Není medvěd jako Medvěd
Akce, kde se dá přičichnout k dobrému pivu
Není medvěd jako Medvěd
Řekne-li se medvěd, představí si oslovený divokou šelmu. Řekne-li se ovšem Berounský medvěd, to už ta lítá šelma nabývá přívětivější podoby. Nakreslena Honzou Vyčítalem ve své hnědé podobě drží nejen řádně napěněný půllitr, ale jede třeba i na kole, na koni, nebo na saních. Už 15 let.
Slavnostní nádvoří
Je krátce po poledni, znějí fanfáry a do dvora vjíždí na koni urozený rytíř, posel krále Václava II., následovaný svoji družinou a královnou (ta, asi pro jistotu, neb koně jsou poněkud neklidní, jde pěšky). Posel sesedá z koně, předává glejt s královskou pečetí o udělení práva várečného a herold pak praporec s emblémem medvěda majitelům Rodinného pivovaru Berounský medvěd, manželům Mayerovým.
Předání glejtu a praporu
Následuje přípitek patnáctistupňovým Lordem, pivem, uvařeným specielně pro tuto příležitost. Poté vypukne pravé rytířské klání, zbraně řinčí, ozývají se halasné výkřiky vítězů a chroptění poražených. Absolutní vítěz je obdarován královnou červeným šátkem a rytířský turnaj vrcholí slavnostním defilé. A pak se svorně všichni odeberou na pivo! Středověk jak vyšitý, dobové kostýmy všech zúčastněných (vč. personálu), stylová a působivá choreografie. Doba ovšem nikoli středověká, leč L.P. 2013, sobota 15. června, místo - areál Rodinného pivovaru Berounský medvěd.
Pivo chutná bez ohledu na století
Popisovanou ceremonií začaly oslavy patnácti let novodobé existence pivovaru. Zažila jsem nejrůznější oslavy, či výročí pivovarů, ale takhle nápadité nikoli. Osobně je budu pokládat (zatím) za nejlepší. Jediné snad, co by se dalo vytknout, leč ne majitelům a pořadatelům, ale sv.Petrovi, bylo úmorné vedro. Pití té vynikající 15° bylo v místě skutečně jen pro hodně otrlé. Já jsem si ji, po decentním ochutnání, nechala na doma a držela se „dešťovek“.
Lord 15° - etiketa
Po rytířském úvodu, kterého se zhostila skupina historického šermu Alotrium z Černošic - Mokropes, oslavy samozřejmě pokračovaly dál. Ze středověku se návštěvníci slavnosti posunuli na časové ose kupředu a zemi Českou vyměnili za Skotsko. Hudební pozdrav přinesla gaelic - rocková kapela CLAYMORE ze Štětí, Roudnice n. L, Prahy a Velkého Borku. Pánové ve slušivých kiltech, hrající hudbu ve stylu gaelic - rocku inspirovaného skotskou a irskou hudbou, okořeněného o specifický zvuk skotských dud. A když se k jejich hudbě přidaly i „skotské“ tanečnice, tak pánská část publika zapomněla na pivo. Ani ženská část nebyla ochuzena – to když pánové v krátké, nezachytitelné vteřině předvedli, že pod kiltem se opravdu nic nenosí. Energická a skotačivá muzika skupiny pak dostala asi všechny.
Skoti a tanečnice
A jaké by to byly zdejší pivovarské oslavy, kdyby chyběl „otec“ Medvědů Honza Vyčítal? Bez něho by to přece nebylo ono. Se svou skupinou Greenhorns se ujal další části programu. Honzu, jakož i osvědčené písničky netřeba snad ani představovat. Večer pak muzika přitvrdila – rockový nářez obstarali Ranydays a závěr patřil skupině Pink Floyd Revival. Mezi jednotlivými uvedenými kapelami zpestřovalo návštěvníkům čas Hudebně zábavné sdružení Košířská 4, hrající převážně písně staropražské a které návštěvníkům pivovaru rovněž není neznámé.
Honza Vyčítal a pan Mayer
Ale nejen dospělí se mohli bavit a kromě poslechu hudby třeba i nakupovat na historickém Jarmarku. Pro děti byl připraven dětský koutek s ukázkami historických kostýmů a středověkých zbraní. Zájemci o vojenskou techniku doby nedávné, bez ohledu na věk, pak mohli obdivovat četné vystavené exponáty ze sbírek majitele, pana Mayera (radši je nebudu jmenovat, nevyznám se v této problematice a diktované poznámky nejsou příliš čitelné).
Jarmark
Kromě piva berounského (od 8° Cyklisty po 15° Lorda) zde byl i stánek pivovaru Podkováň. Co říci k Lordovi? Světlý speciál, uvařený jednorázově pro tuto příležitost, který zrál ve sklepích 6 týdnů, plné pivo, příjemně hořké a dobře pitelné. Zájemcům doporučuji si pospíšit, pokud ještě je na čepu.
Pohodovou a inteligentní zábavu pro celé rodiny, milovníky piva i dobré hudby, náhodně příchozí, turisty i cyklisty, korunoval na závěr velký ohňostroj. A všichni Medvědi (a asi i ne-medvědi) šli spát.
Na závěr pár záběrů z historie Berounského medvěda, které poskytli manželé Mayerovi...
Vaří se první várka
Varna
Budování restaurace
První sládková
[Jana Běhounková] [Zobrazeno 9132x] [15. červenec 2013]
[Události] [comments: 7] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Dan
středa, 17. červenec 2013
19:25
Tak jsem se dnes po dost dlouhé době zastavil v pivovaru. Patnáctka Lord byla ještě na čepu a jelikož jsem mimořádně neřídil, mohl jsem koštnout.
Pivo dobré, silné, sladší a mělo charkteristickou chuť pro piva z Berounského Medvěda (kulér). Mně chutnalo a v tom horku mi dvě bohatě stačila. Jídlo bylo poměrně dobré, i když v době naší návštěvy byl jídelní lístek hodně děravý. Zajímavá situace nastala při placení, kdy jsme chtěli platit každý zvlášť. Byli jsme dva. To obsluha vyřešila podělením celkové útraty dvěma, přestože jsme měli každý něco jiného.
Nicméně, celkový dojem byl dobrý, tak snad má medvěd své špatné časy za sebou.
Dan
pondělí, 15. červenec 2013
15:08
Pěkný článek. Jen mi tam chybí informace, jak je to vlastně s pitelností berounských piv. Tedy myslím běžnou produkci, ne speciál uvařený pro tuto akci. Protože poslední (už delší) dobou, pivo od Berounského medvěda nebylo k pití. Já osobně už jsem dlouho nedostal odvahu to zkusit, protože všechny předchozí ochutnávky dopadly stejně. Pivo smrdělo a nešlo prakticky pít.
Došlo snad k nějakému zlepšení a zastávka v pivovaru opět stojí za to?
Adsense
21. listopad 2024
10:25
posted by: Inzerce