VPT 2008: festival bez front a s vychlazeným (nejen) točeným

Prosinec 2007: Na výstavišti v Praze – Holešovicích se konají Vánoční pivní trhy. Je to moje první zkušenost s nimi a jsem celkem spokojen, jen mi kručí v břiše. Již se těším na VPT 2008. Září 2008: Na serveru Pivnidenik.cz se začínají objevovat dotazy ohledně VPT 2008. 1. 12 2008: Konečně se objevují první informace o trzích, leč prozatím velice strohé. Průběh prosince 2008: Informace o VPT se stále doplňují, přibývají ohlasy, jak negativní, tak pozitivní. 21.12.2008: Společně se svojí sestrou vyrážím směr Praha – hotel Mandarin Oriental na VPT 2008

Jakmile jsem se dozvěděl o pořádání dalšího ročníku VPT, ihned sem začal spřádat plány, jak to udělat, aby manželka do té doby porodila a já nemusel být v pohotovosti a v klidu mohl odjet do Prahy. Podařilo se, 12. prosince se nám narodila dcera a já si zamluvil lístek na neděli, a to od 13 hodin. Do poslední chvíle sleduji vývoj událostí, ať už o dovezených značkách, nebo i komentářů návštěvníků z první seance. Právě po přečtení těchto komentářů sem pojal trochu strach, zda má cenu vůbec na místo jezdit. Někteří návštěvníci ze soboty akci hodnotili zcela katastrofálně a tak v neděli před desátou usedám se sestrou na vlak v Hořovicích dychtivý po osobní zkušenosti a touze po vyvrácení hodnocení ze soboty.

Do Prahy na Smíchov přijíždíme před jedenáctou a jelikož je začátek akce od třinácti hodin, volíme pěší přemístění se zastávkou ve smíchovské Potrefené huse, kde si dávám polévku a jedno Strahovské, zde uváděné jako kvasnicové...

Předsálí, kde se točila česká piva

Před jednou dorážíme na místo, kde se shledáváme s opavskou odnoží Beerborce. Po přivítání jdeme dovnitř, kde nás hoši v livrejích slušně pozdraví, odkládáme si svršky v šatně (zadarmo) a již se nás slečna ptá, zda máme zamluveny lístky. Ačkoliv říkáme, že ano, vůbec se nás neptá, na jaké jméno a jsme vpuštěni dovnitř. To je dáno zřejmě menším zájmem, takže ani nebylo třeba si místa rezervovat. Paní nám říká, že máme jít dál, pak doprava a uvidíme.

Po menším tápání, přece jenom v takovýchto prostorách se nacházím prvně v životě a nevím, co si můžu dovolit, se ocitáme o poschodí výše ve vysoké chodbě, jakémsi předsálí. Poučen z reakcí na internetu na seanci konající se den předem, okamžitě vyhledávám stolek se slečnou, která mi vymění koruny za místní platidlo za príma kurz 1:1. Prozatím beru za 300,-, ale už teď je mi jasné, že se ke slečně ještě budu muset vrátit.

Na svých stránkách pan Kočka prezentoval 30 druhů českých točených piv a ačkoliv mi bylo jasné, že v jeden čas nebudou na čepu všechna, přece jenom jsem jich čekal víc, to je ale také má jediná výtka k této akci. Možná se to praktikovalo tak, že se jeden sud narazil, dopil a poté narazil jiný (s jiným pivem), ale dle ne zcela vysoké návštěvnosti jsem nezaregistroval, že by se přeráželo na jinou značku. Možná jich tu ani více nebylo, to nevím. Jestli dobře počítám, v nabídce točených českých piv (speciálů) bylo 10 druhů, které se za mojí návštěvy nezměnily.

Vavřínový Opat v prakticky cejchované sklence

Ihned po vstoupení do prostorů se pomalu zorientovávám a činím sobě pitný plán, čili plánuji, kam půjdu teď a kam potom. Na sále (či jak to nazvat) se mě ujímá pan Kočka a nevtíravě mi říká, kde se nacházejí která piva, které je které atd. Svoji ochutnávku zde započínám ochuceným Opatem, a to Vavřínovým. Prý je do něj ještě přidávána nějaká ingredience, kterou jsem zapomněl a která trochu přebila chuť bobkového listu, ale ani za mák nevím, co je to zač...

Poté k nám přichází Doris, Beerborec to z Ostravy a pokládá před nás PET lahev s dárkem. V lahvi se nachází pivo Valašský vojvoda z pivovaru v Kozlovicích, dnem ochutnávky fungujícím (veřejně) teprve dva dny a já mu přeji, ať i nadále vaří tak skvělý mok.

To už ale vyrážím na obhlídku lahváčů, která je bohatá a jejichž jména mi většinou nic neříkají (kromě těch Německých, a to ne všech). Jsou zde piva Skotská, Německá a Dánská. Ceny těchto lahvových piv se pohybují od 35 korun za „obyčejnější“ piva po 150,- za dánské speciály. Je sympatické, že každé z těchto piv je možno ochutnat, čili je nám nalito do sklenky (která je stále předkládána čistá, špinavé sbírá hotelový personál) za rozumnou cenu košt 0,15l, to samozřejmě vychlazané z kbelíku s ledem. Nesetkal sem se zde s teplým vzorkem.

Dle mého nejlepší pivo akce

Košt zahraniční produkce začínám u stolku s dánskými pivy, která byla nejdražší, proto asi celé lahve šly nejméně na odbyt. Nechávám si nalít Bombay Pale Ale 15° z pivovaru Nørrebro Bryghus a hned říkám, že to bylo to nejlepší, co jsem zde ochutnal. Následovala obhlídka stolů s jídlem, které jsem též zamýšlel ochutnat, ale pro samé pivo mi na něj nezbyl čas. Od pohledu a dle hodnocení ostatních bylo jídlo velice chutné a za naše ceny. Dokonce se nabízely i sladké dortíky, já bych si ho ale k pivu nikdy nedal.

Místní kuchař hbitě nandavá pochutinu

Moje další kroky vedly k pípě, z které chrčel Kocour American Pale Ale 14°. Pán, jenž mi pivo točil, byl docela znalý a o každém dokázal něco říci, oproti první seanci myslím veliké plus. Poté následovala ochutnávka slovenského piva z minipivovaru Kaltenecker, které zde nabízelo 19° Portera a následoval lahvový skotský Brew Dog 24°, kde se na lahvi vyjímal nápis „for punks“, což mi bylo sympatické. S kolegou al_bundou se shodujeme, že chuť připomínala vylouhované ponožky. Poslední zde ochutnané pivo byl Litovel 13°, který se mně po těch silácích zdál jako slabý odvar.

Mezitím si ještě kamarádi zakoupili norské pivo Ø (Nøgne) Dark Horizon II. 39°, které nebylo běžně k dostání a řeknu vám, že po ochutnání jsem tam ani moc piva necítil, inu, přece jenom je to trochu silnější (17% alc.). To už jsem ale letmým pohledem na hodinky zjistil, že za chvíli nám jede vlak, takže opouštíme areál a tramvají se vydáváme na nádraží.

Hlavní dějíiště VPT - lidí bylo poskrovnu

Ještě bych zmínil piva, která jsem dnes neochutnal. Takže, pokud si pamatuji, zde byly ještě Krušovice 13°, Master 13°, Bakalář 18°, Herold 13° a kopřivové a kávové z Pivovarského domu. To jsou piva, která jsou v mém okolí běžná, nebo je nevyhledávám. Snad jsem na nic nezapomněl, kdyžtak doplňte. Ještě musím zmínit opravdu skvělou nabídku lahváčů, které u nás jen těžko seženete (s vyjímkou Aecht Schenkerla a Aventinuse), které, jak už jsem naznačil, se mohly ochutnat, aniž bych si musel kupovat celou láhev.

Nabídka chlazených piv z Německa

Já tuto akci hodnotím kladně. Tím, že se konala tam, kde se konala, dostala degustace pivních speciálů další rozměr a ukázalo se, že nejen do hospod patří pivo. Vždyť většinu zde nabízených piv si ani nikde v hospodě nedokážu představit. Nabídka byla oproti avízovanému poněkud chudší, ale i beztak vynikající, o zahraničních speciálech nemluvě. Domů jsem si jich přivezl plný batoh. Spousta zde nabízených točených piv se vaří jen 1x do roka, a to právě na Vánoce, čili to byla jedinečná šance je ochutnat.

Nezbývá, než poděkovat panu Kočkovi za odvahu se do něčeho takového pustit a přát si, aby se do toho pustil i příští rok, snad jen s dřívějšími informacemi.

Nakonec bych ještě zmínil, co mi hodně utkvělo v paměti, a to je automatický stroj na čištění bot na pánské toaletě... To sem nežral... Ale moje kecky to nezvládlo...

---

[Michal Sýkora] [Zobrazeno 7642x] [26. prosinec 2008]
[Pivní slavnosti] [comments: 9] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře