Další speciální pivo by mělo vzniknout ve Strakonicích. Po vzoru označení jako byl například Klostermann bude mít své vlastní pravděpodobně i Otavská plavba. Jmenovaný projekt, který sdružuje města Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek ležící na této řece, vznikl před zhruba osmi lety kvůli společnému postupu při propagaci regionu Pootaví, společné podpoře turistiky jak vodácké, tak pěší či cyklistické podél řeky. „Nyní strakoničtí radní schvalovali použití znaku na etiketách tohoto pivního speciálu,“ uvedl místostarosta Pavel Pavel. Podle jeho slov přesný název zatím určený není. Měl by však mít nějakou návaznost právě na řeku Otavu.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz

K Trúbě, uším a dalším turistickým atraktivitám přibylo na konci loňského roku Štramberku na Novojičínsku další lákadlo pro návštěvníky. Po 155 letech se ve městečku znovu otevřely lázně. Zatímco v těch původních, klimatických, které ukončily činnost před 60 lety, se pacienti léčili ovčí syrovátkou, bylinnou lázní či sázením baněk, hlavní náplní právě otevřených Lašských kúpelí je místní pivo.

„Jde o navázání na tradici, která tady byla,“ poukazuje Jan Socha, bývalý štramberský starosta, který zastupuje provozovatele lázní společnost Šmíra – Print. Její majitel Pavel Šmíra upozornil na to, že když dům číslo 7 na štramberském náměstí kupoval, netušil, co z něj udělá.

„Tyto prostory jsou bývalé sklady, byly, jak se říká, mrtvé, zasypané zbytečnými věcmi,“ popisuje Šmíra a dodává, že nejprve vybudoval solnou jeskyni, na kterou Lašské pivní kúpele navazují.

Podle Šmíry by nemělo smysl budovat pivní lázně bez toho, že by neměl vlastní pivovar. „Značka Štramberský trubač se ale dobře uchytila, a abychom ji ještě pozvedli a zvýšili její prestiž, rozhodli jsme se udělat právě pivní lázně,“ zdůvodňuje vznik „kúpelí“. Ty jsou schopny za jeden den pojmout až čtyřicet klientů.

„Jedna procedura trvá dvacet minut. Člověk se ponoří do lázně obsahující minerální vody, vitamíny, produkty potřebné při výrobě a zrání piva a soli z Mrtvého moře,“ objasňuje složení pivní lázně Veronika Pracná, provozní Lašských pivních kúpelí.

S plavkami, nebo na Adama?

Lázeň v masivních dubovomodřínových kádích, jejichž dřevo pochází z valašských lesů, má teplotu 37 až 40 stupňů Celsia. A při ní si mohou klienti dopřávat kvasnicové pivo, které se vaří jen kousek odtud.

Dilema, zda do pivní lázně mají jít lidé v plavkách, nebo nazí, vyřešila Pracná radou lékařů. „Doporučují jít bez plavek. Ale pokud si někdo plavky vezme, nevadí to,“ usmívá se.

Aby byl účinek ozdravných procesů dokonalý, je kúra doplněna unikátní aromaterapií založenou na bázi uvolňujících se chmelových silic, jejichž receptura byla vytvořena speciálně pro Lašské pivní kúpele. Aromaterapie vychází z dlouhodobě známých blahodárných účinků chmele na lidské zdraví, které doprovázejí zejména antibakteriální a zklidňující procesy.

Ve Štramberku používají navíc i éterické oleje, extrahované z nejkvalitnější odrůdy žateckého poloraného červeňáku, nekorunovaného krále mezi chmelovými odrůdami. Samotná lázeň má příznivé účinky na lidské tělo především díky celé škále vitamínů B obsažených v pivu a dále lupulinu, hořčinám a pryskyřicím, jež chmelové šištice obsahují.

Po pivní lázni si každý návštěvník odpočine v relaxační místnosti s výhledem na jedno z nejmalebnějších míst Štramberku.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Pavel Karban

O jednu ve světě z nejznámějších českých značek, název pro pivo Budweiser, nebojuje státní pivovarnický podnik Budvar jenom s americkým konkurentem, společností Anheuser-Busch.

Boj o názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objeví, zuří totiž v samotných Českých Budějovicích. Usiluje o ně také Budějovický měšťanský pivovar.

A po několika letech, kdy boj o značky jako jsou B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau (jde celkem o pět názvů pro piva) řešily úřady a soudy, se celý spor znovu otevírá

Znovu to prozkoumejte

Úřad průmyslového vlastnictví totiž všech pět sporů mezi Budějovickým měšťanským pivovarem a Budvarem vrátil na začátek k novému projednání.

Budvar totiž nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Ten jim v první fázi sporu vyhověl a rozhodl, že značky pro Budějovický měšťanský pivovar, který vyrábí například pivo Samson, chránit nebude. "V daném případě existuje pravděpodobnost záměny těchto označení na straně veřejnosti," rozhodl úřad.

Pivovar se ale odvolal a obrátil i na soud. Podle zástupců měšťanského pivovaru mu už úřad chránil některé názvy piv, ve kterých se značka Budweiser objevila. A to, že v pěti posuzovaných případech značku Budweiser na etiketách zvětšil, nemůže být důvodem pro zamítnutí ochrany.

"Budvar nemůže mít jako jediný monopol k užívání slovního prvku ve znění "Budweiser". Měšťanský pivovar je rovněž českobudějovickým pivovarem s dlouholetou tradicí (od roku 1795), takže mu k uvedenému slovnímu prvku svědčí stejná práva," uvedli zástupci měšťanského pivovaru.

Podle zástupců měšťanského pivovaru jsou lidé v Česku, kteří pijí pivo, velmi dobrou orientaci na trhu a dokáží rozlišit výrobky jednotlivých pivovarů, k záměně tak dojít nemůže.

Soud a nyní i Úřad průmyslové vlastnictví námitkám Měšťanského pivovaru vyhověl a rozhodl, že se celý spor bude rozhodovat znovu.

Poznají lidé rozdíl?

Experti tak znovu musí rozhodnout, jestli si zákazníci obě značky, ve kterých se vyskytuje slovo Budweiser, mohou poplést a může dojít k záměně piv od obou výrobců.

Experti musí také posoudit průzkumy mezi spotřebiteli, kteří ve 40 procentech spojují slovo Budweiser s výrobky pivovaru Budvar.

Zatímco v Česku se o názvy piv, ve kterých se objevuje slovo Budweiser, stále bojuje, v Evropské unii je na tom rozhodně lépe Budvar. Druhý nejvyšší soud EU totiž loni na jaře definitivně potvrdil, že americký pivovar Anheuser-Busch nemá právo na zapsání ochranné známky Budweiser. Právo na užívání této značky totiž bylo podle soudu přiznáno v Německu a Rakousku českému pivovaru Budějovický Budvar.

Budvar vlastní ochranné známky, ochranná označení původu, zeměpisná označení a obchodní jména, jako jsou Budweiser Budvar, Budweiser, Budvar, Bud a Budějovický Budvar. Pivovar jich má celkem registrováno na 380 ve více než 100 zemích celého světa.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Ačkoli se dnes stále častěji hovoří o nutnosti alespoň částečného návratu k výrobě tradičních tuzemských potravin, veřejnost, a to i veřejnost zemědělská, vnímá tuto potřebu zejména jako návrat k produkci specilizovaných regionálních uzenářských, pekárenských nebo mlékárenských specialit. O řád vyšší výzvou současné doby je ale kvalita zcela jiného produktu, který je po celém světě jako jediný vnímán jako skutečně typický tuzemský produkt – totiž kvalita českého piva. To má mimo jiné také přímý dopad na odbyt důležitých zemědělských komodit, tedy sladovnického ječmene a samozřejmě chmelu. A proto by to mělo i zemědělce zajímat.

O tom, že byl v surovinách pro výrobu piva postupně nahrazen typický tuzemský aromatický žatecký poloraný červeňák jinými odrůdami s vyšším obsahem alfa a beta hořkých kyselin, se samozřejmě již delší dobu ví. V posledních letech se ale v technologii výroby piva stále více prosazuje nahrazování sladovnického ječmene a sladu šroty z krmného ječmene, ovsa či pšenice nebo kukuřičnými sirupy a škroby. Tímto způsobem je v některých případech nahrazována až třetina původního sladu. To při celkové roční spotřebě zhruba 600 000 tun sladovnického ječmene na výrobu piva v ČR znamená možný propad odbytu o 200 000 tun , což je při tuzemském průměrném hektarovém výnosu 4,5 tuny z hektaru výpadek produkce ze zhruba 45 000 hektarů této komodity, což vůbec není zanedbatelné číslo.

To daleko více podstatné je ale stoupající riziko klesající kvality tuzemských průmyslově vyráběných piv. Respektive – ne kvality ve smyslu zákona, ale ve smyslu senzorických a především typických (a také zdraví prospěšných) vlastností. Všímá si toho stále více lidí, a právě proto roste na tuzemském trhu podíl speciálních a takzvaných neobvyklých piv vařených nezřídka v lokálních minipivovarech a konzumovaných přímo v místě jejich vzniku. Je to jistě značná investice, avšak programy typu „přidávání přidané hodnoty“ či „diverzifikace zemědělských činností“ tu jsou, a alespoň někteří zemědělci by mohli začít uvažovat kromě oblíbeného zpracování mléka také o vaření piva. Je totiž zřejmé, že postupujíécí globalizace typické kvalitní české pivo ničí. Nadnárodní zahraniční společnosti, které až na výjimky vlastní nejdůležitější tuzemské pivovary, nemají logicky k často několik staletí trvajícím značkám potřebný vztah a ve snaze maximalizovat zisk a minimalizovat náklady část provozů nenávratně uzavírají a z pozůstalých značek vyrábějí cosi, co se skutečnému „pilsner urquell“ stále více vzdaluje.

Často pofiderní kvalita (byť je opět třeba konstatovat, že ve smyslu zákona zcela legitimní) některých potravin na tuzemském trhu je jistě nemilá věc, především ale proto, že z ekonomických důvodů takové produkty značná část spotřebitelů kupuje. U piva je to ale přece jen trochu něco jiného. Jednak se k nám ze zahraničí pivo, na rozdíl od mnoha potravin, téměř nedováží, neboť tuzemský pivař je konzervativní. Jednak začíná být tuzemský konzervativní pivař poněkud netrpělivý a začíná produkty průmyslových pivovarů odmítat – a vytváří tak poptávku po něčem „lepším“. Především je ale pivo, jak opakovaně zdůrazňuje mimo jiné prezident Svazu malých a nezávislých pivovarů Jiří Fusek, druhým nejčastějším důvodem cizinců k návštěvě naší země. Pokud z důvodu nižší kvality piva tento důvod padne, bude to problém nejen pro turistický ruch, ale také pro tuzemský venkov.

Zdroj: Agris.cz | Autor: Petr Havel

Cesta k obnově vaření piva v kutnohorském pivovaru začíná nabývat konkrétnějších obrysů. Radní města totiž v úterý odsouhlasili vyvěšení záměru na jeho pronájem.

„Základní kritéria jsou cena nájmu (minimálně dva a půl milionu korun ročně) a pronájem objektu na patnáct let za účelem výroby piva plus související služby,“ uvedl starosta Kutné Hory Ivo Šalátek s tím, že by záležitost měla být definitivně vyřešena na schůzi zastupitelstva 16. března.

Ačkoliv o pronájmu rozhoduje ze zákona pouze rada města, musí se zastupitelé vyjádřit k případnému odkupu pivovarské technologie od společnosti Heineken. Nabízená cena je však podle dostupných informací jen stěží akceptovatelná. Městská společnost Tebis prodala technologii před několika lety za čtyři miliony korun. Heineken za ni údajně nyní požaduje téměř třicet milionů.

Ukončení výroby piva v kutnohorském pivovaru oznámila společnost Heineken v červnu minulého roku a produkci značky Dačický následně přesunula do Velkého Března. Rozhodnutí nadnárodního gigantu přitom vyvolalo značnou nelibost místních konzumentů, která vyvrcholila uspořádáním protestní demonstrace.

Budoucnost vaření zlatého moku v Kutné Hoře by však ani bez Heinekenu a jeho technologie nakonec neměla být ohrožena. Pivovarníci totiž o čtyři sta let starý objekt ve vlastnictví města projevili zájem takřka okamžitě. To, co je podle starosty na investici v Kutné Hoře láká nejvíce, je tradice pivovaru sahající až do 16. století a marketingově cenná známka Kutné Hory.

Ve Vlašském dvoře prý zanechal svou vizitku i známý český podnikatel Stanislav Bernard.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Vaněk

Pokud patříte k milovníkům piva, nacházíte se v centru Prahy a máte pár hodin času, neváhejte a navštivte Pivovarský dům. Už z názvu je patrné, že nejde o jen tak nějakou restauraci. Součástí podniku je totiž minipivovar, takže vám tu rozhodně nenatočí profláknutý Gambrinus.

Jakmile vezmete za kliku dveří, pochopíte, proč je doporučováno si telefonicky rezervovat místo. Jedná se totiž o velmi oblíbený podnik, především u cizinců. A není divu. V Pivovarském domě vás čeká luxusní a přesto neokázalý interiér, milá obsluha a především originální nápojový lístek.

Nejobyčejnější pivo, které zde točí, je Štěpán, světlý či tmavý ležák plzeňského typu. Pokud ale jdete experimentovat, máte na výběr z originálnějších kousků. Co takhle banánové, kávové nebo višňové pivo? Případně brčálově zelené pivo kopřivové? Jestli máte chuť na něco pikantnějšího, můžete si objednat chilli pivo. A kdyby vám při pohledu do nápojového lístku došla odvaha, můžete poprosit alespoň o ochutnávku 0,1 l jakéhokoliv druhu za 18 korun, případně si dát za 130 korun Komplet 8 vzorků.

Tímto však výčet nabízených chmelových nápojů rozhodně nekončí. V nabídce najdete i pivní míchané nápoje, například Bloody Pepíka za 32 korun, 50% nebo 40% Pivovici za 22 / 20 korun či Pivní likér za stejnou cenu.

Kromě těchto specialit je zde samozřejmě standardní výběr běžných alkoholických i nealkoholických nápojů.

Co se týče jídel, vaří tu především ta klasická česká, která se, jak známo, k pivu výborně hodí. Ani v této oblasti ale nehraje chmel vedlejší roli, a tak si můžete pochutnat na Palačinkách s pivní marmeládou za 45 korun nebo na Žampionech smažených v pivním těstíčku za 105 korun. Přes poledne si navíc můžete objednat Polední menu za velmi přátelské ceny – do 100 korun.

Pivovarský dům je rozhodně ojedinělý podnik, který mohu doporučit každému pivaři, který rád objevuje nové chutě.

Zdroj: Topzine.cz

Pivo v plastové lahvi je novým hitem Starobrna. Chutná stejně jako pivo ve skle, ale rychleji se zkazí.

Snímek Vesničko má, středisková vystihuje tradičního ducha české pivní kultury. „Ze sedmýho schodu?“ ptá se herec Rudolf Hrušínský Mariána Labudy. „Z jinýho nepiju,“ odpovídá rezolutně Lasica a otvírá vychlazený „lahváč“.

Dneska by herci mohli vyměnit skleněné lahve za plast. Nasvědčuje tomu velký úspěch nové plastové pivní lahve, kterou pivovar Starobrno uvedl na trh.

„Úspěch piva v nově vyvinuté pivní maxiláhvi nás velmi překvapil, čekali jsme, že budou Češi konzervativnější,” uvedla Kateřina Eliášová, která je mluvčí vlastníka pivovaru Starobrno, firmy Heineken. Od loňského dubna, odkdy je pivo v plastu na trhu, pivovar prodal 215 tisíc hektolitrů značek Starobrno, Zlatopramen a Březňák, což je asi třetina piva prodaného ve skleněných lahvích. Pivo na party

Mohly by ale maxilahve jednou nahradit klasické sklo? „Pivo v plastu se neliší cílovou skupinou, ale spíše příležitostmi, při kterých jej lidé pijí,“ vysvětlila Eliášová. Heineken totiž v Maxi lahvi prodává pivo na party a oslavy.

„Litr a půl piva v lahvi se hodí pro chvíle s přáteli či rodinou u grilu nebo na večírky. Díky lehkému, zavíratelnému a nerozbitnému obalu je ideální i na výlety do přírody,“ říká Eliášová. Na rozdíl od piva ve skle nebo hliníku má pivo v plastu jen tříměsíční lhůtu spotřeby. „Nechceme, aby tyto lahve byly příliš dlouho na skladě,“ objasnila Eliášová.

Do plastových obalů světoví výrobci obvykle stáčejí levné pivo. „Pivaři se proto na piva v PET lahvi dívají trochu s opovržením a image pivovarů v jejich očích klesá,“ myslí si Jan Kočka ze serveru www.svetpiva.cz.

Heineken chce ale negativní vnímání pivních PET lahví změnit. „Materiál beerpack, ze kterého vyrábíme Maxi lahve, je dost kvalitní na to, abychom do něj stáčeli desetistupňové Starobrno Tradiční, jedenáctistupňový Zlatopramen a do dvoulitrového obalu i pivo Březňák. Nabídku navíc rozšíříme i o Starobrno medium,“ uvedla Eliášová.

Příliš mnoho odpadu

Ekologům se to však příliš nelíbí. „Lahváčů se do oběhu vrátí asi sedmadevadesát procent, zatímco PET lahví se vytřídí jen asi polovina,“ upozornil Ivo Kropáček z Hnutí duha. Heineken se ale brání tím, že za rok vyrobil asi čtrnáct milionů plastových lahví.

„To je jen zlomek z celkové produkce plastových lahví. Do devadesáti procent PET lahví na trhu se totiž balí nealkoholické pití. Na ekologickou recyklaci navíc přispíváme,“ uvedla Eliášová. Podle ekologů by stačilo plastové lahve zálohovat.

„Kdyby se podařilo zálohovat plastové obaly, rázem by petky, které se povalují v příkopech i po ulicích, zmizely. Ti, kdo nemají peníze, by je vysbírali,“ myslí si Kropáček.

První stáčírna v Česku

Brněnský pivovar není jediný, který plastovou výrobu vyzkoušel. Je ale jediný, který má velký odbyt. Původně pivo do PET lahví stáčel ve slovenském pivovaru Zlatý Bažant, kde k tomu byly podmínky. Tam buďto pivo z Brna dovážel, nebo vařil pod licencí v tamním pivovaru – proto je dnes jako země původu označeno na Maxi lahvi Česko i Slovensko.

Už brzy se ale pivo z plastu bude vyrábět přímo v Brně. „Úspěch nás přiměl k tomu, abychom vybudovali první stáčírnu plastových lahví v Česku,“ uvedla Eliášová. Linka, kterou v Brně pivovar zprovozní v květnu, přijde na sto milionů korun. Díky ní zvýší pivovar roční produkci asi o polovinu až na 1,7 milionu hektolitrů piva. S novou linkou zaměstná Starobrno, kde dnes pracuje více než tři sta lidí, dalších deset pracovníků.

Hlavně levné

Používání plastových lahví na pivo podle pivního odborníka Kočky labužníkům nevadí u nejmenších, takzvaných mini pivovarů.

„Drobné pivovary nemají peníze na koupi stáčírny a čistírny skleněných lahví, takže pivo stáčí do plastových lahví,“ říká Kočka. To, že plastové lahve začaly používat i velké pivovary, podle Kočky souvisí se změnami ve společnosti. „Z někdejší národní hrdosti na české pivo jako vývozní artikl už mnoho nezbylo. Lidem dnes záleží na ceně piva a je jim jedno, v jakém bude obalu. U toho plastového je cena za půl litru piva často nižší než u skleněné lahve. Také proto, že není třeba platit zálohu za láhev,“ říká Kočka.

Velké pivní PET lahve čím dál častěji plní regály obchodů a lidé si je pochvalují. „Pivo z PET lahve piji hlavně v létě při práci na zahradě. Vystačí mi na celé odpoledne a můžu jej zašroubovat, hodit do stínu a pak opět otevřít. Když si ale chci dát pivo před spaním, je litr a půl příliš. To si raději otevřu lahváč,“ říká dvaašedesátiletý Josef Prokeš.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jiří Hloušek

Najít ve Frýdku-Místku nekuřáckou restauraci je těžké. Ve městě jsou jen dvě.

Nekuřáckých restaurací ve Frýdku-Místku není mnoho. Vlastně jenom dvě. Jedna ve Frýdku, druhá v Místku. Ti, kteří popelníky k výbavě svého podniku nezařadili, dnes nelitují. Daří se jim dobře. „Rozhodli jsme se otevřít si ji s kamarádem. Oba jsme nekuřáci a nemáme rádi zakouřené prostředí,“ říká majitel nekuřácké restaurace Babylon v Místku Jiří Veverka.

Babylon otevřeli před rokem. Lidem podle Veverky podobná restaurace chyběla. Dnes do ní chodí kolem stovky lidí denně. Tržeb se zákaz kouření nedotýká, Babylon naopak vyhledává více lidí. Babylon těží především z toho, že ve městě není téměř žádná konkurence. „Za chvíli mám další schůzku a

nikdo ze mě alespoň neucítí cigarety,“ říká čtyřiačtyřicetiletý Evžen Janček, který přišel do Babylonu poobědvat.

Steak Jančkovi přinesla servírka Romana Janíková. „Před vchodem je popelník, ke kterému občas nějaký zákazník vyběhne,“ usmívá se Janíková.

Ryze nekuřácká restaurace v Místku je jen jedna. Druhá je ve Frýdku. V drtivé většině dalších místeckých hostinců lidé buď kouří po celý den. V restauracích nekouří jen v době oběda.

Jediná restaurace ve Frýdku, ve které se nekouří celý den, je v prvním patře domu Pod Svícnem. Je to vegetariánská restaurace, ve které je hned u vchodu obrázek slunce s nápisem „Pro život si vybíráme to, co cítíme, že je správné“.

A to si podle provozovatele Marka Oborného vybírá stále více lidí. „Fungujeme pět let a zájem o vegetariánskou nekuřáckou restauraci je velký. Během dne k nám přijde kolem osmdesáti lidí,“ říká Oborný.

Nekuřácká je i hudební hospoda. V ní se ale nevaří. Její spolumajitel Luboš Gaško ji založil před půl rokem. „Nechci hospodu, kde to smrdí,“ povídá Gaško. Nekuřáci se vyhnou cigaretovému dýmu i ve frýdecké restauraci Silesia. Ta sice není celá nekuřácká, ale je v ní uzavřená místnost pro nekuřáky.

Kouřím, přesto nekuřákům fandím

Luboš Gaško je spolumajitel nekuřácké hospůdky U Arnošta. Sám příležitostně kouří cigarety a doutníky. Vždy ale jedině venku. Do hospody podle něj kouř nepatří.

Kdy jste se rozhodl, že bude Arnošt nekuřácká hospoda?

Ještě než jsme ji otvírali. To byla jedna z prvních myšlenek, na které jsme se všichni shodli.

Jak to vnímají vaši hosté – kuřáci?

Překvapivě to sami chválí. Když musejí kouřit, jdou ven. Před dveřmi vznikají různé debatní kroužky. Baví se spolu lidi, kteří by si třeba k jednomu stolu jinak ani nesedli.

Jsou hosté, kteří na zákaz nadávají?

Jsou jen tři. Řeknou pár sprostých slov, ale v pátek na pivo vždycky přijdou.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lenka Rauerová

Litovelské pivo získalo na 20. ročníku soutěže pivovarníků o Zlatou pivní pečeť v jihočeském Táboře Extra zlatou, stříbrnou i bronzovou pivní pečeť. Táborská soutěž je nejobsazovanější celostátní anonymní degustační soutěží v České republice.

Zúčastňují se jí minipivovary i největší české firmy. Litovelské pivo zde o vítězné vavříny bojovalo již po desáté. Za tuto „soutěžní dekádu“ získalo 22 pivních pečetí. Tato ojedinělá sbírka dokládá, že dobré pivo se v Litovli vaří dlouhodobě.

„Kvalita piva z centra Hané má hluboké a pevné kořeny. Je postavena na nejkvalitnějších surovinách z naší tradiční zemědělské oblasti, dále pak na dodržování klasického technologického postupu výroby a v nemalé míře na kvalitním kolektivu dlouholetých pracovníků,“ říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru. „Pivo vaříme na stupňovitost, potom přichází hlavní kvašení na otevřené spilce za použití českých kvasinek při teplotách do 10° C. Pak následuje dokvašování v ležáckém sklepě,“ vysvětluje Koutek.

Sládek litovelského pivovaru Petr Kostelecký k tomu přidává: „Dokvašování pravého českého piva je vlastně dlouhé vyzrávání mladého piva při velmi nízkých teplotách kolem 1 až 2° C. Zrání tvá desítky dnů až měsíců. Vyzrálé litovelské pivo se v podstatě pak už jen filtruje a stáčí. To je hlavní rozdíl mezi naší výrobou a výrobou tzv. europiv. Ty se vyrábí urychlenou cestou a na konci se uměle dosycují oxidem uhličitým (jako sifon), uměle se dobarvují, ředí studenou vodou a to nemá s pravým českým pivem moc společného.“

Litovelské 12% pivo Premium získalo Extra zlatou pivní pečeť a bylo vyhodnoceno mezi oceněnými kategoriemi piv jako absolutně nejlepší.

„Toto pivo zraje v ležáckém sklepě téměř celé dva měsíce. Má krásnou zlatou barvu, je přirozeně samovolně nasyceno oxidem uhličitým a vyznačuje se harmonickou plností. O pivo Premium je značný zájem také v zahraničí např. v Londýně, Švédsku a nová odbytiště si našlo i v sousedním Německu, kde se pivo těší stejné oblibě jako v naší zemi,“ prozradil o absolutním vítězi anonymní degustace v Táboře ředitel Koutek.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Pivovary z Velkého a Krásného Března se připravují na velkou expanzi. O Zlatopramen a Březňák se totiž velmi intenzivně zajímá německá společnost Drinks Union Deutschland, která během letošního a příštího roku plánuje zásobit naše západní sousedy celkem 600.000 hektolitry zlatavého moku právě z našeho regionu.

Během loňského roku vyvezla společnost Heineken Česká republika, která oba tuzemské pivovary vlastní, celkem 240.000 hektolitrů piva. Neustále zvyšující se poptávka proto zástupce Heinekenu těší. Velmi oblíbený je především Březňák. „Pivo značky Březňák v Německu patří cenově do středového segmentu, kde je konkurence velká. Proto jsme velmi rádi, že se pivu Březňák, které je v tuto chvíli s velkou pravděpodobností nejprodávanějším českým pivem v Německu, tolik daří. Myslím si, že je to tím, že Němci prostě milují plnou chuť tradičně vařeného piva,“ řekl Daniel de Jonge, ředitel exportu Heinekenu Česká republika.

Zlatopramen se v Německu prosadil především díky loňské novince, plastové Maxilahvi o objemu 1,5 litru. „Toto balení, jeho praktičnost, ekologičnost a především kvalita piva, která díky obalu zůstává na nejvyšší možné úrovni zjevně fungují i v Německu, kde jsou konzumenti velice nároční. Máme opravdu velkou radost,“ dodává de Jonge.

Zdroj: Ústí naše adresa.cz | Autor: Petr Neč

Budějovický Budvar loni prodal v Rakousku nejvíce piva v historii. Objem prodeje v této zemi překročil hranici 52 tisíc hektolitrů, což je meziročně o 5,8 procenta více. Ležák Budweiser Budvar tak upevnil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v Rakousku, která mu patří již řadu let. Celková spotřeba piva v Rakousku přitom loni poklesla o tři procenta.

Rakousko je nejstarším vývozním teritoriem Budvaru. Již v roce 1897 dovážel pivovar s velkým úspěchem několik druhů piva do Vídně. Poptávka byla tak vysoká, že už v roce 1901 byl ve Vídni vybudován vlastní sklad. Pivo bylo na počátku 20. století dodáváno také přímo na císařský dvůr.

V Rakousku působí i nejstarší obchodní partner budějovického pivovaru. Nepřetržitá spolupráce s rodinnou firmou Kolarik (dnes Kolarik & Leeb) trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patří i vyhlášená restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je kromě grilovaných vepřových kolen a dalších českých specialit oblíbená i díky ležáku Budweiser Budvar. Schweizerhaus je zároveň největší restaurací na světě, která čepuje Budweiser Budvar.

Od roku 2004 se objem prodeje Budweiseru Budvar v Rakousku zvýšil o 40 procent. Budějovickému Budvaru se loni dařilo i v dalších německo-jazyčných zemích. V Německu se prodej zvýšil o 9,3 procenta a ve Švýcarsku o 3,2 procenta.

Na Slovensku se prodej meziročně se zvýšil o šest procent. Prodej na Slovensku roste nepřetržitě od roku 2004. Během pěti let se zvýšil o 41 procent a loni dosáhl také svého historického maxima. Nárůst v Polsku byl vyšší o 12 procent a v Kanadě o 38 procent. V Rusku se naopak prodeje ležáku Budweiser Budvar snížily o 40 procent.

Pivovar loni vyvezl do 58 zemí dohromady 580 tisíc hektolitrů piva, což je prakticky stejný objem jako v roce 2008. Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na 18 až 20 procent. Nově začal výrobce zlatavého moku vyvážet do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Svijanský pivovar patří mezi stále se zmenšující skupinu výrobců, kteří produkují pivo podle tradičních receptur. Koneckonců – pivo se ve Svijanech vaří už více než 440 let. Jak se ukazuje, chuť tradičního moku a šíři portfolia v kategorii speciálních piv oceňují nejen zákazníci, ale i odborná veřejnost.

Pivo plzeňského typu (tedy vyráběné tradičními postupy) si získalo nemalou oblibu po celém světě. Cestou výroby tradičního moku se ubírá i Pivovar Svijany. Správnost této volby dokládá celá řada cen, které jeho jednotlivé produkty v minulých letech posbíraly.

Letošní rok začal pro liberecký pivovar velmi pozitivně. Na začátku února se konaly Reprezentační slavnosti piva v Táboře, na nichž uspěli Svijanský Baron 15%, Svijanský Vozka, Fitness a Svijany Weizenbier.

V minulých letech bodovaly především speciály. Za nejúspěšnější lze označit Svijanského Barona 15%, jehož název můžete najít na výherních listinách takových soutěží, jako jsou Pivo České republiky, Bronzová pivní pečeť nebo Pivo roku. Tento světlý speciál obsahuje 6,5 % alkoholu, vyrábí se celoročně a jen jednou v roce se stáčí i do sudů. Dalšími oceňovanými jsou Svijanský Rytíř (výrazně hořký ležák se vyrábí speciální metodou studeného dochmelování), Svijanský Máz 11% (tento ležák je jedničkou ve svijanské produkci) nebo Svijanská Kněžna 13 % (speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 5,2 %).

Popularita menšího rodinného pivovaru pomalu, ale jistě přerůstá hranice libereckého regionu. I přes trvale rostoucí výstav (loni vzrostl o 60.000 hl. na 385.000 hl.) se Pivovar Svijany drží tradičních výrobních postupů s důrazem na kvalitu, každoročně proto investuje nemalé prostředky do zvyšování výrobních kapacit. Jen tak si totiž může udržovat pozici vedoucího výrobce v kategorii speciálních piv.

„Všechny ceny, které jsme v průběhu posledních let získali, jsou pro nás obrovskou ctí a důkazem, že naše tradiční výrobní postupy jsou i v dnešní době smysluplné. Jsem rád, že kvalitu piva vyráběného v rodinném pivovaru dokázali ocenit nejen naši příznivci z řad konzumentů, ale i odborná porota,“ říká Ing. Roman Havlík, generální ředitel pivovaru Svijany.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

Vypadá to jako geniální plán. Litoměřická radnice chce oživit místní pivovar a obnovit v něm po letech výrobu piva. A plánuje, že by k tomu využila domácí štamgasty, kteří by se stali podílníky v pivovarnické akciové společnosti.

Znamenitě to zní, však posuďte sami: vložíte své peníze do akcií, pijete své pivo, a čím víc ho vypijete a čím víc utratíte, tím víc nabývají vaše akcie na hodnotě, tím vyšší jsou vaše dividendy a tím víc vyděláváte na další popíjení. A tak pořád dokola. Takové pěkné pivní perpetuum mobile, které, zdá se, nemá žádný háček.

Minimálně jeden přesto vidím. Kdyby podle plánu města stála jedna akcie tisíc korun, muselo by se složit na obnovu pivovaru opravdu hodně pivařů. A potom ve chvíli, až na štamgasty nezbyde místo u stolu a výše zmíněný finanční plán vezme za své, nastane mela, chlapi se porvou o židle a z podniku udělají kůlničku na dříví. Ale koneckonců, proč by to tak nakonec nemohlo dopadnout. Městu jde hlavně o novou turistickou atrakci, a tak když už pořádá každý rok vinobraní, co by se tu nemohla stejně tak uchytit originální tradice pivopraní?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jiří Needrle

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne napriek hospodárskej kríze v roku 2009 zvýšil predaj tmavého 11° piva medziročne o 3,4 percentá a celkovo ho tak vystavil 14 500 hektolitrov (hl). Pri celkovom poklese slovenského trhu, to znamená nárast trhového podielu STEIGRA v tomto sortimente. Každé štvrté tmavé pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza zo STEIGRA a pivovar tak odhadom zaberá na slovenskom trhu vystaveného tmavého piva cca štvrtinový podiel. Tmavý STEIGER sa za posledných 10 rokov stal nielen na Slovensku priam fenoménom chuti tmavých pív. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,STEIGER je hrdý na to, že aj v čase krízy a zatvárania pivovarov v zahraničí i na Slovensku je jeho hospodárenie opäť ziskové. Za rok 2009 STEIGER dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, dosiahol zatiaľ neauditovaný zisk po zdanení 900 000 eur a vystavil z vlastnej produkcie 180-tis. hektolitrov piva. K vlaňajšiemu nárastu tržieb prispel aj rast predaja importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel. Objemy predaja všetkých týchto značiek stúpli. Pivovar STEIGER tak vlastní na trhu najbohatšiu ponuku sortimentu pív, vyrobených vo vlastnom pivovare, aj distribuovaných značiek iných pivovarov. Všetky značky v našej ponuke sa vyznačujú tradičnou výrobou bez urýchľovania procesov, dlhodobým ležaním a používaním najkvalitnejších pravých pivovarských surovín“, konštatoval E. Mihálik.

Dodal, že kríza zmenila spotrebiteľské návyky a vytvorila nové trendy. Ľudia viac pijú doma a menej v reštauračných zariadeniach. ,,Tak ako v Nemecku a Česku, aj na Slovensku ide do popredia predaj fľašového piva na úkor sudového. O množstve predaného piva čoraz viac rozhoduje jeho cena, ale pri zachovaní požadovanej kvality. Práve to je silná stránka pív varených priamo v STEIGRI i v partnerských pivovaroch v ČR, distribuovaných vyhnianskym pivovarom. Pivovar STEIGER si takto už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Za dobré ekonomické výsledky vďačí dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a kvalitným službám pri predaji čapovaného piva. Dôležitý je pre nás aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, okomentoval vývoj E. Mihálik.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 86.666 eur a vlani zamestnával priemerne 180 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

V Braníku chátrá technická památka. Zároveň je pomníkem jedné zmizelé staropražské profese.

Komplex ledáren na břehu Vltavy vznikl jako společný podnik majitelů pražských restaurací. Led potřebovali, aby mohli po celý rok chladit ve sklepech pivo.

Led v zimě „dobývali“ z Vltavy a ukládali ho do nejvýše položené místnosti sklepa, kde ho pak ochlazoval vzduch. Podle zákonů fyziky studený vzduch plynul do nižších pater a celý prostor ochlazovala také voda z tajícího ledu.

Ze Štvanice do Braníka

Původní ledárny stály na Štvanici. Moderní areál v Braníku vznikl v letech 1908 až 1911 a byla v něm řada technických vymožeností. Na řece byl vytvořený umělý záliv, ze kterého vedly dva výtahy, kterými se vozil led přímo do budovy ústřední lednice. Na těžkých nákladních povozech pak putoval do hostinců v Praze.

„Areál utrpěl dlouhodobou devastací, nikdo ho nevyužíval a neudržoval,“ říká šéf Národního památkového ústavu v Praze Michael Zachař.

Ledárna je architektonicky unikátní stavbou, dokonale přizpůsobenou své funkci. Jednu z nejstarších železobetonových konstrukcí v Čechách doplňuje důmyslný systém větrání a kanalizace. Dokonalou tepelnou izolaci od okolí zajišťovala dva a půl metru široká cihlová zeď s izolační vzduchovou vrstvou i vysoký násyp nad stropem.

Původní funkce ledáren zanikla v padesátých letech minulého století, po dokončení vltavské kaskády, která navždy zabránila zamrzání Vltavy.

V objektu byla poté skladovaná zelenina, protože poskytoval jedinečné klimatické podmínky. Bez odpovídajícího využití ale začal chátrat, zmizelo vnitřní technické zařízení.

Výjimečný objekt

Stavba je vzhledem ke specifické konstrukci mimořádně problematická, pokud jde o možnosti jejího využití. Potvrzuje to i architekt Václav Aulický, který vede ateliér na Fakultě architektury ČVUT. Jeho studenti v minulosti vypracovali několik ročníkových prací na téma využití areálu branických ledáren.

„Objekt je památkově chráněný a skutečně výjimečný. Není možné ho vzít a předělat,“ vysvětluje Aulický.

Místo pro volný čas

Radnice čtvrté městské části představila před časem projekt, podle kterého by měl v Braníku během pěti let vzniknout areál pro trávení volného času.

V plánech je vodní svět, tobogan, pláž, lanové centrum, hřiště a horolezecká stěna. Zároveň má být v objektu ledáren část věnovaná speciálně odpočinku seniorů.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Robert Oppelt

Svatý Florian, Velkorybnický Hastrman, Permon, Velichovský forman, Jantar a Prokop - to jsou názvy piv, která vaří rodinné a domácí minipivovary v Karlovarském kraji.

Měšťanský minipivovar v Sokolově expeduje pivo Permon. Majitel pivovaru Ladislav Sás si v sobotu v Chebu nenechal ujít návrat Chebské Hradní 11°. Prozradil při tom i své podnikatelské plány. „Vaříme na nové varně. Loni jsme byli na šesti stech hektolitrech a letos chceme mít dvanáct set. Začínáme dodávat do restaurací. Připravujeme i nová lahvová piva. Do Chebu jsme se přijeli podívat, jak jim to tady půjde,“ prozradil podnikatel důvod své návštěvy. Na nejprestižnější tuzemské soutěži Česká pivní pečeť v Táboře získal sokolovský Permon minulý měsíc v kategorii světlá piva speciál Zlatou i Stříbrnou pečeť. Diplom Zlatá pivní pečeť putoval také do zámeckého minipivovaru Chyše.

„Potvrdilo se, že minipivovary v Karlovarském kraji vaří nejlepší pivo. Zlatou pečeť jsme získali s pivem Permon 13 speciál. Stříbrnou pečeť s Permonem 16 speciál,“ uvedl Ladislav Sás. Pivo s chráněnou značkou Permon začal vařit v prosinci 2006. Pětatřicet konkurentů z celé republiky nechal za sebou v Táboře zámecký minipivovar Chyše. Zlatou pečeť si odvezl za jedenáctistupňové pivo Prokop.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Tenhle víkend jsem se vydal k rodičům na venkov. Ve městě, kde jsem přestupoval, zbývala půlhodina do příjezdu autobusu. Nádražní hospoda, jejíž žluté záclony pamatují ještě její zakladatele, nabízela jediný kloudný azyl před zimou. Přesvědčoval jsem sám sebe, že v pět odpoledne si prostě pivo nedám. Dám si limonádu a bude to.

Jenže. Vrchní se sladce usmívala, místní štamgasti do sebe místní pivo vlévali s ohromnou slastí. Najednou se mi to rozhodnutí rozleželo. Však co, jedno pivo odpoledne alkoholismus ještě neindikuje. Změna rozhodnutí za to stála. To pivo totiž nebylo ani to, co ho mají skoro všude v Praze, ani to horší, co dělají v Plzni, a už vůbec ne to, kterým se častují v Brně. Žádné globální pivo bez chuti, europivo pro všechny, co mají pocit, že pivo je to, co je v krýglu. Bylo prostě jako křen. A já bloud ho tolik let nepil.

Večer jsem se už velice těšil do naší vesnické hospody na jakýsi bál klasického střihu. Tombola, v níž se dá vyhrát litr zabíjačkové polívky nebo vlastnoručně vyrobený popelník, muž s klávesami, který zvládne všechny rádiové šlágry posledních padesáti let, obyvatelé obce od šestnácti do devadesáti let, z nichž někteří podle oděvu přišli na ples v opeře, někteří zase na heavymetalovou diskotéku.

Vlastně bych se tomu i vyhnul, ale vzpomínka na pivo z nádražky byla silnější. V té hospodě totiž točí to stejné. U druhého jsem si sliboval, že už nikdy nebudu pít ta hrozná piva chuti „pro všechny (a tudíž pro nikoho)“ a raději si s výběrem hospody dám práci. Přece nebudu dávat vydělat těm, co si neumějí najít kloudného dodavatele.

Asi byste si netipnuli, kdo byl hvězdou toho večera. Ne, nebyl to ani starosta, který shání dotace, ani místní doktor, který má k pacientům přístup jako felčar z filmu Vesničko má, středisková, ani nikdo z trojice úslužných vrchních, ani traktorista, který poslední měsíc svým pluhem zachraňuje možnost pohybu v bílé záplavě. Ne, tentokrát to nebyl ani osmdesátiletý pán, bývalý letec, který nejvíc pije, nejvíc tančí a vypadá ze všech nejzdravěji.

Ten muž, kamkoli se vrtnul, neunikl poplácávání po zádech, třesení rukou a dalších projevů zbožné úcty. Je to sládek. Je jedním ze sládků zrovna toho pivovaru, který všichni pili v hospodě. Sládek od té hospody bydlí pár metrů. Na pivo je jaksepatří pyšný a okolí si jej považuje. Dokonce i nad pisoáry mu muži děkovali. Přece jen má ohromnou zodpovědnost, když s jeho produktem někteří začínají svůj každý nový den a téměř všichni končí

Přemýšlel jsem ale nad těmi nebohými sládky z pivovarů v Brně, Praze či Plzni. Jak to dělají, když chtějí jít do hospody na pivo? Ve své vesnici by to jistě schytali. Sládek vstoupí do lokálu, všichni ztichnou, hospodský mu krýglem významně praští o stůl, všichni si ostentativně objednají limonádu... Snad bydlí ve městě, tam zas hospodští a štamgasti o sládcích takový přehled nemají.

Zdroj: Deník Referendum.cz | Autor: Ivo Bystřičan

Letos v září přivítá první Pivovarnické muzeum v Hanušovicích své první návštěvníky. Muzeum vzniká v budově bývalé školy, řadu let nevyužívané, kterou pivovar odkoupil od města. Nyní objekt prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Výsledkem bude moderní společenské centrum s muzeem, restaurací informačním centrem a přilehlými venkovními plochami pro sport i relaxaci.

V současné době je ukončena přístavba, hrubé stavební práce a pracuje se na vnějším zateplení. Na to plynule naváží topenářské a poté dokončovací práce uvnitř objektu a na jaře získá budova novou fasádu.

„Práce nyní komplikují velmi nízké teploty. Pivovarnické muzeum i restauraci chceme totiž otevřít už v září a do té doby je třeba dokončit výstavbu teras, dvorany i zatravnit terén,“ vyjadřuje Vladimír Zíka z pivovaru Holba.

Celková investice přesáhne 17 mil. korun, z toho část pokryjí finance z evropských fondů na podporu regionu.

Pivovar loni navštívilo na 12,5 tisíc turistů a zájem podívat se do pivovaru každý rok roste. Unikátem hanušovického pivovaru je možnost spatřit tradiční výrobu klasicky vařeného piva v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů prohlídky zprostředkovávají izolovaná návštěvnická centra.

„Chceme podpořit národní tradici pivovarského řemesla i jeho historii a představit ho široké veřejnosti“, komentuje záměr Vladimír Zíka z pivovaru Holba. V nové budově se počítá také s degustační místností pro návštěvníky pivovaru a vybavenými učebnami pro odborná školení.

Celý objekt je řešen jako bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby. Venkovní plochy se zatravněnou piknikovou loukou a festivalovou dvoranou poskytnou zázemí pro společenské akce, které pivovar každoročně pořádá. Součástí bude i dětské hřiště a minigolf s 18 drahami. Oddychová zóna přinese možnost relaxace a sportovního vyžití nejen místním obyvatelům, ale také návštěvníkům města.

Jedná se o významnou investici do mikroregionu Hanušovicko, která zvýší jeho atraktivitu a tím podpoří návštěvnost. Celá rekonstrukce se provádí s ohledem na původní historickou podobu areálu pivovaru a současně s využitím moderních řešení pro zajištění komfortu návštěvníků.

Výzva pivovaru HOLBA pro sběratele na Moravě a ve východních Čechách

V Muzeu pivovarnictví pivovar Holba vystaví celou řadu historických předmětů souvisejících s pivovarnictvím. K rozšíření výstavy může přispět každý, kdo vlastní starý pivovarnický nástroj nebo předmět, který s výrobou piva nebo jeho konzumací souvisí. Pokud jste ochotni předmět do muzea zapůjčit, kontaktujte pivovar Holba, Ing. Lenka Kellerová, krellerova@holba.cz, tel. 583 300 879 nebo 724 776 879.

Zdroj: Holba.cz

České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí - CICPEN - konstatuje, že studie životního cyklu nápojových obalů v ČR, jejíž provedení zadalo MŽP, se shoduje s řadou dalších studií provedených na toto téma v různých zemích EU v těchto čtyřech obecně přijímaných tezích:

1. Environmentální důsledky používání vratných skleněných lahví, nevratných PET lahví a kompozitních nápojových kartonů jsou přibližně stejné. Každý z těchto typů obalů exceluje v některé kategorii hodnocení vlivu na životní prostředí. Z celkového hlediska ochrany životního prostředí jsou pak tyto obaly zcela srovnatelné.

2. Zatížení životního prostředí při distribuci nápojů strmě klesá s rostoucí recyklací používaného obalu. Jedinou výjimkou z toho pravidla tak zůstává nevratný skleněný obal, který zatěžuje životní prostředí několikrát více než PET obaly nebo nápojové kartony, a to i při vysoké dosahované recyklaci. Potvrzuje se tak dlouhodobý názor našeho sdružení, že jedinou skutečnou ochranou životního prostředí je koncepční zajištění efektivního tříděného sběru obalového odpadu a jeho následná recyklace.

3. Mezi environmentální účinností tříděného sběru PET lahví a účinností jejich sběru za pomoci zálohování není žádný rozdíl. Tím bylo ověřeno, že ani v českých podmínkách by nedošlo přechodem na zálohování PET obalů k automatickému snížení zátěže životního prostředí.

4. Velké balení je vždy environmentálně výhodnější než malé. Díky tomuto obecnému pravidlu pak velká PET balení v řadě sledovaných parametrů překonávají i opakovaně používané sklo. To pro spotřebitele znamená, že pro ochranu životního prostředí udělá více výběrem velkého balení místo malého, než může učinit výběrem toho či onoho obalového materiálu.

Zveřejněná studie potvrdila odborníky mnohokrát opakované argumenty. Nepřekvapilo, že studie označila celkový vliv nápojového průmyslu na životní prostředí za marginální ve srovnání s jinými oblastmi lidské činnosti. Podíl nápojového průmyslu a pivovarů se, dle kategorie zátěže, pohybuje od setin po desetiny procenta celkového zatížení životního prostředí v ČR.

V souvislosti s výsledky této studie chceme upozornit na to, že díky ekologickému chování členů CICPEN dochází v poslední době ve výrobě k výraznému odlehčení nápojových obalů a tím k dalšímu snižování jejich dopadů na životní prostředí.

Více na www.cicpen.cz.

Zdroj: Zubr.cz | Autor: Jan Bláha, tajemník CICPEN

Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva. Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou datum příletu čápa na pivovarský komín. Datum příletu sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru. Každý účastník spoutěže může zaslat pouze jeden tip, kdy čáp přilétne.

Zasláním předpokládaného data příletu, emailové adresy, jména a příjmení na email cap@pivovar-herold.cz nebo odesláním data příletu, emailové adresy, jména a příjmení pomocí emailového formuláře je soutěžící zařazen do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

České pivovary vaří už mnoho speciálních piv. Nyní se však na trhu objevilo pod názvem Bar-King speciální pivo pro psy.

Pivo, jehož základ tvoří stejně jako u klasického českého nápoje slad a voda, obsahuje dále masový vývar, macerát z bylin a čerstvou zeleninovou šťávu. "Vývar děláme z kvalitního jehněčího masa," informoval spolumajitel firmy, která pivo vyrábí, Martin Jirotka.

Protože se při výrobě nepoužívají kvasnice, nemá pivo žádný alkohol, není v něm CO2 a neobsahuje ani chmel, který je pro psy nevhodný. Jeho chuť nahrazuje benedikt lékařský.

"S výrobou jsme začali v lednu a zatím jsme ho prodali řádově stovky litrů," říká Jirotka. Prodává se hlavně v obchodech s potřebami pro chovatele v láhvích o objemu 0,33 litru. K dostání je už i na Slovensku. Doporučená cena je 55 korun za láhev.

Pivo dostávají k narozeninám

"Chovatelé ho svým psům kupují za odměnu a třeba také k narozeninám. Psi pivo pijí buď samotné, nebo je jím také možné zalívat granule," vysvětluje Jirotka.

Podle výsledků testování, na kterém se podíleli kromě zkušených chovatelů také veterináři, prý současná chuť piva vyhovuje 97 procentům psů. Přesto chystají také výrobu piva s hovězím vývarem.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Radek Pecák

S platností od 29. 3. zvyšuje Plzeňský Prazdroj zálohy na 50l sudy. Nově označené sudy se budou prodávat a následně vykupovat za 1000,- Kč. Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že Plzeňský Prazdroj zaznamenal v poslední době ztráty 50l sudů. Tímto opatřením chceme předejít zneužívání našich sudů, jejich přepracování a přeprodeji jiným subjektům, doma i v zahraničí.

Sudy bez nového značení se budou nadále prodávat a vykupovat za původní zálohu platnou v době nákupu, tj. 600,- Kč až do 31. 3. 2011. U ostatních sudů Plzeňského Prazdroje, a.s. o objemu 30 litrů a 15 litrů se záloha nemění, tzn. zůstává ve výši 600,- Kč.

Sudy nově zálohované za 1000,- Kč bude možné rozeznat pomocí nových identifikačních prvků, kterými jsou elastický pás po obvodu sudu, identifikační kód na horní straně sudu, sériové číslo a číslo dávky na spodní straně sudu.

Obchodní partneři a zákazníci Plzeňského Prazdroje již byli, anebo jsou v současné době informováni v souladu s obchodními podmínkami. S dostatečným předstihem dostanou také detailní popis nového značení společně s grafickým znázorněním a fotografiemi. Informace budou také v nejbližší době dostupné na webových stránkách Plzeňského Prazdroje na odkazu http://www.prazdroj.cz/cz/obchod/zaloha. Změna zálohy je v souladu v souladu s platnou legislativou.

Stávající typ sudů používá Plzeňský Prazdroj přibližně od roku 1993, od té doby se záloha neměnila.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V bývalém Korunním pivovaru Litoměřice je rušno. A to i přesto, že výroba piva zde byla ukončena již před několika lety. Pracovníci technických služeb města totiž vyklízejí budovy tak, aby byla umožněna případným investorům pohodlná a bezpečná prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru. Do současné doby bylo vyvezeno téměř dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

„Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu,“ informoval místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly žádné písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Regiony24.cz | Autorka: Eva Břeňová

Je mi 50 let, vážím 90 kg, měřím 190 cm, nekouřím, denně sportuji. Mám jedinou slabost – po kvalitním sportu nebo po dobrém jídle si dám pivo desítku. Ale je zde problém!

Jako podnikatel jezdím denně autem.

Takže i když se nijak neopíjím, musím nyní pečlivě zvažovat, mohu-li dobré jídlo zapít jednou desítkou, když budu muset přibližně za hodinu a půl řídit. Anebo skončím-li po jedenadvacáté hodině večer trénink a půjdeme s kamarády do hospody, mohu si dát tři až čtyři desítky, když už v sedm ráno pojedu? Vím bezpečně, že v obou případech, lapen běžnou silniční kontrolou, budu ve stavu, který nijak negativně neovlivní mé reakce a schopnost řídit automobil, ale co když nadýchám nějakých 0,09 promile? Jako podnikatel přijdu o řidičák minimálně na půl roku, což by mělo pro mne a mou rodinu naprosto katastrofální dopad. V těchto věcech jsou naši zákonodárci bohorovní, ale upravit zákon tak, abychom se přiblížili vyspělé západní Evropě, tedy povolit nějakou toleranci na alkohol (ve Velké Británii 0,8, jinde vesměs 0,5 promile), je nenapadne. Mají imunitu, a tak si mohou bourat a demolovat dle libosti. Je to nepálí, a tedy nezajímá! Důsledkem budou jen pokusy o úplatek a zmatečné kličkování a ujíždění před hlídkami PČR.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Nekvinda

Koupim funkcni pivovar v ceske republice!

Nabítky nebo jakekoli informace o prodeji prijimam na adrese jirikalis@seznam.cz

za informaci o prodeji (provize)

Otázka pro Tomáše Lindu, zastupitele Chebu:

Již tuto sobotu Chebský pivovar slavnostně narazí první sud Chebského hradního.

Kdy a kde budou mít možnost Chebané toto jedenáctistupňové pivo ochutnat?

To záleží především na provozovatelích jejich oblíbených hospůdek a restaurací. Určitě moc pomůže, když se budou po novém chebském pivu ptát. Obchodní oddělení Chebského pivovaru pod vedením pana ředitele Radka Vomočila v těchto týdnech intenzivně pracuje na zavádění piva na trh. Podrobnější informace o místech, kde se bude Chebské Hradní čepovat, budou průběžně doplňovány na webu www.hradni.cz .

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Nataša Šmatová

Ve čtvrtek 18. února 2010 proběhne v prostorách Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí v Brně slavnostní předávání certifikátů Garance kvality, které jsou udělovány provozovnám v nichž se o pivo z portfolia Heinekenu Česká republika čepuje způsobem, který zaručuje vysokou kvalitu gastronomických služeb a dodržování standardů. Certifikáty, které po rok trvajícím hodnocení převezme 45 majitelů a provozovatelů gastronomických zařízení v Čechách i na Moravě, předá obchodní ředitel českého Heinekenu Jiří Daněk. Celkově se tak počet zařízení, jejichž vysokou úroveň Heineken tímto způsobem oceňuje, rozroste na 145.

Heineken Česká republika nabízí svým gastronomickým zákazníkům od roku 2008 v rámci jejich vzdělávání a podpory komplexní projekt, jehož cílem je pomoci, poradit a motivovat k neustálému zvyšování kvality služeb v gastronomii. Hlavními milníky tohoto projektu jsou Akademie gastronomických umění jako vzdělávací program, Garance kvality jako certifikát a označení všech provozoven, které splňují všechny představy společnosti o kvalitě piva a služeb s tím spojených a klub „Liga garantované kvality“ jako odměna pro certifikované zákazníky. Tyto programy se vzájemně prolínají a doplňují a jsou určeny pro všechny gastronomické zákazníky společností Heineken Česká republika, a. s. a Drinks Union a.s., které tvoří skupinu Heineken Česká republika.

Akademie gastronomických umění

Je vzdělávací vícesemestrální program pro gastronomické zákazníky Heinekenu Česká republika. Jeho cílem je poskytnout veškeré dostupné a užitečné informace z mnoha oblastí gastronomie. Poskytuje tak ucelený návod a soubor doporučení z oblasti správné péče o pivo od jeho příjmu do provozovny přes jeho skladování, péči o sklo, správnou péči o výčepní technologii až k čepování a servírování. Zajímavá je jistě i část poskytující užitečné informace z oblasti obchodních znalostí a dovedností, fakta z obchodního marketingu o tom, jak se zaměřit na zákazníka, právní náležitosti a informace související s provozem gastronomického zařízení, základní penzum o hygienických normách, práci s personálem a historii jednotlivých značek z portfolia Heinekenu. Zákazníci se mohou dozvědět také o gastronomických trendech.

Do vzdělávacího programu se od jeho zahájení v roce 2008 zapojilo 255 provozoven.

Garance kvality

Vybrané provozovny a absolventi Akademie gastronomických umění jsou v průběhu roku monitorováni obchodními sládky, kteří kontrolují správnou a kvalitní péči o pivo od příjmu a skladování přes péči o pivní sklo, čistotu a hygienu pivního vedení a celé provozovny až po čepování a servírování piva. Cílem tohoto monitoringu je zjistit, které provozovny odpovídají standardům kvality Heinekenu Česká republika a ty následně označit, certifikovat. Certifikát „Garance kvality“ pak slouží jako záruka vysoké kvality gastronomických služeb a dodržování standardů.

Certifikátem Garance kvality se k zítřejšímu datu bude pyšnit 145 provozoven v celé České republice.

Liga garantované kvality

Liga garantované kvality je název klubu certifikovaných zákazníků Heinekenu Česká republika. Členství v klubů je jednak odměnou pro zákazníky, kteří splňují představy Heinekenu o kvalitě, ale zároveň i motivací pro ostatní zákazníky ke zvyšování kvality služeb. Členství v klubu vzniká automaticky udělením certifikátu a pojí se s ním řada výhod od komunikace těchto provozoven ke konzumentům přes speciální webové stránky www.lgk.cz a webové stránky Heinekenu, prostor ve vlastních periodikách (Pivovarská revue), pravidelné akce a setkání členů klubu, speciální akční nabídky pro členy klubu, speciální vybavení až po nadstandardní péči odborníků Heinekenu.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla o Královský pivovar Krušovice a. s. V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s. V roce 2009 bylo Starobrno, a. s. fúzováno do společnosti Královský pivovar Krušovice a. s. Na počátku roku 2010 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní společnosti, kterou byla společnost Královský pivovar Krušovice a. s. přejmenována na Heineken Česká republika, a. s. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Zdroj: Listy JM.cz

Za zavřenými dveřmi jednali ve smíchovském pivovaru Staropramen členové rozpočtového výboru sněmovny se zástupci pivovarů. Tématem jednání byla nezbytnost pivovarnictví pro českou ekonomiku a dopady protikrizových opatření vlády.

Pivovarům se nelíbí postup zákonodárců při zvyšování spotřební daně na pivo. "Rádi bychom poukázali na to, že například víno nemá žádnou spotřební daň, ačkoli je z výrobního hlediska mnohem jednodušší. Na rozdíl od piva se nemusí vařit, takže není tak náročné na energii," uvedl ředitel pivovaru Staropramen Zbyněk Kovář s tím, že pivovarnictví nyní v ČR zaměstnává téměř 55 tisíc lidí.

Zákon, který zvyšuje spotřební daň na pivo, v úterý podepsal prezident Václav Klaus. Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva, což je podle pivovarů součet zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty.

Podle poslance za ODS, který si nepřál být jmenován, mají vinaři výhodnější pozici díky jejich "povedené" lobby.

Zvýšení spotřební daně bylo součástí tzv. Janotova balíčku, který sněmovna schvalovala loni na podzim. Návrh vyvolal odpor senátu, který chtěl daň na pivo opět snížit. "Vtip je v tom, že vinařská lobby si prosadila, aby na víno byla nulová daň. To je v této hospodářské situaci úplně padlé na hlavu, aby daň na zbytnou pochutinu byla nula procent. Naopak se má zvýšit daň na pivo, protože vinaři si od toho zřejmě slibují, že lidé začnou více pít víno," řekl tehdy senátor Jaroslav Kubera, který snížení daně navrhl. Sněmovna však Kuberův návrh odmítla a zákon se dostal k prezidentovi v původním znění.

Poslanci zástupcům pivovarů řekli, že by se nevyvážená situace mohla změnit, řešení však nevidí v rušení daně na pivo, ale v omezení ústupků vinařům. Změna současné daňové zátěže legislativní cestou však prozatím není pravděpodobná. "Současná sněmovna to už zcela určitě nezmění, to všechno čeká na příští vládu a příští sněmovnu. Stejně jako reforma důchodů a řada dalších věcí," řekl člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM).

Podle průzkumu provedeného firmou Ernst & Young je pivovarnictví pro českou ekonomiku nezbytné. Přesná čísla však pivovarníci zatím nehodlají zveřejnit. "Je ovšem třeba dodat, že pivovarnictví je významné nejen samo o sobě, ale váže na sebe celou řadu dalších průmyslových odvětví, například výrobce etiket, skláře, výrobce sudů, sladovny a řadu dalších," řekl Kovář.

Podle pivovarníků povede zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty ke snížení spotřeby piva a stát na tom prý nakonec stejně prodělá. „Výroba piva klesla od roku 2003, kdy byla zavedena spotřební daň, o 23 procent,“ uvedl Kovář.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Lisabonská smlouva, jejímž hlavním smyslem je prohloubit integraci EU, může mít ve svých důsledcích negativní dopad na exkluzivitu ochranných známek národního podniku Budějovický Budvar.

Smlouva totiž prohlubuje nadřazenost evropského práva nad dřívějšími bilaterárními dohodami, podle nichž je právo ve známkoprávních sporech s americkým pivovarským koncernem Anheuser-Bush na evropských na straně Budvaru. V současné době vede Budvar s Anheuserem - Bush známkoprávní spory po celém světě. V různých stádiích je přes 100 sporů a správních řízení.

Riziko přehodnocení dosavadních známkoprávních sporů existuje i podle bývalého dlouholetého sládka Budvaru a člena Síně slávy českého pivovarství a sladařství Josefa Tolara.

Staré smlouvy nemají dost velkou právní sílu

"Revizi současných výsledků známkoprávních sporů mezi Budvarem a Anheuserem-Bush v zemích EU nelze vyloučit. My jsme měli s Rakouskem uzavřenou bilaterální smlouvu, která se netýkala jenom piva, ale celé řady ochranných označení. Jenže ačkoli tady byla historická důležitost té smlouvy, tak proti našemu předpokladu neměla dostatečně velkou právní sílu proti novým předpisům," podotýká Tolar.

Sládek tak reagoval na verdikt Evropského soudního dvora v Lucemburku ze září loňského roku, který tehdy zpochybnil nárok Budvaru na výhradní používání značky Bud na rakouském trhu. Podle tehdejšího rozsudku totiž "nemůže být značka Bud v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazené unijní právo". Budvar přitom tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá.

O její registraci přitom podle exministra zemědělství Petra Gandaloviče uvažoval v době, kdy byl ministrem zemědělství, i samotný resort. "Nakonec jsme ale došli k závěru, že značku Bud nelze v EU registrovat," podotýká Gandalovič.

Postup InBev je zatím velkou neznámou

Každopádně, kvůli verdiktu lucemburského soudu může Budvar o používání značky Bud v Rakousku přijít. "Evropský soudní dvůr pochybuje, že je v EU možné chránit některé výrobky na základě dvoustranných smluv," uvedl totiž v odůvodnění svého rozhodnutí soud. Konečné stanovisko ale mají mít ve sporu o značku Bud či obdobných sporech národní soudy.

Přesto se možná nic dramatického neděje. Podle Tolara totiž není jisté, zdali se v budoucnosti bude Anheuser-Bush s Budvarem dále o tuto známku soudit. Loni totiž převzala tento pivovar belgická pivovarnická skupina InBev, která nesází na tradici značek zdaleka tolik, jako bývalí soupeři Budvaru. "Myslím si, že známkoprávní spory Budvaru s Anheuserem Bush nebudou prioritní. Tím není řečeno, že budou odloženy, ale nový majitel se chová úplně jinak, než se chovala americká firma. Zatímco Anheuser-Bush si vážil své tradice, InBev demonstruje účelové spojení s cílem maximalizovat zisk a tradicionalistické pohledy jsou pro ní zátěží," podotýká Tolar.

Pokud by se ale ukázalo, že ochranné známky Budvaru představují dobrý byznys, může prý Budvar čekat skutečně tvrdého soupeře.

Podle Ministerstva zemědělství ČR (MZe) nicméně není riziko přehodnocování již rozhodnutých sporů na základě Lisabonské smlouvy pravděpodobné. "Již před Lisabonskou smlouvou platilo, že bilaterální dohoda mezi členskými státy EU musí být v souladu s nadřazeným komunitárním právem. Nutno podotknout, že takové smlouvy jsou v EU Českou republikou uzavřeny jen dvě - s Rakouskem a Portugalskem," tvrdí ministerstvo. Kromě toho není podle právníků MZe možno "v tomto směru aplikovat retroaktivitní účinnost Lisabonské smlouvy".

Půjde také o ementál?

Bilaterální dohody týkající se označování potravinářských výrobků se přitom nemusí týkat pouze známkoprávních sporů Budvaru. V minulosti například existovala podle tajemníka mlékařské federace Oldřicha Obermaiera dohoda mezi ČR, Švýcarskem a Francií o používání značek Ementál a Cammembert. "Zejména ementál nešlo chránit ochrannou známkou, neboť jde o takzvaný generický název pro celou skupinu podobných mlékárenských produktů," říká Obermaier.

Zmiňované dohody však byly omezeny časově a v současné době již neplatí. Přesto se problém bilaterárních dohod o označování potravin může zřejmě v budoucnosti v některých případech vynořit.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Petr Havel

O pořádnou motivaci v nadcházejícím play-off má postaráno kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Se zástupcem Radegastu Petrem Koublem totiž uzavřel netradiční sázku. Pokud se Olomouci nepodaří postoupit do finále I. ligy ČR play-off, půjde kapitán na směnu do pivovaru Radegast. V opačném případě bude Petr Kouble uklízet šatnu a plnit roli kustoda v jednom zápase olomouckých hokejistů.

„Věřím tomu, že spoluhráči by mě rádi viděli makat v pivovaru. Ale jsem přesvědčen, že postoupit do finále I. ligy play-off by byl pro všechny větší zážitek," řekl kapitán HC Olomouc Richard Brančík. Pokud by sázku prohrál, doufá, že mu v pivovaru Radegast najdou zajímavou práci. „Možná bych se osvědčil jako degustátor. Dobré pivo určitě poznám," dodal s úsměvem Richard Brančík.

Zástupce Radegastu Petr Kouble se splnění sázky nebojí. Připouští ale drobné komplikace: „Úklid šatny snad zvládnu, i když předpokládám, že mi to hráči nějakou drobnou zlomyslností zpestří. S plněním úkolů kustoda mi určitě pomůže odborník na tuto činnost v olomouckém týmu Petr Přecechtěl."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

S nadsázkou řečeno - Budějovický Budvar plave v Německu proti proudu. Zatímco spotřeba piva v Německu klesá, tak export Budvaru do této pivní Mekky roste. Vloni v meziročním srovnání o více než devět procent.

Německo je nejdůležitějším exportním trhem Budějovického Budvaru. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny.

„V roce 2009 prodal Budějovický Budvar v Německu 204 755 hektolitrů ležáku Budweiser Budvar. Znamená to meziroční zvýšení o 9,3 %. Velký podíl na loňském výsledku má skvělá práce kolegů z naší dceřiné společnosti, kteří dokázali v době ekonomické krize dokonale využít potenciál a vysokou image naší značky,“ říká Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru, n. p. Celková spotřeba piva v Německu přitom podle německého svazu pivovarů loni poklesla o 3 %. V Německu klesá spotřeba piva dlouhodobě – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu ročně, loni jen asi 106 litrů. "Tržní podíl Budějovického Budvaru v Německu se tak dlouhodobě zvyšuje. Podle posledního průzkumu společnosti Nielsen byl v roce 2009 ležák Budweiser Budvar dokonce nejprodávanější značkou prémiových importovaných ležáků v německých maloobchodech," uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec.

K růstu prodejů značky Budweiser Budvar došlo loni jak v segmentu maloobchodu, tak i v gastronomii. Ležák Budweiser Budvar je v současnosti nabízen ve více než 1000 stylových restauracích a klubech. Právě pro gastronomii byla loni na německý trh uvedena speciální láhev („Club-Flasche“), která by v budoucnu měla přispět k dalšímu nárůstu prodejů v tomto prodejním kanálu. „Naší výhodou v Německu jsou i mimořádně věrní zákazníci a konzumenti, kteří naši značku považují za prémiovou a vysoce důvěryhodnou. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ dodal Chrt. Kvůli vyšší ceně ležáku Budweiser Budvar v Německu navíc prakticky neexistuje zpětný dovoz tohoto piva do České republiky.

Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě a originální chuti si značka Budweiser Budvar vybudovala mimořádně silnou a stabilní pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků. Němci jako znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup.

Export Budějovického Budvaru byl loni úspěšný. Pivovar loni vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva, což je prakticky stejný objem, jako v roce 2008. Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 % se jedná o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na 18-20 %. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Václav Pancer

Čtyři druhy piva začne letos o prázdninách vařit nový minipivovar v Žatci. Zákazníci budou v restauraci dostávat chmelový nápoj přímo ze zásobních nádrží. „Bude to živé pivo, nepasterizované, bude mít trochu jinou chuť než ta v obchodech. Vařit ho bude zkušený sládek, takže to bude výsledek starého pivovarnického řemesla,“ říká Jiří Vent, manažer Chrámu chmele a piva.

Vyráběné pivo bude bez konzervačních přísad, pouze z vody, sladu a žateckého chmele, hosté restaurace budou tedy pít zlatavý mok, jaký se vyráběl v minulých staletích.

Minipivovar, restaurace a kavárna budou součástí vznikajícího Chrámu, nové městské turistické atrakce. Ten se otevře během letošního léta, stejně jako nová rozhledna při něm. Další atrakcí pro návštěvníky bude bludiště nebo orloj s chmelařskými postavami.

Žatecký minipivovar má za rok vyrobit 200 tisíc piv. Podobné už v Ústeckém kraji fungují například v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Už sme spomínali, že reklamy na pivo sú jednými z najlepších. V našich zemepisných šírkach je na špičke reklamnej kreatívnosti firma Gambrinus, Nedávno prišla s novým reklamným kúskom. Tak nech sa páči. Veď pivo má skutočne obrovskú silu... vie toho zmeniť veľa.

Zdroj: Marketér.sk | Autor: Milan Janásik

Skotský pivovar BrewDog se dlouho z nejsilnějšího piva na světě neradoval. Vývoj speciálu Tactical Nuclear Penguin trval léta, ale jen pár týdnů držel prvenství jako nejsilnější pivo planety. S ještě silnějším, čtyřicetiprocentním chmelovým mokem, přišli němečtí pivovarníci Schorschbräu jen pár dní po uvedení Penguina na trh. Pivovar BrewDog ale rychle vyvinul odvetu, jednačtyřicetiprocentní pivo Sink The Bismarck.

Název piva v překladu znamená „Potopte Bismarcka“ a má být právě výsměchem Němcům, neboť upozorňuje na stejnojmenný film z šedesátých let, který se točí kolem nacistické námořní flotily Bismarck a jejího potopení.

Láhev piva Sink The Bismarck o objemu 330 mililitrů stojí čtyřicet liber, což je v přepočtu něco kolem dvanácti set korun. K dostání kvůli vysoké cenně bude jen v internetovém obchodu. Pivní speciál je obsahem alkoholu přitom silnější než samotná vodka či whisky.

Původní vysoce alkoholický speciál Tactical Nuclear Penguin obsahuje 32 procent alkoholu a jeho pořizovací cena se drží na třiceti librách, asi devíti stech korunách.

Zdroj: Novinky.cz

Úspora nákladů, minimalizace odpadů a maximalizace využití surovin jsou tři hlavní úkoly pivovarského průmyslu na celém světě. Spolu s poklesem prodeje piva, v první polovině roku 2009 v důsledku hospodářské krize, je stav kritičtější než kdykoli předtím.

Společnost DSM Food Specialities, významný výrobce doplňkových látek pro mezinárodní potravinářský a nápojářský průmysl, vytvořila velký počet návrhů k řešení změn podporujících výrobce v průběhu této obtížné etapy.

Výrobní proces a provozní náklady mohou být pomocí přípravku Brewers ClarexTM každoročně sníženy na 100 000 EUR na milion hektolitrů. Zvláštní kapalná prolinová endoproteáza, která je přidávána na začátku kvasného procesu, předchází vzniku chladového zákalu piva, jež je výsledkem precipitace polyfenolů a proteinů během skladování v chladu.(Původ této sraženiny byl prokázán jako výsledek vodíkové vazby mezi polyfenoly a frakcemi polypeptidů bohatých na prolin.) Prostředek specifickým způsobem hydrolyzuje bílkoviny přítomné v chladovém zákalu.

To umožňuje významně snížit stabilizační fázi výroby piva nebo dokonce vyloučit drahé, časově náročné prostředky, které jsou zároveň nepříznivé pro životní prostředí. Brewers ClarexTM umožňuje trvale udržitelnou výrobu bez nutnosti likvidace vytvářeného odpadu. Přičemž výsledkem je osmiprocentní snížení uhlíkové stopy způsobené výrobou piva, v porovnání s použitím klasických práškových stabilizátorů, jako je silikahydrogel a polyvinylpolypyrrolidon.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

Jednou z největších změn, které se na Ukrajině v minulých letech staly, byl přechod z vodky na pivo.

S koncem oranžové epochy, když v prezidentských volbách zvítězil „modrý“ Viktor Janukovyč, ale nastává i soumrak pití piva.

S každým jarem rozkvetly v Kyjevě nejen mohutné kaštany na Kresčatiku, zazelenaly se parky nad Dněprem a lavičky obsadily zamilované mladé páry. Za minulé roky se už stalo téměř pravidlem, že spolu s květinou měly vedle sebe položeny lahve piva, z nichž hodinku, dvě, nonšalantně usrkávaly.

Ukrajinské pivo má několik výhod. Je velmi kvalitní - ukrajinské pivovary se po pádu komunismu hodně zlepšily, je relativně levné a hlavně to nebyla do té doby všudypřítomná vodka. Té zůstala věrná pouze starší generace Ukrajinců, mladí přešli na pivo. Jeho spotřeba sice zdaleka nedosahuje českého světového rekordu, ale 64 litrů piva na hlavu je mnohem více, než kolik se v této zemi vypije ne příliš kvalitního vína. S růstem spotřeby piva klesá zároveň podíl vodky, jež je navíc mezi částí mladých na „nacionalistické“ západní Ukrajině pokládána za ruský nápoj.

Od minulého týdne však mají milovníci „pivních rande“ smůlu. Shodou okolností právě v den, kdy se lídr proruského východu země Viktor Janukovyč stal vítězem prezidentských voleb, vstoupil v platnost zákon, který pivní rande zakázal. „Zakazuje se pití piva a jiných slabě alkoholických nápojů na ulicích, na demonstracích, dětských hřištích, v kinech, ve zdravotnických zařízeních, školách, na univerzitách, ve veřejné dopravě, výtazích, v taxíkách a budovách státních úřadů,“ vyjmenovává zákon se sovětskou důkladností všechna představitelná i nepředstavitelná místa, kde by se pivo dalo pít. Za porušení zákazu hrozí pokuta v přepočtu asi 400 korun, což nejsou na Ukrajině zanedbatelné peníze.

„Pivo se bude moci pít jen na k tomu určených místech nebo doma,“ říká poslanec Serhij Terehin, jeden z iniciátorů „protipivního" zákona. „Koneckonců, pivo si můžete dát před tím, nebo po tom, co půjdete na stadion nebo do kina, když už bez něj nevydržíte.“

Pivo v pubu? Moc drahé

Policisté z nového zákona nejsou příliš nadšení, protože se bojí, že bude masově porušován a oni budou ignorováni, jako se to stalo v případě zákona o zákazu kouření na veřejných místech. „Nejdříve budeme upozorňovat. Pokutovat budeme až ty, kteří budou urážet policisty a budou přes upozornění popíjet dál,“ řekl ukrajinskému deníku Segodnja jeden z kyjevských policejních šéfů. „Ale myslím, že vynucovat dodržování tohoto zákona bude asi stejně složité, jako to je u protikuřáckého,“ dodal.

Většina mladých Ukrajinců říká, že až se na jaře oteplí - únorové teploty se drží zatím hluboko pod bodem mrazu - budou pít pivo na lavičkách dál. „A jestli mi dají pokutu, tak si příště zabalím lahev do pytlíku na mléko a bude,“ říká odhodlaně jeden mladík, čekající na svoji dívku u stanice metra Kresčatik. „Budeme pít pivo na ulici dál. Na to, abych si mohla jít dát pivo do pubu, mám příliš malou výplatu,“ přidává se vedle stojící dívka. Především starší Kyjevané, kteří si nikdy nezvykli na „pivní novoty“, ale zákon podporují. „Také nepijeme kafe nebo nejíme kuře za chůze. Cizinci jsou v šoku, když vidí naše dívky, jak na ulici popíjejí pivo z lahve,“ říká důchodkyně Naděžda Veliká. Pravdou je, že na takový obrázek si cizinec poměrně rychle zvykl, mnohé ukrajinské dívky dokážou popíjet pivo z lahve dokonce i s jistou dávkou elegance. Při pohledu na líbající se zamilované „pivní“ páry cizince spíše napadalo, jak asi takové pivní polibky mladým Ukrajincům chutnají.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Luboš Palata

Rampouchy visící ze střechy a led na okapových rourách sundavali dobrovolní haciči z Chodové Plané.

„Musí se led sundat, aby to na někoho nespadlo. Dole se pohybují lidé, tak aby se nic nepřihodilo,“ řekl president Chodovaru Jiří Plevka starší. Na snímku Vlastimil Heteš sráží led, který namrznul po celé délce okapové roury.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Antonín Hříbal

Pivo od komína se dál vytrácí, zemí se rozlézají hospodské „mekáče“

Hostan – dobré pivo ze Znojemska za dobrou cenu. Dačický aneb zlatý mok ze stříbrného města Kutná Hora. Louny – pivo s hořkou chutí a historií dlouhou, jako je město samo. Pod těmito slogany stále propaguje portfolio regionálních značek na svém webu společnost Heineken ČR. Přitom je všechno jinak. Znojemský Hostan se vaří v Brně, Dačický a Louny se vyrábějí v ústeckém Velkém Březně. Fabrika skončí, ale značka žije dál. Patrioti chvíli brblají, svého půllitru se však drží dál. Piv si ovšem dávají méně, jak vypovídají celorepubliková čísla za tuzemské pivovary.

Slovenské avízo

Nizozemský Heineken v zemi pivařů zatím zavřel tři ze sedmi pivovarů a nejspíš ještě není u konce. Potom, jak zatočil se slovenskými pivovary, nejde o nic překvapivého. Ze čtyř pivovarů, které Heineken převzal na Slovensku, zastavil výrobu v Martině, Nitře a Rimavské Sobotě. Martiner, Corgoň a Gemer přehnal odtamtud ke Zlatému Bažantovi do Hurbanova. Nadnárodní gigant kráčí za efektivitou a přitom se podepisuje na pivařském vlastenectví. Před pár dny se Slováci dozvěděli, že přicházejí o další pivovar – topolčanský Topvar. Majitel SABMiller jeho výrobu stěhuje do Šariše na východě země. Důvod? Naši sousedé pijí piva čím dál méně.

Nevratné stopy zanechává honba za efektivitou na tradiční české pivní kultuře. Heineken odstartoval tříletý úsporný program loňskou likvidací znojemského a kutnohorského pivovaru. Poslední obětí je pivovar v Lounech, což firma oficiálně oznámila na konci ledna. „Důvodem uzavření je špatný technický stav, trvalý pokles výroby a ekonomická krize vedoucí k dlouhodobému trendu snižující se konzumace piva v Česku,“ vysvětlovala mluvčí společnosti Heineken ČR Kateřina Eliášová. Blížící se konec lounského pivovaru naznačovala už loni v listopadu. Přesun stáčírny lahví do Velkého Března tehdy firma odůvodnila opakovanými problémy s kvalitou piva plněného do lahví a špatným technickým stavem stáčírny. Náklady, efektivnost, optimalizace zřejmě pohřbí i pivovar v Krásném Březně. Z původní české rodiny Drinks Union přežije převzetí Heinekenem před dvěma lety asi jen Velké Březno na okraji Ústí nad Labem.

Pětadvacet zářezů

Spolu se třemi zářezy, které má od loňska na kontě nizozemský koncern, se celkový počet pivovarů uzavřených v Čechách a na Moravě od počátku devadesátých let vyšplhal na 25 (viz Zavíráme!). „Ve výrobní kapacitě to představuje 4,5 milionu hektolitrů,“ vyčísluje Petr Brynych, který ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském dlouhé roky zpracovával statistiku o tuzemské výrobě piva. Jak připomíná, znovu se podařilo oživit jenom dva pivovary.

Po sedmi letech se v roce 2005 znovu rozjela výroba Bakaláře v Rakovníku, ale výstav je asi desetkrát nižší než na začátku 90. let. Na scénu se před deseti lety vrátil také pivovar ve Vratislavicích, který roku 1998 uzavřely Pražské pivovary. S novým vlastníkem, pražskou společností Hols, vratislavický pivovar postupně roste. Výrobu zvedl z necelých patnácti tisíc hektolitrů v roce 2000 do loňska na desetinásobek. Začátkem 90. let se ale v liberecké čtvrti Vratislavice vyrábělo kolem půl milionu hektolitrů ročně. Jediným novým pivovarem, který za dvacet let v Česku vyrostl na zelené louce, je Chotěboř. Havlíčkobrodská firma Ross jej otevřela loni v červnu.

Vlastnickým převratem si v minulém roce prošly Pivovary Staropramen. Od světového lídra Anheuser-Busch InBev je koupila investiční skupina CVC Capital Partners, která ve střední a východní Evropě poskládala portfolio pivovarů z Maďarska, Slovenska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Bulharska, Rumunska a Srbska. Chce je vyleštit na zářící StarBev. Finančníci z CVC s lucemburskou adresou získali v Česku značky Staropramen, Braník, Ostravar, Vratislav a Měšťan. A netají se chutí na Budějovický Budvar. Jeho přerod z národního podniku na státní akciovou společnost se ovšem za Fischerovy úřednické vlády zasekl. Odrazový můstek k privatizaci, kterou nechtějí připustit sociální demokraté, se tím opět vzdálil. Stát by se naopak rád zbavil vyškovského pivovaru, což ale kvůli nedořešené církevní restituci nemůže. Pro ztrátový pivovar proto hledá nájemce. V médiích se jako žhavý kandidát představuje třeboňský Regent. Jasněji má být ve druhé polovině února.

Udržitelná image

A k tomu všemu pivní trh vysouší ekonomická krize. Více ji v horších prodejích pociťují rozhodující hráči, i když výsledky zatím zveřejnil pouze Plzeňský Prazdroj. Na tuzemském trhu loni prodal o 350 tisíc hektolitrů, což je o 4,4 procenta méně než rok předtím. Vyvezl o deset procent piva méně, zatímco licenční výroba v zahraničí stoupla o více než patnáct procent.

Naproti tomu řadě menších pivovarů se v horších časech vrací investice do image udržovatelů tradice. Skupina K Brewery vlastnící uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Klášter z Hradiště, Rychtáře z Hlinska a Lobkowicze loni posílila o sedm procent. O pět procent zvýšil prodej Pivovar Černá Hora, který K Brewery po téměř dvouletém vyjednávání nyní plně ovládne. A spekuluje se o tom, že společnost K Brewery by mohla odejít z pivovarů Svijany, ve kterém drží 45procentní balík. Výměnou za to by jí většinový vlastník – Liberecký investiční fond (LIF) – přepustil náchodský pivovar Primátor, který za 150 milionů korun koupil loni od města. O Primátora se K Brewery rovněž zajímala, do tendru se ale nepřihlásila. Šéf K Brewery Zdeněk Radil ale odmítá, že by s LIF o takovém obchodu vyjednával. „Určitě to není nic aktuálního. Je ale pravda, že Svijany se vymykají naší dlouhodobé strategii mít v pivovaru 100 procent akcií nebo alespoň majoritu. Máme tam ovšem dobrou akcionářskou smlouvu, která nám zaručuje rozumnou míru kontroly, a necítíme potřebu na tom nic měnit,“ řekl Radil týdeníku EURO. Jak ale dodal, když od LIF dostanou nabídku, určitě se nad ní zamyslí. „O pivovar v Náchodě rozhodně zájem nemáme. Podíl ve Svijanech si ceníme na víc,“ prohlásil. Loni Svijany zvedly výstav o víc než pětinu na rekordních 385 tisíc hektolitrů a letos by chtěly přeskočit laťku 400 tisíc hektolitrů. Majetkově příbuzný Rohozec si meziročně polepšil o 18 procent, když uvařil přes 63 tisíc hektolitrů.

Rekordní výstav více než 204 tisíc hektolitrů za uplynulý rok oznámil Rodinný pivovar Bernard. Proti předchozímu roku jde o téměř devítiprocentní nárůst. „Přičítám to především rostoucímu zájmu o chuťově zajímavé tradičně vyráběné české pivo,“ uvedl spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Byť se menší pivovary budou snažit sebevíc a dál bude přibývat minipivovarů, ty tam jsou časy, kdy se pivo pilo kolem komína. Tedy to, jež se uvařilo v místě. Opuštěné pivovary ale z české krajiny houfně nemizí a jejich kouzlo objevují stavitelé. Do starých fabrik umisťují atraktivní lofty, luxusní hotely a turistická centra. Pamětníci si mohou oddychnout, že se alespoň nezbourá jejich pivovarský komín. A pivní svět se točí dál. Nadnárodní giganti postupně převychovávají české pivaře na restaurační řetězce, podobně unifikované jako nejprodávanější česká piva. A daří se jim. Mladá generace odkojená na „hambáčích“ či „proklatě dobrém kuřeti“ letí i na hospodské „mekáče“. Jen staromilci si stýskají, že pivní kultura dostává na frak.

BOX:

Pivovary si na utajení informací připlatí

Společnost Ernst & Young nově zpracovává přehled o prodeji piva všech tuzemských pivovarů. Za tuto zakázku má od Českého svazu pivovarů a sladoven dostávat ročně 200 tisíc korun. Pro týdeník EURO to uvedl zdroj z branže. Ernst & Young nyní místo profesního svazu soustřeďuje průběžná data o výstavu jednotlivých pivovarů. Statistiku bude zpracovávat za každé čtvrtletí.

Dlouhé roky předávaly pivovary informace o výrobě profesnímu svazu, který je vyhodnocoval ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Podrobný přehled pak rozesílal všem členům a zveřejňoval pouze celková čísla za obor. Od poloviny loňského roku však nejsilnější hráči na trhu přestali svazu poskytovat měsíční údaje o výrobě. Vysvětlovali to tím, že vzájemné odhalování výrobních výsledků narušuje hospodářskou soutěž. (To jim ovšem nevadilo v dobách, kdy jejich výroba rostla.) Svaz proto vypsal tendr na nezávislou společnost, která má soustřeďovat údaje od jednotlivých pivovarů a svazu předávat jen souhrnná čísla. Do soutěže se dle informací týdeníku EURO přihlásily také společnosti Incoma, Deloitte a AC Nielsen. Rozhodující byla nabízená cena.

BOX:

Zavíráme!

Tuzemské pivovary zavřené od roku 1990

Rok zavření*Pivovar*Výstav v roce 1990 (v tis. hl)

1990*Jablonec nad Nisou*44,2

1994*Studená*11,2

1994*Cheb*205,2

1995*Dobruška*84,2

1995*Uherský Ostroh*44,7

1996*Břeclav*212,5

1996*Domažlice*174,5

1996*Karlovy Vary*250,5

1997*Děčín 136,4

1997*Jarošov*329,2

1997*Vsetín*73,5

1998*Hradec Králové*298

1998*Most-Sedlec*362,9

1998*Pražský měšťanský pivovar Holešovice*399,1

1998*Prostějov*203,1

1999*Bylnice*20,4

1999*Lanškroun*54,3

2000*Olomouc*176,2

2002*Litoměřice*167,2

2002*Svitavy*225,3

2004*Opava*339,9

2007*Braník*1 111+

2009*Znojmo*101+

2009*Kutná Hora*136+

2010*Louny*259+

+výstav v roce 2006

GRAF:

Vývoj českého pivovarnictví

Počet pivovarů a výstav piva (v mil. hl)

Rok*Počet pivovarů*Výstav piva

1900*804*12

1950*176*9,2

1960*129*11,4

1970*104*16,3

1980*79*17,5

1990*71*19,2

2000*57*17,9

2005*53*19

2008*48*19,8

Pramen: Český svaz pivovarů a sladoven

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Xainta můžete potkat každoročně například na Tolkienconu, kde už je svým pivem proslulý. Když jsem ho zpovídala, prozradil mi také něco o sobě:

Jmenuji se Jaroslav Posekaný a jsem vzděláním a prací počítačář, koníčky sládek, hráč, jachtař, spisovatel a voják. Se svou manželkou a jednou potkanicí bydlím v malém, kamenném baráčku kousek od Příbrami, velkou část volného času mi zabírá rekonstrukce „za pochodu“. Lze mě uplatit dobrou sýrovou kari omáčkou. Kdysi jsem natáčel filmy jako komparsista, takže jsem občas k zahlédnutí v nějakém z nich.

Naše čtenáře by určitě zajímalo, zda se pivo dá vyrobit doma a pokud ano, tak kde. Jestli například ve sklepě, na půdě… V kuchyni si to totiž vaření piva nedokážu představit, protože ho údajně provází specifický zápach, který se vsákne úplně do všeho.

Je třeba říct, že ten zápach není takový, že by do všeho nasákl. Dá se sice vařit ve sklepě i na půdě, ale nejvíc bych doporučoval právě kuchyni, protože je tam k dispozici teplá voda na oplachování náčiní a – což je ještě lepší – kuchyně mívají digestoř, takže s tím pachem se dá relativně i něco udělat. Navíc digestoř přijde ke slovu při chmelovaru, kdy se vám na kamnech hodinu a půl vaří dvacet litrů tekutiny prudkým varem.

Některé fáze vaření vyžadují stálou teplotu. Používáš tedy nějaký kotel, nebo prádelní hrnec, a vaříš normálně na sporáku nebo máš nějaké sofistikovanější zařízení?

Zatím jsem si žádné speciální zařízení nesestrojil, takže vařím normálně na sporáku. Tedy spíš dřív jsem vařil na starém dvouplotýnkovém vařiči a teď jsem si pořídil elektricky vyhřívaný hrnec, ale až tak moc se to neliší.

V přípravě je důležité míchadlo – přeci jen, míchat několik hodin v kuse je docela namáhavé, dále pak průtokový chladič a možná i chladicí box z latí a fasádního polystyrenu.

Co se týče toho udržování teploty – samozřejmě složitější metody vaření vyžadují přesnou teplotu, ale od toho existuje vynález zvaný teploměr – stačí obyčejný zavařovací.

Z čeho pivo vlastně konkrétně vyrábíš, respektive, jestli ho něčím obohacuješ, protože většina výrobců má nějakou „tajnou“ přísadu. Klasicky se pro hořkost přidává chmel, ale dříve se používaly také různé směsi bylin, med nebo melasa pro obarvení… Máš ty nějakou „tajnou“ přísadu?

Tak já žádnou tajnou přísadu nemám, vařím pivo přesně podle Zákona o čistotě piva, který ještě stále nebyl od 16. století, kdy byl vydán, zrušen. Vařím tedy ze sladu, chmele, vody a kvasnic. Jinak hodně vařičů a sládků přidává med (dává pivu zajímavou, jemnou chuť), velké pivovary používají cukr a o jiných chemických „aditivech“ radši nebudu ani mluvit.

Když jsme u toho složení, pivo je asi i docela náročné na použitou vodu. Jakou používáš ty?

Beru obyčejnou z vodovodu, ale když mám tu možnost, používám uhlíkový filtr. Obecně platí, že čím měkčí voda, tím lepší.

Dnes je zvykem pivo filtrovat a pasterizovat, takže pokud si dnes běžný konzument vyzkouší takový ten „výživný“ recept našich předků, chleba máčený v nefiltrovaném a nepasterizovaném pivu, může ho to docela pěkně prohnat. Jak jsi na tom ty? Už sis zvykl, nebo ještě míváš problémy?

Na tohle se dá zvyknout poměrně rychle. Ostatně správné pivo nemá být filtrované a pasterizované, to se dělá jen kvůli trvanlivosti. Ono stačí zajít do dobré hospody na jedno kvasnicové, a pokud váš organismus není zvyklý na „sílu kvality“, druhý den se několikrát proběhnete.

Kolik litrů asi uvaříš v jedné várce a jak rychle tu várku potom vypiješ (předpokládám, že s přáteli)?

Vařím 20 litrové várky a ať dělám, co dělám, vychází z nich 19 litrů, což při stáčení vyjde na nějakých 35 piv. Já z toho vypiju tak nanejvýš 6-7 piv, zbytek rozdám.

Dokážu si představit, že se po nich jen zapráší, po té, co jsem měla minulý rok tu čest ochutnat.

Domácí pivo mívá trochu více alkoholu než kupované. Měřil jsi někdy obsah alkoholu v tom svém? A upravuješ ho nějak v tomto směru nebo ho necháváš tak, jak to vyjde?

Pivo má přesně takový obsah alkoholu, kolik je v něm cukrů a kolik ho kvasnice zkvasí. Když dám víc sladu, bude silnější, když méně, tak slabší. Domácí piva bývají silnější téměř výhradně kvůli tomu, že většina lidí má silnější pivo raději, více jim chutná.

A taky to tak rychle nezvětrá?

Ano, tak rychle to nezvětrá a déle to díky tomu vyššímu obsahu alkoholu vydrží. Já osobně vařím podle množství sladu tak mezi 12° a 14°. Přesně to nevím a přiznám se, že je mi to celkem jedno. Dřív jsem vaříval z 6 kil sladu a to byla pak taková 17°-18°. Ale doma se dokonce dělají i nealkoholická piva. Takže když by někdo chtěl takovou 10°, není to problém. Jen je potřeba dát správné množství sladu.

A jak jsi se vůbec k vaření piva dostal? Přivedla tě k tomu literatura, třeba konkrétně hobiti? Nebo přes někdo z příbuzných?

Já jsem vlastně dřív vůbec pivo nepil, v hospodách mi totiž nechutnalo. Ale můj bratr se strašně zapálil do kvasnicových piv. On je takový fanda všech možných alternativních věcí a teorií. Já jsem to nakonec taky ochutnal a zachutnalo mi to. A bratr pak pořád mluvil o tom, že existují lidé, co si vaří pivo doma a že by to chtěl taky zkusit. A vykládal o tom tak dlouho, až jsem se naštval, pozval jsem se ke kamarádovi, který pivo vaří, zjistil jsem know-how a bylo to.

Tím jsi vlastně částečně odpověděl i na mou poslední otázku a ta zní: Kde jsi sháněl informace o vaření piva?

Jak jsem říkal, bylo to hlavně od toho kamaráda. Zjistil jsem od něho věci, co se na internetu nepíšou, ale jinak jsem hodně informací získal i z toho netu. Protože člověk si myslí, že už má všechny informace, ale teprve v průběhu vaření zjišťuje, co všechno neví. Třeba když odlévám rmut, mám nabrat jen to řídký nebo to hustý? Anebo obojí? Lije se teplé do studeného, nebo naopak? Když to uděláte špatně, přijdete o enzymy, které jsou potřeba při vyslazování. Pokud odpovědi na své odpovědi nenajdete v návodech na netu, musíte se zeptat zkušených vařičů.

Měl bys na závěr něco, o co by ses chtěl s našimi čtenáři podělit?

Snad jen to, aby se nebáli to zkusit, aby to nepřeháněli s množstvím sladu, aby počítali s tím, že v průběhu vaření bude všechno kolem docela ulepené a sladké – tomu se člověk prostě nevyhne – a hlavně aby si neříkali: „Zkusil bych to, ale nemám na to podmínky.“ Já jednu dobu neměl teplou tekoucí vodu (všechna teplá voda se musela ohřívat v rychlovarné konvici), kuchyňskou linku ani odpad a taky to šlo. Jsou lidé, kteří vaří pivo i v panelákových bytech – to už ale chce tolerantní manželku (nebo nechávat pravidelně vydělávat místní květinářství).

To je jistě dobrá zpráva pro naše čtenáře pivofily. Já ti tedy děkuji za rozhovor a nechť tvé kvasnice kvasí jako zběsilé.

Sládci mají pozdrav: Dej Bůh štěstí.

Vážení čtenáři, zejména pořadatelé LARPů, dřeváren, železáren a jiných podobných kratochvílí. Xaint má takovou ideu, že by se na autentických bitvách mohlo pít i autentické pivo. Vlastní návody také na starokeltské pivo (o horkost se stará dubová kůra místo chmele) a staré slovanské bílé pivo, recept z 10-12 století. Pokud by někdo z Vás měl zájem, ozvěte se redakci Sardenu na: sarden@pagiserver.cz a my Vás na Xainta přesměrujeme. Stejně tak neváhejte, pokud byste potřebovali jakoukoliv radu ohledně vaření piva.

Zdroj: Neviditelný pes Lidovky.cz

Hlavní charakteristiky moderního pivovaru budoucnosti podle BREWERS´Guardian.

Podle desátého čísla oborového časopisu BREWERS´Guardian pivovar budoucnosti:

1. se stává realitou stále rychleji;

2. bude používat obnovitelnou a zelenou energii;

3. bude používat více alternativních surovinových zdrojů;

4. bude rostoucí měrou spoléhat na chmelové extrakty;

5. bude se stále více spoléhat na výrobní zařízení;

6. bude používat méně vody a recyklovat vodu odpadní;

7. bude se co nejvíce spoléhat na automatizaci;

8. bude kontinualizovat varní proces;

9. bude zjednodušovat výrobní proces, snižovat průtok sladiny;

10. bude směřovat k bezodpadové výrobě;

11. bude zužitkovávat oxid uhličitý a snižovat emise;

12. bude využívat mžikovou průtokovou pasteraci nebo sterilně filtrovat;

13. bude se spoléhat na filtraci založené na membránové technologii;

14. bude větší měrou používat plastové obaly.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Přestavbu a rozšíření stáčírny připravuje Královský pivovar Krušovice. Dostavba vznikne v průběhu letošního roku a příští rok do ní bude přesunuta stáčecí linka na plechovkové pivo. „Cílem změny stávajícího rozmístění stáčecích linek je zvýšení výkonu stáčení až o 20 procent a také další růst efektivity celého procesu,“ vysvětluje Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek Královského pivovaru Krušovice.

Spolu s přestavbou a následným přemístěním zařízení stáčecích linek v roce 2011 se také počítá s instalací nových pasterizačních jednotek a novým zařízením na balení lahví do kartonů. „Nové pastery umožňují citlivější zacházení s pivem při výrobě a pomáhají tak zachovat vysokou senzorickou kvalitu piva po celou dobu minimální trvanlivosti. Nové balicí zařízení zase umožní pružně reagovat na rostoucí požadavky zákazníků a zajistí také maximální kvalitu balení našich výrobků,“ upřesňuje Tomáš Kosmák.

Investice do nové přístavby a reorganizace celé stáčírny si vyžádá investici ve výši dvou až tří milionů euro. Podle Tomáše Kosmáka významně přispěje k zefektivnění další významné části výrobního procesu, zjednoduší servis stáčecích zařízení a přinese významné úspory. Počítá se také se zavedením nových, moderních řídících systémů stáčecích linek, které umožní sledovat celý proces stáčení a detailně vyhodnocovat jeho průběh.

Spolu s přestavbou stáčecí haly bude také rozšířen a upraven logistický areál pivovaru. Podle Kosmáka budou rozšířeny především plochy pro třídění a skladování prázdných obalů a dojde také k přesunu některých stanovišť tak, aby byly jednotlivé skladované komodity snadněji dostupné a efektivněji přepravovatelné. Spolu s tím také již došlo k úpravám interního dopravního řádu a směrnic upravujících pohyb vozidel po areálu pivovaru, čímž došlo k významnému posílení bezpečnosti.

Vedle přestavby probíhá v Královském pivovaru Krušovice řada investic do nových technologií, například pro úsporu vody při výrobním procesu nebo pro snížení zátěže odpadních vod. Díky tomu pivovar ušetří až 40 procent spotřeby vody oproti letům minulým. Cílem těchto opatření je kompletní zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Kdyby obyvatelům Kozlovic ještě před několika lety někdo řekl, že v areálu bývalého fojtství budou mít pivovar a muzeum, asi by si poklepali na čelo.

Dnes chodí místní i návštěvníci Kozlovic do Valašského pivovaru, který vznikl přestavbou bývalých zchátralých hospodářských budov, a naproti zase mohou obdivovat stálou expozici, která připomíná, jak kdysi vypadala vesnická škola. Součástí objektu je také expozice sakrálního umění.

„Ještě jedna či dvě zimy a hospodářské budovy by pravděpodobně zchátraly natolik, že by je bylo nutné zdemolovat,“ vzpomíná na chvíle před záchrannou rekonstrukcí školy i pivovaru sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích Marek Pietoň. Obecná škola a přilehlý Valašský pivovar sídlí v čísle popisném 1 -jak se na někdejší objekt kozlovického Fojtství slušelo.

Pavel Šmíra, majitel ostravské firmy Šmíra-Print a vizionář, který zrekonstruoval řadu starých a původních staveb například ve Štramberku, ale také ve Frýdlantě nad Ostravicí, vybudoval z bývalých hospodářských stavení pivovar, který je jednou z nejpovedenějších staveb tohoto typu v kraji.

„Myslím, že se podařilo do dění nejenom okolo záchrany Obecné školy a vybudování Valašského pivovaru zapojit místní obyvatele. Vymýšleli například názvy piv, která jsme tady začali vařit, v pivovaru se konají nejrůznější akce, které souvisí se zdejším folklorním děním. To je v Kozlovicích na velmi vysoké úrovni,“ říká sládek Marek Pietoň.

Malý pivovar v nevelké obci, to není nejenom v Moravskoslezském kraji, ale ani v České republice příliš obvyklá záležitost. V kraji je ještě jeden minipivovar ve vesnici - ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku, jinak je zakládání malých pivovarů spíše vázáno na větší nebo menší města.

Z návrhů nejenom kozlovických obyvatel nakonec vzešla dvě jména místních piv. „Ve stálé nabídce pivovaru je světlý ležák Valašský vojvoda a tmavý ležák Kozlovický fojt,“ říká Marek Pietoň. Jde samozřejmě o nefiltrovaná a nepasterizovaná piva.

První várku připravil Marek Pietoň v listopadu 2008 při příležitosti kozlovického festivalu Souznění a minulý rok tak byl vlastně pro pivovar i jeho zaměstnance a hosty zatěžkávací zkouškou.

„Čekali jsme s napětím, jak místní i návštěvníci odjinud naše pivo přijmou. Myslím, že moc dobře. Po celý rok jsme se nezastavili,“ směje se sládek Valašského pivovaru. Dodává, že kdo si v pivovaru na páteční, sobotní či nedělní večer nerezervuje místo, ten riskuje, že si nesedne. Marek Pietoň uvaří čtyřikrát ročně i speciální pivo. „Je pokaždé jiné, ale název má stejný: Kozlovjan,“ říká sládek. Při každé změně ročního období připraví experiment, kterým chce trochu změnit chuťové návyky svých štamgastů. „Před Vánocemi jsem například uvařil vanilkové pivo, teď plánuji výrobu speciálního piva z pěti druhů sladu.“

Nedávno mohli zase návštěvníci pivovaru ochutnat pivo typu buck (kozel). „Vaří se především v okolí Drážďan,“ říká sládek Pietoň, který si pro inspiraci jezdí nejenom ke kolegům sládkům v kraji, ale i za jeho hranice. „Když si zvyknete na jediný druh piva, budete potom považovat ta ostatní za horší.“

Sládek Valašského pivovaru loni uvařil 700 hektolitrů piva a přiznává, že by přivítal do budoucna i rozšíření prostor a možností pro větší výstav piva.

A co chystá sládek Valašského pivovaru v Kozlovicích na nejbližší měsíce? „Uvažuji o speciálním jalovcovém pivu a připravuji várku světlého jarního piva,“ říká Marek Pietoň.

Zájem štamgastů i turistů a návštěvníků Kozlovic, kteří se v pivovaru zastaví, místního sládka těší. „Největší radost jsem měl ve chvíli, kdy k nám začal chodit bývalý hostinský z jiné restaurace, který byl zvyklý na pivo z velkého pivovaru. Po počáteční nedůvěře se stal naším pravidelným hostem,“ říká sládek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura

Světlé pivo Prokop ze zámeckého pivovaru v Chyši získalo v jihočeském Táboře prestižní cenu - Zlatou pečeť. Ocenění bylo uděleno v rámci tradičních slavností piva, kde odborná porota hodnotí nejlepší současné pivní značky prodávané v České republice. Zdeněk Trnka si o úspěchu a problematice malých pivovarů povídal s majitelem zámku a pivovaru v Chyši Vladimírem Lažanským...

V blízkosti chyšského zámku pracuje malý pivovar čtyři roky. Zázemí pivovaru se proto stalo součástí prohlídkové trasy v zámeckých interiérech....

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Zdeněk Trnka

Najít v současné době ve městě a jeho okolí uplatnění, není vůbec jednoduché. Proto i při vybírání studijního nebo učebního oboru musí rodiče zvažovat, kde se jejich potomek uchytí.

Nyní se deváťákům otvírá nová možnost. Tou je pivovarnictví. „Tím, jak se rozrůstá náš provoz, potřebujeme další pracovníky. Samozřejmě nejlépe takové, kteří sladovnictví a vaření piva rozumějí,“ vysvětlil Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru Tambor. Ve městě ale podobná tradice zanikla před padesáti lety. Odborníky proto musí hledat jinde.

Protože jsou ale královédvorským podnikem, chtějí nová pracovní místa obsazovat především místními lidmi. Je ale jasné, že to nepůjde hned. „Proto bychom uvítali, kdyby si někdo při hledání budoucího povolání vybral takové, které lze v pivovaru uplatnit. Protože mnoho lidí neví, co vlastně výroba piva obnáší, můžeme nabídnout školám i jednotlivým zájemcům, prohlídku provozu s výkladem,“ doplnil Kiriakovský. Tím ale jeho nabídka nekončí. „V minulosti bývalo zvykem, že se učni a studenti učili pro určitý podnik. Také my jsme schopni garantovat zájemci o obor Technologie potravin – kvasná technologie, budoucí zaměstnání,“ dodal Kiriakovský.

Pokud by se jednalo o studenta s dobrými výsledky, firma by ho mohla podporovat při studiu i finančně. Technologie potravin – kvasná technologie se vyučuje jen v Praze na Střední průmyslové škole potravinářských technologií. „Samozřejmě se chceme hledání nových pracovníků věnovat dlouhodobě. Je nám jasné, že pokud by například letos někdo začal obor studovat, nastoupit by mohl až za čtyři roky. S naším provozem se ale může seznamovat už dřív, například formou letních brigád,“ dodal Kiriakovský.

Výhledově počítá pivovar Tambor až s 20 místy, nejen přímo ve výrobě a expedici, ale i při prodeji a účetnictví. „Pivovarnictví má v Čechách určitě budoucnost. Třeba u nás vyroste nástupce Gastona Klazara, který patřil mezi osobnosti tohoto oboru a zapsal se do dějin pivovarnictví,“ uzavřel Kiriakovský. Potomek posledních majitelů královédvorského pivovaru stál mimo jiné u zrodu dia piva a nealkoholické­ho piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

V Praze byl dnes slavnostně vyhlášen již VI. ročník celostátní soutěže Miss zlatého moku ČR. Tato soutěž, v níž krásné dívky zastupují desítku našich pivovarů, je oslavou výrobků českých pivovarů, které vaří pivo z českého sladu a českého chmele.

„O velkém zájmu dívek svědčí i fakt, že již před oficiálním vyhlášením nového ročníku evidujeme 319 přihlášek z celé ČR,“ uvedl ředitel pořádající agentury Gejzír Petr Šimáček. Velký zájem mají i pivovary, které se mohou do soutěže přihlásit se svojí vybranou „adeptkou“ na titul této české miss piva. “Soutěž je podporou nejen našeho pivovarnictví, ale také chmelařství, zejména proto, že zúčastněné pivovary používají převážně Žatecký chmel,” řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci.

Podle serveru www.misszlatehomoku.com se mohou do konce března přihlásit dívky ve věku 18 - 28 let, svobodné a bezdětné. Ve vlastní soutěži dívek se bude hodnotit: osobní šarm a kreativita, ruční česání chmele, základní znalosti z oblasti chmelařství a pivovarnictví, tanec s korbelem piva na hlavě, degustace a čepování piva, volná disciplína a představení v plavkách. Soutěže královny krásy mají téměř na celém světě mnohaletou tradici.

I u nás je to dnes již celá řada různých druhů soutěží s označením Miss. Zatím však nikde na světě není volena Miss zlatého moku. S touto soutěží přišli rodáci ve městě Žatci, a domníváme se, že plným právem. Na Žatecku se rodí odedávna kvalitní chmel - jedna z hlavních a důležitých surovin, bez které by se dobré pivo neobešlo. A lahodné pivo se jistě snoubí i s krásou dívek a žen. V průběhu letních měsíců se dívky budou představovat v jednotlivých krajích ČR a absolvují exkurze ve „svých“ pivovarech, kde se budou na soutěž připravovat.

Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká přímo ve chmelnici v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností a představí se ve zbrusu nové disciplíně, a to při tanci s korbelem plným piva na hlavě! Zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelňuje jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR opět velký zájem.

Na týdenním soustředění v měsíci říjnu, které pořadatelé s oslovovanými sponzory směrují do teplých krajin, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem měsíce října Galavečerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět „pan moderátor“ herec Jan Čenský. Hosty budou také známí zpěváci, loni to byla například Lucie Bílá.

Zdroj: E-region.cz

Heineken v Brně postaví novou linku. Ta by měla stáčet pivo zejména do plastových lahví.

Společnost Heineken chce v brněnském pivovaru Starobrno postavit novou stáčecí linku a zvýšit výstav o téměř polovinu na 1,7 milionu hektolitrů za rok. Instalace linky by měla začít v březnu a hotova by měla být v květnu. Vyplývá to z žádosti firmy o posouzení vlivu na životní prostředí.

Stávající kapacita pivovaru Starobrno činí 1,15 milionu hektolitrů za rok. Jako důvod instalace nové linky firma v oznámení uvedla "udržení konkurenceschopnosti a posílení pozice na trhu s pivem". Linku dodá německá firma KHS. Podle dostupných informací bude zaměřena na stáčení piva do plastových PET lahví. Počet zaměstnanců brněnského pivovaru po spuštění linky do provozu stoupne o deset na 96.

Zavřel v Lounech, Znojmě a Kutné Hoře

Minulý měsíc přitom Heineken uzavřel pivovar v Lounech a oznámil propuštění 60 lidí. Důvodem byl především špatný technický stav pivovaru, do jehož rekonstrukce firma nechtěla dávat peníze. Loni již Heineken uzavřel pivovary ve Znojmě a Kutné Hoře.

Podle údajů Heinekenu z prosince firma odhaduje, že loni prodala přes 15 milionů plastových láhví s pivem, což je zhruba třetina ve srovnání s počtem prodaných piv v klasickém skleněném balení. Větší zájem o pivo v plastových lahvích čeká firma i letos.

O pivo v PET lahvích je zájem

Heineken přitom začal pivo stáčet do plastových PET lahví a prodávat až loni, čísla o prodejích považuje proto za úspěch. Vzrůstající zájem o pivo v plastových lahvích dokládá i průzkum společnosti Nielsen, podle něhož loni od května do října pětinásobně vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice, který od Nového roku změnil obchodní název firmy na Heineken Česká republika. Předloni se Heineken navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno. Patřily do ní i zrušené pivovary Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary předloni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva a na českém trhu měly podíl zhruba 12 procent.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autor: Marek Pokorný

Mnoho let sázel na prodej piva v plastových lahvích jen málokdo. Od loňska, kdy s tímhle obalem v masovém měřítku přišli na trh pivovarničtí giganti Plzeňský Prazdroj a především Heineken, je všechno jinak. Během jediného roku vzrostl u nás prodej piva v PET obalech z minima na necelých 280 tisíc hektolitrů. A rychle roste dál.

Údaje, které u nás táhne vzhůru především koncern Heineken, potvrzují i obchodníci. "Pivo Zlatopramen 11 v 1,5litrových PET lahvích se stalo od léta, kdy jsme jej zařadili do sortimentu našich obchodů, třetím nejprodávanějším," říká mluvčí maloobchodního řetězce Tesco Eva Karasová.

Česko je sice v zájmu o tento obal stále poněkud konzervativnější, ale ve světě už přitom prodej piva v plastu roste dávno. Podle společnosti Canadean, která se zabývá globální statistikou, vzrostl celosvětový prodej piva v tomto balení například mezi roky 1999 a 2004 z pěti na 40 milionů hektolitrů.

"PET lahve mohou být pro pivo obal budoucnosti také u nás. Záleží rovněž na tom, zda se stanou tyto plastové obaly vratné a jejich výrobní cena klesne," prohlašuje ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovar filmových Postřižin v Dalešicích na Třebíčsku chystá řadu kulturně společenských akcí. Již tento pátek mohou zamířit do pivovaru všichni, kdo mají rádi mariáš.

Koná se tu totiž mariášový večer s výukou začátečníků. Vstup je zdarma. Oblíbenou karetní hru budou „vyučovat“ profesionálové od 19 hodin. O den později, tedy v sobotu, propukne v dalešickém pivovaru pivovarská zabijačka. Pochutiny z vepříka budou kmání od rána. Večer v 19 hodin pak vystoupí loutkové divadlo Alfa se Třemi mušketýry. Po skončení představení si pak poměří síly mariášoví borci v turnaji. „Zapojit se mohou i ti, kdo v předchozím dni získali čerstvou zkušenost s touto karetní hrou,“ vzkázal za pořádající pivovarskou chasu Petr Voneš.

Dění v pivovaru neustrne ani v dalších měsících. Na březen je připraveno tradiční velikonoční tvoření, kdy si tu mohou zájemci vyrobit vlastní velikonoční dekoraci. V dubnu startuje hlavní pivovarská sezona. Mimo jiné zahrnuje červnové setkání veteránů či Postřižinské slavnosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Turistické a informační středisko hledá vše, co se týká zdejšího pivovarnictví. Současně se zahájením letní turistické sezony by totiž chtěli otevřít výstavu, která představí Vimperk coby město piva.

„Nejstarší zámecký pivovar ve městě postavili Rožmberkové, a to již v roce 1587. Měšťané pak obdrželi právo vařit pivo od Petra Voka z Rožmberka v roce 1641,“ přiblížila počátky vimperského pivovarnictví vedoucí infocentra Renata Lešková. Po druhé světové válce se výroba piva soustředila pouze do jednoho, a to zámeckého pivovaru a začátek konce domácí produkce zlatavého moku předznamenal požár sladovny v roce 1956. O jedenáct let později pak byla 380 let trvající tradice zdejšího pivovarnictví ukončena.

„Vimperské pivo se na trhu objevilo opět přede dvěma lety na popud radnice a dostalo pojmenování Král Šumavy. Zatím jde však o vimperské pivo pouze podle jména a přímo ve městě se nevaří,“ vrátila se k současné situaci Renata Lešková. A právě existence vimperského ležáku byla motivem k přípravě zmíněné výstavy. Ta by měla nejenom zpestřit pobyt turistům, ale připomenout něco z dějin města těm, kteří domácí pivovarnictví nepamatují.

„Máme zájem o láhve, pivní tácky, různé letáky či fotografie, které se vimperského piva týkají. Po ukončení výstavy, tedy na konci léta, vše v pořádku vrátíme,“ vyzvala majitele historických reálií k zapůjčení exponátů vedoucí vimperského íčka Renata Lešková. Výstava by se měla konat ve spodním sklepě minimuzea na náměstí a rozjednány jsou i další prostory

Zdroj: Prachatický deník.cz

V roce 2009 bylo do Kanady vyvezeno 17 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell

Čeští fanoušci mířící do Vancouveru se nemusí obávat, že by zde nedostali své oblíbené pivo. V Kanadě je 2200 míst, kde je Pilsner Urquell k dostání a jen v loňském roce vypili Kanaďané více než 17 tisíc hl piva Pilsner Urquell. Speciálně pro olympiádu byla navíc v polovině prosince vypravena z Česka várka piva Pilsner Urquell čítající 120 sudů a 4224 plechovek. Ačkoli Kanaďané pijí pivo hlavně doma, je plzeňské k dostání i v 500 restauracích a barech.

Za rok 2009 se do Kanady vyvezlo 17 tisíc hektolitrů Pilsner Urquell. Na většině území Kanady je Pilsner Urquell tradičně k dostání zejména v maloobchodních prodejnách (cca 1700 míst) v lahvích a plechovkách. Od července 2008 se ale výrazně rozšířil export sudového piva, takže čepovaný Pilsner Urquell dnes nabízí 500 kanadských restaurací a barů. Přímo ve Vancouveru je 23 známých o oblíbených podniků, které nabízejí Pilsner Urquell.

„Pilsner Urquell je nejprodávanější české pivo v Kanadě, prodeje nám narůstají po celé zemi. Nejprve byl nabízen pouze v lahvích a plechovkách, nyní je Pilsner Urquell k dostání i čepovaný v řadě známých restauracích a barech. Za kanadské zastoupení značky Pilsner Urquell přeji českému týmu na zdejších olympijských hrách hodně úspěchů,“ řekl Jerry Biggar, manažer odpovědný za prodej Pilsner Urquell v Kanadě.

Pivní trh a zvyky v Kanadě

Spotřeba piva v Kanadě je asi 65 litrů na osobu ročně. Na rozdíl od ČR, kde 99 % vypitého piva reprezentují piva plzeňského typu, se v Kanadě kromě piv „pilsner“ významně pijí také jiné druhy: porter, ale, stout. Zhruba 80 % všeho piva vypijí Kanaďané doma, na rozdíl od českého poměru 50:50. Významná část trhu je pokryta licenční výrobou zahraničních značek kvůli ekonomické náročnosti importu, ale i tak dovoz piva do Kanady od 90. let postupně roste.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje