Paření v Parním pivovaru

“Herzlich willkommen”, uvítala náš zájezd do ”Parního pivovaru Zwiesel ” šarmantní dáma. Hned poté se ovšem vrhla zpět do kanceláře, aby se vrátila s fotoaparátem a jala se dokumentovat náš dopravní prostředek. Ono také, kdypak se jen tak vidí v těchto končinách autobus Škoda RTO. Právě tímto historickým autobusem, jak bylo i zde inzerováno, pořádal dne 21. května Iron Monument Club Plzeň exkurzi do výše zmiňovaného pivovaru.

Muzeum drezín

Než jsme však do bavorského městečka na úpatí Šumavy dospěli, čekala nás ještě jedna krátká zastávka v Čachrově, spojená s prohlídkou Muzea historických železničních drezín. Majitel, pan Ing. Václav Zahrádka, nás provedl svým královstvím, které je zaměřeno na záchranu a udržování historických železničních drezín a jejich vystavování a provozování při historických železničních oslavách a výročích. Odvážní a fyzicky zdatní (neboť, jak jsme sami zjistili, rozjet šlapací drezínu není žádná legrace) zájemci se mohli i svézt po krátké kolejové dráze.

Reklamní tabule na čachrovské pivo a expozice pivních lahví

Bohužel, čas neúprosně kvapil a tak dovolil jen ještě letmé nahlédnutí do prostor mimo vlastní muzeum, kde majitel uchovává staré pivní láhve, mj. i z bývalého pivovaru v Čachrově (zrušen 1941), jakož i cedule. Byť letem světem, tak určitě dobrý tip pro některou další návštěvu, třeba s rodinou.

Příjezd do Zweiselu

Krátce po poledni dojíždíme do zmoklého Zwieselu a po společném fotografování u autobusu kráčíme s průvodkyní (vlastně dvěma, neboť se dámy ve výkladu střídaly) nejprve na historickou (a prý nejkrásnější) šalandu. Tam se seznamujeme v krátkosti s historií pivovaru: ”Erste Dampfbierbrauerei Zwiesel” založil Wolfgang Pfeffer v roce 1889, jedné říjnové noci 1898 vyhořel, ovšem o pár let později už opět byl uveden do provozu a slouží dodnes.

Pivovar Zweisel

V současné době je to již pátá generace rodu Pfefferů, která zde vaří pivo, spodně i svrchně kvašené. Jejich ”vlajkovou lodí” je Dampfbier, polotmavé, svrchně kvašené pivo. Ještě o něm bude řeč. Je velmi oblíbené nejen u místních, ale i u nesčetných turistů, kteří pivovar navštěvují. Jak se píše na webových stránkách pivovaru ”Dampfbier je jedním z důležitých pilířů v konkurenčním boji proti velkým pivovarům”. Celkem se zde vaří 14 druhů piv, z toho 11 stálých a 3 druhy příležitostně – k Vánocům, či pivním slavnostem (např. Silvator- Doppelbock, Weihnachtsbock).

Muzeum

Ale vraťme se ještě na šalandu. K ní přiléhá malé pivovarské muzeum s historickými exponáty původního vybavení pivovaru (chlazení, plničky a pod.), sklenicemi i láhvemi, cedulemi i třeba dobovým zařízením kanceláře a laboratoře. Po shlédnutí historie kráčíme do současnosti. Pivovar je opravdu malý, rodinný, roční výstav piva je 16 000 hl. Zaměstnává 16 lidí, z toho 8-10 ve výrobě. Mají zde 2 sládky (staršího a mladšího) a k nim jednoho učně.

Historická i současná technologie

Vaří se na jeden rmut a jak jsem již výše zmínila, piva svrchního i spodního kvašení. Používají ječmenný i pšeničný slad, chmel pak v peletách. V otevřených spilkách piva kvasí 7 dní, dalších 5 týdnů pak zrají v ležáckém sklepě. Plní se do sudů (při slavnostních příležitostech i do dřevěných) a do láhví. Pivo se filtruje, výjimkou je Zwickel Naturbier, ale jinak nestabilizuje. Trvanlivost svrchně kvašených piv je prý 6 měsíců, spodně kvašených pak 4 měsíce.

Varna, chlazení, otevřená spilka a filtrace

”Parní pivo” Dampfbier se vaří podle původní receptury z r. 1889, kvasí za poměrně vysokých teplot (18°-20°C), ovšem zraje naopak při teplotě velmi netypické pro svrchně kvašené pivo – kolem 0°C! A proč ”parní”? Název vznikl z toho, že při kvašení na spilce dochází k hojnému vývinu oxidu uhličitého, na pěně se tvoří bubliny, které čas od času ”vybuchují” a zasyčí jak pára.

Šalanda

Po vstřebání všech těchto údajů jsme se opět vrátili na šalandu a nastalo ochutnávání. V ceně exkurze (3,5 eura na osobu) je i 0,5 l piva dle vlastního výběru. U jednoho však nikdo, pokud vím, nezůstal. Bylo co ochutnávat, i batohy se plnily místními vzorky, aby bylo co předvést doma. Bohužel, někteří jedinci nedokázali odhadnout svoji míru a znepříjemňovali tak cestu autobusem zpět ostatním.

Šalanda uvnitř

Ráda bych též poděkovala oběma průvodkyním za výklad a pohodu, byť jsme je někdy přiváděli svými (neuměle německými) dotazy do rozpaků.

Místní sortiment

(A na úplný závěr - pro účastníky zájezdu: omlouvám se všem, kterým můj ”překlad” nebyl dostačující, či vadily nepřesnosti. Já tam totiž jako tlumočník vůbec neměla figurovat, německy umím mizerně. Zájezd jsem přebírala s tím, že mám pouze dodržovat harmonogram, o překlad se prý postará německy – i česky - mluvící řidič, navíc právě ze Zwieselu. Jak se však ukázalo, v životě v pivovaru nebyl a terminologie mu neříkala vůbec nic! :-( Takže, dámy a pánové, děkuji všem za pochopení i pomoc a sorry!)

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 8706x] [31. květen 2011]
[Pivo ve světě] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře