A zase se vaří. Pivovar v Dobrušce po 13 letech obnovil výrobu piva.

V pátek tady uvařili první várku dvanáctistupňového Rampušáka. Poprvé ho veřejnosti představí na Svatováclavských slavnostech v Dobrušce na konci září.

„Jedná se o kvasnicové, nefiltrované pivo, uvařené dle původní receptury. Stáčet je budeme vedle sudů i do PET lahví o objemu jeden a 1,5 litru,“ uvedl jednatel společnosti Staročeský pivovárek Milan Vedra. Rampušák bude od října k dostání v prodejně v areálu pivovaru, časem se v Dobrušce chystají rozjet i výrobu dalších druhů piv včetně speciálů.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Hradecký deník

Pro milovníky piva připravil Zámecký pivovar v Oslavanech na poslední srpnovou neděli pivní slavnosti.

Návštěvníci budou moci ochutnat místní piva Novic, Templář, Františkova 13 a speciální polotmavý patnáctistupňový Velmistr. Kromě dobrého pití bude také co poslouchat. Na pódiu se vystřídají skupiny Woraz, Arcus, WBC nebo The new moure experience. Děti se mohou těšit na soutěže, chybět nebude ani tombola, ohňostroj nebo pokus o rekord v pití piva.

Zdroj: MF Dnes.cz

Čtrnáctiprocentní polotmavý Grošák, tmavý speciál Černé uhlo, Hukvaldské nebo Šalvějové pivo. To je jen výběr specialit, které budou dnes a zítra k ochutnání na Štramberských pivních slavnostech. Náměstí ožije slavnostmi už dnes v 11 hodin dopoledne a příchozí se mohou těšit například na vystoupení recesistické skupiny Direkt s.m.o. z Kopřivnice, a to od 15.30 hodin, nebo půl hodiny nato na koncert Petra Bendeho. V neděli čeká návštěvníky třeba barmanská show nebo profi ukázky thai-boxu či kick-boxu.

Zdroj: MF Dnes.cz

Užijte si pivo a koncerty v Hanušovicích. Co se děje na hradech?

Hanušovice - Vrchol kopce Šeráku vysokého 13,51 metru mohou dnes symbolicky zdolat návštěvníci pivovarských slavností v Hanušovicích. A to hned několika způsoby - na horolezecké stěně nebo při ochutnávce Šeráku Speciál se stupňovitostí 13,51, který v pivovaru Holba Hanušovice vaří jen dvakrát do roka. Tentokrát uzrál pro návštěvníky pivovarských slavností, které dnes od 13 hodin oslaví první kulaté výročí.

Letošní 5. ročník Ryzích pivních slavností bude ve znamení hudby a tance. Pivovarské veselí dnes odpoledne zahájí mažoretky a slavnostní přípitek pivem Holba z právě naraženého soudku, hudební přehlídka poté vyvrcholí koncertem kapely Support Lesbiens, Bludověnky, skupiny Holátka a tradiční cimbálovky.

„Počítáme s tím, že návštěvníci tvoří pestrou věkovou paletu a každému navíc vyhovuje jiný styl zábavy. Tomu jsme se snažili přizpůsobit a umožnil nám to i rozsáhlý pivovarský areál. Instalovali jsme do něj několik pódií, aniž by se účinkující vzájemně rušili,“ vysvětluje Lenka Krellerová z marketingu pivovaru Holba.

V sobotu odpoledne pivovarské nádvoří obsadí mušketýři a večer se areál promění v mystickou arénu s komponovanou ohňovou show a Xenou v hlavní roli.

Na akci poteče sto šedesát čtyři hektolitrů slavnostního piva Šeráku ve čtyřech desítkách šenků, točit se budoue i chlazená piva Holba, Zubr, Litovel a slovenské pivo Steiger. Šerák Speciál má oproti jedenáctce stejného jména vyšší podíl sladu chmele a při jeho výrobě se používá pouze Žatecký poloraný červeňák, což je nejkvalitnější českých chmel proslulý svým typickým aroma.

Návštěvníci slavností po zaplacení vstupného, které na místě přijde na 80 korun, přispějí i na regionální charity v Šumperku, Jeseníku či Bruntále a pomohou tak postiženým lidem.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Lenka Strnadová

Už za dva roky bude v areálu hotel, ale také spousta prodejen a další vybavenosti pro zábavu a odpočinek, pak dojde na druhou etapu přestavby.

Posedět v předvánočním shonu na sklonku roku 2010 v kavárně u šálku dobré kávy či sklenky vína a nebo vybírat dárky pro své nejbližší nebude v areálu bývalého měšťanského pivovaru v Děčíně ničím nemožným. Právě naopak. V tu dobu už budou veřejnosti sloužit hotel, restaurace, kavárna a mnohé prodejny a obchůdky, které tam vzniknou úpravami a přestavbou stávajících objektů.

„První práce se už rozjely a naše plány tak nezůstávají jen na papíře. Ten termín zprovoznění všech prostor v rámci první etapy přestavby areálu je prostě cílem, na kterém nechceme nic měnit,“ reagoval Vojtěch Ryvola, šéf představenstva společnosti Centrum Pivovar.

Skloubí historii s modernou

Už z prvních pohledů do projektu, který zpracovalo pražské Studio acht, je zřejmé, že investor hodlá dodržet to, co deklaroval už dříve. Dojde tam k citlivým úpravám stávajících památkově chráněných objektů. Totéž bude platit i v případě staveb, na které se sice památková péče nevztahuje, ale zaslouží si jako připomínka historie, aby se jejich ráz příliš neměnil. K tomu přibudou prvky moderní architektury.

„Jedna skupina architektů se věnuje pouze záležitostem, které souvisejí s rekonstrukcí historických objektů a s odborníky z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu spolupracujeme od samého počátku našeho záměru na přestavbu pivovarského areálu,“ připomněl místopředseda představenstva společnosti Martin Král.

Co tam zatím nebude

Celkové proměny pivovaru si vyžádají náklady okolo jedné miliardy korun. Z dokončených projektů přitom vyplývá, že zatím na některé plány nedojde. K záměrům, které zatím přecházejí do druhé etapy přestavby, tak patří například vybudování multifunkčních kinosálů a nebo vytvoření atraktivních bytů v historické budově a postavení několika desítek nových bytovek v další části areálu.

Místo nejen k nakupování

V prostorách, které mají začít sloužit veřejnosti už koncem roku 2010, budou převažovat menší prodejny a obchody. Náročnější návštěvníci si mohou zajít vyzkoušet své štěstí i do tamního casina. Chybět nebude fitnesss, které se zaměří zejména na masáže a podobné relaxační procedury. Na volných plochách vznikne čtyři sta padesát parkovacích míst.

„V projektu preferujeme také vytvoření dostatečných ploch zeleně, která bude i výrazným prvkem samotných parkovišť,“ tvrdil architekt Václav Hlaváček.

Část areálu bude sloužit maminkám s dětmi. Budou tam mít dokonce zvláštní vstup, kterým se dostanou do parčíku s dětským hřištěm a další doplňkovou vybaveností.

„Investoři v tomto týdnu seznámili s plány proměn radu města. Myslím, že pivovarský areál bude místem pohodového nakupování i odpočinku,“ poznamenal děčínský primátor Vladislav Raška.

Zdroj: Děčínský deník | Autor: Josef Suk

Poslední srpnový víkend v Česku poteče pivo i víno proudem. Na pivních slavnostech ve Štramberku ochutnáte speciály jako Lašský vulkán, Grošák či Černé Uhlo. V Čejkovicích se zase otevírají brány vinných sklepů. Milovníky hudby jistě potěší festival Folková Ohře. Tipy na nejlepší akce - v článku.

Pivní slavnosti ve Štramberku

K ochutnání tu bude v sobotu i v neděli od 11 do 18 hodin pivo od osmi regionálních sládků. Návštěvníci mohou zkusit například čtrnáctiprocentní speciál polotmavý Grošák od Mojmíra Velkého z Minipivovaru Vojkovice, který získal první místo na letošní Jarní ceně sládků ve Zvíkově. Ochutnat můžete i čtrnáctiprocentní tmavý speciál Černé uhlo od kopřivnického sládka Jiřího Vaňka, který nabídne také Lašský Vulkán nebo třeba světlý ležák Hukvaldské pivo.

"Speciálem bude i Šalvějové pivo, světlý ležák, který se vaříval v 18. století a sloužil především ke zpevnění viklavých zubů, zamezení chvění kolen a končetin vůbec," uvedla Simona Grznárová z Infocentra Relax v podhůří Beskyd.

Na příchozí čeká spousta soutěží pro pivní znalce i sportovní fandy, hudební doprovod, pivní speciality i zábava pro děti.

Plzeň i Šumperk

Pivní slavnosti se konají i v jiných městech republiky. Příznivci Gambrinusu mohou zamířit do Plzně na nádvoří pivovaru ve Štruncových sadech a na náměstí Republiky. Mimo jiné tady vystoupí Buster Nixon, Ill Fish, Sunshine, Pražský výběr, Burma Jones, Turbo, Vladimír Mišík, Jirka Zonyga...

V Šumperku pivní slavnosti (v provozu 40 šenků, k ochutnání i speciál Holba Šerák) doplní ohňové show a bohatý hudební program - Support Lesbiens, Karel Kahovec či Viktor Sodoma,... Návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru.

Zdroj: iDnes.cz - kráceno

Jihlavský pivovar se navrací k tradiční výrobě "českého" piva a ke značce Ježek a hodlá se trvale usadit na regionálním trhu.

Nová výrobní i obchodní strategie souvisí se změnou vlastníka. O jeho záměrech a dalších aktivitách jsme hovořili s předsedou představenstva společnosti K Brewery Group ing. Zdeňkem Radilem.

Česká společnost K Brewery Group druhým rokem skupuje podíly v menších tuzemských pivovarech. O které pivovary jde a proč jste nyní investovali právě v Jihlavě?

"Realizujeme postupně záměr akcionářů investovat v českém pivovarnictví. Od té doby se nám podařilo získat několik zajímavých českých společností. O některých dalších investicích ještě jednáme a je předčasné je nějak blíže konkretizovat. V současné době vlastníme různě vysoké podíly v sedmi tuzemských pivovarech. Vedle pivovaru v Jihlavě, kde jsme vlastníky majoritních 95 procent akcií, jde o Platan v Protivíně, Černou Horu, Svijany, Rohozec, Klášter a pivovar Janáček Uherský Brod."

A proč právě Jihlava?

"My jsme přesvědčeni, že tento pivovar má velký potenciál znovu se etablovat na regionálním trhu, kde měl v minulosti velice dobrou pozici. Proto se vracíme k tradičním recepturám vaření piva, i když s tím souvisejí lehce zvýšené výrobní náklady. Chceme zde v Jihlavě při výrobě piva trvale dbát na kvalitu, protože jsme si vědomi, že to spotřebitel bude vnímat pozitivně."

Jihlavský pivovar změnil majitele... Zmínil jste, že budete ještě usilovat o koupi dalších pivovarů. Můžete prozradit, jaké máte s těmito pivovary záměry?

"Chceme navázat na to, co tyto pivovary už udělaly a podpořit jejich dosavadní rozvoj. Chceme působit především v regionu a být tam co možná nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic na jejich řízení. Základní záměr je tedy dlouhodobě působit v tomto sektoru, neboť akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys."

V médiích se ale objevily spekulace některých odborníků z pivovarnického oboru, že firma K Brewery Group možná skupuje podíly v pivovarech a nakonec je chce prodat někomu jinému...

"Nám jde jednoznačně o dlouhodobý záměr a nejedná se o žádné skupování pro někoho jiného. Investujeme vlastní prostředky bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se jedná o zajímavý byznys. A to platí i pro pivovar v Jihlavě. Vydělané peníze budou zůstávat v tomto regionu, budeme je reinvestovat do dalšího potřebného rozvoje."

V případě Jihlavy jste podíl kupovali od belgické firmy Bockhold N.V. Jak probíhala jednání, byla složitá?

"Když bych je měl porovnávat s jednáními s ostatními českými majiteli, tak byla mnohem komplikovanější. Už například proto, že se odehrávala v angličtině. Belgický partner měl jako svého poradce najatou renomovanou právní kancelář, takže nějakou dobu trvalo shodnout se na některých bodech v textu smlouvy. Jinak mohu jednání s Belgičany označit za korektní a příjemná. Důležité je, že jsme nakonec dospěli ke shodě a jejich podíl odkoupili."

Vraťme se ještě k vašim podílům v sedmi pivovarech. Pivovary jsou různě velké, jak rychlý očekáváte rozvoj právě v Jihlavě?

"Nejmenší je pivovar Rohozec, kde se roční výstav piva pohybuje kolem 40 000 - 50 000 hektolitrů. Nejsilnější v rámci naší skupiny je protivínský Platan, který dosahuje ročního výstavu kolem 400 000 hektolitrů piva. I když za poslední roky v Jihlavě výroba piva výrazně poklesla, já jsem přesvědčen, že má velký potenciál v tom vrátit se znovu na výsluní. Vždyť v Jihlavě se historicky uvařilo téměř 300 000 hektolitrů piva ročně. Naše plány jsou zcela konkrétní, ale nerad bych je nějak zakřikl, uvidíme..."

Zdroj: Jihlavské listy.cz | Autor: Dana Čírtková

Oštěpařka Barbora Špotáková už má píseň za zlatou olympijskou medaili, kterou získala přesně před týdnem. Hudební skupina Tři sestry dnes v pražské restauraci U Pinkasů premiérově zahrála skladbu Čtvrtá sestra, v níž oslavuje úspěšný pekingský závod české atletky.

Poslechněte si: Tři sestry - Čtvrtá sestra

Frontman skupiny Lou Fanánek Hagen v textu připomněl dramatický průběh závodu, v něž Špotáková do posledního pokusu prohrávala s Ruskou Marií Abakumovovou. Součástí je i finský komentář závodu, který na Špotákovou udělal největší dojem.

Refrén je oslavou mistryně světa, která nechala zapomenout na to, že nejčastěji rozhoduje závody hned prvním hodem. "Naštěstí však oštěp třímá dáma, která šestým tahem dává mat. Dobrá forma vážně není fáma, jednadvacátýho srpna já se mohu smát," zní za rockových tónů. Špotákové se netradiční dárek hodně líbil. "Písnička je úplně skvělá. Text je opravdu trefný, to Fanánek umí vždycky vystihnout. Je úžasné být součástí písničky, mám velkou radost," pochvalovala si velká fanynka skupiny. Už se těší, až píseň uslyší na koncertě naživo a naučí se ji sama zpívat.

Dnes jí patřila i oblíbená restaurace, která se přejmenovala na hospodu U Špotáků. Slavná oštěpařka byla dokonce symbolicky uvedena jako odpovědná vedoucí, i když tato role by jí rozhodně nebyla vlastní. "Myslím, že nejsem úplně ten typ na šéfování. Neumím na někoho pořádně zařvat. Takže bych asi byla moc hodná šéfka a brzo by se Pinkasi asi rozpadali," svěřila se. U Pinkasů je oblíbeným hostem, dostala tady poukázku na sto piv, od loňského mistrovství světa tu má vlastní půllitr a teď tady může jíst, co hrdlo ráčí. Dostala roční poukázku na jídlo zdarma, která platí i pro jejího přítele Lukáše. Prý aby příště nemusela tolik bojovat s "dobře živenou" ruskou závodnicí.

Text písně Čtvrtá sestra:

Ve čtvrtek po obědě srpen

A sedím jako běžně na báru

Výročí kladiva se srpem

A koukám v televizi na Báru

Dráha je nečekaně kluzká

A čtvrtá sestra má cit pro drama

Bohužel stále vede Ruska

A bitva bude opět prohraná

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zlato má mimořádnou cenu

A zápis do tabulky rekordů

Já přesto vidím za tím ženu

Která má ráda pivo a pár sester akordů

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zdroj: Lidovky.cz

Benešovský pivovar Ferdinand přidal k výrobě pěti druhů piv od nealkoholického po speciální ještě kvasnicové. Jedná se o pivo, které není filtrované ani pasterizované, obsahuje „živé“ kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou jinak při pasterizaci zničeny.

Zdroj: MF Dnes.cz

Krádež pivních sudů, které se ztratily písecké pivovarské společnosti, mají na svědomí její zaměstnanci. Policisté zjistili, že jich během přepravy vzali 140 kusů. Svému zaměstnavateli způsobili škodu za 220 tisíc korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Již tuto sobotu 30. srpna proběhne v Plzni velká oslava nazvaná Gambrinus den. Gambrinus pro tuto příležitost připravil nejen koncerty zajímavých kapel, říznou zábavu na atrakcích či různé soutěže, ale také nepasterovaný a nefiltrovaný pivní speciál Gambrinus 13°. Fanoušci piva už teď rozhodli o jeho názvu, dle ankety na webu www.gambrinusden.cz se tento speciál bude jmenovat Gambrinus Excelent.

„Jde o silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu (cca 5,6 % obj.) a výrazně plnou chutí. Je nefiltrované a chutná jemně po kvasnicích, což povzbuzuje dobré zažívání. Jeho chuť je vyvážená a zakulacená, sladká v souladu s jemnou chmelovou hořkostí a chmelovým aroma. Gambrinus 13° vyniká granátovou barvou, bohatou smetanovou pěnou a příjemným osvěžujícím řízem,“ popisuje pivní speciál Gambrinus 13° Jan Hlaváček, vrchní sládek piva Gambrinus. Toto pivo budou moci ochutnat pouze návštěvníci Gambrinus dne a čepovat se bude přímo z cisteren. Společně se spuštěním webových stránek www.gambrinusden.cz začalo i hlasování o název této pivní lahůdky. Nadšenci z řad veřejnosti nominovali různé názvy jako např. Jantar, Kanonýr, Zrzka či Generál, největší počet hlasů však získal návrh „Excelent“, který zaslal Luboš Balus z Kyjova.

Další informace najdete zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/pivo-gastro/

Prožijte Gambrinus den aktivně

Gambrinus je největším sponzorem fotbalu v ČR. Nedávno byla podepsána i nová smlouva, díky níž se stává na dalších šest let sponzorem národní reprezentace, reprezentace do 21 let, Poháru ČMFS a samozřejmě také nejvyšší fotbalové soutěže, která už od roku 1997 nese název Gambrinus liga.

Proto v rámci Gambrinus dne budete mít možnost navštívit na stadionu ve Štruncových sadech ligové utkání domácí FC Viktoria Plzeň s FK Teplice, které se bude výjimečně konat právě v sobotu od 17.00 hodin. Vstupenky na zápas budete moci vyhrát v různých soutěžích.

Pokud se chcete aktivně zapojit do některé z fotbalových aktivit, neváhejte přihlásit svůj tým do některého z turnajů v plážovém fotbale, ve vodním fotbale, v lidském stolním fotbale či v klasickém stolním fotbálku. Atmosféru během televizních sportovních přenosů vždy vytváří i komentátor. Na Gambrinus dni se budete cítit opravdu jako na ligovém zápase, protože váš výkon okomentuje sportovní komentátorská legenda Karol Polák.

Do turnajů se můžete nominovat zde: http://www.gambrinus.cz/gambrinus-den/fotbal-fotbalek/

Gambrinus den se koná v Plzni poslední prázdninovou sobotu 30. 8. 2008 od 11.00 do půlnoci a vstup na všechna místa je zdarma. Všechny atrakce, soutěže a turnaje jsou určeny pouze osobám starším 18 let.

Další informace najdete na www.gambrinusden.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPAS) do současné doby ještě neobdržel oficiální vyjádření Evropské komise o uznání chráněného zeměpisného označení (PGI) „České pivo“.

I přesto ale již mohou výrobci, kteří dodrží podmínky pro výrobu Českého piva, své produkty ochranným označením podle Veselého označovat.

Spotřebitel by měl takové pivo poznat podle loga EU (modrý kroužek s hvězdičkami) a nápisu PGI. „Toto označení potvrzuje, že nejde o partyzánský název české pivo. Zároveň se tím ale výrobci vystavují kontrolám Státní zemědělské potravinářské inspekce, která má dodržování podmínek označení „České pivo“ na starosti,“ konstatoval výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý.

Sousloví české pivo se podle ČSPAS ještě před uznáním evropského ochrany vyskytovalo zhruba na 20 typech piv v ČR. Záruku, že je pivo vyráběno skutečně tradiční technologií a z tradičních surovin, ale bude pro spotřebitele představovat jeho identifikace chráněným zeměpisným označením a logem EU.

Dodržování podmínek výroby chráněného „Českého piva“ je dobrovolné. „Žádná povolení či licence k jeho výrobě, který měl podle některých informací vydávat ČSPAS, nejsou zapotřebí,“ zdůraznil Veselý.

Zdroj: Královéhradecko24.cz

Na největší světovou pivní slavnost Oktoberfest přijedou do Mnichova ve druhé půlce září opět miliony lidí. Kdo si ale v obřích pivních stanech včas nezamluvil místo, bude mít smůlu nebo přinejmenším honičku. Čtyři týdny před velkou slávou je téměř obsazeno.

Popularita pivního svátku se tak pro mnohé předem stává frustrací. Stoly jsou zamluvené už měsíce předem. Pořadatelé tvrdí, že každý ze 14 velkých stanů už musel odmítnout kolem 10.000 zájemců o místo. Nejvíce nabité jsou za dvoutýdenní slavnosti na rozlehlé Terezině louce víkendy.

Takzvané pivní stany, což jsou vlastně obří montované stavby, pojmou najednou až 7000 návštěvníků. Sedí se v nich u obvyklých dlouhých stolů s lavicemi; uprostřed obvykle hraje živá hudba populární popěvky a břeskné odrhovačky německé a světové provenience. Za dobrého počasí mohou sedět venku další tisíce. V každém ze stanů čepuje pivo některý z věhlasných bavorských pivovarů, k tomu se ve velkém rožní voli, prasata, kačeny nebo pro skromnější jedlíky kuřata.

Stany vedou i své seznamy náhradníků. Seznam čekajících je ale s blížící se slávou stále delší. Stejně tak velký problém je v Mnichově sehnat v té době ubytování.

Slavnost milují nejen Němci, ale houfně se do pivní mekky sjíždějí třeba Italové, Američané nebo Japonci. Masy návštěvníků neodrazuje ani cena piva: Máz neboli litrový tuplák letos bude stát rekordních 7,30 až 7,90 eura (až 220 korun). Popíjení z půllitrů je spíše společenský trapas.

Již 174. ročník slavnosti bude bavorská metropole hostit od 22. září do 7. října. Každoročně přijede šest až sedm milionu návštěvníků, kteří vypijí zhruba stejné množství litrů chmelového moku. Ve světě piva nemá nic takového obdoby.

Oktoberfest má být lidový, všeobecně přístupný a rodinný, slibuje hlavní organizátorka Gabriele Weishäuplová. Tak, jak to mají návštěvníci rádi. Proto také letos dali pořadatelé najevo, že si nepřejí propagační nebo sponzorské akce, na kterých by se předváděly hvězdy showbyznysu. Oktoberfest je ke své slávě nepotřebuje. Vedení slavnosti se tak rozhodlo poté, co se loni po Terezině louce mimo jiné producírovala v bavorském kroji mladá dědička hotelového impéria Paris Hiltonová.

Teď už se jen čeká na to, až 22. září všechno zase vypukne. Mnichovský primátor Christian Ude tradičně narazí první sud, natočí první tuplák a podá ho bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi.

Zdroj: Finanční noviny.cz

První kulaté narozeniny mají o víkendu pivovarské slavnosti v Šumperku. A spolu s nimi budou na nádvoří pivovaru popáté slavit i pivní fajnšmekři a milovníci dobré muziky. Do Šumperka zavítají hudební skupiny v čele se Support Lesbiens, Karlem Kahovcem či Viktorem Sodomou, návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru. Slavnosti startují již zítra a vyvrcholí v sobotu.

„Počítáme s tím, že návštěvníci tvoří pestrou věkovou paletu a každému vyhovuje jiný styl zábavy. Tomu jsme se pivovarský areál snažili přizpůsobit a nainstalovali do něj několik pódií, aniž by se účinkující vzájemně rušili,“ vysvětluje za pořadatele akce Lenka Krellerová.

Kromě sobotního taháku na hlavní scéně – kapely Support Lesbiens – tak diváci uslyší i Bludověnku, Holátka nebo tradiční cimbálovku. Odpoledne bude pivovarské nádvoří patřit mušketýrům, večer se naopak promění v mystickou arénu s ohňovou show a Xenou v hlavní roli. „V areálu bude i horolezecká stěna, takže milovníci hor se mohou pokusit zdolat vrchol pomyslného Šeráku,“ dodává Krellerová.

Na slavnostech bude v provozu 40 šenků s pivem i světlým svátečním speciálem Holba Šerák. Vstupné na akci je zítra 20 a v sobotu 80 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Něco takového by člověk v řeholním domě vskutku nečekal. Spíš by to hledal v areálu nějakého pivovaru nebo ve vyhlášené restauraci. Řeč je o pivním muzeu. Na dvou chodbách a zadním schodišti Salesiánského centra v Praze – Kobylisích ho ale opravdu mají.

Návštěvník si může prohlédnout 2300 českých pivních lahví, 2700 plechovek, několik stovek lahví zahraničních a starých. Kromě toho jsou vystaveny tácky, pivní sklo, otvíráky a další propriety. Nechybí dokonce ani ukázka pivních pet lahví.

Do muzea se chodí podívat zejména sběratelé nebo další zájemci o pivní kulturu. Lidi, kteří do budovy přicházejí kvůli salesiánským aktivitám, muzeum často překvapí. Pater Antonín Nevola, současný správce muzea, vysvětluje, že všechno vlastně vzešlo z hecu.

„Když přítomnost muzea u salesiánů lidem vysvětluji, připomínám slova Františka Nepila, že chlap by měl mít nějakého koníčka. A přidávám doušku, že muzeum charakterizuje lidskou tvář naší řeholní komunity,“ tvrdí s úsměvem Antonín Nevola.

Když salesián Miroslav Dibelka působil v Hranicích na Moravě, začali mu kluci z farnosti nosit zajímavé pivní lahve. Kněz si je vystavil na kuchyňskou linku. Vzal si je i na nové působiště na Čtyři Dvory do Českých Budějovic – tady sbírka z dosavadních třiceti narostla na sedmdesát kousků. Když pater Dibelka z Budějovic odcházel, o lahve už nestál. Vladimíru Kopřivovi a Antonínu Nevolovi bylo líto je vyhodit, a tak je převezli k sobě do Prahy. Zárodek muzea byl na světě. „Přišli jsme k tomu skutečně jako slepí k houslím,“ směje se V. Kopřiva.

Lahve byly nejprve jen u nich v pokoji. Po rekonstrukci Salesiánského střediska v Kobylisích jim ale zdejší chodby přišly velmi dlouhé a zbytečně prázdné. Jak by se tam lahve vyjímaly! „Řešili jsme to v rámci komunity: někdo byl proti, některým to bylo jedno, ale my to prosadili,“ říká spokojeně A. Nevola.

Kuba i Indie

Co patří mezi muzejní majstrštyky? Velká kolekce lahví s Pivrncovými karikaturami. Z plechovek pak čtyři plechovky z Kuby – odkud je skutečně složité něco takového dovézt – a kolekce dánských litrových plechovek. Doby, kdy salesiáni objížděli pivovary a mámili odtud lahve, nebo kdy chodili na každou burzu, jsou minulostí. Zdi kobyliského muzea jsou skoro zaplněny a až budou police zcela plné, bude vyhlášen stop stav. Zatím ale mohou dárci do Kobylis nové „sbírkové předměty“ stále nosit. „Jsme třeba rádi, když naši dobrovolníci (například z Indie) nějakou tu pivní plechovku přivezou,“ prozrazuje pater Nevola. „Není ale tak důležité mít co nejvíc lahví a plechovek, jako spíš mít kompletní série,“ připomíná salesiánský muzejník.

Vystavení lahve nebo plechovky často předchází nutnost vyprázdnit její obsah. Muzejník se tedy zároveň stává znalcem pivních chutí. „Mnohdy je člověk přesvědčen chuťovou kvalitou ochutnávaných piv; zejména u malých pivovarů,“ říká A. Nevola. Stalo se mu někdy, že by ochutnávané pivo bylo naopak tak hrozné, že měl chuť plechovku snad ani nevystavit? Jednou prý ano: šlo o speciální sérii vydanou k získání titulu mistra ligy Spartou Praha.

Fryšták i Plzeň

Vladimír Kopřiva nyní působí ve Fryštáku. S sebou si vzal sbírku pivních etiket. „V albech dnes mám přes osm tisíc českých pivních etiket; je to zhruba polovina možného fondu,“ vysvětluje. Ročně mu přibývá zhruba 600 nových etiket. V. Kopřiva přitom sbírá jen etikety – tedy přední štítky z pivních lahví. Jsou sběratelé, kteří sbírají i tzv. zadovky či krček – papírové označení zezadu lahve nebo z jejího hrdla.

Pražský kurátor sbírky Antonín Nevola odchází v polovině září na nové působiště. Má představu, že pražské pivní muzeum bude administrovat na dálku a když do Kobylis přijede, exponáty alespoň opráší. Novou sbírku na novém působišti prý budovat nebude. Jeho slova by se dala brát za bernou minci, pokud by tím novým místem nebylo město pivu zaslíbené – Plzeň. Uvidíme tedy.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

Ani hospoda, ani obyčejný obchod s lahvovým pivem. Pivní galerie v pražských Holešovicích je míněna především jako velké soustředění piva pod jednou střechou. Tento záměr se majiteli firmy Petru Vaňkovi skutečně daří naplnit: zájemci nemusí za pivem nikam jezdit, pivo sem jezdí za nimi.

V přední části podniku shlíží na návštěvníka nepřeberné množství lahvového piva. Nenajde se snad člověk, který by tu nenašel nějakou novinku. Řekněte – znáte třeba uzené pivo? Tento nápoj po uzeném nejen voní, ale ještě výrazněji chutná. Tohle pivo se samozřejmě nedá pít celý večer, ale jedna láhev poskytne skutečně nezapomenutelný zážitek.

Pivní galerie nabízí produkty malých českých a moravských pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Petr Vaněk nabízí také produkci minipivovarů – U Fleků, Na Zvíkově...

To je paleta, že? Aby ne, nacházíme se přece v obchodě s nejširší nabídkou lahvového piva v České republice.

Kromě piv lahvových jsou v zadní degustační místnosti k dispozici vždy dvě piva točená. Co se bude ten který den pít, je možné najít na internetu. Nebo se mohou nechat milovníci piva překvapit. V době naší návštěvy v Pivní galerii to byl broumovský Opat – pivo, jehož složku tvoří med – a pelhřimovský Poutník – možná nejhořčejší české pivo. Stálo za to ochutnat obojí.

Konzumenti, probuďte se

Nápaditý podnik v ulici U Průhonu nabízí sortiment 32 malých a středních českých a moravských pivovarů. Ve stálé nabídce je tu kolem 180 druhů piv. Pro pivo si majitel galerie jezdí sám. Na malé pivovary nedá dopustit.

Proč? „Dodržují klasický způsob výroby. Některé produkty velkých pivovarů jsou tak urychlovány, že už vlastně ani nejde o pivo, ale o pivní nápoj,“ říká Petr Vaněk. Na internetových stránkách je dokonce naléhavá výzva: „Čeští konzumenti piva, probuďte se a dejte o sobě vědět. Je čas učinit kroky na ochranu unikátního dědictví českého piva vyráběného tradiční technologií. Zachraňme pravé české pivo a nepodporujme konzumaci tzv. europiva (vyráběného velkoprůmyslovou technologií).“

Do Pivní galerie se nechodí lidi opít, ale pivo ochutnávat. Porovnávají různé typy a druhy. Kromě pivních fajnšmekrů sem přichází i turisté či manželky pivařů. Pivo se totiž v posledních letech stává také žádaným dárkem. A takovému zájmu umí Petr Vaněk vyjít vstříc. Nabízí pověstný metr piv nebo přímo pivní koše. K pětadvacetinám oslavenci zabalí pětadvacet různých piv. „Dělali jsme koš už i k 85. narozeninám. Byl to dárek, který jistě potěšil celou rodinu – bylo v něm totiž také nealko pivo jako připomínka toho, že klient v dětství alkohol pravděpodobně ještě nepil,“ směje se P. Vaněk. Kromě piva samotného galerie nabízí speciální svíčky ve tvaru historických lahví, korbely, sklo, etikety, ohříváčky, knihy o pivu... Pro děti může být vhodné Piveso – při hře se hledají stejné dvojice podtácků.

Pivní turistika

„Desítková generace českých pivařů vymírá,“ zamýšlí se P. Vaněk. „Zejména mladí lidé jsou do jisté míry znechuceni masivní reklamou a vyhledávají pivní turistiku. A malé pivovary jim vychází vstříc, když rozšiřují svou nabídku: Broumov začal dělat třeba pepřové pivo, Černá Hora borůvkové... Jsou lidi, kteří se po něm mohou umlátit.“

Pivní galerie nabízí i zahraniční speciality: belgická trapistická piva, pšeničné pivo z Německa, nebo dokonce kamenné pivo, kdy se do mladiny přidávají kameny rozžhavené na 1200 stupňů. Nechybí ani psí pivo vyrobené speciálně pro čtyřnohé přátele člověka. Jak ale chutná, pan Vaněk neví – tenhle druh přece jen ještě neochutnal.

Galerie celkově nabízí přes stovku druhů zahraničních piv. Díky nízké režii je vše v dostupných cenách. To platí pochopitelně i pro piva domácí.

Kromě samotného prodeje piva sází Pivní galerie také na osvětu. Zájezdy ze Švédska pravidelně přijíždějí na dvouhodinovou degustaci a přednášku o pivu. Domácí kunčafti zase uvítají prezentaci malých pivovarů. Řekněte: který pivař by nechtěl strávit večer se sládkem a zeptat se ho na všechno, co se piva týče. A kdyby zrovna v Pivní galerii žádný sládek nebyl, na většinu otázek by mu odpověděl sám Petr Vaněk. Ví toho o pivu skutečně hodně.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán

„Každý klášter má svoje speciální technologie a receptury, předávané mezi řeholníky už mnoho generací,“ vysvětluje Marie Mezuláníková výrazné rozdíly v chuti jednotlivých piv. V její brněnské prodejně klášterních produktů Benedictus si zájemci vybírají téměř ze tří desítek pivních značek a druhů z řady zemí Evropy. Naše kláštery reprezentuje Želiv a Strahov.

Je krátce před polednem a zahrádka u prodejny se začíná plnit stolky, židlemi i zákazníky. Vysoko nad námi čnějí štíhlé věže brněnské katedrály. Sídlo malého obchodu s čajovnou je totiž přímo na Petrově, v gotickém podlaží budovy bývalého kapitulního děkanství. Zdobí jej historické klenby a pravidelné výstavy výtvarných děl. Pivo patří v prodejně k nejvyhledávanějšímu sortimentu.

„Jedná se převážně o piva svrchně kvašená, kde je chuť sladu i dalších příchutí intenzivnější. Piva z klášterů se mohou pít při pokojové teplotě, chutnají k mnoha jídlům – i k těm sladkým, včetně čokolády,“ odhaluje část tajemství svých dodavatelů Marie Mezuláníková, z níž se za 18 měsíců trvání prodejny stala už znalkyně kvalitních nápojů.

„Zvláště trapistická piva z Belgie a Nizozemí se vyznačují vysokým obsahem alkoholu a chuťovou šíří. Neuvádí se u nich datum doporučené spotřeby, protože tato piva v lahvích často teprve zrají. Podobně jako vína. A čím jsou starší, tím víc je odborníci oceňují,“ říká majitelka prodejny. Vysvětluje také, že se jedna láhev silného trapistického piva může – podobně jako dobré víno – vychutnávat po celý večer. Kdo s tímto silným nápojem jen zahání žízeň, přijde o chuťový zážitek a brzy přestává být pro společnost přínosem.

Zájemců přichází hodně. Nyní si v prodejně vhodné dárky vybírá mladý kněz a žena středních let – právě přijela z Hodonína. „Když jsem v Brně, snažím se tuto prodejnu nevynechat. Ne vždy něco koupím, ale už ta vůně a pohled na výběr Božích darů z exotických dálek mě sem vždy znovu láká,“ říká zákaznice. V sousední čajovně „U anděla za vraty“ mohou zájemci posedět a téměř všechno ochutnat. Dlouhá chvíle nehrozí, mohou se začíst do aktuálního i starších čísel Katolického týdeníku.

Pracovníci prodejny Benedictus ovšem plní i vlastní informační roli. Trpělivě zájemcům vysvětlují jak rozdíly mezi druhy piva a dalšího zboží, tak i historii a poslání řádů či kongregací, které je vyrábějí. Denně na pravou míru uvedou řadu zmatených pojmů. Málokdo třeba zná podstatu mešního vína. Lidé také často nevědí, že košer znamená zvlášť náročný způsob židovské přípravy vína či pokrmů. Nebo že slovo trapista není odvozeno od trápení, ale od názvu francouzského města...

Největší výběr tu mají vína – na 300 druhů. A také u dalších klášterních produktů (čaje, likéry, sýry, marmelády, zdravá výživa z obilních klíčků, medové produkty, mýdla, keramika...) platí, že zákazník za vyšší cenu získává mimořádnou kvalitu.

„Řeholníci pivo i všechno ostatní vyrábějí poctivě a s láskou, ovšem jen v malých dávkách, aby se mohli věnovat i modlitbě a dalším duchovním povinnostem. Nemohou tedy cenou konkurovat pivovarům se statisíci vystavenými hektolitry. Jejich výrobky proto nejsou ani na pultech supermarketů,“ říká podnikatelka.

„Zákazník by měl vědět, že zakoupením klášterního produktu nepodpoří nějaký vzdálený nadnárodní koncern, ale vždy konkrétní skupinu řeholníků nebo řeholnic, jimž je tato práce často jediným zdrojem obživy,“ zdůrazňuje Marie Mezuláníková.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Václav Štaud

Provozní zisk nizozemského pivovaru Heineken v prvním pololetí stoupl o sedm procent na 925 milionů eur (22,7 miliardy korun) díky redukci nákladů a zvýšení prodejních cen na většině trhů.

Tržby společnosti, která je třetím největším producentem piva na světě, stouply o 17 procent na 6,4 miliardy eur. Výsledky nicméně zaostaly za očekáváním analytiků, kteří počítali s provozním ziskem 965 milionů eur při tržbách 6,97 miliardy eur.

Zdroj: iDnes.cz

Pivo Šariš získalo prvé miesto v súťaži o najlepšie slovenské pivá „Slovenská pivná korunka 2008“. Zlato si pivo Šariš vybojovalo v kategórii 10% svetlé pivá.

Zlatú pivnú korunku pre pivo Šariš si na Medzinárodnej potravinárskej výstave Agrokomplex v Nitre v sobotu z rúk ministra pôdohospodárstva SR, Stanislava Becíka prevzal Paolo Lanzarotti, generálny riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. „Sme veľmi radi, že sme získali toto ocenenie. Základná požiadavka, ktorú musí spĺňať skvelá značka piva je jeho výborná kvalita. Uznanie, ktoré sme dnes získali je jednou z vecí, ktorá potvrdzuje náš záväzok vyrábať značky najvyššej kvality,“ uviedol Paolo Lanzarotti, generálny riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Slovenská pivná korunka je prestížna celoslovenská súťaž, v rámci ktorej degustátori hodnotia slovenské fľaškové pivá. Zapojiť sa do nej mohli všetci členovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu a prihlásiť mohli všetky svoje originálne značky. Súťažnej degustácie sa zúčastnilo 32 vzoriek pív v troch súťažných kategóriách, z ktorých na základe senzorického hodnotenia komisia určila tri najlepšie pivá v každej kategórii.

„Šariš 10% svetlé pivo je charakteristické výraznou, ale príjemne doznievajúcou horkosťou, sladovou plnosťou a rezkosťou, ktorá je daná prirodzeným obsahom oxidu uhličitého. Jeho výnimočné vlastnosti – príjemne harmonická chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky ho zaraďujú medzi najobľúbenejšie pivá na trhu,“ uviedla Denisa Pernicová, Brand manažérka značky Šariš zo spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Na súťaži Slovenská pivná korunka 2008 získali ocenenia aj ďalšie pivné značky z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. – Smädný mních striebro v kategórii 10% svetlé pivá a Radegast Birell zlato v nesúťažnej kategórii nealko pív.

Organizátorom súťaže Slovenská pivná korunka, ktorá sa tento rok uskutočnila už po tretíkrát, je Slovenské združenie výrobcov piva a sladu. Spoluorganizátormi sú Štátna veterinárna a potravinová správa SR, Štátny veterinárny a potravinový ústav v Bratislave a Slovenská technická univerzita – Fakulta chemickej a potravinárskej technológie.

Výsledky súťaže Slovenská pivná korunka 2008

Oficiálne (súťažné) kategórie

I. kategória: 10% svetlé pivá

1. 10% Šariš

2. 10% Smädný mních

3. 10% Zlatý bažant

II. kategória: svetlé pivá do 12%

1. 11% Urpiner

2. 12% Argus

3. 12% Martiner

III. kategória: tmavé pivá

1. Zlatý bažant

2. Ambrozius

3. Popper

Nesúťažná kategória: nealko pivá

1. Radegast Birell

2. Zlatý bažant

3. Clausthaler

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

V Praze, Brně, Hradci Králové, Ostravě a ve Zlíně se na přelomu srpna a září uskuteční velká roadshow Heineken Extra Cold Experience, která návštěvníkům přinese netradiční zážitek. Extra Cold Heineken, extra ledové pivo značky Heineken, si zájemci mohou v rámci této roadshow sami načepovat v ledovém baru, který je součástí kamionu. Je v něm teplota mínus osm stupňů Celsia - zatímco venku se rtuť teploměru vyšplhá vysoko nad nulu, v kamionu se návštěvníci dostanou doslova pod bod mrazu, což jistě umocní zážitek z podávaného „ledového piva“. Stoprocentně poznají rozdíl mezi venkovní teplotou a chladem uvnitř - na vlastní kůži pocítí, při jak nízké teplotě je v kamionu pivo čepováno. Celou atmosféru na akci umocní i výjimečné doprovodné „ledové“ aktivity (například jízda na snowboardovém simulátoru, tesání do ledu…), které podtrhnou jedinečnost tohoto exkluzivního okamžiku. V každém městě, ve kterém se roadshow uskuteční, jsou plánovány i promo akce.

„Extra Cold Heineken je nový způsob servírování a podávání klasického prémiového piva Heineken - a to při výrazně nižší teplotě, než je zvykem. Díky tomu, že je Heineken zchlazen na 2 stupně Celsia a navíc je čepován do speciálních namražených sklenic, je jeho chuť jemnější a intenzivnější. Současně je mírně potlačena jeho hořkost, přičemž vynikne unikátní vůně a snadněji se pije. Nízká teplota a zamražená sklenice je kombinace, která zaručuje skvělé osvěžení a vychlazený i ten poslední doušek piva,“ konstatoval Ing. Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Heineken Operations v ČR.

„Extra Cold pivo a s ním letos v létě spojený Extra Cold Experience budou generovat nové spotřebitele, kteří ještě tuto nachlazenou formu piva neznají. Neopakovatelná trendy akce představí Heineken nejen novým potenciálním spotřebitelům, ale i stálým konzumentům a fanouškům tohoto piva,“ řekl Jiří Imrýšek.

Celé roadshow bude předcházet promo akce, která se uskuteční vždy týden před příjezdem kamionu do daného města. Hostesky ve vybraných barech a klubech budou hosty vybízet k ochutnání piva značky Heineken. Pokud si zákazník toto pivo koupí, dostane stírací los s kódem, který zašle SMS zprávou. Ihned tak zjistí, jestli vyhrál vstup do „ledového kamionu“.

Hostesky budou v ulicích měst chodit i v den konání roadshow (Praha - 30. 8., Hradec Králové - 1. 9., Brno - 3. 9., Ostrava - 5. 9., Zlín - 7. 9.). Budou zvát obyvatele k návštěvě akce a předávat jim letáky, které obsahují detailnější informace o tomto unikátním projektu.

Do „ledového kamionu“ se nedostane každý zájemce, jen ten, který tuto možnost vyhraje při promo akci nebo v některé ze soutěží, které budou pořádány v rámci roadshow. Počet návštěvníků je kvůli zachování kvality ledu limitován na 350 osob denně.

Návštěvníci si budou moci pořídit i památku na tento netradiční zážitek - stačí, když se nechají ve fotozóně se svým Heinekenem v ruce vyfotit – a to například se šerpou při výstupu na Mount Everest, na koncertě Rolling Stones, případně po boku slavných celebrit. Zájemci si budou moci vybrat libovolné pozadí.

„Jedná se o jedinečnou prezentaci a představení inovace prémiového piva Heineken na našem trhu. Limitovaný přístup do kamionu poukazuje na unikátnost celého projektu a pomáhá při vnímání prémiovosti ve vztahu ke značce a pivu Heineken,“ uvedl Jiří Imrýšek.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Královskému pivovaru Krušovice loni meziročně klesly tržby o 4,2 procenta na 1,146 miliardy korun. Čistý zisk společnosti se meziročně snížil o 12,1 procenta na 159,7 milionu korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné v Obchodním rejstříku.

V loňském roce pivovaru vzrostla hodnota exportu meziročně o 6,3 procenta na 260 tisíc hektolitrů, i přesto však došlo k poklesu celkového prodeje značky Krušovice o dvě procenta na 689 765 hektolitrů. Nejprodávanejším produktem v tuzemsku byl výčepní světlé Krušovice Mušketýr (48,5 procenta z celkového tuzemského prodeje). Pivovar Krušovice také v loňském roce vyprodukoval 160 828 hektolitrů piva značky Sternburg, které je určeno výhradně na německý trh.

Královský pivovar má v rámci České republiky exkluzivitu na prodej nealkoholického piva Clausthaler, který je vyráběn v pivovaru Binding Brauerei ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2007 bylo prodáno 8250 hektolitrů tohoto nealkoholického piva.

Zdroj: Web Reporter.cz

Za pivem přímo do pivovaru

S trochou nadsázky by se dalo říct, že v Česku skončila doba zavírání starých pivovarů a začíná doba otevírání nových pivovarů. Na pivní mapě republiky kvapem přibývají malé restaurační pivovary, které nabízejí pivo „z první ruky“, uvařené přímo na místě, většinou nefiltrované a nepasterované.

Kouzlo těchto minipivovárků -za rok toho uvaří tolik co velký pivovar za jednu směnu - spočívá v tom, že každý nabízí jiné pivo. A některé přidávají k pivu ještě něco navrch. Někde třeba středověkou kuchyni, jinde muzeum pivovarnictví, pivní lázeň nebo možnost uvařit si své vlastní pivo.

Co třeba spojit ochutnávku piva s prohlídkou ruční výroby skla a koupelí v pivních lázních? Takovou možnost dává minipivovar v Harrachově. Nebo si zajet na „kouzelné pivo lásky“ do středověké krčmy v Dětenicích?

***

Zajímavé minipivovary

Zámek a pivovar Dětenice

Středověkou krmi zapijete „zázračným nápojem lásky“, pivem uvařeným na otevřeném ohni.

Zámecký pivovar Chyše

Návštěvu historické památky spojíte s ochutnávkou nepasterovaného a nefiltrovaného světlého, tmavého i polotmavého ležáku Prokop.

Minipivovar Novosad Harrachov

Přímo od stolu můžete sledovat ruční výrobu skla, k jídlu si dát pivo z místního pivovaru a večer se osvěžit v pivní lázni.

Zvíkovské Podhradí

Po prohlídce hradu se můžete výborně najíst v Pivovarském dvoře Zvíkov, kde připravují kromě jiného jedno z nejsilnějších českých piv.

Pivovarský dům v Praze

Můžete tu ochutnat pivo kávové, višňové, kopřivové nebo pivní sekt.

Městský pivovar Štramberk

Horké škvarky z místní domácí kuchyně můžete zapít štramberským pivem. Nezapomeňte ochutnat jedno z nejlepších českých tmavých piv - nefiltrovaný ležák flekovského typu - nebo některé ze speciálních piv s višňovou či švestkovou příchutí.

Pivovar U Rybiček ve Stříbře

Pivovar s varnou přímo v pivnici nabízí kromě vlastního výčepního a ležáku i pivo pšeničné, jako chuťovku pak pivo višňové nebo banánové.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Večerková

Druhé pivní slavnosti v areálu bývalého pivovaru na sebe o víkendu strhly největší pozornost zdejší veřejnosti.

Ve dvoraně areálu tekl zlatý mok proudem. Návštěvníci se činili seč mohli, aby dokázali, že pivko je i v Chrudimi nejoblíbenějším nápojem většiny „dospěláků“.

Však bylo co ochutnávat. Své značky tu nabízelo hned sedmero pivovarů.

Na své si ovšem přišly i děti. Desetiletý Radek Boháč si nechal na obličej namalovat tygří masku a v doprovodu o čtyři roky starší kamarádky Sáry Štursové netrpělivě vyhlížel každé další číslo sobotního programu. A na co se obě děti těšily? „Asi nevíc na písničky od Kabátů,“ říká Sára za Radkova souhlasného přikyvování. Pro malé a ještě menší nechyběl ani skákací hrad či trampolína, mnozí také využili možnosti svézt se na motorové čtyřkolce.

Pivní slavnosti doprovázel i letos až do pozdího večera bohatý kulturní program. Kromě zmíněného „Kabát revivalu“ se tu představila třeba i „Dechová hudba Chrudimské besedy“ nebo mladé tanečnice z „Tanečního klubu Alfa Pardubice“.

Na své si přišly i ženy během prezentace kosmetiky nebo zajímavé nabídky účesů.

Druhý ročník slavností naznačil, že se v Chrudimi už loni začala rodit tradice, kterou obyvatelé města nebudou míjet bez povšimnutí.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina

Postřižiny Bohumila Hrabala zpracovalo už mnoho divadelních souborů. Ten, co jej zahrál v nymburském pivovaru tento víkend, však nemá obdoby.

Že se sejdou na prknech, které znamenají svět, profesionální herci spolu s ochotníky, není nic divného. Ale aby se na scéně objevil společně nymburský starosta Ladislav Kutík, krajský hejtman Petr Bendl spolu s ředitelem pivovaru, to tu ještě nebylo.

V pátek a sobotu měli diváci možnost zhlédnout netradiční nastudování Hrabalových Postřižin v nymburském pivovaru. Jednu z roliček si v nich zahrál i nymburský starosta Ladislav Kutík. „U stolu hrajeme opravdový mariáš, ale jinak jsem vůbec nevěděl, co mě čeká, protože dnešní představení je pro mne premiéra. Akorát mi řekli, kde budu stát nebo sedět,“ řekl s úsměvem o přestávce pátečního představení starosta Kutík.

Ale aby diváci nebyli zklamaní z toho, že se na scéně objeví jen politici, připravili autoři soubor jak se patří. V roli doktora Gruntoráda si zahrál známý moderátor a herec Jan Rosák, kominického mistra a člena správní rady pivovaru ztvárnil zpěvák Pavel Vítek, který dokonce neváhal při známé scéně s Maryškou na komíně skočit do hasičské plachty. „Není to žádný skvost, ale důležité je, že jsme se pobavili,“ zhodnotil neobvyklé představení jeden z diváků, kterých do pivovaru přišlo několik set.

Video a foto zde...

Zdroj: Nymburský deník | Autor: Milena Jínová

Už tradiční soutěž v pití piva a jiné disciplíny, ve kterých figuroval tento zlatavý mok, ovládla v sobotu Rychtářov. A pivo teklo proudem.

Pivo na bradě, tričku, stole, kalhotách a kdo ví, kde ještě. Jen aby byli nejrychlejší. Přesně to se asi honí hlavou všem účastníkům soutěže v pití piva na čas, kteří přijeli do Rychtářova. Koná se tam totiž pátý ročník Rychtářovského tupláku. A jak už napovídá název, pěnivý zlatavý mok teče proudem.

Ačkoliv je pod mrakem a hosty dokonce osvěžil i déšť, úsměv, se kterým přišli, jim na tvářích zůstává pořád. Že by to bylo právě tím pivem? Možná ano, ale pořadatelé také připravili spoustu vtipných soutěží.

Lidé se mají postupně zúčastnit několika klání, a to v pití piva na čas, hodu sudem, stavění komínů z kastlí a mnoha dalších. A že je zájemců požehnaně!

I pořadatel akce František Vincourek si návštěvnost pochvaluje. „Tuplák tady pořádám už pátým rokem. Tato slavnost se konala už za dřívějšího majitele hospody. Myslím, že by byla škoda, kdybych v tom nepokračoval. Hned na začátku léta se mě lidé chodí ptát, kdy už bude Tuplák,“ tvrdí Vincourek.A dodává, že lidí přišlo opravdu docela dost, víc než třeba vloni, což ho hodně potěšilo. „Prezentace se prodlužuje každým rokem. Hosté chodí postupně. Ceny máme myslím taky pěkné. Tak si říkám, že se lidé mají na co těšit,“ je přesvědčený Vincourek.

Zdroj: Vyškovský deník

Vlastní pivo chce mít město Vimperk na Prachaticku. Jak dnes prozradil starosta Pavel Dvořák (SNK-ED), vařit by ho měl strakonický Měšťanský pivovar.

Vedení města už zahájilo jednání s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích o podmínkách, za jakých by zlatavý mok pro Vimperk vařil. “Zatím nemáme rozhodnuto o názvu, láhvi, etiketě, druhu ani stupni piva a ani o ceně. Zatím jde o vizi,“ řekl starosta Dvořák.

Podle současných předpokladů by ale vimperské pivo mělo být k dispozici už do letošních Vánoc. Radnice ho bude prezentovat například při různých kulturních akcích a nabídne ho taky jako dárek vzácným návštěvám, či jako turistický suvenýr. O běžnou distribuci, by se pak staral sám strakonický pivovar.

Vimperská radnice se nechala inspirovat v sousedních Volarech a v Prachaticích. Volary mají své vlastní pivo a nově i hořký bylinný likér pojmenovaný Volarská zlatá. Prachatice si nechávají vyrábět pálenku a od letošního léta také víno, které pochází z moravských vinic. Podobně je na tom město Hluboká na Českobudějovicku, kde obnovili vinici, ale vlastní víno prozatím jako suvenýr dodává městu moravský distributor s etiketou Hluboké.

Zdroj: jižní Čechy 24.cz

V rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané se dnes konají slavnosti piva, pochutnat si můžete na místním moku i řadě dalších laskomin. Připraven je pestrý hudební program, lety balónem nad pivovarský komín i jízdy zvláštním vlakem

Tradiční slavnosti piva se uskuteční dnes v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku.

Pro návštěvníky jsou přichystány netradičních prohlídky pivovaru, které oživí hrané scénky ze života vesnické chasy a k vidění na nich bude mimo jiné i kouzelná kašna. Startuje se od 10 do 14 hodin každých dvacet minut u hlavní brány pivovaru a vstup je volný.

Milovníky piva zajisté zlákají odemčené pivovarské sklepy, které nabízejí ochutnávku kvasnicového piva z ležáckých sudů. Dopolední program ve Staré sladovně si užijí i děti, pro které je připravena dětská zahrada Hitradia FM Plus. Návštěvníci si tu budou moci vyzkoušet i letní verzi curlingu. „Letní metaná je opravdová specialita. Je to vlastně bavorská národní hra a u nás se bude hrát vůbec poprvé v západních Čechách,“ láká ředitel chodovarského pivovaru Jiří Plevka.

Odpolední program se bude odehrávat v pivovarské zahradě a jedním z jeho největších lákadel je možnost proletět se balónem nad pivovarský komín. „Pohled z balónu dolů na celé okolí je nádherný, stejně jako pohled přímo z komína pivovaru. Na ten se tu těšíme snad všichni,“ dodává Plevka. O hudební program se postarají kapely Plzeňští Heligonkáři, Chodovarka a Argema. Od osmi večer pak vystoupí František Ringo Čech.

Ani v přestávkách mezi hudebními bloky nebude o zábavu nouze. Vyhlášen bude Pivní rytíř Chodovaru 2008 a speciálně pro dámy je připravena vlasová poradna aneb Slavnostní účes paní sládkové pod vedením stylisty a kadeřníka roku 2007 Michala Zapoměla. Neméně zajímavé bude losování tomboly, jejíž hlavní cenou je poukaz na víkendový pobyt v hotelu U Sládka včetně koupele v pivních lázních pro dvě osoby. Připraveny jsou i soudky piva Chodovar a mnoho dalších cen.

Po celý den mohou návštěvníci ochutnat kvasnicové Chodské pivo či speciality šéfkuchaře Restaurace Ve Skále. „Pro dámy, kterým by kvasnicové pivo nechutnalo, máme připravené pivo višňové, které jim zaručeně chutnat bude,“ slibuje Plevka.

V pivovaru mysleli také na dopravu. Řidiči mohou nechat auto doma. Do Chodové Plané pojedou dnes dva zvláštní vlaky. První vyjíždí z Plzně v půl deváté ráno, do Chodové Plané dorazí v pravé poledne. Pojede přes Stod, Horšovský Týn, Bor a Tachov. Zpět do Plzně pojede po stejné trase z Chodové Plané ve 20:35 hodin. Druhý vlak vyjíždí dnes v 10 hodin z Karlových Varů. Podrobný jízdní řád Chodovar Expressů a další informace najdete na www.chodovar.cz.

Dnes v Chodové Plané

Netradiční prohlídky pivovaru 10.00 - 14.00 hrané scénky ze života pivovarské chasy aneb kontrola z Bruselu, kouzelná pivovarská kašna, odemčené pivovarské sklepy, ochutnávka kvasnicového piva z ležáckých sudů ve skalním sklepě, lety balónem nad pivovarský komín, dětská zahrada Hitrádia FM PLUS, Letní Metaná (Summer Curling)

Vstupné a doprava na slavnosti Vstupné do pivovarské zahrady 80 Kč. Děti do 140 cm vstup volný. Jízda zvláštních vlaků »Chodovar Expres« z Plzně a Sokolova, jízdné 100 Kč (platí současně jako volná vstupenka na program v pivovarské zahradě).

Zdroj: MF dnes.cz | Autor: Kateřina Tauchenová

Chmel, to není jen pivo, ale také účinná bylinka. Již v dávných dobách se lidé koupali v chmelovém odvaru a pivem omývali vlasy. Čtěte, jak můžete účinků chmelu využít i vy.

Humulus lupulus v lidovém léčitelství

Chmel slouží především k výrobě piva, v dávných dobách byl ale hojně využíván i k léčebným účelům. Pro přípravu různých čajů a koupelí se využívá především květenství v podobě šištiček. Odvar z chmele se pro své antibakteriální účinky v lidovém léčitelství používal především na obkládání špatně se hojících ran.

Nasbírejte si šištičky

Šištice chmelu se sbírají na konci srpna až počátkem září a suší se na slunci nebo uměle při 40 °C. Usušené květenství má kořenitý zápach a nahořklou štiplavou chuť.

Léčivé účinky chmelu: Chmel tlumí ženské potíže

Šištičky chmelu obsahují různá rostlinná barviva, éterické oleje a rostlinné hormony phytoestrogeny, nápadně podobné ženským estrogenům. Phytoestrogeny stabilizují hladinu hormonů a pomáhají tak předcházet menstruačním bolestem, zároveň zabraňují kolísání nálad a bolestem hlavy, kterými ženy často v tomto období trpí. Vědecké studie prokázaly, že působí také preventivně proti nádorům, především proti rakovině prsu. Další pomocníci, látky zvané monoterpeny, likvidují rakovinu v nejranějším stadiu, polysacharidy zároveň posilují imunitní systém.

Chmel proti nespavosti a depresím

Chmel vyvolává přirozenou potřebu spánku. Trpíte-li nespavostí, vypijte 20 minut před ulehnutím chmelový čaj. Pro své uklidňující účinky se bylinka využívá také při nervovém rozrušení, úzkosti a depresích. Chmel dále tlumí křeče, bolesti a snižuje horečku.

Chmel pro krásné vlasy

Již v dávných dobách lidé věděli, že chmel prospívá kvalitě vlasů. Ženy a dívky své kadeře oplachovaly pivem, ještě účinnější je ale silný odvar z chmelových šištiček. V pivu obsažený alkohol totiž nemusí svědčit suchým vlasům.

Jak se dělá čaj z chmelu

Stačí zalít 1 polévkovou lžíci sušených šištiček 250 ml vroucí vody a odkryté nechat 15 minut vylouhovat. Sladit můžete medem. V době menstruace lze vypít i tři šálky chmelového čaje. Tuto dávku ale nepřekračujte, zvláště pokud trpíte alergií na pyly.

Zdroj: Vaření.cz | Autor: Jiřina K.

Tuzemští pivaři nezopakovali loňský famózní výkon v prvním pololetí. Vypili totiž v prvních šesti měsících o 189 tisíc hektolitrů piva méně. Pivovary byly naproti tomu zdatnější, z Česka vyvezly o 138 tisíc hektolitrů více, což je téměř osmiprocentní nárůst. Celkový výstav to ale nezachránilo, poklesl o půl procenta. Vyplývá to z aktuální statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven.

,,Už šest sedm let kontinuálně pokračuje růst vývozu, v letošním prvním pololetí téměř o osm procent," potvrdil výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Vzhledem k tomu, že export táhne lahvové pivo, ukrojily ,,lahváče" z celkového podílu prodaného sudového a tankového piva. Přesto je většina výstavu stále distribuována prostřednictvím točeného piva. ,,V tomto ohledu jsme s Iry na špici v celé Evropě," dodal Veselý.

Vedle zvýšené poptávky po nealkoholických pivech (o 12,5 procenta) zaznamenávají největší nárůst speciální pivní tanky, které v Česku mění interiéry stále většího počtu hostinců. Podle pivovarského experta Jana Hlaváčka nedosahují nikde jinde na světě tankovny, používané od roku 1995, takového rozšíření a propracovanosti jako v České republice.

Největší tuzemská skupina Plzeňský Prazdroj prodává už celých deset procent čepovaného piva z obřích tanků. Spotřeba tankového piva se za pět let zvýšila o čtvrtinu, jeho letošní průměrná měsíční výtoč je nyní nejvyšší v historii. Informace o růstu prodeje piva z obřích nádob potvrzují také Staropramen a Budvar.

Pivovary sahají k různým zbraním, aby zvýšily nebo alespoň udržely své pozice. Známé už jsou například pojízdné výčepy. Zajímavostí mezi netradičními nástroji je například Pivní pohotovost na pražském Smíchově, provozovaná pod křídly dvojky na trhu - Pivovarů Staropramen. Na jednom místě si mohou zákazníci nakoupit levnější piva desítky druhů značek, a to jak lahvových, tak sudových. Provozovatel ale navíc nabízí například pronájem a prodej grilů pro přípravu selat. Vychází tak vstříc měnícím se trendům, z nichž jedním je stále větší obliba zahradního grilování spojená s konzumací piva. ,,Jsme schopni rozvážet pivo nejen po Praze. Umíme zařídit venkovní akci na klíč. Dovezeme pivo, gril, maso a případně i člověka, který maso připraví," uvedl Tomáš Hrazdíra ze společnosti Trinkers.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl

Se sklizní chmelu začali tento týden také na rodinné farmě Antonína Alta z Račic. Chmel z celkově 35ha chmelnic postupně převezou a připraví na expedici na farmě u Záluží.

"Předpoklad výnosu je příznivý, klimatické podmínky byly vcelku dobré, takže předpokládáme nadprůměrnou sklizeň. Mimo počasí, že je mokro, nemáme problémy," spokojeně hodnotí průběh prací majitel farmy Antonín Alt. Podle něj mají podobné farmy problémy hlavně v jarním období, kdy jsou potřeba pracovní síly na ruční práci. "V minulosti při těchto pracích pomáhali studenti, ale dnes už nemají zájem. Bereme tedy Slováky, Ukrajince, Poláky nebo Rumuny, ale pracovní síla se hledá těžko," vysvětluje Alt.

Většina českého chmelu je určena na export. Celkově se vyváží asi 80% produkce. Chmel z okolí Záluží a Račic je ze 60% určen pro družstvo Žatec a dalších 40% pro německého obchodníka. "Pak už nevíme kam přesně jde a jaké pivo se z něj dělá, ale expeduje se dál v Německu, ale také do Japonska," popisuje další pouť zeleného zlata Antonín Alt.

Zdroj: Ústecko 24.cz | Autor: Jan Dostal

Zhruba 2,7 miliardy pivních etiket vyrobily tiskárny loni pro tuzemské pivovary a letos bude tento počet o několik procent ještě vyšší. Produkce pivovarů totiž dál výrazně roste, přibývají nové značky a etikety mají pomoci pivovarům v rostoucí konkurenci přilákat další konzumenty.

V byznysu s etiketami - pro pivovary i další nápoje - se letos protočí v Česku 500 milionů korun a většina z toho přes Jihočeské tiskárny v Českých Budějovicích a Obchodních tiskárnách Kolín - obojí z uskupení OTK Group.

Cena za kus tohoto malého, ale pro nápojáře důležitého papírku se přitom pohybuje podle velikosti, náročnosti a kvality tisku v rozmezí od pěti haléřů do několika korun. Tiskárny jich chrlí v sériích od několika desítek tisíc po zhruba dvacet milionů kusů.

Jen pro samotné Jihočeské tiskárny představuje tisk etiket 80 procent ze zhruba třísetmilionových tržeb. A celá OTK Group pak ovládá na 85 procent tuzemského etiketového trhu. K zákazníkům patří většina velkých, středních i malých pivovarů u nás.

"Bohužel se růst počtu tištěných etiket neprojevuje i odpovídajícím způsobem ve zvyšování tržeb, což bychom přivítali. Ceny etiket totiž v silné konkurenci v polygrafickém průmyslu spíše stagnují nebo mírně klesají," připomíná ředitel Jihočeských tiskáren Ladislav Blacký.

O růstu zakázek na pivní etikety mluví i evropští tiskařští giganti, jako třeba rakouský koncern Marzek Etiketten s ročním obratem 40 milionů eur. V Česku prodává jen část z loňských sedmi miliard vytištěných etiket. Nejen pivních, ale z velké části i těch, které jsou určeny pro lahve vinařských firem nebo likérek. "Letos očekáváme nárůst prodeje o šest procent," říká Zuzana Richterová z českého zastoupení firmy.

Do tisku pivních etiket se pouští i řada malých tiskáren. Jako klatovský Dragon Press. "Jakýkoliv rozvíjející se obor je pro nás zajímavý. Rosteme s našimi zákazníky," říká Michal Kučera, ředitel této firmy, která se s obratem 30 milionů korun zaměřuje zatím spíš na tisk katalogů a publikací.

Hlad po etiketách navíc dál roste. V Česku dnes existuje už víc než 400 značek piv, před deseti lety to bylo o stovku méně. Roste i odbyt lahvového piva z nejrůznějších hypermarketů.

"Loni jsme v porovnání s předchozím rokem vyrobili o procento víc etiket pro domácí trh a o 7,7 procenta víc pro export. S dalším nárůstem počítáme i letos," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který s produkcí skoro 11 milionů hektolitrů nakupuje od domácích i zahraničních tiskáren na 80 druhů etiket.

Etikety na lahve stále víc nakupují i minipivovary. "Zatím prvních 25 tisíc kusů na lahve. Ale další pořizuji průběžně na PET lahve přes reklamní agenturu," říká Vladimír Lažanský, majitel nové značky Prokop a pivovaru s roční produkcí 1500 hektolitrů v Chýších na Karlovarsku.

Pivovary se předhánějí v atraktivním potisku, papírové etikety stále víc doplňují etikety z metalizovaného papíru, hýřivé barvy i retro styl doplňují obrázky spoře oděných slečen i vousatých pánů s pěnivým půllitrem. Přibývají etikety s výrazným popisem nejrůznějších marketingových akcí, k vidění jsou i termoproužky pro signalizaci ideální teploty piva.

Je to marketingový boj na zaplněném tuzemském trhu, kde prodeje piva už několik let stagnují a pivovary rozšiřují hlavně export.

"V takové situaci je role pivní etikety podstatná, i když český spotřebitel se dá někdy jen velmi obtížně ovlivnit a ani sebeatraktivnější etiketa nemusí jeho přesvědčení změnit," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Zítra se koná druhý ročník Chrudimských pivních slavností. Akce začíná od jedenácti hodin v areálu bývalého pivovaru.

„V loňském roce jsme se rozhodli nastartovat novou tradici v Chrudimi, a protože provozujeme část objektu bývalého pivovaru v Chrudimi, tak jsme zvolili pivní slavnosti, aby se lidem připomnělo místo, kde se dříve pivo vařilo,“ uvedl organizátor Ivan Bílek.

Zájemci ochutnají piva ze sedmi pivovarů - Polička, Havlíčkův Brod, Jihlava, Nová Paka, Náchod, Trutnov a Rodinný pivovar Vrchlabí. Hrát budou kapely od dechovky přes country až po rock.

Zdroj: MF Dnes.cz

Čínské pivo Tsingtao se stalo jedním z hlavních obchodních symbolů olympijských her v Pekingu. Firma si mne ruce. Za posledních šest měsíců hlásí rekordní zisk ve výši 55 milionů dolarů.

Oproti loňskému roku jde o nárůst 42 procent, za který druhý největší pivovar vděčí právě olympijské kampani. Plakáty s logem olympijských her a lahvovým pivem Tsingtao najdete v Pekingu na každém rohu, píší agentury.

Společnost, ve které vlastní 27 procent americká Anheuser Busch, informace o rostoucích ziscích potvrdila. Vedení Tsingtao sice připouští, že část zisků jde na vrub rostoucí ceně jejich výrobků, ale přesto jim olympiáda nepochybně pomohla.

Pomalu už šlape na paty čínské jedničce China Resources Snow Breweries, jejíchž vlastníkem je londýnský SABMiller.

Že je pivo v Číně populární dokazují také světové statistiky. Země středu se loni stala s 370 miliony hektolitrů největším producentem piva a na světové produkci podíl 21,1 procenta.

Pro porovnání, druhé Spojené státy vyprodukovaly 232,8 milionu hektolitrů, Rusko 109,8 milionu a Německo 106 milionu hektolitrů. Česká republika se drží na šestnáctém místě s 19,897 milionu hektolitrů.

Zdroj a foto: Aktuálně.cz

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg plánuje posilniť svoju pozíciu na Ukrajine, v Uzbekistane a Kazachstane, keďže trhy bývalých sovietskych satelitov majú väčší potenciál rastu než tie na Západe.

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg plánuje posilniť svoju pozíciu na Ukrajine, v Uzbekistane a Kazachstane, keďže trhy bývalých sovietskych satelitov majú väčší potenciál rastu než tie na Západe.

"Bývalé národy Sovietskeho zväzu majú obrovský potenciál," povedal Anton Artemiev, šéf Carlsbergu pre trhy východnej Európy. Najmä Ukrajina je lákavá. Do roku 2012 by mala byť 11. najväčším spotrebiteľom piva na svete.

Carlsberg sa začal na východné trhy Európy a Ázie orientovať potom, ako nasýtené trhy západnej Európy začali stagnovať prípadne klesať. V súčasnosti má Carlsberg na Ukrajine tri pivovary a po jednom pivovare v Uzbekistane a Kazachstane.

Ešte stále však veľa očakáva firma i od Ruska, aj keď sa tu spotreba piva začína pomaly znižovať. Tretí najväčší trh s pivom na svete po USA a Číne by mal v tomto roku vzrásť o 5 až 7 %, pričom v minulom roku zaznamenal rast zhruba o 12 %. Napriek tomu je tento obrovský trh stále rastový a Carlsberg predpokladá, že tento rok sa mu podarí zaznamenať v Rusku 5-% rast.

Zdroj: O Peniazoch.sk

S Pivovarem Eggenberg, a. s., Český Krumlov bylo v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. O zmíněnou pohledávku je nyní vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu ČR.

Nemovitosti „zmizely“

V majetku dlužníka je drobný investiční majetek, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Nápadně nevýhodný vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech... Správce chce rovněž napadnout jako neplatný převod obchodního podílu více než 200 milionů z Piva Eggenberg do majetku jiného subjektu za nápadně nevýhodných podmínek.

To se zřejmě váže k 13. prosinci 2006, kdy se obchodní podíl Pivovaru Eggenberg v Pivu Eggenberg A. D. 1560 „ztenčil“ na 3,23 milionu a společnost Tema, a. s., Plzeň, naopak v ní měla splacením 206,809.999 Kč získat 99 procent. Podle internetového výpisu z obchodního rejstříku je momentálně jediným „úřadujícím“ členem představenstva Temy Plzeň Petr Vicenda.

Ten je také jediným jednatelem Piva Eggenberg A. D. 1560, když do letošního 16. června jím byl také Jiří Shrbený, syn předsedy představenstva úpadce Pivovaru Eggenberg. Vicenda figuruje dále jako jednatel společností Pivovar Český Krumlov, s. r. o., za níž má úpadce pohledávku 5,5 mil. z titulu ručitelského závazku a kterému správce do konkurzu uznal pohledávku 1,3 milionu.

Pohledávky úpadce za dodavateli činily k polovině května asi 4,5 milionu.

Odstraňovali škody?

Ke konkurzu se přihlásilo v termínu 48 věřitelů s pohledávkami za asi 137 milionů korun.

Největším věřitelem Pivovaru Eggenberg je Beltton, s. r. o., sídlící na adrese úpadce. Přihlásil pohledávku ve výši 86,529.775 korun.

Beltton je v obchodním rejstříku od 2. června 2005 se základním kapitálem 200.000 Kč. Podnikal ve specializovaném maloobchodě se smíšeným zbožím, velkoobchodě a zprostředkování obchodu a služeb, od letošního dubna i v reklamní činnosti a marketingu. Společníkem je Iiro Vuerola.

Pohledávku Belttonu rozporuje další věřitel úpadce Factoring České spořitelny, s. a. Poukazuje na to, že věřitel nabyl podle svého tvrzení tuto pohledávku postoupením v únoru 2007 a letos v únoru Pivovar Eggenberg tento závazek uznal. Factoring uvádí, že jediný společník Belttonu rozhodl letos v lednu o přejmenování společnosti na Eggenberg Invest s. r. o., byť změnu nenavrhl k zápisu do rejstříku. Factoring z toho dovozuje, že by mohlo jít o personální propojení s úpadcem, případně že by se mohlo jednat o pohledávku fiktivní.

Zástupce Belttonu se na přezkumném jednání nad intervencí Factoringu rozhořčil. Ke své společnosti řekl, že dávno před úpadkem pivovaru – v letech 2005, 2006 – participovala na vznikajícím projektu uvádění značky Eggenberg do Skandinávie, Pobaltí a Anglie, na modernizaci části pivovaru a přípravě na stavbu nového závodu na zelené louce. Beltton prý takto investoval do společného záměru několik milionů. Proto taky požádal o pronájem zařízení úpadce, aby pokryl nasmlouvané zakázky.

K přihlášené pohledávce řekl, že ji Belttonu postoupil věřitel pivovaru 1. Západočeská z titulu neuhrazených poskytnutých prací po povodních 2002.

Insolvenční správce ing. Štěpán Bláha pohledávku uznal. „Není důvod ji popřít,“ řekl s tím, že v účetnictví úpadce z rozhodných let je řádně doložena.

Podle internetu byla 1. Západočeská (stavební) s. r. o. dvou společníků ve věku 21 a 24 let zapsána do rejstříku 3. září 2007. Pokud tedy mělo jít o práce po povodních, byla nejspíš i ona postupníkem původní pohledávky – pozn. red.

Druhým největším věřitelem Pivovaru Eggenberg v konkurzu je nynější předseda představenstva Jiří Shrbený, a to s pohledávkou skoro 32,8 milionu. Také tuto pohledávku Faktoring napadá, ale ji má za správce za zjištěnou, doloženou v účetnictví úpadce: Jiří Shrbený měl pivovaru poskytovat účelové finanční půjčky rovněž k odstranění povodňových škod. Odkud prostředky měl, to pak není otázka pro insolvenčního správce, uvedl ing. Bláha.

Shrnul, že z firmy „vyvedený“ nemovitý majetek napadne žalobou (zatím jej zablokoval v katastru), v případě zmíněných pohledávek že ale nemá „titul“, jak je popřít. Popřel naopak pohledávku Factoringu České spořitelny ve výši přes 7,2 milionu, jež vedla k podání návrhu na konkurz (viz výše).

Co ostatní?

Z „objemnějších“ věřitelů Pivovaru Eggenberg zmiňme ještě e.on (2,14 mil.), Celní úřad (1,17 mil.), VaK JČ (254.251 Kč), Raven Trading (1,63 mil.), Marzek Etikette (320.404,50), Linde Gas (258.153,90). A také správu sociálního zabezpečení s původně přihlášenými 620.831 a VZP (235.722), jimž ale předseda představenstva Shrbený ze své kapsy ještě za zaměstnance pivovaru zaplatil dodatečně 200.000 korun.

Členy výboru věřitelů byly zvoleny Beltton, F. P. Print, s. r.o., Roudné (pohledávka 602.343 Kč) a ČSSZ (474.488 Kč).

Podařilo se vyřešit výrobu, která hrozila zastavením vzhledem k daňovým předpisům: mladinu uvařil Beltton, který ji prodá pivovaru v konkurzu a také zaplatí spotřební daň.

Cílem správy podstaty je získat zpět nemovitosti a pivovar prodat jako podnik. Podle představ ing. Bláhy za nejméně za 200 milionů.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

V případě krize by plzeňané byli zásobováni vodou z pivovaru a teplárny

Zástupci plzeňské vodárny dnes definitivně schválili do provozu čerpací stanici, kterou Plzeňský Prazdroj vybudoval společnou investicí s městem. V případě krize, jako je kontaminace vodního zdroje nebo technická závada, by pivovar posloužil jako záložní zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

V listopadu loňského roku uzavřelo město Plzeň s Plzeňským Prazdrojem smlouvu o dodávce pitné vody v případě nouzového režimu při kontaminaci vodních zdrojů. Společnou investicí pěti milionů korun, na které se podílely obě strany přibližně polovinou částky, byla zřízena automatická tlaková stanice. Její výstavba započala v listopadu 2007 a byla dokončena v dubnu letošního roku. "Za běžného provozu slouží celkem šest čerpadel o celkovém výkonu 380 m3/hod k dodávce vody do stáčíren k mytí lahví a sudů. Stanice je kdykoliv připravena k okamžitému využití pro nouzové zásobování města, jelikož pivovar zajišťuje její pravidelnou údržbu a stoprocentní technický stav," říká Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

V případě nouze by tedy byla stanice schopna dodat více než 9 tisíc m3 vody denně do městského vodovodu. Takové množství vody by stačilo k nouzovému zásobování přibližně 90 tisíc obyvatel, tedy přibližně poloviny obyvatel. "Náhradní zdroj vody výrazně zvyšuje bezpečnost v oblasti zásobování města vodou v extrémních situacích. Doufáme, že takový stav nenastane. Přesto se ale usíná s lepším pocitem, když víme, že existuje alternativa," říká Petr Liška z magistrátu města Plzně.

Při hledání optimálního řešení v čase havárie hraje roli to, o jaký problém se jedná. Kroky při řešení situace stanovuje krizový štáb, ve kterém by zasedli představitelé města, a například také zástupci hygienické stanice a vodáren. V nouzovém režimu by plzeňská vodárna musela najít optimální systém distribuce vody. Jednotlivé městské rozvody vody by byly pravděpodobně zásobovány střídavě ve třech okruzích. V případě krátkodobého výpadku by pak připadalo do úvahy řešení, jako je například distribuce pitné vody do hydrantů a prostřednictvím cisteren, nebo pokračování v dodávce pitné vody za současné odstávky teplé vody. Je totiž praxí prověřeno, že při odstávce teplé vody, která se připravuje ohřevem pitné vody, poklesne spotřeba přibližně o polovinu.

Co by muselo nastat, aby byla ohrožena dodávka vody Plzeňanům

Plzeňská vodárna využívá v současnosti jako hlavní zdroj povrchovou vodu z řeky Úhlavy. Proto by jednou z příčin mohla být kontaminace této řeky. Právě proto je krizový scénář zásobení vody z pivovaru vhodný: pivovarská voda z hlubinných vrtů na Roudné je kvalitnější než voda kojenecká a vaří se z ní piva Plzeňského Prazdroje. A právě tato voda by dočasně tekla v městském vodovodu v kombinaci s čištěnou vodou z řeky Mže, kterou dodává Plzeňská teplárenská.

"Plzeňská vodárna doposud nikdy nemusela čelit takovému problému. Dokonce ani při povodních v roce 2002 nedošlo k výpadkům dodávky vody," dodává Jan Kretek, vedoucí úseku pitných vod plzeňské vodárny.

Prazdroj spolupracuje s Městem Plzeň

Na jaře podepsali zástupci Prazdroje a města Plzně smlouvu o krizovém řízení.

Součástí spolupráce je také podpora při živelných pohromách, jako jsou záplavy. Plzeňský Prazdroj je připraven poskytnout městu těžkou manipulační techniku. V případě ohrožení by město mohlo využít také skladovací prostory Plzeňského Prazdroje.

Konkrétním vyjádřením smlouvy byla například spolupráce při chystaném pochodu neonacistů v Plzni na jaře tohoto roku. Dalším příkladem spolupráce pivovaru s městem je také deklarace o spolupráci na rozvoji cestovního ruchu, kterou podepsali představitelé pivovaru a města letos v květnu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nad malými soukromými pivovary se v Česku smráká, drtivou většinu trhu totiž ovládly nadnárodní pivovarské koncerny. Stejně je tomu i na Valašsku, v regionu se totiž do těchto dní zachoval už jenom jeden jediný: rodinný vsetínský podnik Valášek.

„Malé pivovary nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. Velké pivovary hospody doslova skupují. Po podepsání smlouvy restaurace s velkým pivovarem, se nemáme šanci nikde uchytit,“ vysvětlil sládek a majitel Valášku v jedné osobě Jan Dohnal.

Proto čepuje pivo ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru, a pak už jen v restauracích ve Zlíně a v Prostějově. Přesto prý zájem o jeho značku roste, a to i šest let po jeho otevření.

Jedním z důvodů rostoucí popularity je podle Dohnala fakt, že minipivovar vaří klasickou technologií, bez urychlování výrobních procesů.

„Používáme na výrobu jen kvalitní suroviny, což je slad z hanáckých ječmenů a žatecký chmel. Proto v našem pivu nenajdete žádné chmelové extrakty,“ pochlubil se sládek.

V nabídce vsetínského minipivovaru lidé najdou světlé a tmavé ležáky, višňová, mandlová i kávová piva, i čtrnáctiprocentní světlá piva, jenž se podávají obzvlášť na Vánoce a na Velikonoce.

„Nabízíme ještě pivo kvasnicové, které má v sobě celou řadu vitamínů B a proto je velmi zdravé. Samozřejmě máme i filtrovaná piva,“ doplnil Dohnal.

Dalším trumfem, který pomáhá minipivovaru přežít, je restaurace patřící značce. „Byli jsme tam s rodinou na večeři sice poprvé, ale líbilo se nám to. Terasa je nádherná i ten zurčící potůček protékající okolo,“ pochválila si třeba Jana Pešková ze Vsetína.

„Mě ani tak neokouzlil potok, ale to pivo. V životě jsem o kávovém neslyšel, jen mě mrzí, že jsem se nemohl podívat, jak taková pochutina vzniká,“ dodal její manžel Marek.

Dohnal totiž místnostmi, kde vzniká zlatavý mok, provádí návštěvníky jen výjimečně.

"Lidé o exkurze sice mají zájem, jenže musíme dodržovat čistotu. Navíc tady pracuji jen já a můj pomocník, a pak bychom neměli žádný čas na vaření a museli by jsme jen umývat,“ vysvětlil omezený počet exkurzí vsetínský sládek.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Kristýna Jarošová

Vítězem letošního ročníku Mistrovství České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se stal David Vaněk z Potrefené husy Beerpoint České Budějovice, který získal v této prestižní soutěži z celkového počtu 270 bodů rovných 250! Na druhém místě se umístila Barbora Hebrová z Bar Restaurant Sherwood ze Stříbra a třetí příčku obsadila Vladislava Bláhová z Shaffy´s garáž z Karlových Varů. David Vaněk tak díky vítězství bude v říjnu reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále Stella Artois World Draught Master 2008 v Leuvenu v Belgii.

Letošní Mistrovství se konalo v prostředí Trojského zámku v Praze 7 a celkem se ho zúčastnilo 25 soutěžících. „Ze všech soutěžících jsme vybrali sedm nejlepších finalistů, kteří předvedli své schopnosti v servírování belgických speciálů, kterými jsou Stella Artois, Leffe Bruin a Hoegaarden White,“ říká Martin Jahoda, brand manažer značky Stella Artois.

Titul českého a slovenského mistra v točení a servírování Stella Artois získal David Vaněk z Potrefené husy Beerpoint v Českých Budějovicích, kde pracuje již dva roky. Tento sedmadvacetiletý sympatický pohodář je barmanem již od svých 19 let a svou práci považuje zároveň i za koníček. Proto není divu, že největším oceněním je pro něj spokojený zákazník. „I v tom největším fofru, kdy je v restauraci opravdu hlava na hlavě, se snažím dodržovat všech 9 kroků rituálu a každému natočit takovou Stellu, jako bych točil právě tu soutěžní,“ řekl David Vaněk.

Letos poprvé došlo k propojení soutěže o nejlepšího barmana České a Slovenské republiky s festivalem belgických speciálů a vybraných gurmánských lahůdek. „Pro každou z těchto pivních značek jsme připravili na míru šité gurmánské kombinace, které zdůrazňovaly chuťové odlišnosti těchto speciálů,“ dodává Jan Pípal, šéfkuchař Grandhotelu Pupp v Karlových Varech, který na akci předvedl své kulinářské umění.

„Jakýkoliv rituál spojený s pitím piva je pro mě synonymem kamarádství, kdy se lidé sejdou a posedí u piva, a konkrétně u Stelly Artois a celé série belgických speciálů je pro mě rituál točení a servírování synonymem otevření se a zpestření,“ uvedl Jan Hřebejk, předseda poroty 6. ročníku Mistrovství České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Šéf Anheuseru a potomek zakladatelů pivovarnického giganta August A. Busch IV si po spojení s InBevem přijde na miliony.

Muž, který bude členem představenstva nově vzniklé společnosti Busch InBev, dostane 10,4 milionů dolarů.

Měsíční plat se bude pohybovat kolem 120 tisíc dolarů a dalších 13,3 milionů získá v rámci nejrůznějších benefitů.

Rekordní nabídka přesvědčila

InBev, který v Česku vlastní pivovary Staropramen, zaplatí za americkou společnost celkem 52 miliard dolarů. To je 70 dolarů na akcii a podle agentury Reuters 27 procent nad rekordní cenou z října 2002.

Jde o největší fúzi v pivovarnictví a historicky třetí největší převzetí americké společnosti zahraničním kupcem.

Světovou jedničku na trhu s pivem povede dosavadní šéf InBevu Carlos Brito. "Obě firmy dostanou přesně to, co chtěly," komentoval transakci Tom Pirko, šéf konzultační firmy Bevmark.

Fúzí ušetří miliardy

Spojením Anheuser ve světe prodá více Budweiseru a InBev naopak ovládne polovinu amerického trhu, a také znovu dobude pozici světové jedničky, na níž ho loni předstihl SABMiller.

Díky fúzi pivovary ušetří ročně 1,5 miliardy dolarů na nákladech, od roku 2010 by měly zvýšit ziskovost.

Kdo se spojuje

InBev

* značky: Stella Artois, Beck's, Hoegaarden, Staropramen a téměř 200 dalších

* tržby: 14,4 mld. EUR

* výstav: 271 milionů hl.

* zaměstnanci: 89 tisíc

Anheuser-Busch

* značky: Budweiser, Bud Light, Michelob; podíly: Corona, Tsingtao

* tržby: 16,7 mld. USD

* výstav: 189 milionů hl.

* zaměstnanci: 31 tisíc

Zdroj: Aktuálně.cz

Britské pivovary se potýkají s nižší spotřebou piva. Podle britské pivovarnické organizace British Beer & Pub Association, prodej v Británii klesl ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta na 9,2 milionu hektolitrů. Podle analytiků může za pokles nižší návštěvnost britských pubů, na které se podepsal letošní zákaz kouření v restauracích, slabá ekonomika, ale také chladný začátek léta.

Některé pivovary se proto rozhodly tomuto vývoji čelit a zaměřily se na doposud opomíjenou skupinu - ženy.

Britský pivovar Coors, patřící kanadsko-americké pivovarnické skupině Molson Coors Brewing, dokonce letos vytvořil tým, který dostal za úkol vyvinout značky piva, kterým by ženy přišly na chuť. Jednou z nich je pivo s názvem Blue Moon, uvedené nedávno na britský trh. V místních pubech se podává navíc s plátkem pomeranče, aby zvýraznil ovocnou chuť tohoto piva. V některých hospodách ještě dávají na pomeranč i hnědý cukr, uvedl list Wall Street Journal.

Podle šéfa Marka Huntera ze společnosti Coors, plánuje tato pivovarnická skupina v příštích dvou letech představit další nové značky piva pro ženy. Pozadu není ani britská firma Diageo, světová jednička v produkci lihovin, která vyrábí proslulý irský Guinness. Společnost loni představila pivo pod názvem Guinness Red, které je sladší a nemá tak silné aroma jako klasický Guinness. Jak uvedl Frank Donlon, manažer hospody v centru Londýna, jen málo žen zatím ochutnalo Guinness Red. Zákaznice totiž nevědí, že chutná jinak než tradiční Guinness.

"Pomohla by reklama v televizi, která by vysvětlila rozdíl mezi těmito značkami," uvedl Donlon. Guinness Red byl zatím propagován v rádiu či na billboardech.

Reklamní kampaň pro svou značku Peroni Nastro Azzurro chystá letos v říjnu také britský pivovarnický koncern SABMiller. Oslovit chce jak muže, tak ženy.

Největšími konkurenty nových značek piva je víno a vodka, které se v posledních letech staly oblíbenými nápoji žen. Mnohé průzkumy navíc ukazují, že mnoho žen nepije pivo, protože jim nevoní.

Podle britské společnosti na průzkum trhu Taylor Nelson Sofres jen 13 procent britských žen kupuje pivo pravidelně. Ve Spojených státech je to 25 procent.

Někteří analytici pochybují, že se pivovarnickým skupinám podaří zvýšit prodej piva, když ho bude pít více žen. "Ženy nevypijí tolik piva co muži. A přitom množství je v tomto případě rozhodujícím faktorem," prohlásil analytik Graham Page ze společnosti Taylor Nelson Sofres.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Sylvie Schwinke

Ve dnech 2. až 6. sprna se konal v Honolulu na Havaji světový pivovarský kongres „World Brewing Congress 2008“. Spolu se zástupci z více než 35 zemí se ho zúčastnili i čeští výzkumní pracovníci, kteří úspěšně prezentovali výsledky výzkumné činnosti Budějovického Budvaru, n.p. zaměřené na kvalitu piva.

Budějovický Budvar, n.p. jako jeden z významných tuzemských pivovarů se velmi aktivně zajímá o vývoj a zvyšování kvality piva. Z tohoto důvodu mj. provádí řadu vědeckých výzkumů, jejichž některé výsledky byly nedávno úspěšně prezentovány na světovém pivovarském kongresu „World Brewing Congress 2008“ (WBC). Čeští odborníci byli, společně s odborníky z více než 35 zemí, pozváni organizátory kongresu, aby se podělili o své poznatky a zkušenosti. WBC se koná pravidelně každé čtyři roky a zaměřuje se na aktuální témata z oblasti pivovarnictví. Letošní ročník byl pořádán ve dnech 2. až 6. srpna v havajském Honolulu.

Tématem vystoupení výzkumných pracovníků z Budějovického Budvaru, n.p. na kongresu WBC 2008 byly odborné prezentace (postery) týkající se stárnutí piva, tvorby i rozpadu pivní pěny a jejich modelování, využití infračervené spektroskopie při kontrole pivovarských surovin a sledování průběhu hlavního kvašení piva. „Ve své práci jsme se zaměřili na tato témata, která jsou v současném pivovarství aktuální, neboť se týkají základních vlastností piva, podle nichž posuzuje jeho kvalitu spotřebitel. O tom, že jsme vybrali zajímavá témata nepochybně svědčí nejen zájem odborné veřejnosti, ale i to, že všechna naše nabízená sdělení byla přijata,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumného oddělení Budějovického Budvaru, n.p. Některé z těchto příspěvků budou publikovány např. v americkém odborném magazínu Technical Quarterly & The MBAA Communicator.

Budějovický Budvar, n.p. se aktivně podílí na výzkumné a vývojové činnosti, podporuje i vědecké publikace a jeho odborníci se účastní mezinárodních vědeckých kongresů. Hlavním cílem výzkumu Budějovického Budvaru n.p. je zlepšování vlastností piva, tedy vliv jakostních znaků piva na spotřebitele a vliv jakostních znaků surovin na požadované parametry piva. „Vědecký pokrok jako nástroj hlubšího poznání detailní technologie podporujeme, ale výroba jako taková se u nás stále řídí stejnými tradičními zásadami a principy, které jsou založeny na výběru co nejkvalitnějších surovin při uplatnění nejmodernějších způsobů řízení výroby,“ doplňuje Ing. Josef Tolar, sládek pivovaru. Pivo z Budějovického Budvaru si mezi spotřebiteli na celém světě získalo oblibu právě díky tradiční výrobě z hlávkového žateckého chmele, vybraného moravského sladu a vysoce kvalitní měkké vody čerpané z vlastních, více než 300 m hlubokých artéských studní.

Kongres WBC je pořádán již od roku 1984. Mezi hlavní řečníky letošního WBC patřili Daniel W. Bena z „PepsiCo“ International s přednáškou na téma trvale udržitelný rozvoj a pivovarnictví, dále Scott Mortensen ze společnosti „International Flavors and Fragrances“ s vystoupením na téma předvídání spotřebitelských chuťových preferencí v dynamickém tržním prostředí a konečně Lester Jones z „Beer Institute“ s tématem ekonomické vyhlídky na globální trh a jejich dopad na pivovarnictví. Kongres WBC 2008 organizovaly asociace „Master Brewers Association of the Americas“ a „American Society of Brewing Chemists“ ve spolupráci s „Brewery Convention of Japan“, „European Brewery Convention“ a „Institute of Brewing & Distilling". Více informací o WBC 2008 naleznete na www.worldbrewingcongress.org.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Kamila Vostrá přijela oslavit své kulaté narozeniny do velkobřezenského pivovaru. Drobná černovláska z Postoloprt bude hájit barvy Březňáku v soutěži Miss zlatého moku.

Kamila Vostrá oslaví dvacetiny v sobotu, ale první dárek už dostala – navštívila pivovar ve Velkém Březně, který bude 5. září reprezentovat v soutěži o nejhezčí dívku piva a chmele. Studentka hotelové školy v Žatci si se zájmem vyslechla příběh pana Cibicha, muže, který je již 102 let tváří Březňáku. Zavítala také do vyhlášené restaurace Tivoli, ve které si pan Cibich vychutnával své oblíbené pivo až do posledního dne života. Tak, jak si vymínil výměnou za propůjčení své tváře pivovaru.

Kamila Vostrá, která je vášnivou rybářkou a příležitostnou servírkou, se seznámila také s ředitelem pivovaru Pavlem Rottenbornem, který ji provedl jednotlivými úseky výroby. Zpestřením její návštěvy ve Velkém Březně byla v závěru prohlídka místního romantického zámku.

O titul Miss zlatého moku 2008 bude deset finalistek soutěže bojovat 5. září na galavečeru v Městském divadle v Žatci. Prestižní akce, ve které dívky měří své dovednosti například v ručním česání chmele nebo čepování piva, je již tradiční součástí žatecké Dočesné. Soutěže se letos účastní všechny čtyři pivovary společnosti Drinks Union a další pivovary z České republiky, Slovenska, Belgie a Slovinska. Pořadatelem je pražská agentura Gejzír, záštitu nad Miss zlatého moku převzal hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Chmelnic na Litoměřicku v posledních letech výrazně ubylo. Jen za poslední rok zmizelo okolo třiceti pěti hektarů.

Největší úbytek chmelnic na Litoměřicku registrují členové Svazu pěstitelů chmele ČR v okolí úštěcké oblasti, kde se za poslední rok snížila plocha chmele o třicet pět hektarů.

Vysazují nové, ale je to málo

„Důvod je jasný. Chmelnice stárnou a zemědělci nemají finanční prostředky na jejich obnovu. I přes zvýšenou výsadbu v posledních letech se nedaří pokrýt jejich úbytek,“ říká Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele ČR.

Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 750 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1165 hektarů. V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu. V letošním by podle Zdeňka Rosy mělo být v rámci celé republiky vysázeno přibližně 250 hektarů chmelnic, což má jejich úbytek zpomalit.

Začala sklizeň, úroda je slušná

V těchto dnech vyrazili pěstitelé do chmelnic, aby na česačky odvezli letošní úrodu chmele. Podle prvních zpráv by úroda měla být slušná. „Řekl bych že výnosy jsou průměrné. V loňském roce to bylo rozhodně horší,“ uvedl Jiří Špringl, pěstitel a obchodník s chmelem z Polep.

Chmelnice na Litoměřicku letos nezasáhly ve větším měřítku žádné negativní povětrnostní vlivy, tak jako tomu bylo v roce 2006 a 2007, kdy byla úroda chmele poškozena krupobitím a dlouhotrvajícími suchy. „V letošním roce by měla být úroda lepší,“ věří Zdeněk Rosa. Většina úrody chmele z Litoměřicka končí v tuzemských pivovarech. Do zahraničí podle pěstitelů putuje jen malá část. Poptávka po kvalitním českém chmelu mírně převyšuje nabídku.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Michal Závada

Pivo je produkt, jehož spotřeba se rozšiřuje i v oblastech dříve zasvěcených převážně vínu. Má velmi kreativní reklamu a patří mezi marketingově nejčastěji využívané produkty ve spojení s velkými sportovními a kulturními akcemi. Pít pivo je dnes „in“ a komunikační agentury, které nemají ve svém portfoliu pivovar, jako kdyby nebyly...

V Česku se pivo během uplynulých 18 let dostalo z náleven IV. a III. cenové skupiny i do vybraných restaurací. Tento vývoj jako by reflektovala i jeho komunikace. Kampaně totiž cílí jednak na „chlapy“, kteří v reklamních spotech v partičce popíjejí svůj nápoj a provádějí přitom nejrůznější více či méně infantilní zábavy, jednak na vzdělance, kterým konzumaci tohoto „iontového“ nápoje schvalují národní ikony jako Palacký, Smetana nebo cestovatel Holub.

Nejlepší zásah má televize

„Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely,“ říká ředitel marketingu v pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek. Tento postoj potvrzují i další marketéři piv, jako je Plzeňský Prazdroj se svými sofistikovanými kampaněmi využívajícími slavné postavy naší minulosti (slogan „Smetana mé vlasti“ ovšem poprvé použil v souvislosti s Prazdrojem počátkem 90. let režisér Ivan Zachariáš a řeč byla o smetanové pěně na pivu ve skleněném džbánu, které nese domů malý kluk, a ne o slavném skladateli...) a na druhém pólu Budvar se svou dvojicí Bob a Dejv. Všechny tři značky jsou komunikovány pomocí silných příběhů. Pak jsou tu značky sázející na emoce a hrdost na tradici, především Krušovice. Jejich kampaně byly v uplynulých letech dost stereotypní svým připomínáním tradice. „Již na dvoře Rudolfa II. ...“ nepřinášelo nic nového. Agentura McCann Erickson nyní „obrací“, ale velmi opatrně: sází pro změnu na kvalitu českých surovin... a to tu rozhodně není poprvé.

S televizí do celé republiky

V agentuře Noesis si tedy museli dost lámat hlavu, jaký koncept vybrat pro zaváděcí kampaň ústeckého piva Březňák pro podporu trhu v celé ČR. V Ústí se rozhodli dostat do povědomí národa po Zlatopramenu své další pivo Březňák... a rozhodli se pro změnu pro retro. „Průzkumy nám ukázaly, že Březňák má se svým skutečným příběhem Victora Cibicha, který je na etiketě tohoto piva přes 100 let, a v něm obsaženými emocemi velký potenciál prosadit se celorepublikově,“ říká marketingový ředitel Drinks Union Josef Danihelík. „Cibich je vlastně samotným nositelem hodnoty značky. Toho jsme chtěli v kampani využít. Lidi přitahuje příběh a my jim přinášíme příběh skutečný, nikoli smyšlený,“ doplňuje ředitel agentury Noesis Radovan Dostálek. „Pod touto značkou, vedle ležáku, vaříme také piva pro znalce, ať již jde o sváteční jantarový ležák, nebo 14° speciál,“ doplňuje Danihelík.

Spot točil režisér Cieslar

Režie TV spotu se ujal po jisté reklamní odmlce renomovaný filmový a TV režisér Milan Cieslar. Podařilo se mu vytvořit dokonalou retroatmosféru ve stylu „Hříšných lidí města pražského“, a vnesl tak do světa reklamy jistou serióznost a dokonalé zobrazení tradice. Spot se točil na autentických místech ve Velkém Březně - na zámku a přímo v pivovaru. TV kampaň běžela v červenci v nasazení 1100 GRP.

A jak se o pivu točí ve světě

Inu, tam je komunikace největších značek někde jinde. Proto točí rád pivní spoty i světově uznávaný režisér Ivan Zachariáš a škoda, že dva z nich prezentované po celém světě neuvádí Stella Artois i v tuzemsku. V Cannes oceněný spot „Doktor“ je postaven na příběhu zasazeném do doby morové epidemie, kdy doktor unavený plahočením se za nemocnými přijde na pivo do místní krčmy, hospodský mu ale nechce nalít: „Jste nakažený...“ Svůj půllitr mu tedy podá farář a produktová scéna, ve které do doktora pivo jen zasyčí, patří do učebnic... „Rozhodl jsem se natočit spot ve stylu Vojny a míru. Té době odpovídaly kostýmy a reálie i sépiové barevné ladění ve stylu starých pohlednic,“ vzpomíná Zachariáš, „spot jsem natočil jako filmový příběh. Ty v televizi mezi reklamami často neběží, ale když se tak stalo, jako v tomto případě, všichni o tom věděli.“ I v západní Evropě se ale točí spoty z „chlaparku“ a slavný švédský režisér reklam a hraných filmů Roy Andersson se k tomu vyjádřil při letošní návštěvě Febiofestu: „Teď jsem zrovna jednu takovou odmítl Carlsbergu. Tyto spoty nesnáším. Copak pivo nepijí i ženy?“ Jeho reklamní spoty i scény v hraných filmech se často odehrávají v seversky ponurých krčmách, kde se zadumaní hosté (muži i ženy!) proberou jen při zvonění ohlašujícím poslední rundu...

Pivo patří k zábavě a sportu...

Fotbaloví a hokejoví fandové si prosadili, že se na stadionech dál točí desítka („Fotbal bez toho, dát si párek a pivo, není fotbal!“) a největší pivovary z toho marketingově těží. Gambrinus liga už je ve fotbale zažitá, Staropramen si ozkoušel ligu hokejovou. S olympijským hnutím se spojil nejprve Radegast, poté, co ho spolkl Prazdroj, došlo ke spojení dvou prémiových značek: Prazdroj a olympijské hry zastoupené Českým olympijským výborem. A plzeňští tohoto spojení náležitě marketingově využívají: v českém olympijském domě v Pekingu teče plzeňské pivo, první dva čeští zlatí medailisté obdrželi „pivo na jeden rok“ a zprávy o tomto dění v daleké Číně plní stránky médií v Česku.

...i k létu

Budvar o prázdninách pořádá promoakci „PARDÁLéto“ v sedmnácti turistických lokalitách po celé ČR. Přímo v přírodě mohou turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo láhvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkávají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích nebo rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Mezi lokality „PARDÁLéta“ patří Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. V každé lokalitě jsou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se pohybuje promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízí zdarma ochutnávku Pardála. Lze se tam setkat s pivaři, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti piva Pardál. „Tito pivaři odvedli při vzniku Pardála skvělou práci, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová, brand manažerka značky.

Netradiční marketing i prodej

Spoluvlastník a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz podpořil prodej svého piva zavedením nepřetržitého prodeje piva ve vrátnici pivovaru. Místní se mu tenkrát smáli, ale dnes tímto způsobem prodá patnáct procent produkce. Jeho lokální pivo vede v prodeji v obchodních řetězcích i na benzinových pumpách v širokém okolí.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský

Jižní Morava je krajem vína, severní zase slivovice. Oba nápoje ale začíná úspěšně vytlačovat pivo. Vzhledem k moravskému patriotismu jsou to piva místní: na jihu Starobrno, na severu Radegast.

Obě původně regionální piva se ale díky nápaditému marketingu prosazují i v Čechách: Radegastu se to podařilo již na konci minulého století, Starobrno si díky spotům v brněnském „hantecu“ vytvořilo velké povědomí o značce ve století tomto. A to o sobě dávají marketingově vědět i další moravské pivovary: Holba z Hanušovic, přišel, viděl, Litovel..., přerovský Zubr a další.

Cesta z Valašska do světa

V pivovaru Radegast v Nošovicích u Frýdku-Místku se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Jako jeden z prvních po roce 1990 investoval velké prostředky do marketingu a především díky sponzoringu olympijského týmu, fotbalové ligy a rockové muziky zvýšil spontánní známost značky z asi 5 % v roce 1991 na zhruba 60 % v roce 1996. Za tu dobu rovněž více než zdvojnásobil své prodeje a stal se druhou nejprodávanější značkou v ČR. Po spojení Radegastu se společností Plzeňský Prazdroj v roce 1999 byla vypracována strategie portfolia společnosti, v níž dostal Radegast v oblasti mainstreamových značek „na starost“ především regiony, v nichž je tradičně silný, tedy oblast Moravy. Jak říká brand manažer této značky ve společnosti Plzeňský Prazdroj Pavel Kmínek: „Společnost nadále investuje do podpory této značky, ať již v oblasti nadlinkové komunikace nebo promotion. S odstupem času lze hodnotit portfoliovou strategii jako úspěšnou, Radegast drží pozici druhého nejprodávanějšího piva v ČR a nejprodávanějšího na Moravě a Gambrinus vyrostl dvojnásobně na absolutně nejprodávanější české pivo s podílem 25 % na trhu.“

Birell z Radegastu nejenom pro řidiče

Radegast Birell je nejoblíbenějším českým nealkoholickým pivem s podílem přibližně 70 % trhu a jeho další růst sleduje růst celé kategorie. Radegast Birell prezentuje Plzeňský Prazdroj v ATL a formou PR jako skutečně zdravý přírodní nápoj, který je lepší formou uhašení žízně, než jsou kalorické slazené nápoje. Birell sponzoruje také rekreační cyklistiku, pomáhá budovat cyklostezky a je prezentován tam, kde je po vydatné aktivitě dobré zdravým a chutným způsobem doplnit tělesné tekutiny. Jeho výhodou oproti ostatním je jeho chuť, která je typická pro české pivo.

Průzkumy potvrzují pozici obou piv na Moravě

Průzkumy veřejného mínění potvrzují dominantní postavení obou moravských piv ve svých regionech. Tři ze čtyř obyvatel Ostravy říkají, že pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. (zdroj TNS Aisa) Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje ČR v zahraničí. Z průzkumu Portfolio Tracker 2007 vyplývá, že co do chuti je na jižní Moravě nejpreferovanější značkou Starobrno. Tato značka navíc získala nejlepší hodnocení v kategoriích důvěryhodnost a hrdost na region. V rámci celé ČR se 67 % respondentů domnívá, že tato značka nejlépe reprezentuje moravský životní styl.

Starobrno sází na patriotismus...

...a také na TV reklamu. Jak říká marketingový ředitel Jiří Imrýšek: „Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely. Klíčovým produktem je Starobrno Medium, a to se také objevuje v komunikaci. Meziroční nárůsty prodeje tohoto produktu jsou v řádu dvouciferných čísel. Značka zvýšila v roce 2007 své tržby o 11 % a v první polovině roku 2008 o dalších 13 %. Navíc ztělesňuje něco, co by se dalo nazvat moravským životním stylem, je pivem Moravanů, na které jsme právem hrdi.“

Tradiční značka se zahraničním know-how

Jak se daří pronikat do hospod za hranicemi jižní Moravy? Odpovídá Imrýšek: „Naše obchodní síť pokrývá celou ČR. Působíme pod hlavičkou Heinekenu a díky tomu máme přístup i do regionů dalších domácích pivovarů společnosti (Krušovice, Union Drinks). Jen v Praze a okolí má značka Starobrno již přibližně 200 restaurací.“ Pronikají ale nejen do Čech, např. ve Vídni a okolí je Starobrno na čepu přibližně v 500 restauracích. A do jaké míry používá Starobrno ve svém marketingu postupů Heinekenu? Imrýšek říká: „Po 13 letech v marketingu piva dojdete k určitým osvědčeným postupům. Z matrice hodnot značek a jejich potenciálních aspirací se musíte umět rozhodnout a vybrat pro danou komunikaci to, co je v ten moment nejdůležitější z pohledu budování hodnoty zákazníka a přínosu nového potenciálu značce. Je to tedy proces od něčeho naprosto jednoduchého a triviálního, přes hory čísel a matic až k bodu, ve kterém dojdete opět k něčemu jednoduchému, čemu zákazník porozumí. A přesně to mu naservírujete. Ale přiznám se bez mučení, ano, už od roku 2003 používáme systém budování strategie portfolia a jednotlivých značek, který je sdílen z centrály společnosti Heineken.“

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský

Hudební festival Staropramen SmíchOff Summer už pomalu začíná klepat na dveře a spolu s ním i bohatý doprovodný program! Letos budeš mít poprvé možnost poslouchat hudební kapely zcela unikátním způsobem – z ptačí perspektivy! A k tomu všemu se ti poštěstí ještě naprosto okouzlující výhled na pražský Smíchov!

Na festivalu SmíchOff Summer vystoupí desítka hudebních kapel, mimo jiné například Tatabojs, Kryštof, Vypsaná fixa, Sunshine či Skyline. „Kromě hudebního vyžití jsme pro návštěvníky připravili také bohatý doprovodný program plný zážitků. Hlavní atrakcí sobotního festivalu bude Staropramen Sky bar,“ říká Daniel Musialek, Brand manažer značky Staropramen. „V České republice jsme vůbec poprvé představili tento bar v oblacích na Pražském mezinárodním maratonu letos v květnu a zájem o točené pivo v padesátimetrové výšce bez pevné půdy pod nohama předčil všechna naše očekávání. Proto jsme se rozhodli umožnit takovýto adrenalinový zážitek také návštěvníkům festivalu,“ dodává Musialek.

Pokud si bude chtít partička návštěvníků uspořádat soukromou party uprostřed rozjetého festivalu, není nic jednoduššího, než si zakoupit svůj vlastní CoolKeg v CoolKeg Private Zone. „V této zóně dostanou fanoušci svůj vyhrazený prostor a vlastní CoolKeg, ze kterého si budou moci čepovat skvěle vychlazené pivo dle libosti,“ popisuje výhody CoolKeg Private Zony Musialek.

V letošním roce uvedly Pivovary Staropramen na trh ledově vychlazené pivo Staropramen Chill. „Pro Staropramen Chill chystáme na akci speciální místo ve stanu United Music Lounge, který se bude věnovat taneční hudbě. Věříme, že návštěvníky Staropramen Chill příjemně osvěží,“ láká na festival Musialek.

Vstupenky na festival Staropramen SmíchOff Summer si budou moci zájemci zakoupit výhodně v předprodeji za 200 Kč, na festivalu bude cena vstupenky o padesát korun vyšší. Vstupenky budou k dispozici začátkem srpna v obvyklých předprodejních sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportal.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Největší promo akce značky Krušovice pod názvem „Vítáme vítěze“ probíhala ve dnech 1. května až 31. července 2008. Motto této promo akce znělo: „Každý multipack vyhrává“.

Princip akce byl jednoduchý: Každý, kdo si v uvedeném období koupil multipack s deseti lahvemi krušovického piva Mušketýr, našel v multipacku poukázku na pět točených piv značky Krušovice. Každou z poukázek na pět točených piv pak mohl uplatnit ve vybraných krušovických hospodách, které byly zřetelně označeny logem promo akce a sloganem „Vítáme vítěze“.

„Akce se setkala s velkým zájmem - a to nejen u konzumentů, ale i u provozovatelů restaurací. Všem, kteří se do této akce zapojili, děkujeme. Věříme, že výherci byli spokojeni nejen s kvalitou piva, ale že si také u krušovického piva vychutnali příjemné chvíle strávené se svými přáteli,“ konstatovala Hana Fenclová, Brand Manager Královského pivovaru Krušovice a.s.

Zdroj: Krušovice.cz

Vznést se balónem nad pivovarský komín nebo si vyzkoušet zahrát na novém hřišti v areálu pivovaru metanou, to budou dvě možnosti z programu, který rodinný pivovar Chodovar připravil na sobotu 23. srpna.

V tento den se konají Slavnosti piva, které letos mají podtitul Za paní sládkovou na pivovarský komín balónem. „Součástí letošního programu bude několik hraných humorných scének, které jsme připravili ve spolupráci s tachovskými Komedyjanty,“ informoval nás vrchní sládek pivovaru Jiří Plevka. Slavnosti začnou v sobotu 23. srpna v 10 hodin.

Až do 14 hodin bude možné se zúčastnit netradičních prohlídek pivovaru, navštívit pivovarské sklepy, případně vystoupat v balónu nad pivovarský komín či zkusit si letní metanou. „To je naše novinka, pod terasou Slaré Sladovny jsme vybudovali dětskou zahradu a hřiště na metanou, což je sport podobný curlingu, ovšem nemusí se hrát na ledě a hráči se trefují co nejblíže k pohyblivému terči,“ vysvětlil Plevka. Ve 13 hodin začne program v pivovarské zahradě, který bude jako v loňském roce moderovat Radek Nakládal.

Účinkovat budou Plzeňští heligonkáři, Chodovarka, Argema, František Ringo Čech a skupina Desperados. Kromě již zmíněných scének je připravena soutěž v pití tupláku Pivní rytíř Chodovaru 2008. Své umění rovněž předvede stylista a vlasový mág Michal Zapoměl. Program vyvrcholí kolem třiadvacáté hodiny slavnostním ohňostrojem. „Na slavnosti piva bude možné přijet také zvláštním vlakem, Chodovar Expresem, který pojede z Plzně a Sokolova. Letos mohou cestující do vlaku nasednout také přímo v Tachově, protože kvůli výluce pojede vlak přes Tachov,“ uvedl Jiří Plevka s tím, že jízdní řády zvláštních vlaků jsou vyvěšeny na internetových stránkách pivovaru.

Vlak bude vyjíždět v 8.30 hodin z Plzně a pojede na Staňkov, Poběžovice a Bělou nad Radbuzou. Na Tachovsku bude zastavovat v Třemešném (odjezd v 10.30 hodin), ve Stráži (odjezd v 10.44 hodin), v Boru (10.54), ve Starém Sedlišti (11.05), v Tachově (11.36) a v Plané (11.55). Do Chodové Plané by měl přijet přesně v poledne. Zpět z Chodové Plané bude vyjíždět ve 20.35 hodin.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Bude to investice za více než 35 milionů korun, na svět přijde pět originálních značek, polovina produkce půjde na export. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku ale nevyroste průmyslová továrna. Na zelené louce tu postaví zbrusu nový pivovar. První od začátku sedmdesátých let minulého století, kdy byl jako novostavba postaven v Nošovicích pivovar Radegast.

Zdánlivě bláznivý nápad. V situaci, kdy některé domácí průmyslové pivovary stěží přežívají a přibývají spíše jen malé restaurační pivovary, má ale podnikatel a spoluvlastník stavebně montážní firmy Ross Holding Roman Strych jasno: "Stavba pivovaru je dobrý byznys."

Pro nový průmyslový pivovar má už zajištěný odbyt poloviny produkce - v Anglii. Ale i zkušeného sládka, strategii tradiční české výroby i podporu chotěbořské radnice.

Pivovar má mít kapacitu až 25 tisíc hektolitrů piva ročně, začne ale asi s 15 tisíci. Takové parametry má například pivovar Herold v Březnici. Stavba by měla začít v listopadu a první várka má na trh přijít v létě 2009.

Zdroj: iHNed.cz

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka čelí výtkám některých zastupitelů kvůli způsobu chystaného prodeje městského pivovaru. Někteří zastupitelé mu vyčítají, že o celém záměru prodeje neměli dostatek informací, jiní prohlašují, že byli postaveni před hotovou věc.

„Město nikdy nevyhlásilo výběrové řízení na odprodej pivovaru. Obdrželo v první fázi jen nabídku od společnosti LIF. Ta zřejmě reagovala na výroční zprávu pivovaru, která upozorňovala na rizika, kterým bude pivovar čelit v letošním roce,“ říká starosta, podle nějž si každý zastupitel může na radnici opatřit všechny informace, které potřebuje. „Každý podnět k odprodeji musí radnice projednat. Je jedno, jestli se jedná o prodej pozemku, či nabídku firmy. Až zastupitelé rozhodnou, zda se prodá nebo neprodá,“ dodal Čtvrtečka.

Nikdo nám nic neřekl, tvrdí někteří zastupitelé Zastupitel a předseda kontrolního výboru zastupitelstva Miroslav Brát však Čtvrtečkovi vytýká, že zastupitelům až do června, kdy byl návrh prodeje pivovaru společnosti LIF stažen z programu jednání zastupitelů, nikdo neřekl, že o pivovar má zájem i někdo jiný. Tehdy především pivovar Holba, který za pivovar nabídl i více peněz.

Brát připomíná, že důvodem stažení prodeje pivovaru z programu zastupitelstva bylo právě doporučení kontrolního výboru zastupitelstva proto, že zastupitelé nemají dostatek informací o připravovaném prodeji a že jsou další nesrovnalosti.

Čtvrtečka sdělil, že v současnosti o koupi pivovaru usiluje několik zájemců. Společnost LIF nabídla 145 milionů korun s podmínkou, že radnice odkoupí od pivovaru přístavbu hotelu Beránek. Společnost Holba nabídla 150 milionů a stejnou podmínku týkající se Beránku. Vedle těchto dvou firem obdrželo město ještě nabídky od Steinu Bratislava, který nabízí 145 milionů, a od firmy K Brewery. Ta nabízí stomilionů korun. Čtvrtečkovi se nelíbí, že někteří zastupitelé napadají kvůli prodeji pivovaru celé vedení města. „To má plnou důvěru. V roce 1998 byl pivovar nabízen za patnáct milionů a byl určen k likvidaci. Byl to především dnešní ředitel Hlavatý, který dokázal vyvést pivovar z krize a udělat z něho úspěšný podnik,“ říká Čtvrtečka a dodává: „Je ironií, že právě ti, kteří tehdy prosazovali prodej pivovaru, mluví dnes o krizi vedení a o rodinném stříbře.“

Podle náchodského starosty jsou pivovary LIF a Holba sdruženi s velkým finančním a výrobním potenciálem. „Mají velké možnosti prosadit naši značku Primátor prostřednictvím masivní reklamy. Náklady v oblasti reklamy přiznávaly ve výši 50 až 60 milionů. O tom se dnes náchodskému pivovaru může jen zdát,“ říká starosta Čtvrtečka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík