Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Bernard Humpolec


Pivovary Braumeister

Stanislav Bernard: Bruselské pití piva

[úterý, 19. prosinec 2006]

V době před listopadem 1989 jsem vzhlížel k západní Evropě jako k oblasti demokracie, svobodného trhu, rychlého vývoje a pružných změn. Z horizontu našeho zatuchlého, a především nesvobodného socialismu to tak skutečně mohlo vypadat. My v RVHP (pro nepamětníky - Rada vzájemné hospodářské pomoci) jsme si nejprve kladli smělé cíle prohnilé kapitalisty dohnat a vzápětí předehnat. Co na tom, že v posledních letech před revolucí již šlo pouze a pouze o to, jak neztratit stopu...

„Osvícené“ návrhy

Dnes pod finským předsednictvím přichází „osvícený“ návrh zvýšení spotřební daně z piva, a světe, div se, zástupci většiny členských států Unie s ním souhlasí (ačkoliv bylo od začátku zřejmé, že stačí, aby jediný členský stát použil své právo veta a celá tato pochybná bublina praskne).

Zřejmě jsou přesvědčeni spolu s tisíci skvěle placených bruselských byrokratů, že musí pečovat o naše zdraví. Totiž abychom tolik nepopíjeli, a tomu že nejvíc pomůže, bude-li pivo dražší. Pominu otázku, nakolik je pivo nápoj alkoholický, či spíše výživný, když většina lékařů je již dnes přesvědčena, že jeho mírná a pravidelná konzumace zdraví prospívá.

Pominu také otázku zdražení piva pro zákazníky, když veškerý výnos z této akce by pouze posílil pozice byrokratických přerozdělovačů (jaká to podoba s dnešní českou levicí!).

Za mnohem závažnější považuji fakt, čím se bruselští „experti“ dnes zabývají. V době, kdy i my u nás máme vlastní zkušenosti s tím, jak se původní myšlenky zakladatelů Evropské unie - vytvoření společného ekonomického prostoru s volným pohybem pracovních sil, zboží a peněz, kamsi vytratily. Nahradily je však jiné výhody, kdy jíme banány té jediné správné velikosti, místo rumu pijeme nespisovný tuzemák a tak dále. Ještě že nám alespoň ty tvarůžky zůstaly! Unie ztrácí schopnost konkurence, již léta stagnuje, volný pohyb pracovních sil je v nedohlednu, největší země si udělují výjimky z pravidel, která předtím samy vymyslely (schodek rozpočtů do tří procent HDP ) a vyspělý svět se jí postupně vzdaluje. Není divu, když je vše pokřiveno dotacemi, regulacemi, kvótami na výrobu cukru, mléka či rozlohy vinic, díky nimž se budou zavírat fungující podniky. Toto zřejmě Brusel nepálí stejně, jako se nikdo nepozastavuje nad očividnou nerovností, kterou si vyboxovaly vlivné jižní země, že totiž spotřební daň u vína je nulová. Další příklad toho, na jakých principech dnešní EU funguje.

Přebujelé sociální prostředí, kdy sociální dávky přidělované z velmi vysokých daní v některých případech již několikáté generaci obyvatel, berou ekonomice dech a na jejich adresáty působí podobně jako drogy. Demotivují, ničí kontakt s reálným životem, a nakonec i veškerou radost z překonávání překážek a dosaženého úspěchu. Nic tak nedemotivuje jako pravidelný přísun nevydělaných peněz. Lidé, kteří o budoucnosti EU rozhodují, zcela zjevně ztratili schopnost nadhledu a v mnoha ohledech se ženou do podobné pasti, ve které jsme se nacházeli před listopadem 1989 my. Snad jim chybějí naše tristní zkušenosti s reálným socialismem.

Veto pomůže i Bruselu

Jsem opravdu rád, že po čase Česká republika dokázala jasně vyjádřit vlastní názor a použila svého práva veta. Na to bohužel nejsme příliš zvyklí. Doufám, že tento krok pomůže i bruselským úředníkům.

Mohl by jim trochu napovědět, aby se konečně začali zabývat skutečně důležitými věcmi, které rozhodují o výkonnosti Unie. Jinak bychom se mohli i my dočkat časů, kdy nikoliv bývalá Rada vzájemné hospodářské pomoci, ale Evropská unie bude mít hlavní starost, „jak neztratit stopu“... (MF dnes)


V roce 1991 se stal Stanislav Bernard spolumajitelem stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. I když absolvoval Vysokou školu dopravy a spojů ve slovenské Žilině, nic mu nebránilo, aby se po revoluci začal věnovat pivovarnictví. Stal se spoluzakladatelem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a v letech 1993 až 1999 stál v jeho čele. V roce 2000 získal nejen titul Brand manager ČR, ale byl zvolen i pivovarskou osobností století, díky prosazení diferenciované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary.

HN: Proč jste si vybral právě tento obor?

Po roce 1989 jsem chtěl zkusit vlastní podnikání. Že jsem si vybral právě pivovarnictví, je jistým způsobem náhoda. Na začátku devadesátých let jsem se seznámil Josefem Vávrou, který v té době působil v Ostravaru. Právě přes něho jsem se dozvěděl o připravované privatizaci humpoleckého pivovaru. Společně se nám podařilo pivovar vydražit za šestinásobek jeho účetní hodnoty, přestože byl v té době už takzvaně "po smrti". Proto jsme pivovar po získání museli celý rekonstruovat.

HN: Co vás profesně v minulých týdnech nejvíce naštvalo?

Způsob, jakým se stále uplácejí restaurace. Teď celou situaci už poněkolikáté šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně. Skutečně mě zajímá, jaké zaujme stanovisko k vývoji dominantní firmy na tuzemském trhu.

HN: Co byste ve svém oboru nejraději změnil, kdybyste mohl?

Zasadil bych se o transparentní podnikatelské prostředí, aby o úspěchu rozhodovala především kvalita, značka, služby, pověst firmy a teprve až potom peníze

HN: Jakého omylu jste se při vedení podniku dopustil v poslední době?

Nemluvil bych o omylu nebo o chybě. Dělám řadu rozhodnutí, některá jsou lepší, některá potřebují podle dalšího vývoje a zpětné analýzy určité korekce.

HN: Jaký je váš podnikatelský sen?

Nemám podnikatelské sny, pohybuji se v reálném čase a cílech. Na počátku jsme se rozhodli, že budeme vařit pivo, které bude štikou na trhu, nepasterizované, kvalitní a odlišné od průměru, které nám budou zákazníci chválit a konkurence závidět. (iHNed)


"Desítku roku" vyhrál Bernard

[neděle, 19. listopad 2006]

V závěru letošního roku obdržel Rodinný pivovar Bernard další významné ocenění kvality svého nepasterizovaného piva, tentokrát od Sdružení přátel piva. Sdružení udělilo při slavnostním vyhlášení cen za rok 2006 1. místo Světlému pivu Bernard v kategorii Desítka roku a 3. místo Speciálnímu černému pivu Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek v kategorii Tmavé pivo roku.

"Hlasování se letos zúčastnilo 804 členů, což je cca 60 procent členské základny Sdružení přátel piva," konstatuje Tomáš Erlich, člen předsednictva SPP a dodává: "Piva jsou hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality, systém je rozdělen na dvě části, tedy hlasování a odbornou degustaci."

"Na českém pivním trhu působíme 15 roků, získali jsme desítky různých ocenění. Tentokrát v hodnocení uspěla světlá ´desítka´ a Speciální černé pivo s přísadou jemných kulturních kvasinek," doplňuje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a připomíná: "Speciální černé pivo nedávno uspělo také v zahraničí, když ve Velké Británii v soutěži International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’ získalo první místo v nejprestižnější kategorii ´Strong Lager´. Bylo to dokonce poprvé v historii soutěže, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo černé pivo.” (Protext)


Bernard triumfoval ve světě i doma

[čtvrtek, 19. říjen 2006]

Rodinný pivovar Bernard dosáhl vynikajících úspěchů. V srpnu v rámci mezinárodní soutěže "International Beer Challenge 'World's 50 Best Beers'", největší soutěži balených piv pořádané ve Velké Británii, které se letos v deseti kategoriích zúčastnilo 350 různých druhů, získalo Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek první místo v nejprestižnější kategorii "Strong Lager". "Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo černé pivo," vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. V dvoukolové soutěží hodnotí přibližně čtyřicet odborníků nejen chuť piva, ale i design obalu.

Na konci září potom Bernard v anketě Naše pivo 2006, ve které hlasovalo 75 redakcí, vybojoval v obrovské tlačenici pětapadesáti českých značek piva 2. místo, když se před něj dostal pouze lídr trhu, Plzeňský Prazdroj.

"Je to velice příjemný dárek k nadcházejícímu 15.výročí založení Rodinného pivovaru Bernard," říká spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pokračuje: "Když jsme s Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem v roce 1991, konkrétně 26. října, vydražili zkrachovalý pivovar v Humpolci, měli jsme jedinou starost - zachránit jej. Tehdy nikoho nenapadlo, že by značka mohla dosáhnout takového úspěchu. Dokazuje to, že námi zvolená strategie rozvoje a dlouhodobé směřování značky mezi prémiová piva, byla správná." Rodinný pivovar Bernard dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free. Distribuuje je přibližně do 1700 restaurací po celé České a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Ruska, Velké Británie, Dánska, Německa, Ukrajiny, Austrálie, Itálie, Řecka, Slovinska, Polska, Japonska a USA. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Pivo Bernard jako šperk

[úterý, 19. září 2006]

Rodinný pivovar Bernard se v letních měsících představil s novou reklamní kampaní nazvanou "ŠPERK". V odborných časopisech Strategie a Marketing&Media v hodnocení venkovní reklamy v červenci 2006 obsadily motivy první a druhé místo.

Přestože pivovar Bernard opustil dříve používanou někdy kontraverzní kampaň "Svět se zbláznil, držte se. Bernard" spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard nevyloučil, že se k ní ještě vrátí: "Pokud se objeví zajímavé téma, bude dostatečně aktuální a bude vyjadřovat náš názor, rádi jej použijeme. V současné době jsme se však rozhodli, představit pivo Bernard jako šperk."

"Pro mne je jednoznačným vítězem reklama na Bernard s naprosto jednoznačným a inteligentním sdělným poselstvím." hodnotí Tereza Pošepná accont executive z Mather Communications, Marketing & Media 37/2006

"Bernard se zaleskl jako šperk." hodnotí Yaro Pružinec z Young&Rubicam Praha art director senior, Strategie 37/2006

"Zlato prostě přitahuje zlato, aneb ten nejsprávnější způsob jak ukázat jedno z nejlepších českých piv". Dejan Stajnberger, kreativní ředitel EURO RSCG Prague. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard dosáhl rekordního výstavu piva a překonal dosavadní nejlepší měsíční výsledek z roku 1994. V letošním sedmém měsíci pivovar vystavil 16.059 hl nepasterizovaného piva a červenec se tak stal nejúspěšnějším měsícem v novodobé historii pivovaru.

„Jedná se o nejlepší výsledek ve více než čtyřsetleté historii humpoleckého pivovaru.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „K výsledku nám pomohlo i zavedení výroby nealkoholického piva Bernard Free, které jsme začátkem letní sezóny uvedli na trh. Bernard Free získalo také již první ocenění, když podle týdeníku AUTO 7 číslo 31, obsadilo první místo mezi vybranými nealko pivy. Máme na ně také vynikající reakce od našich zákazníků. Jenom v červenci jsme prodali přes 305 hl, což jsou skoro dvě procenta z celkové červencové produkce pivovaru.“

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free. Distribuuje je přibližně do 1700 restaurací po celé České a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Austrálie, Itálie, Řecka a USA. Výstav v roce 2005 byl 138, 4 tis. hl a obrat 211 mil. Kč. Druhým nejlepším měsíčním výstavem pivovaru byl červenec roku 1994 (15.985,7 hl). (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard v Humpolci bude na pivních slavnostech pořádat i pivní soutěže. Původně od nich chtěl upustit, ale do programu je začlení na protest proti jednání brněnského sdružení Kontext. Sdružení požaduje, aby byl za soutěže pokutován pivovar Chodovar na Tachovsku.

"Chceme tím vyvolat diskusi o tom, co je a co není reklama na alkohol," uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Chodovar uspořádal v pivovaru sraz historických vozidel. Sdružení na něj podalo stížnost. Tvrdí, že tím porušil zákon o regulaci reklamy, podle nějž nesmí být alkoholické nápoje propagovány v souvislosti s řízením vozidla. Chodovar navíc zřídil koutek pro děti, což podle Kontextu odporuje zákazu podávání alkoholu lidem mladším 18. let. více ZDE

Podle Bernarda je takový výklad účelový, proti smyslu zákona a hraničí se zasahováním do osobních práv a svobod. "Aktivity tohoto sdružení vnímám jako šibalskou snahu zviditelnit tento prapodivný spolek na úkor tradičních českých výrobců," uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Podle Mikuláška se na humpoleckých slavnostech se budou konat soutěže, které nebudou v rozporu s etickým kodexem Českého svazu pivovarů a sladoven. "Ještě se poradíme, jaký typ soutěže zvolit," podotkl.

Pivovar bude dvoudenní pivní slavnosti v polovině srpna pořádat už podvanácté. Každoročně se jich účastní přes 10.000 lidí. "Nepropagujeme pití alkoholu, ale akci, která má nějaký společenský a kulturní význam," řekl Mikulášek. Na programu jsou koncerty populárních zpěváků a hudebních skupin, lidé si také mohou prohlédnut pivovar. (iDnes)


Co si o sporu o pivní soutěže myslí majitel pivovaru Bernard? Stěžovat si může kdokoli na cokoli, ale rozhodnout musí příslušný státní orgán. Milan Berka a sdružení Kontext už ale podle Stanislava Bernarda dohání stížnosti do krajnosti.

"Proč je omyl brojit proti pivním soutěžím a jiným atrakcím spojeným s pitím alkoholu?

Platí jednoduché pravidlo - co není zakázáno, je povoleno. Toto je princip svobody.

Pokud si tedy například sdružení Kontext stěžuje na pořadatele pivních slavností, je to jejich právo. Na příslušných úřadech pak je, aby jejich stížnosti rozhodly v souladu se zákonem. Ten na regulaci reklamy v tomto případě říká, že reklama na alkoholické nápoje nesmí nabádat k jejich nestřídmému užívání.

Zůstává otázka, zda pivní soutěž je reklama, nebo zábava. Já ji vnímám spíše jako zábavu. Pokud je však nevhodně inzerována, pak eventuálně může být tato stížnost oprávněná.

Ve skutečnosti však jde o to, že zmíněné sdružení už útočí "na vše, co se hýbe", naposledy na pivovar Chodovar, v jehož areálu si dali sraz majitelé historických vozidel. A tady začínají mé pochybnosti.

Pokud uspořádám v areálu pivovaru sraz sběratelů historických vozidel, stalinských byst či silničních bodů, je to jen a jen moje věc a tvrdit, že tak činím v rozporu s tímto zákonem, je zpozdilost. Zde se někdo začíná dotýkat mé svobody - a na to jsem od určité doby velmi citlivý.

Na našich pivních slavnostech 11. a 12. srpna v Humpolci zmíněné pivní soutěže uspořádáme, protože to je naše právo, stejně tak, jako má kdokoliv právo si na nás stěžovat." (iDnes)


Novinářské pivo 2006 pro Bernarda

[pondělí, 19. červen 2006]

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 10. ročníku soutěže „Pivo České republiky 2006“, která se konala v areálu Výstaviště v Českých Budějovicích ve dnech 9.-10.června.

Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek vyhrál soutěž Novinářské pivo 2006, která proběhla pod patronací Syndikátu jihočeských novinářů. Do degustační soutěže o přízeň novinářů bylo přihlášeno 26 vzorků piv z celé České republiky.

„Podařilo se nám navázat na podzimní úspěch novinářské ankety „Naše pivo 2005“ pořádané ČSPaS a potvrdit tím kvalitu a oblíbenost naší značky Bernard.“ hodnotí dosažený výsledek generální ředitel pivovaru Stanislav Bernard. (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)


Bernard vaří nealkoholické pivo

[pondělí, 19. červen 2006]

V celé zemi vyrábí pivo bez alkoholu asi 15 pivovarů. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard začal jako první na Vysočině vařit nealkoholické pivo. Sortiment se o tento druh rozhodl rozšířit kvůli rostoucí poptávce. (Právo)


Systém Karat pro Sladovnu Bernard

[pátek, 19. květen 2006]

Akciová společnost Sladovna BERNARD, a.s dokončila implementaci a uvedla do ostrého provozu podnikový informační systém KARAT. Realizace řešení naplnila dva základní cíle projektu, a to: 1. sjednocení IS v Rodinný pivovar BERNARD a.s. a ve Sladovně BERNARD, a.s. a 2. realizace specializovaného řešení evidence výroby sladu. Informační systém KARAT byl zvolen právě na základě úspěšné předchozí implementace ve společnosti Rodinný pivovar BERNARD a.s. a spokojenosti pivovaru se službami a řešením dodavatele.

Rozsah implementovaného řešení ve sladovně zahrnuje oblast Ekonomika, Mzdy a Personalistika, Skladové hospodářství, Nákup a prodej, Evidence výroby sladu a Manažerské výstupy a vyhodnocování.

Sladovna BERNARD, a.s produkuje v současné době zhruba 6700 tun sladu plzeňského typu, který z části zpracovává Rodinný pivovar BERNARD v Humpolci při vaření svého nepasterizovaného piva, a část prodává svým obchodním partnerům. Sladovna má vlastní zdroj provozní vody a čitírnu odpadních vod. Kvalitní sladovnický ječmen nakupuje v okolí Brna, doplňkově z oblasti Českomoravské vrchoviny. (Business World)


Vznikající malé pivovary v Karlovarském kraji jsou sice pro zaběhnuté velkovýrobce piva drobnou konkurencí, ale majitelé pivovaru Bernard, který zásobuje pivním mokem desítky restaurací v regionu, nové druhy piva vítají. „Malým výrobcům piva fandíme. Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit,“ uvedl vrchní sládek rodinného pivovaru Bernard Josef Vávra.

* Lidé v kraji mají na výběr ochutnat několik druhů piva ze čtyř varen. Jaký je váš názor na nové nabídky na trhu?

Je to jenom dobře. Lidé, kteří si přijedou prohlédnout nějakou pamětihodnost, tak mají navíc možnost ochutnat vytříbenou specialitu. Je to určitě zpestření trhu. Je to jistě příjemnější, než když jsem nedávno přijel na Karlštějn a připadal jsem si zde jako v Plzeňském Prazdroji.

* Co musí člověk udělat, aby mohl začít vařit pivo?

Do dvě stě litrů piva může vařit pro vlastní potřebu a nemusí z toho odvádět daně. Nesmí ale pivo prodávat.

* Jak vidíte budoucnost drobných pivovarů?

Když budou mít kvalitní pivo a prodávat je ve vlastních restauracích, tak mají šanci přežít.

„Lidé tak mohou ochutnat nápoje, které nikde jinde na světě nelze koupit.“ (MF Dnes)


Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2006 čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již popáté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina.

„Na českém trhu jsme se dokázali prosadit především kvalitou a odlišností od dnešní takřka shodné chuti tzv. europiv.“ hodnotí výsledek soutěže marketingový a obchodní ředitel pan Vladislav Němec a dodává: „Bernard je dnes vnímán jako tradiční český ležák, který má svůj charakter. Setkáte se s ním po celé České republice, stále více se prosazujeme i v zahraničí. “

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.). (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)


O českém trhu a těžkých podmínkách pro malé pivovary jsme si povídali se Stanislavem Bernardem, spolumajitelem pivovaru a tvůrcem myšlenky diferencované daně pro malé pivovary.

*** Dobrý den. Jak vůbec člověk dostane nápad otevřít pivovar?

Po revoluci jsem se rozhodl, že začnu podnikat. To byl první impuls. Nebyl jsem hned rozhodnut, že otevřu pivovar. Pak jsem se seznámil se svým současným společníkem Ing. Vávrou, který byl v té době podsládkem v Ostravě. V Humpolci se dražil pivovar v aukci malé privatizace a kolega Vávra odtud pocházel. Proto právě pivovar v Humpolci.

*** Z předešlé odpovědi vyplynulo, že vy nepocházíte z Humpolce. Z jaké části republiky jste se do Humpolce přestěhoval?

Já jsem původem z Háje ve Slezsku.

*** Takže na začátku to pro vás byl krok do neznáma. Ať už v oblasti pivovarnictví, nebo v tom, že jste se musel přestěhovat. To určitě chtělo hodně odvahy?

Nebo hlouposti.

*** Každopádně se vám to vyplatilo. Vy jste také byl zakladatelem Svazu malých pivovarů a dlouholetým předsedou. Jste také znám jako hlavní tvůrce myšlenky snížené spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. Jak vzpomínáte na toto období?

Bylo to období od roku 1993 do roku 1995. Myslím tím období od myšlenky založit svaz a sdružit tím malé pivovary do okamžiku, kdy se mi podařilo prosadit tuto daňovou úlevu. Ta se prosadila do zákona o spotřební dani koncem roku 1994 a začala platit tuším v červenci roku 1995. Na toto období vzpomínám velice rád. Jednak si myslím, že mám jisté schopnosti přesvědčovat lidi, a tenkrát se mi to potvrdilo, protože situace vypadala úplně beznadějně. Byl to čistý lobbing. Nebyla tam žádná zákulisní jednání, žádné úplatky. Abych mohl tuto myšlenku prosadit, musel jsem mít za koho jednat, a proto jsem založil svaz.

*** Můžete nám trochu přiblížit celý proces?

Svůj nápad jsem nejprve začal prosazovat u pana Bělohrádka, který byl předsedou Antimonopolního úřadu. Ten to ovšem jednoznačně odmítl. Pak jsem jednal s panem ministrem zemědělství Luxem, který sice sliboval, ale nic neudělal. Nakonec jsem se spojil s tehdejším ministrem financí Kočárníkem, který moji myšlenku pochopil, ale byl za to tvrdě kritizován.

*** Naštěstí pouze u úvahy nezůstalo...

Nakonec se podařilo prosadit nižší daně díky lobbingu v Parlamentu. Tehdy jsem se snažil přesvědčit pravicové poslance tehdejší vládní koalice, že by byla škoda, kdyby malé pivovary zanikly. Návrh jsme implementovali přímo do zákona o spotřební dani. Ani jsme to nemuseli přilepit k nějakému nesmyslnému zákonu, jak se to děje v současné době. Takovou perličkou byla naše taktika. V tehdejší opozici byla strana Levý blok, ve které působil celkem schopný ekonom, který podal danou úpravu. Kdyby tak učinil kdokoliv z koalice, neprošla by, protože opozice by byla proti. Takto byla pro celá opozice a ve vládní koalici se našlo dost lidí, které jsem přesvědčil já, nebo se pak přesvědčovali mezi sebou navzájem.

*** A jak jste na daný nápad vůbec přišel? Co stálo za myšlenkou jiného daňového zatížení?

Jednalo se především o záchranu všech těch malých pivovarů, který jsou tady od středověku. Česká republika, společně s Bavorskem, je kolébkou pivovarnictví. Přitom proslavenost českého piva nevznikla existencí jednoho velkého pivovaru, ale plzeňským spodně kvašeným pivem a stovkami malých pivovarů. Po revoluci pak nastala situace, kdy volný trh tyto malé pivovary ohrožoval. Myšlenka byla, vzít si příklad z Německa, kde v současnosti působí asi tisícovka malých pivovarů. Zde daňová diferenciace trvá už sto let a jenom díky ní stále působí na trhu tolik pivovarů. A právě i v Čechách díky této zákonné úpravě v současné době přežívá něco nad 30 průmyslových malých nezávislých pivovarů, nepočítáme-li restaurační pivovary, které jsou v podstatě koníčkem svých majitelů. Cena piva je České republice dost nízká. Kupujete technologie za evropské ceny a prodáváte pivo za ceny české. Proto mikropivovary vnímám jako potřebnou turistickou atrakci.

*** Jaká čeká budoucnost malé nezávislé pivovary?

Podmínky na trhu posledních 11, 12 let jsou velice složité. Solventní pivovary neustále zvyšují finanční nabídky, kterým malé pivovary jen stěží mohou konkurovat. Není dobré, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí skupině, která má více než 50 procent trhu, stanovovat smluvně minimální odběr piva.

*** A jak bojujete proti těmto silným konkurentům?

Snažíme se bojovat vlastními zbraněmi. Naše cesta je cestou inovace. Chuťová zajímavost, kvalita piva, lahve s patentními uzávěry – to je ta naše vlastní cesta. Pod tímto názvem (tj. Vlastní cestou) také vydáváme náš magazín. Organizujeme soutěž Top 100 Gastro, jejím cílem je zlepšit kvalitu piva v restauracích. Mnohé restaurace se nestarají o pivo tak jak by měly. Nechávají pivo v trubkách, které tím ztrácí na své kvalitě a nejhorší je, že toto pivo dokonce pak točí svým zákazníkům. Jedná se při nejmenším o velice neprofesionální jednání.

*** Čím je charakteristické pivo Bernard?

Pivo musí být chuťově zajímavé. Děláme poctivý český ležák. Určitě se nám to vyplatí. Nejlepším důkazem jsou reakce spotřebitelů. Denně nám chodí dopisy či emaily od spokojených zákazníků.

*** Znáte pojem „pivní lokální patriotismus“? Myslíte si, že se zakládá na pravdě? Preferují lidé opravdu místní piva?

Myslím, že ano. Lidé, kteří pivo pijí často, mají sklony k pivní setrvačnosti. Při časté konzumaci si zvyknou na chuť včetně vad „svého“ piva. Proto i do budoucna upřednostňují tuto chuť. Tento trend je však značně potřen velkými pivovary. Díky masivní reklamě a prosazováním se do místních restaurací se průměrný produkt dostává do povědomí spotřebitelů a tvoří tak standard.

*** V loňském roce vývoz piva stoupl o 17 %. Vyvážíte také? Na jaké trhy se soustřeďujete?

V České republice máme největší obchodní tým. Obdobná situace je i na Slovensku. Je to ovšem finančně náročné. Slovensko ale považujeme za takový „poloexport“. Na tento trh jsme se znovu vrátili před dvěma lety. Dříve tomu bránily velice významné bariéry dovozu. Nyní ale zde prodáváme až 8 % produkce. Z ostatních států se soustředíme na Evropu. Velice zajímavý je pro nás ruský trh, na kterém jsou příznivé podmínky. Postupně také oslovujeme další země. Snažíme se rozšiřovat exportní týmy v Řecku, Anglii, Německu nebo Dánsku. Takovou zajímavostí je Austrálie. Začínáme rozvíjet export v USA. Už máme seriózního importéra, americký trh je však velice administrativně náročný.

*** Mluví se o předpokládaném zvýšení cen piva. Plánujete také zdražovat v letošním roce?

Ceny piva se budou zvyšovat především z důvodu růstu cen vstupů. Největším viníkem je nyní drahá energie. Udivuje mě, že ČEZ, i přesto, že se jedná o jednu z nejziskovějších společností, neustále zvyšuje ceny svých služeb.

*** A kolik si myslíte, že je český pivař ochotný respektovat rostoucí cenu piva?

Největší světovou spotřebu piva v ČR určitě podporuje jeho poměrně nízká cena. Pokud by ceny piva rostly podobně pomalu či pouze mírně nad inflaci, s poptávkou nebude problém, v této branži si nikdo nedovolí zvyšovat ceny skokově. Velkou hrozbou do budoucna by mohlo být zrušení systému vratných lahví.

*** A co alternativní obaly?

Jedná se o podřadné obaly, které nesedí pivu. Ani plech ani PET lahve nejsou vhodné pro udržení kvality piva. Jedině obaly PEN splňují nároky na trvanlivost, ale jedná se o velice drahý obalový materiál.

*** Jaký sortiment v současné době nabízíte? Připravujete nějaké novinky?

Nyní nabízíme sedm druhů piv. Nově začínáme nabízet polotmavý Jantarový ležák s přídavkem jemných kvasinek. Celkově tři piva točíme do lahví s patentním uzávěrem, ve kterých probíhá sekundární dokvašení. V současnosti také připravujeme zavedení na trh bezalkoholního piva Bernard Free.

*** Nakonec by mě ještě zajímalo, zda také pijete pivo?

Ano, jsem pivař. Pokud si chci pochutnat dám si vlastní pivo, ale nevyhýbám se ani konkurenčním výrobkům u kterých hlavně vnímám jak na mě tyto piva působí. V zahraničí dávám přednost pšeničním pivům, která jsou pro mě chuťově zajímavější.

Ing. Stanislav Bernard se narodil před 50 lety v Opavě, kde také vystudoval gymnázium. Po střední škole nastoupil na VŠDS v Žilině, kterou v roce 1980 úspěšně ukončil. Spolumajitelem Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci se stal koncem roku 1991. K jeho zásluhám patří i založení Českého svazu malých pivovarů, kterému předsedal až do roku 1999. O rok později mu byl udělen titul Pivovarská osobnost století, za prosazení diferencované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary. (Finance.cz)


Každodenní pracovní ruch a tisíce pivních sudů vystřídá poslední březnový den hrobové ticho a desítky lavicí pro vzácné hosty a lékařské odborníky.

V přednáškový sál se opět po roce promění výrobní hala humpoleckého pivovaru Bernard. Rozlehlý sál bude hostit třetí český seminář o vlivu alkoholu na lidské zdraví. „Budeme muset přestěhovat stovky pivních sudů ven. Snad už bude tepleji a pivo nám v nich nezmrzne,“ přiblížil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Halu zaplní dřevěné lavice používané i při tradičních pivních slavnostech, vyroste v ní i malé podium a výčep. „Několik sudů musíme v hale nechat kvůli akustice,“ dodal Mikulášek.

Do Humpolce by se na konci měsíce mělo sjet na osmdesát odborníků na problematiku alkoholu. Vesměs se bude jednat o lékaře, kteří se věnují neurologii, dermatologii a hematologii. „Seminář by měl mít podobu přátelské diskuse nad sklenicí piva,“ uvedl Mikulášek.

Odborné přednášky doplní svým vystoupením i několika slovy na odlehčení houslistka Gabriela Demeterová a Dixieland 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. (MF Dnes)


Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 16. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2006. Soutěž se konala ve dnech 31.ledna - 3. února tradičně při Reprezentačních slavnostech piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek triumfovalo v soutěži tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již popáté v řadě od roku 2002.

Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: „Soutěže se zúčastňuje rok od roku stále více pivovarů, letos již šedesát. Bernard opět potvrdil svoji vysokou kvalitu, jako jediný z pivovarů Vysočiny dokázal získat vítězství. Černý speciál patří dlouhodobě mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem.“

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 276 vzorků, převážně českých značek piva. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Začátkem letošního roku dosáhl Rodinný pivovar Bernard dalšího významného úspěchu, když obdržel jako jediný pivovar v České republice, již druhý certifikát kvality KlasA. Tentokrát se certifikátem pyšní Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasnic.

První certifikát KlasA obdržel pivovar za Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasnic již v roce 2003.

„Pro získání certifikátu KlasA musí pivovar splnit velmi přísná kritéria hodnocení daná Ministerstvem zemědělství. Podíl národní práce na výrobě výrobku musí být 100%, tzn. že výrobek je vyroben zcela na území ČR.“říká vedoucí laboratoře pivovaru Ing. Iva Vávrová.

Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KlasA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), viz www.eklasa.cz. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)


Rodinný pivovar Bernard meziročně zdvojnásobil vývoz piva na čtrnáct tisíc hektolitrů, v zahraničí prodal desetinu výroby. Humpolecké nepasterizované pivo slavilo největší úspěch na Slovensku, v tamních restauracích jej zákazníci vypili přibližně jedenáct tisíc hektolitrů. Menší zásilky však zamířily do dalších sedmi zemí včetně Japonska či Austrálie. Podle tiskového mluvčího pivovaru Zdeňka Mikuláška se na vzrůstu vývozu projevuje kvalita tradičního českého ležáku stejně jako stabilizace jeho značky na trhu. Přičiněním pěkných čísel exportu stoupl také celkový roční výstav piva o více než osm procent na bezmála 140 tisíc hektolitrů. Protože pivovar již dosáhl hranice svých výrobních možností, pokládá za nutné investovat další prostředky do navýšení kapacity pro kvašení piva a rozšířit prostory ležáckého sklepa. (Listy Pelhřimovska)


Export je pro malé pivovary jen doplňkem, hlavním předpokladem úspěchu je prosadit se na regionálním trhu a vydobýt si rovné podmínky v konkurenci s velkými firmami, tvrdí Stanislav Bernard. Jako spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard se stal neznámějším obhájcem menších nezávislých firem v oboru.

HN: Malé pivovary teď hlásí výrazné exportní úspěchy. Je pro ně orientace na vývoz tou správnou cestou, jak přežít v konkurenci?

Není to zdaleka to nejdůležitější. Výhodou těchto firem jsou přece hlavně jejich nízké náklady na reklamu a dopravu produkce do nejbližšího okolí. Toho musí využít především. A také potřebují transparentní prostředí v oboru, aby je velké firmy nezlikvidovaly.

HN: Narážíte na to, že velké firmy leckdy vnucovaly restauracím výhradně své zboží. Ale zákon už přece těmto firmám neumožňuje například požadovat, aby hostinský točil jen jejich značku.

Zákon se teď dá obejít třeba tak, že restauraci ve smlouvě stanovíte, kolik hektolitrů té vaší značky musí vytočit. Takže pro jiné pivo už nebude mít odbyt.

HN: Co s tím mohou dělat malé pivovary?

Například tlačit na antimonopolní úřad, aby rovný přístup na trh pro všechny značky zajistil. Dosud toho úřad moc neudělal.

HN: Vývoz tedy není pro menší firmy potřeba?

Ale určitě ano, vždyť české pivo má ve světě pořád výborný zvuk. Ale nárůst exportu je bohužel způsoben do velké míry tím, že se vyváží pivo za nesmyslně nízké ceny.

HN: Jinak se ale zejména do obchodních řetězců firmy s dodávkami neprosadí....

Ať si ale přitom dobře rozmyslí svoji strategii. Pokud konkurují jen cenou, tak se často stane, že je třeba za dva měsíce bez problémů nahradí jiný dodavatel, který cenu stlačí o padesátník ještě dolů. Podbízet se cenou nemá podle mého názoru perspektivu.

HN: Potřeba prodávat za nízkou cenu může pivovary nutit k tomu, aby tolik nedbaly na kvalitu. Může tak současná obchodní politika "levného exportu" poškodit i pověst českého piva v zahraničí?

Pokud se takové pivo prodává pod privátní značkou nějakého řetězce, tak to nevadí. Ale když je na etiketě spojeno s naší zemí, tak je to samozřejmě velice špatná reklama.

HN: Ale vaše vlastní firma také začala před dvěma lety s exportem...

Jenže nevyvážíme pod cenou, jdeme opačnou cestou. Budujeme prémiovou značku a patříme na exportních trzích mezi nejdražší.

HN: Jak se vám s takovým přístupem k cenové politice daří?

Zvýšili jsme letos prodej meziročně o devět procent, z toho v Česku o 1,5 procenta. Expandujeme na Slovensku, vyvážíme do Švédska a Ruska a dlouhodobě se připravujeme na vstup do Spojených států. Už dnes dělá vývoz 15 procent z celkového prodeje. (iHNed)


Desatero ošetření piva Bernard

[sobota, 19. listopad 2005]

1. Pivo čepuj na vícekrát, pěna zhoustne, je krémová, přebytečný kysličník uhličitý stačí "utéct" a pivo nenadýmá.

2. Pivo ve sklenicích podávej hostům vychlazené na teplotu 5 - 8 oC.

3. Pivní sklo měj chladné, vymyté správným přípravkem a dokonale opláchnuté, aby pěna krásně "kroužkovala".

4. Pivo tlač do pípy Biogenem (doporučená směs kysličníku uhličitého a dusíku v poměru 50:50)

5. Tlak ve výčepním zařízení udržuj mezi 2,3 - 3 bary. Platí zásada: čím vyšší teplota piva v sudu - tím vyšší tlak.

6. Každý večer po ukončení čepování piva propláchni pivní vedení čistou vodou pomocí proplachové hlavy a přes noc ho nech pod vodou.

7. Výčepní zařízení udržuj čisté. Sanitaci svěř odborné firmě a prováděj ji nejlépe 1x týdně.

8. Pivní sklad měj čistý, s omyvatelnou podlahou a teplotou 5 - 15 oC.

9. dbej na to, aby logo na sklenici, čisté podtácky a ubrusy odpovídaly čepované značce piva Bernard.

10. Pivo čepuj s láskou a hostům ho podávej vždy s úsměvem.

(Propagační materiály pivovaru Bernard)


«« « Strana 13 z 16 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI