Belgické pivovary InBev by mohli získať okolo 4,6 miliardy USD (87,92 miliardy Sk) predajom zábavných parkov a baliarenskej divízie americkej firmy Anheuser-Busch, čím by si čiastočne dopomohli k splateniu dlhu, ktorý si vzali na zafinancovanie akvizície americkej firmy.

Podľa analytika Sachina Shaha z ICAP Securities v New Jersey by Belgičania mohli dostať za zábavné parky 2,9 miliardy USD a za baliarenskú divíziu 1,7 miliardy USD.

"InBev má záujem o rozšírenie pivovarníckeho biznisu, a nie biznisu na rodinnú zábavu," zhodnotil pravdepodobné zámery Belgičanov Shah.

Belgická spoločnosť, výrobca pivných značiek Stella Artois či Leffe, získala súhlas výrobcu piva Budweiser cez víkend a za americkú spoločnosť zaplatí 52 miliárd USD. To znamená 70 USD/akcia, čo je navýšenie pôvodnej ponuky o 5 USD/akcia.

Dohoda bude najväčšou v pivovarníckom priemysle a zároveň treťou najväčšou akvizíciou americkej spoločnosti zahraničnou firmou. InBev sa vďaka nej stane svetovou jednotkou už nielen z pohľadu tržieb, ale aj objemu predaja. V tejto kategórii doteraz vládol na trhu juhoafrický gigant SABMiller.

Kombinovaná spoločnosť by mala dosiahnuť čisté tržby 36,4 miliardy USD a produkovať približne štvrtinu piva vo svete.

Anheuser-Busch, ktorý vlastní zábavné parky Busch Gardens a Seaworld, otvoril prvý park v Tampe na Floride v roku 1959. Pivovarnícka spoločnosť v súčasnosti spravuje 10 parkov po celých USA a pripravuje expanziu do Dubaja, kde plánuje otvoriť ďalšie štyri. Táto divízia zarobila firme v minulom roku 1,3 miliardy USD, čo predstavovalo 7-% podiel z celkových príjmov.

Zdroj: SME.sk

Na český trh s pivem nebude mít obří fúze žádný vliv, říká v rozhovoru pro LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

* LN V poslední době se často mluví o tom, že velké pivovarské koncerny se snaží šetřit na nákladech, čímž ničí chuť tradičních piv a vznikají takzvaná europiva. Nebude InBev kvůli této poslední akvizici ještě více tlačit na snižování nákladů? A nehrozí tudíž případné zhoršení kvality jeho výrobků prodávaných v současnosti na českém trhu?

Nic takového se nestane minimálně v řádu několika let. Největší riziko pro pivovarnické skupiny je, že když přijdou na nějaký nový trh, snaží se nabídnout a propagovat své značky. Hlavně v České republice s tímto systémem zatím žádný zahraniční pivovar neuspěl. A ještě dlouho neuspěje.

* LN Jaký může mít dopad fúze belgického gigantu InBev s americkým Anheuser-Buschem na český trh s pivem?

Dopad to nebude mít vůbec žádný. Jen si vezměte, co se stalo v roce 2004, kdy InBev vznikl fúzí belgického pivovaru Interbrew a brazilského AmBev: vlastně se nestalo nic, přestože už v Česku InBev působil.

* LN Přinese sem tohle sloučení nějaké nové značky piva, které zatím v Česku nejsou?

To si nemyslím. InBev už tady několik let propaguje své vlajkové pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, ale zatím žádnou velkou díru na český pivní trh neudělal. Američané navíc ve svém portfoliu žádné pivní speciality nemají, takže těžko mohou české konzumenty něčím zaujmout.

* LN Nemůže posílení skupiny InBev ohrozit existenci menších pivovarů?

To je myslím značně nepravděpodobné. Český pivovarský trh už je víceméně konsolidovaný. Lidé už mají své oblíbené značky piva. Naopak malé pivovary mohou spíše do budoucna posilovat a překvapit tak své velké konkurenty.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Rozšířit služby pro zákazníky chtějí v nymburském pivovaru. Do roku 2010 by v areálu měl vzniknout hotel pro šedesát lidí s restaurací a se třemi konferenčními sály.

„Na projektu pracujeme, ještě ale nemáme stavební povolení. Nejsme tak daleko, abychom zítra začali,“ uvedl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Dodal, že museli žádat o změnu územního plánu.

Pokud se správě pivovaru podaří získat stavební povolení ještě letos, chtějí v zimě začít stavět. Objekt má vyrůst u pivovarské vrátnice. „Dnes je tady nevyhovující bytový trakt, starý více než 110 let. Už je potřeba s ním něco udělat. Pravděpodobně se zboří, dělají se ještě různé průzkumy, které mají říct, v jakém stavu budova je,“ řekl Benák.

Podle přípravné studie bude celý komplex stát minimálně 35 milionů korun. Důvodem, proč se ke stavbě správa pivovaru rozhodla, je, že pro návštěvníky nemají vhodné prostory. „Do pivovaru chodí každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je navíc určený k závodnímu stravování. Navíc záměrem firmy je, aby se rozšířily možnosti pro návštěvy pivovaru. Lidé by přijeli do pivovaru, přespali v hotelu a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

„Chceme, aby se tu také pravidelně konaly exkurze, nejen organizované. Dnes to je tak, že pokud si lidé sami nezavolají a nedomluví si termín, nemohou se do pivovaru podívat,“ podotkl ředitel.

Zdroj: MF Dnes.cz

Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice pro výrobu piva osmi minipivovarům. Zájem o slad je vysoký a pokud bude trend pokračovat, dodáme jim ho letos třikrát více, řekl mluvčí Jiří Mareček.

"Slad odebírá pět minipivovarů. Vyrábíme ho speciálně pro vaření jejich značek," dodal. Loni nakoupily minipivovary 36,5 tuny, letos zatím 26,5 tuny. Prazdroj, který ročně vyrobí přes 80.000 tun sladu, zásobuje některé restaurační pivovary více než pět let, například Modrou Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Dva roky odebírá suroviny plzeňský pivovar U Lochoty, necelý rok stříbrský výrobce U rybiček z Tachovska.

Minipivovary nekupují slad jako zrno, ale už šrotovaný, který putuje rovnou do varen a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí. Modrá hvězda si loni odvezla z Plzně 25 tun sladu.

"Pro kvasnice si jezdí sládci z okolních minipivovarů kvůli vysoké kvalitě a čistotě," řekl Mareček. Kvasnicové kultury se převážejí ve sterilních nádobách. Malé pivovary odebírají kmen W, používaný k výrobě ležáků. Pomocí nich je možné uvařit světlá i tmavá piva. "K výrobě Pilsner Urquellu se používá speciální kvasničný kmen H, který si střežíme a k výrobě žádných jiných piv se nepoužívá ani neposkytuje," řekl Mareček. V plzeňském pivovaru je podle něj kvasničné hospodářství na světové úrovni co se týče mikrobiologie i kvality.

Ve velkých pivovarech je možné kvasnicovou kulturu využít až k osmi várkám, v minipivovarech méněkrát. Malí výrobci si nemohou dovolit nechat kvasinky regenerovat a odpočívat až 42 hodin pod vodou při teplotě dva stupně Celsia, což zachovává jejich vitalitu a světlou barvu.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

"Byla by to ostuda, kdyby se pivovar Anheuser-Busch dostal do rukou cizinců," - prohlásil nedávno kandidát na amerického prezidenta Barak Obama. Jenže byznysmany ani rétorika možná budoucího nejmocnějšího muže planety nezviklala. Belgický InBev včera oznámil, že kupuje Anheusera za 52 miliard dolarů. Vzniká tak největší pivovarská společnost na světě.

Doma jsou karty rozdané...

I pro tuzemské obdivovatele rodinného stříbra je už pozdě na pivním trhu "honit bycha". Klíčové firmy jsou už vesměs v zahraničních rukou. Politické půtky se svádí jen o čtyřku domácího trhu, národní podnik Budějovický Budvar. Současná vláda však už dělá první kroky k jeho privatizaci.

Ať již Budvar skončí v jakýchkoliv rukou, hlavní pozice v českém pivovarnictví už jsou jasné. Lídra trhu, Plzeňský Prazdroj, drží britský SABMiller. InBev ovládá Pivovary Staropramen. Na třetí příčku, před Budvar, se nedávno prodral ambiciózní nizozemský Heineken. Po Starobrnu a Krušovicích získal i Drinks Union.

Pokud v Česku ještě dojde k významným vlastnickým přesunům, pak už jen jako dopad dění na mezinárodní scéně. Když se velcí hráči dohodnou, tak jako v případě InBevu a Anheuseru.

...svět ale čekají další fúze

"Další velké světové fúze se dají čekat - když padla už i taková americká ikona, jako právě Anheuser," předpokládá ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Čerstvá dohoda obou gigantů přitom probíhala překvapivě krátce. InBev nabídl před měsícem akcionářům Anheuseru 65 dolarů za cenný papír - a setkal se s rozhořčeným odporem. Načež zvýšil nabídku na 70 dolarů - a byla ruka v rukávě. "Transakce spojuje dvě skvělé firmy. Máme velkou radost," pochválil si po oznámení dohody šéf InBevu Carlos Brito, který má řídit i novou společnost Anheuser-Busch InBev. Dokončení fúze se čeká ještě letos.

Zatímco akcionáři se z transakcí radují, pivní fajnšmekři většinou žehrají: Noví vlastníci podle nich tradiční chuť moku kazí. "Samozřejmě se to stává. Ale nezáleží na národnosti majitelů. Při prvním doušku poznáte, kdo honí jen zisk, a ne kvalitu," říká Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard.

Statistiky však svědčí o tom, že tuzemcům chutná pivo stále. Zatímco Němci ve spotřebě zaostávají, Češi jsou stále na světové špici s konzumací 159 litrů na hlavu.

Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, přece jen koupí americkou společnost Anheuser Busch. Dá za ni 52 miliard dolarů (asi 766 miliard korun). Pod názvem Anheuser-Busch Inbev tak vznikne největší výrobce piva na světě.

Rekordní fúze v pivovarské historii přitom může mít těžký dopad na výnos z chystané privatizace českého národního podniku Budějovický Budvar. Může totiž výrazně snížit hodnotu jeho značky. Ta se spekulativně odhaduje až na třicet miliard korun.

Klesne zájem o Budvar?

"Kvůli fúzi světových gigantů nepochybně hodnota Budvaru razantně klesne," potvrzují HN jednoznačně čeští experti i šéfové pivovarů. Nechtějí však zveřejnit jméno, aby "Budvaru neuškodili".

Proč může Budvar na spojení světových firem tratit?

Hodnota jeho známky je dána hlavně tím, že vede známkoprávní spory v desítkách zemí právě s Anheuserem. Přesněji řečeno, blokuje americké velkofirmě přístup na řadu trhů. Jenže spojením Anheuseru s InBevem ztrácí tato blokáda váhu. Na trzích, kam se kvůli českému Budvaru nemohl Anheuser dostat, totiž už dávno působí InBev. "Spojený Anheuser-InBev zkrátka už nemusí chtít Budvar za každou cenu," míní experti.

Boček značku hájí

Ministr zemědělství Petr Gandalovič i šéf Budvaru Jiří Boček pozici českého pivovaru hájí. Advokátní kancelář Kříž a Bělina už za 12,5 milionu korun připravuje první fázi privatizace pivovaru - převod na akciovou společnost. Podklady má odevzdat do měsíce.

"Hodnota Budvaru přece není jen v jeho sporech, ale i ve výrobě dobrého piva, které se vyváží. Navíc Anheuser nemusí být jediným zájemcem o privatizaci," tvrdí Gandalovič. Nicméně v minulosti nikdo jiný než Anheuser o Budvar veřejně zájem neprojevil.

Boček ze zprávy o megafúzi radost neměl.

"Na naše ochranné známky ale toto spojení vliv mít nebude. I nový subjekt bude muset respektovat rozhodnutí soudů v náš prospěch," zdůraznil Boček.

Pokryjí celý svět

Budoucí "pivní bumbrlíček" Anheuser-Busch InBev má ovšem veliké ambice, v nichž Česko není těžištěm.

Součtem produkce může o téměř 150 milionů hektolitrů předstihnut světovou dvojku, britského vlastníka Plzeňského Prazdroje, firmu SABMiller (ten ročně vyrobí kolem 230 milionů hektolitrů piva).

Podíl nové skupiny na celosvětovém trhu bude kolem jedné pětiny. Přitom však nemusí mít problém s antimonopolními úřady v jednotlivých zemích, protože Anheuser i InBev mají trh téměř dokonale rozdělen.

Anheuser totiž vládne na klíčových trzích v USA a Číně. InBev má zase velmi silné pozice v Evropě nebo Brazílii.

"Spojení těch dvou firem má obrovskou logiku, většinou si vůbec nekonkurují," potvrzuje Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Na nasycený domácí trh podle něj fúze dopad mít nebude.

Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Začíná 6. ročník Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - letos s podtitulem Festival belgických speciálů a gurmánských lahůdek.

Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin se znovu rozbíhá. Letos bude obohaceno o nový rozměr – dojde totiž k propojení jednotlivých druhů piva s gurmánskými lahůdkami připravenými pod taktovkou šéfkuchaře karlovarského Grandhotelu Pupp Jana Pípala!

Tradice celorepublikových mistrovství trvá již šest let, letos poprvé bude ale akce doplněna o sekci gurmánství. V čem to bude spočívat? Ke každému z belgických speciálů Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin budou představeny na míru šité gurmánské lahůdky, které připraví Kuchař roku 2003/04, Jan Pípal.

Předcházet tomu bude prezentace pivního someliérství od obchodního sládka Pivovarů Staropramen, Libora Vávry. „Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin jsou typově odlišná piva a poznávání jejich nuancí je opravdový chuťový zážitek,“ říká Vávra.

„Hledání správných kombinací piva a jídla má svá pravidla. Díky tomu, že Stella Artois je výrazné a lehce pitelné pivo, lze doporučit ideálně například kuřecí a krůtí rolády, pikantní těstoviny či světlá masa,“ podotýká Jan Pípal.

Zcela jiný druh pokrmů se hodí ke stále oblíbenějšímu kvasnicovému pivu se sladko-kyselou chutí - Hoegaardenu, který se vyznačuje jemnou hořkostí koriandru a vůní pomerančové kůry. „V tomto případě bych dal přednost sýrové paštice, filetům ze pstruha, pečeným rajčatům či ostrému mořskému rizotu,“ doplňuje Pípal, který během své kariéry organizoval festivaly české kuchyně v luxusních belgických, španělských a thajských hotelech.

K výjimečnému Leffe Bruin s výraznou karamelovou příchutí po praženém sladu si Jan Pípal představuje specifické gurmánské variace: „Vzhledem k dlouhému zážitku z doznívání chuti a vůně piva Leffe Bruin bych doporučil toto pivo jako doplněk k aromatickým sýrům různých chutí či ke zvěřinovým steakům. Výborné je také například ke králičí paštice.“

Slavnostní finálové klání o Mistra České republiky v točení prémiových ležáků proběhne 18. srpna v Praze. Soutěžit bude 28 profesionálních barmanů a číšníků vybraných z téměř sta prémiových podniků v České a Slovenské republice.

Odborná porota se soustředí především na správné zvládnutí servírovacího rituálu výše uvedených značek. „Při prezentaci jednotlivých barmanů klademe mimo jiné důraz na správný sklon sklenice při čepování, výšku pěny, její správné seříznutí, ale i kvalitu a rychlost provedení jednotlivých kroků servírovacího rituálu,“ říká Martin Jahoda, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

„Mistr v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois bude, jako již tradičně, nominován za Českou republiku na celosvětové finále Stella Artois Draught Master 2008, které se uskuteční v říjnu v belgickém Leuvenu,“ poznamenává Jahoda.

Historie mistrovství STELLA ARTOIS WORLD DRAUGHT MASTER

Mistrovství světa v servírování belgických piv pořádá společnost InBev již od roku 1997. V této soutěži měří své dovednosti v čepování a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů číšníci a barmani z celého světa. V soutěži je kladen velký důraz na všechny kroky servírovacího rituálu, jako je například mytí sklenice, správný postup čepování piva, výšku pěny (ne vyšší než dva prsty) a závěrečné opláchnutí sklenice. Každý krok bedlivě sleduje a hodnotí odborná porota.

Vloni zvítězila v Mistrovství České republiky Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Letos se Česká republika zapojuje do Mistrovství již šestým rokem, v Belgii proběhne již po jedenácté.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Tradiční Slavnosti svijanského piva ani letos nezmokly. Pokazili je jen zloději, kteří ukradli dvě auta.

Dvěma zázraky se může po víkendu pyšnit starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl - obloha bez deště a úklid po šestnácti tisících návštěvnících Slavností svijanského piva během čtyř hodin.

„Ač se to zdá neuvěřitelné, jsme asi jediným místem v kraji, kde v sobotu spadlo sotva pár kapek,“ konstatoval včera odpoledne Kratochvíl. „Neuvěřitelné je i to, že se nám celý areál povedlo vyčistit za necelé čtyři hodiny, což je náš dosavadní rekord.“

Tradiční Slavnosti svijanského piva totiž ani letos nezmokly, a to i přes to, že celým krajem kličkoval hustý déšť s bouřkami už od pátku. Dorazily na něj davy z celého kraje i ze středních a východních Čech a pořadatelé po nich stačili uklidit během nedělního dopoledne.

Návštěvníky přivítal nově upravený areál

Návštěvníky letos přivítal nově upravený a rozšířený areál. Vlastní akce připomínala mix mezi lidovou veselicí, rockovým festivalem a Matějskou poutí, alespoň podle toho, co se odehrávalo v každé ze tří částí areálu. Pivo teklo ze 140 píp a návštěvníci zdolali kolem 650 padesátilitrových sudů.

„Ještě nemáme přesnou statistiku, ale je to o něco málo víc než vloni. Jsme velmi spokojení,“ libuje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Spokojení byli i návštěvníci. „Jsem tu podruhé, jezdím sem za pivem a atmosférou,“ konstatoval například dvacetiletý Martin Hrnčál z Jablonce nad Nisou, oděný do trička s nápisem Svijany, jako ostatně velká část účastníků akce. „Počasí je skvělé, ale máme i rezervní oblečení, kdyby začalo pršet.“

Speciální „pivní“ autobus od turnovského nádraží využil například třicetiletý Tomáš Molek z Jičína. ten se přizdobil kovbojským kloboukem a zelenými vlasy, zakoupenými v jednom z desítek místních stánků. „Jsem tu poprvé a nalákal mě sem kamarád. Je tu pohoda, takže možná zůstanem i na noc, ještě nevím,“ vysvětlil.

Průběh slavností pokazili zloději. Ti přímo z parkoviště v obci ukradli dvě auta. „Šlo o Škodu Octavie a starší BMW, majitelů z Jičína a Mladé Boleslavi,“ poznamenala Lenka Trpišovská z libereckého policejního ředitelství. „Jedno auto bylo vykradené a jedno poškozené.“

Zdejší řidiči neunikli policejním kontrolám. „Rozdali jsme na místě i třináct pokut za špatné parkování a nepřiměřenou jízdu a objevili tři řidiče, kteří pili alkohol,“ popsala Trpišovská. Jeden muž z Hodkovicka skončil za agresivní chování vůči policistům na stanici. „Půjde ale jen o přestupek,“ doplnila.

Obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou víkend, kdy se co do počtu lidí zvětšila zhruba čtyřicetkrát.

„Příští dvacátý ročník začneme připravovat spolu s pivovarem ve Svijanech už za týden,“ dodal starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Milada Prokopová

Pivo, pivko, pivečko alebo tiež tekutý chlieb, je nápoj, ktorý patrí medzi najstaršie a najrozšírenejšie na svete. Prvá zmienka o pive sa našla v Mezopotámii na území dnešných Sumerov, ktorá pochádza z doby tritisíc rokov pred Kristom. Najstarší recept na varenie piva z jačmeňa, pšenice a prosa sa našiel v starom Egypte asi 2510 rokov pred Kristom a odvtedy sa tento nápoj rozšíril do celého sveta a stal sa najznámejším medzi nápojmi.

Na celom svete sa vyrába veľké množstvo rôznych druhov pív. Pivár povie, že pozná len dva druhy piva - dobré a zlé. Podľa farby však máme pivo svetlé a tmavé, podľa chuti sladké a horké, podľa stáčania rozoznávame sudové, fľaškové, plechovkové a teraz už aj populárne 1,5 litrové v PET fľašiach.

Okrem alkoholického piva máme i nealkoholické tzv. pito, čapované a ležiak. Pivá rozdeľujeme ešte aj podľa stupňov, kde najznámejšie sú „desiatka“ a „dvanástka“. Pivná stupnica, ktorá sa začala používať je však oproti pivu veľmi mladá.

Je to len niečo viac ako 150 rokov, kedy profesor na pražskej polytechnike Karel Napoleon Balling ako prvý prišiel so systémom merania hustoty piva. Čísla uvádzané v stupňoch, nehovoria koľko má desiatka, či dvanástka obsahu alkoholu, ale koľko sušiny sa zo sladu pridá do roztoku, ktorý sa varí s chmeľom a potom sa necháva zakvasiť.

Stupňovitosť je základnou hodnotou, ktorá charakterizuje druh piva. Pivo je horký nápoj a horkosť piva je u desiatky nižšia ako u dvanástky. Podľa stupňovitosti sa u nás vyrába 4%, 7%, 8%, 10% svetlé i tmavé pivo čapované, 11% svetlý ležiak, 12% svetlý aj tmavý ležiak. Máme aj 13%, 14%, 16% a dokonca 20% pivá, ktoré patria medzi špeciálne. So stupňami samozrejme rastie aj obsah alkoholu. Pri „desiatkach“ to je asi 3% alkoholu, ale u „dvanástok“ to je 3,5% do 5,1 % a o viacstupňových ani nehovoriac.

Ballingova pivná stupnica sa ujala nielen v bývalom Československu, ale aj vo svete. U nás a v Čechách však už od roku 1994 nie je povinnosťou výrobcov uvádzať koľko má pivo stupňov. Na etikete nájdeme len obsah alkoholu, spotrebiteľovi to však nič nehovorí, keď si dovtedy všímal len to, či je pivo „desiatka“, „jedenástka“ alebo „dvanástka“. Povinnosťou pre výrobcov zostalo jedine to, že pivo ležiak musí byť „jedenástka“.

Niektoré pivovary to doslova zneužívajú a stáva sa aj to, že desiatka nemusí dosahovať svojich 10%, ale má podstatne menej. U menej známych pív by ste dokonca darmo hľadali chuť sladu, pretože ho tam pivovary vôbec nedávajú. Rozšírila sa aj moderná metóda, ktorá sa označuje ako HBG, a vtedy pivo vzniká riedením pivného roztoku vodou. To už snáď nie je ani pivo. Pivár však vie, ktoré pivo je dobré a v ktorej krčme dostane toho správneho „čapáka“.

Pivný štamgast vie, že keď pivo silno pení, bolo nesprávne chladené, neodborne skladované alebo sú znečistené či príliš zohýbané rúrky. Naša norma hovorí, že pivo by malo mať po narazení aspoň trojcentimetrovú penu, ktorá by nemala úplne zmiznúť počas piatich minút. Správna pena neslúži ako ozdoba, ale chráni pivo pred kontaktom so vzduchom, ktorý spôsobuje rýchlu stratu chuti.

Dobrý krčmár však pozná pravidlá pri skladovaní a potom aj čapovaní dobrého piva. Vie, že pohár musí byť čistý, z bezfarebného skla, s hladkými okrajmi a rovnými plochami. Vtedy sa dá takémuto pivu povedať tekutý chlieb alebo zlato v pohári. Pivár sa potom bude vždy vracať do svojej obľúbenej krčmy a k svojmu krčmárovi, ktorý vie, ako sa s pivom narába.

Tento zlatý nápoj tu bol už pred päťtisíc rokmi (keď počítame 3000 pred Kristom a 2000 rokov po Kristovi) pred nami, a určite tu bude ešte ďalších päťtisíc rokov po nás, pretože aj vtedy si budú chcieť ľudia uhasiť smäd dobre načapovaným pivom, pivkom pivečkom. „Desiatku“ alebo „dvanástku“? Na zdravie!

Zdroj: Magazín.sk

Belgická pivovarnická skupina InBev, která působí rovněž v České republice, se dohodla na převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů (766 miliard korun).

Firma to uvedla na svých internetových stránkách. Spojením podniků vznikne největší výrobce piva na světě.

Nově vzniklá skupina se bude jmenovat Anheuser-Busch InBev. Akcionáři společnosti Anheuser-Busch obdrží za každou akcii 70 dolarů v hotovosti. Původně InBev nabízel pouze 65 dolarů za akcii a vedení Anheuser-Busch se proti tomuto návrhu stavělo s tím, že je příliš nízký.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni InBev připravila o pozici největšího světového výrobce piva skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s téměř padesátiprocentním podílem na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: Novinky.cz | Foto: Joerg Sarbach

Poměrně specifický způsob reklamního zviditelnění nabízejí již dlouhou dobu České dráhy. Po svojí firmě či prémiovém produktu můžete dát za pěti až šestimístnou sumu pojmenovat vlak. V posledních letech jezdily republikou vlaky pojmenované především po pivovarech, zájem o tento způsob propagace podle mluvčího drah Ondřeje Kubaly ale klesá.

Například na dálkových linkách vlaky nesoucí názvy firem, výrobků nebo politických stran cestující letos vůbec nenajdou. Reklamně pojmenované jsou pouze některé spěšné a osobní vlaky.

V minulých letech jezdily po českých kolejích nejčastěji vlaky nazvané po pivovarech. Expresy Budvar, Chodovar nebo Primátor doplňovala předvolební Klidná síla, což byl vlak propagující křesťanské demokraty. Podle Kubaly však ministerstvo dopravy dotyčné expresy zrušilo a s vlaky zmizela i jména.

Z oboru výroby piva zbyl na českých kolejích pouze motorový rychlík Žatecký chmel, který jezdí z Prahy přes Žatec do Chomutova. Za jméno platí město Žatec, které chce tímto způsobem podpořit cestovní ruch v regionu. Pozadu nezůstávají ani blízké Louny, kam z Prahy jezdí spěšný vlak Luna. Luna je historický název města.

Koupit název vlaku si může kdokoliv. Podle Kubaly se cena různí především podle vzdálenosti, záleží však i na dalších okolnostech. "Pokud jde o název zeměpisný, jako město nebo kopec, je cena pětimístným číslem, čistě komerční názvy firem a produktů pak šestimístným číslem," naznačil Kubala.

Zdroj: Novinky.cz - Kráceno

Neobvyklý koníček má milovník pěnivého moku Vlastimil Novotný (38) alias Moris z Jihlavy. Vyučený kalič kovů ochutnal už 1900 různých piv ze všech kontinentů a už skoro dvacet let si vede podrobné záznamy do svého degustovníčku.

Dům pivního krále je stylový. Zvenku obrostlý chmelem, uvnitř jsou ve vitrínách vyrovnané lahve a půllitry, kam oko dohlédne. "Ani nevím, kolik jich přesně je, ale jsou jich tu stovky a zbytek je na půdě. Výhoda je, že manželce to nevadí. Řekla, že je hlavní, když mě to baví," pochvaluje si pivní znalec.

Svému koníčku se věnuje od učňovských let. "Začalo to sbíráním pivních tácků a pak objížděním pivovarů," vzpomíná na začátky Moris. Při objíždění pivovarů se seznámil s řadou jeho pracovníků a začal piva sbírat. "Za komunistů nebylo jednoduché dostat se k cizím pivům. Boom nastal po revoluci, kdy mi kamarádi začali piva vozit z cest," říká sběratel.

V jeho sbírce nechybí piva třeba z Palestiny nebo Izraele, kterých si cení asi nejvíc. Naposledy do sbírky přibylo na 40 druhů piva z Norska a Švédska. "Koníček je to finančně náročný, ale zážitek stojí za to," ukazuje pyšně na velkou lednici, kde má připraveno k degustaci přes 100 vychlazených druhů piv z celého světa.

A které pivo je podle něj nejlepší na světě? "Určitě pořád to české. Dávám přednost kvasnicovým ležákům z malých pivovarů. Z tmavých je to například pivo, co vaří můj kamarád ve strahovském klášteře. Naopak asi nejhorší, co jsem pil, bylo pivo Barbaroja z Argentiny," prozrazuje Moris, který před 12 lety s kamarády založil Svaz pivních turistů.

Ten vyráží na pravidelné expedice, za 14 dní se chystá ochutnávat piva do minipivovarů v západních Čechách. "Doufám, že do konce roku překonám hranici 2000 ochutnaných piv," dodává pivař, jehož snem je navštívit "pivní ráje" v Irsku a Belgii a vařit doma vlastní pivo.

Ze znalcova degustovníčku

- Nejlepší pivo na světě je český ležák

- Vynikající jsou zejména kvasnicová piva z malých pivovarů (např. Hukvaldy, Chyše u Plzně)

- Dobré jsou belgické speciály (trapistická klášterní)

- Chutné jsou také bavorské ležáky

- Naopak nejhorší pivo světa je asi Barbaroja z Argentiny

Zdroj: Šíp deník.cz | Autor: Jaroslav Šnajdr

Nealkoholické pivo je v České republice stále populárnější. Jak potvrdil výzkum zadaný společností Plzeňský Prazdroj, v současnosti je spotřeba nealko piva zhruba 5x větší oproti roku 2000 a ochutnalo ho již více než 30 % Čechů starších 18 let. Vedle motoristů a cyklistů si ho stále častěji dávají také lidé v práci, v restauraci, doma nebo na zahradě. Na špici popularity se drží Radegast Birell od Plzeňského Prazdroje - 2 ze 3 nealkoholických piv prodaných v ČR nesou právě tuto značku.

Rozsáhlý průzkum potvrdil, že nealko pivo si vydobylo silnou pozici. Z průzkumu vyplývá, že z těch, kteří pijí nealkoholické pivo, si ho celých 83 % dává minimálně jednou týdně. Nejoblíbenějším obdobím je samozřejmě léto, kdy nealko pivo nejlépe osvěží. Dvě třetiny konzumentů nealkoholického piva jsou přesvědčeny, že je osvěží daleko lépe než limonády nebo slazené nápoje.

Skvělé osvěžení a zároveň žádná omezení způsobená konzumací alkoholu - to jsou hlavní přednosti, které konzumenti na nealkoholickém pivu oceňují. Odborníci zase zdůrazňují, že nealkoholické pivo obsahuje stejné prospěšné látky, jako pivo alkoholické. "Složením je nealkoholické pivo vlastně iontový nápoj, který je vhodný pro sportovce, řidiče a cyklisty a výrazně snižuje riziko úrazů. Vitamíny skupiny B, které jsou v něm obsažené, zase pomáhají tělu získávat energii a jsou důležité pro nervový systém," říká nutriční terapeutka Karolína Hlavatá.

Ze značek nealkoholických piv si nejoblíbenější pozici drží Radegast Birell, který je zároveň nejznámější českou značkou nealko piva. Celých 94 % konzumentů ho opakovaně vyzkoušelo. Stále větší oblibě se těší také čepovaná forma nealkoholického piva, která obzvláště v létě perfektně osvěží. Čepované nealkoholické pivo už ochutnalo přes 50 % konzumentů a většina z nich se k němu opakovaně vrací. Nejrozšířenější značkou čepovaného piva je opět Radegast Birell, který v současnosti nabízí několik set provozoven.

Tipy pro správný pitný režim v letním období (DOC, 320 kB, soubor s otevře do nového okna)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Spojení dvou gigantů z oblasti pivovarnictví je na spadnutí. Belgický InBev, který vlastní například Pivovary Staropramen, se podle listu New York Times přiblížil k převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch. Spojením by vznikl největší výrobce piva na světě.

Podle jednoho ze zdrojů listu je InBev ochoten zvýšit nabídku z původně navrhovaných 65 dolarů za akcii. Belgičané původně za Anheuser-Busch nabízeli přes 46 miliard dolarů. (více než 685 miliard korun)

Vedení Anheuser-Busch nabídku na převzetí nejdříve odmítlo, údajně kvůli nízké nabídce. Nyní se situace změnila. Lidé obeznámení s průběhem jednání uvedli, že se o prodeji aktivně jedná.

Zda ke spojení skutečně dojde, ale zatím není jisté. Podle některých zdrojů listu by se jednání ještě mohla zhroutit.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a mezi jeho hlavní značky piva patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. V Česku vlastní Belgičané značky Staropramen, Ostravar a Braník. Patří jim asi patnáctiprocentní podíl tuzemského trhu s pivem.

Společnosti Anheuser-Busch je největší americký producent piva. Vyrábí například značku Budweiser a patří jí téměř polovina trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iDnes.cz

Milovníci piva, pozor! Devatenáctý ročník Slavností svijanského piva hostí zítra od 13 hodin koupaliště ve Svijanském Újezdu.

Všechny druhy svijanského alkoholického i nealko nápoje potečou celkem ze sto čtyřiceti píp. Aby se návštěvníci nenudili, vystoupí řada hudebníků: na koupaliště dorazí například kapela Kryštof, zpěvačka Anna K, skupiny Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Plzeňská dechovka Oty Hellera, Dixieland band, Non stop a další. Nebudou chybět ani soutěže a atrakce.

Kdo nechce jet autem, aby se mohl napít, může využít kyvadlové dopravy. Autobusy pojedou každou hodinu od železničního nádraží v Turnově až do půlnoci. Vstupné na festival činí sto korun. Slavnosti svijanského piva jsou hojně navštěvovanou akcí. Jen vloni se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva a navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

***

* Pivní festival Pivo poteče ze 140 píp Zahrají: Kryštof, Anna K, Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Dixieland band, Non stop Koupaliště Svijanský Újezd sobota 12. července, 13.00 Vstupné: 100 korun

Zdroj: MF Dnes.cz

Do čtyř let by mělo ve Vysokém Mýtě vzniknout 180 nových bytů. Soukromý investor přestaví zchátralý měšťanský pivovar, kolem něhož vznikne další bytová zástavba. Novináře o tom dnes informovali zástupci společnosti Nový pivovar, která developerský projekt připravuje.

"Chceme zachovat původní stavbu i s jejími industriálními detaily, jako je například pivovarská věž nebo kamenné schodiště. Nově postaveného anonymního prostoru je v republice už dostatek," řekl architekt Josef Panna.

Měšťanský pivovar pochází z konce 19. století. Jeho výrobní etapa, tehdy už jako lihovar, skončila v roce 1951. Do roku 1989 bývalý pivovar sloužil jako sklady zemědělské společnosti, která nakonec skončila v konkurzu.

"Město se poté snažilo objekt vydražit, ale neuspělo. Od té doby chátrá. Teď by konečně měl pivovar dostat smysluplné využití," řekl místostarosta František Jiraský.

Celá lokalita, což je kolem deseti hektarů, by v budoucnu měla sloužit k bydlení. Měly by v ní stát další bytové i rodinné domy, dodal Jiraský.

Investor chce bydlení kolem pivovaru stavět ve čtyřech etapách. Cena celého komplexu se nyní odhaduje na 350 milionů korun. Plánují se také veřejné prostory se službami - obchody, kavárny, klidové zóny s dětskými koutky a vodními prvky a předzahrádky. Auta mají parkovat v podzemí a další automobily mají stát kolem bytové zástavby a do centra vůbec nezajíždět. Komplex by měl nabídnout luxusní byty, takzvané lofty v objektu bývalého pivovaru, ale také bydlení běžně cenově dostupné.

"Odhadujeme, že ceny za metr čtvereční se budou pohybovat kolem 28.000 až 30.000 korun, což je zhruba o deset až 15 procent méně než v Pardubicích," řekla za investora Jana Chaloupková.

Zdroj: Lépe bydlet.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave neurýchli demoláciu budovy, pre agentúru SITA to potvrdila mediálna zástupkyňa zo spoločnosti Orco Prague, a.s. Lucia Řeřichová. "Nie je pravda, že požiarom sa urýchli demolácia budovy. Požiar proces demolácie objektu nijako neurýchli ani nespomalí," vyhlásila. Spoločnosť plánuje budovu kompletne zbúrať a na jej mieste vybudovať multifunkčný komplex, kde by mohol byť aj hotel. Búracie povolenie však podľa Řeřichovej spoločnosť ešte nemá.

Ako doplnila, požiar nespôsobil vlastníkovi budovy žiadne materiálne škody, keďže je budova určená na demoláciu a nie je nijako komerčne využívaná. Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili v stredu približne o 8:30, uhasiť sa ho podarilo po 15:40. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov prácne a fyzicky náročné, pretože museli konštrukcie rozoberať a zalievať ich. Príčinou lokálneho požiaru bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia. Na mieste zasahovalo 41 , sedem cisternových automobilových striekačiek, sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov. Pre požiar boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

Zdroj a foto: Noviny všetko.com

V nezáviděníhodné situaci je českokrumlovský pivovar Eggenberg. Podnik, na nějž byl v květnu kvůli dluhům vyhlášen konkurz, potřebuje vydělávat. Podle zákona ale nemůže vařit pivo. To je obzvláště v letní sezoně citelná ztráta.

„Zákon o spotřební dani totiž říká, že její plátce nesmí být v konkurzu. Vyrábět pivo tedy nemůžeme. Zatím prodáváme zásoby ze skladů,“ vysvětlil insolvenční správce pivovaru Štěpán Bláha.

Dodal, že v těchto dnech jedná s několika zájemci, kteří by varnu mohli provozovat. Tím by podniku pomohli znovu vytvořit zásoby, které se nyní nebezpečně tenčí.

Stáčet a prodávat pivo Eggenberg dál může. „Věřím, že se vše vyřeší do týdne. Zatím se nedá říci, že by někde naše značka chyběla,“ dodal Bláha.

V krumlovském pivovaru nyní pracuje okolo třiceti lidí. Šest techniků nedávno propustil. Ostatní zaměstnanci čekají, co bude dál.

Do současných problémů se Eggenberg dostal po prohraném soudním sporu. Před dvěma lety mu firma Orin dodala chmelové produkty. Podle pivovaru ale byly poškozené, proto je vrátil a nezaplatil. Orin pak pohledávku převedl na firmu Factoring České spořitelny a ta se obrátila na soud. Dluh se postupně vyšplhal na téměř deset milionů korun.

Eggenberg v posledním známém roce 2006 uvařil necelých 33 tisíc hektolitrů piva, loni to už bylo pouze 23 tisíc hektolitrů. To ho řadilo mezi nejmenší průmyslové pivovary.

Zdroj: MF Dnes.cz

První pokus o převzetí americké pivovarnické ikony Anheuser-Busch její šéf odrazil. Vyhráno ale nemá.

Ctižádostiví a rvaví manažeři pivovarnické skupiny InBev, která mimo jiné vlastní i český Staropramen, se rozhodli, že se stanou jedničkou na světovém trhu. Aby toho dosáhli, rozhodli se koupit amerického výrobce piva Budweiser, skoro stopadesátiletou firmu Anheuser-Busch, v jejímž řízení se od roku 1869 ve městě St. Louis střídají potomci rodiny Buschů.

Obklíčená pevnost

Donutili tak nynějšího šéfa, čtyřiačtyřicetiletého Augusta Busche IV., aby si prožil pocit velitele obklíčené pevnosti. Přitom je v čele podniku teprve osmnáct měsíců. Na rozdíl od svého otce Augusta Busche III. není považován za tvrdého a neoblomného bojovníka a vyjednávače. Ani za ostříleného stratéga.

Přesto se mu podařilo za pouhé dva týdny prozatím odrazit rafinovanou taktiku skupiny InBev, jíž šéfuje zkušený vrcholný manažer, cílevědomý, vytrvalý i vychytralý Brazilec, osmačtyřicetiletý Carlos Brito.

Brito samozřejmě nešetřil sliby, že pivo Budweiser se stane "vlajkovým pivem" spojených podniků a že zachová i všech dvanáct pivovarů Anheuser-Busch a větší část členů správní rady a managementu. Hlavně však zahájil soustředěnou dělovou přípravu tím, že akcionářům Anheuser-Busche nabídl za akcii 65 dolarů. Tyto cenné papíry totiž na americké burze již pátým rokem stagnují, takže by si jejich majitelé konečně mohli "namastit kapsu".

Amerika na prodej

Prvním taktickým krokem Augusta Busche IV. k odražení útoku bylo zvýšení hodnoty podniku tak, aby managementu InBev nestačila částka 46,3 miliardy dolarů, kterou nabídl. Obrátil se proto na mexickou pivovarnickou firmu Grupo Modelo, v níž Anheuser-Busch už léta vlastní 50,2 procenta, a to s nabídkou, že by odkoupil další část. To by ovšem znamenalo zatížit se dluhem mezi deseti až patnácti miliardami dolarů.

Jenže s touto operací pohořel. Vždyť Modelo je rodinná firma, kterou vlastní klan Fernándezů, a ten stejně jako Buschové nechce být hrobařem. Šéf Grupo Modelo vystoupil dokonce ze správní rady Anheuser-Busche, údajně kvůli možnému "konfliktu zájmů". Naštěstí pro Augusta Busche, kterému se v podniku říká Čtvrtý, jeho soupeř Carlos Brito při svém útoku podcenil emocionální "patriotické" i politické reakce ve Spojených státech. Pokud Čtvrtý něco dokonale umí, tak je to marketing. Neváhal ani chvilku a rozpoutal obrannou kampaň.

V médiích se začalo psát, že Anheuser-Busch je stejný "americký originál jako baseball či jablkový koláč". "Zastavte cizáckou invazi", "Akcionáři, nedávejte přednost dolaru před pracovními místy Američanů," ozývalo se. Brazilský management InBev je totiž proslulý svým tvrdým úsilím neustále snižovat náklady, tedy také propouštět. I seriózní televizní stanice CNN dávala zprávám o nabídce InBev sugestivní nadtitulek "Amerika na prodej".

Matt Blunt, guvernér státu Missouri, kde má Anheuser-Busch své tradiční sídlo, okamžitě přispěchal Augustu Buschovi na pomoc. Podal stížnost antimonopolnímu regulátorovi, Federální obchodní komisi, protože akvizicí "by se vytvořil monopol dvou velkých pivovarnických skupin, což by mělo destabilizující důsledky pro dlouhodobé ekonomické zájmy města St. Louis a státu Missouri".

Rada neselhala

Augustu Buschovi se také podařilo udržet na své straně správní radu, a ta nakonec jednomyslně rozhodla, že nabídku InBev odmítá, protože nabízená částka je "podhodnocená". InBev poté vyzval akcionáře, aby správní radu vyměnili a dosadili místo ní lidi vstřícné belgickým plánům.

A jak chce Čtvrtý pacifikovat další akcionáře, nažhavené na vyšší dividendy? Po vyhrané první bitvě s InBev řekl agentuře Reuters, že vlastně už od loňského února má Anheuser-Busch (veřejnosti dosud takřka utajený) plán Modrý oceán, zaměřený na snížení nákladů ve výši jedné miliardy do roku 2010. A nabídka InBev jej prý donutila tento plán restrukturalizace urychlit, takže se samozřejmě zvedne také kurz podnikových akcií, možná i nad 65 dolarů za kus.

Jak dodal, k restrukturalizaci se rozhodl, když světová jednička SABMiller (majitelka plzeňského Prazdroje) v říjnu 2006 fúzovala s americkou pivovarnickou skupinou Molson.

Tohle tedy byla jeho jediná reakce na závažnou změnu poměru sil v americkém pivovarnickém průmyslu. Nejeden analytik přitom už od začátku století poukazoval na to, že globální konsolidace tohoto odvětví se nevyhne ani společnosti Anheuser-Busch.

Může za to tvrdá láska

August Busch IV. výborně rozumí výrobě piva a je vynikající v marketingu a reklamě. Na rozdíl od svého otce však není stratég.

Měl si totiž uvědomit, že chce-li v podmínkách globalizace uspět, musí podnik expandovat. A to nejen ve Spojených státech, na něž se Anheuser-Busch chybně soustřeďuje a kde má takřka padesátiprocentní podíl na trhu, ale i odvážnými akvizicemi či fúzemi v zahraničí. Jinak ve válkách s obry, jako jsou SABMiller či nověji InBev, neobstojí. Úspěchy měl Anheuser-Busch jen v Číně. Pak také v Británii, kde už to ale bylo o něco slabší. V pokračující neúprosné globální bitvě pivovarnických obrů je to ale více než málo.

Tento šéfův handicap zavinil zřejmě jeho otec. Když bylo Augustovi pět let, rozvedl se s jeho matkou. I když umožnil svému synovi dobré vzdělání včetně studia na Mezinárodním pivovarském institutu v Berlíně, nikdy ho (na rozdíl od svého syna Petera z druhého manželství) nevzal do své blízkosti a nepředával mu své skvělé manažerské znalosti, zkušenosti a "fígle".

"Otec byl na mě tvrdý, možná ten vztah můžeme nazvat tvrdou láskou," řekl August IV. před šesti roky. V rodinném pivovaru pracoval opravdu od píky, nejprve po vysoké škole jako učeň, pak předák oddělení dopravy a distribuce a dál a dál jako šéf marketingu a v dalších manažerských pozicích.

Otec měl ovšem se svým synem v mladých letech spíše starosti. Ještě za vysokoškolských studií byl znám svým bujným nočním životem. Jak Čtvrtý později uvedl, častá návštěva barů mu pomohla zavádět vhodné produkty pro skupinu mužů od 21 do 30 let a důvěrně rozumět mentalitě této cílové skupiny.

Jednou však noční život skončil tragicky. V roce 1983 při havárii jeho corvetty zahynula Augustova spolujezdkyně, mladá barmanka. On odjel domů a nechal ji ležet na silnici. Rodina najala nejlepší advokáty, kteří ho z této aféry "vysekali". Přesto však následovaly i další konflikty s policií a roční podmínka. Mezitím se ale usadil a loni se i oženil.

Ani jeho otec si jistě neuvědomoval - když se August v prosinci 2006 stal šéfem rodinné firmy -, že bude čelit takové zkoušce ohněm, jakou musel letos v červnu projít. Ujal se totiž řízení v době, kdy jeho mnohem agresivnější rivalové, třeba InBev, rychle rostou a operují globálně.

Dynastické zvyklosti

Proč však musí v čele Anheuser-Busche nutně stát zrovna Busch, když rodina vlastní necelá čtyři procenta akcií? Vždyť třeba jen investor Warren Buffett má pět procent!

Je to prostě tradice a August byl v dynastii na řadě, i když si jistě i otec uvědomoval, že jeho prvorozený syn není tím nejschopnějším šéfem Pivního krále, jak je někdy Anheuser-Busch nazýván. Jde o jednu z posledních amerických dynastií, jejíž firma rostla spolu se Spojenými státy. Budovala továrny a města, zaměstnala za 150 let podnikání miliony lidí a podílela na tom, že se USA staly dominující silou světové ekonomiky.

August IV. jistě nechce být hrobařem samostatné existence rodinného podniku, rodinného vlastně jen podle jména a tradice.

Jenže vyhrál pouze první bitvu s InBev. A obratný Carlos Brito se zcela určitě nevzdá, když - jak napsal jeden analytik - "už měl kost téměř v ústech".

August Busch IV.

- Od roku 1880 šestý Busch v čele pivovarnické skupiny Anheuser-Busch se narodil v roce 1964, jeho otcem je August Busch III.

- Vystudoval Saint Louis University (MBA) a Mezinárodní pivovarnický institut v Berlíně.

- V polovině 80. let nastoupil do rodinného podniku jako učeň, od roku 1989 se zabýval marketingem a proslavil se vynalézavou a vtipnou reklamou.

- Člen vrcholného managementu od roku 1996, mimo jiné jako viceprezident pro marketing a velkoobchod.

- Od září 2006 člen správní rady, od prosince 2006 prezident a výkonný ředitel.

Anheuser-Busch

- V roce 1860 koupil výrobce mýdla Eberhard Anheuser pivovar v St. Louis. Od roku 1869 se partnerem stal jeho zeť Adolphus Busch, šéf firmy od roku 1880.

- Největší pivovarnická firma v USA s podílem 48,5 procenta na tamním trhu.

- Provozuje dvanáct pivovarů v USA, čtrnáct v Číně a jeden v Británii. Vyváží pivo do 80 zemí světa, dováží pivo ze zahraničí do USA.

- Vlastní řadu podniků, například na výrobu plechovek, produkci zemědělských plodin a jiné.

- Podíl v pivovarnických firmách má mimo jiné v Mexiku a Číně.

- Zaměstnává přes 30 000 lidí.

- Provozuje zábavní parky v USA.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Prchal

Jen se dívej, malej,“ zabručel na mě bodře mohutný pořízek, který náhodou seděl naproti mně v restauračním zařízení. „Tak pijou chlapi.“ Vzal svůj čerstvě donesený půllitr piva, který v jeho obrovské dlani vypadal jako nebohá miniatura, a pěna nepěna ho naráz do sebe celý převrátil. Prázdné sklo položil, hromovým hlasem požádal o další rundu a spokojeně pozoroval, jak na něj vyjeveně hledím.

„Tak pije správný chlap,“ procedil mezi zuby a zapálil si obrovský doutník.

Vzpomínám si, že mi bylo šest let, když mě moravský lesák, hora masa, svalů a vousů, v restauraci U včeliček zasvětil do mužské disciplíny, jak pít pivo na ex. Od té doby mám pořád před očima, jak to nebohé pivo zmizelo v několika vteřinách v jeho útrobách. I když jsem se v čase posunul o dekádu a pár let, stále je mým archetypálním polykačem pořízek, ke kterému jsme si tenkrát s rodiči přisedli. Jako dospělý muž jsem zjistil, že mu nesáhám ani po kotníky. A co víc, ani nikdo jiný z mých známých se mu zdaleka nevyrovná. Většina našeho „pití jako chlap“ končí ve fázi, kdy se do sebe půllitr snažíme obrátit, ale výsledek je ten, že se pivem zalykáme.

A tak mě napadlo šalamounské vysvětlení, proč se dnes už piva nedají na ex vypít. Je v nich totiž plno bublinek! Proč to páni v pivovarech takhle vymysleli, nechápu, a tak jsem se raději zeptal Libora Vávry, sládka z pivovaru Staropramen, který mi na to odpověděl: „Ponechme stranou otázku, zda se má, či nemá pít pivo na ex. Jako sládek jsem přesvědčen, že ne, že pivař si má pivo náležitě vychutnat,“ nelíbila se panu sládkovi už sama podstata mé otázky. (Možná že právě proto nám znemožnili piva vypít po chlapsku!)

„V pivu sice v době hliníkových sudů bylo opravdu méně bublinek - tedy oxidu uhličitého, takže zejména už trošku zvětralé pivo bylo snadněji pitelné na čas, ale ne na chuť,“ říká pan Vávra, ale hned dodá: „Ono vlastně při rychlosti vypití jednoho půllitru se ty bublinky ani nestačí projevit. To už by těch piv muselo být více.“

Co je tedy hlavním problémem pití piva na ex? Podle sládka Vávry je to hlavně psychologická bariéra, kterou piják řeší. Klade si totiž otázky typu: Je to vůbec půllitr piva? Zvládnu to? Neudělám si ostudu? Přitom se stačí jen uklidnit a hlavně se nezakuckat.

Zdroj: Lidovky.cz

Že v roce 1993 točili v hospodách desítku za sedm korun, nemusí nutně znamenat, že by se pilo levněji. Přepočteno přes kupní sílu šlo totiž o dnešních 27 korun a za takové peníze si už Češi dopřávají spíše dvanáctistupňové pivo lepších značek.

Komu tehdy nevyhovovalo točené pivo, mohl si dát z ledničky plzeňské lahvové za 16 korun. V dnešních poměrech by to bylo 63 korun. Tedy cena běžná spíše v podnicích, kam našinec příliš často nezabloudí.

A jedenáct korun za "panáka" tuzemáku, kterému se tehdy ještě mohlo říkat rum? To je dnešních 42 korun. Kdo nemá rád rum samotný a dokoupil si colu, připlatil si za dvoudecku desetikorunu. Tedy zhruba stejně jako stál samotný panák. A dávat dnešních 80 korun za tuzemák s colou? Za to je lepší pití.

Kdo má raději víno, koupil si před patnácti lety dva decilitry za statisticky vypočítaných 19 korun. Víno, které z krabic číšníci rozlévali častěji než dnes, tak opět přeneseno k aktuálním platům stálo přes 70 korun.

No a po těch všech pivech, rumech a vínech byl čas něco pojíst. Smažený sýr, chlouba to české hospodské kuchyně, vyšel na 25 korun, což tehdy představovalo téměř hodinovou mzdu. Podle ČSÚ se dnes za stejné jídlo platí průměrně 51 korun. Na to stačí průměrnému Čechovi pracovat 23 minut.

Zdroj: iHNed.cz

Košer pivo většina milovníků pěnivého moku v Česku zatím neochutnala. Asi by je překvapilo, že je méně štiplavé než nápoj, na který jsou zvyklí. Jinak se ale chutí od běžného piva neliší.

Od loňska vaří košer pivo Nymburský pivovar a vyváží ho do Izraele, USA a Kanady. V pivovarské prodejně v areálu pivovaru mohou zájemci toto pivo ochutnat, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. "Košer pivo jsme začali vařit na přání izraelského partnera. České pivo je působením kysličníku uhličitého ostřejší chuti a Izraelcům nekonvenovala, proto vyvinuli plyn podle vlastní receptury a my ho přidáváme do piva," vysvětlil ředitel. Košer pivo je proti prémiovému ležáku vyráběnému v Nymburku silnější, má 5,5 procenta alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost.

Aby mohl pivovar toto speciální pivo vyvážet, musel získat košer certifikát. "Jednou z podmínek bylo, že ječmen, ze kterého se vyrábí slad, potažmo pivo, musel být zaset před židovským svátkem jara," uvedl ředitel. Pesach ohlašuje jaro a je znamením, že po smrti přichází nový život.

Kašrutu na míru

Podle Benáka nebylo těžké splnit podmínku, aby ječmen byl zaset před svátky jara, které se časově kryjí s křesťanskými Velikonocemi. Zemědělci vědí, že ječmen zasetý po 21. březnu dává mnohem menší výnos, a tak až na výjimky sejí obilí nejpozději do tohoto data.

Košer pivo se v Nymburku vyrábí v souladu s požadavky kašrutu, což je židovský soubor pravidel dodržování čistého způsobu stravování. Pivovar musel částečně upravit technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. "Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a osvědčení jsme dostali," uvedl ředitel.

Košer pivo se v běžných českých obchodech koupit nedá. Neumožňuje to zákon o pivu, který stanoví, co přesně musí tento nápoj obsahovat. V košer pivu ale je plyn, jehož složení Izraelci neprozradili.

Zdroj: Týden.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave sa už podarilo uhasiť. Agentúre SITA to potvrdila hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová. Jančovičová doplnila, že presné príčiny požiaru budú známe až po výsledku šetrenia.

Pri požiari sa nik nezranil. Premávka na Legionárskej ulici je v súčasnosti už v oboch smeroch úplne prejazdná, mestská doprava už premáva podľa grafikonu, potvrdil agentúre SITA dispečer Dopravného podniku Bratislava.

Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili krátko po 8:30 ráno. Budova je určená na demoláciu. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov pracné a fyzicky náročné. Museli totiž konštrukcie rozoberať a zalievať ich.

Príčinou lokálneho požiaru v priestoroch pivovaru Stein bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia.

Ako tiež uviedli, nedošlo k žiadnemu ohrozeniu osôb ani majetku, nedošlo ani k úniku žiadnych nebezpečných látok. Podľa nich požiar nespôsobil materiálne škody.

Hovorkyňa hasičov Janočovičová upresnila, že na mieste zasahovalo 41 hasičov, z toho deviati z Malaciek, sedem cisternových automobilových striekačiek, jedna sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov.

Zasahujúci hasiči boli rozdelení na tri zásahové úseky, dve likvidovali požiar priamo v budove a tretí zvonka z Legionárskej ulice. Preto boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Zdroj: SME.sk

Označení "pojízdný hudební klub" se hodí na Radegast festivalovou tramvaj, která vyjede do ulic u příležitosti hudebního festivalu Colours of Ostrava. Ve speciální soupravě se neplatí jízdné, probíhá živé hudební vystoupení a každý pasažér navíc dostává zdarma plechovku vychlazeného piva Radegast. Díky spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava je Radegast festivalová tramvaj zároveň první příležitostí pro obyvatele Ostravy svézt se tramvají ze zastávky Elektra na Výstaviště, tedy těsně před brány festivalu. To umožňuje nově vybudovaná odbočka v centru Ostravy.

"Nejdůležitější informací pro návštěvníky festivalu Colours of Ostrava je, že k branám festivalu se dá dopravit zdarma, s programem a vychlazeným pivem na cestu," přibližuje hlavní myšlenku Radegast festivalové tramvaje manažer značky Pavel Kmínek. Radegast je od prvního ročníku partnerem jednoho z nejlepších festivalů nejen na Moravě, ale v celé střední Evropě.

Radegast festivalová tramvaj bude projíždět ulicemi Ostravy v pátek 11.7. a v sobotu 12.7. Jízdné se neplatí a na cestu budou hrát živě kytarista s harmonikářem. Každý cestující starší osmnácti let navíc obdrží vychlazenou plechovku Radegasta.

Díky nově vybudované odbočce v centru města mohou cestující zamířit přímo k branám festivalu z Hlavního nádraží. "Pro cestující to bude první příležitost projet se od Elektry na Výstaviště, za což patří dík Dopravnímu podniku Ostrava, " dodává P. Kmínek. Tramvaj bude zajíždět i do Poruby a přepraví tak návštěvníky festivalu přijíždějící vlakem na zastávku Ostrava-Svinov.

Jízdní řád Radegast festivalové tramvaje je uveden na www.radegast.cz a bude k dispozici na všech zastávkách, kterými bude projíždět. Tramvaj pojede ve směru: Hlavní nádraží - Výstaviště - Vozovna Poruba - Výstaviště - Hlavní nádraží.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V objekte bývalého bratislavského pivovaru Stein vypukol dnes ráno rozsiahly požiar. Na jeho likvidácii sa zúčastňuje 25 hasičov. TASR informovala hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová.

Požiar nahlásili približne o 8.30 h. Do akcie HaZZ nasadil aj päť cisternových automobilových striekačiek, automobilový rebrík, sanitný automobil a protiplynový automobil pre potreby hasičov, keďže dochádza k výmene autonómnych dýchacích prístrojov.

Zásah sa vedie na troch úsekoch. Dva sú vo vnútri budovy, kde hasiči rozoberajú konštrukciu. Ide o obklad, medzi ktorým je lisovaný papier. "Čiže požiar sa rýchlo šíri. Hasiči musia okrem toho zalievať lokálne ohniská požiaru. Je to zdĺhavý a náročný postup," uviedla Jančovičová.

Tretí zásahový úsek sa vedie z Legionárskej ulice, kde sa vykonávajú tylové práce. HaZZ si tam vyžiadal odpojenie trolejového vedenia a prítomnosť polície.

Jančovičová potvrdila, že opustená budova, v ktorej vypukol požiar, je určená na demoláciu. Dnes sa na mieste údajne začali práce. Hasičom to nahlásil robotník, ktorý sa v areáli nachádzal. Jančovičová dodala, že škody následkom požiaru budú vyčíslené až po jeho úplnej likvidácii.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Video zde...

Zdroj: SME.sk

Dvacet druhů piva a degustace pivních specialit čeká návštěvníky Pivních slavností, které se v sobotu konají v Zábřehu. Místní plavecký areál obsadí stánky s černým vícestupňovým pivem Master, kvasnicovým speciálem z Hanušovic nebo i holandským pivem Heineken.

„Pro řidiče budeme čepovat Birell,“ vzkazuje jednatel spolupořádající Zábřežské kulturní Zdeněk David. Při letošním ročníku Pivních slavností si na své přijdou malé i odrostlejší děti. Vyřádit se mohou na diskotéce, skluzavce, skákačkách či motorových čtyřkolkách. Dospělí zase při ochutnávce piva nejen tuzemských pivovarů mohou přihlížet exhibici boxerů. O hudební doprovod se postarají dechové hudby a skupiny Styl, Atom či Confession, návštěvníci slavností mohou zdarma využít i sportovní část areálu. K dispozici bude venkovní bazén, tobogan, petanque či minigolf. Zábřežské pivní slavností startují v deset hodin dopoledne.

Zdroj: MF Dnes.cz

Zákazníci vyškovského pivovaru i město Vyškov se bojí o budoucnost podniku. Vedení nepotvrzuje zvěsti o krizi, ale ani je nevyvrací.

Nové vedení vyškovského pivovaru se snaží dostat podnik do krize. Ředitel Zdeněk Řehák je tunelář, který jen parazituje na pivovaru. To jsou slova jednoho dlouholetého odběratele zlatavého moku, který je znechucený ze současné situace.

„V poslední době se hodně mluvilo o krachu vyškovského pivovaru a je to bohužel pravda. Na vině je nové vedení. Ředitel má stotřicetitisícový plat, zatímco zaměstnancům přibývá jen práce. Ti mi také říkají, že z podniku mizí podezřele moc peněz. Řehák ho prostě ničí,“ myslí si odběratel, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce Vyškovského Deníku ho ovšem zná.

Kvůli obavám, že vedení chce pivovar zlikvidovat, prý dokonce navštívil právníka. „Ten mi řekl, že je v tom vysoká politika. Jsem přesvědčený, že ředitel chce podnik vytunelovat a pak ho zprivatizovat. Naštěstí mu v tom brání problémy s restitucí,“ naznačil odběratel.

Zdeněk Řehák však tato obvinění popírá. „Pivovar vytunelovat nechceme. Že se ocitá v krizi, to ovšem nepotvrdím ani nevyvrátím. Ale určitě jednou dojde k privatizaci,“ uvedl ředitel.

Navíc doplnil, že se lidé můžou těšit na pivní slavnosti, které se budou konat současně s vyškovskou poutí. V žádném případě však nebudou mít takový rozsah, jak tomu byli Vyškované zvyklí. „Budou trvat jen jeden den, přijede i nějaká kapela. Ale pořádat nějakou velkolepou akci nemáme v plánu. Kdo by pak poslouchal, že pivovar je v krizi, ale na slavnosti má?“ ptal se ředitel.

Ten také naznačil, že na vině je částečně město, které podniku údajně hází klacky pod nohy. „Chtěli jsme vybudovat zahrádku před Pivovarskou pivnicí. To nám radnice znemožnila. I proto nechceme pořádat dvoudenní oslavy. Město si něco usmyslí a pivovar aby to zaplatil. V žádném případě,“ oznámil Řehák.

Podle vyškovského starosty Petra Hájka nebylo možné zahrádku povolit. „Jde o veřejné parkoviště. Zařízení by zabralo tři parkovací místa a auta by se tam nevytočila. Proto odbor dopravy stavbu nepovolil,“ vysvětlil Hájek.

Že město znemožňuje pivovaru uskutečňovat některé záměry, radikálně popřel. „V žádném případě to není pravda. Naopak. Podniku jsme nabízeli, aby se prezentoval na dožínkách, které se budou konat na konci srpna. Jednala s nimi naše mluvčí. To však vedení připadalo nereprezentativní a pozvání odmítlo,“ naznačil starosta.

Ten si myslí, že by se Řehák radši měl zabývat tím, aby mělo vyškovské pivo odbytiště taky ve Vyškově. „Kde se tady točí? Snad jenom ve dvou hospodách. U Kočích teď bude herna. Ředitel by měl obejít vyškovské hospody a zajistit prodej v nich,“ myslí si Hájek. Ještě doplnil, že kdyby to šlo, město by klidně pivovar koupilo. „Patří k historii Vyškova. Mám strach, že pokud dojde ke krachu, někdo ho koupí hlavně kvůli lukrativnímu pozemku,“ obává se Hájek.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka ale kvůli nevyjasněným církevním restitucím nemůže jít podnik do privatizace. Ministerstvo údajně ani neplánuje, že by ho zavřelo.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Martina Grycová | Foto: Judita Špičáková

Americká pivovarnická skupina Anheuser-Busch Cos Inc podala v USA žalobu na belgický gigant InBev NV. Anheuser-Busch označil akviziční plány Belgičanů za nezákonné a cenu převzetí za podhodnocenou. Usiluje proto o soudní příkaz, který zabrání InBevu vyměnit jeho správní radu, dokud se nevyjasní falešné a matoucí zprávy. Uvedl to v dnešní zprávě.

InBev zvýšil tlak na Anheuser-Busch v pondělí. Belgická firma navrhla akcionářům Anheuseru, aby vyměnili správní radu, která odmítá návrhy InBevu, a dosadili místo ní lidi vstřícné belgickým plánům. Spojením podniků by vznikl největší výrobce piva na světě.

InBev uvádí, že chce dát akcionářům slovo, jímž by promluvili do sporu mezi oběma společnostmi v situaci, kdy vedení Anheuseru není k jednání ochotno. Budweiser předložil žalobu u okresního soudu ve východní Missouri, kde sídlí.

InBev minulý měsíc nabídl Anheuseru převzetí za 46 miliard dolarů, vedení americké společnosti to však odmítlo a označilo nabídku za příliš nízkou. Anheuser v obraně před Belgičany představil plán vlastní restrukturalizace a snažil se přesvědčit akcionáře, že jeho hodnota je mnohem vyšší než InBevem nabízených 65 dolarů za akcii.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a mezi jeho hlavní značky piva patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni InBev připravila o pozici největšího světového výrobce piva skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: Finance.cz

V hotelu Belvedér se konala degustace pivních speciálů

Výrazná borůvková vůně a barva dofialova. Taková piva v České republice určitě nejsou běžná. Účastníci nedělní odpolední degustace v železnorudském hotelu a pivovaru Belvedér však takové pivo ochutnat mohli. Jde o speciální ochucené 12° pivo z pivovaru Purkmistr v Plzni–Černicích.

„Hosté byli uneseni barvou i vůní, až po ochutnání pátrali, co je to vlastně za druh piva. Někteří hádali například malinové pivo, jiným bylo vše jasné již před ochutnáním, podle borůvkové vůně,“ řekl Deníku majitel hotelu František Strnad a dodal: „Borůvkové pivo se vyrábí jako každé jiné, pouze před koncem varného procesu se přidají borůvky.“

Podle Strnada se piva s ovocnou příchutí (například banán, borůvky, maliny) začala vyrábět v Belgii, kde jsou poměrně rozšířena, hlavně pro „přilákání“ žen ke konzumaci piva. Klasického pivaře však prý příliš neosloví.

Letošní třetí ročník degustace nebyl soutěžní. Degustátoři ochutnali deset druhů piva, ohodnotili je a vyzkoušeli si i své degustační schopnosti, protože o jaké druhy u jednotlivých vzorků šlo se dozvěděli až na závěr degustačního odpoledne.

Organizátoři k degustaci letos připravili piva ryze domácí, od pivovarů z Plzeňského a Karlovarského kraje. Jednalo se většinou o speciály, tedy piva něčím výjímečná. Kromě ovocného piva to bylo například pivo pšeničné, které je oblíbené například v Německu, nebo vůbec nejsilnější zúčastěné pivo, tmavá 18° Master, se sedmi procenty alkoholu.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: David Kojan

Každý rok se v Česku vypije asi 160 litrů piva na obyvatele. Vína vypijeme zhruba desetinu. Porovnáme-li si přitom možnosti dozvědět se o obou nápojích něco více (tady a tu vs. tam), dojdeme k poměru přesně opačnému.

Zkrátka na to, že jsme národ pivařů, máme u nás odborně zaměřených akcí o pivu jako šafránu. Je to šílená škoda. Například počet malých pivovarů se za posledních pár let navýšil doslova o desítky! Vaří se v nich ohromné množství „nových“ druhů piva, přitom průměrný konzument (předem se za toto spojení omlouvám) často ani nerozezná pivo svrchně a spodně kvašené.

To, že se to pomalu mění k lepšímu, mě trklo za poslední rok hned několikrát. Na 1. ročníku Českého pivního festivalu, na letošním Prague Food Festivalu nebo třeba na stránkách Pivního deníku. Nejnověji jsem dostal pozvánku na pivní degustaci v Mandarinu. Spolu s předním odborníkem na české pivo, který paradoxně není Čech – Evanem Railem, si tam vymysleli projekt Czech Beer Academy.

Za degustaci ve snobském prostředí hotelového sklepa s jídlem zaplatíte 1150,– Kč. Na oplátku se vám dostane tematicky orientovaného semináře s pivní degustací. Na lekci, kterou jsem spolu s několika dalšími českými novináři zažil, Evan Rail vybral sedm českých novinek. Jednalo se o natolik žhavé kousky, že jsme v jednom případě ochutnávali jako první v Česku! ;)

Detaily o jednotlivých vzorcích nebudu rozvádět. Jestli chcete, můžete si je všechny najít na blogu Evana Raila – Beer Culture. Popíšu vám ale průběh degustace, je to totiž děsná čurina.

Probíhá to totiž úplně stejně jako na kterékoliv jiné akci s vínem nebo s kávou. Počet fází takového večera většinou souhlasí s počtem vzorků:

1. vzorek – vyplašení účastnící zdráhavě upíjejí ze sklenice s vodou, každý klopí zrak a nesměle očmuchává první skleničku piva; muchlování se a mžourání do seznamu vzorků je prioritou číslo jedna!

2. vzorek – první odvážlivci navázali oční kontakt s lektorem, ti pilní si začali dělat poznámky, v chladném sklepě je o něco tepleji; rozjíždí se komunikace účastník-účastník

3. vzorek – všichni konečně pořádně přechutnávají první, druhý vzorek, většině novinářů dochází, že k pivu se stejně jako k vínu nejdříve čichá; lektor konečně zjistil, s kým má tu čest, objevuje se mu jiskra v oku a fixka v ruce; rozjíždí se komunikace lektor-účastník

4. vzorek – degustační pohoda dosahuje svého optima, pivo setřelo veškeré bariéry v komunikaci; z lektora srší neutuchající proud vtipně načechraných informací, které bez prodlevy mizí v hlavách všech zúčastněných, stejně tak jako všechny vzorky; vrcholná vlna večera se ale po chvíli pochopitelně láme…

5. vzorek – …všichni totiž docházejí k dosud pečlivě skryté pravdě, že PIVO JE SKVĚLÉ! Je dokonce natolik skvělé, že místy přehlušuje obsah samotného výkladu; v této fázi se obvykle zachraňuje situace jídlem, nikdo si už nepíše poznámky a novináři, kteří doteď nepořídili kloudné fotky, jsou totálně namydlení

6. vzorek – všeobjímající pravda bobtná, skvělé je nejen pivo, ale i lektor, obsluhující personál, sousedi a vlastně vůbec celý svět je skvělý; ti, co se už stihli vyčůrat, se bojí blížícího se konce

7. vzorek – tematicky zaměřená degustace se mění v hlučnou diskuzi v doprovodu popíjení; pokud jste si stačili oblíbit některý z předchozích šesti vzorků, teď je ten správný okamžik, nechat si dolít plnou degustačku! většina degustačních karet se povaluje na zemi, nikdo neví co pije a od vedle se chodí koukat zbylý, střízlivý a zděšený personál; v ruce držíte sklenku se svým favoritem, pokoušíte se vstát a snažíte se marně vzpomenout, na co že jste se to chtěli v úvodu zeptat…

Samozřejmě přeháním, ale jen malinko! ;) Jedno je jisté – při každé degustaci se dozvíte nejen mnoho o pivu, ale i o sobě! Ať už se jedná o degustaci vína, kávy nebo piva, vždycky si úžasně rozhrnete obzory i názory a seznámíte se s podobně postiženými. Lehká intoxikace kofeinem nebo alkoholem je přitom volitelná.

Moc rád bych podobných akcí viděl víc. Jestli máte zájem zažít něco podobného, zkuste si proklikat zdroje z článku – třeba se něco zase objeví. Nebo zkuste napsat do své oblíbené restaurace, nebo kontaktujte malý lokální pivovar. Nejsem si totiž jistý, jestli ti pivaznalí tuší, že existuje žíznivá poptávka! ;)

Šli byste někdy na pivní degustaci? Nebo jste už byli? Degustujete raději v teple domova? Jaký je váš poslední pivní objev?

Zdroj a foto: Cuketka.cz

Prodeje piva Pilsner Urquell ve Španělsku vzrostly za posledních 12 měsíců ze 7 tis. hl o 70 procent a dosáhly objemu přes 12 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem ve Španělsku v loňském roce stagnoval. Pilsner Urquell je ve Španělsku považován za prémiový ležák a jeho cena se pohybuje o 10 až 15 % výše než u konkurenčních importovaných piv a o 50 – 100 % výše než u piv domácích.

V uplynulém roce kromě prodejů souběžně vzrostla i distribuce a tedy i počet míst, kde si můžete Pilsner Urquell koupit. Plzeňský ležák najdete ve více než 750 obchodech a 1 650 restauracích, z nichž ve 150 si můžete dát i čepovanou variantu. Největší restaurace prodávají přes 400 hl Pilsner Urquell ročně. Více než 30 procent prodejů se uskuteční v Madridu a jeho okolí, druhou lokalitou je Barcelona.

„Na španělském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na spolupráci s kvalitními restauracemi a především rozšíření možnosti si toto pivo ve Španělsku koupit. Jsme rádi, že dnes je to již na téměř 2,5 tisících místech,“ řekl Christopher Shewan, ředitel pobočky společnosti Plzeňský Prazdroj ve Španělsku.

Nejznámější španělské restaurace s pivem Pilsner Urquell:

- El Botanico, vedle musea Prado, Madrid

- El Abac Restaurant, Barcelona (oceněna 2 hvězdami Michelin)

- Pinocchio in La Boqueria, Barcelona

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dostanou stylové vybavení, sklenice, výčep, ubrusy a další zařízení restaurace. Přesto po pár měsících narazí sud jiné značky, než od které si nechali svůj podnik bezplatně vybavit. A navíc si za tuto "zradu" ještě nechají od konkurence zaplatit.

Těmto hospodským zlatokopům však mohou brzy v Česku nastat špatné časy. Některé z pivovarů se totiž rozhodly investice do restaurací razantně omezit.

"V roce 2006 jsme na jejich podporu dali přes 26 milionů, letos plánujeme jen deset. Přednostně se přitom budeme zaměřovat na ty, kteří s námi spolupracují dlouhodobě," říká spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard.

Došla mu prý trpělivost s těmi, kteří se snažili vyždímat z pivovaru co nejvíce výhod. "Je to černá díra, tyto investice nevedly k nárůstu prodejů," dodal.

Do podpory restaurací přitom ročně jdou v Česku stovky milionů korun. "Investice na vybavení jednoho zákazníka jsou v řádu desítek tisíc korun ještě předtím, než vůbec začne naše pivo nabízet," říká obchodní ředitel české pobočky Heinekenu Jiří Daněk.

Třetí nejsilnější pivovarnická skupina v Česku, která vaří třeba Krušovice, Starobrno či Zlatopramen, přitom zásobuje okolo deseti tisíc restaurací a barů.

Od tácků ke statisícům

Základní vybavení podniku však nabízejí prakticky všichni hráči na trhu. "Investice do výčepního zařízení a sklenic se pohybuje kolem 60 tisíc korun," počítá majitel malého pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala. Na rozdíl od silnějších konkurentů však už nemůže hospodské motivovat penězi na ruku, které dostanou jako odměnu za množství vytočeného piva.

"Taková spolupráce není nijak neobvyklá," přiznává Jiří Čulík, manažer tuzemského prodeje Drinks Union.

"Bonusy mohou být v řádech desítek až stovek tisíc korun, zpravidla závisí na množství a ceně zboží v určitém období," přibližuje Čulík. Ten se vyjádřil vůbec nejkonkrétněji z velkých hráčů na trhu, které MF DNES oslovila.

Zástupce Pivovarů Staropramen uvedl, že chtějí být pro obchodní partnery "skutečnými partnery v podnikání," Plzeňský Prazdroj zase vymezil rozsah podpory na škále od reklamních předmětů po spoluúčast při vybavení restaurací.

Za kupování hospod padaly i pokuty

Podle zdroje dobře informovaného se situací na českém trhu však dochází v posledních letech k jistému útlumu v přetahování o výčepy.

"Slábne to. Trh je rozebraný, za rozumnou cenu se toho už moc získat nedá," uvedl zdroj. S tím souhlasí i Jan Kočka, provozovatel internetových stránek Světpiva.cz a spolumajitel minipivovaru Kocour Varnsdorf. "Za velké sumy by se docílilo jen velmi malého zvýšení podílu na trhu."

Souboji o hospody se několikrát zabýval i antimonopolní úřad. Za to, že docházelo k uzavírání smluv, které zavazovaly restaurace k výhradnímu odběru piva od jediného dodavatele, dostal nejvyšší pokutu 2,3 milionu korun před pěti lety Plzeňský Prazdroj.

Později však nové vedení úřadu dovolilo uzavírání smluv, které restaurace zavazují k minimálním odběrům. Ty se zpravidla u středně velkých podniků pohybují ve stovkách hektolitrů ročně.

Bonusy na čepu

Co vše mohou restaurace od pivovarů získat

Základní odměnou je vybavení restaurací sklenicemi, tácky, ubrusy či reklamními poutači. Dražším špásem už bývá dodání výčepu či lednice či podpora při nejrůznějších stavebních úpravách podniku.

Pokud se restaurace zaváže k dlouhodobější spolupráci, může se její majitel v závislosti na množství odebraného piva těšit i na bonusy blížící se milionu korun. Jinou možností ekonomické motivace jsou levnější dodávky piva při větších odběrech.

Nepříliš férovou možností je pak finanční odměna za stažení byť i malé lokální značky z výčepu. Pokud chce lukrativní hospodu získat konkurence, neváhá mnohdy zaplatit také sankci za vypovězení stávající smlouvy.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

To zklamání jistě dobře zná každý pivař. Přijede do neznámého města a chce ochutnat místní specialitu, ale namísto toho na něj nad hospodami čekají pouze vývěsní štíty velkých pivovarů.

Pětice nejsilnějších výrobců v posledních letech ještě zvýšila svůj podíl na českém trhu, který v loňském roce přesahoval 82 procent. Zbylá část zůstává na další třicítku pivovarů, které to v boji s obry mají hodně těžké.

„Kdekoliv je nějaká lepší a větší hospoda, tak se ji velcí hráči okamžitě snaží získat. A nezřídka se jim to daří právě na úkor menších výrobců,“ říká ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Při boji o restauraci nabízejí pivovary hospodským kompletní vybavení podniku, nezřídka jim také slíbí tučnou prémii, pokud se zaváže k odběru určitého množství piva.

„Setkal jsem se i s případem, kdy bylo hospodskému nabídnuto, že pokud přestane točit naše pivo, dostane na ruku půl milionu korun,“ upozorňuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala.

Jeho pivovar přitom vaří pouhých šest tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání – takové množství vyrobí pivovary patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje za pouhých šest hodin. Prazdroj, Gambrinus či Kozel, které do skupiny spadají, trhu jasně dominují, jejich podíl na trhu je dohromady téměř padesát procent.

Malé pivovary se snaží odlišit především tradičním způsobem výroby či zaměřením na místní štamgasty. „V některých regionech naštěstí patriotismus ještě funguje,“ říká Hlavatý. Na sepětí s regionem má reklamní kampaň postavenou třeba uherskobrodský pivovar Janáček, který na city pivařů útočí sloganem Náš kraj, naše pivo. A jeho pivo se jmenuje Patriot.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martin Lysoněk

Ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý zpracoval pro zastupitele města analýzu současné situace pivovaru a navrhl možnosti jejího řešení. Náchod totiž zvažuje možnost prodeje svého pivovaru silnému strategickému partnerovi.

Ředitel označuje nynější období za jedno z nejproblematičtějších v stošestatřicetileté historii pivovaru. A to i kvůli stále větším nákladům na provozování hotelu U Beránka, jenž patří k pivovaru. Ty mohou přivést podnik až k finančnímu kolapsu.

V analýze zvažuje některé varianty dalšího vývoje pivovaru. Řešení vidí v redukci nákladů. „Znamená to minimalizovat veškeré náklady jako obchodní činnost a údržbu, rychlé snížení objemu výroby přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru a v určitém časovém horizontu propuštění části personálu v řádech spíše desítek procent,“ uvádí ředitel.

Jako jednu z variant navrhuje prodej hotelu U Beránka městu a zbavení pivovaru provozování hotelu. „Tato varianta je řešením na určité období. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část peněz z prodeje může posloužit k podpoře prodeje,“ míní ředitel, ale dodává, že i tak později pivovaru hrozí postupný propad do ztrát a finanční problémy.

Ředitel popisuje i možnost prodeje hotelu a velké investice města ve výši několika desítek milionů do pivovaru na rozvoj obchodní činnosti. Obává se ale, že město není dravý podnikatel.

Jako jedno z lepších řešení uvádí Josef Hlavatý prodej pivovaru strategickému partnerovi. Upozorňuje ale, že tím sice město ztratí nezávislost a možnost kontroly vývoje pivovaru.

Pivovar ale bude moci dlouhodobě budovat svou značku, pozici na trhu a bude mít stabilní finanční zázemí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Po deseti letech se národnímu podniku Budějovický Budvar podařilo vyhrát spor o ochrannou známku v Hong Kongu. Proces trval tak dlouho, protože Anheuser-Busch jej neustále napadl námitkami. Za posledních sedm let již Budvar vyhrál 80 sporů z celkem 111 případů. „Zbývá nám dořešit dalších 50 případů,“ sdělil Respektu.cz PR manažer Budvaru Petr Samec. „Jak dlouho budou spory trvat, bude záviset na průběhu sporů. Byla by to spekulace,“ doplnil.

Problémy s ochrannou známkou jsou největší překážkou pro transformaci pivovaru na akciovou společnost. Ta přitom měla být již hotova. Loni v dubnu ministr zemědělství Petr Gandalovič tvrdil, že transformace nepotrvá déle než rok. „Vypsali jsme výběrové řízení na poradce při transformaci. Celé řízení se ale zkomplikovalo námitkami neúspěšných uchazečů,“ prozradil důvod zpoždění pro Respekt.cz ministr Gandalovič.

V současnosti již poradenské týmy pracují na studii, která bude na podzim předložena vládě. „Výsledkem studie by mělo být doporučení, zda transformovat Budvar nebo nikoliv. A pokud ano, tak jak minimalizovat rizika pro ochrannou značku,“ tvrdí Samec. Ministr Gandalovič už ale vidí transformaci jako jasnou věc: „Na podzim by měla dostat vláda návrh, jak transformaci dotáhnout do zdárného konce.“

Privatizace?

Transformace Budvaru na akciovou společnost je nutnou podmínkou pro případnou privatizaci pivovaru. „Musela by o tom rozhodnout vláda. Jsem ale přesvědčen o tom, že dlouhodobě je pro Budvar výhodné spojit se strategickým partnerem. Tím nepředjímám, jaký podíl by měl tento partner mít,“ řekl ministr Respektu.cz. Zda by strategickým partnerem mohl být právě Anheuser-Busch, se kterým vede Budvar soudní spory po celém světě, Gandalovič říci nechtěl. „Na téma Anheuser-Busch nehodlám nic komentovat,“ uvedl.

Nejcennější na Budějovickém Budvaru je právě ochranná známka. „Bude zajímavé sledovat, jak Budvar prodají. Jestli neprodají zvlášť pivovar a zvlášť značku,“ okomentoval možný prodej pro Respekt.cz Jiří Mikeš z katedry obchodního podnikání Vysoké školy ekonomické v Praze. Značka Anheuser-Busch má podle Mikeše hodnotu sedm až osm miliard dolarů. Budvar má hodnotu kolem dvou až tří miliard dolarů.

„Pokud to prodáme pivovaru Anheuser-Busch, tak bychom si měli říct o pořádnou částku a domluvit se na zachování značky Budvaru. Je to naše rodinné stříbro, vlajková loď,“ tvrdí Mikeš. Američané by ale stejně českou značku pravděpodobně nezlikvidovali. „Američané nejsou tak hloupí. Rozdělili by si pro svoje značky trhy, a i do Spojených států by prosadili Budvar. Bylo by ale zajímavé, kdyby Budvar koupil Heineken. To by byl opravdu souboj titánů,“ dodal Mikeš.

Úspěšný pivovar

O privatizaci Budvaru uvažovala už Špidlova vláda v roce 2003. Tehdy byl proti ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle vyjádření některých ministrů by se ale tentokrát mohlo podařit privatizaci dokončit. S privatizací by podle Martina Bursíka mohli souhlasit i zelení. Spíše pro je také ministr financí Miroslav Kalousek.

Budějovický Budvar loni prodal přes 1,25 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř 9 procent více než v předchozím roce. Z toho téměř polovinu vyvezl do více než 50 zemí světa. Zisk pivovaru se v loňském roce meziročně zvýšil o 13 procent na 302 milionů korun.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: David Havlíček

V horkých letních dnech výrazně roste spotřeba piva oproti jiným měsícům. Příležitostí, kde se osvěžit dobrým chlazeným pivem, se nabízí spousta - na zahrádce restaurace, na letním hudebním festivalu, na soukromé zahradní party s přáteli nebo jen tak na terase u džbánku. „Bude se vám hodit několik tipů, které váš pivní zážitek ještě vylepší,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek nejprodávanějšího českého piva Gambrinus.

Pivo v hospodě, na zahrádce či na festivalu

V letních měsících vystoupí rtuť teploměru často i nad tropických 30 °C. Ideální teplota piva pro konzumaci je však 7-8 °C, je proto zřejmé, že nároky na chlazení jsou vyšší než v chladnějším období. Sládek Gambrinusu Jan Hlaváček tomu čelí následovně:

V létě si objednávám raději třetinky, pak mám vždy pivo „čerstvé“ a správě vychlazené

V teplém období preferuji tlustostěnné sklenice, které déle udrží nižší teplotu – důležité však je před čepováním sklenice vypláchnout a zchladit studenou vodou.

Dobré pivo vám v létě spíše načepují v té hospodě, kde mají zachlazený prostor pro uskladnění sudů s pivem nebo tankovnu.

Pokud se čepuje do kelímků, radši jdu tam, kde mají kelímky průhledné. Vidím, kolik piva mi výčepní dopřál, a pivo se přece „pije“ i očima! Také proto dostanete pivo Gambrinus na největších letních hudebních festivalech převážně v průhledném stylovém kelímku.

Pro pivo se džbánkem

K letní atmosféře patří i podvečerní posezení na vyhřáté terase a popíjení řízného piva, které jste si přinesli ve džbánku z hospody. Jak si na pivu ze džbánu pochutnat, radí sládek Gambrinusu Jan Hlaváček:

Před načepováním piva džbán vždy vypláchnu a nechám v něm chvíli studenou vodu, aby se správně ochladil.

Pro čepování piva doporučuji džbány kameninové či porcelánové, chrání pivo před světlem a lépe udrží teplotu. Lepší je džbán s úzkým hrdlem, ideálně s kovovým víčkem, které zadrží CO2 přirozeně obsažené v pivu a znemožňuje přístupu vzduchu (zvětrávání).

Džbán by měl mít přesný obsah, aby ho mohl výčepní načepovat přímo z pípy.

Hlídám výčepního, aby do džbánu pivo čepoval šetrně (i zcela bez pěny). Neuniká tak předčasně CO2 a pěna vzniká až při nalévání piva do sklenice.

V létě, kdy vyžadujeme větší osvěžení, doporučuji šetrné nalévání piva do sklenice, zachová se tak v pivu přirozený obsah CO2, který dodává pivu správný říz.

Zahradní party u soudku

Letní období přímo vybízí k přípravě soukromé zahradní party, kde si užijete teplých večerů společně s přáteli. Většina lidí pak řeší, zda si na takovou akci koupit spíš sud, „basu“ piv či kartón plechovek. Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, doporučuje:

Sud si zajistěte den předem a dejte ho nejlépe do temného chladného sklepa vychladit.

Před čepováním sud šetrně přeneste, rozhodně ho nekutálejte!

Sud, výčep i vedení umístěte nejlépe do stínu a sud překryjte mokrým hadrem, aby se pivo zbytečně neohřívalo a chladič tak překonával co nejmenší tepelný rozdíl.

Výčepní zařízení zapněte alespoň 30 minut před samotným čepováním. Chladič se s předstihem ochladí na ideální provozní teplotu.

Osobně raději volím dva menší sudy než jeden velký. U piva zkrátka platí, že lepší jsou dvě „třicítky“ než jedna „padesátka“.

Čisté sklo je nezbytné. Pokud použijete na chalupě roky nepoužívané sklo či špatně umyté sklenice, rozhodně se netěšte na pořádnou pivní pěnu, ta totiž zmizí ihned po načepování.

Výčepní zařízení a případně i bombu s hnacím plynem vám rád zapůjčí distributor piva nebo přímo distribuční centrum pivovaru. Zde vám také poradí, jak přenosný výčep zapojit.

Jako hnací plyn při čepování piva se dnes používá především kombinace CO2 s dusíkem (tzv. BIOGON). Tlak nastavte tak, aby pivo volně vytékalo. Čím kratší je cesta mezi sudem a sklenicí, tím lépe.

Pokud dáte přednost plechovkám, stačí vám pro jejich nachlazení kratší čas než je tomu u lahví.

Pro setkání s menším počtem přátel se vyplatí zakoupit některé z kompaktních 5 litrových balení jako např. tzv. Gambrinus XXL plechovku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Belgicko-brazilská pivovarnická skupina InBev se snaží získat amerického konkurenta Anheuser-Busch za každou cenu. Nevylučuje nepřátelské převzetí.

Když nedošlo k dohodě, musí to jít jinak, řekli si v Bruselu a vedení InBevu oznámilo, že se pokusí do vedení firmy dosadit vlastní lidi. Nové představenstvo by pak mělo plánovanou gigantickou pivovarnickou fúzi schválit.

Američané nabídku InBevu odmítli

InBev předložil první přátelskou nabídku americkému Anheuseru v průběhu června. Belgičané nabízeli za převzetí pivovaru 46,3 miliardy dolarů, Anheuser-Busch ji však označil za nepřiměřené nízkou.

InBev ale nabídku navýšit nehodlá, a tak hledá nové řešení. Do vedení Anheuseru chce prosadit zvučná jména jako Ron Dollens z Guidantu, Ernest Mario z firmy Glaxo, nebo Hank McKinnell z Pfizeru.

Plán Anheuseru nic neřeší, tvrdí Brito

"Snažili jsme se pokračovat v dialogu s Anheuser-Buschem a dojít k přátelskému převzetí, které uspokojí obě strany," tvrdí šéf InBevu Carlos Brito. "Myslím, že naše nabídka 65 dolarů za akcii byla vstřícná."

Plán, který vedení Anheuser-Busch po neúspěšném jednání s InBevem představilo, navíc považuje za "riskantní a neadresný".

Problémy společnosti údajně restrukturalizace, při které se počítá s propouštěním i snižováním nákladů, nevyřeší.

Anheuser-Busch loni vyrobil celkem 150 milionů hektolitrů piva, což představuje osm procent celosvětového trhu.

Skupina InBev patří mezi největší evropské pivovarnické firmy a v Česku vlastní značky Staropramen, Ostravar nebo Braník, což ji přináší patnáctiprocentní podíl na trhu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Už je to oficiální. Pivo z Loun, Ústí, Velkého Března a Kutné Hory bude mít na etiketách u výrobce nápis Heineken. Antimonopolní úřad souhlasil s koupí firmy Drinks Union, která tyto pivovary vlastnila.

Nizozemská firma Heineken převzala nápojářskou skupinu na začátku července. Dosavadní majoritní akcionář a předseda představenstva Milan Hagan převedl na Heineken svůj podíl ve výši více než 98 procent akcií. Spekuluje se, že to bylo za dvě miliardy korun.

Na páteční valné hromadě společnosti bylo zvoleno nové představenstvo, je stejné jako to působící v Královském pivovaru Krušovice, který vlastní také Heineken.

Většinou akcionářů byl do představenstva zvolen Lieven van der Borght, Erik Jan G. Hamel a Jiří Daněk. Na konci června odstoupil z původního představenstva Shawn Johnson a místo něj byl až do páteční valné hromady kooptován Lieven van der Borght. Dosavadní další členové představenstva Milan Hagan a Pavel Kadlec ze svých funkcí odstoupili.

Ve společnosti by neměly příchodem nového akcionáře nastat žádné změny. „V minulých dnech proběhla setkání se zaměstnanci. Nic se zatím nemění, budeme pokračovat stejně,“ sdělil mluvčí Drinks Unionu Josef Vejlupek. Podle něj by ale společnost měla v nejbližších dnech prodat likérku Granette, která nezapadá do plánů Heinekenu.

Drinks Union v roce 2007 prodala zhruba 900 tisíc hektolitrů piva, podobně jako v roce 2006. Tržby za prodej piva a lihovin loni zvýšila o více než šest procent na 1,29 miliardy korun. Podle schválené účetní uzávěrky za období od října 2006 do konce loňského roku vykázala Drinks Union ztrátu 51,77 milionu korun. Na výši se podle představenstva negativně projevilo výrazné zdražení vstupních surovin v loňském roce. Letos ale společnost očekává zisk asi 20 milionů korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Stará česká pranostika se stala v sobotu hlavním mottem setkání malých rodinných pivovarů ve Vsetíně na Dolním náměstí.

Své zastoupení zde měly Hukvaldské pivo, Koníček z Vojkovic, BON ze Zašové a místní Valášek. Ten také byl jakýmsi garantem celé akce.

„V republice je sedmdesát šest malých rodinných pivovarů. Podobná setkání probíhají po celé léto,“ vysvětlil sládek Valášku Jan Dohnal.

Proč se takové akce pořádají? Odpověď je velmi jednoduchá. Malé pivovary totiž nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. „Je to těžké. Velké pivovary hospody doslova skupují,“ posteskl si vsetínský sládek.

Pokud totiž hostinští podepíší s velkým pivovarem smlouvu, získají podle množství natočeného piva finanční injekci. „Hospodu si kompletně vybaví a nic je to nestojí. Ovšem nesmí se tam čepovat jiné pivo,“ upozornil Dohnal. S tím, že dokonce ani antimonopolní úřad s takovou diskriminací údajně nemůže nic dělat. „Nemáme šanci se do takových hospod dostat. Jediná možnost je, vzít si něco do nájmu nebo postavit vlastní,“ tvrdí.

Například Valášek čepuje ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru ve Vsetíně a pak už jenom v jedné restauraci ve Zlíně a v Prostějově. Přitom zájem o tuto značku stále roste. „Především teď v létě si zákazníci jezdí pro sudy přímo do pivovaru,“ doplnil Jan Dohnal.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav Urubek

Pivovar Budějovický Budvar, n.p. připravil pro letošní prázdniny netradiční promo akci pro značku Pardál - road show „PARDÁLéto“. „PARDÁLéto“ bude probíhat na 17 turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice. Podílet se na něm budou i pijáci, kteří na podzim roku 2006 pomáhali pivo Pardál vytvořit.

Promo akce pod názvem „PARDÁLéto“ bude probíhat od 5. července do 31. srpna v 17-ti vybraných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, budou turisté moci narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích či rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Nejzajímavější lokality „PARDÁLéta“ jsou například Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. Kompletní seznam lokací a termínů najdete na www.pardal.cz.

„Pivo Pardál je od začátku roku 2008 v prodeji po celé České republice, ale řada potenciálních zákazníků ho dosud nezná. Protože Pardál vznikal netradičně, rozhodli jsme se představit ho zákazníkům během léta i netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál bude všude tam, kde zákazníci tráví chvíle odpočinku či dovolenou a kde se baví s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří. K realizaci tohoto druhu road show nás vedly i loňské zkušenosti, kdy jsme „PARDÁLéto“ s velkým úspěchem realizovali v rámci jižních Čech,“ vysvětluje Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál.

V každé lokalitě budou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se navíc bude pohybovat promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízet zdarma ochutnávku Pardála. Pro návštěvníky budou připravené zábavné soutěže o reklamní předměty ze speciální edice „PARDÁLéto“.

Na některých stáncích se bude možné setkat s pijáky, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti a dalších vlastností piva Pardál. Jde tak o jedinečnou možnost, seznámit se s historií vývoje piva Pardál. „Velice si vážíme toho, že s těmito pivaři nadále spolupracujeme. Nejen, že odvedli skvělou práci při vzniku Pardála, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v srpnu 2005. Na podzim 2006 byli do projektu zapojeni budoucí spotřebitelé. Ti se účastnili několika kol řízených degustací pod vedením technologa pivovaru. Na základě jejich připomínek pak technolog dolaďoval konečnou chuť, hořkost, barvu a další vlastnosti. Pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a mezi zákazníky mělo velký úspěch. Objem prodeje v roce 2007 dosáhl 76 000 hektolitrů, což je produkce menšího pivovaru. V celostátním prodeji je značka Pardál od ledna 2008.

Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od výčepního piva značky Budějovický Budvar. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, tmavší zlatavou barvou a vysokou sněhově bílou pěnou. Má stupňovitost 9,7 % a obsahuje 3,8 % alkoholu. Pardál se vyrábí z tradičních surovin – moravského sladu, směsi žateckých chmelů a z vody získané z artéských studní.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Rozsáhlými úpravami spojenými s rozšiřováním výroby prochází v těchto dnech soukromý pivovar na břehu řeky Sázavy.

„Budujeme nové sklepy, které zvětší kácovský komplex až dvojnásobně,“ přiblížil rozsah rekonstrukce ředitel pivovaru David Hořejší a dodal, že budování nových sklepů je dlouhodobou investicí, která však umožní také stáčení piva do lahví. Zatím totiž kácovský pivovar produkuje pouze pivo točené.

Veškerou pozornost teď věnují právě hlavně rozšíření výroby, takže ani žádné pivní novinky nepřipravují. K otevření sklepů by mělo dojít někdy o prázdninách. Žádnou veřejnou kolaudaci však vedení pivovaru nechystá.

„Spotřeba piva v létě vzroste až o sto padesát procent. Mnoho lidí si na tomto lahodném nápoji pochutná spíš v horku než v zimním období. Navíc se přes léto otevřou kempy, kde je výtoč velmi vysoká,“ pochvaluje si období prázdnin Hořejší.

Začátkem srpna se pivovaru dotkne ještě jedna významná akce. Bude se totiž konat hudební festival O2 Sázavafest, jehož program je zasazen právě do areálu Malá strana v Kácově. A pořadatelé tohoto setkání dají pochopitelně přednost místnímu pivovaru před ostatními.

Historie pivovaru v Kácově sahá až do patnáctého století, čímž se řadí k jednomu z nejstarších pivovarů u nás. Zažil vládu Habsburků, znárodňování v roce 1918 a 1948 i další významné historické mezníky. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl otevřen a opětovně uzavřen. Současnou podobu však získal až v roce 2001, kdy ho zakoupila společnost Pivovar Kácov. Kácov nyní vyrábí tři druhy piva podle tradičních receptur. V brzké době by měl být v areálu pivovaru vybudován také hotel a tradiční hostinec.

David Hořejší zve všechny čtenáře Kutnohorského deníku k návštěvě komplexu, kde se konají prohlídky pro veřejnost. Takže, jestli nemáte žádný program na víkend, zajeďte se podívat do Kácova.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor a foto: Jana Křivánková

České pivovary budou zdražovat. Nutí je k tomu růst cen základních surovin. Cena ječmene z loňské sklizně se vyšplhala na dvojnásobek hodnoty z roku 2006. Letos se podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého dá čekat další nárůst. Některé menší pivovary už ke zdražování přistoupily, ty ostatní čekají na výsledky letošní sklizně.

"Ječmen, respektive slad, tvoří již prakticky čtvrtinu nákladů na výrobu piva. Když se vám čtvrtina nákladů zdvojnásobí, těžko se to dá utlumit. Dřív nebo později se tedy bude muset zdražovat," vysvětluje Veselý. Problémem pro české producenty jsou také rostoucí ceny energie a pohonných hmot.

Od zdražování zatím producenty odrazuje tvrdý konkurenční boj na českém trhu. Na udržení cen na stávající úrovni tlačí také obchodní řetězce. "Pivo je jedno z hlavních lákadel, aby lidé do řetězce přišli," zdůrazňuje Veselý. Některé pivovary už přesto ke zdražení přistoupily. Například humpolecký Bernard se rozhodl zvýšit ceny o padesát haléřů za litr.

Zdražení avizovalo i sdružení německých pivovarů. Ceny piva na německém trhu by se měly zvýšit v přepočtu o více než korunu za láhev. Cena je přitom jednou z hlavních příčin, proč v Německu klesá spotřeba zlatavého moku. Šéf německé pivovarnické skupiny Radeberger Gruppe Ulrich Kallmeyer varoval, že letos se u našich západních sousedů vypije nejméně piva v poválečné historii.

Rostoucí ceny piva jsou nebezpečím zejména pro menší pivovary. Ty v sílící konkurenci světových pivovarnických gigantů ztrácí svoje pozice zejména na zahraničních trzích. "Malé pivovary mají méně importních partnerů v jednotlivých zemích. Když jeden vypadne tak to znamená podstatný pokles jejich exportu," dodává Veselý s tím, že nárůst českého exportu táhnou pivovary velké.

Zdroj: ČT24.cz | Autor: Jakub Musil

Mety, o které si mohou nechat zdát i mnohem starší pivovary, dosáhl nošovický Radegast za 37,5 let své existence. Láhev se světlým ležákem Radegast Premium, která sjela ze stáčecí linky v červnu tohoto roku, se pyšní titulem "desetimiliardé pivo v historii pivovaru Radegast". Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák

Na jubilejní desetimiliardé pivo čekal největší pivovar na Moravě pouhých 37,5 let. Očekávání se naplnilo na konci června, kdy ze stáčecí linky sjel láhvový světlý ležák Radegast Premium. Jubilejní pivo si pivovar nenechal pro sebe a dnes dopoledne jej převzal hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

"Radegast je neodmyslitelnou součástí a symbolem našeho kraje. Jubilejní láhev je proto u pana hejtmana v těch nejlepších rukou," říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pokud by se všech 10 mld. piv stočilo do půllitrových láhví nastavěných za sebou, dosáhly by vzdálenosti ze Země na Měsíc a zpátky. Stejné množství piva by také stačilo pokrýt po čtyři roky spotřebu piva v ČR, pokud by každý obyvatel starší 18 let vypil jedno pivo denně.

Radegast je dlouhodobě nejoblíbenější pivo na Moravě a druhá nejprodávanější značka v České republice. "Bez špičkové kvality našeho piva a pevného vztahu Radegastu se svými příznivci bychom tento úspěch neslavili tak brzy," dodal I. Kaňák.

Historie pivovaru Radegast se začala psát v prosinci roku 1970. Následující rok uvařil pivovar více než 500 tis. hl. piva a v roce 1988 poprvé překročil hranici 1 mil. hl. za rok. Od roku 2002 se výstav nošovického pivovaru pravidelně pohybuje okolo hranice 2,2 mil. hl. piva za rok.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Symbolicky dnes oslavil své 124. výročí svatby pan Cibich, muž, který dal tvář pivu Březňák a postupně i mnoha jiným značkám na celém světě. Dnešní svatebčané na zámku ve Velkém Březně dostali od známého znalce piva originální dar.

Legendární Victor Cibich se ženil před 124 lety v Praze, jeho ženou se stala Auguste Bunzelová. Pan Cibich ani jeho potomci už slavit nemohou, a tak se pivovarští rozhodli přispět k veselí čerstvých novomanželů, kteří vstoupili do společného života dnes v poledne na zámku ve Velkém Březně. Kateřina a Petr Pospíšilovi z Teplic dostali od pana Cibicha, byť papírového, přesně 124 piv jeho milovaného pěnivého moku. Ženich i nevěsta neskrývali své překvapení a nadšení: „Udělali jste nám velkou radost, to jsme opravdu nečekali. Březňáka máme rádi a určitě s ním dnešní den zapijeme!“ Novomanželům popřál také ředitel pivovaru ve Velkém Březně, Pavel Rottenborn a marketingový ředitel Drinks Union, a.s. Josef Danihelík.

Postava pana Cibicha je s Velkým Březnem neodmyslitelně spojena. Na přelomu 19. a 20. století tam působil jako přednosta železniční stanice. Roku 1906 propůjčil svou tvář místnímu pivovaru za doživotní rentu 30 piv týdně. Malovaný portrét, který vznikl jako předloha slavné etikety, visí dodnes ve velkobřezenském pivovaru. Na pivní etikety se Cibich dostal už roku 1906, a protože ústecké pivovary patřily a stále patří k největším exportérům českého piva, rozšířila se tvář sympatického pivaře až do Ameriky a Afriky. Portrét si dokonce leckde přisvojili, na etiketách ho používají v Uruguayi, Kostarice, Itálii či Rumunsku.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Startuje i nová spotřebitelská soutěž, 10 výherců odjede na olympiádu

Značka Pilsner Urquell, jeden z hlavních sponzorů Českého olympijského týmu, spouští od 7. července novou olympijskou kampaň. Hlavní postavou televizního spotu je jeden z nejlepších českých sportovců všech dob, čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek. Televizní kampaň doplní billboardy, inzeráty v tisku a internetové bannery. Spotřebitelé budou moci soutěžit o 10 zájezdů na olympiádu v Číně. Na realizaci olympijské kampaně se spolupodílela i Dana Zátopková.

"Otevřeně se hlásíme k hodnotám olympionismu a pravým olympijským myšlenkám. Již sedm let podporujeme naše sportovce v jejich přípravě, aby co nejlépe reprezentovali Českou republiku všude ve světě, podobně jako se to daří naší značce. Naše olympijská kampaň je v souladu s naším sloganem "Pravé bohatství se skrývá uvnitř" - chceme podpořit to, co je na olympiádě nejdůležitější - soubor pravých hodnot a fair play. Jejich naprosto zřejmým nositelem byl fenomenální běžec Emil Zátopek, jenž je hlavní postavou TV spotu. Jsme velmi rádi, že na spotu s námi spolupracovala i jeho manželka Dana Zátopková," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

"Musím se přiznat, že jsem ze začátku měla strach, aby to dobře dopadlo a skoro jsem ani nespala. S výsledkem jsem spokojena a reklama se mi osobně velmi líbí, snad potěší i diváky, kteří měli Emila rádi," dodává Dana Zátopková.

Deset výherců se podívá na olympiádu - soutěž právě začíná!

Pokud se chcete přímo podívat na olympiádu v Číně, je potřeba se zapojit do spotřebitelské soutěže Pilsner Urquell, která právě začala a potrvá do 3. srpna. Po odeslání kódů z 5 víček se mohou spotřebitelé zapojit do vědomostní soutěže a vyhrát jeden z deseti zájezdů na olympijské hry nebo některou z 13 300 cen oblečení olympijské Pilsner Urquell Collection. Vítěze čeká jedinečný životní zážitek - díky ubytování v českém olympijském domě budou přímo v centru dění a mohou si tak vychutnat tu pravou olympijskou atmosféru! Součástí atraktivní ceny je doprava, ubytování, vstupenky na soutěže a další výlety. Podrobná pravidla soutěže jsou na www.pilsner-urquell.cz .

Olympijská kampaň obsahuje zmíněný TV spot, který se poprvé objeví na obrazovkách

7. července ve 20 hodin na programu ČT1 a dále poběží na všech TV stanicích (Česká Televize, Nova a Prima). Kromě spotu budou dále využity i billboardy, inzerce v tisku a internetové bannery. Celá kampaň potrvá do konce srpna.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nenajde–li se zhruba do čtrnácti dnů nájemce schopný provozovat pivovar Eggenberg v Českém Krumlově, tato značka z trhu zmizí.

S Pivovarem Eggenberg, a. s., bylo totiž v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. Ke konkurzu přihlásilo pohledávky 50 věřitelů. Část z nich se sešla dnes k přezkumnému jednání, jakkoliv podle novely zákona už nemohou popírat platnost pohledávek.

Od insolvenčního správce ing. Štěpána Bláhy měli co slyšet. Třeba to, že o zmíněnou pohledávku Factoringu CS je vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu České republiky, či že největším věřitelem se zatím zdá být Beltton s 86 miliony.

Nemovitosti „zmizely“

Dozvěděli se ale také, že v majetku dlužníka je drobný investiční majetek, nedokončená výroba, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech...

Pohledávky úpadce za dodavateli naopak činily k polovině května asi 4,5 milionu. Dále správce eviduje pohledávku 5,5 milionu za společností Eggenberg, spol. s r. o., jediného společníka – předsedy představenstva úpadce Jiřího Shrbeného – z titulu poskytnutého ručitelského závazku.

Pivovar nemůže vařit!

Co ale věřitelé slyšeli vůbec nejdůležitějšího, je to, že prohlášením konkurzu skončila platnost povolení provozování daňového skladu, společnost přestala být plátcem spotřební daně a musí přestat vyrábět: tedy může dál stáčet a prodávat zásoby, ale nesmí vařit nové pivo... Podle odhadu předsedy představenstva Jiřího Shrbeného by v takovémto režimu pivovar s 30 zaměstnanci mohl „žít“ zhruba čtrnáct dnů, řešení tedy chvátá.

A jak se dnes věřitelé shodli, řešením by mohlo být nalezení subjektu, který by chtěl pivovar provozovat v nájmu – a ovšem byl plátcem spotřební daně.

Správce ve spolupráci se zástupcem věřitelů, Finančním úřadem v Českém Krumlově, budou každopádně hledat případného vhodného zájemce o nájem. Pomocnou ruku nabízejí ve svém zájmu i další věřitelé, například zmíněný Beltton s nasmlouvaným exportem do Skandinávie.

Jak to dopadne, dozvědí se věřitelé nejpozději v polovině srpna při mimořádném přezkumném jednání.

Nepovede–li se pivovar pronajmout, konzumenti se pak o výsledku mohou dozvědět i podstatně dřív – že totiž Eggenberg opravdu dojde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Budějovický Budvar získal po více než deseti letech čekání ochranné známky v Hongkongu. Přihlášky ochranných známek podal Budvar již v roce 1997. Anheuser-Busch je napadl námitkami. Argumentoval možností záměny ochranných známek Budvaru se známkami Bud a Budweiser. Zlom nastal až v letošním roce, kdy americká firma vzala své námitky zpět.

„S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí o zaměnitelnosti našich ochranných známek. Roli v tom určitě hrál i fakt, že během posledních několika let padla pro nás pozitivní rozhodnutí o nezaměnitelnosti ochranných známek v Číně, Koreji, Tchaj-wanu a dalších šesti zemích,“ vysvětlila právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Registrace ochranných známek dává Budvaru i místnímu importérovi právní jistotu pro další rozvoj obchodních aktivit. „Do Hongkongu vyvážíme pivo již od devadesátých let minulého století. Budějovický Budvar je jediné české pivo, které si mohou zákazníci v Hongkongu vychutnat i čepované,“ uvedl exportní manažer pro Asii Tomáš Bártů.

Například v nepálské restauraci Bhatti Bar je čepovaný Budvar nejdražším nabízeným pivem. Chlazený Budvar v lahvích mají pro své členy a hosty k dispozici i v The Royal Hong Kong Yacht Clubu, Hong Kong Football Clubu nebo Aberdeen Boat Clubu. Najdete ho ale i v luxusním hotelu Peninsula Hong Kong.

Trh v Hongkongu je velmi specifický v tom, že přes 80 procent piva tam tvoří importy. Přestože spotřeba na hlavu je tam relativně malá, 22 litrů na hlavu a rok, segment importovaných piv by měl v příštích letech dále růst. V roce 2012 by importovaná piva měla mít podle odhadu Budvaru tržní podíl až 94 procent.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Jsou čtyři. Dříve pomáhali vařit pivo pro Staropramen, teď se ale rozhodli dělat vše po svém. A se svým pivem Bohemia Classic mají úspěch.

Milan Bílek a jeho další tři kolegové z firmy AGC ani nemají vlastní pivovar, ale pronajímají si prostory od konkurence. „Ano, s firmou AGC spolupracujeme od letošní zimy,“ říká Jaroslav Toman z pivovaru Konrad Liberec – Vratislavice nad Nisou.

Své pivo prodávají v sedmi pražských restauracích a jejich počet stále roste. „Měli jsme zájem už o několik tuzemských pivovarů. Bohužel zatím tato jednání nebyla úspěšná. V současnosti to vypadá, že si pronajmeme část jednoho švýcarského pivovaru v Lausanne,“ vysvětluje situaci Milan Bílek.

V hospodách je o nové pivo velký zájem. „Určitě je chuťově lepší a kvalitnější než piva velkých koncernů. Navíc je levnější, na což hospodští vždycky slyší,“ potvrzuje Aleš Dočkal, spolumajitel Pivovarského domu a Pivovarského klubu v Praze.

Společnost však pivo rozváží v sudech od Staropramenu a snaží se ho nabízet i v restauracích patřících pod smíchovské pivovary. „Jsou to starší sudy, které jsme si legálně koupili. Je totiž rozdíl, když zaplatíte za starší sud šest set korun nebo za nový dva a půl tisíce korun,“ uvedl Bílek.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Budovu bývalého Knížecího pivovaru, znovu nabídla k prodeji radnice v Prachaticích. Jak ve středu agentuře Mediafax sdělil starosta Jan Bauer (ODS), cena je jeden a půl milionu korun za objekt i s pozemky.

Už před časem chtěl objekt koupit podnikatel Josef Lukeš, který dokonce uvažuje o obnově tradice pivovarnictví ve městě. Jeho záměr i záměr zastupitelstva však před časem zhatila žaloba Alžběty Petzoldové, která se jako potomek rodu Schwarzenberků, domáhá vydání části areálu pivovaru. “Byly bychom rádi, aby objekt, který není zrovna v nejlepším stavu, koupil právě pan Lukeš, který má jasné cíle a dobré plány, jak s pivovarem naloží,” řekl starosta Bauer.

Radnice objekt koupila před šesti lety a později ho po částech rozprodala podnikatelům. Když pak chtěla prodat i hlavní budovu, objevila se právě Petzoldová se žalobou. Soudní spor ale radnice vyhrála, když soud zamítl nároky sestřenice a nevlastní sestry ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, což pak nejvyšší soud ještě potvrdil. Proto jej nyní město chce prodat a to původnímu zájemci. „Na to, abychom Knížecí pivovar sami zrekonstruovali, na to nemáme a proto ta nabídka,“ dodal starosta.

Podle podnikatelského záměru, který Josef Lukeš zastupitelstvu, které s prodejem už předběžně vyslovilo souhlas předložil radnici, by tu chtěl vybudovat prostory pro společenské a kulturní vyžití a i obnovení vaření piva, ovšem spíš jako turistickou atrakci.

Zdroj: Jižní Čechy24.cz

Vykoupat se v pivu a ještě si dát jeden orosený Gambrinus od cesty? Teď to půjde i v Karlových Varech. Alžbětiny lázně nyní nabídku nové procedury dolaďují a od srpna ji spustí naplno.

Pivní lázeň slibuje opravdu netradiční a kvalitní odpočinek, který zlepší náladu. Konkrétní a přesné složení relaxační koupele je následující: léčivá vřídelní voda, do které se přidá pivní přísada.

Omlazující účinky

„Pivní koupele byly pro své omlazující a regenerační účinky známé již ve starověku,“ uvedla vedoucí úseku obchodu a marketingu Markéta Macková. „Díky obsahu vitamínu B, chmelu a obilnému extraktu napomůže relaxační pivní lázeň zklidnit a zregenerovat pokožku. Je navíc obohacena o výživnou olejovou složku, která pokožku příjemně zvláční a zanechá sametově hebkou a svěží. Má delikátní hořkosladkou vůni. Koupele nejsou zdaleka jen pro muže,“ pokračovala Macková. Už nyní si lidé mohou koupel koupit, ale přijít ponořit se do rozměrné vany mohou až od srpna.

„Cena této přísadové koupele je 430 korun a 240 pak zaplatí lidé pojištění u zdravotních pojišťoven. Koupel má charakteristickou narezlou pivní barvu a pěnu. Při proceduře se lidé navíc mohou osvěžit Gambrinusem. To je dárek. Použitá voda s přísadou se vypouští,“ upřesnila Macková.

Při odchodu z Alžbětiných lázní, neboli Lázní V, si lidé mohou přísadu koupit v místním obchůdku. „Ta je malinko jiná, než kterou používáme v lázních my,“ dodala Macková.

Nedaleko jsou další pivní koupele

V Chodové Plané, v hotelu U Sládka v areálu Rodinného pivovaru Chodovar, slouží první pivní lázně v zemi již delší dobu. Pravá pivní koupel, zábaly ze sladového květu a jako ozdravný nápoj speciální pivo -to vše se tu odehrává pod dohledem odborníků. Léčí se zde kožní, cévní a ischemické choroby. Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě.

A z čeho přesně je koupel v Chodové Plané složená? „Stošedesátilitrová vana se naplní z poloviny minerální vodou a druhou polovinu tvoří běžná teplá voda. Dále se do ní napustí osm až deset litrů nepasterizované černé desítky Chodovar, která teče z pípy na okraji vany. Do 34 stupňů teplé lázně se musí člověk ponořit na 25 minut a poté projde půlhodinovým zábalem a relaxací, k čemuž dostane vychlazené pivo, aby doplnil tekutiny. Jedna koupel stojí 550 korun,“ řekli zaměstnanci pivovaru.

***

* Pivní koupele v Alžbětiných lázních

Účinky: omlazující a regenerační(známé již ve starověku) kůže: díky obsahu vitamínu B, chmelu a obilnému extraktu napomůže relaxační lázeň zklidnit a

zregenerovat pokožku (je navíc obohacena o výživnou olejovou složku, která kůži příjemně zvláční a

zanechá sametově hebkou a svěží) vůně: hořkosladká

cena: 430,- / 240,- Kč * (*pro pojištěnce ZP)

Více informací: www.spa5.cz

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Radek Duchoň