145. výročí založení a 300 miliónů stočených piv

Třináct druhů stálých plus další speciály. To vše je letošní bilance vratislavického pivovaru, jehož vznik se datuje do roku 1872, kdy byly vydány jeho akcie. Pivovaru, jehož majestátní budovu ve stylu industriální architektury 19. století najdeme ve stejnojmenné obci, samosprávným městským obvodem města Liberce (ostatně tato skutečnost je jistě našim čtenářům dobře známa). Pivovaru, který sice ve své historii byl dvakrát uzavřený a přece povstal znovu z mrtvých.

Před pivovarem

Poprvé byl pivovar uzavřen v letech 1877 až 1879, v poslední dekádě století devatenáctého a na počátku 20. století však prošel rozsáhlou modernizací, kdy zde byly instalovány nové stroje, vybudováno zařízení na výrobu umělého ledu a zřízena i železniční vlečka. Později pak byla postavena propagační stanice a kvasnice z vratislavického pivovaru se staly vyhlášenými po celé republice.

Pivovar Vratislavice

Přežil období hospodářské krize i obě války, v té druhé se dá říci, že měl „štěstí“, byl totiž po připojení Sudet k německé říši veden jako německý a proto byl protežován. Sice jako v pivovarech jiných se zde vyráběla nízkostupňová piva, nejvíce 3°, ovšem pro německou armádu se to byla i 10°. Následoval scénář, známý i u jiných podniků - znárodnění a posléze vznik národního podniku, v tomto případě Severočeských pivovarů. V roce 1976 je v pivovaru vybudována nová, šestinádobová varna (ona je vlastně sedminádobová, ale o tom později), v roce 1983 část provozu podlehla požáru, 1990 se postavení pivovaru mění na státní podnik a v roce 1992 na akciovou společnost.

Sladovna

V roce 1996 ovládla pivovar britská společnost Bass International Brewers a sloučila jej do společnosti Pražské pivovary, a.s. Náhlé a nečekané uzavření v roce 1998 si ještě všichni pamatujeme. Až potud by to byl konec podniku, který v průběhu své existence byl ověnčen mnoha oceněními. Smutný osud, který ostatně známe v případě jiných pivovarů, se tady, naštěstí, nenaplnil. Česká společnost HOLS, a.s. v letech 1998-99 kupuje od Staropramenu nemovitosti a technologii a přesně po dvou letech (stejné době jako v případě uzavření prvního), 25. května 2000 se v pivovaru začíná opět vařit pivo.

Pivovarská hospoda před areálem

Lehce se to popisuje, skutečnost je však není vůbec tak jednoduchá. Technologie nebyla kompletní, předchozí majitel odvezl, co mohl, dokonce varna měla být prodána do Bulharska, naštěstí se ji podařilo zachránit. Pivovar nesměl nadále používat původní název piva Vratislav, i s tím si však noví majitelé poradili. Vratislav – Přemyslovec, bratr Konrad - taky Přemyslovec a nový název byl na světě (byť než se nový název vžil, evokoval vzhledem k místu, jiného, nechvalně známého jmenovce).

Na lahvárně

O té historii nejbližší, ale hlavně o současnosti si povídám s ředitelem a sládkem pivovaru, panem ing. Petrem Hostašem, který mne provedl celým provozem. Byla to opravdu prohlídka důkladná, za což mu velmi děkuji. V provozu nejsou zrovna nejvhodnější podmínky na psaní, takže beru za vděk kanceláří, kde si sepisuju své zážitky i technické údaje a při tom popíjím nabídnutého Vejra. Vy nevíte, co je to Vejr?

Vejr

Vejr, který „ti otevře oči“? Nic si z toho nedělejte, já jsem to do té doby také nevěděla. Vejr je energetický nápoj na bázi zdejšího nealkoholického piva s přídavkem kofeinu a bylinek. Lahodné pití, rozhodně lepší, než nealka z nadnárodních společností. Ostatně, místní piva já můžu, škoda, že nejsou v Praze běžně k dostání.

Tak a pojďme do provozu. Slad si zdejší pivovar vyrábí sám, místní sladovna disponuje šesti „saladinkami“ po 17t sladu. Vyrábí se zde pouze slad plzeňský, ostatní slady pivovar odebírá ze sladoven jiných. Maximální kapacita sladovny je 100 t sladu za týden.

Saladinka

Varna je šestinádobová o objemu vyrážené mladiny 330 hl. A co ta sedmá, o které jsem vás slíbila informovat? O té si prý ani pamětníci nepamatují, že by byla někdy v provozu. Původně byla určena na surogaci rýží, kterou měl pivovar odebírat ze spřáteleného Vietnamu (psala se léta sedmdesátá, nezapomeňte). Naštěstí převládl zdravý rozum, ale vyprojektovaná nádoba už byla usazena na místě.

Varna, horní část
Varna, dolní část

Na spilce je 42 otevřených kádí po 200 hl, pivovar má i vlastní propagační stanici. Chmelí se třikrát a na spodně kvašená piva se používá pouze ŽPČ. 14° Spytihněv je pak dochmelován za studena a 16° Vratislavický ale je chmelen americkými odrůdami.

Spilka

Ležácký sklep má kapacitu téměř 25 000 hl – 80 tanků po 200 hl a 80 po 100 hl. V současné době se vaří třikrát týdně, pivo se stáčí do sudů i skleněných láhví. Ve výstavbě je prostor pro stáčení do plechovek, jakož i hala pro novou balicí linku na kartony. Má to prý být jedna z nejmodernějších v České republice a jejím výrobcem je italská firma DIMAC. Kromě piva vyrábí pivovar i vlastní limonádu Vratislavku.

Ležácký sklep

Zhruba 40% produkce piva jde na export, zejména do zemí EU, ale i třeba i do Ruska, Izraele, Číny, či Dominikánské republiky. Pivovar v průběhu své novodobé historie získal mnoho ocenění, naposledy na soutěži Pivní speciál roku 2017 - Cerevesia specialis, druhé místo za polotmavou Svatopavelskou 16° a nahoru na „bednu“ pak vystoupal Vratislavický ale 16°. Ten se také může pochlubit oceněním Regionální potravina Libereckého kraje 2015.

Ochutnat portfolio můžete buď přímo v přilehlé pivovarské hospodě, zakoupit v prodejně, nebo použít služeb e-shopu.

Ležácké tanky

A než si, alespoň virtuálně, pochutnáte na zdejším pivu, ráda bych ještě na chvilku zabrousila do historie. S Vratislavickým pivovarem je spojena i jedna zajímavost železniční. Od roku 1890 měl pivovar vlastní 2 km dlouhou železniční vlečku, ve Vratislavicích pak byla v provozu úrovňová křižovatka tramvajové tratě s touto vlečkou. A právě na zmíněném křížení se odehrála kuriózní nehoda, snad jediná toho druhu u nás. 12. května roku 1957 se zde střetla tramvaj s projíždějící vlečkovou soupravou a nehoda si vyžádala několik zranění. Provoz na železniční vlečce do pivovaru byl ukončen v roce 1960 a dnes už ani nepoznáte (bez upozornění, za které děkuji panu řediteli), kudy vedla.

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 4848x] [15. listopad 2017]
[Exkurze] [comments: 19] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře