Můj nejmilejší festival

Nikdy jsem se netajila tím, že Festival minipivovarů na Pražském Hradě je pro mne vůbec nejlepší z navštěvovaných a znovu to potvrzuji i v případě 10. ročníku této akce. V roce loňském byl festival odložen na podzimní termín a nejen já jsem doufala, že v roce letošním se uskuteční podle plánu, v červnu 2022. I stalo se, ve dnech 10. a 11. 6. na místě obvyklém, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem.

Na Střelecké cestě

Chvála jeho je "nošením dříví do lesa", ale proč nepochválit dobrou věc, že? Desátého ročníku se zúčastnilo 53 pivovarů, včetně jednoho polského zástupce, kterým byl Browar Zamkowy Cieszyn. Jako obvykle každý ze zúčastněných pivovarů vybral svá dvě nejlepší piva a k degustaci tak bylo připraveno přes 100 druhů piv 33 různých stylů - od výčepních piv a klasických ležáků, přes svrchně kvašené Ale, IPA, NEIPA, až po sour beery či piva dozrávaná v sudech po jiných alkoholech (barel aged).

Stánky

Letos se akce účastnilo přes 2500 lidí a celkově se pro ně vyčepovalo přes 5000 litrů piva, což představovalo 66 000 degustačních dávek po 0,75 dl a na každého návštěvníka tak připadlo 39 degustačních dávek. Tolik suchá statistika pořadatele, Českomoravského svazu minipivovarů. Vstupenka tradičně zahrnovala katalog zúčastněných pivovarů, degustační sklenici a neomezenou konzumaci.

Pivo na Hradě

Nevím, jestli se podařilo někomu oddegustovat těch 39 dávek, ale možná tací i byli. Podle svých záznamů jsem spočítala, že mám "na triku" dávek 24, možná i něco víc, s pokračující dobou pobytu na festivalu už ta evidence poněkud klesala. Při teplotách, které panovaly, jsem volila spíše piva lehčí, byť byly i výjimky. Nedá mi to a musím "prásknout" Honzu Kočku, který deklaroval svoji IPA Sněhulajdu jako 13° a ve skutečnosti, jak sám přiznal, to byla 18°! Inu, vypila jsem ji, ale byla to síla.

U stánků

S potěšením musím konstatovat, že ani jedno ochutnané pivo nemělo vadu, možná to bylo poprvé za těch deset ročníků. Chvála za zlepšení svých piv letí do pivovaru Welzl a Karlovského pivovaru Pod pralesem. Se svými pivy přijely i pivovary, s jejichž produkcí se běžně nesetkáte - Univerzitní pivovar VŠCHT Praha a Pokusný minipivovar Chmelařského institutu v Žatci.

Zahájení

Nebudu vypočítávat všechna ochutnaná piva, tak jenom pár novinek, co mne zaujaly. 11° New England Session Ale (pivovar Obora ), sv. ležák 12° Saaz Comfort (Chmelařský institut), 10° Mile, Single hop Vital (Želiv ), 9° Lehký střízlík (Červený vlk ), 9° Brut L (Bubeneč ). A polské pivo - ležák Noszak. Proč právě tento název? "Našli jsme tu i historickou spojitost mezi Těšínem a Prahou, což je Přemysl I. Nošak, kníže těšínský, který byl předním dvořanem Karla IV. a pobýval zde na Pražském hradě. My jsme zde nabízeli pivo, které bylo uvařeno právě na jeho počest,“ říká Wladek Żagan z Browar Zamkowy Cieszyn.

Představení pivovaru Joes Garage Brewery

Festival byl zahájen v pátek 10.6. ve 14 hod. představenstvem Svazu minipivovarů a návštěvníci byli uvítáni česky a polsky. Tradičně pak v průběhu dne byly představovány nejen vybrané pivovary, čehož se ujal Jirka Bejček Stehlíček, spolu s paní Danielou Kovářovou (spoluautorkou knihy Pivař a blondýna), ale i časopis PBA, reprezentovaný novou šéfredaktorkou, paní Marcelou Titzlovou.

Představení časopisu PBA

A proč je "Hrad" mým nejmilejším? Nejen pro setkání se spoustou kamarádů a známých se stejným zájmem, ostatně to je i na více akcích, ale i se sládky a majiteli jednotlivých pivovarů, se kterými můžete podiskutovat o problematice. Ne, jak to bývá zhusta zvykem jinde, kde pivo čepují brigádníci, kteří snad vědí jen to, že čepují "nějaké pivo". A v neposlední řadě to, že se festival odbývá v poklidu a návštěvník nemusí poslouchat kvílející "hudbu" béčkových kapel se "zpěvy" přiškrcených zpěváků.

Další fotky zde...

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Michal_CB

úterý, 14. červen 2022
12:59

Za mě taky pár postřehů (byli jsme v sobotu):

1. Asi nejde dostatečně zdůraznit jak skvělý a unikátní je celý koncept "Kup si vstupné a pak už neřeš peníze za pivo a dej si co chceš." Můžete zkusit styl, za který by vám jinak bylo líto vypláznout "běžnou festivalovou cenu", můžete si během odpoledne pivko několikrát přechutnat, aniž byste si vyplácali kapacitu pro další piva, můžete si vzájemně "doporučit" vzorky se senzorickou vadou, abyste ji pak mohli do budoucna poznat, a není vám pak líto pivo šetrně vylít... dá se pokračovat hodně dlouho.

2. Prostředí je taky unikát v dobrém slova smyslu, reprezentativní v centru Prahy, dobře dostupné a přeci stranou hlavních turistických tahů. Musí se ovšem počítat s tím, že pokud není zrovna pod mrakem, tak se plac během prvních hodin mění v docela slušnou výheň. Takže buď budete pendlovat mezi parkem a pláckem, nebo to nějak protrpíte. Nevím, jak to bylo v pátek, ale sobota dala ze začátku docela zabrat, kolem páté už to bylo docela OK.

3. Sobota má nevýhodu, že některá piva a pivovary již mohou být vypity, resp. pryč (jak v případě polského pivovaru, a některých dalších). Na druhou stranu mají sobotní o dvě hodiny navíc (byť to nyní byly dvě hodiny „výhně“), plus před závěrečným zvoněním příležitost vyškemrat si načepování zbývajícího piva do přinesených lahví, aby bylo co degustovat i po festivalu

4. Letos mě příjemně překvapila rozmanitost pivních stylů; napočítal jsem alespoň deset „kyseláčů“ a spousta účastníků opustila koncept „alespoň jeden ležák“. Dostupné byly prakticky všechny hlavní styly v dobré až výborné kvalitě. Porterů a stoutů bylo nepřekvapivě málo, ale docela mě zaujalo malé zastoupení typu „klasická IPA“, který byl kdysi dávno na minipivovarské scéně dominantní.

5. Průměr 39 vzorků jsem těsně splnil nicméně v partě jsem byl daleko napřed. Vadné nebo nedobré vzorky se našly, byť jich nebylo moc. Obvyklý podezřelý zpod pralesa nezklamal ani letos a namíchal opravdový „red cocktail“ hned několika vad, negativně zaujala i lepenka ve víděňáku z pivovaru VŠCHT. Ležák z Vojanova dvora si měl ještě tak minimálně týden-dva poležet a pryskyřičná nálož od Purkmistra byla hodně svérázná. Jinak samá pozitiva: skvělé lehké pivo měl Boží Dar i Bubeneč, ležáky se povedly v Hostomicích, Břevnově, Č. Třebové a určitě jsem na někoho dalšího zapomněl. Ze svrchňáků se povedly prakticky všechny varianty NEIPA, ale za mě absolutorium bere 16° Souron z pivovaru Stern: skvělý mix džusovitosti, chmelení i síly piva.

6. Takže na závěr jenom přání mnoha dalších podobných ročníků!

---

napsal(a): Michal_CB [Odpovědět]