Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Zámecký pán: bydlím v pokoji pro služebnictvo

Co se píše o pivovarech a pivu


Zámecký pán: bydlím v pokoji pro služebnictvo

[pondělí, 18. srpen 2008]

Novogotický zámek v Chyších poblíž Žlutic nabízí stále víc důvodů, proč se tam vypravit, ať už autem nebo na kole. Kromě výjimečných událostí, jakou byl sobotní koncert Backwords v podzámčí, je tu vidět, jak je možné zachránit památku, které hrozilo zřícení. Návštěvník se může projít rozlehlým upraveným parkem, dozvědět se víc o Karlu Čapkovi, který na zámku pobýval, ochutnat místní pivo a prohlédnout si pivovar.

A pokud se u pokladny objeví štíhlý chlapík v triku a džínách, jak něco domlouvá - a pak odchází telefonujíc směrem k pivovaru, uvidí příchozí nejspíš zámeckého pána, Vladimíra Lažanského. Potomek rodu Lažanských, kterým zámek kdysi patřil, před dvanácti lety areál s manželkou koupil a spolu se synem z něj postupně vytváří zajímavé centrum. „Zámek v Chyších je fenomén,“ shrnuje vystudovaný strojní inženýr Lažanský.

* Jak dlouho žijete přímo na zámku?

Na Chyších žijeme zhruba dva a půl roku, od doby zprovoznění pivovaru, kdy zaměstnáváme 14 pracovníků.

* Jaké to je, být tam doma?

Pohled z venčí může být impozantní. Zámek je krásná romantická budova obklopená parkem. Na zámku je ale všechno velké. V zimě je tam velká zima, velký průvan. Kvůli vysokým stropům je problém vytopit místnosti. Zejména na podzim a v zimě je v bytě nebo rodinném domku bydlení pohodlnější, zámek je v tomhle ohledu drsnější. Má ale i samozřejmě své klady, zámek je fenomén.

* Život zámeckých pánů přece jen bývá spojen s velkým komfortem.

Komfort by zařídit šel. Ale když se snažíte zámek zachránit a opravit, tak si vybudujete nutné zázemí a upřednostňujete spíš to, co vzniká pro veřejnost. Kdybych vzal zlomek z prostředků, které jsme vložili do expozic, mohl bych mít velmi luxusní bydlení. My bydlíme ve východním křídle, které bylo vždy pro lepší služebnictvo. Nejkrásnější komnaty představujeme veřejnosti.

* Jaký je o prohlídky zájem?

V roce 2006 navštívilo zámek 14 000 hostů, v roce 2007 už to bylo 18,5 tisíce a letos očekáváme přes dvacet tisíc návštěvníků, z 90 procent tuzemských.

* Většímu zájmu turistů by mohla nahrát i poloha zámku, ležícího nedaleko hlavní silnice mezi Karlovými Vary a Prahou. Najdou se další podobné argumenty?

Poloha Chyší je strašně zajímavá. Jsme v Karlovarském kraji, na hranice Ústeckého kraje to máme dva kilometry, do Plzeňského kraje deset kilometrů a když dojedu do Žihle, tak jsem v bývalém okrese Rakovník a tedy ve Středočeském kraji.

Jsme v krásné přírodě Manětínska, Rabštejnska, Žihelska, obklopeni hustými lesy, řekou Střelou. Bohužel, zatím tu není dostatek možností k ubytování. Příští rok by měl jeden penzion vzniknout přímo v Chyších, my bychom v budoucnu ubytování také rádi nabídli.

* Co nového se chystáte návštěvníkům ukázat?

Soustředíme se především na první patro zámku. Na začátku příští sezony bychom chtěli zpřístupnit jeho převážnou část, kde chceme díky mecenášům představit lovecké trofeje z jižní Afriky. Sbírka čítá na dvě stě exponátů, jsou to exotické věci jako antilopy a různé šelmy. Kromě toho také budeme dál spolupracovat s Národním památkovým ústavem v Praze, který nám zapůjčí původní Chyšské fondy - nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Původní věci se tak vrátí na původní místo.

* Na zámku už hrála skupina Čechomor, teď v sobotu přišlo na Backwards přes 1200 lidí. Počítáte do budoucna s dalšími podobnými akcemi?

Zámek potřebuje oživit. Pořádáme tu komorní koncerty, chystáme akci na závěr sezony, na konci roku pak nabídneme adventní koncerty. Během roku chceme nabízet i dvě tři velké akce pod zámkem, jako byl například koncert Backwards. Velké možnosti nabízí do budoucna budova pivovaru. V sále v prvním patře, kam může přijít přes dvě stě lidí, by měl po úpravách vzniknout klub pro koncerty menších skupin. Mohl by se tam konat třeba folkový festival. Mým snem je vždy počátkem května nechat vylepit v okolí plakáty, kde bude program aspoň s deseti produkcemi.

* Expozice na zámku připomíná pobyt Karla Čapka, který strávil na zámku v roce 1917 pět měsíců, když privátně učil tehdy 13letého gymnazistu Prokopa IV. Lažanského. Jak se mu v Chyších líbilo?

Vadily mu tu dvě věci. Jednak 13letý Lažanský, který ho zatěžoval nad rámec pracovní smlouvy, ale hlavně mu vadil hraběcí život a ceremoniál. On byl tehdy mladý, moderní, vzdělaný člověk, demokrat a s tím prostředím se nesžil. Za svůj pobyt tady se proto trochu styděl. Ve svém díle se sem vrací jedním dílečkem, a tím je povídka Na zámku z knihy Trapné povídky. Ale díky práci Marii Šulcové víme, že Čapka inspiroval zahradník, zámecký park, skleníky s kaktusy a orchidejemi. Získal tu lásku k zahradnictví a obrovské znalosti z tohoto oboru.

* Jednou ze zajímavostí spojených se zámkem jsou také zkazky o Lobkovickém pokladu. Hledal jste ho?

Příběh spojený s pokladem se tady opravdu odehrál, na podzim roku 1593. Ladislav z Lobkovic musel tehdy utéci před císařem Rudolfem II. ze země. Jeho žena nechala na čas ukrýt jeho majetek na náš zámek, kde sídlila její švagrová, Grizelda Švamberková z Lobkovic. Sklep, ve kterém byl majetek uschován, posloužil po mnoha letech jako skrýš posledního majitele, Prokopa Lažanského, který opouštěl zámek v roce 1946. Sklep jsme našli, ale byl nejspíš už po druhé světové válce vykradený. Tak ho alespoň ukazujeme.

* Hostům ukazujete také pivovar. Jak jste s ním spokojen?

Náš pivovárek má výstav 1500 hektolitrů, to je 150 várek za rok. Co uvaříme, to prodáme jak se říká - kolem komína. Nesnažíme se expandovat. Naše pivo Prokop se ale prodává také v jedné pivnici v Karlových Varech. Pivovar je v provozu přes dva roky a už se nám podařilo získat pět prestižních ocenění, například Jarní cenu českých sládků. Máme mimořádně schopného pana sládka. Vaříme pouze z přírodních surovin, staročeskou metodou.

* Že budete mít zájem o historii a zámek, to by se u potomka šlechtického rodu dalo čekat. Jak jste ale vůbec dostal k výrobě piva?

Když máte technické - strojní vzdělání, tak máte k pivu blíž než k zámku. Původní pivovar je industriální památkou. Nové technologické vybavení je pak vyloženě strojařská záležitost: potrubí, čerpadla, kohouty, nerez...

* Kdy zpřístupníte unikátní sklepení?

Pivovarské sklepy se stanou součástí exkurze od příští sezony. Ještě je potřeba doopravit izolace proti vodě, zavést elektroinstalaci a vyčistit je. Jsou mimořádně rozsáhlé, ale byly systematicky zasypávány odpadem z okolí. Jsou dvoupatrové, navazují na nejstarší sklepy vylámané ve skále. Pro představu, v podzemí je asi dvanáct tisíc kubických metrů obestavěného prostoru.

* Co všechno ze sklepů lidé uvidí?

Prohlídka bude začínat na kraji parku vedle zámecké věže, návštěvníci projdou celé spodní patro a vrchním patrem až k propojovacím chodbám, které kdysi vedly na hrad.

* V jakém příbuzenském vztahu jste s posledním majitelem zámku, Prokopem IV. Lažanským?

Můj dědeček, o dva roky starší než Prokop Lažanský, byl jeho vzdáleným bratrancem.

* Odkud pocházíte?

Z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Rodina má ale kořeny v západních Čechách, zejména v Bukové, odkud pochází. V patnáctém století koupili ves Lažany na Horažďovicku. Odtud vzniklo také příjmení Lažanští z Bukové.

* Vzhledem k vašemu původu je asi skoro povinností mít o celém rodu velký přehled.

Historie je mým největším koníčkem už od základní školy. Na zámku jsem si mohl své sny zhmotnit, na historii si doslova sáhnout. A chyšský zámek je z hlediska délky stavební historie jeden z nejvýznamnějších objektů v západních Čechách. Ta začíná od vladyckého sídla v dvanáctém století přes gotiku a všechny slohy až po novogotiku v devatenáctém století.

* Jenže dvacáté století ovšem bylo pro zámek spíše smutným stoletím, po stavební stránce zvlášť pak jeho druhá polovina.

Náš původní hrad a později třikrát přestavěný zámek přežil husitské bouře, třicetiletou válku, první a druhou světovou válku. Jediné co málem nepřežil, bylo 41 let budovatelského období. Už se nacházel ve stavu stavebně technické havárie. V jednom křídle byly zřícené stropy a některé krovy byly napadeny tak, že hrozila jejich destrukce.

* Zámek, který jste před dvanácti lety s manželkou koupili, byl vašemu předkovi zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jak k tomu došlo?

Poslední majitel zámku Prokop, řečený IV. Lažanský, si vzal v roce 1933 německou šlechtičnu Ingeborg von Königsmark. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Joachima von Ribentropa. Zámek Krásný Dvůr byl s příchodem Heydricha zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly, což po válce velmi vadilo. Prokop měl z obavy o majetek přijmout za války německé občanství, takže byl po válce na základě Benešových dekretů jeho majetek zkonfiskován. Byl to ale člověk mimořádně oblíbený, mnoho Čechů zachránil před koncentrákem.

* Žijí ještě kromě vaší rodiny nějací potomci Lažanských?

Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu. A přede dvěma měsíci u nás byly dvě dcery Prokopa Lažanského, které bydlí ve Velké Británii.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Šofra


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI