První dubnovou neděli roku 2001 učinila skupina archeologů v trávníku na žateckém náměstí Svobody zcela unikátní objev. V hloubce téměř půldruhého metru pod úrovní terénu odkryla hrob muže středních let, který držel v ruce hliněný pivní pohár a vedle něj ležela hliněná destička se sedmi vrypy.

Senzace kolem světového nálezu pivního muže z pozdního neolitu a vůbec nejstaršího dochovaného pivního účtu trvala jen do první tiskové konference, kde členové nově vzniklého sdružení Chrám chmele a piva Žatec novinářům oznámili, že jde o mystifikaci. „Spousta novinářů nám tehdy ani nechtěla věřit, že to je apríl,“ vzpomíná člen sdružení Jiří Vaněček.

Ačkoli byl objev nejstaršího pivaře světa (později získal jméno Lojza Lupulín) pouhou recesí, nastartoval projekt, který si určitě zaslouží pozornost všech návštěvníků i stálých obyvatel Žatce. Sdružení Chrám chmele a piva totiž svými akcemi už sedm let obohacuje kulturní a společenský život města. Formou recese se navíc snaží propagovat český chmel a pivo, žateckou chmelařskou oblast a její přírodní a historické hodnoty.

Sdružení otevřelo v Husitské baště muzeum pradávného národa Homolupulů, ke kterému patřil i Lojza Lupulín, jehož zrekonstruovaný hrob je součástí expozice. Návštěvníci se zde mohou seznámit s geniálními vynálezy bájného pivomilného kmene, například s jejich víceúčelovým sudem na studené i teplé pivo. Vystaven je zde také zrůdný pivní parazit pijavice prastará nebo obraz Pabla Pivassa, pravěkého předchůdce známého kubistického malíře. Vítán je zde každý, kdo má smysl pro humor.

Chrám chmele a piva se však zabývá i projekty, které hranici recesitických akcí dalece přesahují. Začal pracovat na znovuoživení Pražského předměstí v Žatci. Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele blízko centra města se mají podle plánů změnit v přitažlivé turistické centrum.

Objeví se tu malý pivovar s restaurací nebo informační centrum pro turisty. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Přestavěna bude i budova naproti Chmelařskému muzeu,“ popisuje chystané změny, které vyjdou na dvě stě dvacet milionů korun, starosta Žatce Erich KnobMystifikace lauch.

Zdroj: MF Dnes.cz

Novogotický zámek v Chyších poblíž Žlutic nabízí stále víc důvodů, proč se tam vypravit, ať už autem nebo na kole. Kromě výjimečných událostí, jakou byl sobotní koncert Backwords v podzámčí, je tu vidět, jak je možné zachránit památku, které hrozilo zřícení. Návštěvník se může projít rozlehlým upraveným parkem, dozvědět se víc o Karlu Čapkovi, který na zámku pobýval, ochutnat místní pivo a prohlédnout si pivovar.

A pokud se u pokladny objeví štíhlý chlapík v triku a džínách, jak něco domlouvá - a pak odchází telefonujíc směrem k pivovaru, uvidí příchozí nejspíš zámeckého pána, Vladimíra Lažanského. Potomek rodu Lažanských, kterým zámek kdysi patřil, před dvanácti lety areál s manželkou koupil a spolu se synem z něj postupně vytváří zajímavé centrum. „Zámek v Chyších je fenomén,“ shrnuje vystudovaný strojní inženýr Lažanský.

* Jak dlouho žijete přímo na zámku?

Na Chyších žijeme zhruba dva a půl roku, od doby zprovoznění pivovaru, kdy zaměstnáváme 14 pracovníků.

* Jaké to je, být tam doma?

Pohled z venčí může být impozantní. Zámek je krásná romantická budova obklopená parkem. Na zámku je ale všechno velké. V zimě je tam velká zima, velký průvan. Kvůli vysokým stropům je problém vytopit místnosti. Zejména na podzim a v zimě je v bytě nebo rodinném domku bydlení pohodlnější, zámek je v tomhle ohledu drsnější. Má ale i samozřejmě své klady, zámek je fenomén.

* Život zámeckých pánů přece jen bývá spojen s velkým komfortem.

Komfort by zařídit šel. Ale když se snažíte zámek zachránit a opravit, tak si vybudujete nutné zázemí a upřednostňujete spíš to, co vzniká pro veřejnost. Kdybych vzal zlomek z prostředků, které jsme vložili do expozic, mohl bych mít velmi luxusní bydlení. My bydlíme ve východním křídle, které bylo vždy pro lepší služebnictvo. Nejkrásnější komnaty představujeme veřejnosti.

* Jaký je o prohlídky zájem?

V roce 2006 navštívilo zámek 14 000 hostů, v roce 2007 už to bylo 18,5 tisíce a letos očekáváme přes dvacet tisíc návštěvníků, z 90 procent tuzemských.

* Většímu zájmu turistů by mohla nahrát i poloha zámku, ležícího nedaleko hlavní silnice mezi Karlovými Vary a Prahou. Najdou se další podobné argumenty?

Poloha Chyší je strašně zajímavá. Jsme v Karlovarském kraji, na hranice Ústeckého kraje to máme dva kilometry, do Plzeňského kraje deset kilometrů a když dojedu do Žihle, tak jsem v bývalém okrese Rakovník a tedy ve Středočeském kraji.

Jsme v krásné přírodě Manětínska, Rabštejnska, Žihelska, obklopeni hustými lesy, řekou Střelou. Bohužel, zatím tu není dostatek možností k ubytování. Příští rok by měl jeden penzion vzniknout přímo v Chyších, my bychom v budoucnu ubytování také rádi nabídli.

* Co nového se chystáte návštěvníkům ukázat?

Soustředíme se především na první patro zámku. Na začátku příští sezony bychom chtěli zpřístupnit jeho převážnou část, kde chceme díky mecenášům představit lovecké trofeje z jižní Afriky. Sbírka čítá na dvě stě exponátů, jsou to exotické věci jako antilopy a různé šelmy. Kromě toho také budeme dál spolupracovat s Národním památkovým ústavem v Praze, který nám zapůjčí původní Chyšské fondy - nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Původní věci se tak vrátí na původní místo.

* Na zámku už hrála skupina Čechomor, teď v sobotu přišlo na Backwards přes 1200 lidí. Počítáte do budoucna s dalšími podobnými akcemi?

Zámek potřebuje oživit. Pořádáme tu komorní koncerty, chystáme akci na závěr sezony, na konci roku pak nabídneme adventní koncerty. Během roku chceme nabízet i dvě tři velké akce pod zámkem, jako byl například koncert Backwards. Velké možnosti nabízí do budoucna budova pivovaru. V sále v prvním patře, kam může přijít přes dvě stě lidí, by měl po úpravách vzniknout klub pro koncerty menších skupin. Mohl by se tam konat třeba folkový festival. Mým snem je vždy počátkem května nechat vylepit v okolí plakáty, kde bude program aspoň s deseti produkcemi.

* Expozice na zámku připomíná pobyt Karla Čapka, který strávil na zámku v roce 1917 pět měsíců, když privátně učil tehdy 13letého gymnazistu Prokopa IV. Lažanského. Jak se mu v Chyších líbilo?

Vadily mu tu dvě věci. Jednak 13letý Lažanský, který ho zatěžoval nad rámec pracovní smlouvy, ale hlavně mu vadil hraběcí život a ceremoniál. On byl tehdy mladý, moderní, vzdělaný člověk, demokrat a s tím prostředím se nesžil. Za svůj pobyt tady se proto trochu styděl. Ve svém díle se sem vrací jedním dílečkem, a tím je povídka Na zámku z knihy Trapné povídky. Ale díky práci Marii Šulcové víme, že Čapka inspiroval zahradník, zámecký park, skleníky s kaktusy a orchidejemi. Získal tu lásku k zahradnictví a obrovské znalosti z tohoto oboru.

* Jednou ze zajímavostí spojených se zámkem jsou také zkazky o Lobkovickém pokladu. Hledal jste ho?

Příběh spojený s pokladem se tady opravdu odehrál, na podzim roku 1593. Ladislav z Lobkovic musel tehdy utéci před císařem Rudolfem II. ze země. Jeho žena nechala na čas ukrýt jeho majetek na náš zámek, kde sídlila její švagrová, Grizelda Švamberková z Lobkovic. Sklep, ve kterém byl majetek uschován, posloužil po mnoha letech jako skrýš posledního majitele, Prokopa Lažanského, který opouštěl zámek v roce 1946. Sklep jsme našli, ale byl nejspíš už po druhé světové válce vykradený. Tak ho alespoň ukazujeme.

* Hostům ukazujete také pivovar. Jak jste s ním spokojen?

Náš pivovárek má výstav 1500 hektolitrů, to je 150 várek za rok. Co uvaříme, to prodáme jak se říká - kolem komína. Nesnažíme se expandovat. Naše pivo Prokop se ale prodává také v jedné pivnici v Karlových Varech. Pivovar je v provozu přes dva roky a už se nám podařilo získat pět prestižních ocenění, například Jarní cenu českých sládků. Máme mimořádně schopného pana sládka. Vaříme pouze z přírodních surovin, staročeskou metodou.

* Že budete mít zájem o historii a zámek, to by se u potomka šlechtického rodu dalo čekat. Jak jste ale vůbec dostal k výrobě piva?

Když máte technické - strojní vzdělání, tak máte k pivu blíž než k zámku. Původní pivovar je industriální památkou. Nové technologické vybavení je pak vyloženě strojařská záležitost: potrubí, čerpadla, kohouty, nerez...

* Kdy zpřístupníte unikátní sklepení?

Pivovarské sklepy se stanou součástí exkurze od příští sezony. Ještě je potřeba doopravit izolace proti vodě, zavést elektroinstalaci a vyčistit je. Jsou mimořádně rozsáhlé, ale byly systematicky zasypávány odpadem z okolí. Jsou dvoupatrové, navazují na nejstarší sklepy vylámané ve skále. Pro představu, v podzemí je asi dvanáct tisíc kubických metrů obestavěného prostoru.

* Co všechno ze sklepů lidé uvidí?

Prohlídka bude začínat na kraji parku vedle zámecké věže, návštěvníci projdou celé spodní patro a vrchním patrem až k propojovacím chodbám, které kdysi vedly na hrad.

* V jakém příbuzenském vztahu jste s posledním majitelem zámku, Prokopem IV. Lažanským?

Můj dědeček, o dva roky starší než Prokop Lažanský, byl jeho vzdáleným bratrancem.

* Odkud pocházíte?

Z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Rodina má ale kořeny v západních Čechách, zejména v Bukové, odkud pochází. V patnáctém století koupili ves Lažany na Horažďovicku. Odtud vzniklo také příjmení Lažanští z Bukové.

* Vzhledem k vašemu původu je asi skoro povinností mít o celém rodu velký přehled.

Historie je mým největším koníčkem už od základní školy. Na zámku jsem si mohl své sny zhmotnit, na historii si doslova sáhnout. A chyšský zámek je z hlediska délky stavební historie jeden z nejvýznamnějších objektů v západních Čechách. Ta začíná od vladyckého sídla v dvanáctém století přes gotiku a všechny slohy až po novogotiku v devatenáctém století.

* Jenže dvacáté století ovšem bylo pro zámek spíše smutným stoletím, po stavební stránce zvlášť pak jeho druhá polovina.

Náš původní hrad a později třikrát přestavěný zámek přežil husitské bouře, třicetiletou válku, první a druhou světovou válku. Jediné co málem nepřežil, bylo 41 let budovatelského období. Už se nacházel ve stavu stavebně technické havárie. V jednom křídle byly zřícené stropy a některé krovy byly napadeny tak, že hrozila jejich destrukce.

* Zámek, který jste před dvanácti lety s manželkou koupili, byl vašemu předkovi zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jak k tomu došlo?

Poslední majitel zámku Prokop, řečený IV. Lažanský, si vzal v roce 1933 německou šlechtičnu Ingeborg von Königsmark. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Joachima von Ribentropa. Zámek Krásný Dvůr byl s příchodem Heydricha zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly, což po válce velmi vadilo. Prokop měl z obavy o majetek přijmout za války německé občanství, takže byl po válce na základě Benešových dekretů jeho majetek zkonfiskován. Byl to ale člověk mimořádně oblíbený, mnoho Čechů zachránil před koncentrákem.

* Žijí ještě kromě vaší rodiny nějací potomci Lažanských?

Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu. A přede dvěma měsíci u nás byly dvě dcery Prokopa Lažanského, které bydlí ve Velké Británii.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Šofra

Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 mil. Kč.

„Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou,“ říká Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13 400 m2 a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti 7 fotbalových hřišť.

Rychlejší expedice a úspory nákladů

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. „Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 % ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun,“ doplňuje Pavel Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu „neohřeje“ déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní.

Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

Rozšiřující informace o investicích do rozvoje pivovaru a značek

Hlavní cílem investic do výrobní kapacity pivovaru v Plzni a chuťové stability je posílení exportu Pilsner Urquell a uspokojení rostoucí poptávky ve světě. Vloni vyvezl Prazdroj 846 tisíc hl piva, s 675 tisíci hl se na tom podílel Pilsner Urquell. Meziročně vzrostl export o 7,7 % a Prazdroj zaznamenal rekord ve své 165leté historii.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hl ročně na cca 6 160 000 hl za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu 2008 po dokončení instalace ležáckých tanků.

Ve fiskálním roce F08 (duben 2007 – březen 2008) Prazdroj investoval do dalšího rozvoje 2,77 mld. Kč, což je druhá nejvyšší částka od vstupu SABMiller do PPAS. Z toho více než 1/3 použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 mld. Kč.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Kolem prodeje pivovaru se bohužel objevují nepříjemné tahanice mezi zastupiteli a ty jsou často ke škodě celé věci. Například pře o tom, že zastupitelé nevěděli včas o zájmu pivovaru Holba, který nabízí více než původní zájemce LIF. Nabídka pivovaru Holba ale přišla v první fázi pouze jako dopis, nebyla podrobněji konkretizovaná. To se stalo až později, ale ani při nedávném rozšířeném jednání rady města o nabídkách na koupi pivovaru, kde už se sešlo více nabídek, nebyla nabídka pivovaru tak podrobná jako od společnosti LIF. Ta předložila podrobnou nabídku, dokonce včetně návrhu smluv. To ale neznamená, že by měl mít některý zájemce menší šance. Nakonec zastupitelstvo bude na podzim posuzovat všechny vážné nabídky. A bude muset rozhodnout. Netroufám si vůbec odhadnout, jak to nakonec dopadne. Buď se pivovar prodá, nebo ne. Nechci říci, že mi je jedno, jak to dopadne, ale já osobně jsem připraven na obě varianty. I na tu, že pokud zastupitelé s prodejem pivovaru nebudou souhlasit, nebude už město v tomto volebním období o prodeji pivovaru jednat.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel náchodského pivovaru

Nejmenší chmelnička světa přímo na náměstí vedle historické radnice symbolizuje význam chmele pro Žatec. „Zelené zlato“ se na Žatecku pěstuje tisíc let a prokazatelně déle než sedm století, jak dokazují středověké listiny, se ve městě vaří pivo.

Kdo má pivo rád, nesmí si nechat ujít návštěvu Žateckého pivovaru. Tam se při prohlídce dozví a na vlastní oči uvidí, jak se pivo vaří. „Máme dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ slibuje průvodce pivovarem.

Návštěvník se však musí připravit na teplotní šoky. I v parném létě jsou totiž v pivovarských sklepeních pouhé dva stupně Celsia. Zato ve varně u čtyř naleštěných měděných kádí je pochopitelně horko jako v předpeklí.

Žatecký pivovar, který patří k menším výrobcům piva v Česku, se pyšní tradičním postupem. „To znamená, že vaříme z klasických surovin, jen z vody, sladu a chmele. A potom pivo zraje v otevřených spilkách několik dní a dlouhodobě dozrává v tancích,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivo se z varny přes usazovací káď a spilku dostává až do sklepů samospádem. Pivovar totiž stojí ve svahu, kde před tisícovkou let stával přemyslovský hrad. Až na konci 18. století si žatečtí měšťané na jeho místě postavili nový pivovar. Kromě pivovaru stojí rozhodně za návštěvu také Chmelařské muzeum. V bývalém skladu a sušárně chmele vybudovali žatečtí chmelaři největší muzeum svého druhu na světě.

Unikátní lis a pražce „Jsou tu unikátní věci, jako třeba balotový lis z roku 1890. Nebo železniční pražce, kterými se dříve chmelnice kotvily,“ zve na návštěvu manažer Chmelařského muzea Vladimír Valeš.

Novinkou od letošní sezony je možnost degustace tří druhů piva. Pokud návštěvníci splní malý test v ochutnávání, dostanou glejt, že jsou mistrem chuti.

Procházka Žatcem je vůbec plná odkazů na chmelařskou a pivovarnickou tradici. Muzeum stojí na náměstí, kde mají všechny budovy chmelařský původ. Proto také město usiluje o zařazení mezi technické památky UNESCO.

Na Kruhovém náměstí zase leží obrovský sud a sto metrů od něj stojí renesanční sladovna, která čeká na opravu.

Chmel nechybí ani v Regionálním muzeu K. A. Polánka, které si jinak zakládá na vlastních archeologických nálezech. Jednou z expozic je Kabinet chmelových známek, tedy ukázka žetonů, jež dostávali česáči v dobách, kdy se ještě chmel česal ručně.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Na berounském okrese fungovalo v minulosti kolem dvaceti minipivovarů. Dnes pivo vyrábí pouze Berounský medvěd

Moderní pivovarnictví v Berouně počalo rokem 1871, tradice vaření piva je však spojena již se založením města. Na Berounsku bylo registrováno kolem dvaceti minipivovarů, dnes je jediným fungujícím Rodinný pivovar Berounský medvěd, který za svůj provoz vděčí Václavu Mayerovi, majiteli pivovaru.

Jak se zrodil nápad vybudovat v Berouně pivovar a jaký máte k pivovarnictví vztah?

I když jsem původně z úplně jiného oboru, pivovarnictví mě vždycky lákalo a kolem roku 1991 jsem se o to začal více zajímat. Se svým kamarádem, který je dnes sládkem, jsme na začátku dokonce sami zkoušeli vařit pivo v hrnci… Na ty doby mám velice hezké vzpomínky. V podstatě jsem byl vždycky pivovarským fandou.

Vyrábíte jedenácti a třináctistupňové nefiltrované pivo. Jaký je rozdíl oproti filtrovaným pivům?

Produkujeme jen nefiltrované pivo, které se od ostatních značek liší chutí i složením. Když se napijete nefiltrovaného piva, působí takovou příjemnou sytou chutí. Když naši prapředci říkávali, že je pivo tekutý chléb, bylo na tom leccos pravdy.

Častá otázka žen: Prý se po pivu tloustne. Je to mýtus nebo pravda?

Sám na sobě jsem si vyzkoušel, jak to doopravdy je. Pivo totiž obsahuje velké množství vitamínu B, který je sice velice prospěšný našemu organismu, ale jeho vedlejším účinkem je, že dostanete chuť k jídlu. Netloustnete tedy po pivu, ale po tom, co si k tomuto nápoji přikusujete. Samozřejmě pivo určitou energetickou hodnotu má, ale abyste ztloustli, museli byste pivo pít ve velkém množství.

Jaké máte plány s pivovarem do budoucna? Máme očekávat nějaké novinky?

Víte, já jsem takovým jakoby patriotem. Tak jako jsem v Berouně jsem obnovil značku Berounského medvěda, mám nyní myšlenky o obnovení tradice vaření piva v suchomastském pivovaru, kde momentálně funguje jen sladovna. Rád bych v budoucnu pojmenoval jedno pivo po panu Marešovi, bývalém majiteli pivovaru v Suchomastech.

Budete se i nadále věnovat výrobě pouze piva? Nepřemýšlíte i o něčem jiném?

Je pravda, že mám teď takový nápad založení likérky, kde bychom vyráběli vlastní likéry. Už máme vyzkoušených přibližně pět druhů nových likérů a myslím, že by to za pokus jistě stálo.

Video zde...

Zdroj: Berounský deník.cz | Autor: Dagmar Kratochvílová

Pivovarská restaurace, pivnice a také minipivovar, kde by návštěvníci mohli sledovat ukázky výroby piva, by měly začít v roce 2009 vznikat v areálu znojemského pivovaru Hostan. Počítá s tím revitalizační plán majitelů.

Svoji tvář by měl změnit i znojemský hrad. Má zde vzniknout zázemí pro pořádání konferencí a různých setkání ve Znojmě. V objektu pivovaru by měl vzniknout i prostor pro ubytování.

"Počítá se i s umístěním expozice o pivovarské historii. Dobová architektura budovy a celý kolorit stavby jsou k tomu ideální," řekla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Změna by se ale měla týkat jen části areálu. "Nejedná se o přebudování stávajícího pivovaru, ale o rekonstrukci a nové zprovoznění jeho horní třetiny, kde dříve byla stáčírna lahví," upřesnila Eliášová.

Spolupráce města s majiteli pivovaru

Výroba sudového piva by tak měla ve Znojmě zůstat zachována. V loňském roce pivovar vyprodukoval zhruba sto devadesát tisíc hektolitrů. Podle Eliášové je o něj velký zájem, stejně jako o limonádu, která se ve Znojmě vyrábí. V posledních letech ale produkce piva klesala.

Majitelé pivovaru spolupracují i se znojemskou radnicí. Ta již hledá nové využití pro areál přilehlého hradu. Město zvažuje možnost otevřít památku především kongresové turistice.

Mimo hlavní sezonu by tak pro tyto účely mohl být využit i sál předků a císařský sál. Pro konference a sympozia by mohl sloužit i současný ateliér a deset dalších místností v prvním patře hradu.

Podle znojemského místostarosty Mariana Keremidského město spolu s majitelem pivovaru chtějí vytvořit obecně prospěšnou společnost.

Město hodlá s majitelem pivovaru vytvořit obecně prospěšnou společnost. "Bude tak pro nás jednodušší čerpat dotace například z fondů Evropské unie," řekl. Kdy by k přípravě hradu na jeho novou funkci mělo dojít, ale zatím nechce předjímat. V nejbližších letech památka potřebuje zhruba sedmi set tisícovou investici na zajištění akutních oprav. "Dalších až dvanáct milionů bude potřeba na výměnu dožívajících konstrukcí a střešního pláště," dodal Keremidský.

Kongresy a různá firemní setkání jsou podle odborníků jednou z možností, jak do města přilákat turisty i mimo hlavní sezonu. Znojmu zatím chybí kvalitní reprezentační prostory a ubytování. V pivovaru by mělo být zhruba deset až dvacet pokojů. Město se podle Keremidského bude snažit majitele přesvědčit, aby kapacitu lůžek zvětšil.

Zdroj: Znojemský deník

Pivo za kilo brambor nabízí svým hostům v době, kdy řada z nich má hluboko do kapsy, hospůdka ve východoanglickém Edgefieldu. Návštěvníci hospůdky The Pigs (Prasata) mohou také žízeň zahánět za králíky z vlastního chovu, čerstvě zastřelené bažanty nebo holuby.

"Pokud jste vypěstovali, vykrmili, zastřelili nebo ukradli něco, co se může hodit do našeho jídelníčku, přineste to k nám a dohodneme se," stojí na tabuli u vchodu do hospůdky. "V čím horší situaci lidé jsou, tím jsou naše výměnné obchody oblíbenější," vypráví hostinská Cloe Waseyová. "Od začátku úvěrové krize zažíváme boom," dodává.

Podle současného kurzu "pivní měny" stojí pinta (o něco více než půllitr) zlatavého moku například kilo brambor, kilo čerstvého ovoce, 12 vajíček nebo tři makrely. "Nejčastěji nám lidé nabízejí zboží z vlastní produkce, které je daleko čerstvější a chutnější než to z velkoobchodu," říká hostinská.

"Takto se v hospůdce cítíme ještě více jako doma," pochvaluje si jeden za štamgastů.

Zdroj: Týden.cz

Výrobca belgického piva Stella Artois rozbehol kampaň, ktorou chce Britov prilákať na webovú súťaž. Píše o tom marketingový server Brandrepublic.

Paradoxne, pri uvedení svojej internetovej kampane LeCourage v septembri 2007 spoločnosť uviedla, že prestane produkovať tradičné výpravné TV spoty a základ svojej komunikácie na britskom trhu presunie na Stellaartois.com. Do televízie sa vracia len preto, aby na tento web upozornila.

Minuloročné uvedenie webového dobrodružstva LeCourage sprevádzala intenzívna televízna a printová kampaň. Návštevníci môžu prežiť príbehy "bájneho" sveta, v ktorom vznikalo pivo Stella Artois.

Nová TV kampaň má za cieľ podporiť práve návštevnosť stránky mužmi vo veku 18 až 34 rokov. Spot bude ladený v duchu hľadania ingrediencií piva v mýtickom 14. storočí.

Webovú stránku pripravila pre majiteľa piva InBev reklamná agentúra Lowe Worldwide. Aktuálnu kampaň spúšťa Stella už spolu s agentúrou Mother.

Minuloročný spot Le Courage

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Petra Dzurovčinová

Od září 2008 bude obměněna půllitrová NRW-láhev na pivo Bitburger. Uvedení nové láhve na trh předcházely testy spotřebitelů, kdy byla jako vítěz byla vybrána láhev, která odpovídala všem požadavkům. Nový typ láhve byl porovnáván se standardní láhví s dlouhým krkem a spolu s dosavadní NRW-láhví. Na základě výpovědí testujících osob se dalo přednost typu láhve, která padla lépe do ruky. Pozitivně byl rovněž hodnocen zvláštní reliéf těsně pod hrdlem láhve s nápisem “Bitte ein Bit”. Podle hodnocení byla nová láhev pokládána za stylovou, moderní a velice vhodnou. Celková hmotnost jedné přepravky je o jeden kilogram lehčí, a proto se dá snadněji přenášet a převážet.

Vývoj nové láhve na pivo Bitburger trval jeden rok. Tři návrhářské agentury vyvinuly dohromady 250 rozdílných tvarů a 100 prototypů. Ke konečnému testování bylo předloženo pouze sedm různých druhů láhví. Nový obal na pivo je návrhem agentury “Ropelius. Marke und Design”, vznikl za podpory jejich výrobního návrháře. Zavedení nové láhve na trh proběhne od září 2008 a bude doprovázeno komplexní komunikační kampaní v televizi a tisku pod heslem “Požitek v jeho nejkrásnější formě”.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Hospoda Kozlovna slavnostně zahájila provoz v centru Havlíčkova Brodu. V originálních prostorách se může usadit až 150 lidí, letní zahrádce pak 40 lidí, vychutnávat široký sortiment čepovaného piva a vybírat z tradiční minutkové kuchyně nejrůznější pivní pochutiny.

„Interiér havlíčkobrodské Kozlovny dbá zejména na detaily. Hosté zde mohou posedět na originálních židličkách u stolů s kopýtky, bar zdobí reliéf s kozlím motivem, světla na stěnách mají tvary půllitrů a majestátně působící socha kozla jako by dohlížela na veškeré dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry“, informoval Tomáš Vrána z tiskového servisu projektu Kozlovna.

V hospodě mohou hosté sledovat televisní přenosy na velkoplošných obrazovkách a současně nebudou rušit další, kteří budou hrát šipky či kulečník.

V Kozlovnách je pro náštěvníky připraven široký výběr čepovaného Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Premium (ležáky) a Velkopopovický Kozel Černý. Speciální sortiment jídel a chuťovek k pivu vychází z tradiční národní i regionální české kuchyně a přináší její moderní varianty.

"Testovací Kozlovna v Bystřici nad Pernštejnem, která byla otevřena v květnu loňského roku, se těší veliké oblibě, proto chceme tento koncept rozjet naplno. Věřím, že havlíčkobrodská Kozlovna bude v úspěchu pokračovat," uvedl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel, a dodává: "Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Byla by škoda, kdyby si zákazníci nemohli vychutnat Velkopopovického Kozla v originálních hospodách."

Zdroj a foto: Regionalist.cz | Autor: Eva Šinkovská

Zámecký park v Chyši se dnes večer promění v dějiště rokového koncertu. Ve 20 hodin tady odstartuje velká revivalová show s názvem The Beatles Night, jejíž hlavní hvězdou bude košická kapela The Backwards. Na scéně působí od roku 1995 a po původní tvorbě se členové rozhodli, že se budou věnovat hudbě své nejoblíbenější skupiny, tedy The Beatles. V roce 1998 tito slovenští hoši vyhráli Světový Beatfest v New Yorku, a nechali tak za sebou konkurenci třiceti šesti kapel z celého světa. Po pěti letech toto vítězství úspěšně obhájili. Jako předkapely se představí Jam & Bazar, kteří zahrají písně legendárních kapel, jako ABBA nebo třeba Boney M. Na vystoupení budou vypraveny zvláštní spoje z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Vstupné na koncert stojí 250 korun.

Zámek láká k prohlídce Pokud by diváci toužili spojit koncert s prohlídkou zámku, musí v pátek počítat s omezením jeho provozu. Úplně o ni ale nepřijdou. Zámek bude otevřen do 15. hodiny. Prohlídky budou v tento den probíhat po třiceti minutách a poslední začne ve 14 hodin.

Velkým lákadlem by se pro návštěvníky mohl stát chyšský pivovar, který vaří zdejší pivo podle staročeských receptur s použitím českých a moravských sladů a žateckého chmele. Chyšské pivo není filtrované a pasterizované a také neobsahuje chemické přídavky.

Prohlídková trasa zámku má tři části a návštěvníci si mohou prohlédnout zámecké interiéry, sklepení a expozici věnovanou pobytu Karla Čapka v roce 1917. Interiéry nabídnou podívanou na zrekonstruované sály, které jsou vybaveny převážně barokním zařízením. Zámecké sklepení zase reprezentuje nejstarší část zámku a jeho prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu. Expozice Karla Čapka ukazuje odraz jeho pobytu v Chyši a na Karlovarsku, který se promítl do jeho literární tvorby.

Zámecký park zase nabízí příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století. Návštěvníci zde najdou například čtyři sta let starou lípu. Nejstarší historické zprávy o Chyši pocházejí z druhé poloviny 12. století.

Vstupné na zámek je pro dospělé 50, pro studenty, důchodce a držitele karty ZTP 40, děti od 6 do 15 let zaplatí 30 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Plechatá

Zdraží jeden a automaticky zdraží i ostatní. Tak trochu davová psychóza, kdy stádo následuje prvního, který se k něčemu takovému vůbec odhodlá. Ale bylo tomu tak vždycky?

Co třeba za Rakouska-Uherska? Kdo tehdy určoval kdy a o kolik se vlastně může zdražovat? Přiznám se, že do této části pivovarské historie zas až tak moc nevidím. Najde se tady nějaký Rosťa Kloubek, který nám to ozřejmí? :-)

Při přemýšlení nad tím, jak tomu vlastně kdysi mohlo být, jistě napomůže také tato dobová listina - viz foto. Písečtí právovárečníci v ní oznamují, že "musejí" zdražit, protože i ostatní pivovary zdražují. Nikde žádná zmínka o tom, proč je zdražení nezbytně nutné. Je snad důvodem pro zdražení to, že tak učinil někdo jiný? A proč vlastně všichni zdražují v jeden a týž den? Že by nějaká kartelová dohoda, která předběhla dobu?

Belgická skupina InBev zlepšila svůj hospodářský výsledek navzdory stagnaci tržeb a růstu nákladů. Pivovaru pomohla nižší daňová zátěž.

Pivovarnická skupina InBev, která působí i na našem trhu prostřednictvím značek Staropramen, Braník a Ostravar, zvýšila ve druhém čtvrtletí zisk o 8,6 procenta na 542 milionů eur (více než 13 miliard korun). Podle agentury Bloomberg tak firma vydělala na jednu akcii 90 centů.

Tržby společnosti poklesly o 0,3 procenta, v západní Evropě dokonce o 5,5 procenta. Za celkové lepší hospodářské výsledky vděčí firma nižší daňové zátěži.

Společnost doufá v lepší výhled svého hospodaření především v souvislosti s fůzí s americkým pivovarem Anheuser-Busch, která byla oznámena minulý měsíc. Transakce by měla být dokončena ještě letos.

InBev operuje v Čechách díky vlastnictví pivovarů Staropramen, Braník a Ostravar. Na našem trhu drží přibližně 15procentní podíl. Mezi nejznámější značky pivovaru patří Stella Artois, Beck's a brazilské pivo Brahma. Skupina Inbev byla až do loňského roku celosvětově největším producentem piva, letos ji ale překonal SABMiller, který vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Václav Voseček

Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

„Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

„Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Kým za prvých sedem mesiacov roku 2007 v Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyexpedovali 96 631 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 126 274 hektolitrov. STEIGER za obdobie január až júl 2008 zaznamenal 31-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Celkovo vyrobili za 7.mesiacov slovenské pivovary 2,167 mil. hl piva, čo predstavuje medziročný pokles o 5 percent.

Vystaveným pivom si STEIGER udržiava stabilné tretie miesto medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sú veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1,1604 mil. hl za 7.mesiacov 2008) a Pivovary Topvar, a.s. (840 172 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

"Napriek medziročnému nárastu, s vývojom predaja nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žní a tohtoročný nepriaznivý priebeh letného počasia nám, aj väčšine ostatných pivovarov, ubral z očakávaného predaja. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvnilo predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy nad 30 stupňov zas spôsobujú, že ľudia prudko znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu, pretože im to nerobí dobre. Na odbyt sice vtedy idú nealkoholické a nízkostupňové pivá, ale to výpadok predaja ležiakov nenahradí. Ideálne pivárske počasie predstavuje 28 C v tieni a polojasno", konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za 7 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných necelých 6 percent. Medziročný nárast výstavu

piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu aj české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Zlatým klincom kampane bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne je najväčším z malých slovenských pivovarov. Vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva cca 200 pracovníkov. Nová filozofia dôrazu na kvalitu prišla s nástupom nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Väčšinovým akcionárom v pivovare STEIGER Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom STEIGRA sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Míchané nápoje na bázi piva a pivo bez alkoholu jsou rostoucími segmenty na klesajícím trhu s pivem.

Prostřednictvím propagační kampaně zameřené na inovované varianty míchaných nápojů na bázi piva se pivovarským výrobcům podařilo zaujmout mladé spotřebitele, kterým se přiblížili i demograficky. Tímto novým způsobem byl kompenzován úbytek spotřebitelů. Pivní výrobky bez alkoholu mají stále větší úspěch. Byly zaznamenány nové trendy, v souvislosti se změnou spotřebitelských zvyklostí a požitků u konzumentů nealkoholických nápojů. Bylo docíleno zvýšení tlaku na uspíšení vývoje nových obchodních značek. Proto pivovary rozšiřují svou propagační aktivitu a stále více se soustřeďují ná výrobu nových značek nápojů bez alkoholu.

Mezi nápoje na bázi piva, které byly nejčastěji uváděné do oběhu během roku 2007, patří s nejvyšším podílem na trhu Radler (36,8 %), Colabier (25,1 %) a nápoj s příchutí citronu (20,3 %).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Aktuální celoplošná televizní reklama na pivo Březňák rozvířila mezi znalci debaty o postavě pana Cibicha, muže z etikety. Kdo to vlastně byl, když je mu prokazována taková úcta?

Victor Cibich se narodil 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Jeho vzdělání není známo, celý život byl zřejmě drážním úředníkem, díky čemuž se často stěhoval. Oženil se roku 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou, se kterou měl dva syny, Bruna a Paula. Ve Velkém Březně se Cibichovi trvale usadili 12. března 1891. Bydleli v prostorném bytě v budově nádraží. V roce 1901 byl Victor Cibich kontrolorem soukromé rakouské severozápadní dráhy. O šest let později zažádal u obce Velké Březno o udělení domovského práva. V protokolu následného jednání obecního výboru je poprvé zaznamenána jeho funkce přednosty stanice Velké Březno.

Victor Cibich byl proslulý svou láskou k pivu Březňák nejen ve Velkém Březně, ale i okolí. V roce 1906 ho proto oslovila správní rada s nabídkou stát se tváří piva Březňák a Cibich rád souhlasil. Jeho portrét se od té doby objevoval na etiketách, reklamních cedulích, inzertních a propagačních materiálech všeho druhu. Jako protihodnotu dostal doživotní rentu 30 piv týdně, kterou si vychutnával v restauraci Tivoli ve Velkém Březně.

Pan Cibich zemřel v 59 letech. Záznam o jeho pohřbu vypovídá o jeho postavení ve společnosti a oblíbenosti. Na hřbitov ve Valtířově, kde má svůj hrob dodnes, se s ním přišli rozloučit členové hraběcí rodiny Chotků, úředníci a zřízenci státních drah, představitelé a členové místních spolků a korporací.

U příležitosti stého výročí ochranné známky s panem Cibichem se konala v Ústí nad Labem dvoudenní konference na téma „Muž, který dal pivu tvář“, na které se sešlo na čtyřicet historiků ze čtyř zemí Evropy. Přednášky pak byly vydány ve sborníku „Pivo lepších časů“. U stejné příležitosti byl nákladem pivovaru obnoven zapomenutý hrob Victora Cibicha na hřbitově ve Valtířově osazením epitafní desky. Současně bylo oficiálně pozměněno jméno muže z etikety, které bylo do té doby nesprávně známo jako pan Zippich, k čemuž přispěl patrně nepřesný fonetický přepis. O panu Cibichovi se rozepisuje také Martin Krsek ve své knize Šedesát ústeckých NEJ, jako o nejznámějším českém pivaři na světě.

Dokladem úspěšnosti motivu pana přednosty stanice je fakt, že postupem času používaly a stále používají Cibichův portrét na svých etiketách pivovary v Itálii, USA, Kostarice, Uruguayi, Rumunsku, Francii nebo ve Vietnamu – samozřejmě bez souhlasu mateřského velkobřezenského pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Video: YouTube.com

Letos poprvé dojde k propojení soutěže o nejlepšího barmana s festivalem belgických speciálů a vybraných gurmánských lahůdek.

Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin se znovu rozbíhá. Již šestý ročník navazuje na úspěšnou tradici celorepublikových mistrovství, letos bude ale obohacen o zcela nový rozměr. Ke každému typu piva se budou prezentovat i na míru šité gurmánské lahůdky připravené pod taktovkou šéfkuchaře karlovarského Grandhotelu Pupp Jana Pípala.

Obchodní sládek Pivovarů Staropramen Libor Vávra nejprve zasvěceně představí specifické vlastnosti belgických speciálů v rámci své prezentace pivního someliérství. „Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin jsou typově odlišná piva a poznávání jejich nuancí je opravdový chuťový zážitek,“ říká Libor Vávra.

Jan Pípal, držitel titulu Kuchař roku 2003/04, následně připraví speciální gurmánské lahůdky na míru ke každému ze tří typů piv. „Hledání optimálních kombinací má několik pravidel. Například k aromatickému jídlu je vhodné chuťově výrazné pivo, jako Hoegaarden,“ objasňuje Pípal.

Vše bude probíhat během slavnostního finálového klání o Mistra České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois, které se bude konat 18. srpna v nádherném prostředí Trojského zámečku v Praze. Celkový vítěz pojede v říjnu obhájit své zkušenosti na celosvětové finále Stella Artois Draught Master 2008 do belgického Leuvenu.

V rámci Mistrovství změří své schopnosti v co nejrychlejším a nejdokonalejším natočení prémiového ležáku Stella Artois profesionální číšníci a barmani napříč Českou a Slovenskou republikou. „Nominovány jsou ty provozovny, které nejlépe plní kritéria dokonalé prezentace Stelly Artois a dalších našich značek,“ osvětluje princip nominací Martin Jahoda, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Odborná porota pod vedením režiséra Jana Hřebejka se soustředí především na správné dodržování servírovacího rituálu Stelly Artois, který má celkem devět kroků. „Při prezentaci jednotlivých barmanů klademe mimo jiné důraz na správný sklon sklenice při čepování, výšku pěny, její správné seříznutí, ale i kvalitu a rychlost provedení jednotlivých kroků servírovacího rituálu,“ poznamenává Jahoda.

Vloni zvítězila v Mistrovství České republiky Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Letos se Česká republika zapojuje do Mistrovství již šestým rokem, v Belgii proběhne již po jedenácté.

Historie mistrovství STELLA ARTOIS WORLD DRAUGHT MASTER

Mistrovství světa v servírování belgických piv pořádá společnost InBev již od roku 1997. V této soutěži měří své dovednosti v čepování a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů číšníci a barmani z celého světa. V soutěži je kladen velký důraz na proces čištění sklenice, správnou pozici kohoutku při čepování piva (nesmí se dotýkat piva, pěny, ani sklenice), výšku pěny (ne vyšší než dva prsty) a závěrečné ponoření sklenice do studené vody. Každý krok bedlivě sleduje a hodnotí odborná porota.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Měření velikosti zákalu při výrobě nefiltrovaného piva je důležitým krokem při řízení kontroly kvality v této oblasti pivovarství. V současné době se pracuje s kalibrovanými fotometry, které jsou schopné přesně stanovit míru zákalu piva podle EBC (European Brewery Convention). Díky těmto měřením je poskytován stálý obraz přítomného zákalu. V omezeném rozsahu se sleduje jeho dlouhodobá stabilita. Měření velikosti částeček probíhá podle EBC za použití laseru. Výsledky přítomnosti stálého zákalu jsou uváděny v procentuálním zastoupení. S určitostí lze předpokládat, že nesedimentující zákal bude mít podíl velikosti částeček přibližně 1 μm. Prostřednictvím uvedené metody lze úplně přesně rozdělovat počty částeček v jednotlivých velikostních třídách. V případě, že je známa hustota a velikost přítomných částeček, mohou se získané údaje použít k odhadu následujícího stavu systému. Při využití měření hodnot před a po dekantování (podle EBC) je možné stanovit významný podíl zákalu s velikostí částeček kolem 1 μm. Tato hodnota slouží jako nepřímý parametr, od něhož se dá předpovědět, zdali se bude vyskytovat stálý zákal. Za použití měřicího systému Helos a Sucell jsou prováděna měření takovým způsobem, aby byla zajištěna kvalita u různých druhů zakalených piv. Stanovení se může provádět velice rychle v laboratoři nebo také přímo na výrobní lince bez rušivého vlivu bublinek oxidu uhličitého. Při tomto způsobu zpracování výsledků se mohou měnit parametry procesu, který může být následně rychle regulován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Na ovlaženie tela i duše sa už pred tisíckami rokov zrodil bior, inde peor, pier či bier

Pramienok nápoja z kvaseného obilia začal vytekať už v Mezopotámii. Akkadi, Babylončania i Asýrčania varili pivo z jačmeňa, pšenice aj prosa, Sumeri pozývali na „kaš“ zo sladu. V Egypte bdela nad výrobou piva bohyňa lásky Hathor a robotníci na pyramídach dostávali denne dva džbány ako povinný prídel k chlebu, cesnaku a cibuli.

Starodávna Gália obohatila pivo rascou, starí Slovania ho varili aj z raže a ovsa. V Ázii mu dala inú chuť ryža.

Amerika uprednostnila kukuricu a cukrovú trstinu, Indiáni v strednej časti kontinentu zase rastlinu aloe a javorový sirup. To všetko dalo pivu storaké farby a chute.

Už v jedenástom storočí sa na Slovensku začali variť takzvané chmelené pivá, o osemsto rokov neskôr vznikali pivovarnícke fabriky. Pivo sa vtedy najviac pilo na Vianoce, Veľkú noc, ale aj v bežné piatky i stredy a počas pôstnych dní namiesto zakázaného mlieka.

V súčasnosti sa aj slovenský zlatý mok blíži k takzvanému europivu. Trh si rozdelili veľkí pivovarnícki hráči a z dvadsiatich siedmich pootváraných malých slovenských pivovarov napokon ostalo iba osem.

„Pred troma rokmi sme sa doteraz ako jediní rozhodli pre varenie špeciálov a ich fľašovanie,“ hovorí riaditeľ Kalteneckeru v Rožňave Ladislav Kovács. Najťažšie je vraj odhadnúť, na akú špecialitu je slovenský zákazník už pripravený.

A tak iba pomaly a postupne varili pšeničný Weizen, neskôr polotmavý Jantár, banánové a kávové pivo, pivo s výťažkom z tokajského vína, višňové a vanilkové pivo, tmavý šestnásťstupňový Brokát, údený Rauchbier, čili pivo a novinku – tmavé pšeničné Dunkel Weizen.

Zdroj: Trend Víno.sk | Autor: Soňa Hudecová-Podhorná

Společně s dalšími osmi porotci zvolil Josef Tolar, sládek a výrobně technický ředitel Budějovického Budvaru, na festivalu "Great British Beer Festival (GBBF)" nejlepší pivo Velké Británie, který pořádá spotřebitelská organizace CAMRA. Z více než dvou tisíc značek, které se celkově přihlásily do soutěže, zvítězila Alton´s Pride z hrabství Hampshire. Vítěze český sládek volil mimo jiné s členem britského parlamentu či odborným redaktorem britské televize BBC.

"Vítězné pivo bylo mým favoritem. Je to zlatohnědé pivo velice čisté chuti se zakouřeným nádechem. Obsahuje asi 3,8 procenta alkoholu a musím říci, že se velice příjemně pilo. Jsem přesvědčen, že zvítězilo nejzajímavější pivo, které přesvědčilo prakticky všechny porotce," uvedl k vítěznému pivu Tolar.

Britský způsob hodnocení při pivních soutěžích je odlišný od toho českého, kdy se hodnotí například plnost či hořkost. Kromě klasického anonymního hodnocení, kdy porotci jednotlivé vzorky bodují ve čtyřech kategoriích - chuť, vůně, vzhled a dojem - jsou piva hodnocena i v diskusi mezi porotci a na jejím základě je určen vítěz.

"Bylo to velice působivé a pro mě, jako Čecha, i nezvyklé. Je to takový systém dle anglického práva, kde se o všem debatuje. Kromě bodového hodnocení porotci o jednotlivých pivech diskutují a až na základě této diskuse a vzájemného přesvědčování vzejde vítěz. Debata byla místy velmi bouřlivá, zvláště v ní vynikal právě redaktor BBC, který ale, stejně jako všichni členové poroty včetně poslance britského parlamentu, pivu opravdu rozuměl. Myslím, že je to velice spravedlivé a tímto způsobem lze odpovědně zvolit nejlepší pivo i mezi naprosto rozdílnými typy piv, jako tomu bylo na této soutěži," vysvětlil Tolar.

V modelu soutěže na GBBF jsou totiž ve finálovém kole hodnocena piva velice odlišných typů, která se do závěrečného klání kvalifikuji vítězstvím v šesti pivních kategoriích: Bitter, Best Bitter, Dark & Light Mild, Golden Ale, Speciality Ale a Strong Bitter. Na GBBF se v nich utkalo 73 značek, které hodnotilo 33 porotců. Ti určili vítěze jednotlivých kategorií a poslali je tak před hlavní porotu, která rozhodla o celkovém vítězi. K šesti vítězům je pak automaticky přiřazen vítěz soutěže o zimní speciál, která se koná v zimním období.

"Britský pivní trh je v porovnání s naším velice rozmanitý a nabízí opravdu širokou nabídku různých druhů piv. Tomu odpovídá i rozsah soutěže a kategorií. Posledních sedm piv je pak hodnoceno bez jakýchkoli rozdílů a záleží na tom, jak pivo dokáže porotce zaujmout. Myslím, že je to takový spotřebitelský výsledek. Ale rozhodně se nedomnívám, že by hodnocení bylo laické. Britové jako národ jsou velkými znalci piva a porotci jsou mistři svého řemesla. Velmi si vážím toho, že jsem mohl být členem této poroty," podotkl Tolar.

Kromě soutěže o nejlepší pivo byla součástí GBBF dražba různých předmětů, jejíž výtěžek je tradičně určený na charitativní účely. Vrcholem této soutěže pak byla dražba nazvaná "Brewer for a Day", tedy možnost stát se na jeden den sládkem vybraného pivovaru. Pro letošní rok byl cenou jeden den v roli sládka v Budějovickém Budvar. Značka Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek, a proto byl o možnost vařit zde jeden den pivo velký zájem. Vítězem se nakonec stal sedmdesátiletý Ian Dobson, jeden ze zakladatelů sdružení CAMRA a v období 90. let i jeho předseda. V dražbě zvítězil nejvyšší nabídkou v historii GBBF, když za roli sládka pro jeden den nabídl 1250 anglických liber, tedy téměř 39 tisíc korun.

"Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů," řekl ke svému vítězství Ian Dobson. Ten má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Poprvé jej navštívil před rokem 1989 a podle jeho slov byl tehdy motivován hlavně snahou vyzkoušet dobré pivo.

Pro Dobsona je v pivovaru připraven náročný program, který mu poskytne komplexní představu o náplni činnosti sládka v Budějovickém Budvaru. Vítězstvím získá přístup na všechna místa, která sládek v průběhu jednoho pracovního dne při své práci navštíví. Ve výrobě bude s Tolarem přebírat suroviny pro výrobu piva či testovat jednotlivé fáze procesu vaření piva. V průběhu dne pak společně naplánují výrobu Budějovického Budvaru pro další období nebo zkontrolují průběh stavebních prací a budou jednat se stavebními dodavateli. Kromě návštěvy v pivovaru je pro Iana Dobsona připraven jednodenní pobyt v Praze a v Českém Krumlově.

"Mám opravdu radost, že vítězem je právě Ian, který má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Chceme mu připravit opravdu realistickou zkušenost, a proto spolu začneme hned v šest hodin ráno," dodal s úsměvem Tolar.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Malý, ale známý březnický pivovar Herold změnil majitele. Po amerických investičních fondech vstoupil do firmy tuzemský majitel - pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése.

Američany ovládaná společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA prodala Herolda po třech letech svého působení.

Na půl plynu

Podle informací HN je důvodem ekonomická situace pivovaru, který je už několik let ve ztrátě a vyrábí přes 14 tisíc hektolitrů ročně - tedy ani ne polovinu toho, jakou má kapacitu.

Američané prodali březnický pivovar se značkami, jako je Herold, Bastard, Porter či Kameňák. Pivovar sice vyváží podstatnou část své produkce do zahraničí, především USA, Anglie a Finska, ale na domácím trhu a ve svém regionu byly jeho speciály k vidění a k ochutnání stále méně. Klesaly i prodeje v síti obchodních řetězců.

Nový vlastník chce vybudovat silnou regionální značku, obnovit českou distribuční síť i některé chátrající objekty.

"Obchodní politika orientovaná na vývoz do Spojených států amerických a Velké Británie byla díky neustálému posilování kurzu české koruny pro malý pivovar neudržitelná," vyjádřil se včera nový ředitel Miroslav Abrahám, který vystřídal na tomto postu Američana Davida Porteouse. Prodeje piva podle ředitele Abraháma klesaly i přesto, že pivovar vybudoval v minulých letech v devíti státech USA síť šedesáti odběratelů. Cenu za pivovar firmy tají.

"Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují," vyjádřil se nedávno pro HN Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil.

Bývalý ředitel pivovaru David Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii a pivo, zejména speciální značky, které vyhrávají nejednu degustační soutěž. A odmítal prodávat doma i v cizině lacino. Tradiční česká kvalita má být podle něj k mání za odpovídající cenu. "Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv," tvrdil Porteous.

Vlastnické rošády

Před společností Pivovar Herold Breznice Holdings USA patřil pivovar Američanovi Charlesi Corrymu, jenž má stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS.

Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.

Prodej březnického Heroldu je další z několika změn vlastníků tuzemských pivovarů, ke kterým došlo v poslední době.

Poté, co světová pivovarnická čtyřka Heineken loni koupila Královský pivovar Krušovice a letos k němu přidala i Zlatopramen a další značky ze skupiny Drinks Union, následovaly další vlastnické rošády.

Česká společnost K Brewery rozšířila počet ovládaných pivovarů o další značky - o protivínský Platan, jihlavského Ježka nebo Klášter Hradiště.

O prodeji svého pivovaru jedná i město Náchod.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Jen třikrát do roka najdou fajnšmekři na prodejních pultech oblíbené sváteční pivní speciály – na Vánoce, Velikonoce a třetí várka piva s vyšších obsahem alkoholu se vaří na tradiční pivní slavnosti. Ty vypuknou již tuto sobotu v areálu litovelského pivovaru.

Při Litovelském otvíráku si návštěvníci budou moci kromě piva kvasnicového, černého, s lavinovým efektem a dalších sedmi druhů klasicky vařeného piva vychutnat i bohatý kulturní doprovodný program. Kralovatmu letos stejně jako loni bude Fleret s Jarmilou Šulákovou.

„Kromě řízných lidovek v Litovli zazní i hanáčtina v podání rockové kapely Stracené Ráj, vrcholem večera pak bude dvouhodinový koncert legendární skupiny Turbo. Kromě ní na slavnostech zahrají i revivalové kapely Abby a Robbieho Williamse či Rock'n'Roll Band MarcelaWoodmana,“ přibližuje hudební program jeden z organizátorů Miroslav Slaný. V půl jedenácté večer pestrou směsici kapel i žánrů zpestří ohňostroj.

Bavit se na slavnostech ale kromě pivařů budou i sportovci a děti. „Litovelský otvírák se snaží nalákat za kulturou, dobrým pivem i zábavou celé rodiny. Pro ty nejmenší jsme připravili program na Malé scéně, kde vystoupí historické skupiny,“ dodává Slaný. Přespolní návštěvníky na slavnosti, na kterých loni osm tisíc lidí vypilo kolem tří set sudů piva a spořádalo přes tři tisíce šest set porcí jídla, bude z olomouckého Horního náměstí zdarma vozit kyvadlová doprava.

Zájemci mohou od devíti do sedmnácti hodin také nahlédnout do procesu výroby klasicky vařeného piva a vydat se na exkurzi pivovaru. Musí se ale nahlásit předem, zájem o komentované prohlídky je totiž velký. Jen loni se do spilek, varny a ležáckých sklepů vydalo na dva tisíce lidí. Vstup na pivní slavnosti je zdarma.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Lenka Strnadová

O tom, že Humpolci pivní festival přirostl za ta léta k srdci, se o tomto víkendu přesvědčili všichni, kteří na Hudební festival Bernard dorazili. Alkoholické, ale i nealkoholické pivo teklo proudem a Horní náměstí zaplnili jak milovníci zlatavého moku, tak milovníci muziky pod širým nebem. Letos poprvé se zraky návštěvníků festivalu obrátily na jinou stranu náměstí a u desítek stánku se zaručeným zahnavačem žízně bylo živo. Na pestrém programu si našli své vyznavači dechovky, popu, rock and rollu i country. Ten správný šmak k pivu dodal v sobotu odpoledne oblíbený Vlasta Redl. Nadšené fanynky zase rozvlnil Michal Hrůza se svojí kapelou.

Podle tradičních pivních návštěvníků neměla akce chybu, organizace ale přece jenom malé mouchy měla. Nečekaná změna totiž zklamala nemálo fanoušků Petra Koláře. Ten zahrál o dvě hodiny dřív než bylo uvedeno v programu, a tak ti, co se vydali na festival speciálně za ním, měli smůlu. Troška zklamání vládla u vstupu na náměstí také kvůli stejně vysokému sobotnímu vstupnému i v sedm hodin večer.

Tradičně potěšila kapela Žlutý pes, která vedle rádiových hitů nezapomněla ani na ty své nejstarší. Atmosféra největší humpolecké akce se nezapřela a završil ji skvostný ohňostroj za doprovodu písně od skupiny Pink Floyd. Ani na závěr festivalu se nepolevilo v rytmu a Rock & Roll Band Marcela Woodmana doslova roztančil celé humpolecké náměstí. Pivo, dobrá muzika, klobáska a správná letní nálada - sečteno a podtženo, stálo to za to.

Zdroj a foto: i-vysočina.cz

Německý sport čelí hrozbě obrovských ztrát z reklamních příjmů. Spolková vláda totiž plánuje drasticky zredukovat i reklamu na pivo, která přináší německým klubům ročně přes 800 milionů eur (téměř 20 miliard korun). Nejvíce by tento krok postihl fotbal. Sportovní svazy i pivovary se zkoušejí s vládou dohodnout, konečné rozhodnutí padne na jejich jednání 15. září.

Německý fotbal přitom prosperuje jako nikdy předtím a ještě vloni byl nejziskovějším v Evropě. Teď ale přichází jedna rána za druhou. Na konci července zakázal německý antimonopolní úřad bundeslize šestiletou televizní smlouvu, která měla fotbalu přinášet půl miliardy eur ročně. Důvodem byla údajně nedostatečná ochrana spotřebitelů. Vadil především zákaz vysílat sestřihy na veřejnoprávní televizi před osmou hodinou.

Tentokrát se dostal německý sport do střetu se spolkovou vládou. Ta již v minulosti výrazně omezila reklamu sázkových společností ve sportu, teď chystá totéž i na výrobce piva. Reklama na cigarety a tvrdý alkohol je přitom omezena již v rámci evropské legislativy, dodatečný zákaz pivní reklamy by mohl platit už od ledna příštího roku.

Nový zákaz by se měl týkat veškeré reklamy na pivo na dresech, televizních spotů i názvů arén. Prostor pro loga výrobců piva by měl být jen minimální. S nápadem na zákaz pivní reklamy přišla třiatřicetiletá vládní zmocněnkyně pro drogové závislosti Sabine Bätzingová. "I kdyby to byla reklama na pivo bez alkoholu, mladí ten rozdíl nemohou poznat," prohlásila Bätzingová ze socialistické SPD.

Ani jedné z dotčených stran se to ovšem pranic nelíbí a už si s ní dohodly na 15. září společné jednání. "Když vidím, jak se politici při fotbalových šampionátech mohou s fotbalisty i funkcionáři samou láskou umačkat, pak si říkám, kam se ta jejich láska poděla teď. Zrovna teď, kdy je nejvíc potřebujeme," prohlásil předseda představenstva Bayernu Mnichov Karl-Heinz Rummenigge.

Německý sport už bije na poplach a počítá škody. Kluby by podle agentury SID přišly o 300 milionů eur ročně, dalších 557 milionů by prý sport ztratil na příjmu z televizní reklamy. "Proboha, to si vážně někdo myslí, že se kvůli logu na dresu budou mladí upíjet do němoty?" prohlásil Hans Jürgen Grabias z marketingu pivovaru Krombacher.

Zdroj: iHNed.cz

Plocha pro chystanou stavbu pivovaru v chotěbořské průmyslové zóně musí být větší, než se původně předpokládalo. Zástupci města Chotěboř proto odhlasovali, aby se rozšířilo zastavěné území pro pivovar v zóně místo dřívějších 1000 čtverečních metrů na 2000. Pivovar v chotěbořské průmyslové zóně chtěl původně stavět podnikatel z Velké Británie, ale ze zdravotních důvodů rezignoval a svůj podíl přenechal českým kolegům. Stavba nového chotěbořského pivovaru by měla začít už v průběhu letošního podzimu.

Zdroj: Deník.cz

Devět druhů točených piv, terasa, grilování, 200 míst k sezení, venkovní terasa, opékané sele,udírna, živá hudba - taková je nabídka akce s názvem Litomyšlský pivní festiválek. K tomu pořadatelé nabízejí několik soutěží, například v chytání pivních tácků.

Zdroj: MF Dnes.cz

Čtyři druhy točeného piva a bluegrassová klasika v podání petičlenné kapely Pergamen z Českých Budějovic. To jsou hlavní lákadla zítřejších slavností piva s názvem Husinecké vědro na parkúru jezdeckého oddílu Husinec. Akce začíná ve 14 hodin.

Pro návštěvníky jsou připravené soutěže ve zručnosti, v tanci o Husinecké vědro nebo v rychlosti pití piva. V programu jsou také ukázky vozidel Veterán klubu Kaplice nebo breakbeatové předtančení od mistrů světa a Evropy.

Zdroj: MF dnes.cz

Obrovský obraz patří od tohoto týdne k ozdobám centra Žatce. Tři muže s půllitry piva, jak sedí na žoku s chmelem, namaloval akademický malíř Lubomír Fárka. Jako předlohu využil historický snímek, jehož originální skleněný negativ je vystaven v Chmelařském muzeu.

Obraz o rozměrech 11,5 krát 7,5 metrů v ulici Obránců míru symbolizuje chmelařskou historii i tradici vaření piva v Žatci. Jeho výroba stála zhruba 90 tisíc korun. „Město pronajalo plochu občanskému sdružení, pan Fárka to namaloval, chmelařské firmy daly peníze,“ shrnul žatecký radní Radek Růžička.

Zdroj: MF Dnes.cz

Absolutním hitem letošního léta je nefiltrovaná Holba, lidově nazývaná kvasničák. V nabídce je pouze jako sudová, takže nabízí dobrou příležitost vyrazit si na jedno do blízké hospůdky nebo u ní přijemně posedět na letní zahrádce. Nepasterovaná Holba je zatím k mání v několika šumperských hospodách i okolí. Zajít si na ni můžete třeba do pivnice Disco 1 v Šumperku a výborně ošetřenou Vám ji načepují také v restauraci U Peterků v Petrově nebo v restauraci U Urbanů v Dolních Studénkách. Letos už její odbyt dosáhl 240 hl, což je ve srovnání s loňskem o 40 procent více a celkově lze předpokládat prodej až 700 hl.

Kvasničák je pivo s přirozeným obsahem neodfiltrovaných pivovarských kvasinek. Má lahodnou osvěžující chuť, kterou získává dlouhým zráním v ležáckém sklepě.“ Jeho minimální doba je 30 dní a pak se z ležáckých tanků stáčí přímo do sudů.” říká Vladimír Zíka z pivovaru Holba, který potvrzuje oblibu tohoto výjimečného produktu a vyjadřuje plány do budoucna.“ Díky rostoucí poptávce chceme ještě během léta počet hospod rozšířit nejen v Šumperku, ale i okolí. Nezávisí to však jen na nás, rozhodující je především vybavení hospod. Kvasnicové pivo je tzv. živé se zvýšeným obsahem aktivních kvasinek a proto potřebuje stabilně nízkou teplotu, podobnou při jaké zraje v pivovaru v ležáckém sklepě. Je tedy nutné uchovávat ho ve sklepích nebo velkoobjemových chladicích boxech.“ Právě vysoké nároky na skladování i jeho ošetřování způsobily, že od výčepu téměř zmizelo a to i přesto, že zájem o něj je obrovský,” říká Vladimír Zíka. Kvasnicové pivo nejenže podporuje dobré trávení, ale je současně bohatým zdrojem vitamínů i dalších zdraví prospěšných látek a díky osvěžující chuti ideální pro zahnání žízně.

Zdroj: Holba.cz

Pivovar Černá Hora uzavřel na začátku tohoto roku smlouvu s Českým svazem cyklistiky o partnerství mezi pivovarem a olympijským reprezentačním týmem v kategoriích junioři U23, Elite a reprezentanty cyklistiky v BMX. Smlouva se týká propagace Pivovaru Černá Hora během přípravy na Olympijské hry v Pekingu 2008 a na Olympijských hrách Peking 2008. Členem českého ambiciózního olympijského týmu je například cyklistka a zároveň rychlobruslařka Martina Sáblíková a třináctý závodník celkového pořadí Tour de France Roman Kreuziger.

Britský odborný časopis Beers of the World (Piva světa) vyhlásil vítězem druhého ročníku soutěže nejlepší piva světa v jedné ze čtyř hlavních kategorii, kategorii ležáků, pivo značky Primátor Exkluziv 16%, kterou vyrábí Pivovar Náchod, a.s. Vítězem v dalších hlavních kategoriích, kategorii piv typu Ale anglického typu byl vyhlášen belgický Tripel Karameliet. V kategorii piv typu stout/porter zvítězil anglický Rouge Shakespeare Stout a v kategorii pšeničných piv německý Kaltenberg König Ludwig Weissbier. Soutěže se zúčastnilo více než 250 značek ze stovky pivovarů z Evropy včetně Velké Británie, USA a Austrálie. Mezinárodní porota, složená z pivovarských odborníků a novinářů, degustovala anonymně vzorky ve třech kolech. Vybrala celkem 20 piv a právě náchodský Primátor Exkluziv 16% zaujal porotu vedle vytříbené chutě i barvou a dalšími vlastnostmi špičkového piva.

Také další náchodská piva, prezentovaná v soutěži, uspěla. V dílčí kategorii nejlepší tmavý ležák byl nejlepším pivem vyhlášen Primátor Dark a v dílčí kategorii nejlepší vícestupňový ležák Primátor Exkluziv 16%. Patrně největším překvapením pro porotce bylo v konkurenci německých piv umístění pšeničného piva Weizenbieru z náchodské produkce na druhém místě v kategorii pšeničných piv.

„Vítězství našeho v piva v hlavní kategorii i úspěchy dalších našich značek v dílčích kategoriích chápeme jako výraz ocenění práce všech, kteří chtějí a hlavně umějí v náchodském pivovaře uvařit vysoce kvalitní pivo a zároveň to vnímáme jako výzvu i závazek vyrábět to nejlepší pivo i do budoucnosti,“ uvedl Ing. Josef Hlavatý, generální ředitel a místopředseda představenstva Pivovaru Náchod a.s., který je zároveň členem prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů a členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tento mezinárodní úspěch jen podporuje názor, že kvalitní pivo může vyrobit i malý, regionální pivovar a vyplácí se sázka na výběr kvalitních surovin a používání tradiční technologie“ dodal Ing. Josef Hlavatý.

Slavnostní vyhlášení a předávání cen

Pořadatel je pan Damian Riley-Smith (zastřešuje 4 časopisy). Soutěž je pořádána časopisem Beers of the World a slouží k propagaci nejlepších piv na světě.

Letos se vybíralo z více jak 250 piv (cca 100 pivovarů), slavnostně vyhlášeno pak bylo 20 piv - pouze vítězové.

Slavnostní ceremony proběhla ve stylovém pubu v samotném centru Londýna s ochutnávkou mnoha piv a zúčastnilo se jí cca 20 osob, za přítomnosti porotců a novinářů, pozváni byli jenom vítězové.

Hodnocení probíhalo anonymně ve třech kolech, v prvním hodnotili piva novináři, celkem 8 osob

Style

Class - vyhlášeni

Sub-Category - vyhlášeni

Category – vyhlášeni

Hodnocena byla piva podle Style a vybrán vítěz do tzv. Class category

V Class category byli k hodnocení přizváni sládci a pivovarníci, celkem 16 lidí, kteří vybrali vítěze tzv. sub-category.

Zde zaznamenal pivovar 2 úspěchy:

World´s best dark lager – Primátor Dark

World´s best strong lager – Primátor Exkluziv 16%

Protože piva byla naprosto výjimečná a mnohdy vítěz vyhrál jen o několik bodů, bylo rozhodnuto v sub category udělit tzv. HIGHLY COMMENDED což je něco jako druhé místo o prsa…

Zde pivovar získal 2. místo s Weizebierem , vyhrál Konig Ludwig z Německa.

Tímto oceněním celé vyhlášení začínalo a pivovar sklidil ohromný aplaus, jakožto češi vařící weizenbier.

O celkovém vítězi opět rozhodovali novináři, ti se shodli na absolutním vítězi v kategorii Category winners: pouze 4 ocenění

World´s best lager – Primátor Exkluziv 16% - absolutní vítěz, cca 20 stylů ležáků

Dále byly vyhlášeny:

World´s best ale – Belgie Tripel Karameliet

World´s best stout / porter – Anglie Rogue Shakespeare Stout

World´s best wheatbeer – Německo Konig Ludwig

Pivovar získal jako jeden z mála 4 ocenění!!!

Celkové předávání cen byl pro zástupce pivovaru exportního manažera Romanu Jansovou ohromný sugestivní zážitek

Koncert skupiny Iron Maiden, která v České republice vystoupí v rámci svého turné "Somewhere Back In Time - World Tour 2008", se bude konat v pátek 8. srpna na nově postaveném stadionu v pražském Edenu. Partnerem letošního koncertu se stal pivovar Budějovický Budvar, n.p , který je také exkluzivním dodavatelem piva na pražském koncertu Iron Maiden. Návštěvníci koncertu budou mít k dispozici 60 výčepů, o které se bude starat tým 140 lidí.

Již v pátek 8. srpna navštíví Českou republiku skupina Iron Maiden v rámci svého světového turné "Somewhere Back In Time - World Tour 2008". Příznivci této heavy metalové legendy se tak mohou opět po roce těšit na unikátní vystoupení, které se bude konat na nově postaveném stadionu v pražském Edenu. Atmosféru koncertu podtrhne i přítomnost Budějovického Budvaru, protože právě ten je partnerem letošního koncertu a exkluzivním dodavatelem piva v průběhu vystoupení. Koncert se uskuteční od 19:00 hodin.

„Je nám velkou ctí, že jsme se stali partnerem koncertu skupiny Iron Maiden, která je celosvětově nesmírně oblíbená a pro české fanoušky rockové hudby je téměř legendou,“ komentuje tuto událost Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Oblibu britské heavy metalové skupiny potvrzuje i ohromný zájem o vstupenky. V současné době je již téměř vyprodáno. Pro návštěvníky bude připraven také dostatek nepasterovaného světlého výčepní piva značky Budějovický Budvar. „Pro podobné obří koncerty máme připravenu speciální techniku a zvláštní technologii čepování. Asi 70 % objemu bude tvořit nepasterované pivo, které budeme čepovat přímo z cisteren. Kvalitní hudební zážitek tak doprovodí i pivo s nejvyšším stupněm čerstvosti,“ dodává Petr Samec. Pro návštěvníky bude připraveno 60 výčepních zařízení, o která se bude starat tým 140 lidí.

Koncert Iron Maiden není jediným, kde se v letošním roce fanoušci dobré hudby setkají s pivem z Budějovického Budvaru. Tento pivovar bude mj. i partnerem koncertu americké skupiny R.E.M., který se uskuteční již 17. srpna opět v Praze na stadionu Eden. Další hudební vystoupení pak Budějovický Budvar připraví pro fanoušky kvalitní muziky na tradiční Den v Budvaru, který se letos koná 13. září. V jeho průběhu vystoupí řada známých hudebních skupin na dvou pódiích (např. No Name, Code Red, Wanastowi Vjecy a další).

Skupina Iron Maiden připravila své světové turné "Somewhere Back In Time - World Tour 2008" při příležitosti vydání koncertního DVD „Live After Death“. Svým fanouškům skupina nabídne kromě novinek i exkurzi do historie, zaměřenou především na 80. léta, „Powerslave Tour“ z let 1984-85 a dále na klíčové okamžiky ze „Somewhere In Time Tour“ z let 1986–87. Skupina Iron Maiden zavítá do Prahy již po několikáté, naposledy zde vystupovala před třemi lety. Více informací o koncertu naleznete na stránkách www.stadioneden.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V posledních dvou měsících zřídil Prazdroj 16 nových tankoven

Obliba tankového piva roste. Za posledních pět let se spotřeba piva z tanků zvýšila o více než pětinu, přičemž letošní průměrná měsíční výtoč tankového piva je nejvyšší v historii. Objem čepovaného piva představuje přibližně deset procent všeho piva Plzeňského Prazdroje, které se v hospodách a restauracích v ČR vypije. Pivo všech značek Plzeňského Prazdroje je dostupné ve více než pěti stech tankovnách po celé republice.

Spotřeba piva nejvíc roste v letních měsících a to se týká i piva z tanku. Letošní červen byl z tohoto pohledu rekordním, ještě nikdy nevypili čeští pivaři v jednom měsíci tolik tankového piva. Celkový objem prodeje v tankovnách Prazdroje dosáhl 31 tisíc hl., tedy 6,2 milionu piv značek Gambrinus, Pilsner Urquell, Radegast a Velkopopovický Kozel.

Od roku 1995, kdy byla v plzeňské pivnici U Korbele představena první "tankovna" dnešního typu, se počet hospod s tankovým pivem stále zvyšuje. Tankové pivo Plzeňského Prazdroje v současnosti čepuje 516 provozoven, největší zastoupení má značka Gambrinus (cca 370 míst).

Péče o kvalitu a zároveň obrovský zájem o pivo z tanku motivoval Plzeňský Prazdroj k zavedení i menších, 5 hl nádob. Ty zpřístupnily tento způsob skladování a čepování piva i provozovnám s relativně menší výtočí. Přesto musí provozovna být schopna tanky vyčepovat cca do týdne nebo do tří dnů po naražení. Proto jsou pro jiné hospody vhodnější klasické KEG sudy. Ty Prazdroj nabízí provozovatelům restaurací ve velikostech 50, 30 a 15 litrů. Důležité je, aby čepované pivo bylo vždy čerstvé, a to právě malé soudky s obsahem třiceti piv zaručí i u provozů, kde pivo není hlavním nápojem.

Desetihektolitrové nádoby má 80 % tankových provozoven. Zbývající pětina tankoven je vybavena tanky o objemu 5 hl. Provozovny se také liší počtem tanků. Asi jedna pětina má pouze tři tanky, ale převážná většina hospod, skoro tři stovky, má 4 tanky. "Zajímavostí je, že asi padesát provozoven v republice zvládne "utáhnout" i šest tanků. Raritou je Plzeňský dvůr v Brně s deseti tanky," říká Tomáš Doležal, vedoucí tankového hospodářství Plzeňského Prazdroje.

Zřízení tankovny instaluje vlastním nákladem Plzeňský Prazdroj. Nerezové tanky musí být umístěny ve speciální chlazené místnosti, kde teplota nepřesáhne 8°C.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pražská developerská společnost Bohdalecká obchodní má stále v plánu přebudovat uzavřený domažlický pivovar na minipivovar, restauraci a hotel. Firma už má projekt a podala posledního června žádost o vydání stavebního povolení. Radnice ale tvrdí, že investor nesplnil smluvní termíny, a od smlouvy odstoupila. Podáme žalobu na neplatnost odstoupení, řekl jednatel firmy Jiří Kappel. Domažlice už hledají jiné investory a mají tři zájemce. "Čtyřikrát jsme Bohdalecké posunuli vydání stavebního povolení. Nestihli ani poslední termín do konce června," řekl starosta Miroslav Mach. "Termín pro předložení žádosti o stavební povolení byl prodloužen jedenkrát, a to 21. června 2007, dodatkem ke kupní smlouvě z loňského února," reagoval Kappel. Dodal, že žádost o stavební povolení podala firma 30. června. "Zastupitelstvo ale už 27. června schválilo, že s námi smlouvu ukončí. Považujeme výpověď za neplatnou a podáme žalobu," řekl Kappel. Bohdalecká navíc napadla stavební povolení sousedního Kauflandu, který má otevřít prodejnu v listopadu, také na ploše bývalého pivovaru. Zpoždění žádosti o stavební povolení způsobily podle Kappela problémy kolem územního a stavebního řízení Kauflandu. Investor protestuje, že nebyl přizván jako soused ke stavebnímu řízení, na jehož vydání navazovaly jeho smluvní termíny Bohdalecké. Neznali jsme podmínky stavby; Kaufland staví na pozemcích, na něž máme smlouvu, řekl Kappel. Domnívá se, že informace starosty "jsou účelově nepravdivé" vedené snahou vypovědět vzájemně podepsanou smlouvu z února 2007. Podle ní má investor získat bývalý pivovar za 7,23 milionu Kč. Mach ale řekl, že objekt, jehož historie sahá do roku 1341 a je jedním z nejstarších v Evropě, si město trvale ponechá a do dvou let ho za 40 milionů Kč přebuduje na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Koncem srpna bude mít město na stole studii. "Na podzim požádáme o peníze z evropského programu ROP. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru mají dotovat městskou kulturu. Pivovar bude naší obrovskou propagací, dodal Mach.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Pivní soutěže o největší pivní břich či pití piva na čas, ochutnávka patnácti druhů piv, orientální tanec, recesistické vystoupení a kankán i polykání žiletek fakírem budou moci zažít v sobotu 9. srpna návštěvníci bohumínského Hobbyparku v centru města. Od 14 hodin zde totiž propuknou historicky první pivní slavnosti.

K poslechu, ochutnávce piva i tanci bude návštěvníkům pivních slavností hrát kapela Lavina, orlovská kapela Carneval a večer pak bohumínská formace Grog. „Své recesistické vystoupení i kankánu předvedou návštěvníkům pivních slavností i mažoretky z Horní Lhoty. Ty jsou pověstné tím, že průměrný věk členek této taneční skupiny je nad 60 let a průměrná hmotnost nad 70 kilogramů. Známé jsou i z pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím, kde účinkovaly na konci loňského roku,“ uvedla mluvčí města Bohumín Lucie Balcarová.

Kromě mažoretek bude na pivních slavnostech k vidění i orientální tanec v podání tanečnice Yasminy. Další umění z Orientu předvede fakír Hakim. Ten divákům ukáže, jak se dá hrát s ohněm a nebude chybět polykání žiletek či meče i další napínavé atrakce.

Milovníci piva se mohou těšit na ochutnávku chmelového moku hned z pěti pivovarů, které představí celkem 15 druhů piv. Kromě piva si však lidé budou moci pochutnat na grilovaném mase a rybách, sýrech, točené zmrzlině, ledové tříšti či cukrovinkách. „Na ty nejmenší návštěvníky čekají také atrakce i soutěže. Děti se budou moci projet v autíčkách, zaskákat si ve skákacím hradě či si zaházet velkými hracími kostkami nebo mohou zkusit házení do plechovek. Na ty, kteří rádi pokoušejí štěstěnu, čeká i kolo štěstí,“ řekla Lucie Balcarová. Soutěže však čekají nejen na děti, ale i na dospělé. Ti budou soutěžit v pití piva na čas a pořadatelé tak chtějí založit rekord prvních pivních slavností. Chybět nebude ani klání ve znalostech piva a pivovarnictví a závodit se bude také o největší pivní břich.

Zdroj: Info z města.cz

Jedenapadesátá Dočesná, slavnosti piva a chmele, se ani letos v Žatci neobejdou bez hvězd. Překonat jubilejní 50. ročník a návštěvu Karla Gotta sice bude těžké, pořadatelé ale slibují opět velkolepou podívanou pro všechny věkové kategorie.

Padesátý první ročník se bude konat v pátek 5. a sobotu 6. září. Hlavní podium bude tradičně na náměstí Svobody.

„Hlavním lákadlem v pátek bude vystoupení Michala Pavlíčka. V první části koncertu vystoupí s osmdesátičlenným orchestrem, druhá bude věnována kytarovým legendám, ve třetí si přivede hosty. Přislíbeni jsou například Bára Basiková nebo Vilém Čok,“ uvedl ředitel žateckého divadla Martin Veselý, který má každoročně slavnosti piva a chmele na starosti.

Hlavní hvězdou letošní Dočesné měla být kapela Chinaski. Zda ale v Žatci skutečně vystoupí, se neví. Manažeři kapely se zatím nevyjádřili, jestli Chinaski budou dále pokračovat v koncertování. Skupinu totiž v minulých dnech postihla tragédie, když po nehodě na motorce zemřel její bubeník a textař Pavel Grohman. Ani pokud populární Chinaski nepřijedou, nebudou se ale rozhodně návštěvníci v sobotu nudit. To už je programem provede moderátor Radek Jirgl. „Milovníci taneční hudby se mohou těšit na Maduar,“ přiblížil M. Veselý. Přijede také Lenka Filipová.

Oproti předchozím letům nebudou podia tři, ale pouze dvě. Bez diváků letos zůstane oblíbená divadelní zahrada, na které byla několik let umístěna country scéna. „Dočesná v divadelní zahradě probíhala na pozemku, který nebyl zkolaudován. Město bohužel nechce do tohoto projektu investovat, takže country scéna tam již nemůže být,“ zdůvodnil Martin Veselý. Country z Dočesné ale nezmizí, country scéna se přesune na autobusové nádraží. „Country tam bude v pátek od 18 hodin do půlnoci. V sobotu pak na stejném místě od rána do čtrnácti bude dětská scéna, odpoledne a večer rocková,“ vypočítal Veselý změny.

I na druhé scéně nebude nouze o známá jména. „Největším country tahákem by měla být Věra Martinová, na dětské scéně potom se svými písničkami Jaroslav Uhlíř. Fanoušky rocku určitě potěší kapely Horkýže Slíže nebo Škwor,“ sdělil ředitel divadla.

V pozadí nezůstanou ani milovníci dechové hudby. V rámci Dočesné se totiž v sobotu v žateckém letním kině uskuteční oblíbený Hopfest.

Pořadatelé připravili také jednu úplnou novinku. „Ve Dvořákově ulici vznikne historické tržiště. Představena budou řemesla i tradiční občerstvení. Budou tam také ukázky šermířů nebo hudební vystoupení,“ říká ředitel. Sám je prý zvědav, jaký ohlas u návštěvníků novinka získá.

Během loňského ročníku, na počet návštěvníků rekordního, byly problémy s přeplněnými toaletami. „Přijali jsme potřebná opatření, počet toalet jsme opět navýšili,“ slíbil M. Veselý.

S pivovary se stále jedná, osloveno jich bylo několik desítek. „V současné době vím o čtrnácti pivovarech, které projevily zájem do Žatce přijet,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Petr Kinšt

Milovníci zlatavého moku měli v pátek v podvečer jedinečnou možnost seznámit se s chodským pivem. „Pivo je naše rodinná krev, vaříme je už 100 let,“ nadnesl při své přednášce o chodském pivu, která se konala v rázovité chodské restauraci U Sv. Jána v Trhanově, sládek z rodinného pivovaru v Chodové Plané Jiří Plevka.

Podle svých slov nemá na podobné přednášky příliš času, ale tentokrát rád udělal výjimku. „Dnešní beseda o pivu, to byl prima nápad pana Novotného představit Chodům ´jejich´ pivo. Pro chodské pivo jsme usilovali o ochrannou známku ještě před našímn vstupem do Evropské unie. Původně ji měly mít všechny značky, ale pak udělali v Bruselu změnu a všechna piva se musela přeregistrovat,“ řekl Deníku Plevka s tím, že Chodovaru to trvalo do počátku letošního roku. Nyní je rád, že se vše podařilo a zhruba před měsícem bylo Chodské pivo zapsáno jako značka do evropského věstníku. „České pivo není registrováno do dneška,“ dodal sládek.

A co se mohli návštěvníci besedy dozvědět? Například to, jaká chodská piva se vyrábějí a proč figuruje ve znaku pivovaru pes Albi. „Chodské pivo má jasně definované suroviny, ze kterých se vyrábí. Pivovar si dal do znaku psa Albiho. Je to proto, že pes byl ve znaku sladovnického cechu. U nás se traduje, že právě pes Albi našel pramen, který dodnes používáme k vaření piva. Prý je tam pořád a pramen hlídá,“ řekl nám sládek Plevka a dodal: „Chceme dělat to, co Čechy proslavilo. Krédem je udržet pro budoucí generace klasický český ležák, tedy pivo vyráběné za pomalého kvašení a nízkých teplot.“

Zdroj: Domažlický deník | Autor a foto: Milena Cibulková

O tom, že v malebném městysu se kdysi vařilo pivo možná nevědí mnozí místní obyvatelé, chataři ani výletníci.

Díky aktivitě občanského sdružení Rataj, které se angažuje při obnově místních památek, však ožil i tento dávno zapomenutý objekt, který se nachází v těsné blízkosti zámku. „Ty sklepní prostory se začaly obnovovat již v šedesátých letech, kdy tu měl vzniknout klub mládeže, ale nakonec se ty práce zastavily v polovině,“ přiblížila Eva Jančíková z občanského sdružení Rataj. Bohužel již tedy nedošlo na zavedení vody a elektřiny.

Členové sdružení se rozhodli atmosféry pivovarských sklepů využít pro pořádání kulturních akcí, které by přinášely případné byť drobné příspěvky na další obnovu interiérů. „Již se nám podařilo vystavět schody do sklepení, kam se původně lezlo po skále,“ připomněla Eva Jančíková.

Původně uvažovali i o umístění expozice věnované pivovaru a jeho historii. „Zjistili jsme, že je tam obrovská vlhkost, proto je tam možné mít pouze u exponáty, na které tak nepůsobí,“ dodala Jančíková. Nově otevřená část pivovarských sklepů tvoří zhruba třetinu z celé části sklepení. Chybí ještě upravit podlahy a stěny, které jsou obložené cihlami.

Pivovar tu fungoval od konce šestnáctého století, kdy si ho postavili pánové Malešičtí z Černošic. Pivo se vyrábělo až do druhé poloviny 19. století, kdy vyhořel. Zůstala jen část obvodových zdí, které byly nově zastřešeny. Areál nyní vypadá jako pět na sebe navazujících objektů, který dříve sloužil jako dílna a později jako kino.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Jitka Pokorná

Muzikál Postřižiny, který bude za necelé tři týdny k vidění i v Nymburce, už navštívilo více než tři tisíce lidí.

Nevšední divadelní představení svede na jednu scénu profesionály – Jana Rosáka, Pavla Vítka, Pavla Landovského, Petra Jančaříka a další, ale i ochotníky. Spolu s nimi si zahraje několik starostů poberounských obcí, starosta Nymburka, ředitel pivovaru Nymburk, senátor Jiří Oberfalzer a dokonce i středočeský hejtman Petr Bendl.

Na jevišti se kromě lidí objeví také koně, kráva, koza, stařičký náklaďáček, motocykl z 20. let minulého století a třeba i více než sto let stará hasičská stříkačka.

„Diváci se mohou těšit na koupel Maryšky a paní hostinské v pivovarském sudu, odvážný skok pana De Giorgiho z pivovarského komína, na zabijačkové pochoutky i postřižinské pivo. Vše ozdobí původní hudba a originální pěvecké či taneční výkony,“ zvou organizátoři.

V Nymburce budou na programu hned dvě představení - 22. a 23. srpna vždy od 19 hodin. „Představení jsem viděl před čtyřmi lety a můžu říct, že opravdu stojí za to ho vidět,“ dodal ředitel nymburského pivovaru a jeden z účinkujících Pavel Benák s tím, že k ochutnání bude i speciální pivo, které k této příležitosti nymburský pivovar vyrobil.

Zdroj: Nymburský deník | Autor: Olga Ševčíková

Od ukončení výroby piva v Mělníku letos uplyne významné výročí. Lidé se o pivovarech v Podolí, Pšovce a v Mlazicích dozvědí prostřednictvím připravované výstavy. „Expozice připomene historii výroby piva v pivovaru na Podolí i Pšovce,“ říká Martin Klihavec z Mělníka, který ji připravuje.

Chystáte výstavu k výrobě piva, proč?

V Mělníku se jedno velké panelové sídliště jmenuje Pivovar, ale málokdo si uvědomí, že tento název je odvozený od místa, kde stával kdysi mělnický pivovar. Letos ke konci roku, konkrétně v prosinci, uplyne 50 let od ukončení výroby piva.

Kde byly ve městě pivovary a jaký měly osud?

Výstava připomene historii výroby piva v pivovaru na Podolí i na Pšovce. Již v roce 1626 měšťané Mělníka založili Panský pivovar a vinopalnu města Mělníka při městském dvoře v Doleních Přívorech. Poté, co v roce 1726 vyhořel, přenesli výrobu piva do bývalého dvora v Mělníku Podolí. V letech 1900-1901 byla postavena nová budova pivovaru. Před druhou světovou válkou byl pivovar několik let v majetku rodiny Lobkowiczů. Po znárodnění v roce 1948 byl začleněn do národního podniku Polabské pivovary, poté pod Nymburské pivovary a nakonec do národního podniku Středočeské pivovary, ale jen do roku 1958, kdy byl zrušen. Poté již sloužily hlavně pivovarské sklepy jako sklady banánů národního podniku Zelenina až do 70. let 20. století. kdy byla celá budova zbourána a začalo se s výstavbou panelového sídliště.

Co všechno bude na výstavě k vidění?

Budou tu dobové fotografie jak budovy pivovaru, tak interiéru pivovaru, staré pohlednice, na kterých je zachycen pivovar, pivní lahve s tlačenými nápisy, etikety, plány, různé dokumenty a reklamní materiály jako například reklamní cedule, hlavičkový papír či reklamy z tisku.

Jsou všechny exponáty vaše, nebo si nějaké půjčíte?

Všechny vystavené exponáty jsou z mé sbírky, které se věnuji teprve od roku 1997. Získávám je na mnoha burzách sběratelů pivních suvenýrů nebo z bazarů či vetešnictví po celé České republice. Řadu předmětů mám i od místních obyvatel a pamětníků.

Kdy a kde výstava bude?

Výstava bude zahájena vernisáží ve středu 10. září 2008 v 18 hodin ve vstupní hale mělnického Masarykova kulturního domu. Potrvá dva měsíce, přesně do 31. října 2008.

Zdroj: MF Dnes.cz

Již tradičně je druhý víkend ve Vrchlabí ve znaku konzumace pivního moku a letos tomu zajisté nebude jinak. Na jedenáctý ročník Krkonošských pivních slavností přijalo pozvání prozatím osm pivovarů známých i méně známých značek.

Návštěvník se také může těšit na bohatý kulturní program a jelikož májí letošní slavnosti v názvu dvě jedničky, dvě české jedničky také vysoupí. Bude to Lucie Bílá a Věra Martinová.

Pivní slavnosti proběhnou na vrchlabském náměstí v sobotu 9. srpna od 9.00 hodin.

Zdroj: Hradecký deník.cz

Antimonopolní úřad chce prověřit, zda se tuzemské pivovary nedomlouvají na chystaném zdražení. Potvrdil to šéf sekce hospodářské soutěže úřadu Robert Neruda s tím, že podobný průzkum dělá úřad vždy, když oborové skupiny oznámí hromadné zdražení. Většinou se ukáže, že podobné výroky nemají s kartelem nic společného, přesto chce úřad situaci pečlivě sledovat, uvedl Neruda.

O zdražování informoval ve středu šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Ceny se zvýší podle něj i přesto, že klesají ceny ječmene. Všichni výrobci zatím o svých plánech mlčí. "Bojí se toho, že ztratí trh. Ne, že by lidé přestali pít, ale že přejdou k levnějším značkám," uvedl Veselý.

"Pokaždé, když nějaký svaz informuje o chystaném zdražení, vyzýváme ho, aby to nedělal. Na žádnou kartelovou dohodu ale většinou nepřijdeme," uvedl Neruda. Letos už se úřad zajímal například o omezení dodávek tuzemských mlékařů, toto jednání ale podle něj nemohlo poškodit trh. Na rozdíl od kartelu drůbežářských firem, které se dohodly na společném vyjednávání se zpracovateli masa a dostali za to pokuty v řádech statisíc až milionů korun.

Zdroj: Finance.cz

Žatecký pivovar ze severu Čech nyní vyrábí 30 tisíc hektolitrů piva ročně. Přitom v roce 2002 to bylo jen osm tisíc hektolitrů a pivovaru hrozil zánik. Spasil ho nový majitel, angličan Rolf Munding. Ten zde investoval půl miliardy a pivo se snaží prosadit například v prestižních londýnských restauracích.

"Pohybuje se v mezinárodním obchodě dlouho, takže nám pomohl s exportem. Otevření cest do Anglie, Ameriky, Austrálie, to je jeho práce," oceňuje pomoc majitele současný obchodní ředitel Radek Vincík.

Pro pivovar je přitom vývoz životně důležitý. Polovina produkce se vyváží, roste například odbyt v Rusku. Naproti tomu v Česku se žatecké pivo prodává jen v okolí. I když...

"Jsme lokální pivovar, nemáme větší ambice. Ale je pravda, že ty lokální hranice se pořád rozšiřují, jak do našeho okolí přichází i jiné pivovary," vysvětluje Vincík. Žatecké pivo už je tak k dostání nejen v okrese Loun a jeho okolí, ale třeba na Karlovarsku, Mělnicku, Kladensku.

Ceny piva v Česku ale pořád nejsou takové jako v zahraničí. "Od začátku bylo naším cílem vařit vysoce kvalitní pivo. Tomu také odpovídají ceny. Snažíme se například dostat do prestižních restaurací. Ať je to ve středu Londýna nebo v trendových restauracích v Americe. Ceny jako tam si ale v tuzemsku dovolit nemůžeme," říká Vincík.

Proto není výjimkou, že když mladí Angličané, kteří ochutnali pivo v Londýně, přijedou do Žatce, nestačí se divit. "To se stává. Přijdou tady do restaurace, otevřou jídelní lístek a když vidí ceny, málem jim vypadnou oči,“ potvrzuje Vincík. Zatímco v Londýně je žatecké pivo za tři a půl libry, tedy přes 100 korun, v Žatci je za nějakých patnáct korun.

Zdroj: iDnes.cz | foto: Karel Kopáč

Budějovický Budvar zahájil na Slovensku celoplošnou kampaň na prémiový ležák Budweiser Budvar. Kampaň je postavena na spojení piva a slovenských atributů - krásných slovenských ženách, Tatrách a haluškách. Cílovou skupinou jsou muži vyhledávající kvalitu. Na kampani spolupracovala pražská agentura Kaspen.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Britský úřední šiml se pase na půllitrech a pintách. Dokládá to případ polského majitele hospody Kuchnia Polska v britském Dorcasteru, který točil pivo značky Zywiec do půllitrů, namísto aby nabízel tradiční pinty. Teď mu hrozí tučná pokuta, nebo dokonce soud. Napsal to na svých internetových stránkách britský deník The Daily Telegraph.

Provozovatel hospody Nic Davison obdržel upozornění, že užíváním půllitrů a třetinkových sklenic, které dostal od polského pivovaru, porušuje zákon. Pokud svůj prohřešek nenapraví, může dostat pokutu až ve výši 2000 liber (asi 60 000 Kč). A když výměnu skla nestihne do 28 dní, čeká ho soud.

Pinty vs. Evropa

Britové o zachování svého systému vah a měr vedli dlouhá léta spor s Evropskou unií, která požadovala sjednocení s evropským metrickým systémem. Nakonec v boji o libru, palec, stopu či pintu zvítězili a mohou je dál používat. I když zákon často požaduje, aby se měřilo také v kilogramech či metrech, v případě točených nápojů trvá na pintách.

Živnostníci v Británii, obzvlášť ti, kteří pocházejí ze zahraničí, se proti nařízení bouří. Tvrdí, že by každý měl mít možnost vybrat si sám, který systém měření bude ve svém podnikání používat. Úřední šiml ale řádí dál.

"Je to nemyslné. Je to natvrdlé a absurdní. Nějaká šarže na oddělení obchodnických standardů se prostě zbláznila... Prostě se ukázalo, jak je ten zákon hloupý," zformuloval za všechny ostatní stížnost Davison.

Zdroj: Týden.cz

ro mnohé je to ta nejpříjemnější letní kombinace. Pivo a hudba. V míře vrchovaté se jí dostane už od zítřka všem návštěvníkům Slavností piva v rekreačním areálu Kamínka u Roštína.

Pořadatelé se letos snažili a na oslavu zlatavého nápoje nalákali hodně zvučná jména. Povedlo se jim ulovit kapelu Divokej Bill, která dopředu avizovala, že letos v létě příliš vystupovat nechce, nebo slovenské No Name. Přijedou také skupiny Arakain, Škwor neboWalda Gang. „Zajímavé bude také vystoupení skupiny, jež si říká Legendy se vracejí. Je to kytarové uskupení kolem prezidenta hudební akademie Petra Šišky a Romana Izaiáše z Dogy, kteří zahrají akusticky,“ přiblížil program hlavní organizátor Lubomír Zakravač.

Oproti klasickým festivalům by na Kamínce pivo nemělo hrát druhé housle, veškeré dění se bude točit kolem něj. „Už teď můžu slíbit minimálně patnáct druhů piv ze sedmi pivovarů. Kromě klasických značek, jako je Pilsner Urquell, Radegast nebo Staropramen, nabídneme také méně známé pivo Svijany. Milovníci tohoto nápoje dostanou k ochutnání kvasnicové nefiltrované nebo klášterní pivo,“ vypočítal část tekutých lákadel Zakravač.

Nebude se však pít jen tak, pro návštěvníky se chystá hned několik soutěží. „Lidé se mohou zúčastnit třeba soutěže s názvem pivní moták. Desetkrát musí oběhnout pivní sud a po tomto výkonu pak ještě najít hostesku s půllitrem a ten vypít,“ popsal jednu ze záludných disciplín pořadatel. Návštěvníci si to mohou rozdat i ve štafetách a dalších soutěžích, které se už za několik ročníků festivalu ustálily. „Některé už ale bohužel nepořádáme. Dřív se porovnávala i pivní břicha, ale jeden z účastníků měl takové míry, že už by ho asi nikdo nepřekonal,“ popsal se smíchem Zakravač. Zájemci si mohou na místě také zdarma nechat nakreslit vlastní karikaturu. Kdo se chce na Slavnosti piva vypravit, má ještě dnes možnost koupit zvýhodněnou dvoudenní vstupenku. Lístek dostane v předprodeji za 350 korun. Na místě se bude platit o stokorunu víc.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martina Fojtů

Kde bude od pátku do soboty na Vysočině největší koncentrace českých hudebních hvězd? Hned třináct kapel zahraje od 8. do 9. srpna na Horním náměstí v Humpolci. Konají se tam tradiční pivní slavnosti, které pořádá Rodinný pivovar Bernard.

Letos poprvé se oblíbená akce přejmenovala na Hudební festival Bernard.

Do Humpolce se chystá například Ewa Farna, skupina Vypsaná fixa, Děda Mládek Illegal Band a s poněkud tvrdší hudbou i Visací zámek. Svůj repertoár přednesou i populární Slováci z kapely No Name, ale také bouřlivák Vlasta Redl, Kapela Michala Hrůzy či Petr Kolář. „Dáváme prostor také regionálním kapelám a proto na festivalu zahraje dechová hudba Vysočinka a humpolecká country kapela Skaláci. Po několika letech se do Humpolce vrací i Rock'n'roll band Marcela Woodmana,“ říká k programu Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí humpoleckého pivovaru Bernard.

Původně měla přijet zahrát i skupina Chinaski. „Kvůli tragickému úmrtí Pavla Grohmana z této skupiny se ale jejich vystoupení neuskuteční. Místo nich zahraje skupina Žlutý pes,“ zdůvodnil jedinou změnu v programu.

Sobotní závěr festivalu vyvrcholí komponovaným, dvacet minut trvajícím ohňostrojem s hudebním doprovodem.

Pivo ani prohlídky pivovaru chybět nebudou I když pořadatelé slavností upozorňují především na hudební program, pivo z produkce Rodinného pivovaru Bernard na Horním náměstí v Humpolci chybět nebude.

Jenom v loňském roce se podle Mikuláška vytočilo na festivalu 37 tisíc půllitrů piva. „Letos čekáme, že to bude ještě víc. V loňském roce jsme měli padesát šest výčepních kohoutů, letos jejich počet posílíme na sedmdesát,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Z produkce pivovaru Bernard najdou milovníci piva na náměstí všechny produkty a všechny se budou prodávat za jednotnou cenu. Výjimkou budou jenom dva druhy nealkoholického piva,Bernard s čistou hlavou‘, které se budou v Humpolci po oba dva dny točit zdarma. „Chceme, aby se lidé, kteří sem jedou autem, mohli bezpečně a s čistou hlavou vrátit domů,“ vysvětluje záměr Mikulášek.

Osvé nepřijdou ani milovníci pivních soutěží. „Soutěžit se bude například v rychlosti a šikovnosti, ale rozhodně ne v množství vypitých piv,“ zdůrazňuje mluvčí pivovaru.

Jak se pivo vaří a co to všechno obnáší se dozvědí lidé na prohlídkách pivovaru Bernard. Čtyři vyškolení průvodci seznámí účastníky s tajemstvím výroby rezavého moku. „Skupiny si prohlédnou základní výrobní provoz pivovaru, podívají se k varnám, k tankům, i do stáčírny,“ připomíná.

Prohlídky pivovaru zdarma jsou naplánovány v sobotu od 9 do 14 hodin. Skupiny zájemců budou mít sraz u brány pivovaru, kde dostanou časové kupóny. „Maximální počet účastníků v jedné skupině je dvacet pět. Je o to obrovský zájem, v loňském roce se prohlídek zúčastnilo kolem šesti set lidí,“ zdůraznil.

Kvůli festivalu se musejí lidé projíždějící městem smířit s dopravními omezeními. Po dobu konání festivalu Bernard nebude povolen průjezd náměstím.

Vstupenky na Hudební festival Bernard je možné letos zakoupit za výhodnější cenu v předprodeji na internetu - v síti Ticketpro. Předprodej bude ukončen v pátek ve 12 hodin. Poté budou lístky k sehnání už jenom u vstupu. Vstupenky budou slosovatelné. Šťastní majitelé deseti permanentek se mohou těšit na zajímavé ceny. Všechny lístky budou navíc opravňovat majitele k bezplatné návštěvě Hliníkária - muzea zasvěcenému imaginární postavě Hliníka z filmu Marečku, podejte mi pero.

Děti do 15 let a důchodci budou mít vstup na festival zdarma. „Mládež, které bude od 15 do 18 let, bude označena speciálními páskami odlišné barvy, což jim znemožní kupovat si alkohol,“ dodal Mikulášek.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ilona Muselová