Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

srpen 2008

Archiv novinek z blogu ambientního světa již od roku 2004.


Archiv srpen 2008


Užijte si relax v pivních lázních

[čtvrtek, 7. srpen 2008]

Každý určitě zná ten pocit naprosté únavy a vyčerpanosti po dlouhém pracovním týdnu. A většina z nás v této chvíli zatouží alespoň po kratičkém odpočinku. Takovým příjemným relaxem mohou být třeba pivní lázně. Zlatavým mokem nelze svlažit pouze hrdlo, ale také tělo.

Foto

Rádi byste si odpočinuli, ale klasické procedury a wellness centra vás nebaví? Jeďte do pivních lázní! Pivní lázně jsou skvělou novinkou, která pro vás bude příjemnou a vítanou změnou! Kromě koupele si můžete dopřát také léčebnou kúru, masáže i zábaly a co víc – zároveň u toho můžete popíjet pivo.

Znovuzrozená z pivní pěny

Hlavní složkou pivní lázně je voda o teplotě asi 35 °C, obohacená přísadami, ze kterých se vaří pivo (kvasnice, chmelové mláto nebo sladový šrot) a drcenými bylinkami. Množství a pořadí přidávání jednotlivých složek se bohužel nedozvíme, jelikož se samozřejmě jedná o obchodní tajemství. V každých lázních narazíte na odlišné složení koupele, ale v zásadě budou všechny stejné. Vychladnutí lázně zabraňuje dřevo, ze kterého jsou kádě vyrobeny. Hladina vody je pokryta charakteristickou pivní pěnou a prostor aromatizován vůní čerstvě uvařeného piva.

Co vás vlastně čeká?

Pocit jako v sedmém nebi! Pivo, respektive jeho složky, se vám do organismu dostávají doslova celým tělem. Ke koupeli totiž dostanete také třetinku vychlazeného piva. Příznivá teplota vody postupně způsobí mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu v celé cévní soustavě. Lázeň prohřeje pokožku a uvolní póry, kterými se při pocení odplavují z podkoží škodlivé látky. Chmelové mláto působí jako očistný peeling odstraňující z těla unavené části kůže.

Doba pobytu v lázni je dvacet minut. Po uplynutí této doby buď půjdete na objednanou masáž, nebo do relaxační místnosti, kde budete asi třicet minut odpočívat. Tam vás zabalí do prostěradla a do deky. Při tlumeném osvětlení, relaxační hudbě a optimálně teplotě přichází fáze uvolnění. A ke správnému uvolnění je vám poskytnuta další sklenička vychlazeného piva. Prohřáté tělo dokončuje fázi pocení, srdeční činnost se zklidňuje, pozvolna klesá krevní tlak, uvolňují se svaly a obnovuje tělesná energie.

Očištěná pokožka přijímá prospěšné látky, které po koupeli na kůži ulpěly a postupně se vstřebávají póry do podkoží. Po koupeli ani po relaxaci se nesprchujte alespoň šest hodin, jinak procedura nebude mít ty správné účinky.

Zdroj a foto: Móda.cz | Autor: Blanka Florová


Ojedinělý projekt vzniká v areálu bývalého pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Parta nadšenců sdružená ve společnosti nazvané podle pivovarnického motta „Dej Bůh štěstí!“ tady už několik let usiluje o vybudování pivovarnického muzea a funkčního pivovaru. „Máme rádi pivovarnictví,“ říká Milan Starec, jeden ze zakládajících členů společnosti.

Kdo přišel s nápadem vybudovat pivovarské muzeum?

Nápad pochází ode mě a mého společníka Tomáše Vodochodského. Oba máme rádi pivovarnictví, on navíc pochází přímo z rodiny pivovarníků. Společně jsme začali objíždět zrušené pivovary a sbírali předměty související s vařením piva. Pak jsme zjistili, že se nám už nechce přemísťovat získané předměty po stodolách, proto jsme se rozhodli najít objekt, kam bychom mohli vše umístit.

Proč padla volba právě na černokostelecký pivovar?

Chtěli jsme objekt, který by se časem dal využít komerčně. Proto jsme hledali pivovar, který by byl poblíž Prahy a hlavně se v něm nacházelo původní vybavení.

Jak vlastně váš pivovar vypadá?

Pivovar je z roku 1840. Pro nás bylo zajímavé, že v areálu není žádná nová zástavba. Část areálu se zachovala v originální klasicistní podobě poloviny 19. století a druhá část má industriální rysy parostrojního pivovaru z konce téhož století. Provoz zde skončil v roce 1994, pak začalo vše chátrat. Museli jsme vyřešit zastřešení a statiku zdiva.

Z kolika pivovarů jste vystavené předměty dovezli?

Zmapovali jsme asi 1500 pivovarů. Ty, z kterých jsme něco přivezli, se dají počítat na stovky.

Kdy k vám mohou lidé zavítat?

Zatím ještě nemáme pravidelnou otvírací dobu. O akcích v pivovaru informujeme na webových stránkách http//:pivovarkostelec.cz, případně se zájemci mohou s námi telefonicky domluvit, rád je provedu. Na podzim by se ale mělo vše změnit. Navíc bychom letos rádi otevřeli stylovou pivovarskou hospodu, kde budou využity některé z exponátů.

Zdroj: Mladá fronta DNES | Autor: Martin Stavěla


Pivo, levný elixír krásy

[středa, 6. srpen 2008]

Pivaři říkají, že pivo dělá krásná těla. Výzkumy ukazují, že je to pravda. Zlatavý mok obsahuje látky, které zvyšují kvalitu nehtů a pokožky. Antioxidanty pomáhají v boji proti stárnutí. Konzumace ale musí být s mírou!

Na český národní nápoj dá dopustit opravdu jen málokdo. Jeho spotřeba dosahovala podle údajů z roku 2004 neuvěřitelných 156,9 litru na obyvatele. Češi tak suverénně předběhli i takové pijáky, jako jsou Dánové (89,9 litru na osobu), Němci (115,8) nebo Irové (131,1).

Krásnější vlasy, nehty i pokožka

O blahodárných účincích vína na lidské zdraví se diskutuje již dlouho. Výzkumy ale ukazují, že ani pivo by nemělo být opomíjeno. I v tomto zlatavém moku se totiž nacházejí příznivé hodnoty prospěšných látek.

"Pivo obsahuje dále řadu proteinů a spektrum B vitaminů (dokonce ve větším množství, než jsou přítomny ve víně), které zvyšují kvalitu vlasů, nehtů a pokožky. V pivu je obsažena i řada iontů (jsou zastoupeny v různém množství, některých je ale v pivu méně než ve víně, např. železa). Antioxidanty, které obecně řečeno zpomalují stárnutí organismu, jsou obsaženy v pivu v přibližně stejném množství jako ve víně, liší se spíše typem (mají různý původ – chmel versus hrozny)," píší Z. Rokyta a M. Králíčková v knize Pivo a zdraví.

Pokud by se některé příslušnice něžnějšího pohlaví rozhodly pít tento nápoj od rána do večera, aby měly krásnější pleť, byly by zklamány. Stejně jako u drtivé většiny potravin a nápojů, i zde platí, že všeho má být s mírou. Doporučovanou denní dávku totiž tvoří pouze 1 půllitr tohoto zlatavého moku. Pokud byste se rozhodly přeci jen raději důvěřovat účinkům vína, zde je limit ještě nižší. Každý den by žena mohla vypít maximálně 2 decilitry.

Pozor na kalorie

Příznivé účinky by nicméně snadno mohly přebít ty negativní. Nesmíme totiž opomínat kalorickou hodnotu piva. Měli by si ho raději odpustit všichni ti, kteří usilují o snížení své váhy. Lidé snažící se udržet si svou hmotnost by měli pamatovat na rovnovážný příjem a výdej energie. V ideálním případě by si tak ti, kteří během dne nevykonávají fyzicky náročné aktivity, měli jít v průběhu dne například zacvičit, aby se přebytečné kalorie nehromadily.

Pokud jste zastánci vytrvalostních sportů, jako jsou maratony či náročné plavecké tratě, vyvarujte se konzumaci piva záhy před, v průběhu i po této aktivitě. Důvod je jednoduchý: vaše tělo má při těchto náročných sportech dost starostí samo se sebou. Jestliže organismus musí navíc zpracovávat alkohol, může docházet k přetěžování jater.

Riziko spontánního potratu

Konzumaci zlatavého moku by ženy měly výrazně omezit především v momentě, kdy se chystají otěhotnět.

"Bylo prokázáno, že pokud ženy pily více než půllitr piva či více než 2 dcl vína denně pravidelně v období jednoho roku před léčbou neplodnosti, množství jim odebraných vajíček se snižovalo až o 13% a stejný příjem alkoholu v průběhu 1 měsíce před léčbou téměř trojnásobně zvyšoval možnost neúspěchu léčby a dvojnásobně zvyšoval riziko spontánního potratu," konstatují Z. Rokyta a M. Králíčková.

Pití piva by měly ženy v ideálním případě zcela vynechat nejen v průběhu samotného těhotenství, ale i v době kojení. Alkohol, který se prostřednictvím piva dostane do organismu, proniká i do mateřského mléka. Dětem pravidelně konzumujícím takovéto upravené mléko hrozí narušení vývoje. Negativní vliv se projeví i po psychické stránce, neboť kojenci mateřské mléko nechutná, odmítá jej, a tím se zhoršuje vazba mezi ním a jeho matkou.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Kateřina Samuelová


Zapít mohutným douškem piva tučnou pečínku patří k české kulturně-společenské tradici víc než poslech Mé vlasti Bedřicha Smetany. Jak ukazují statistiky, každý Čech, včetně nemluvňat a nemohoucích starců, vypije 160 litrů zlatavého moku ročně.

Přitom jsou Češi poměrně věrnými zákazníky a na nějaké experimentování s ochutnáváním piv různých značek nebo dokonce s kombinacemi piva a jídla si zatím moc nepotrpí. Čeští pivaři mají ve značkách většinou jasno a jsou jim věrní. Muž odkojený plzní opovrhuje budvarem stejně jako staropramenem křtěný Pražan plzní. Jinak je tomu například u Belgičanů, kteří pěnivému moku také holdují po staletí a dovedou ochutnávat nejrůznější piva z širokého spektra, které mají na pípě v jednotlivých restauracích. Češi si na změny a testování jiných značek zatím příliš nepotrpí. Možná ochutnají, ale honem se vrátí ke své pípě, svému stolu a svým kamarádům.

Po desetiletích, kdy českým, moravským i slezským malým a středním pivovarům hrozil zánik, se situace na pivovarnickém trhu stabilizovala, přežila i řada mikropivovarů. Nabídka na trhu je díky tomu skutečně pestrá. Významně také stoupá, především kvůli nulové toleranci alkoholu za volantem, spotřeba nealkoholického piva.

Opravdoví milci tohoto nápoje tak mohou srovnávat nejrůznější značky piv rozdílných chutí, síly a barvy. Dokonce se v pivu mohou v rámci pivních lázní i koupat.

České pivo a asijská gastronomie?

Podobně jako se to už léta dělá s vínem, i s pivem je možné experimentovat a hledat k různým druhům nejvhodnější pokrmy. Jenomže se to v našich končinách zatím moc nepraktikuje. V české společnosti totiž převládá všeobecné přesvědčení, že k pivu jsou nejlepší utopenci, nakládaný hermelín nebo tlačenka, případně guláš. A o svátcích pěkně vypečená husa nebo vepřo-knedlo-zelo.

Je proto zaznamenáníhodné, že se už objevují první pokusy o snoubení jídla s pivem na skutečně profesionální úrovni. O testování tohoto druhu se však nesnaží tradiční české restaurace. Ty jsou totiž limitovány tím, co mají smluvně na čepu. Zkombinovat jídlo s pivem zkouší v pražském luxusním hotelu nadnárodního řetězce Mandarin Oriental.

Pochopitelně i pivo určené k testování v kombinaci s jídlem musí být nejenom správně vybrané, ale také dobře ošetřené (viz Sládkovy tipy). O to se v Mandarinu stará jeden z otců zdejších řízených pivních degustací nazvaných Czech Beer Academy a programu snoubení piva s jídlem Martin Hamáček.

Je zajímavé, že Českou pivní akademii vede rodilý Američan Evan Rail, který vydal v angličtině výpravnou publikaci o českém pivu a je opravdovým znalcem našeho národního nápoje. Pozoruhodný je rovněž fakt, že jídla určená ke snoubení s českým pivem vybral a připravil šéfkuchař hotelu Mandarin Oriental Ari Munandar, původem z Indonésie.

Složení pokrmů tomu odpovídá. Jako předkrm ke speciální nabídce jídel a českých piv se podává wonton z pekingské kachny s dušeným bok choy a redukcí z čerstvého zázvoru a citronovou trávou. K tomu se pije vysokostupňový silný světlý ležák (15°, 6,5 % alkoholu) s opravdu robustní sladovnickou chutí Baron z Pivovaru Svijany. Baron se velice dobře vyrovnává s výraznou pikantní chutí jídla a dohromady s ním vytváří dokonalý chuťový zážitek.

I další pokrm voní asijskou exotikou, kterou bychom k českému pivu netipovali. Polévka Tom Kha Goong s krevetami v kokosovém vývaru se šalotkou se zapíjí vyváženým vysokostupňovým speciálním tmavým pivem ležáckého typu Svijanská kněžna, rovněž ze svijanského pivovaru. Po ostřejší chuti polévky je doušek tmavého piva jemným pohlazením.

K hlavnímu jídlu, tradičním thajským nudlím s krevetami Phad Thai, se pije české pivo typu Weizenbier, jež je populární hlavně v Německu. Tohle pochází z náchodského pivovaru a je to jedno z řady piv značky Primátor. Ani zde nejde tvůrcům menu nic vytknout. Dokázali úspěšně spojit tradiční chutě českého piva s asijskou kuchyní. Pouze dezert - pěna z bílé čokolády Valrhona s mangovými perličkami, zázvorovou omáčkou a křupavou oplatkou - se už tentokrát obešel bez piva.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Libor Ševčík


Vznikají v nich byty i stáje

[středa, 6. srpen 2008]

Ve středních Čechách lze najít desítky bývalých pivovarů. Už roky se v nich pivo nevaří, patří ale k zajímavým architektonickým pamětihodnostem. Některé budovy před úplným zchátráním zachránili nadšenci, kteří je přestavují pro různé účely.

V mnoha středočeských pivovarech se už dávno pivo nevaří. Cenné budovy zde ale stojí, i když často jsou v havarijním stavu. Najít pro zajímavé objekty a areály náhradní využití, které by je před úplným zánikem zachránilo, se podaří jen někdy.

U bývalého pivovaru v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ nebylo před deseti lety k poznání, k jakému účelu původně sloužil. Pivo se tu přestalo vařit již v roce 1928 a objekt postupně chátral.

„Uvnitř nebylo nic než hliněná podlaha, ale prostor nás zaujal kvůli části dochované klenby,“ říká Jiřina Rosáková z Divadélka Káji Maříka, které v bývalém pivovaru působí již několik sezon.

„Proto jsme v roce 2001 přišli na radnici s návrhem na jeho využití. Radní pak vypsali soutěž a my jsme ji vyhráli,“ dodává Rosáková.

Při rekonstrukci se nalezly staré noviny a střepy od lahví, které dnes zdobí restauraci uvnitř objektu. „Jenom divadlo by nás v tak malém městě, jako je Mníšek, neuživilo. Proto jsme v pivovaru vybudovali ještě restauraci, kanceláře a byty. Také divadelní sál je využíván k různým akcím. Pronajímáme ho pro firemní akce, semináře i svatby,“ vysvětluje Rosáková.

Dobříš: velký komplex luxusních bytů Rekonstrukce mníšeckého pivovaru zabrala rok. Budova sama není památkově chráněná, ale nachází se v památkovém pásmu. Proto se budoucí provozovatelé, kteří pivovar koupili od města, snažili o spolupráci s památkáři. Návštěvníci tak dnes chodí na kulturní akce do bývalé pivovarské lednice.

V nedaleké Dobříši, která už patří do okresu Příbram, byl zase komplex místního pivovaru proměněn ve více než 120 nových bytů. V parostrojním pivovaru z roku 1879 se přestalo pivo vařit zhruba před 30 lety. Poté sloužil jako sklad a na začátku třetího tisíciletí zůstal pustý. Toho využila pražská stavební firma, která objekt v těsné blízkosti dobříšského rybníka Papež přetvořila v soubor pěti obytných domů.

„Došlo sice k mírnému časovému skluzu ve výstavbě, ale nakonec byly koncem loňského roku zkolaudovány všechny byty. Do nich se teď postupně stěhují zájemci,“ uvádí Martin Štěpánek z pražské stavební společnosti.

Nově navržené budovy v dobříšském areálu respektují vzhled původních historických objektů, výtvarné řešení průčelí na domech je inspirováno rastrem pásů režného zdiva pivovaru. Projektanti přitom kladli důraz na jednoznačné odlišení rekonstruovaných a nově navrhovaných objektů.

Takové řešení má řadu příznivců i odpůrců. „Jezdím kolem autem a z dálky vypadá pivovar krásně. Vevnitř jsem však nebyla, tak nevím, k jak velkým zásahům tam došlo,“ uvedla obyvatelka nedalekéhoMníšku pod Brdy.

Kritičtější je k rekonstrukci Milan Starec, který se osudy pivovarů v Česku amatérsky zabývá. „Je to škoda. Z původního pivovaru nezbylo skoro nic. Na druhou stranu můžeme být rádi, že objekt vůbec stojí,“ podotýká.

Český Brod: chtějí znovu začít vařit pivo O tom, že se dají zachránit i značně zchátralé budovy, svědčí rekonstrukce pivovaru v Českém Brodě. Tam se pivo přestalo vařit před čtyřiceti lety, pak sloužily prostory jen jako skladiště.

„V roce 1994, kdy jsme pivovar koupili, byl vstup do areálu doslova životu nebezpečný. Museli jsme zbourat některé zdi a objekt znovu zastřešit. Dnes tu máme kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá poslední krok - začít vařit pivo,“ vypočítává Jan Klinecký, jednatel společnosti, která objekt vlastní. Klinecký doufá, že s přispěním evropských fondů se podaří pivovaru vrátit i jeho původní funkci.

„Ale je to běh na dlouhou trať. Chceme, aby vedle pivovaru ještě vznikla restaurace a penzion. Na konci roku podáme žádost o stavební povolení a celkový výsledek vidím v horizontu dvou tří let,“ doplňuje Klinecký.

Přitom má jasnou představu o obnovení vaření piva. Pivovar by se měl soustředit na původní výrobní receptury. Vařilo by se kvasnicové pivo a k významným datům by vznikaly speciální várky.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martin Stavěla


Čech zhodnotí britské pivo

[středa, 6. srpen 2008]

Poprvé v historii zasedne zástupce českého pivovarnictví ve finálové porotě největšího britského pivního festivalu.

Součástí akce, která se uskuteční tento týden v Londýně, je i soutěž o titul „Nejlepší pivo Velké Británie“. V šestičlenné finálové porotě bude hodnotit zúčastněné vzorky také Josef Tolar, sládek a výrobně – technický ředitel Budějovického Budvaru, n.p.

Do finále se musí nominované pivo většinou probít několika kvalifikacemi.

„Je mi velkou ctí, že jako první zástupce České republiky v historii budu členem poroty na největším britském pivním festivalu,“ komentoval pozvání do poroty Josef Tolar. Soutěž o „Nejlepší pivo Velké Británie“ má podle Tolara dlouhou tradici a velkou popularitu. „Vítězství v této soutěži je pro všechny britské pivovary významným úspěchem a vysoce ceněným triumfem,“ doplnil Tolar.

Festival, který v loňském roce navštívilo více než 65 000 lidí. Akci organizuje CAMRA (Kampaň za opravdové pivo), největší britská spotřebitelská organizace, která sdruřuje více než 90 000 členů.

¨

Volba „Nejlepšího piva Velké Británie“ bude na festivalu probíhat ve dvou kolech. V prvním kole bude celkem 33 porotců hodnotit 73 druhů piv v 6 kategoriích. Budvarský výrobní ředitel zasedne ve finálové porotě, která bude hodnotit šest vítězů těchto kategorií a pivo, které vyhrálo letošní soutěž „Zimní pivo Británie“ a bylo automaticky nominováno do finále.

„Za pozváním sládka a výrobně technického ředitele pana Tolara stojí jeho dlouholetá praxe, obrovské zkušenosti a také mezinárodní pověst ležáku Budweiser Budvar,“ zmínil tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec.

„Jsme velmi rádi, že se pan Tolar stal členem poroty. CAMRA vždy uznávala pivovar Budějovický Budvar a jeho tradici ve vaření piva. Je fantastické, že při hledání našeho nejlepšího piva nám pomohou i zkušenosti sládka z Budějovického Budvaru,“ dodal za organizátory akce Tony Jerome.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Úspěšní čeští reprezentanti budou moci své olympijské medaile oslavit tradičním plzeňským pivem – budou oceněni poukazem na odběr piva Pilsner Urquell na celý rok. Celkem si budou moci vyzvednout 160 l piva, což je množství vycházející z průměrné spotřeby na osobu v České republice. Přímo v Českém olympijském domě v Pekingu pak získají pětilitrový soudek piva Pilsner Urquell. Ceny předá přímo na místě Jan Kovář, sportovní manažer Plzeňského Prazdroje.

„Jako generální partner Českého olympijského týmu bychom rádi ocenili špičkové sportovní výkony. Věříme, že pro českou reprezentaci budou tyto olympijské hry velmi úspěšné – celkem máme na místě připraveno 30 pětilitrových soudků a těšíme se, že je všechny rozdáme našim olympionikům na oslavu jejich medailí,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Veškeré zásoby piva Pilsner Urquell, které byly v předstihu poslány lodí z Hamburku do přístavu Xiang, byly bez potíží procleny a jsou v tuto chvíli převáženy do Českého olympijského domu. Pro sportovce i ostatní hosty se zde bude také plzeňský ležák čepovat.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Většina ze všech 71 nejmenších českých výrobců piva s ročním výstavem od 500 do 1500 hektolitrů představí své produkty na prvním ročníku festivalu českých minipivovarů Slunce ve skle, který v sobotu 20. září pořádá Pivovarský dvůr v Plzni. Řekl to jeho zástupce Petr Míč. Podle něj zatím v České republice podobná přehlídka piva, kam by "nesměly" větší pivovary, není.

"Smyslem akce je dát ochutnat lidem pivo vyrobené poctivým českým způsobem, které na trhu nelze koupit. Na všech českých pivních slavnostech jsou přítomni také pivovary s výstavem kolem 300.000 hl, což už je průmyslová výroba," dodal. Plzeňští návštěvníci si budou moci odvést pivo například ze dvou "mikropivovarů" z Ostrova na Karlovarsku nebo z Prahy. Součástí akce, která začne ve 13:00, bude prezentace pivních specialit jednotlivých producentů.

"Přihlásilo se nám už 12 výrobců z Čech, ale to je teprve začátek. Doufáme, že ze solidarity přijedou také Moravané, i když víme, že je to k nám daleko," řekl Míč. Na programu bude degustace piv laickou porotou, jejímiž členy budou náhodně vybraní návštěvníci.

Součástí akce bude prodej tácků, nálepek, plakátů a dalších propagačních předmětů nejmenších českých výrobců piva. "Nebudeme tyto předměty, ani viněty, nabízet zdarma. Víme, že se s nimi tvrdě obchoduje," řekl zástupce plzeňského restauračního pivovaru. Například za etiketu Švejnarův hradní speciál nebo Dvořákův svatební ležák, jichž Pivovarský dvůr vyrobil kolem 200 kusů jako dárek, se na internetových burzách nabízejí ceny v řádu stovek korun. Etiketa tak bude k mání nejméně za desetikorunu.

"Poradil jsem všem miniaturním pivovarům, kam rád jezdím, aby ani etikety na PET lahve nedávaly zdarma. Burziáni je obratem nabízejí za padesátikorunu a skvěle na tom vydělávají," řekl pravidelný návštěvník českých pivních burz z Plzně. Jako příklad jmenoval viněty deset let fungujícího Pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech na Plzeňsku, kam přijížděly měsíčně desítky lidí a žádaly zdarma obrázek do sbírky. Pak jsem je potkal na burze a nestačil jsem se divit, dodal.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Pivovaru Pernštejn v Pardubicích poklesla v prvním pololetí roku 2008 výroba piva na zhruba devadesát procent. Obchodní ředitel Václav Moravec uvedl, že je to v souladu s prodejem piva všech pivovarů v tomto období.

"Především pivovar Pernštejn musí o sobě dávat více vědět, musí se více zviditelňovat a tím trošku stavět hráz megapivovarům, které dávají ukrutné prostředky do marketinku a do reklamy, což si tento pivovar nemůže dovolit v této oblasti konkurovat."

Audio zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Alena Michálková


Gambrinus den: letos poprvé!

[úterý, 5. srpen 2008]

Řekli jsme si, že nejoblíbenější české pivo – i jeho příznivci – by si zasloužili konečně i svůj vlastní svátek. A už je to tady. Na sobotu 30. srpna 2008 se chystá první ročník oslavy nazvané jednoduše a jasně Gambrinus den. A kde se koná? No přece tam, kde je pivo Gambrinus už od roku 1869 doma, tedy v Plzni.

Na prvním Gambrinus dni v historii vám hodláme naservírovat pořádnou porci řízné zábavy. Každý by si tu měl najít to pravé. To hlavní, o co tady půjde, je samozřejmě pivo Gambrinus, ale chybět nemůže ani vydatný hudební program nebo prostor pro fanoušky fotbalu. A potom celá řada dalších doprovodných akcí a nějaký ten speciální host.

Akce se koná na několika místech Plzně: na nádvoří pivovaru Plzeňského Prazdroje, ve Štruncových sadech a na náměstí Republiky. Začíná se v sobotu 30. srpna v jedenáct hodin dopoledne a před půlnocí se nekončí! Dopravovat se můžete také plzeňskou Gambrinus fotbalovou tramvají.

A jelikož jde o svátek piva, uvaří pro vás pivovarští mistři i specialitu, kterou jinde neochutnáte: nepasterovaný a nefiltrovaný speciál Gambrinus 13°, který se bude točit přímo z cisteren.

Zdroj: Gambrinus.cz


Pivo čapoval nonstop 84 hodín

[pondělí, 4. srpen 2008]

Nielen vďaka vynaliezavosti, ale aj značnej vytrvalosti a kondícii sa čoskoro ocitne možno v Guinnessovej knihe rekordov Belgičan Ivan Stuyts.

V podniku Café Veurleste v prístavnom meste Antverpy stál totiž za barom nepretržite 84 hodín a čapoval tam jedno pivo za druhým, informovali miestne noviny Gazet van Antwerpen.

Keďže doterajší rekord v nepretržitom čapovaní nápojov vraj mal "iba" 24 hodín, v zápise do rekordných tabuliek, ktorému bude predchádzať ešte zaslanie príslušných dokumentov do Londýna, zrejme nič nebude stáť v ceste.

Zdroj: Dnes.sk


Výčepní Jihlavska 2008

[pondělí, 4. srpen 2008]

Cech hostinských Jihlavska pořádá soutěž Výčepní Jihlavska 2008 (Ředitel soutěže: Lukáš Fiala, předseda Cechu hostinských Jihlava, Tajemník soutěže: Alena Valová, ředitelka hotelu EuroAgentur Bussiness hotel Jihlava, Garant soutěže: Ing. Jan Kylberger, ředitel Pivovaru a sodovkárny a.s., Jihlava)

Pozvánka

Místo konání: zahrada Pivovarské restaurace, Vrchlického 2, Jihlava (v případě nepříznivého počasí – sál Restaurace Krystal, Žižkova 1872/89, Jihlava)

Startovné (pouze pro soutěž Výčepní Jihlavska 2008) 100,- Kč

Časový harmonogram:

Od 13:00 hod. bude zajištěna reprodukovaná hudba.

Po dobu soutěže hraje kapela „Umí hovno“

13:00 Zápis a registrace

13:30 Losování soutěžního pořadí

14:00 Slavnostní zahájení soutěže

14:15 Soutěž v čepování piva

15:15 Běh číšníků s pivem

15:45 Pití piva na čas

16:30 Vyhlášení výsledku a předání cen

Soutěžní disciplíny:

1. Načepování a servis piva;

2. Běh číšníků s pivem;

3. Pití piva na čas (divácká soutěž);

4. Nejsympatičtější výčepní Jihlavska 2008 (divácká soutěž);

Vítěz obdrží certifikát jakosti:

• Mistr výčepní Jihlavska 2008

Cílem soutěže je:

• popularizovat tradiční kvalitní české nápoje;

• vytvořit tradici vysoké úrovně „české pivní kultury“;

• uplatňovat nápaditost, profesionalitu a moderní trendy v nápojové gastronomii;

• popularizovat povolání číšníka;

Sponzoři: Plzeňský Prazdroj, Pivovar Krušovice, Pivovar Staropramen, Pivovar Budvar

Kritéria hodnocení jednotlivých disciplín

1. Načepování a servis piva

• načepování 2 sklenic piva;

• způsob čepování;

• způsob servírování;

• celkový image soutěžícího;

2. Překážkový běh s pivem:

• soutěžící načepuje pivo, které po překonání všech překážek předá porotě;

• po absolvování trati se měří hladina piva;

• pokud soutěžící pivo převrhne a vylije je diskvalifikován;

• hodnotí se čas a technika (elegance) provedení úkolu;

3. Pití piva na čas (soutěž pro diváky)

• soutěžící dostane pivo (půl litr);

• hodnotí se čas;

4. Nejsympatičtější výčepní Jihlavska 2008

• diváci vyberou nejsympatičtějšího výčepního;

Oblečení:

Profesní, nebo oblečení pivovaru

Přihlášky k soutěži:

Závaznou účast na soutěži potvrdí soutěžící zasláním vyplněného formuláře, který je v rubrice - ke stažení.

Termín pro zaslání závazné přihlášky je do 31. 8. 2008.

Na adresu:

Přihlášky se přijímají písemně.

Gastronomická akademie o. s., Vílanec 89, 588 35

E-mail: spv@ji.cz

Mobil: 420 728 944 761

Propozice a přihlášku je možno si stáhnout na www.gastro-akademie.cz

Změna programu vyhrazena

Součásti soutěže bude doprovodný program.

Přejeme hodně úspěchů v přípravě a soutěžícím hodně štěstí.

Zdroj: Tisková zpráva Cechu hostinských Jihlavska


Krušovice promují v Rusku

[pondělí, 4. srpen 2008]

Královský pivovar Krušovice (KPK) v Ruské federaci odstartoval třetí ročník akce „SMS promo“ na podporu prodeje piv Černé a Imperial. Letos poprvé je ake pořádána nejen v off-trade ale i on-trade segmentu. Na ruském trhu se jedná o velmi atraktivní soutěž. Je podporována outdorovou reklamou. „Když prostřednictvím SMS nebo webu odešle zákazník kód z pod víčka, může vyhrát. V on-trade segmentu se může zapojit do soutěže tím, že si zakoupí půllitr točeného piva, dostane stírací kartu s kódem, který zašle jedním ze zmíněných způsobů,“ popsala princip soutěže Martina Pastorová, Export Marketing Manager KPK. Hlavní cenou je automobil Škoda Superb. Dále se hraje např. o zájezdy do Prahy a do Královského pivovaru Krušovice a multipacky krušovického piva. Další promo akci v Rusku - tentokrát piva Mušketýr, KPK plánuje na přelom ledna a února 2009.

Zdroj: iHNed.cz


Guinness má ďalšiu megareklamu

[pondělí, 4. srpen 2008]

Jeden z najznámejších pivovarov na svete Guinness predstavil ďalšiu megalomanskú reklamu zo série kultových spotov. Tentokrát sa na 4-pintový pohár Guinness-u premenil mrakodrap.

V najnovšej reklame pivovaru Guinness si zahralo viac ako 900 ľudí. Ich úlohou bolo zapínať a vypínať svetlá, tak aby vytvorili z mrakodrapu najväčší 4-pintový pohár čierneho moku na svete.

Rovnako ako v prípade pol miliardovej reklamy Guinnessu, o ktorej sme informovali v novembri minulého roka, aj tento spot pripravila reklamná agentúra BBDO.

Minútový televízny spot, ktorý začína tým, že do budovy mrakodrapu vbehne naraz niekoľko stoviek ľudí, pokračuje vizuálne pôsobivým divadlom, až napokon hra zhasínajúcich svetiel vytvorí najväčší 4-pintový pohár Guinness-u na svete. Spočiatku nekoordinované zhasínanie a zapínanie svetiel účinkujúcimi končí po krátkej chvíli svetelným divadlom na vrchole mrakodrapu, ktoré pripomína pohár práve načapovaného piva.

Rozpočet poslednej reklamy firmy Guinness dosiahol úroveň takmer pol miliardy slovenských korún. Televízny spot, ktorý sa zapísal do histórie ako najdrahší spot všetkých čias zobrazuje padajúce dominové kocky. Tie sú interpretované rôznymi tvarmi a predmetmi. Medzi inými aj padajúcimi knihami, vrecami, pneumatikami, či dokonca autami. Aj v tomto prípade patrí záver televíznej reklamy ikone írskeho piva, ktorou je 4-pintový pohár Guinness-u.

Tmavočierny mok, ktorý preslávil Írsko, ale aj samotných Írov musí však najnovšie čeliť internetovým videám. Prostredníctvom najznámejších video-portálov sa totiž rozšírilo virálne video, ktoré zobrazuje ženu pri sexe, pričom na jej chrbte je fľaška piva Guinness. Napriek tomu, že nie je možné vidieť žiadne podrobnejšie detaily, verejnosť tento spot odsúdila. Jej charakter je totiž príliš sexistický čo umocňuje trojica chlapov, ktorí pri sexe zdieľajú okrem rovnakej ženy, aj rovnakú fľašu piva Guinness. V závere spotu je uvedený slogan: Daj si pivo s kamarátom. … alebo s dvomi.

Spoločnosť Guinness sa od poslednej virálnej reklamy dištancovala, aj keď nie je vylúčené, že dala tichý súhlas na jej publikovanie. Takáto forma prezentácie a propagácie značky pritom nie je vo svete internetu ničím novým, ani výnimočným. Charakter medzinárodnej počítačovej siete je pre virálny typ marketingu a reklamy ako voda na mlyn.

O takomto tichom súhlase sa hovorí aj v prípade automobilky Volkswagen, ktorej reklama na Polo sa objavila len na internete. Aj tento spot sa v prostredí nových komunikačných foriem stal tzv. virálnym, respektíve vírovým. Koniec koncov aj negatívna publicita môže zvýšiť povedomie o značke. V zlom, avšak oveľa častejšie v tom dobrom slova zmysle.

Zdroj: Marketér.sk


V Litovli připravují pivní lahůdku

[pondělí, 4. srpen 2008]

Várku dvou set hektolitrů speciálního extra silného prokvašeného ležáku s vyšším obsahem alkoholu připravuje litovelský pivovar pro návštěvníky dne otevřených dveří, který se uskuteční v polovině srpna. Nyní už dozrává v pivovarských sklepích.

Zdroj: Právo.cz

[Litovel] 12:22 [permalink] [reaguj]


Dvacetiletá studentka Kateřina Šibravová z Poděbrad si prohlédla kutnohorský pivovar, který bude reprezentovat v soutěži Miss zlatého moku ČR 2008.

Dívka, kterou čeká maturita na průmyslovce v Nymburku, prošla všemi výrobními úseky - varnou, spilkou, sklepem i stáčírnou. Seznámila se tak s tajemstvím výroby Dačického a historií pivovaru, což se jí bude zcela jistě hodit při vlastní soutěži. V krásném historickém areálu pivovaru se Kateřina setkala také s jeho ředitelem Janem Hejrou, který se netajil vírou v její úspěch: „Lepší reprezentantku jsme si nemohli přát. Jsem připravený Kateřině kdykoliv pomoci s přípravou na soutěž, ostatně jsem jejím patronem a věřím, že vyhraje.“

Favoritka pivovaru není v soutěžích krásy nováčkem, mimo jiné je finalistkou soutěže Miss Kutnohorska. To byl také jeden z důvodů, proč si ji zástupci pivovaru vybrali jako své želízko do ohně pro již tradiční soutěž o nejpůvabnější dívku chmele a piva. Miss zlatého moku bude i letos součástí tradiční žatecké Dočesné. Vybrané dívky změří síly ve veřejném kole soutěže 5. září na galavečeru v Městském divadle v Žatci. Utkají se například v ručním česání chmele, čepování piva nebo ve volných disciplínách s pivní tématikou.

Soutěže se účastní všechny čtyři pivovary společnosti Drinks Union a další pivovary z České republiky, Slovenska, Belgie a Slovinska.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Prodeje za první pololetí 2008 přesáhly rekordních 17 000 hl

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 1995, kdy byl uveden na finský trh, dosáhl pozice nejprodávanějšího importovaného piva. Jeho vysokou oblibu potvrdil i kvalitativní průzkum provedený přímo mezi finskými spotřebiteli z pověření společnosti TNS AISA. Z průzkumu dále vyplynulo, že značka Velkopopovický Kozel vykazuje nejvyšší spontánní znalost spotřebitelů mezi českými pivy. Objem prodeje ve Finsku zaznamenal 20% nárůst a za první polovinu letošního roku dosáhl rekordních 17 000 hl. Na území Finska je k dispozici ve více než 2000 restauračních zařízeních. Vůbec nejsevernějším místem, kde se Kozel čepuje, je restaurace ve finském městě Kittilä ležícím 150 km od severního polárního kruhu (N 67,36231?; E 24,58554?).

Plakát

Z aktuálních průzkumů vyplývá, že když se ve Finsku řekne Česká republika, vybaví se jeho obyvatelům nejčastěji Praha a hned za ní české pivo. Jako první českou pivní značku pak Finové spontánně jmenují Velkopopovického Kozla. "Kozel je ve Finsku dlouhodobě vnímán jako kvalitní prémiové pivo. Vysokou oblibu tohoto piva dokazují hlavně rostoucí prodeje, Kozel je ve Finsku vůbec nejprodávanější importovanou pivní značkou - a v letošním roce se jeho pozice znovu posílila," uvedl Robert Lobovský, manažer odpovědný za prodej značek Plzeňského Prazdroje ve Finsku.

V současné době je Kozel nejprodávanější českou pivní značkou za hranicemi ČR (v zahraničí se ho prodá více než 1,5 mil hl ročně). Kromě Finska je k dostání v dalších 24 zemích světa včetně např. Austrálie nebo Hondurasu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Skupina SABMiller spustila novú webstránku www.TalkingAlcohol.com. Jej účelom je poskytnúť dospelým spotrebiteľom kompletné informácie o alkohole, od výroby piva až po jeho účinky na ľudské telo a docieliť tak, aby boli dostatočne zodpovední pri požívaní alkoholických nápojov.

Webová stránka obsahuje okrem iného aj sekciu „alkohol a tvoje telo“, ktorá zahŕňa aj interaktívny výlet po ľudskom organizme a vysvetľuje, ako je alkohol absorbovaný a následne spracovávaný. Táto stránka, ako jediná, informuje spotrebiteľa o faktoch týkajúcich sa obsahu a zložení (napr. obilných zŕn a uhľohydrátov) 100 značiek pív na celom svete. Stránku www.TalkingAlcohol.com vytvorila skupina SABMiller, jedna z najväčších spoločností zaoberajúcich sa výrobou piva na svete a ide o prvú celosvetovú iniciatívu takéhoto druhu. Na Slovensku je skupina SABMiller zastúpená spoločnosťou Pivovary Topvar, a.s.

Pre vytvorenie internetovej stránky boli potrebné rozsiahle informácie z uznávaných zdrojov, pričom prebehli tiež konzultácie s medzinárodnými odborníkmi. Dr Alfred I. Neuget, profesor medicíny a epidemiológie na Columbijskej Univerzite povedal: “Webová stránka na mňa zapôsobila. Obsah je veľmi prehľadný a pre bežného človeka jednoducho pochopiteľný, avšak nie triviálny.“

Drahomíra Mandíková, manažérka pre vonkajšie vzťahy, spoločnosti Pivovary Topvar, a.s., dodáva: „Veríme, že pre väčšinu spotrebiteľov je naše pivo jednou z vecí, ktorá patrí k pôžitkom, zaujímame sa ale aj o neblahé následky nezodpovedného požívania alkoholu. S TalkingAlcohol.com veríme, že dospelým pripomenieme, aby nezabudli na zodpovedné rozhodnutia, pokiaľ ide o alkohol.“

Webová stránka bola vytvorená v anglickom jazyku a v najbližších mesiacoch bude dostupná aj v češtine, poľštine, ruštine, španielčine a taliančine.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Predseda predstavenstva a generálny riaditeľ spoločnosti Heineken Slovensko Dimitar Alexiev sa od 25. augusta 2008 stane generálnym riaditeľom spoločnosti Heineken Rusko. Jeho vymenovanie na tento post prichádza v období, ktoré je pre Heineken Rusko veľmi dôležité. Prostredníctvom viacerých akvizícií, ako aj vďaka organickému rastu, sa Heineken stal tretím najväčším producentom piva na treťom najväčšom pivnom trhu na svete. Dimitar Alexiev sa tak stane generálnym riaditeľom na trhu, ktorý je z hľadiska objemu predaného piva najväčším trhom spoločnosti Heineken na svete.

Dimitar Alexiev bol do funkcie generálneho riaditeľa spoločnosti Heineken Slovensko vymenovaný v roku 2005.

Pod vedením Dimitara Alexieva iniciovala spoločnosť Heineken Slovensko obrat dovtedy negatívneho trendu vo vývoji na slovenskom trhu s pivom. Na rozdiel od obdobia v rokoch 2002 až 2005, kedy celkový trh piva na Slovensku klesal, v roku 2007 začal slovenský pivný trh rásť. Hlavným faktorom tohto obratu boli najmä zvýšené investície najväčšej pivovarníckej spoločnosti Heineken Slovensko a zavádzanie dôležitých nových produktov a inovácií.

Počas troch rokov posilnila spoločnosť Heineken Slovensko svoju pozíciu lídra na slovenskom trhu z hľadiska objemu predaja, trhového podielu, výnosov i podľa zisku. Spoločnosť uviedla na trh viacero významných inovácií a výrazne investovala do modernizácie výrobných zariadení. Zvýšila tiež výrobnú kapacitu pivovaru v Hurbanove na viac ako 2 milióny hektolitrov piva.

Uplynulý rok dosiahla spoločnosť Heineken Slovensko ďalší míľnik vo svojej histórii. Najhodnotnejšia slovenská značka piva Zlatý Bažant dosiahla magickú hranicu – na celom svete sa tohto piva predalo 1 milión hektolitrov. K tomuto úspechu výrazne prispel predaj práve na ruskom trhu.

„Moje vymenovanie beriem ako skutočnú profesionálnu výzvu. Som však presvedčený, že s podobne odhodlaným tímom, ako som mal tu na Slovensku, môžeme byť rovnako úspešní aj na podstatne väčšom ruskom trhu. Navyše, značka Zlatý Bažant bude pre mňa istým spojivkom so Slovenskom, ktoré sa za tých pár rokov stalo mojim druhým domovom,” uviedol Dimitar Alexiev.

Meno nového generálneho riaditeľa spoločnosť Heineken Slovensko zverejní po jeho vymenovaní do funkcie.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken


Chystáte se teď na dovolenou do Chorvatska? Pokud ano, tak pro vás máme tip na výlet. Na mnohých místech v různých letoviscích si lidé mohou vychutnávat kvalitní české pivo z Královského pivovaru Krušovice, a.s., a to i díky festivalu „Knižní loď“.

Do Chorvatska je pivo z Krušovic exportováno od roku 2006. „Prodej piva v této letní sezoně má za úkol podpořit velká akce nazvaná „Knižní loď“, v rámci které je pořádána řada kulturních akcí, na nichž se točí výhradně krušovické pivo,“ řekla Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice, a.s.

„Knižní loď“ zahájila ve městě Crikvenica. Další zastávkou byl Krk a Cres. Potom pokračovala „Knižní loď“ v lokalitě Mali Lošinj, Rab, Pag (Povljana), Dugi Otok (Sali), Sv. Filip i Jakov, Zlarin, Šibenik, Primošten, Jelsa, Brač (Supetar) a Makarska (1. 8.).

Krušovické pivo však v Chorvatsku není k dostání jen na festivalu „Knižní loď“, ale i v různých restauracích. „Jednotlivé restaurace, ve kterých je čepováno naše pivo, jsou již z dálky snadno rozpoznatelné, protože jsou opatřeny našimi propagačními materiály – slunečníky, vývěsními štíty a podobně. Výhradní distributor, s nímž v Chorvatsku spolupracujeme, se zaměřuje v distribuci točeného piva především na oblast pobřeží, ovšem naše pivo je k dostání také v Záhřebu, na který se bude náš distributor v budoucnu stále více zaměřovat. V loňském roce bylo do Chorvatska exportováno celkem 1000 hektolitrů krušovického piva. V letošním roce je plánován minimálně 20% nárůst,“ konstatovala Martina Pastorová.

Největší prodejnost krušovického piva je v Chorvatsku zaznamenávána tradičně v letních měsících. „V Chorvatsku zákazníci vnímají české pivo jako velice kvalitní. Poptávka po něm samozřejmě nevzniká jen ze strany českých turistů. Předpokládáme, že se prodeje našeho piva v Chorvatsku budou i nadále vyvíjet pozitivně. Naše pivo tam patří do kategorie prémiových českých značek,“ uvedla managerka.

Pivo z Královského pivovaru Krušovice je však k dostání i v některých dalších zemích, kam se vydávají čeští turisté na dovolenou. „Naše pivo je k dostání například i na Kypru, potencionálního nového partnera máme také v Řecku, kde se spolupráce bude postupně rozvíjet, takže ve větším měřítku by tam mělo být naše pivo v prodeji v příští sezoně. V každé zemi, do které exportujeme, kromě Ruska, máme jednoho výhradního partnera, s nímž spolupracujeme. V Rusku máme distribučních partnerů více,“ konstatovala Martina Pastorová.

Zdroj: Marketingové noviny.cz


Novým generálním ředitelem společnosti Pivovary Staropramen bude od 1. srpna Zbyněk Kovář (34). Dosud tuto funkci zastával Tunć Cerrahoglu (37), který Staropramen vedl od dubna 2006. Firma z belgické skupiny InBev, je s 15procentním podílem na trhu druhým největším výrobcem piva v Česku. Kovář nastoupil do společnosti v roce 2000. Naposledy zastával pozici ředitele oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům. Cerrahoglu bude ve firmě působit na pozici ředitele pro země střední a východní Evropy, které jsou členy EU.

Zdroj: iHNed.cz


Strategie vaření piva v Německu

[sobota, 2. srpen 2008]

Ještě po více než patnácti letech od opětovného sjednocení existují značné strukturální a hospodářské rozdíly mezi západním a východním Německem. Plynule se rozvíjejí jednotlivé hospodářské sféry, jako je například potravinářský průmysl s odvětvím vaření piva. I v nových spolkových zemích se dynamicky a úspěšně uplatňují podniky v konkurenčním prostředí. Německý trh s pivem čelí vysokému konkurenčnímu tlaku během silných strukturálních změn. Nově vznikají pouze pivovary s potřebným finančním a manažerským vybavením, které mají naději na přežití. Mezi pivovary západního a východního Německa byly zjištěny značné podobnosti, ale i rozdíly z hlediska uplatnění strategického managementu. Podobnosti se vyskytují v oblasti uvádění obchodních značek na trh a při závádění inovací. Největší rozdíly existují co se týče protfolia výrobků, stupně internacionalizace, distribučních kanálů, zabezpečení marketingu, cenové politiky, výrobních nákladů, produktivity a podnikových úspěchů. Hlavní a převažující rozdíly mezi pivovary v západním a východním Německu jsou ve strategickém managementu. Rozdíly jsou vysvětlovány jak různým podnikovým prostředím, regionálními spotřebitelskými preferencemi a socioekonomickými podmínkami, ale i nízkými příjmy ve východním Německu. V důsledku okolností, které ovlivňují produkci pivovarů z východního Německa a kde dochází k jejich uplatnění na trhu s pivem je nutné zajistit odbyt na celém východoněmeckém trhu. Ukázalo se, že východoněmecké pivovary mají některé další konkurenční výhody proti západoněmeckým výrobcům. To se týká především oblasti kapacity, nákladů na jeden hektolitr, výstavu piva, nárůstu odbytu a ziskovosti jednotlivých značek. V protikladu k tomu disponují západoněmecké pivovary některými významnějšími značkami. Východoněmecké pivovary se lépe uplatňují v konkurenčních prostředí společného trhu. Západoněmecké pivovary vykazují vyšší zisky v prémiové části trhu. Nadále se může, díky rozšíření Evropské unie směrem na východ, očekávat mnohokrát zmiňovaný vývoj prodeje do některých východoevropských zemí. Vývoz východoněmeckých pivovarů se bude v budoucnu zvyšovat. Celkem vzato by mohly být v průběžném hodnocení pivovary z východního Německa úspěšnější než pivovary západoněmecké.

Uvedené výsledky ukazují, že u východoněmeckých pivovarů byla nalezena správná strategie zohledňující zvláštnosti jejich trhů. Pro všechny německé pivovary zůstává hlavní výzvou porozumění německému trhu a jeho budoucímu vývoji.

Zdroj: Agronavigátor.cz


Vyhniansky pivovar postavil zisky aj na menšej produkcii a úľave na dani

Firmy chcú rásť. Získavať viac zákazníkov a ukrajovať z pozícií konkurentov. Pivovar Steiger nie. Manažéri tejto firmy zo stredoslovenských Vyhní tvrdia, že chcú vyrobiť najviac 200-tisíc hektolitrov piva ročne.

I keď pred dvoma rokmi prišiel do podniku s peniazmi na modernizáciu výroby britský finančný investor Endemit. Navyše zveril dohľad nad výrobou Steigera českej firme PMS – bývalé Moravskoslezké pivovary Přerov. Tá je piata najväčšia pivovarnícka skupina v Česku.

Tých dvestotisíc nechce Steiger prekročiť ani potom, čo tento rok začal variť aj kedysi bratislavské pivo Stein. Steigeru ani Endemitu táto značka nepatrí.

Ovláda ju iný britský investor, ktorý ju získal od luxemburského developera Orco. Spoločnosti, ktorá vlani domovský pivovar Steinu v hlavnom meste kúpila na iný biznis.

Výstavbu bytov a kancelárií. Meno nového vlastníka značky Stein predstavitelia Steigera ani moravskej pivovarníckej skupiny TRENDU spresniť nedokázali. Fakt je, že tento majiteľ zveril Steigeru výrobu svojho fľaškového piva Stein. Sudový sa zasa presťahoval do přerovského pivovaru skupiny PMS.

Lákavá úľava

Foto

Dôvod, prečo sa v Steigeri obracia bežná zásada podnikateľa „stále rásť“ naruby, nie je len to, že slovenský trh s pivom je plný. Ale aj nižšia sadzba spotrebnej dane pre malé nezávislé pivovary.

Na Slovensku je to tak. Platí, že pivovar, ktorý nepredá ročne z vlastnej výroby viac ako 200-tisíc hektolitrov piva a zároveň ho nevlastní žiadna iná väčšia pivovarnícka skupina, získava daňovú úľavu.

Pri desaťstupňovom pive zaplatí štátu za každý predaný hektoliter čosi vyše 12 eur. Výrobca piva, ktorý hranicu nepodliezol – o vyše štyri eurá viac. Na každej pollitrovej fľaške tak menší producent ušetrí vyše dva centy.

Ťažiť z tejto úľavy je pre Steiger lákavejšie ako rast výroby. „Nášho vlastníka teraz viac zaujímajú zisky a kvalita ako naháňanie sa za hektolitrami,“ hovorí Jaroslav Vysloužil, ktorého odporučila na post riaditeľa a predsedu predstavenstva Steigera práve skupina PMS.

Tento rok chce tento producent vyrobiť zhruba 130-tisíc hektolitrov Steigera a 70-tisíc hektolitrov Steinu i s jeho dvoma lacnejšími privátnymi značkami Grošák a Pandúr pre obchodné reťazce.

Pre Endemit nosný Steiger je tak ďaleko za svojimi najlepšími rokmi, keď na prelome milénia varil skoro 300-tisíc hektolitrov piva ročne. No odvtedy klesla v krajine spotreba piva zhruba o pätinu na 4,3 milióna hektolitrov a na Slovensko sa dováža aj čoraz viac českého piva.

Endemit nižšia výroba Steigera netrápi. Steiger začína prinášať zisky. Sú za tým aj investície do skvalitňovania výroby či marketingu, no výsledky zlepšuje daňová úľava. Pivovar vykázal vlani zisk po piatich mínusových rokoch v rade.

Zhruba stopäťdesiattisíc eur. A tento rok plánujú zarobiť 900-tisíc eur. Výroba Steigera podľa J. Vysloužila bude vyššia ako 200-tisíc hektolitrov až vtedy, ak zisky z vyšších objemov predaja presiahnu prípadnú stratu daňovej úľavy.

Britské tajomstvo

Daňová úľava pre Steiger je tŕňom v oku väčších konkurentov, ktorí musia platiť spotrebnú daň v plnej výške. Nadnárodným koncernom v slovenskej výrobe piva, holandskému Heinekenu i juhoafrickému SABMilleru neprekážalo, keď Steiger po poklese svojej produkcie platil nižšie dane za predchádzajúcich vlastníkov.

Bývalý majoritný akcionár Steigera Eduard Rada žiadny iný pivovar nevlastnil a druhý významný akcionár bola Európska banka pre obnovu a rozvoj. No po vstupe Endemitu začali, nie verejne, ale len v kuloároch slovenského pivovarníckeho biznisu, pochybovať, či Steiger ešte vôbec je malý nezávislý pivovar bez napojenia na väčšieho producenta piva.

Koncernom prekáža, že je v ňom zaangažovaná moravská skupina, ktorá v Česku vyrobí v troch pivovaroch v Přerove, Litovli a Hanušoviciach milión hektolitrov piva ročne. No J. Vysloužil oponuje, že PMS vlastnia vo vyhnianskej firme iba necelú desatinu akcií.

Podobne ako bývalý vlastník E. Rada. „Rozhodujúci vlastník Steigera s 80-percentným podielom je Endemit,“ hovorí. A tvrdí, že moravská skupina v pivovare pôsobí len ako poradca pre kvalitu výroby.

Lebo finančníkom chýbali skúsenosti z pivovarníctva. „No na obchod Steigera PMS nedohliada. Ten riadime my, z manažmentu vyhnianskeho pivovaru,“ pokračuje.

Zástupcovia koncernov sa v zákulisí tuzemského pivovarníctva pýtajú, kto vlastne stojí za Endemitom. Či náhodou nejde len o nastrčenú firmu, za ktorou stoja nejakí výrobcovia piva.

V takom prípade by Steiger využíval daňové úľavy neoprávnene. J. Vysloužil aj generálny riaditeľ PMS Petr Fridrich pre TREND tvrdili, že mená vlastníkov Endemitu nepoznajú.

Ako výkonným manažérom im vraj stačí, že Endemit sa predstavil ako finančne dostatočne silná firma, ktorá vo Vyhniach chce udržať kvalitnú výrobu piva.

Mená vlastníkov Endemitu sa nedajú získať ani z britských firemných registrov. Akcie firmy sú vydané na doručiteľa.

Na internetových stránkach registrov sa TREND dozvedel len to, že Endemit má v predmete podnikania poradenstvo a reklamu a firma bola v Londýne založená v lete roku 2005. Rok pred vstupom do Steigera.

Boj o trh

J. Vysloužil odmieta dohady o tom, či sú ich daňové úľavy oprávnené. Argumentuje faktom, že vo Vyhniach ich preverovalo už niekoľko kontrol slovenskej Colnej správy a žiadne námietky neboli.

Hovorkyňa Colného riaditeľstva Martina Kereková hovorí, že keď nejaký pivovar chce výhodu malého nezávislého výrobcu, preverujú sa aj možné majetkové prepojenia jeho vlastníkov na iných producentov. A dodáva, že Steiger môže využívať nižšiu daň potom, čo sa v Británii zistilo, že jeho vlastník Endemit nemá v predmete podnikania výrobu piva.

Viac podrobností z preverovania vlastníka Steigera, teda či colníci vedia viac aj o jeho majiteľoch, TRENDU hovorkyňa nespresnila. S tým, že ide o predmet daňového tajomstva.

Podľa J. Vysloužila sú tieto ťahanice o ich právo na daňovú úľavu prejav konkurenčného boja. Dodáva, že zatiaľ čo Heineken a SABMiller postupným rastom dohromady ovládajú vyše štyri pätiny trhu, menšie nezávislé pivovary zanikajú. Nemajú dosť zdrojov na marketing a modernizáciu výrob a jedna z mála konkurenčných výhod je práve nižšia daň.

Po nástupe demokracie bolo na Slovensku 14 pivovarov. Dnes má Heineken jeden pivovar. V Hurbanove. SABMiller dva. V Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Trh dopĺňa trojica menších pivovarov.

Okrem vyhnianskeho Steigera bytčiansky Popper a banskobystrický Urpín. Popradský Pilsberg má od začiatku roku výrobu uzavretú. Vyhlasuje, že dočasne a bude ju modernizovať. Svoje pivo dáva variť v Poľsku.

Pomohli škrty

V horšej ekonomickej situácii bol podľa J. Vysloužila pred vstupom nového investora aj vyhniansky Steiger. Považuje za úspech, že sa na trhu vôbec udržal.

„Finančné injekcie investora sme museli vložiť hlavne do ozdravenia a aj preto zatiaľ neuvažujeme o výraznejšom zvyšovaní výroby,“ hovorí.

Endemit tam zdedil staršie dlhy prevyšujúce sto miliónov korún. V bankách si dohodol reštrukturalizáciu úverov, uvoľnil zdroje na modernizáciu niektorých častí výroby.

Do chladenia a strojovne vložil vyše dva milióny eur. Ďalší jeden a pol milióna eur chce v budúcom roku investovať do sudovej linke a filtrácie.

No noví majitelia vraj oceňujú aj modernizácie spred svojho nástupu. „Výhodou pivovaru bolo to, že tu predchádzajúci vlastníci dostali na dobrú technickú úroveň najdôležitejší uzol výroby – várňu,“ hovorí J. Vysloužil.

Upozorňuje však, že nie všetky investície boli v minulosti vynaložené účelne. Nový manažment napríklad škrtal v rozsiahlej distribúcii. Z takmer desiatky skladov si nechal len dva, v najbližších a najsilnejších regiónoch predaja.

Vo Zvolene a v Šahách. Inde spolupracuje s cudzími veľkoskladmi. Skresali tak stratégiu predchádzajúcich majiteľov, ktorí chceli z tohto výrobcu urobiť pivovar s celoslovenským dosahom.

Tromfy na prežitie

Viac zdrojov ako kedysi teraz manažment vynakladá na propagáciu vyhnianskeho piva. Zmenil etikety, kúpil viac bilbordov a inzerátov.

Podľa výrobného riaditeľa Steigera Jána Šimonoviča bojuje trh aj skvalitnením výroby. „Nakupujeme drahšie suroviny. Predtým sa tu spracúval slad i chmeľ zo Slovenska či Slovinka. Teraz máme kvalitnejšie z Česka,“ hovorí.

Tvrdí, že Steiger môže stavať na tom, že vyrába pivo klasickým spôsobom. „Naše pivo po uvarení dokváša v tankoch 30 až 60 dní. Vo veľkých priemyselných pivovaroch trvá celá výroba piva dva týždne,“ tvrdí.

O odberateľov Steiger bojuje aj širšou ponukou pív. K svojmu Steigeru ponuka ďalšie dve pivá z Česka. Budvar distribuoval už aj E. Rada, no po vstupe britsko-českého tandemu Steiger predáva aj Zubr skupiny PMS.

Dokopy tak tento rok vyhniansky pivovar vyrobí hraničných 200-tisíc hektolitrov Steigera a Steinu a predá aj zhruba 70-tisíc hektolitrov českých pív. Tieto objemy zabezpečujú Vyhniam na slovenskom trhu s pivom vyše šesťpercentný podiel.

Dvojnásobok sily Steigera pred vstupom nových vlastníkov. Širšie portfólio zvyšuje aj tržby firmy. Tento rok majú stúpnuť z osem miliónov eur na dvanásť. Manažment začína pre Steiger hľadať priestor v zahraničí. Vlani vyviezli pár desiatok hektolitrov.

Len do leta tohto roku už dva a pol tisíca. Hlavne do Česka a Maďarska. Vývozné kontrakty Steigeru robia ľudia získaní od konkurenta. „SABMiller po ovládnutí topoľčianskeho pivovaru Topvar skončil s jeho exportom. U nás sa uvoľnení obchodníci dobre uplatnili,“ hovorí J. Vysloužil.

Steiger je jasná trhová trojka. Ostatné malé pivovary majú na trhu zhruba dvojpercentné podiely. O tom, či rovnako nie je v hľadáčiku Endemitu aj Popper či Urpín, J. Vysloužil nechce hovoriť. Tvrdí, že najprv treba stabilizovať Steiger.

Graf

Zdroj: ETrend.sk | Autor: Ivan Haluza | Foto: Maňo Štrauch


Náchodský Primátor, trutnovský Krakonoš pardubický Pernštejn, Polička - všechny tyto východočeské pivovary hlásí za první pololetí nižší výstav piva. Odůvodňují to hlavně počasím. Do začátku prázdnin prý bylo chladněji a lidé neměli takovou žízeň.

Kdyby počasí, které v současnosti v Česku panuje, vydrželo celé léto, východočeské pivovary by prý ztrátu z prvního pololetí rychle dohnaly. Horko a žízeň totiž ovlivňují produkci pivovarů nejvíc. Roli však hrají i další vlivy. „Množství vyrobeného a vypitého piva mohl na začátku roku ovlivnit nedostatek peněz. A také ze strany pivovarů obchodní důvody, dohody či nedohody s obchodními řetězci. Ale za klíčové považuji peníze a počasí, které nebylo v posledních třech měsících ideální,“ uvedl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Piva Primátor letos v Náchodě uvařili 63 900 hektolitrů, vloni 64 600 hektolitrů, to znamená, že letos jen o jedno procento méně. Na tom, že pokles byl mírný, se však podílel úspěšný export, v němž pivovar zaznamenal více než třicetiprocentní nárůst. „Pomohl nám velký kontrakt ve Švédsku. Standardní partnery máme v Anglii, Rusku, na Slovensku, v Polsku i v Německu,“ sdělil ředitel pivovaru.

O něco nižší odbyt při obdobné produkci udává i výrobce trutnovského piva Krakonoš, který vloni vystavil 92 tisíc hektolitrů piva.

26 tisíci hektolitry uvařeného piva za půl roku se může pochlubit menší pivovar v Broumově, kde vaří pivo Opat. Zůstává tak na úrovni loňska, vedle tradičního vývozu do Polska se jim povedl také kontrakt s Rusy ze Sankt-Petěrburgu. „Co nejvíc ovlivňuje zájem o pití našeho piva? U malých pivovarů, jako je náš, rozhoduje o úspěchu na trhu boj s giganty,“ míní ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek, který přiznal, že zdražit pivo si může dovolit až v případě, že ho zdraží velké pivovary.

O šest tisíc hektolitrů piva méně uvařil letos pardubický Pernštejn. „Výsledky prvních šesti měsíců, které byly o 12,8 procenta nižší než v loňském srovnatelném období, ovlivnilo zejména počasí. Prodej piva vždycky závisí zejména na něm a taky vždycky trvá, než se prodej nastartuje. Současné výsledky již přesahují ty loňské,“ řekl vedoucí marketingu pardubického pivovaru Václav Moravec.

Pardubický pivovar letos do konce června vyrobil bezmála 44 tisíc hektolitrů piva, v minulém období to bylo přes 50 tisíc hektolitrů. Vývoz se na produkci piva podílel zhruba 17 tisíci hektolitry. Výsadním exportním státem bylo tradičně Německo, kde pravidelně dominuje lahvové pivo.

O devět procent méně piva než vloni vyrobili letos v Poličce. Konkrétní výsledky zatím vedení pivovaru prozradit nechce. Rovněž vedení hlineckého pivovaru výsledky za první pololetí sdělit odmítlo.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven musí pivovary zdražit pivo nejdéle do konce roku, neboť cena sladovnického ječmene kvůli celoevropské poptávce poroste. Slad přitom tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva. O kolik však pivo zdraží, pivovarníci prozradit nechtějí. „Další vývoj bude záviset na pohybu vstupních cen surovin, energií a pohonných hmot,“ uvedl Moravec.

Zdroj: MF Dnes.cz


Návštevnícky rekord 3500 ľudí zaznamenali v sobotu 2.augusta v pivovare STEIGER vo Vyhniach na piatom ročníku ,,Dňa otvorených dverí“. Chladené pivo zdarma v horúcom počasí, prehliadka pivovaru, občerstvenie, tombola a v neposlednom rade aj spevácke hviezdy na čele so skupinou Vidiek, pritiahli do Vyhní opäť viac návštevníkov, než pred rokom kedy ich tu bolo 3300. Od 10-tej hodiny až do večera zabávali návštevníkov speváci Robo Šimko, Petra Kepeňová, Ivka Kováčová a hlavne skupiny Vidiek a Tristana. Program moderoval Pinďo. Kým si dospelí dopriavali lahodné čapované ,,živé“ pivo, o najmenších sa starali v detskom kútiku. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Za prekonanie rekordu vďačíme skvelému počasiu, ale ešte viac priaznivcom pivovaru STEIGER, ktorí k nám merali cestu napríklad až z Prievidze, Banskej Bystrice, Nitry, či Levíc. Prekvapilo nás množstvo účastníkov, ktorí tu boli aj vlani a práve pre vynikajúcu atmosféru tohto podujatia sa vrátili aj tohto roku. Pozvanie prijali aj primátori okolitých miest.

Milovníci piva si nenechali ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v našom pivovare, ktoré tu položili mnísi ešte v roku 1473. Sme hrdí na to, že patríme k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktami, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Návštevníci v doprovode lektorov na vlastné oči videli najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overili, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco“, zdôraznil E.Mihálik.

Návštevníci si dávali čapovať pivo na ochutnanie priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od krčiem dostali nepasterizované ,,živé“ pivo, ktoré je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou.

STEIGER už v tomto roku navštívilo vyše 60 exkurzných skupín, čo je viac ako 700 návštevníkov. Návštevníci totiž môžu za symbolický poplatok využiť skupinovú exkurziu aj mimo Dní otvorených dverí. v súčasnosti sa tu varí 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. Pivovar STEIGER má nezameniteľnú atmosféru. Je najstarším slovenským pivovarom s tradíciou varenia od roku 1473 a najväčším z posledných štyroch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia, aké sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Nejde pritom o zastaralú technológiu, práve naopak - takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne


K horkému létu a slunečnému počasí patří neodmyslitelně, a to nejen pro pány, sklenice studeného oroseného piva. Asi každý již slyšel o blahodárném účinku piva a pivních kvasnic na lidský organismus. Zatímco u piva – coby alkoholického nápoje je třeba dbát na přiměřené množství, pivní kvasnice mají nezastupitelnou funkci v oblasti zdravé výživy ideálně při každodenním použití.

Často zodpovídám dotazy týkající se historie využití pivovarských kvasnic v léčitelství, ale i při výrobě známého pěnivého moku - piva. Stoupající počet těchto nebo podobných dotazů je ovlivněn současným celosvětovým trendem vnímajícím návrat k přírodě, přírodním potravinám, či chcete-li potravním doplňkům jako jedné z cest vedoucích k potlačení různých civilizačních faktorů, které negativně působí na náš život. Strava ovlivňuje naše zdraví, aktivitu, ale i proces stárnutí.

kvaseni.jpgPivovarské kvasnice - vedlejší produkt získaný při výrobě piva se již ve starověku doporučovaly při léčbě hypovitaminóz, jaterních obtíží, furunkulóze, kožních problémech, cukrovce a anémii. Protože dříve nebyla známa možnost jejich dlouhodobého uchování byly léčivé účinky kvasnic dostupné pouze těm, kteří žili v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a byly zmiňovány v mnoha lékařských knihách. V pozdější době se jen potvrdily významné léčebné účinky kvasnic při různých onemocněních zevních i vnitřních, a byly proto v lékařství často předepisovány. Byly úspěšně používány nejen jako lék, ale i jako důležitý doplněk potravy u všech stavů provázených známkami nedostatku některých biologicky důležitých látek následkem nevhodné stravy, nebo podvýživy.

Pivovarské kvasnice jsou také ideální k rychlé obnově sil po operacích, některých chorobách, zvýšené tělesné a duševní zátěži a v neposlední řadě i sportovní činnosti. Jsou též jedním z nejbohatších zdrojů organického železa. Považují se za zázračný produkt přírody a svou pověst v každém směru potvrzují. Obsahují řadu esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, fosfatidy a steroly, glycidy, enzymy a další biologicky aktivní látky (biotin, protianemický faktor...). Jsou vynikajícím zdrojem minerálních látek (Ca, P, K, Mg, Na), stopových prvků (Fe, I, Cu, Zn, Mn, atd.) a vitaminů, především skupiny B. Minerály si výborně rozumějí s vitaminy a jejich účinek na náš organizmus je na jejich spojení přímo závislý. Minerály jsou stavebním materiálem kostí, zubů, svalů, krve a nervových buněk. Jsou nutné pro činnost svalů, trávení a metabolismus.

Před několika desítkami let byla z pivních kvasnic izolována nová látka, která byla na základě svých pozitivních vlastností zařazena do skupiny vitaminů B a označena jako vitamin B15 s pojmenováním kyselina pangamová. Jedná se o látku, která má velmi příznivý vliv na hojení zánětu jater, především stavu po infekční žloutence a na jaterní cirhózy, zvláště u osob s nadměrnou konzumací alkoholu. Právě od ní je například odvozen název tradičního výrobku PANGAMIN, který dnes můžete volně zakoupit v lékárnách v tabletové formě.

Takže ať už holdujete pivnímu moku či nikoliv, dopřejte každý den sobě a svým dětem „všední zázrak“ - pivní kvasnice, třeba právě ve formě farmaceuticky zpracovaného PANGAMINu, který se v lékárnách prodává také obohacený o ušlechtilé mikroorganismy pod názvem PANGAMIN BIFI nebo o oleje ze semen pupalky dvouleté (PANGAMIN BIFI PLUS).

Zdroj: Info z města.cz | Autor: MUDr. Jan Boženský


Rada města znovu jednala o prodeji Pivovaru Náchod, jehož je město stoprocentním vlastníkem. Jednání se konalo na žádost náchodského zastupitelstva, které nesouhlasilo se způsobem, jakým město chtělo původně pivovar prodat.

Foto

„Postavili nás před hotovou věc a navíc přišli už i s konkrétní firmou, které ho chtějí prodat. Neměli jsme žádné informace ani o tom, proč by se mělo město prosperujícího pivovaru zbavovat,“ zlobí se zastupitel Karel Petránek. Reaguje tak na fakt, že rada města chtěla pivovar cíleně prodat libereckému investičnímu fondu, který nabídl 135 miliónů. Mnoha zastupitelům se přitom tato částka zdála nízká a vedení města je neseznámilo s žádnou alternativní nabídkou. V té době se přitom už jako vážný zájemce přihlásil i pivovar Holba.

„Možnost prezentovat svou nabídku jsme dostali až teď na jednání rady,“ říká předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný. „Za pivovar nabízíme nejméně 150 miliónů korun. S radou města jsme mluvili o tom, zda tato částka zůstane stejná, nebo se ještě zvýčí. Vše bude záviset na průběhu dalších jednání ,“ dodal Konečný.

Náchodští radní a také zastupitelé města, kteří se včerejšího jednání zúčastnili, mají teď k dispozici dvě alternativní nabídky. K žádnému závěru však zatím nedošli. „Jediné, co se dá říct, je pouze to, že až teď jsme dostali informace, podle kterých se budeme moci při jednání o pivovaru rozhodovat,“ uvedl zastupitel Miroslav Brát.

Rozhodnutí o tom, zda bude Pivovar Náchod nakonec prodán a nebo zůstane v majetku města, je však ještě daleko. „Konečné rozhodnutí by mělo padnout až 8. září na zasedání městského zastupitelstva,“ dodala mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Foto: Primátor Náchod


Bernard zve na pivo i hudbu

[sobota, 2. srpen 2008]

Dva dny plné hudby a piva čekají na návštěvníky příští týden v Humpolci.

Ve dnech 8. a 9. srpna se na Horním náměstí koná 14. ročník hudebního festivalu Bernard. Pořadatelem akce je již tradičně humpolecký Rodinný pivovar Bernard.

Návštěvníci se mohou během dvou dnů těšit na vystoupení dvanácti českých kapel. Páteční program začne v 16 hodin, zatímco v sobotu se bude vyhrávat již od 10 hodin.

Do Humpolce se chystá například Ewa Farna, skupina Vypsaná fixa, Děda Mládek illegal band i s poněkud tvrdší hudbou Visací zámek. V sobotu začnou vyhrávat dechové hudby Vysočinka a Skaláci. Svůj repertoár přednesou i populární Slováci z kapely No Name, ale také bouřlivák Vlasta Redl, Kapela Hrůzy či Petr Kolář.

Původně měla přijet zahrát i skupina Chinaski. „Kvůli tragickému úmrtí Pavla Grohmana z této skupiny se ale jejich vystoupení neuskuteční. Místo nich zahraje skupina Žlutý pes,“ zdůvodnil jedinou změnu v programu tiskový mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Finále hudebních slavností bude na Horním náměstí v Humpolci patřit ohňostroji. Ten by se měl na nebi rozzářit čtvrt hodiny před sobotní třiadvacátou hodinou. „Bude to asi deset minut trvající originální komponovaný ohňostroj na hudbu,“ prozradil Mikulášek.

I když se původně pivní slavnosti přejmenovaly na Hudební festival Bernard, pivo na humpoleckém náměstí poteče. Jenom v loňském roce se podle Mikuláška vytočilo na festivalu 37 tisíc půllitrů piva. „Letos čekáme, že to bude ještě víc i z toho důvodu, že čekáme i větší návštěvnost. V loňském roce jsme měli padesát šest výčepních kohoutů, letos jejich počet posílíme na sedmdesát,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Z produkce pivovaru Bernard najdou milovníci piva na náměstí všechny produkty a všechny se budou prodávat za jednotnou cenu. Výjimkou budou jenom dva druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou, které se budou v Humpolci po oba dva dny točit zdarma. „Chceme, aby lidé, kteří sem jedou autem, mohli bezpečně a s čistou hlavou vrátit domů,“ vysvětluje Mikulášek.

Novinkou pro návštěvníky bude změna umístění pódia. „Protože náměstí bylo vždy z části zastavěno pódiem a kapacita na ploše byla malá a lidí stále víc, rozhodli jsme se dát pódium tentokrát na ulici, která sousedí s náměstím. Nově bude u Komerční banky,“ popsal mluvčí pivovaru. Kvůli festivalu se musejí lidé projíždějící městem smířit s dopravními omezeními. Po dobu konání festivalu Bernard nebude povolen průjezd náměstím.

Vstupenky na Hudební festival Bernard je možné letos zakoupit i přes internet v síti Ticketpro. Páteční jednodenní vstupenka přijde v předprodeji na 240 Kč, na místě zaplatí návštěvníci 290 Kč. Za sobotní vstupenku zakoupenou v síti Ticketpro dají lidé 270 Kč, na místě o padesát korun víc. Důchodci a děti do 15 let mají vstup zdarma.

Festivalová permanentka je v předprodeji za 350 Kč, při koupi na místě vyndají lidé z peněženek o čtyřicet korun víc.

Za Hliníkem do muzea Dvoudenní festivalové vstupenky budou navíc slosovatelné. Šťastní majitelé deseti permanentek, kteří budou vylosováni, se mohou těšit na zajímavé ceny. Na prvním místě bude například zájezd za dvacet pět tisíc korun, dále bude v tombole televizor, auto na víkend zdarma či například předplatné MF DNES.

Zpříjemnit víkendový čas v Humpolci si budou smět lidé například v muzeu věnovaném imaginární postavě Hliníka z filmu Marečku, podejte mi pero. Účastníci festivalu Bernard budou mít se vstupenkou vstup do muzea zdarma.

Poprvé letos mohou využít návštěvníci humpoleckého festivalu také ubytování v kempu. To bude zajištěno v areálu Pod Vilémovským lomem.

* Hudební festival s pivem Bernard

pátek 8. srpna: 16.00 - Ewa Farna, 7.30 - Airfare, 19.30 - Děda Mládek illegal band, 21.30 - Vypsaná fixa, 23.30 - Visací zámek

sobota 9. srpna: 10.00 - Vysočinka, 12.00 - Skaláci, 14.00 - No Name, 15.30 - Vlasta Redl, 17.00 - Kapela Hrůzy, 19.00 - Petr Kolář, 21.00 - Žlutý pes, 22.45 - ohňostroj, 23.00 - band Marcela Woodmana

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ilona Muselová


Prodat pivovar? Tak rychle!

[sobota, 2. srpen 2008]

O koupi náchodského městského pivovaru Primátor projevilo zájem několik společností

Rozhodne-li se Náchod prodat svůj pivovar, musí se tak stát co nejdřív, a to osmého září, kdy budou po prázdninách poprvé zasedat náchodští zastupitelé. V úterý se na tom shodli náchodští radní. K rychlému prodeji je žene současný stav pivovaru a to, že nejistá budoucnost podniku poškozuje jeho pozici na trhu.

Pivovar vařící pivo Primátor je největší v Královéhradeckém kraji i ve východních Čechách. Náchod je v České republice jedním ze dvou měst, která ještě pivovar vlastní. V současnosti, kdy podnik doplácí na zvyšující se kurz české koruny, se město i management podniku přiklánějí k záměru pivovar prodat. Radnice proto nedávno nabídla k odkupu stoprocentní balík akcií.

O pivovar mají zájem liberecký investiční fond LIF, který vlastní například pivovar Svijany, a hanušovický pivovar Holba. Náchodští radní spolu s některými zastupiteli v úterý jejich zástupce vyslechli.

Do úterního poledne na výzvu starosty reagovali i další zájemci, jedním z nich je jistý dřevovýrobce a druhým slovenský pivovar. „Ty ale radnice nebere jako vážné zájemce. Třeba slovenský pivovar by měl podle odhadů do tří let ukončit provoz,“ řekla mluvčí radnice Nina Adlofová a dodala, že nabídka dřevovýrobce přišla pouze elektronickou poštou a nabídku slovenského pivovaru jeho zástupci přivezli krátce před jednáním radních a jedenácti zastupitelů.

Radní s některými zastupiteli sice jednali o dvou hlavních zájemcích, město však zřejmě bude muset projednat všechny nabídky, které ještě mohou do 8. září přijít. Oba hlavní zájemci zatím stojí za svými nabídkami - společnost LIF nabízí sto třicet pět milionů korun, pivovar Holba o patnáct milionů víc.

Radní se zastupiteli hledali v úterý odpoledne i odpověď na otázku, zda prodat všechny akcie, nebo si v podniku ponechat alespoň menšinový podíl. Tuto variantu však nakonec zavrhli, město buď prodá pivovar celý, nebo vůbec ne.

„Pokud se v září na prodeji nedohodneme, v tomto volebním období už nebudeme o prodej usilovat,“ prohlásil na rozšířeném jednání městské rady náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

To se ale může stát i v případě, že se radní rozhodnou zastupitelům prodej pivovaru doporučit.

Mnozí obyvatelé Náchoda totiž s prodejem pivovaru nesouhlasí. Nechápou, proč se chce město zbavovat podniku, který není prodělečný.

Starosta: Nejsme podnikatelé Naopak starosta i vedení městského pivovaru upozorňují, že radnice není nejlepší podnikatel a že z pivovaru nemá ani korunu, neboť veškerý zisk zůstává podniku. Především však argumentují tím, že kvůli silné koruně postihující zejména export se v brzké budoucnosti náchodský pivovar může dostat do špatné situace a městu hrozí, že pak bude muset svůj podnik dotovat. Radní a zastupitele také zajímalo, zda by případní zájemci byli ochotni spolu s pivovarem převzít i provozování podnikem vybudované přístavby secesního hotelu Beránek na náchodském náměstí. Splácení úvěru na tuto stavbu totiž pivovaru dost přitěžuje. Zástupci obou společností však uvedli, že už si takové podnikání vyzkoušeli, a ne s právě nejlepším výsledkem, proto by byli raději, kdyby přístavbu odkoupilo do svého majetku město. Tak, jak to ostatně náchodští zastupitelé s největší pravděpodobností míní učinit.

Pokud se v září na prodeji pivovaru nedohodneme, v tomto volebním období už nebudeme o prodej usilovat. Oldřich Čtvrtečka, starosta Náchoda

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík


Pražská developerská společnost Bohdalecká obchodní má stále v plánu přebudovat uzavřený domažlický pivovar na minipivovar, restauraci a hotel. Firma už má projekt a podala posledního června žádost o vydání stavebního povolení. Radnice ale tvrdí, že investor nesplnil smluvní termíny, a od smlouvy odstoupila. Podáme žalobu na neplatnost odstoupení, říká na to jednatel firmy Jiří Kappel. Domažlice už hledají jiné investory a mají tři zájemce.

Foto

"Čtyřikrát jsme Bohdalecké posunuli vydání stavebního povolení. Nestihli ani poslední termín do konce června," řekl starosta Domažlic Miroslav Mach. "Termín pro předložení žádosti o stavební povolení byl prodloužen jedenkrát, a to 21. června 2007, dodatkem ke kupní smlouvě z loňského února," reagoval Kappel. Dodal, že žádost o stavební povolení podala firma 30. června. "Zastupitelstvo ale už 27. června schválilo, že s námi smlouvu ukončí. Považujeme výpověď za neplatnou a podáme žalobu," řekl Kappel. Bohdalecká navíc napadla stavební povolení sousedního Kauflandu. Na ploše bývalého pivovaru ho staví plzeňská firma InterCora. Supermarket se má otevřít v listopadu 2008.

domažlický pivovar - mozaika (před rekonstrukcí), © fabriky.cz Zpoždění žádosti o stavební povolení způsobily podle Kappela problémy kolem územního a stavebního řízení Kauflandu. Investor protestuje, že nebyl přizván jako soused ke stavebnímu řízení, na jehož vydání navazovaly jeho smluvní termíny Bohdalecké. Neznali jsme podmínky stavby; Kaufland staví na pozemcích, na něž máme smlouvu, řekl Kappel.

Domnívá se, že informace starosty "jsou účelově nepravdivé", vedené snahou vypovědět vzájemně podepsanou smlouvu z února 2007. Podle ní má investor získat bývalý pivovar za 7,23 milionu Kč. Mach ale řekl, že objekt, jehož historie sahá do roku 1341 a je jedním z nejstarších v Evropě, si město trvale ponechá a do dvou let ho za 40 milionů Kč přebuduje na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme.

Foto

Koncem srpna bude mít město na stole studii. "Na podzim požádáme o peníze z evropského programu ROP. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru mají dotovat městskou kulturu. Pivovar bude naší obrovskou propagací, dodal Mach.

Zdroj: Estav.cz | Autor: Václav Prokš | Foto: Fabriky.cz


Na více než 140 hektolitrech piva od sedmi českých pivovarů si během uplynulého víkendu pochutnalo přes tři tisíce návštěvníků 14. pivních slavností v Nečtinech na severním Plzeňsku.

„Sobotní zábavu nepřekazil ani přívalový déšť, který slavnosti kolem třičtvrtě na pět zhruba na hodinu přerušil,“ pochvaloval si pořadatel Jiří Kazda. Jako každý rok i letos soutěžili muži o titul pivního krále a ženy o titul pivní královny. Třetinku Budvaru nejrychleji vypila nejstarší ze soutěžících žen Jana Vydrová ze Střížovic, a to za neuvěřitelné 4,76 sekundy. Na pomyslný trůn pivního krále usedl Jan Mašek, když půllitr budějovického piva do sebe obrátil za 3,30 sekundy. Kromě tradičních pivních soutěží změřili svůj apetit i jedlíci párků. Tisíc korun si ze soutěže odnesl Miroslav Honzík z Konstantinových Lázní. Jako jediný z pětice závodníků zvládnul v sedmiminutovém limitu spolykat dvacet nožiček párků. Ty ho asi úplně nezasytily, protože ještě půl hodiny po skončení soutěže dojídal párky od svých soupeřů.

Největší zájem vyvolal v sobotu moravský silák Zdeněk Knedla, řečený Železný Zekon. Svými siláckými kousky a vtipnými průpovídkami si během hodinového vystoupení získal dospělé i děti. Vyučený kovář a uhlíř z Bystřice pod Hostýnem si během úvodní rozcvičky otočil železnou tyč kolem krku, další vytvaroval přes hlavu nebo ohnul kopí zapřené o vlastní krk. Nejmladší diváci obdivně koukali, když silák přetrhl vejpůl tlustý výtisk Zlatých stránek, přestože většina z nich netušila, co to vlastně je.

„Hlavně nebrzděte nebo tu bude krve jako z vola. To už jsem zažil na srazu trabantistů, kde jsem tahal šedesátileté babisko v trábošku a vona zabrzdila, protože v životě tak rychle nejela,“ varoval se smíchem děti a dospělé, když je tahal na vozíku, který měl připnutý k ušnímu boltci.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivo se zdražovat bude

[sobota, 2. srpen 2008]

Pivo se zdražovat bude, uvedli zástupci vybraných pivovarů. Růst cen surovin i ostatních vstupů při výrobě piva napovídá, že dříve nebo později se tím všichni výrobci piva budou muset zabývat.

"U nás dosud nebylo o zdražení rozhodnuto," řekl Josef Vejlupek, mluvčí společnosti Drinks Union z Ústí nad Labem, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Společnost vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

Od 21. července je dražší pivo z uherskobrodského pivovaru Janáček. Podle obchodního zástupce Štěpána Kučíka došlo ke zvýšení cen v průměru o 30 haléřů na 0,5 litru sudového piva.

"Do budoucna se zdražování zcela určitě nevyhneme, protože ceny surovin, energii, pohonných hmot, obalů, služeb i všech dalších vstupů rostou. V tuto chvíli vám ale nemohu sdělit, kdy a o kolik," informoval Petr Samec, mluvčí Českobudějovického Budvaru.

"Zdražení piva připravujeme na konec letošního podzimu. Cena vratislavického piva naposledy vzrostla loni v listopadu, a to o padesátník za půllitr," informoval Jaroslav Toman, ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou.

Zdroj: Regiony24.cz


Velká pivní mapa 100 zemí

[sobota, 2. srpen 2008]

Pivo zase zdraží! Alespoň tím straší svaz pivovarů a sladoven. Bude to na podzim o padesátník, možná o korunu.

Už teď si ale pivaři stýskají, kolik stojí jejich pivečko v oblíbené hospůdce. Blesk se tedy rozhodl přinést velkou cenovou pivní mapu světa. Uznejte, mohlo by to být s cenou oblíbeného moku sice mnohem lepší jako například v Severní Koreji. Ale zase – dovedete si představit, že byste chodili na pár kousků po dvou stovkách jako v Norsku?

I když kvůli vysokým cenám ječmene a zdražování energií pivo na podzim pravděpodobně o padesátník zdraží, Češi ho pít nepřestanou. "Nemyslím, že by pivaři kvůli tomu vypili méně, nebo dokonce přešli na levnější značky," soudí Jan Záhorka z Agrární komory.

V poslední době jsou sice hypermarkety zaplaveny levnými lahváči, o nichž se pivaři vyjadřují s despektem, hostů v hospůdkách ale neubylo. "To by pivo muselo být o pět korun dražší, aby to mělo vliv na spotřebu. Navíc zdražování bude celoplošné, takže se dotkne i levných piv," říká předseda přátel piva Tomáš Erlich.

Češi zkrátka milují své pivo v hospodě, což dokazují i evropské průzkumy. Podle toho, který udělal SABMiller Češi nejméně ze všech pijí »tekutý chléb« doma. Přednost pivu na gauči totiž dává jen 55 procent, zatímco třeba v Německu, Dánsku a Polsku to je více než 90 procent pivařů.


EVROPA

Albánie 19,60 Kč (0,85 €)

Belgie 40,30 Kč (1,75 €)

Bělorusko 18,40 Kč (0,8 €)

Bosna a Hercegovina 26 Kč (1,13 €)

Británie 75,60 Kč (3,33 €)

Bulharsko 22,30 Kč (0,97 €)

Česká rep. 27,80 Kč (1,21 €)

Dánsko 114,31 Kč (4,97 €)

Estonsko 40,25 Kč (1,75 €)

Finsko 99,10 Kč (4,31 €)

Francie 130 Kč (5,65 €)

Chorvatsko 40,20 Kč (1,74 €)

Island 140,70 Kč (6,12 €)

Irsko 100,70 Kč (4,38 €)

Itálie 103,73 Kč (4,51 €)

Kypr 61,20 Kč (2,66 €)

Lucembursko 63,90 Kč (2,78 €)

Maďarsko 36,80 Kč (1,6 €)

Malta 66,70 Kč (2,9 €)

Monako 94,50 Kč (4,11 €)

Německo 63,90 Kč (2,78 €)

Nizozemsko 67,40 Kč (2,93 €)

Norsko 172,30 Kč (7,49 €)

Polsko 33,12 Kč (1,44 €)

Portugalsko 38,90 Kč (1,69 €)

Rakousko 73,60 Kč (3,2 €)

Rumunsko 20,90 Kč (0,91 €)

Rusko 41,20 Kč (1,79 €)

Řecko 92 Kč (4 €)

Slovensko 21,40 Kč (0,93 €)

Slovinsko 42,30 Kč (1,84 €)

Srbsko 30,80 Kč (1,34 €)

Španělsko 58,90 Kč (2,56 €)

Švédsko 111,80 Kč (4,86 €)

Švýcarsko 88,10 Kč (3,83 €)

Ukrajina 20,47 Kč (0,89 €)

Turecko 54,51 Kč (2,37 €)

ASIE

Afghánistán 38,40 Kč (1,67 €)

Arménie 29,40 Kč (1,28 €)

Azerbajdžán 47,80 Kč (2,08 €)

Čína 38,60 Kč (1,68 €)

Filipíny 15,60 Kč (0,68 €)

Hongkong 77,30 Kč (3,36 €)

Indie 26,50 Kč (1,15 €)

Indonésie 40 Kč (1,74 €)

Izrael 89,20 Kč (3,88 €)

Irán 92,90 Kč (4,04 €)

Japonsko 86 Kč (3,74 €)

Jemen 104,40 Kč (4,54 €)

Jižní Korea 45,30 Kč (1,97 €)

Jordánsko 59,10 Kč (2,57 €)

Kambodža 21,20 Kč (0,92 €)

Katar 109 Kč (4,74 €)

Kazachstán 50,80 Kč (2,21 €)

Kuvajt 111,30 Kč (4,84 €)

Libanon 45,80 Kč (1,99 €)

Malajsie 81,90 Kč (3,56 €)

Maledivy 24,60 Kč (1,07 €)

Mongolsko 16,60 Kč (0,72 €)

Nepál 31,50 Kč (1,37 €)

Pákistán 82,60 Kč (3,59 €)

Saúdská Arábie 56,40 Kč (2,45 €)

Severní Korea 9,20 Kč (0,4 €)

Spojené arabské emiráty 107,60 Kč (4,68 €)

Srí Lanka 27,40 Kč (1,19 €)

Thajsko 42,09 Kč (1,83 €)

Tchajwan 91,80 Kč (3,99 €)

Vietnam 18,90 Kč (0,82 €)

AFRIKA

Angola 40 Kč (1,74 €)

Egypt 37,70 Kč (1,64 €)

Etiopie 46,50 Kč (2.02 €)

Ghana 11,73 Kč (0,51 €)

Gambie 32 Kč (1,39 €)

JAR 28,50 Kč (1,24 €)

Keňa 28,50 Kč (1,24 €)

Kongo 71,80 Kč (3,12 €)

Libye 91,10 Kč (3,96 €)

Mali 34,50 Kč (1,5 €)

Maroko 42,80 Kč (1,86 €)

Mauricius 26,20 Kč (1,14 €)

Namibie 21,60 Kč (0,94 €)

Nigérie 34,30 Kč (1,49 €)

Senegal 28,10 Kč (1,22 €)

Seychely 92 Kč (4 €)

Somálsko 51,50 Kč (2,24 €)

Tanzánie 22,80 Kč (0,99 €)

Tunisko 70,60 Kč (3,07 €)

Zimbabwe 51,10 Kč (2,22 €)

JIŽNÍ A STŘ. AMERIKA

Argentina 21,80 Kč (0,95 €)

Bahamy 83,03 Kč (3,61 €)

Barbados 39,10 Kč (1,7 €)

Bolívie 21,85 Kč (0,95 €)

Brazílie 26,91 Kč (1,17 €)

Dominikánská rep. 37 Kč (1,61 €)

Guyana 42,10 Kč (1,83 €)

Guatemala 32,90 Kč (1,43 €)

Honduras 14,30 Kč (0,62 €)

Chile 41,60 Kč (1,81 €)

Jamajka 42,80 Kč (1,86 €)

Kajmanské ostr. 43,90 Kč (1,91 €)

Kolumbie 21,60 Kč (0,94 €)

Kostarika 23 Kč (1 €)

Kuba 26,20 Kč (1,14 €)

Nikaragua 13,60 Kč (0,59 €)

Peru 26,90 Kč (1,17 €)

Uruguay 22,10 Kč (0,96 €)

Venezuela 35,70 Kč (1,55 €)

AUSTRÁLIE

Austrálie 81,70 Kč (3,55 €)

Fidži 43 Kč (1,87 €)

Nový Zéland 69,50 Kč (3,02 €)

SEVERNÍ AMERIKA

Kanada 75 Kč (3,26 €)

Mexiko 21,20 Kč (0,92 €)

USA 56,40 Kč (2,45 €)


Zdroj: Blesk.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne usporiada v sobotu 2.augusta 2008 už 5.ročník ,,Dňa otvorených dverí“. Od 10-tej hodiny až do večera budú mať návštevníci pivovaru STEIGER zadarmo exkurzie, chladené pivo, občerstvenie, súťaže a tombolu. O najmenších sa postarajú v detskom kútiku. Vystúpia skupíny Vidiek a Tristana a speváci Robo Šimko, Petra Kepeňová a Ivka Kováčová. Program moderuje Pinďo. Vlani túto príležitosť využilo 3 300 návštevníkov a počas štyroch rokov prišlo na dni otvorených dverí spolu približne 8 000 návštevníkov. Vyhnianski pivovarníci očakávajú, že ak im bude počasie priať, aj v sobotu 2.augusta bude opäť prekonaný návštevnícky rekord. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik

,,Žiadny milovník piva by si nemal nechať ujsť príležitosť, aby na vlastné oči videl ako sa jeho obľúbený nápoj varí. Lektori pivovaru im poskytnú zasvätený výklad o tajomstvách varenia piva, jeho výnimočného tradičného dvojstupňového ležania, plnenia, až po správne načapovanie správne vychladeného zlatistého moku. Taký si návštevníci v pivovare aj vychutnajú. Priamo z ležiackeho tanku im načapujú na ochutnanie nepasterizované ,,živé“ pivo, ktoré je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou.

Navyše pivovar STEIGER má nezameniteľnú atmosféru. Je najstarším slovenským pivovarom s tradíciou varenia od roku 1473 a najväčším z posledných štyroch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia, aké sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Nejde pritom o zastaralú technológiu, práve naopak - takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu. Pri pive STEIGER si môže byť človek istý, že ide o prírodný produkt, uvarený z čistej pramenitej vody, kvalitného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. A to všetko spolu pripravené v najmodernejších nerezových a sklenených zariadeniach, zaručujúcich kvalitu a hygienu“, zdôraznil E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že nie je veľa pivovarov, čo sa môžu pochváliť kombináciou vysokej technickej úrovne, kvalitnej vody prameniacej v Štiavnických vrchoch a najmä klasického spôsobu výroby piva, za pomoci modernej technológie. V tomto roku sa o tom mohlo presvedčiť už vyše 60 exkurzných skupín, čo je viac ako 700 návštevníkov. Návštevníci totiž môžu za symbolický poplatok využiť skupinovú exkurziu aj mimo Dní otvorených dverí. ,,Vo Vyhniach síce už neuvidíte mníchov, ktorí tu začali v pätnástom storočí variť pivo, ale aj tak sa je na čo sa pozerať a čo ochutnávať. Veď v súčasnosti tu varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. Príďte si aj vy vychutnať nezameniteľnú atmosféru prehliadky tohto pivovaru“, pozval všetkých E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne


«« « Strana 3 z 3
1 2 3

Navtivte ns na Instagramu Reklama na PI