Humpolecký pivovar Bernard předpokládá, že za červen meziročně zvýší výstav zhruba o 15 procent. Firma o tom informovala ve středu. Bernard za první čtyři měsíce letošního roku hlásí stejný prodej jako předchozí roku. „Například březnový výstav byl vůbec nejlepším jarním výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991,“ sdělil spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

„Díky počasí se stagnace velmi rychle změnila na hmatatelný růst. Odhaduji, že červnový výstav bude v meziročním měřítku o patnáct procent vyšší než loni,“ doplnil.

Rodinný pivovar Bernard je největším producentem piva na Vysočině. V roce 2009 uvařil rekordních 204 400 hektolitrů piva, v meziročním porovnání více o 8,7 procenta. Z celkového výstavu exportoval asi 12 procent, nejvíce na Slovensko.

Pivovar navazuje na více než 400 let starou tradici Humpoleckého pivovaru. Zabývá se výrobou tradičního nepasterizovaného piva. Vlastnická struktura akciové společnosti Rodinný pivovar Bernard je napůl česká a napůl belgická, protože v roce 2001 bylo základní jmění navýšeno vstupem belgické společnosti Duvel Moortgat.

Stanislav Bernard je držitelem ocenění Pivovarská osobnost století, které mu bylo uděleno Sdružením přátel piva, a ocenění Brand manažer ČR roku 2000. Dále spoluzakládal Český svaz malých nezávislých pivovarů, jehož byl i řadu let prezidentem. Na kandidátce Občanské demokratické strany (ODS) v roce 2008 kandidoval do Senátu, ale byl poražen sociálně demokratickým senátorem Milanem Štěchem.

Zdroj: iVysočina.cz | Mediafax

Na Vysočinu přišel z Opavy. Pobýval v Ostravě, a tak ví, jaké je tamní ovzduší a životní prostředí. Ředitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard má jasno: Vysočina by měla více stavět na svém přírodním bohatství. Za podporu stojí nejen rybníky a cyklostezky.

„Co si dáte k pití?“ ptá se mě před začátkem povídání o pivu, politice i vysočinském hejtmanství Stanislav Bernard, šéf humpoleckého pivovaru. Většinou na takovou otázku odpovídám, že si dám vodu. V Humpolci jsem si dal ovocné nealko pivo.

I o ovocných pivech bude řeč. Začněme však úplně jinde než v pivovaře: přenesme se pomyslně do Jihlavy, na krajský úřad.

* Kdybyste byl hejtmanem kraje Vysočina aměl tu moc, jaká opatření pro rozvoj regionu byste určitě udělal?

Musel bych mít více informací, které zrovna hejtman má. Osobně Vysočinu vidím jako kraj se senzační přírodou, s velmi čistým životním prostředím. Z toho bych ve své úvaze vycházel. Stojí za to budovat infrastrukturu pro turisty, síť cyklostezek a značených cest, odpočívadla, informační tabule a podobně. Cílená podpora by měla jít také do rozhleden, jezdeckých areálů, sportovišť a přírodních koupališť. Některé rybníky jistě stojí za to upravit, aby se tam dalo koupat.

* Co udělat na Vysočině pro podnikatele?

Tady bych svou odpověď nevztahoval na kraj Vysočina. Nejlepší pro podnikatele by bylo, kdyby o státu nevěděli vůbec. Ano, jde o to, aby věděli, jaké jsou zákony. Není ale možné, aby se podmínky pro podnikání radikálně měnily podle toho, kdo zrovna vládne. To jsou největší problémy, které trápí podnikatele. Stát by se měl starat o to nejnutnější.

* A co je podle vás to nejnutnější?

Měl by se starat o obranu země, bezpečí obyvatel, pořádek, péči o slabé a nemocné. Také bych očekával, že se něco udělá s neuvěřitelným rozsahem zlodějiny a korupce. To považuji za rakovinu naší republiky. Schodky rozpočtu ze značné části vznikly kvůli korupci a zlodějině. Také přispělo kupování si voličů nesplnitelnými sliby. Je nejvyšší čas toto řešit.

* Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V tomto směru je na Vysočině hodně pivovarů. Není jich až příliš na to, aby se také jim dobře dařilo?

V regionu je obrovská konkurence. Je to zřejmé, když se podíváte na mapu celé oblasti - pivovary jsou v Hlinsku, Poličce, Chotěboři, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Jihlavě a v Humpolci. To máte sedm pivovarů v relativně řídce osídleném území. Pro zákazníka je zase pozitivní pestrost chutí i značek. A ačkoliv je značek hodně, mám-li mluvit za sebe - nám se daří naštěstí dobře.

* Jak jste se vy osobně dostal k pivovarnictví?

V roce 1991 jsme koupili humpolecký pivovar společně s Rudolfem Šmejkalem a Josefem Vávrou, který předtím pracoval jako podsládek v ostravském pivovaru. Humpolecký pivovar v dražbě přišel na 52 milionů korun, zůstatková hodnota přitom byla kolem 9,5 milionu korun. Začátky podnikání nebyly jednoduché. Do Jihlavy jsme moc nemohli, samotný Humpolec má 11 tisíc obyvatel.

* S jakou strategií jste na trh tedy vstoupili?

Rozhodli jsme se stát celostátní značkou. Naším cílem zůstává nejen navyšování objemu výroby, ale především dosažení nejvyšší možné kvality a zajímavé chuti. Chceme být „voňavým kořením“ českého trhu s pivem. »

* Jak vstřícné byly v začátku vašeho podnikání banky? Poskytly vám úvěr snadno?

To ne. Byl to stres. Úvěr jsme ale nakonec po zhruba měsíci jednání dostali na poslední chvíli a oddechli si. Jedinou možností bylo ručit rodinným domem. Na úplný start jsem měl jinak asi 70 tisíc korun, které mi půjčil známý.

* Jak se vyvíjí trh s pivem letos?

Je zde trend, kdy si někteří zákazníci kupují lahvové pivo domů a nechodí tolik do restaurací a hostinců. To má ekonomické důvody, jež jsou umocněné krizí. Od 1. ledna 2010 se také projevilo „chování“ státu. V České republice se zvýšila spotřební daň u piva zhruba o třetinu.

* A pivo zdražilo...

To ano, pivovary na tom ale nevydělaly nic. Loni se český trh s pivem propadl asi o 5,9 procenta, za první čtvrtletí letošního roku byl zaznamenán pokles o 12 procent ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku. Jestli se poslanci rozhodli takto řešit schodky rozpočtu, tak je to špatné řešení. Stát na vyšší dani získá asi miliardu korun navíc. To se v naší zemi ovšem při současném tempu spotřeby ze strany státu „projí“ za jeden a půl dne, přitom obor to citelně zasáhlo.

* Jste tedy proti zadlužování státu.

Princip je v tomto směru přece jednoduchý. Nemohu „sníst“ více, než vyprodukuji. České republice hrozí zhoršení kreditu na finančních trzích, zhoršení takzvaného ratingu. Pokud by se kvůli horšímu ratingu zvýšily úroky ze státních obligací, zvedne se zátěž státního rozpočtu o 10miliard korun. A že se říká, že zadlužení státu ve výši 35 procent hrubého domácího produktu je bezpečné. Není. Rozhodující je důvěra investorů a ta se odvíjí od tempa zadlužování a jeho struktury. Oba faktory jsou dnes zcela špatné.

* Tak to bychom s tím v Česku měli něco dělat...

Nelze přece projídat peníze. Jinak půjdeme cestou Řecka, Portugalska, Itálie, Španělska a dalších zemí, jejichž státní finance nejsou ve zdravé kondici. Řada zemí zkrachovala i při mnoha menším zadlužení, než máme dnes my!

* Tak si pojďme raději dát zase pivo… V tomto směru jsou Češi znalci.

Češi se považují za znalce piva. Je pravda, že jsme znalci, ale jen z úzkého úhlu pohledu - z pohledu spodně kvašených ležáků. Na světě je jinak obrovské množství různých piv: pšeničná, kořeněná, mnohostupňová, černá, světlá, polotmavá, zázvorová, ovocná a tak dále a tak dále. Češi jsou znalci úzkého spektra piva.

* Kam do zahraničí by si podle vás rozhodně měli zajet milovníci piva?

Například Belgie má mnoho druhů a značek. Jsou mezi nimi i ovocná piva, kterými jsme se v Humpolci nechali inspirovat, když jsme připravovali nealkoholický osvěžující nápoj Švestka. Vyvíjíme i další druhy takových nápojů.

* Blíží se léto, čas dovolených. Tak se zeptám i vás: kdybyste měl vyrazit na dovolenou po Vysočině, kam by to bylo?

Úplně klidně bych zůstal v Humpolci a odtud vyrážel na túry na horském kole. Doporučuji třeba trasu z Humpolce přes Větrný Jeníkov, Štoky a Okrouhličku. Je to asi 55 kilometrů dlouhá a hodně pestrá vyjížďka. Líbilo by se mi i kolem Nového Města. Na Vysočině je spousta krásných míst.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Nejen umělci a známé osobnosti se snaží přesvědčit mladou generaci, aby šla k volbám. Neobvyklým způsobem se prvovoliče snaží k urnám nalákat také majitel pivovaru. Za slib, že půjdou volit nabízí sudy piva.

Letos půjdou k volbám vůbec poprvé mladí lidé, kteří se narodili až po pádu komunistického režimu. Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard si ale myslí, že čeští politici a jejich strany až na výjimky neumějí studenty středních škol, učilišť či vysokoškoláky oslovit.

"Chápu jejich znechucení politikou, ale bez jejich aktivní účasti volby nemají smysl," říká Stanislav Bernard. Rozhodl se proto mladé lidi k cestě k letošním parlamentním volbám vybudit. "S lidmi z našeho pivovaru jsme se dohodli, že vyhlásíme motivaci pro všechny letošní maturitní či poslední ročníky – třídy středních škol a odborných učilišť a všechny vysokoškoláky. Pokud se rozhodnou, že letos přijdou k volbám, čeká je od pivovaru odměna."

Jednotlivci mohou soutěžit o bednu piva

Posledním ročníkům středních škol i odborných učilišť pivovar přispěje sudem piva na oslavu konce školního roku, pokud se alespoň 85% studentů z jedné třídy zaváže přijít k volbám. Pivo získá prvních 250 tříd, které zašlou čestné prohlášení na adresu pivovaru. Zbývající třídy budou zařazeny do slosování o 50 exkurzí s ochutnávkou do Rodinného pivovaru Bernard.

Vysokoškoláci se mohou soutěže úcastnit individuálně - první tisícovka studentů, kteří slíbí, že půjdou v květnu volit, získá po bedně piva. Zbytek bude hrát o vstupenky na Bernadrfest, který se koná na začátku srpna v Humpolci.

Jak soutěžit?

Více informací a podrobnosti týkající se soutěže naleznete na www.pojdtevolit.cz nebo na facebookovské stránce Pojďte volit. Uzávěrka soutěže bude 26. května.

Zdroj: Relax Lidovky.cz

Město musí počátkem srpna žít muzikou mnohem víc než kdy předtím. S tímto předsevzetím dospěli pořadatelé Bernard Festu k průlomovému rozhodnutí. Vůbec poprvé otevřou hned dvě hudební scény.

„Naším dlouhodobým záměrem je rozšířit festival po městě, nabídnout posluchačům komornější alternativu k hlavní scéně na náměstí,“ vysvětlil spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard dohodu o využití Štočkova Dvora, kde zahraje první srpnovou sobotu pětice převážně regionálních kapel.

Šance i pro mladé

Šanci dostanou také humpolečtí Pátrači. Na svoji dvouhodinovku se poctivě připravují již nyní. „Skutečnost, že jsme dostali příležitost, nás pochopitelně těší. Zkoušíme dvakrát týdně, máme nové vokalistky. Chceme, aby vystoupení mělo tvář,“ pravil kytarista a zpěvák Martin Hašek, který také prozradil, že jednou by si Pátrači hrozně rádi zahráli i přímo na hlavní scéně.

Na bernardovskou nabídku rád přikývl také samotný majitel Štočkova Dvora Milan David. „Pro všechny to může být docela zajímavé zpestření. Navíc je to nastavené tak, že pokud na náměstí bude hrát rocková kapela, tady ji doplní country, aby si lidé mohli vybrat,“ řekl David.

Jeden lístek postačí

Na rozdíl od dvoudenního programu na hlavní scéně to ale bude na dvoře tiskárny „žít“ pouze v sobotu.

Bubenická parta jménem Barrel Battery přitom zahájí svoji produkci právě na náměstí, odkud se posléze vydá na Dvůr. „Může to být i trochu kontraproduktivní, protože se nám mohou lidé rozutéci. Každopádně to chceme vyzkoušet,“ dodal Bernard. Mezi novinky patří i zavedení jednotné dvoudenní vstupenky, jejíž pomocí se návštěvníci festivalu samozřejmě dostanou na obě scény. Co se nemění, je osvědčený prodej piva na žetony, zvýhodnění předprodejních vstupenek, vloni zavedené stanové městečko na autokrosovém závodišti. Dále velký ohňostroj, ale i vytříbenost hlavních hvězd šestnáctého ročníku festivalu.

Biely kvet zazní Humpolcem i letos

Na pozvánce se objevily třeba skupiny Kryštof, Monkey Business, No Name, UDG. Ale také zpěvák Miroslav Žbirka, jehož vystoupení patřilo k vrcholům minulého ročníku. „S tímto interpretem jsme se domluvili prakticky bezprostředně poté, co seběhl z pódia. I on sám projevil zájem přijet znovu, líbilo se mu u nás,“ prozradil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek, který považuje za vydařený celý loňský festival, a nejen po společenské stránce.

„Skončili jsme sto tisíc korun v zisku. Tuto částku použijeme pro letošní ročník,“ doplnil Mikulášek. Každá koruna se hodí, šetřit v současnosti musí i organizátoři kulturních akcí. Obzvlášť pečlivě tentokrát sestavovali program také Humpolečtí.

„Možná, že tu letos zahraje o jednu top kapelu méně. Zase se ale podařilo dojednat kubánskou skupinu Son Caliente, která může být zajímavým osvěžením. Cestou kvalitního hudebního festivalu každopádně chceme jít i nadále,“ uzavřel Mikulášek.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Doslova letní výstav zaznamenal Rodinný pivovar BERNARD v letošním březnu, když prodal rekordní množství 17,8 tis. hl. nepasterizovaného piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním březnovým výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991. Meziroční nárůst prodeje piva v měsíci březnu byl 21 procent.

"Začátek roku nebyl prodejně příliš příznivý, projevilo se zvýšení spotřební daně a předzásobení velkoobchodů,“ hodnotí výsledky za první čtvrtletí spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „ Březen, přestože byl chladný, předčil očekávání. A co se týká obchodních výsledků, byl pro nás skoro letním měsícem. V celém prvním čtvrtletí jsme prodali na klesajícím českém pivním trhu o 5 procent piva více, nežli vloni.“

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 204 tis. hl. a roční tržby za pivo dosáhly 360 milionů korun, v roce 2008 to bylo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 138 lidí, meziročně stoupl z 350 na 386 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75.

Vzrůstající výstav piva staví Rodinný pivovar BERNARD především na vlastních surovinách - sladu, vodě a kvasniční kultuře z propagační stanice. Sladovna BERNARD v Rajhradě je jedním z mála výrobců tradičního humnového sladu, který je nejvhodnějším pro vaření nejkvalitnějších českých ležáků. Zhruba 55 procent produkce využívá pivovar pro vlastní výrobu piva. Zbytek sladovna prodává jiným pivovarům. V současnosti ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva

STANISLAV BERNARD. Generální ředitel a spoluvlastník humpoleckého pivovaru Bernard vidí podnikání jako hru, ve které uspěje jen sehraný a stmelený tým. Ten Bernardův nyní vytáhl do boje proti "europivu".

Nebojí se šokovat nebo si udělat ze sebe legraci a stal se doslova a do písmene jménem i tváří kdysi zdevastovaného a dnes asi nejznámějšího malého pivovaru v Česku. Z billboardů a etiket se směje jednou "s čistou hlavou", jindy s hlavou-švestkou, nebo teď naposled s velikonočníma zaječíma ušima. Čtyřiapadesátiletý Stanislav Bernard nejde zkrátka snadno přehlédnout. A zdaleka to není jen jeho téměř dva metry vysokou postavou.

Vystudovaný elektrotechnik a absolvent žilinské Vysoké školy dopravy a spojů dokázal s kolegy na začátku devadesátých let během prvního roku od koupě humpoleckého pivovaru zčtyřnásobit produkci, založit a roky řídit Český svaz malých nezávislých pivovarů, krátce poté přesvědčit Parlament k zavedení daňových úlev pro malé pivovary, rozšířit počet zaměstnanců z původních třiceti na nynějších 160 a úspěšně prodávat jedno z nejdražších tuzemských piv. Právě teď vytáhl do boje proti "europivům".

Humpolecký pivovar, kde se generální ředitel Bernard s kolegou Josefem Vávrou dělí o polovinu a druhou půlku vlastní belgický Duvel Moortgat, je dnes i přes dlouho nevídaný propad spotřeby na tuzemském trhu jedním z mála rostoucích. Zatímco velkým hráčům čísla padají, menší pivovary, jako jsou Bernard, Svijany nebo Černá Hora naopak rostou.

"Potřebujete sehraný tým vstřícných a ochotných lidí, které baví vymýšlet něco nového. Přidejte důraz na tradiční způsob vaření a k tomu chuťově zajímavé pivo, které se liší od unifikovaného středního proudu," nabízí recept na to, jak obstát v tvrdé pivovarnické konkurenci. A krize? "My krizi nemáme. Bojovali jsme s ní patnáct let a umíme tomu čelit. Na rozdíl od řady oborů, kde byli manažeři léta zvyklí, že to jde tak nějak samo," říká.

První krizí - Bernard tomu říká spíš "nervák" - už ostatně byla samotná koupě zdevastovaného humpoleckého závodu státních Jihočeských pivovarů. Bernard spolu s kamarádem a sládkem ostravského pivovaru Josefem Vávrou a jeho švagrem Rudolfem Šmejkalem chtěli zkusit štěstí v pivovarnickém oboru. Bez počátečního kapitálu. O provoz se v roce 1991 při dražbě v rámci malé privatizace utkalo pět zájemců. Cena se vyšplhala z 9,5 na 44 milionů korun. To už byly ve hře jen tři skupiny zájemců.

"Pár vteřin před přiklepnutím jinému zájemci jsem poprvé vstoupil do dražby a zvedl to na 45 milionů. A bylo to naše," popisuje Bernard své první podnikatelské drama. Celkem se zásobami potřebovali budoucí pivovarníci sehnat 52 milionů. Zbývalo jen vymyslet, kde.

Záchranou se těsně před koncem termínu k zaplacení stal úvěr od České spořitelny. Ta jediná uvěřila plánu na vybudování prosperujícího pivovaru z trosek, ve kterých se Humpolec nacházel. Nápad s názvem piva byl pak dílem Bernardových kolegů. Když ho sládek Vávra ujistil, že se nebude za co stydět, Bernard souhlasil. V té době teprve druhý tuzemský soukromý pivovar (po krumlovském Eggenbergu) mohl začít prodávat.

K Bernardu patří od první chvíle billboardová prezentace. Poprvé tuhle reklamu použil na dálnici D1 už v roce 1992. A v Humpolci se nestačili divit, jak rychle rostl zájem o pivo, které mělo ještě nedávno hodně bídnou pověst. Stačilo prezentovat novou značku a nové pivo. "Tehdy byl trh hodně citlivý na reklamu," říká Bernard. Humpolečtí jen během jednoho roku zvýšili produkci z 26 tisíc hektolitrů na víc než sto tisíc. A to zas umožnilo generovat peníze na provoz.

Zlatou éru začátků, kdy Češi začínali objevovat spoustu do té doby neznámých značek, ale vystřídal v polovině devadesátých let lítý konkurenční boj spojený s obrovskými investicemi do reklamy, uplácením hospodských, cenovou válkou a tlakem na co nejnižší výrobní náklady. Velcí požírají malé, trh se koncentruje, a přitom všichni tvrdí, že vaří to zaručeně pravé české pivo. Akorát, že miliony litrů chutnají velmi podobně, unifikovaně.

Slovo "europivo" se dnes stalo téměř nadávkou a patří do povinné výbavy každého, kdo se tváří jako znalec piv. A to je v podstatě většina mužské populace u nás. I Bernard táhne proti europivu. Jenže, co to vlastně je?

"Europivo je pivo, které se chuťově zaměřuje na střed, na většinového zákazníka. Je to nudné pivo, které není chuťově zajímavé. Je všude stejné," zkouší Bernard vlastní definici. Europivo podle něj nemusí být špatné kvalitou. Ale je v každém případě nezajímavé.

A přirovnává to k prodeji aut: Takový Mini Cooper je kvalitní a přitom zajímavý výrobek. Ale kromě něj je na trhu spousta jiných typů, které nejsou od sebe prakticky k rozeznání, přitom však také vůbec nemusejí být nekvalitní. Druhým dechem ale Bernard rovnou říká, že z něj konkrétní příklad z pivovarnické branže u nás nikdo nedostane. Nechce prý ukazovat na druhé, spíš ukázat, jakou cestou jde Bernard. Ale ty, kteří by přesto chtěli tip na ochutnávku europiva, odkazuje šéf humpoleckého pivovaru do rakouských Alp. "Zajeďte tam a dejte si jakékoliv pivo kromě značky Trümmer pils. Všechna ostatní mají tak podobnou chuť, že je od sebe nerozeznáte," říká.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: Z. Šmajlerová

Rodinný pivovar BERNARD se stal v prestižní soutěži Czech top 100 pro rok 2010 třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl a současně podeváté v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina.

„Podobné úspěchy nás velmi těší, ale nepřeceňujeme je. Důležité jsou především obchodní výsledky a ty se nám daří. V roce 2009 jsme dosáhli rekordního výstavu pivovaru 204 tisíc hl nepasterizovaného piva na klesajícím trhu, což znamená nárůst téměř o 9 procent,“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Přičítám to především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo.“

Žebříček Czech Top je tvořen na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací, oslovených Sdružením CZECH TOP 100. Oslovení odborníci hodnotí v rámci hlasování řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: i-Vysočina.cz

Vyšší spotřební daň, DPH a ekonomická krize. Pro pivovary a hospodské teď zrovna není ideální doba. Některé hospody zejí prázdnotou a mnoho lidí si dá místo dvou piv třeba jenom jedno. Státní kasa se zřejmě nenaplní tak, jak by si politici přáli.

Z peněženek štamgastů restaurací látají politici mimo jiné schodkový rozpočet státu. Spotřební daň na pivo je od ledna vyšší. Z ceny každého půllitru piva odplouvá do státní kasy zhruba 1,50 koruny. Další peníze pak zaplatí pivaři na dani z přidané hodnoty.

Dělá současná situace vrásky šéfům pivovarů? Ptali jsme se ředitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda.

* Spotřební daň u piva je od ledna vyšší. Co vy na to?

Spotřební daň vzrostla u piva od ledna zhruba o třetinu. Argumentuje se tím, že je to kvůli tomu, že daň se dlouhou dobu nezvyšovala a že ta lednová změna vlastně nahrazuje pouze „inflační zvýšení“. Jenže to přišlo v nevhodném momentě.

* Proč v nevhodném čase?

Odhadujeme, že spotřeba piva klesla vloni v tuzemsku vlivem hospodářské krize zhruba o deset procent. Letos vyšší spotřební daň -- a tedy i vyšší cena piva - nějaké procentíčko zase ubere. I když je to v restauracích zvýšení ceny o „kačku“.

* Jaký efekt bude mít vyšší spotřební daň pro „churavou“ českou státní kasu, pro vysoce schodkový státní rozpočet?

Kdyby letos žádný pokles spotřeby piva nenastal, pak by se ten přínos pohyboval asi kolem 1,6 miliard korun. Kvůli pravděpodobnému poklesu trhu bude ale ten daňový přínos menší. Čistě fiskálně se může pohybovat kolem miliardy korun nebo lehce nad miliardu. Celá záležitost má ale další aspekty.

* Jaké?

Když se bude v restauracích dál snižovat spotřeba piva, může to vést ke krachům některých zařízení. Což jsou ztracená pracovní místa, nižší odvody daně z přidané hodnoty i dalších daní. Počítejte také zvýšené náklady na podporu v nezaměstnanosti a tak dále. Další ohroženou skupinou jsou některé menší pivovary, které dnes mají ekonomické problémy. Jedna věc je, že se spotřební daň zvýší. Ne vždy se ale povede zahrnout tuto vyšší daň do ceny pro supermarkety. Ty se zvýšení ceny brání. A zase jsme u ohrožení pracovních míst, u potenciální zvýšené výplaty sociálních dávek.

* Politici si asi říkali, že ta koruna na půllitru navíc nemůže přivodit nějakou velkou katastrofu.

Jsem dalek takové formulace, že by to byla nějaká katastrofa. To určitě není. Můj odhad ale je, že celkový přínos zvýšení spotřební daně u piva bude relativně velmi malý. A je tam ještě jeden problém.

* Jak byste ho popsal?

Ten problém je v tom, že stát je schopen zvýšený daňový přínos -- řekněme 800 milionů korun - rozházet zhruba za dva dny. Jinými slovy: cesta zvyšování daní bez radikálních reforem a radikálního šetření je cestou do pekel. Z „mikropohledu“ na jednu komoditu (na pivo -- pozn. red.) a jednu daň vyplývá jedna věc. Že zvyšování daní zpomaluje vývoj ekonomiky, snižuje produkci i daňový výnos.

* Co by bylo dobré udělat?

Určitě už nejít cestou zvyšování daní bez toho, aby konečně někdo začal šetřit. Je potřeba přestat se chovat populisticky, přestat se dívat se jen na to, jak dopadnou volby. Bohužel, oba víme, že volby se rozhodují v celém spektru voličů. Proto přichází řeč na třinácté důchody a podobné nesmysly.

* Co jste říkal na Janotův úsporný balíček a na to, jak ho poslanci „zlikvidovali“?

Ministra financí Eduarda Janotu beru jako chytrého chlapa, který poprvé nazval věci tak trochu pravým jménem. I jeho balíček ale úsporným balíčkem nebyl. Dvě třetiny opatření bylo zvýšení daní, třetina šetření. A poslanci (levicoví - pozn. red.) udělali to, co udělali. Jestli chtějí takto šetřit... vždyť oni ten stát potopí. Tak dojdou do stádia, kdy budou muset všechno - sociální dávky i platy úředníků - redukovat o desítky procent, ohrozí se koupěschopnost a celá ekonomika půjde do „kytek“. Jak se tomu máme bránit my podnikatelé? My, kteří se chováme celou dobu prozíravě.

* V jakém směru prozíravě?

Obor výroby piva klesl vloni asi o deset procent, produkce humpoleckého pivovaru naopak o devět procent vzrostla, ziskovost jsme měli nejlepší za celou historii. Vylepšili jsme zaměstnanecké benefity asi o 4,5 procenta, když inflace byla odhadem jednoprocentní. Šetříme ale, kde se dá. Politikům je to jedno. Hlavně, že se dostanou k moci.

* Jaký vývoj očekáváte v roce 2010?

Na prognózy je velmi brzy. Vloni jsme v Humpolci rostli, letos pevně doufám, že budeme růst také. Ukazuje se, že lidé mají zájem o kvalitní produkty. Je to vidět na vývoji menších pivovarů, kterým se daří. Vývoj v roce 2010 ale bude záviset na spoustě okolností a jednou z nich je koupěschopnost.

* Připravujete nějaké novinky pro spotřebitele?

Vloni jsme uvedli na trh unikátní nápoj na sladové bázi, obohacený švestkovou šťávou a aromatem. Vyvíjíme další druh takového nápoje. V tradičním pivu se snažíme o maximální poctivost výroby a o co nejzajímavější chuť.

* Stanislav Bernard

Do oživení humpoleckého pivovaru se pustilo trio Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v roce 1991. Bernard je v současnosti generálním ředitelem firmy. Pod jeho vedením dosáhl loni Rodinný pivovar Bernard rekordního výstavu, přesahujícího 204 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Rodinný pivovar Bernard v roce 2009 dosáhl rekordního výstavu přesahujícího 204 tis. hektolitrů nepasterizovaného piva Bernard.

"Rekordní výstav pivovaru v roce 2009 přesáhl 204 tisíc hektolitrů, což představuje více než 40 milionů půllitrů piva. Na každého Čecha tak připadají čtyři nepasterizovaná piva BERNARD," počítá spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a pro zajímavost doplňuje: "Pokud bychom tato čísla převedli na počet plaveckých bazénů o velikosti 25 x 12 x 1,35 m, naplnili bychom jich 50."

"Odhaduji, že meziročně celý obor poklesl přibližně o 10 procent," komentuje Stanislav Bernard a dodává: "Náš nárůst téměř o 9 procent přičítám především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo."

K rekordnímu výstavu piva přidal pivovar i dalších 20 významných ocenění. Největší počet (13) byl tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva BERNARD. Třikrát byla značka BERNARD oceněna sdružením CZECH TOP 100, když se poosmé v řadě stala nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. Ve stejné soutěži je i čtvrtou nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský průmysl a magazín Vlastní cestou zvítězil v kategorii firemních časopisů. Další ocenění získal magazín v soutěži PR klubu ČR "Zlatý středník", kde obsadil 3. Místo v kategorii "Nejlepší B2C časopis" a získal i "zvláštní ocenění za nejlepší obrazovou výbavu". Značka BERNARD potvrdila svoji oblíbenost 2. místem v soutěži popularity značek piv v ČR "Naše pivo 2009". Oceněno bylo i grafické ztvárnění etikety "BERNARD s těžkou hlavou" v soutěži o nejlepší etiketu na Táborských slavnostech piva.

Zdroj: Protext.cz

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci uvařil za minulý rok rekordních 204.400 hektolitrů piva. V meziročním porovnání se prodej zvýšil o 8,7 procenta. Podle mluvčího podniku Zdeňka Mikuláška přispělo ke zlepšení výsledků zachování tradiční výroby piva, zvýšení obchodních aktivit i růst zájmu o nealkoholické druhy piva. U alkoholických druhů se zlepšil odbyt hlavně u lahvového piva.

Roční tržby zatím firma nezveřejnila. Za loňská tři čtvrtletí převýšily tržby za pivo 274 milionů korun; předloni ve stejném období to bylo 245 milionů.

Letošní rok bude podle Mikuláška pro pivovary složitý, a to i kvůli zvýšení spotřební daně a DPH. Bernard začne toto navýšení promítat do cen od 18. ledna, v průměru to bude u půllitru piva 0,50 - 0,60 korun.

Bernard vaří sedm druhů nepasterisovaného piva, dva druhy piv bez alkoholu a od loňska také osvěžující nápoj s chutí švestky. Nealkoholické pivo se v Humpolci vyrábí od léta 2006; nyní se na celkové produkci pivovaru podílí 11 procenty. Podle Mikuláška se pivovar stal čtvrtým největším producentem nealko piv v Česku. Z celkového výstavu pivovaru se za hranicemi prodalo asi 12 procent, největší díl tradičně na Slovensku.

Do modernisace závodu se 131 zaměstnanci loni Bernard investoval 24 milionů korun. Investice se týkaly například kvasných tanků, varny a filtrace pro ovocné nápoje.

Zdroj: Regionalist.cz | Autorka: Eva Šinkovská

Pivovar Bernard expanduje do skandinávských zemí, nehledě na řadu bariér.

Akce to byla skutečně úctyhodná. V restauraci Café Švejk v dánském Frederiksbergu se na ní koncem listopadu sešlo množství významných hostů, nevyjímaje starostu města Jorgena Glenthoje, velvyslance a další diplomaty, obchodníky i majitele restaurací. A vedle spousty úsměvů a optimismu k ní patřilo pivo značky Bernard. Šlo totiž o prezentaci tohoto rodinného pivovaru a další z marketingových aktivit ve Skandinávii po úspěšném vkročení našeho výrobce tradičního nepasterizovaného zlatého moku do Norska a Švédska. Zlomovým momentem pro jeho expanzi se stalo nedávné zapojení do norského řetězce supermarketů REMA.

Prvotním impulzem byl sice zájem rozšířit sortiment o dodávky piva od českého výrobce, ale to podstatné bylo vyhodnocení kvality v ostré konkurenci i podpůrné aktivity zastupitelského úřadu ČR v Oslu. Ze všech druhů nepasterizovaného piva, které pivovar vaří, byl nakonec zvolen světlý jedenáctistupňový ležák. Právě oněch jedenáct stupňů má své odůvodnění, neboť takové pivo obsahuje 4,5 procenta alkoholu, což znamená nižší celní sazbu. Norský stát uplatňuje monopol nejen při výrobě, ale i při prodeji alkoholu, takže pivo s vyšším obsahem alkoholu musí být prodáváno v prodejnách státního monopolu, popřípadě v gastronomických zařízeních.

Specifický systém prodeje alkoholu nad 3,5 % (Systembolaget) je uplatňován i ve Švédsku, kde se pivovaru Bernard taktéž daří oslovovat milovníky zlatého moku. "Do tohoto systému není možné automaticky vstoupit, pouze v případě přihlášení do tendru na určitý výrobek, který si sám určuje Systembolaget," upozorňuje na komplikace Tomáš Hraba, obchodní manažer pivovaru. Přesto je pivovar Bernard na švédském trhu úspěšný a každý rok zaznamenává nárůst distribuce.

"Předpokladem byl pečlivý výběr partnera a domluvení obchodních podmínek. Též bylo důležité vybrat správný sortiment z nabídky našich deseti piv, který by zákazníky oslovil. Samozřejmě jsme brali v úvahu i specifika švédského trhu a limity na prodej alkoholu na volném trhu," vysvětluje Tomáš Hraba. Vzít v úvahu se musela i skutečnost, že švédský zákazník patří k těm nejnáročnějším, dokáže ale ocenit kvalitu.

Tento manažer při jednání s tamními partnery ocenil poměrně rychlé dosažení dohody; jednání byla vždy konkrétní a závěry se poté rychle realizovaly. Vyzdvihuje i spolehlivost a dodržování veškerých dohod.

Po svém nakročení do Skandinávie chce pivovar Bernard pokračovat v rozšiřování nabídky. Vedle dnes nabízených čtyř základních druhů piva chce přidat i významnější podíl nealkoholického piva. A jeden z hlavních cílů je proniknutí do zmíněného státního monopolu Systembolaget.

To, co Čechům nahrává, nehledě na ostrou konkurenci a zmíněné překážky, je stoupající zájem o piva, která se odlišují od unifikovaných piv, tzv. europiv. "A zrovna toto Švédům nabízíme," dodává Tomáš Hraba.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Už tím, že propůjčil vyráběnému produktu svoje jméno, dal najevo, že nebude stát v ústraní. A v čele firmy udává její tempo i nadále.

Spolumajitel humpoleckého Rodinného pivovaru Stanislav Bernard patří k nejvýraznějším podnikatelským osobnostem nejen v regionu, ale dávno už i za jeho hranicemi.

Také pivovarnictví zasáhla ekonomická krize. Pivovar Bernard se přesto na konci roku 2009 nachází v dobré kondici. Podle nepříliš aktuálních ukazatelů, neboť velké pivovary přestaly v létě čísla zveřejňovat, poklesla produkce pivovarnictví zhruba o deset procent. Bernard naopak nadále rostl.

Prodej dál roste

„My zatím od začátku roku o osm procent rosteme, což považuji za skvělý prodejní výsledek,“ říká Stanislav Bernard.

Přesto se na podzim charakteristika prodeje změnila, lidé přestávají chodit do restaurací. „V poslední době pociťujeme pokles piva v sudech, především desítky. Naopak nastává nárůst prodeje piva v lahvích,“ doplnil informaci o aktuální poznatek. „Naše ekonomická situace je momentálně dobrá, myslím si, že jsme nyní velmi stabilní a že v letošním roce dosáhneme slušného zisku,“ odhaduje šéf pivovaru.

Z dobrého vývoje firmy budou mít profit i zaměstnanci. Vedení společnosti s předstihem oznámilo, že zachová zavedený systém vánočních odměn. „Lidé dostanou vánoční odměny, aniž bychom je krátili,“ připomíná Bernard.

Zmínky o brzkém konci krize nechce přeceňovat, laciný optimismus není podle Stanislava Bernarda na místě. Pivovar čelí problémům s projekty v oblasti úspory nákladů, zejména energií.

„Realizujeme poměrně hodně investic, které mají za cíl uspořit náklady,“ naznačuje Bernard možnou cestu.

Jedním z hmatatelných výsledků je opatření, kterým v pivovaru ušetří třetinu energií na varně. Ta spotřebovává zhruba polovinu spotřeby pivovaru, takže úspora rozhodně nebude zanedbatelná.

Oslavy dvaceti let svobody jsou vhodným okamžikem ke vzpomínce na podnikatelské začátky Stanislava Bernarda, který v roce 1991 se svými tehdejšími společníky humpolecký pivovar privatizoval.

„Když jsme tehdy začínali, tak jsme měli především nějaký sen. A myslím si, a nechci, aby to znělo neskromně, že dnešní realita odpovídá do značné míry tomu, co jsme si tehdy vysnili,“ říká dneska se zdravou hrdostí.

Ztratil soukromí

Po bezmála dvaceti letech podnikání je Stanislav Bernard veřejně známou osobou. A uvědomuje si, že to může být výhodou, například při jednáních. „Okolí mě vnímá jako známého, úspěšného podnikatele, má to svoje pozitiva. Na druhé straně je samozřejmě určitá ztráta soukromí,“ přiznává Bernard.

Když mluví o plánech, zdůrazňuje další úsporu nákladů, stabilizaci kvality, případně růst výroby. Možná překvapivě až na čtvrtém místě jmenuje to, co by se dalo označit za image značky.

„Samozřejmě, že budeme dále využívat každou dobrou příležitost k dalšímu propagování značky a jejímu posouvání ke značce výjimečné, kultovní, chcete-li. Ke značce, která má za sebou příběh a která ví, kam jde,“ uzavírá.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jiří Jíra

Rodinný pivovar Bernard poprvé ve své historii vypsal výběrové řízení na dodavatele služeb v oblasti PR. Podle Zdeňka Mikuláška, PR manažera pivovaru, potvrdilo účast v uzavřeném tendru 6-7 agentur. Z nich podle něj budou vybrány do týdne 2 až 3 agentury, které postoupí do finálového kola. O vítězi by mělo být rozhodnuto v polovině prosince. Zdeněk Mikulášek se ale netají obavami o to, zda si vůbec z nabídky pivovar vybere. "Jsme známí poměrně specifickými nároky na PR, nejsem si vůbec jistý, jestli nám některá ze zúčastněných agentur vůbec dokáže nabídnout to, co potřebujeme. Může se stát, že nevybereme žádnou," říká Mikulášek.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Pivovar Bernard slibuje 80 litrů piva jako dárek každému hráči San Marina. Podmínka je jasná: sebrat alespoň bod Slovinsku ve středečním zápase, což umožní postup českému týmu. „Sanmariňané jsou stejně jako Italové na víno, o pivu nic moc netuší, ale rádi je v tom změníme,“ říká majitel pivovaru Stanislav Bernard. Stejnou nabídku dal Slovákům, pokud by porazili Slovince, což nevyšlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nemenovaný český pivovar vypísal prémiu 80 litrov moku pre každého hráča a člena realizačného tímu reprezentácie SR, ak sa na Tehelnom poli zrodí v sobotu víťazstvo domácich nad Slovinskom

Slovenskí futbalisti nepotrebujú pred sobotňajším zápasom kvalifikácie majstrovstiev sveta 2010 proti Slovinsku špeciálnu motiváciu. Všetci dobre vedia, čo je v hre. Napriek tomu sa jej dočkali od jedného českého pivovaru, ktorý vypísal prémiu 80 litrov moku pre každého hráča a člena realizačného tímu reprezentácie SR, ak sa na Tehelnom poli zrodí víťazstvo domácich. Iba trojbodový zisk Slovákov by udržal v hre o druhé - barážové miesto v 3. kvalifikačnej skupine Česko. Objem motivačnej odmeny sa odvíja od štatisticky vyčísleného množstva piva, ktoré na Slovensku v minulom roku vypil v priemere jeden človek. "Samozrejme, že vieme a rešpektujeme, že oficiálnym partnerom slovenskej futbalovej reprezentácie je domáci pivovar. Cítime však, že je treba národný tím Slovenska v tomto prípade motivovať aj českým pivom. Držíme Slovensku palce a veríme, že nad Slovinskom zvíťazí," vysvetlil tento marketingovo-patriotický krok rodinného pivovaru Stanislav Bernard.

Zverenci trénera Ivana Hašeka už nemajú postup do Juhoafrickej republiky vo vlastných rukách. Ani víťazstvá Čechov v dvoch záverečných zápasoch s Poľskom a Severným Írskom im na to nemusia stačiť. Potrebujú "bratskú" pomoc od Slovákov - víťazstvo nad Slovinskom. Slovenskému tímu stačí v sobotu na potvrdenie prvej priečky remíza.

Zdroj HN Online.sk | Autor: SITA

Zahraničnímu obchodu ČR se zatím nedaří vymanit se z recese, která je globálního rozsahu a zasáhla většinu států světa. Nově přicházející informace potvrzují, že současný pokles globální ekonomiky se stává nejhlubším v poválečném období. Český export se za 1. čtvrtletí letošního roku meziročně propadl o 17,5 procenta, i v důsledku ekonomických problémů našich obchodních partnerů. Za této situace se tak může meziroční nárůst českého vývozu do Norska o více než třetinu jevit jako pozoruhodný.

Společnost REMA 1000 Norge AS je mezinárodním řetězcem supermarketů, které nahrazují standardní prodej systémem franšízovým, diskontním - uplatňujícím prodej se slevou. První obchod skupiny byl otevřen 15.února 1979 v norském Trondheimu a dnes tento přední skandinávský koncern zahrnuje přes 450 supermarketů v Norsku a přes 200 v dalších státech Skandinávie – zejména Dánsku, ale podniká také v nových členských zemích Evropské Unie v regionu střední a východní Evropy (Slovensko: 20 supermarketů, dříve i ČR: 50 supermarketů), a vlastní je skupina Reitan (Reitangruppen).

REMA je zkratka pro Reitan Mat (Reitan Food) a Odd Reitan společnost založil. Označení 1000 symbolizuje historicky, že původně společnost nabízela výběr ze sortimentu tisíce produktů. Filozofii majitelů společnosti, kteří se inspirovali v Německu u bratrů Albrechtových (úspěšná síť ALDI), charakterizuje slogan „To jednoduché je často to nejlepší“. REMA je adaptací koncepce ALDI v norských podmínkách. Sídlo vedení firmy je v hlavním městě Oslo.

Koncern projevil zájem rozšířit sortiment zboží o dodávky kvalitního piva od českého výrobce. VOEÚ nabídku vyhodnotil jako zajímavou možnost, jak se dostat na náročný norský trh, který je v podstatě zcela otevřený, ovšem právě v oblasti obchodu se zemědělskými výrobky a zejména alkoholem jsou uplatňována protekcionářská pravidla, ztěžující přístup na tento trh. Navíc by mohlo jít i o příležitost pro českého producenta, jak se dostat do mezinárodní sítě supermarketů.

Norský stát uplatňuje svůj monopol nejen při výrobě, ale i prodeji alkoholu a trh s ním je de facto regulovaný. Alkoholické nápoje jsou zatíženy vysokými cly a daněmi a jsou tedy velmi drahé. Kromě piva jsou dostupné jen ve speciálních obchodech „Vinmonopolet“ – víno od 80 NOK a whisky od 300 NOK, v restauracích mnohokrát více. 0,5 l piva v restauraci stojí 40–80 NOK. U těchto nápojů je požadováno označení maximální výše obsahu alkoholu v jednotce prodávaného množství (na rozdíl od naší normy požadující údaje o minimální výši).

Poptávka byla zaslána do ústředí a zveřejněna 27. 5. 2008 v databázi zahraničních poptávek agentury CzechTrade. Za účelem širší publicity uskutečnil VOEÚ hned v červnu jednání s výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven Ing.Veselým. VOEÚ obdržel nabídky od více než dvaceti českých pivovarů a exportních obchodních společností (např. Prazdroj Plzeň a.s., Pivovar Klášter, Mnichovo Hradiště, Pivovar Primátor Náchod a.s., Měšťanský pivovar Havl. Brod a.s., Budweiser, Pivovar Chodovar, Chodová Planá, Rodinný pivovar Bernard Humpolec a.s., Pivovar Pernštejn a.s., Pardubice, Kruliš Europe Trading LTD, Teplice, Czech Brewmasters, s.r.o., Brewer Dycans, Brewer, s.r.o. Praha, Pivovar Jihlava atd.).

Všechny nabídky byly předány Product Managerovi firmy Rema Trading a.s., který po obchodních jednáních, převzetí vzorků od vybraných výrobců, selekci, porovnání a testování s „category managerem“ a jednáních přímo v pivovaru zvolil Rodinný pivovar Bernard Humpolec, a.s. Pro norský trh byl ze sedmi druhů nepasterizovaného piva Bernard, které v současnosti pivovar vaří (kromě nealkoholického osvěžujícího nápoje a dvou druhů nealkoholického piva), zvolen světlý ležák 11º. Těch 11º nebylo náhodou – pivo obsahuje 4,5 % objemových alkoholu (12º 4,7 % alkoholu), což znamená nižší celní sazbu. Zejména však pivo s obsahem vyšším než 4,7 % obj. alk. musí být prodáváno na prodejnách státního monopolu, popř. na gastronomických zařízeních. Ležák je plněn do vlastních originálních zelených lahví pivovaru o objemu 0,5 l, tvarově vycházejících z lahví s patentovým uzávěrem. Celkový vzhled doplňují nové tvarově a barevně upravené etikety, krček a korunkový uzávěr.

Pivovar Bernard není ve Skandinávii nováčkem. Jeho pivo mohou ochutnat již např. v Dánsku, Švédsku, Finsku, ale také na Slovensku, Rusku, Británii, Polsku, Řecku, SRN, Slovinsku, Ukrajině, ale i v Austrálii, Japonsku, USA a Latinské Americe, konkrétně jihoamerickém Peru. Export tak tvoří důležitou část odbytu pivovaru, který v minulém roce uvařil rekordních 188 000 hektolitrů piva, z nichž více než 12 % (23 300 hl) prodal do zahraničí, aby dosáhl meziročního nárůstu exportu zhruba o 30 %.

Navzdory globální finanční a hospodářské krizi, která podle dostupných údajů znamenala v 1. čtvrtletí 2009 pokles domácího prodeje piva o 8 % a exportu českého piva o 12 %, pivovaru Bernard se zatím daří loňskou produkci překonávat. V uvedeném čtvrtletí stoupl výstav pivovaru Bernard meziročně o téměř 2 % na více než 38 000 hl a tržby za pivo se zvýšily zhruba o 8 % na téměř 70 milionů Kč. V dubnu pivovar prodal téměř 21 000 hl piva, což byl jeho nejlepší měsíční výstav od jeho novodobé existence v roce 1991.

A jak se zatím daří pivovaru Bernard na norském trhu? Dosavadní výsledky potvrzují, že značce Bernard se dlouhodobě daří v segmentu prémiových piv vstupovat na nové zajímavé trhy. Zatímco v minulém roce bylo v síti REMA prodáno za zhruba dva měsíce 17 609 lahví piva (s týdenním průměrem zhruba 2 500 lahví), v dubnu letošního roku to bylo již cca 18 000 lahví, s týdenním průměrem téměř 5 000 kusů. Naprosto reálný je předpoklad dostat se na 10 000 lahví týdně a postupně na zhruba 1,5 milionu lahví ročně, s případným rozšířením dodávek i do sítě REMA v ostatních státech Skandinávie.

Po zahájení dodávek piva Bernard do sítě REMA se koncern stal hlavním prodejcem mezinárodního piva s vyšším obsahem alkoholu (posun ze 3. na 1. místo) v konkurenci dalších předních potravinářských řetězců : COOP PRIX, RIMI, KIWI, BUNNPRIS, MENY. V síti REMA 1000 se světlý ležák Bernard stal druhým nejprodávanějším pivem s vyšším obsahem alkoholu (za pivem značky Corona Extra a před speciály Gambrinus, Budweiser, Pilsner Urquell, Guiness, Kilkeny a dal.), nejvíce prodávaným českým pivem v této kategorii a je distribuován do více než 75 % prodejen řetězce.

Z nedávného rozhovoru s Product Managerem koncernu REMA lze odvodit hlavní důvody dosaženého úspěchu světlého ležáku Bernard v Norsku:

výborná kvalita nepasterizovaného piva, vařeného s řemeslným umem z velmi kvalitních surovin. Pivo se tak vyznačuje harmonií plnosti a hořkosti a vhodně vystihuje poptávku norských konzumentů po takovém speciálu seriozní jednání pivovaru Bernard, včasné plnění závazků a dodržování dohodnutých termínů

rozumná kalkulace výše zisku do nabídkových cen, která umožňuje konkurenční cenu piva pro finálního spotřebitele (cena 0,5 l lahve ležáku Bernard 25,50 NOK; Gambrinus 26,90 NOK, Grolsch 27,90 NOK, Pilsner Urquell 28,50 NOK), je důležitým faktorem zájmu trhu o nabídku tomuto zájmu vychází vstříc synergie pivovaru Bernard a koncernu REMA – např. v marketingu a formách prodeje – pivo Bernard je nabízeno na „pro zákazníky zajímavých místech supermarketů“, i volně mimo regály, na paletách, atd. pro norský trh je samozřejmě sympatická i základní obchodní filosofie firmy Bernard, která nespočívá ve snaze dosáhnout vyšších zisků cestou hledání úspor i ve výrobě, cestou zjednodušených výrobních postupů umožňujících vyrobit pivo levněji a rychleji. Ekonomicky výhodný postup výroby piva má totiž jeden zásadní problém. Toto pivo je unifikované, ztrácí svůj charakter a postrádá plnost. Spotřebitel pak přichází o požitek z chuti konkrétního piva. A to není účelem podnikání společnosti Bernard.

Výsledky dosažené v poměrně krátké době na norském trhu ukazují, že zvolená strategie rozvoje značky Bernard se v dlouhodobějším směřování podnikateli vyplatí.

Zdroj: BussinesInfo.cz

Produkce českého piva klesla klesla v prvním pololetí o 6,81 procenta, to je zhruba o jedno procento více, než se očekávalo. Vyplývá to z údajů Rodinného pivovaru Bernard. Útlum se ovšem netýká právě malých pivovarů, kterým prodeje naopak mírně rostou: Bernardu produkce nepasterizovaného piva vzrostla o pět procent a nealko piva o 15,3 procenta.

Celkově se přitom objem stáčeného nealkoholického piva zvýšil pouze o 1,3 procenta. „Bernard byl v krizi deset let a nyní již profitujeme z našich zkušeností,“ uvedl s nadsázkou na středečním setkání s novináři Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí firmy.

Stoupající prodej humpoleckého piva se odrazil i na finančních ukazatelích malého pivovaru. Tržby Bernardu za prodej piva v prvním pololetí meziročně vzrostly o zhruba osm procent na 168 milionů korun, zatímco obrat se zvýšil z 164 milionů na 178 milionů korun. Pivovar proinvestoval sedmnáct a půl milionu hlavně do výrobních a skladovacích kapacit. Další investice by měly směřovat do vodních vrtů, protože pivovar musí v současné době částečně využívat technologickou městskou vodu.

Pro porovnání - nadnárodní skupině SABMiller, jejímž členem je i tuzemská jednička Plzeňský Prazdroj, ve druhém čtvrtletí klesl v Evropě odbyt piva zhruba o sedm procent (přesná čísla Prazdroje nejsou k dispozici, analytici však očekávají pokračování sestupného trendu z minulého roku, který byl tři procenta).

„Výroba piva klesá pouze velkým nadnárodním společnostem, takzvaným europivovarům,“ uvedl Mikulášek. Podle některých odborníků to je způsobeno tím, že menší pivovary snáze inovují svou produktovou řadu a na změny na trhu reagují hbitěji (například Bernard do obchodů začal dodávat nový švestkový nealkoholický nápoj, jehož prodej si pivovar pochvaluje). Většina takových pivovarů se označuje za prémiovou značku, což jim může rovněž pomoci k většímu odbytu.

Mnozí analytici přitom předpovídali, že celková spotřeba alkoholu bude za doby hospodářské krize naopak růst. „Ukazuje se ale, že to tak není,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 marketingový šéf Bernardu Tomáš Lipták. Na snížené spotřebě piva se kromě krize podepsal i menší počet turistů, kteří zavítali do Česka, a poměrně studené a proměnlivé počasí během prvního půlroku.

Rodinný pivovar Bernard patří k malým hráčům na trhu, když na něm zaobírá asi jedno procento.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý

Český trh je konzervativní až zkostnatělý. V rozhovoru pro deník E15 to uvedl Tomáš Lipták, vedoucí marketingu Rodinného pivovaru Bernard. Jak dále řekl, pivovary i přesto musejí inovovat, aby překonaly dobu celosvětového útlumu.

E15: Někteří odborníci předpovídali, že lidé budou v krizi více pít alkohol. Projevuje se to v praxi?

Vzhledem k aktuálním číslům pivovarnického odvětví za poslední půlrok se ukazuje, že to tak není. Původně jsme si ale mysleli to samé. Lidé mají více času – třeba i kvůli tomu, že přišli o zaměstnání. Pozitivní vliv na spotřebu to ale nemá.

E15: Českým hospodám prý ubývají štamgasti, máte takové signály?

Ano, to je pravda. Sledujeme, že tradiční chození do hospod je v Česku na ústupu. Zatímco v roce 2006 lahvové pivo v prodeji zaobíralo osmnáct procent, teď to je 38 procent.

E15: Dají se na českém pivovarnickém trhu vypíchnout nějaké další trendy, třeba nové příchutě, které slaví úspěch v zahraničí?

Tuzemský trh je velice konzervativní až zkostnatělý. V minulosti jsme zkoušeli testovat třeba ovocná piva, lidem ale nechutnala.

E15: Podnikli jste nějaké kroky k lepšímu překonání hospodářské krize?

Krizi u nás zatím příliš nepozorujeme. Samozřejmě se snažíme racionalizovat náklady a inovovat. Třeba my jsme na trh před několika měsíci uvedli nový nealkoholický švestkový nápoj, který se u spotřebitelů setkal s velkou oblibou, aniž bychom ho marketingově podporovali.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý

Rodinný pivovar Bernard zvýšil výstav svého nepasterizovaného piva v prvním pololetí letošního roku meziročně o pět procent na 95 455 hektolitrů, meziročně utržil o 8,4 procenta více. Pivovar o tom informoval ve čtvrtek.

O úspěšné první pololetí se podle pivovaru mimo jiné zasloužily i dva historické rekordy měsíčních výstavů piva. První rekord padl už v dubnu, a to 20 602,5 hektolitrů, podruhé se rekord podařilo vytvořit v červenci, kdy pivovar uvařil 22 907,3 hektolitrů piva.

„Nárůst výstavu piva pro český trh je především zásluhou nárůstu prodeje lahvového piva, konkrétně nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou světlé a jantarové,“ zhodnotil výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Velice úspěšně se prosazuje i sladový nápoj Bernard s čistou hlavou s chutí švestky, jehož se od začátku roku prodalo již přes 2 150 hektolitrů,“ dodal.

Nealkoholický Bernard čistou hlavou Švestka je k dostání teprve od jara letošního roku a trh jej přijal podle pivovaru velmi vstřícně. „Od února bedlivě sledujeme vývoj prodeje na všech distribučních kanálech a zájem o Švestku se stále zvyšuje. Švestka se stala alternativou k nealkoholickým nápojům. Rády ji pijí i ženy, které někdy pivo nevyhledávají kvůli jeho hořkosti,“ vysvětlil Stanislav Bernard.

Obor pivovarnictví v ČR celkově poklesl za první pololetí letošního roku o 6,8 procenta, pokles je i v prodeji lahvového piva o 4,2 procenta. Nealkoholické pivo zaznamenalo v oboru nárůst 1,3 procenta, Bernard s čistou hlavou 15,3 procenta (počítáno bez sladového nápoje s chutí švestky).

Tržby za prodej piva Bernard vzrostly za první pololetí letošního roku na 168 milionů Kč, jde o meziroční nárůst 8,4 procenta.

Investice v prvním pololetí letošního roku směřovaly do rozšíření kvasné kapacity, dále do pořízení hlavní stanice tlakového vzduchu a modernizace řídící jednotky na varně pivovaru. Další investice směřují především do oblasti úspor a to do výměníku Brýdových par, který šetří energii tím, že využívá odpadní teplo vznikající při vaření piva. Celková částka investic za první půlrok činila asi 17,5 miliony korun.

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce uvařil v roce 2008 celkem 188 tisíc hektolitrů piva. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Bernard Fest 2009

Vedle prodeje přes síť Ticketpro si především obyvatelé Humpolce mohou ještě dnes zakoupit vstupenku ve značkové prodejně Bernard v Humpolci. „Výhodou je, že si lze současně zakoupit žetony na pivo za 15 korun, zatímco na festivalu to již bude za 25 korun. Předprodej tedy končí ve čtvrtek, potom již bude nutné zakoupit si vstupenku u vchodu,“ poznamenává Zdeněk Mikulášek, PR manager pivovaru Bernard.

Vstupenky, které stojí na oba dva dny 350 korun, v úterní a středeční soutěži MF DNES Vysočina vyhráli tito soutěžící - Diana Musilová, Rostislav Lang, Jaroslav Novák, Zdeněk Miška, Pavel a Matěj Hendrychovi, Naďa a Lukáš Machovi a Hana Petrová. Jednodenní lístky na pátek stojí 240 korun, na sobotu 290 korun. Děti do 140 centimetrů se na akci dostanou za 30 korun, podobně jako držitelé průkazu ZTP a důchodci.

„Loňská účast na tomto festivalu byla do deseti tisíc lidí za dva dny, přece jenom nás trochu zlobilo počasí. Letošní předpověď je lepší, ale nechci to zakřiknout. Nyní bylo již distribuováno okolo dvou a půl tisíce vstupenek,“ vypočítává Mikulášek.

Čtěte také zde.

Zdroj: iDNES.cz