitrů a uvařil nejvíce piva za posledních deset let.

Humpolecké pivo navíc loni získalo jedenáct ocenění, z toho osm za kvalitu. Umístění získaly především sváteční ležák a speciální černé pivo, prodávané v lahvích s patentním uzávěrem. V novinářské anketě o nejpopulárnější značku Naše pivo 2004 obsadil Bernard třetí příčku. více ZDE Pivovar zaměstnává devadesát lidí. Vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí 6500 tun sladu. V roce 2002 zvýšil výstav o 15 procent na 109 tisíc hektolitrů. V roce 2003 výroba piva stoupla o dalších 13 procent a Bernard se stal největším pivovarem v kraji Vysočina. (iDnes)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 15. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2005. Soutěž se konala ve dnech 1. - 4. února tradičně při Reprezentačních slavnost piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek letos opět triumfovalo v kategorii tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již počtvrté v řadě od roku 2002. Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: "Soutěže se zúčastnilo více než 52 pivovarů a pivo značky Bernard opět potvrdilo svoji vysokou kvalitu. Černý speciál patří mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem." Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 214 vzorků, převážně českých značek piva. (Protext)

Rodinný pivovar Bernard letos hodlá zvýšit vývoz piva na Slovensko z loňských 6500 hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký podnik vstoupil na slovenský trh v minulém roce a nyní dodává sudové pivo do 180 restaurací. Množství piva dodaného na Slovensko se na loňském ročním vývozu pivovaru podílelo pěti procenty. (Mojenoviny.cz)

Zakladatel rodinného pivovaru Bernard je nepochybně úspěšný podnikatel. V Humpolci vybudoval spolu s dalším společníkem firmu, která oživila tradici výroby piva a v ostrém konkurenčním boji uhájila své místo na trhu. Největší problémy dnes vidí v nedostatku etiky a morálky.

Jaké jsou dnes v Česku podmínky pro podnikání? Jsou skutečně tak špatné, jak tvrdí už i někteří politici?

Asi by nebylo zcela objektivní označit je za zásadně a jenom špatné. Výhodou je, že Česko stále ještě nabízí mnohem víc příležitostí k podnikání než třeba západní Evropa. Od roku 1989 ještě neuběhla dost dlouhá doba, aby trh už byl zcela nasycený.

A co stížnosti na zhoršování podnikatelského prostředí – jsou oprávněné?

Jistěže ano. Zvyšuje se daňové zatížení, podnikatelé doplácejí na nepovedené zákony, roste byrokracie. To všechno jsou obecně známé věci, ale podnikatelské prostředí bohužel kazí i další velmi negativní jevy. V našem oboru jsou to například obchodní praktiky velkých pivovarů, které začaly majitelům restaurací platit obrovské peníze v hotovosti, aby si zajistily, že daná hospoda či restaurace bude čepovat jen jejich pivo.

Není to jasný úplatek?

Po právní stránce jim nelze nic vytknout. Majitelé restaurací dostávají peníze na základě smluv o propagaci dané značky. Vezměte si, že pivovar běžně poskytne restauraci nejen veškeré technické vybavení, pravidelný servis a reklamní předměty od sklenic přes tácky až po ubrusy. Ale k tomu navíc i statisícové finanční částky. Osobně se mi taková praxe nelíbí. Vytváří prostředí, které postrádá jakoukoliv morálku.

Jde o českou specialitu?

Velké pivovary s ní začaly v Německu a postupně ji přesunuly k nám. To ale přece neznamená, že ji musíme tolerovat. Mělo by nám vadit, že tady kvalita nabízeného zboží a služeb není primárním rozhodujícím motivem.

Takže v konkurenčním boji pivovarů nehraje kvalita žádnou roli?

My se o ni dlouhodobě snažíme, což dokazuje řada ocenění, které jsme získali vloni i v předchozích letech. Pozitivní odezvu na kvalitu našeho piva máme také ze zahraničí. Přestože jsme s exportem začali až v loňském roce, dnes už vyvážíme do pěti zemí: na Slovensko, do Ruska, Chorvatska, Švédska a Německa. Přitom když naši zástupci osloví restauraci u nás doma, tak se hostinský často vůbec neptá na kvalitu, ale zajímá ho jen to, kolik dostane peněz.

Neměl by se provizemi za propagaci zabývat úřad pro ochranu hospodářské soutěže?

Antimonopolní úřad bohužel tyto praktiky připouští a toleruje. Před několika lety dal sice několika velkým pivovarům pokuty, ale ty byly v řádu od 250 tisíc do půl milionu korun. To jsou přitom investice do jedné jediné restaurace! Pro porovnání: náš pivovar, ač patří mezi malé, dnes v Česku zásobuje 1600 hospod. Vloni jsme byli nuceni “na podporu prodeje” do restaurací investovat několik desítek milionů korun. Neříkám, že nejsme schopní tyto peníze vydělat, ale ve férovém prostředí jsme je mohli investovat zpět do rozvoje výroby. Místo toho jsme se museli přizpůsobit.

Systém provizí sice kritizujete, ale přitom se ho sami účastníte…

Já jsem proti němu tvrdě bojoval až do roku 2001. Jenže v tom roce jsme prodali nejméně piva a dostali se pod hranici 100 tisíc hektolitrů, která je kritická pro přežití. Takže nám nezbylo nic jiného než s těmi “benefity” začít také. Dnes nám už tři roky po sobě výstav opět roste, chybí ale radost z čisté hry a soutěže.

Zmínil jste i nepovedené zákony.

Jistě, o diletantství nynějších českých poslanců by se snad už daly psát romány. My jsme to opět pocítili vloni v dubnu, kdy parlament v souvislosti se vstupem do Evropské unie novelizoval zákon o DPH a na poslední chvíli do něj vložil i vratné obaly. Byl to ekonomický nesmysl, který sice od prvního ledna zase zrušil, ale spousta firem s ním měla několik měsíců obrovské a zbytečné administrativní problémy. Přitom je snad jasné, že když si navzájem posíláte bednu, sud nebo vratnou láhev, tak tam skutečně žádná přidaná hodnota nevzniká.

V minulých letech jste dokázal za zájmy malých pivovarů úspěšně lobovat. Proč jste to neudělal i teď?

To je jednoduché. Firem, kterých se zdanění vratných obalů týkalo, se nikdo neptal na jejich názor. Dozvěděly se to jen několik dnů před tím, než jim tato povinnost vznikla.

Jste v nějaké politické straně?

Nejsem.

Neoslovila vás žádná s nabídkou, abyste ozdobil její kandidátku?

Dostal jsem jich několik, ale nepřijal jsem žádnou. I když jsou mi některé strany blízké, chci být nezávislý. Navíc bych považoval za špatné, kdyby si lidé pivo Bernard spojovali s nějakou politickou stranou.

Vstup do politiky vás tedy neláká?

Nezakrývám, že mě politika bytostně zajímá a dokonce i vnitřně provokuje. Protože samozřejmě ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Ale s nynějším rozložením sil v parlamentu bych měl problém. Nedokážu si představit, že bych měl zdlouhavě vyjednávat o věcech, které jsou pro mě naprosto jasné nebo z nich dokonce v rámci vyšších politických cílů ustupovat a hledat nějaké “rozumné” kompromisy. Nechtěl bych prostě být poslancem, který se musí dohadovat a v zákulisních jednáních hledat spojence za každou cenu.

Ve firmě nemusíte hledat kompromisy?

Rozhodně nemusíme diskutovat o tom, zda jedna a jedna jsou dvě. Pivovar jsme koupili v totálně dezolátním stavu a za peníze, které několikanásobně převyšovaly jeho hodnotu. Přesto jsme uspěli. Jsem si jistý, že za to vděčíme hlavně tomu, že jsme nedělali kompromisy nebo o nich sáhodlouze diskutovali, ale naopak jsme se uměli rychle a správně rozhodovat.

Kterého politika si nejvíc vážíte?

Zpětně docela oceňuji Václava Klause. Za jeho vlády se samozřejmě nadělala spousta chyb, podcenily se kontrolní mechanismy. Toho samozřejmě využili ti, kteří si chtěli nakrást nebo prosadit své úzké zájmy. Bylo období, kdy jsem Klause neměl rád. Pro jeho aroganci, zjednodušené vidění světa. Když ho ale hodnotím zpětně, a porovnávám s dnešními vládními lídry, oceňuji, že měl vizi a snažil se, aby Česká republika šla dopředu.

Nynější kabinet se o to nesnaží?

Nikdo nepochybuje, že jsme dneska ekonomicky vyspělou zemí. Ale stačí se podívat na vývoj několika posledních let v Česku a na Slovensku a chce se vám brečet. Slovensko, které podvědomě podceňujeme a máme pocit, že jsme ho daleko předběhli, jde dnes rychle vpřed díky nepopulární vládě, která má vizi a chce něčeho dosáhnout. A já jsem přesvědčený, že pokud v Česku nedojde během několika příštích let k nějaké radikální politické změně, tak se budeme za pár let na Slováky dívat zezadu.

Pryč od politiky. Oč jste usiloval ve Svazu malých pivovarů?

Svaz jsem vymyslel a založil v roce 1993. Tehdy sdružoval zhruba dvacet malých nezávislých pivovarů. Slovo malý znamenalo výrobu do 200 tisíc hektolitrů ročně a slovo nezávislý, že nesměl být právně, ekonomicky ani jinak propojen s jiným pivovarem. Svaz jsme zakládali s tím, že se pokusíme prosadit takzvanou diferencovanou daň, která už tehdy existovala v Německu. To se nám podařilo v roce 1995. Díky tomu malé české pivovary už na spotřební dani ušetřily více než miliardu korun.

Jaký je důvod pro nižší zdanění?

V Německu, kde malé pivovary platí nižší daň už více než sto let, díky ní stále existuje přes tisíc malých pivovarů. A země si zachovala pestrou pivní kulturu, čili široký sortiment nabídky místních národních piv, chutí a specialit.

Které další země tuto úlevu mají?

Kromě Německa ji má Belgie, Dánsko, Holandsko, Česká republika a nyní po našem vzoru i Slovensko.

Ochutnáváte zahraniční piva?

Když si mám osobně vybrat v cizině značku piva, dávám přednost belgickému. V Německu bych sáhl po bavorském pivu – tam je spousta malých pivovarů. Jeden velmi kvalitní pivovar znám v Rakousku a určitě bych jmenoval i Irsko. Ty ostatní země už nemají tak zajímavá piva, protože se v nich pivovary zaměřily spíše na automatizovanou výrobu.

Anglická Camra nedávno kritizovala kvalitu českého piva…

Je to pohled zvenku a určitě není zcela objektivní. Ale na druhé straně nelze nevidět, že se i v Česku objevují tendence k výrobě globalizovaného piva, takzvaného eurobeeru. Český ležák se sice naštěstí pořád ještě odlišuje od ostatních globálních piv svojí chutí a dalšími vlastnostmi, ale když se vyrábí ve velkém a v automatizované výrobě, není to už o výjimečnosti. Kvalitu hlídají automatizované systémy, vzniká vysoce kvalitní pivo, které ale postrádá zvláštní chuťové vjemy.

Proč jste nakonec pověsil prezidentství ve Svazu malých pivovarů na hřebík?

Dosáhl jsem svého cíle, diferencovanou daň jsem prosadil do zákona o spotřební dani, později jsme ji obhájili i u ústavního soudu. Ta funkce pro mě měla smysl, když jsme měli společný zájem a svorně za něj bojovali. Pak se ale společný zájem vytratil a objevily různé třenice. Takže mě to - upřímně řečeno - přestalo bavit.

Je pivovar Bernard ještě pořád členem svazu?

Náš pivovar se v roce 2000 spojil s belgickým partnerem, přestal být zcela nezávislý a tím přestal naplňovat původní podmínku členství. Teď jí sice podle nové právní úpravy už zase vyhovuje, protože došlo ke změně definice zákona o spotřební dani, ale o vstupu do svazu zatím neuvažujeme.

Co vás vedlo ke spojení se zahraničním partnerem?

Motivem byl kapitálový vstup, peníze jsme potřebovali na další rozvoj firmy. Dnes máme my i Belgičané po padesáti procentech akcií.

Slučuje se vůbec forma akciové společnosti s označením rodinný pivovar?

Označení stále platí. Zvolili jsme ho spíš proto, abychom vyjádřili svůj přístup k podnikání. Že ten podnik chceme rozvíjet, budeme se mu věnovat a povedeme ho v duchu rodinné firmy. Pracuje v ní hodně rodinných příslušníků a příbuzných. Ode mě i mého společníka Josefa Vávry. A my se snažíme o otevřenou komunikaci, aby lidé ve firmě věděli, o čem se rozhoduje a kam ta rozhodnutí směřují.

Nemrzelo vás, že jste ztratili původní absolutní nezávislost?

Ztráta nezávislosti nás netrápí, protože jsme nastavili jasné partnerské vztahy a firmu řídíme tak jako dřív. Podnik jsme neprodali, prodali jsme jen akciový podíl. Kapitál, který jsme vstupem zahraničního partnera získali, nás posunul výrazně dopředu. Nepotřebuji mít sto procent akcií, ale chci, aby firma fungovala. Když jsou vlastnické vztahy korektní a transparentní, je jedno, jestli v ní máte pětadvacet nebo padesát procent. Pro mě je zábavnější mít pětadvacet procent v rozvíjející se firmě než zcela vlastnit podnik, který stagnuje.

Exportujete do pěti zemí a chystáte se i do Spojených států. Jak může firma vaší velikosti proniknout na americký trh?

Složitě, protože je poměrně silně chráněný. Musíte splnit celou řadu administrativních požadavků a ty se navíc v jednotlivých státech unie liší. Týkají se například federálního schválení etiket, licencí pro jednotlivé státy. Třeba na etiketách musí být upozornění, že pivo není vhodné pro těhotné ženy a všechny další náležitosti požadované jak místními tak i federálními úřady.

Není to příliš velká byrokracie?

Domnívám se, že tyto požadavky nevyplývají až tak z byrokracie, ale spíš snahy o ochranu amerického trhu. V USA se dnes prodávají spousty značek, je jich mnohem víc než například v Česku. A americké pivovary samozřejmě nemají zájem, aby se tam tlačily další. Úřady navíc vyžadují oddělení distribuce od dodavatele. Pro zahraniční firmu to znamená, že si především musí najít dobrého importéra. To se nám teď povedlo.

Jak odhadujete své šance?

Věříme, že uspějeme. Udělali jsme si marketingový průzkum, můj syn strávil v USA celé loňské léto.

Ing. Stanislav Bernard

Vystudoval Vysokou školu dopravní a strojní a v roce 1989 pracoval jako vedoucí odboru technického provozu podniku Textil Ostrava. V letech 1990 až 1991 byl místopředsedou opavského ONV, měl na starosti ekonomiku. Koncem roku 1991 koupil spolu s dalšími dvěma společníky v aukci malé privatizace objekt pivovaru v Humpolci a založil firmu Rodinný pivovar Bernard. O dva roky později založil Svaz malých nezávislých pivovarů a byl šest let jeho prezidentem. V prosinci 2000 dostal titul Pivovarská osobnost století, a to za úspěšný lobbing pro malé nezávislé pivovary.

Ve stejném roce do jeho firmy přišel belgický partner Duvel Moortgat a za kapitálový vstup získal 50 procent akcií. Stanislav Bernard ji dál vede spolu se svým dalším českým společníkem Josefem Vávrou. Každý z nich má nyní ve firmě čtvrtinový podíl. Rodinný pivovar Bernard zaměstnává 90 lidí.

Pivovarská osobnost století

Stanislav Bernard (49) se narodil v Opavě. Je ženatý, má dvě děti. V Humpolci si před třemi lety nechal postavit funkcionalistickou vilu. Rád sportuje, takže v ní nechybí bazén a fitness. Jezdí vozem BMW pětkové řady s dieselovým motorem. (Profit)

Rodinný pivovar Bernard získal v roce 2004 celkem 11 významných ocenění. Vedle tradičně získaných cen za kvalitu nepasterizovaného piva Bernard na různých degustačních soutěžích v České republice se pivovar prosadil v novinářské anketě pořádané ČSPaS - Naše pivo 2004 a v soutěži CZECH TOP 100 roku 2004. "Umístění získala především piva s přísadou jemných kulturních kvasinek, která prodáváme v lahvi s patentním uzávěrem, Sváteční ležák a Speciální černé pivo," hodnotí úspěšný rok výrobní ředitel a spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: "Za kvalitu piva jsme v loňském roce získali celkem osm

ocenění."

Výčet úspěchů doplňuje generální ředitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard: "Výrazným úspěchem je třetí místo v jediné české novinářské anketě popularity jednotlivých značek piva v České republice s názvem Naše pivo 2004, pořádané ČSPaS v rámci soutěže České pivo roku 2004. V anketě hlasovalo přes sto novinářů a značka Bernard se zařadila mezi nejpopulárnější piva v České republice."

Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597 a v roce 1991 zprivatizován. Vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice, dále pivo vyváží na Slovensko, do Švédska, Německa, Chorvatska a Ruska. Zaměstnává 90 zaměstnanců a v roce 2004 měl

výstav 127,7 tis. hl.piva, což představuje meziroční nárůst 4 procenta.

Seznam získaných ocenění Rodinným pivovarem Bernard v roce 2004:

1.místo Česká pivní pečeť v Táboře, Speciální černé piva 13%

CZECH TOP 100 - nejobdivovanější firma Vysočiny 2004

CZECH TOP 100 - 4. místo v kategorii potravinářský a tabákový průmysl

1.místo Pivo České republiky v Českých Budějovicích, Speciální černé piva 13%

3.místo Pivo České republiky v Českých Budějovicích, Speciální světlé pivo OX

2.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Speciální černé pivo s přísadou jemných kulturních kvasinek

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Polotmavý ležák Bernard

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

3.místo Novinářská anketa "Naše pivo 2004" v Praze

3.místo Sdružení přátel piva, Černá Hora, Polotmavý ležák Bernard

3.místo Sdružení přátel piva, Černá Hora, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

(Protext)