Letem světem piva

Když se mě před dvěma týdny kamarád Jarda zeptal, zda bych nechtěl o víkendu vyrazit do Liberce, kde prý se má konat jakási pivní výstava, dlouho jsem neváhal a s jeho nápadem souhlasil. Jednak mě coby sběratele a milovníka pivovarské historie výstavy tohoto typu zajímají, no a jednak by se to dalo spojit s návštěvou Krásné Studánky či Vendelína, kde už jsem taky od léta nebyl a kde by se slušelo zkontrolovat kvalitu piva, příp. koupit něco nového do sbírky. V sobotu jsem sice "musel" do Litoměřic a Ústí, ale neděli jsem měl stále volnou a i muzeum mělo svůj otevírací den, výletu do Liberce tak již nic nebránilo.

Cesta z Prahy by mě vyšla časově i finančně mnohem lépe autobusem, ale nechtěl jsem trhat partu, tak jsem se přizpůsobil a vydal se vlakem.

Až do Turnova, kde se přesedalo, probíhalo všechno normálně, jenže to se brzy změnilo. Nedaleko Rychnova u Jablonce jako naschvál (naštěstí pár minut před námi) spadl kus skály na koleje a my museli zpátky do Rychnova, poté čekat na náhradní autobusovou dopravu a zpoždění bylo na světě.

Jsme v Liberci, tak rychle na výstavu, ať všechno naplánované stihneme

Do Liberce jsme namísto v deset nakonec dorazili až o půl dvanácté. I přesto věříme, že všechno naplánované dneska stihneme, a proto taky kupujeme celodenní jízdenku.

Od vlakového nádraží je to k Severočeskému muzeu, kde se ona výstava měla konat a kde jsme dneska chtěli začít, pár stanic tramvají, za chvíli jsme byli tam. U pokladny nás zkasírovali (já to měl za 50, Jarda coby důchodce za 20), já musel navíc povinně odložit krosnu, no a pak už jsme mohli dovnitř.

Severočeské muzeum v Liberci

Letem světem piva

Oficiální pozvánka na výstavu hovoří takto:

Originální výstava Severočeského muzea v Liberci je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na "staré dobré časy", kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily závaznými doporučeními Evropské komise.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla, reklamních materiálů a dalších artefaktů navštívíme i méně proslulé oblasti Čech i Moravy než je Plzeňsko a Českobudějovicko, abychom se přesvědčili, že v minulosti pivo bylo (a stále je) nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nápojem lidu českého, potažmo v pohraničních regionech i německého.

Zvláštní pozornost je věnována zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874. Nostalgickou atmosféru správně navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografiích. "Vejdi a neuškoď" jest to pravé jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka této atraktivní výstavy, k jejíž návštěvě si vás dovolujeme srdečně pozvat.

Pominu-li fakt, že výstavu obdobného názvu (Letem pivním světem) jsem před pár lety zažil již v litovelském muzeu, že 90letých či starších návštěvníků, kteří by mohli zavzpomínat na ony "staré dobré časy" plechových cedulí, o nichž se v této pozvánce píše, asi mnoho nepřijde a že i dnešní piva mají povětšinou ten správný říz, dá se říci, že pozvánka byla výstavě na míru ušita velmi dobře. Lahvemi se to tady totiž doslova hemží, o cedulích ani nemluvě. Méně však občas znamená více a platí to i v tomto případě. Enormní počet cedulí - napočítal jsem jich tu na 90 - ani tak moc nevadí, neboť hýří všemožnými barvami a dobře se tak na ně kouká, s lahvemi to však autoři podle mě přehnali. Kdyby na ukázku vystavili pár kusů z regionu a pár odlišných tvarově, svou službu by to bohatě splnilo, jenže nestalo se a vystavilo se, co se "doma našlo", jen aby se zapláclo volné místo. Lahve tak ve výsledku splývají a pro návštěvníka, který se v v nich nevyzná, který je nesbírá, se stávají jenom něčím do počtu. Částečně by se to sice dalo napravit nějakým dodatečným popiskem k těm zajímavějším exemplářům, žel výstava je již v plném proudu a silně pochybuji o tom, že to někdo bude chtít předělávat.

Celkový pohled na výstavu (foto: Severočeské muzeum v Liberci)

Zatímco s pojetím výstavky lahví jsem spokojen příliš nebyl, u cedulí tomu bylo naopak. Až na opětovnou absenci popisků, které by návštěvníkovi naznačily, že např. Görkau = Jirkov, že Bensen = Benešov nad Ploučnicí apod., nemám výhrad. Převažuje sice tzv. balast, který je běžně ke koupi na sběratelských burzách či internetových aukcích, jsou tu však k vidění i opravdové skvosty, na které jen tak nenarazíte, např. Česká Skalice či některé "maffersdorfské", a za to autory výstavy nutno pochválit.

Samozřejmostí jsou cedule nejen regionální...
...ale i pivovarů z jiných koutů republiky (foto: Severočeské muzeum v Liberci)

Kromě výše zmiňovaných cedulí a lahví zde můžete spatřit i několik tácků a etiket, nechybí však ani staré přepravky a okrajově jsou zastoupeny i pivní sklenice, nějaké ty archiválie a pár dalších drobností. I v tomto případě však k mému nepochopení autoři smíchali "hrušky s jabkama" a mezi předměty z regionu tak můžete vidět tu tácek Prazdroje či účtenku Velkého Března, tam zase přepravku Lobče apod. Absenci popisků, které by vystaveným artefaktům přidaly na zajímavosti, které by návštěvníka upozornily na to, že se nad tím musí aspoň trochu zamyslet a ne na to jenom kouknout a jít hned dál, již nemá skoro smysl komentovat. Přitom by stačilo málo - např. u etikety Nektaru doplnit "nejen Strakonice mají svého Nektara" či k etiketě Hrubé Skály, kde je opěvován král Gambrinus, připojit text "někde opěvují sv. Václava, jinde zase Gambrina" - a hned by to výstavě dodalo tu správnou šťávu, ten správný punc zajímavosti. Obdobně u tácků Hrubé Skály (Řezníčkův Malvaz) mohla být zmínka o tom, že se nejedná o originály, ale o padělky či lépe řečeno novotisky, byť už také téměř 50 let staré.

Nechybí ani etikety, tácky...
...a nějaká ta přepravka (foto: Severočeské muzeum v Liberci)
Nejen Strakonice mají svého Nektara (foto: Pivety.com)

Možností, jak výstavu bez nějaké velké námahy okořenit, bylo samozřejmě mnohem víc. Stačilo si třeba všimnout toho, že pivovary Hrubá Skála i Svijany mají stejný rok založení, příp. upozornit na to, že i za oněch "starých dobrých časů" to při výrobě piva nebylo jenom o sladu, chmelu, vodě a kvasnicích, ale podobně jako dnes také o cukru, sacharinu či jiných náhražkách.

Cukr a sacharin, běžné to složky tmavých piv dřívějška (foto: Pivety.com)

Pokud by navíc autoři zabrouzdali katalogem starých pivních etiket, mohli např. rozebrat smysl krále Gambrina či lva/lvice na některých "maffersdorfských" etiketách, příp. poukázat na některé mnohem zajímavější etikety, než které na výstavě prezentovali. Obdobně se dalo učinit i v případě pivních zátek/vršků, kdy mohlo být využito znalostí jednoho z našich předních sběratelů a současně člena našeho sběratelského klubu Pavla Šaura a s jeho pomocí mohl být rozebrán vývoj použití zátek, od keramických přes hliníkové "trhačky" až po zátky s korkem s vyraženými stupni, resp. procenty.

Jednou s králem Gambrinem, podruhé se lvem/lvicí. Proč asi? (foto: Pivety.com)
Radost pohledět (foto: Pivety.com)
Již za starých dob se upozorňovalo na nutnost správného skladování piva (foto: Pivety.com)

Dalšími vadami na kráse celé výstavy bylo to, že fotky regionálních pivovarů (zahlédl jsem zde několik z Vratislavic a Jablonce, ale možná tu byly zastoupeny i jiné) byly vystaveny v jiné části sálu než "doprovodný" text, a dále pak zaměření se jenom na období před r. 1948. Přitom i některé novější suvenýry, např. ze 70. až 90. let, by také stály za ukázku, no posuďte sami.

I novější sklenice by dokázaly návštěvníka zaujmout...
...o papírových drobnostech ani nemluvě

Pokud to mám celé nějak shrnout, musím říci, že jsem od této výstavy očekával víc. Vyloženě špatná nebyla, to určitě ne, ale k dokonalosti to mělo hodně daleko a srovnám-li to např. s loňskou výstavou v nymburském muzeu, bylo to o několik tříd horší, ba co víc, chvíli jsem měl až pocit, že to autoři dělali zcela bezmyšlenkovitě a jenom formou "vystavíme spoustu materiálu, přidáme nějaké to povídání, aby se neřeklo, a to by mělo návštěvníkům stačit". Byl to prostě takový let či spíše průlet světem piva, který vám nezabere víc než 15 minut, a to je, myslím, velká škoda.

Tolik nejnovější výstava libereckého muzea. Následoval přesun na autobus směr Krásná Studánka, tam zklamání ze zkaženě páchnoucí a obdobně chutnající desítky a nadto z chuťově nezajímavé dvanáctky, naopak potěšení z toho, že jsem zde na vlastní oči zažil část varného procesu, že jsem zde sehnal nějaký ten suvenýr pro sebe i kolegy z našeho klubu, no a po dvou hodinách cesta na vlakové nádraží a poté zpátky ku Praze. V plánu byl sice ještě Vendelín, žel z časových důvodů to neklaplo. Kdyby byl všední den a autobusy nejezdily jednou za dvě hodiny, asi bychom to i stihli, ale riskovat, že se pak domů dostaneme až kolem půlnoci, za to nám to nestálo. Tak snad někdy příště.

Ještě pár hodin a nová várka bude na světě

Další foto z výše popisované výstavy naleznete zde. A jestli jsem vás tímto článkem i přes menší kritiku k návštěvě Liberce zlákal, počítejte s tím, že v muzeu platí zákaz focení. Dle jedné z tamních pracovnic prý kvůli tomu, že by blesk mohl spustit alarm, ale osobně si myslím, že je za tím něco jiného. Možná obrana proti tomu, aby se fotky z výstavy bez povolení neobjevily v nějaké pivní publikaci, jak bývá občas zvykem, ale možná i něco jiného...

---

Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha o.s.

---

[Marek Kamlar] [Zobrazeno 9488x] [5. duben 2011]
[Události] [comments: 10] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře