Jak na bývalé sladovny

Obnovit a nově využít, nebo nechat napospas zubu času? I tak by se dala stručně nastínit obsahová náplň konference, která se ve dnech 3.-4. listopadu uskutečnila v Písku a jíž jsem se coby nadšenec do pivovarské historie a všeho, co k ní patří, samozřejmě zúčastnil. Tentokrát to sice nebylo zdarma jako počátkem roku v Kostelci, ale ty tři stovky coby registrační poplatek se určitě vyplatily, o tom žádná.

Na první den program sliboval přednášky převážně památkářů, různých nadšenců do pivovarské historie a samozřejmě i majitelů objektů, o nichž měla být řeč, den druhý pak měl být ve znamení prohlídek veřejnosti jinak nepřístupných částí písecké sladovny, dále pak sladovny a pivovaru v Protivíně, někdejší sýpky a téměř přilehlého pivovaru v Dražíči a nadto i dvou táborských sladoven - stále funkční sladovny Rudolf a také části sladovny někdejšího měšťanského pivovaru.

Zahájení bylo naplánováno na 10. hodinu dopolední, jak už ale bývá u podobných akcí zvykem, realita vypadá jinak a ani v tomto případě jsme se zpoždění hned zkraje nevyhnuli. Naštěstí se jednalo o konferenci s jednou sekcí, během níž nebylo nutné přebíhat ze sálu do sálu, tak to ve výsledku ani tak moc nevadilo.

Na úvod jsme byli přivítáni Ing. Alešem Kozákem, ředitelem pořádajícího Institutu pro památky a kulturu, o.p.s., pár slov přidala také Ing. Renata Skronská, ředitelka Sladovny Písek, o.p.s., a tím byla celá akce formálně zahájena.

Někdejší písecká sladovna dnes
Někdejší písecká sladovna v minulosti

Jako první ze zvaných řečníků přišla na řadu Ing. arch. Eva Dvořáková z ústředního pracoviště NPÚ, která přítomným posluchačům vysvětlila, co je to industriální dědictví, jaký je jeho význam a jaké hodnoty v současnosti, její slova pak další postupně aplikovali na případy konkrétních sladoven, ať už bývalých, tak třeba stále funkčních. Takto např. David Mareš, sladmistr benešovského pivovaru Ferdinand, nejenže pohovořil obecně o sladu, ale též o jeho klasické výrobě na sladovně humnového typu v jeho domovském Benešově.

Na benešovskou sladovnu humnového typu je vskutku radost pohledět

David v souvislosti s výrobou sladu mj. podotkl, že na humnové sladovny, tedy jakési uchovatele tradiční výroby, připadá již jen pouhých 5 % veškerého u nás vyprodukovaného sladu a zbytek je záležitostí moderních továren, které prý vzhledem připomínají spíše sklady Kauflandu než sladovny v pravém slova smyslu, k čemuž následně dodal, že situace ve zbytku Evropy je prý ještě mnohem horší, že např. v Německu jsou v provozu již jenom dvě humnové sladovny, pár je jich prý v Anglii a tím to končí.

Po této spíše pesimisticky vyznívající přednášce se slova ujal známý pivovarský historik Pavel Jákl, který pohovořil na téma "fenomén hostinců vzniknuvších ze starých sladoven", přičemž začal v Českých Budějovicích, tamním Malým pivovarem, pozdější sladovnou, v dnešní době fungující jako Budvarka, pokračoval skalní restaurací v Klášteře Hradišti nad Jizerou, někdejším sladovním humně, později přebudovaném na pivovarský sklep, kde prý nechal duši, dále zmínil bývalý pivovar se sladovnou na Košumberku, kde prý zase nechal srdce, a přes ukázky dalších více či méně povedených konverzí někdejších sladovnických objektů (v Kostelci nad Č. lesy, Lokti, U Medvídků v Praze, v Besedě v Třeboni či pivovarských restauracích v Dalešicích, Chyších, Litoměřicích, Úněticích či Vyškově ) se postupně dostal až k výčtu objektů, kde se konverze naopak příliš nepovedla.

Někde se konverze bývalé sladovny povedla (Kostelec nad Č. lesy, foto: Milan Starec)...
...jinde snaha byla, ale nakonec to dopadlo trochu jinak, než bylo původně zamýšleno (Litoměřice, foto: Milan Starec, r. 2005)

Jako méně povedenou přestavbu tak mj. označil i bývalou sladovnu ve Vrchlabí, která teď slouží coby herna s barem a kde je to prý "tak trochu vybarveno jako v bordelu", a jako vůbec nejhorší někdejší pivovar se sladovnou U sv. Tomáše v Praze, kde nezůstal téměř kámen na kameni, o náhradě někdejší vyhlášené pivnice "jakousi" čajovnou ani nemluvě.

Pavlova přednáška byla jako obvykle velmi poutavá, plná vtipných průpovídek, místy však posluchač nabýval dojmu, že ji Pavel vidí prvně, zvláště v případě některých bývalých sladoven na Moravě, kdy si bez nápovědy ne a ne vzpomenout, cože to na tom obrázku vlastně je. Nakonec se nám za to ale omluvil a osvětlil to tím, že Morava jde v poslední době tak nějak mimo něj, že on už má teď na starost jenom Čechy...

Po slovutném JP nastoupil Ing. Jan Anderle s dost obecnou přednáškou o stavební typologii barokní sladovny, kterou jsem již jednou slyšel a snad i díky tomu mi nic nepřinesla, aby pak uvolnil místo Ing. Milanu Starcovi, zástupci Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea, který byl posledním řečníkem dopolední sekce.

Milan svůj příspěvek tentokrát zaměřil na různé pivovarsko-sladovnické znaky na domech, náhrobcích apod., neopomenul však zmínit ani pár vět o jejich instituci a o tom, cože se jim podařilo v bývalých pivovarech či sladovnách úspěšně zachránit a přemístit do Kostelce, příp. i vystavit na odiv širší veřejnosti. Kromě jiného si během svého výstupu posteskl nad tím, že zatímco zprávami o obnovených pivovarech jsou média téměř zahlcena, na opětovně zprovozněné sladovny, např. Dobrušku či Suchomasty, se tak nějak zapomíná.

Milanova přednáška byla kratší, i tak ovšem velmi poutavá a dle mého názoru v mnohém přínosná pro nejednoho z nás, navíc nebyla nouze ani o různé úsměvné chvíle, které výklad výrazným způsobem oživily, mnohdy i napomohly k probuzení případných spáčů.

Následovala asi hodinová pauza na oběd - v případě skupinky Franěk, Jákl, Mareš, Starec, Vodouch, k níž jsem se připojil, samozřejmě spojená s konzumací piva, přesněji nic moc nefiltrované dvanáctky z Protivína a o něco lepší filtrované jedenáctky téhož původu v nedaleké restauraci Otava, prý jednom ze dvou tří podniků, kam se dá v Písku zajít na jakžtakž dobré pivo - a mohlo se pokračovat.

Hned na úvod odpolední sekce celkem probral přednáška Ing. Martin Vonka, Ph.D. z Fabrik.cz typy sladovnických komínů, poté následovala přednáška o bývalé sladovně v Žatci, která mě zmohla natolik, že jsem u ní usnul, takže ani pořádně nevím, o čem byla, dále pak příspěvek pana Kubíčka z o.s. Propolis, které se snaží zachránit někdejší pivovar se sladovnou v Chříči, které chtějí předělat na "chráněnou dílnu" a taktéž tzv. muzeum každodennosti, tedy věcí, s nimiž se den co den setkáváme, no a v neposlední řadě též přednášky o bývalých sladovnách v Plasích, Lobči, Frýdlantu či Kojetíně.

O plaské sladovně promluvil Mgr. Pavel Kodera, Ph.D., který posluchačům přiblížil projekt Centra stavitelského dědictví budovaného v objektech někdejšího cisterciáckého kláštera v Plasích a jemu přilehlých objektech, tedy i bývalém pivovaru se sladovnou, s průběhem prací na obnově někdejšího lobečského pivovaru se sladovnou, jednoho z nejvíce v médiích probíraných pivovarů vůbec, nás seznámil jeden z jeho spolumajitelů, Ing. arch. Pavel Prouza, s budoucí podobou bývalého pivovaru se sladovnou ve Frýdlantě v Čechách pak Bc. Petr Freiwillig z liberecké pobočky NPÚ a taktéž majitel areálu, pan Marek Vávra, který mj. naznačil své neskromné plány, co a jak má v úmyslu - chce zde pivovar umístěný v místě původních ležáckých sklepů o počáteční roční kapacitě 1 500 hl s možností rozšíření až na 70 tisíc hl, restauraci v objektech bývalého humna, resp. školicí a konferenční centrum - a nadto prozradil, že pivo by se mělo jmenovat Albrecht a poprvé by mělo být vystaveno již v červnu 2013 (viz také zde )...

Sběratelská vsuvka z Plasů (foto: archiv autora)
Sladovny bývaly a někde ještě stále jsou dominantami dané lokality - nahoře Lobeč, dole Frýdlant v Čechách (foto: archiv autora)
Sběratelská vsuvka z Frýdlantu (foto: archiv/sbírka autora)

Kromě výše uvedeného přišla na přetřes také úspěšná konverze bývalé sladovny v Kojetíně (přednesl Ing. arch. Jan Janků), kde bylo zbudováno na 34 bytů, a závěrem této sekce pak ještě prezentace historických dokumentů (akcií, různých faktur, obálek apod.) v podání spolupracovníka pražského Muzea cenných papírů, sběratelům pivovarských archiválií zajisté známého ak. malíře Jana Juránka.

O výrobě piva v Uherském Brodě v r. 1914 (foto: sbírka Muzea cenných papírů v Praze)

Tolik z mého pohledu první den konference o obnově a využívání bývalých sladoven v 21. století. Večer byla sice v plánu ještě přednáška Ing. arch. Josefa Pleskota o konverzi industriálních staveb, jako jediná přístupná široké veřejnosti, ta už se mě však kvůli cestě zpátky do Prahy netýkala, stejně tak i následné pivní občerstvení, v rámci něhož jste prý mohli okusit benešovského Ferdu a dražíčského Lipana.

A na co se můžete těšit v dalším pokračování, tentokrát v podání Honzy Pechánka, taktéž člena našeho sběratelského klubu? Tak to vám zatím přesně neřeknu, neboť Honzův článek je teprve ve stádiu zrodu, ale protože Honza fotil jak divý, jistě nebude chybět spousta unikátních záběrů, např. z dosud nezrekonstruovaných prostor někdejší písecké sladovny, ale třebas i pohled na dnes již nevšední betonové náduvníky na jednom z humen protivínské sladovny.

Akce se zúčastnili jak staří pardálové, tak omladina
A byť osud většiny našich bývalých sladoven nevypadá zrovna růžově, v Protivíně, kde sladovna zatím jede, se někteří odvázali a blbli, seč mohli

A co na úplný závěr? Snad jen přání, aby už žádná sladovna, potažmo pivovar, nemusela ustoupit výstavbě supermarketů, jak je tomu v poslední době zvykem. V takovém Třemešku, architektonickém skvostu z konce 19. století, to zcela jistě nehrozí, bo stojí v dost neatraktivním místě, ale jeho definitivní zkáze vlivem laxního přístupu bývalých i současných majitelů již mnoho nechybí, stačí se podívat na fotografii, navíc pět let starou...

Na někdejší pivovar se sladovnou na Třemešku, jeden z našich architektonických skvostů...
...je rok od roku víc a víc smutnější pohled (stav v r. 2006)
Další supermarket na obzoru, tentokrát v Lomnici nad Popelkou (foto: Milan Starec, r. 2011)

---

Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha o.s.

---

[Marek Kamlar] [Zobrazeno 8343x] [14. listopad 2011]
[Události] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře