Kaltenberg Sörfozde & Étterem

Zpráva č. 4 – o stavu pivovarnictví u našich sousedů

Ještě jednou Vás vítám v Budapešti. Slíbil jsem to v jedné z minulých reportáží. Není to zrovna město pivu zaslíbené, ale je to město krásné a zajímavé, a nějaký ten minipivovárek tu přeci taky jen je a zaslouží si naší návštěvu.

Pohled z ulice

Kousek od slavné městské tržnice, plné papriček, tokaje a klobás, v ulici Kinizsi najdete jeden z nich: Kaltenberg Étterem. Zajímavý to podnik. Už tu nějaký pátek stojí a trošku bych si ho dovolil porovnat s našimi „Flekovskými“. Také kousínek od centra, ta ulička taky vypadá podobně jak ta flekovská a také tu vládne vše jiné než klídek a pohoda! Je to také taková velkovýkrmna. Ale neříkám to ve zlém. Tak to prostě je a asi být musí. Jste ve velkoměstě. A to v podstatně větším než je naše Matička Stověžatá. Sziasztok Budapest! Potřebujete znát v podstatě jen jedno slovo: ser! O pardon, tedy „sör“ (sér) neboli česky pivo. No tak ochutnejme, jsme Češi a Moraváci , že? Máme pivo rádi. „Neserme se tedy s tím jejich „serem“ “…

Pan Daniel Papp

Do podniku se vstupuje po schodech dolů, narážíte hned dole na recepci. Je to vážně rozlehlý objekt. A velmi starý. Historie jde dozadu do devatenáctého století. Byly to nejdříve kasárna, poté tabáková továrnička. Pak to zřejmě pustlo jak vše za režimu Rudého Moru, no a jelikož v Maďarsku měli vždy větší svobodu než my, tak již v roce 1985 si podnik vzal pod palec pan Dénes Papp a spolu se svým synem se pustili do podnikání. Jejich rodina má dlouhé gastronomické kořeny. Již praděda pekl štrůdly a vařil kávu v Budapešti i Vídni. Teď se nás ujímá právě synek, pan Daniel Papp, jeden ze spolumajitelů.

Naše halaszlé

Mladý a ambiciózní muž. Tipuji 27-28 let. Do dnes přemýšlím, jak bych ho nejlépe popsal. Spěchá, ale není to tak, že by nás tam nerad viděl. Rovná si neustále padající pramen vlasů do čela, mluví rychle až překotně, ale nevyzní to hloupě a zbrkle. Je prostě takový, žije v poklusu. Metroman! Vypíglovaný, dbající na trendy a módu. Ale i na pivo a běh tohoto zařízení. Ani se neptá a objednává pro nás „halazslé“, maďarskou to národní rybí polévku bohatě paprikovanou a mírně pálivou. Prý ta skutečná musí obsahovat co nejvíce druhů ryb z řeky Tisza (Tisa). Kapr, lín, plotice, …cejn, sumec, …vařené na větší kusy i s kůží… no není to vážně vůbec špatné! Zde o to více autentické. S bílým chlebem.

Jídelní lístek

A pivo nám objednává samozřejmě také. Jsme přeci v hostinském pivovaru. Tak se bez zábran pěkně po maďarsku najezme, napijme a pak se vydejme na obhlídku pivovaru. S tím jídlem nebudete mít problémy, výběr je více než pestrý. Zkuste ryby!

Víte co je nejzajímavější? Že jsem si v tomto pivovaru nevšiml varny! Nebo je to první pivovar, kde jsem jí zapomněl vyfotit. Je sice pravda, že jsem tam byl s čtyřiceti stupňovou horečkou, ale i když teď probírám snímky, nikde varnu nevidím. Co je horší, nevidím snímek varny ani na oficiální stránce pivovaru na www.kaltenberg.hu v sekci „gallery“. Bude to pro mě tedy navždy tajemství a nebudu se po pravdě pídit. Možná, že se pivo vaří jinde, možná že byla varna zamčená a já si o vstup do ní neřekl… Možná jsem jí přehlédl. Nechám to tak, jak to je. Život bez tajemství a překvapení je život nanic.

Ležácké tanky

Snímků Vám ale stejně několik přináším. Nechám na čtenářích, ať si udělají obrázek. Ani o technologii Vám moc neřeknu. Jen jsem si v ležáckých sklepích připadal tak trochu jak Pivovarském dvoře Chýně. Či v Žamberku. Mají zde těch tanků dost. Pokročíme-li ke spilkám, uvidíme bílé uzavřené nádoby. Šrotovník se v ničem neliší od toho českého. Jo, jo, pivo se musí vařit všude na světě skoro stejně a to ho dělá krásným! Pro zajímavost, místní sládek se jmenuje pan I. Weber. Zda je Němec, Rakušan či Maďar nevím a nechávám to zase zakryté mlhou. Nebyl právě za „volantem“. Vážně jsem byl rád, že jsem mohl chodit a trochu fotit. Ale co bych neudělal pro pivo a pivaře.

Spilky

S pivy zde ale zrovna moc neexperimentují, vaří se v podstatě jen světlý a tmavý ležák 12° a občas i pivo Rigoletto, což je silnější černý ležák. Je zde sice pivovar, ale hlavní důraz je kladen na jídlo, zážitek z něj, catering, firemní či rodinné oslavy atd. Prostě jídlo. Pivo zůstává tak trochu ve stínu. Špatné není, ale také ničím nevyniká. Samozřejmě je přírodní nefiltrované. Dobré. Podává se v obyčejných stucínkách bez loga.

Interiér restaurace
Interiér restaurace - salonek

O to více Vás zde zaujme členitost a rozlehlost restaurace. Je vkusná, stylová, dýchá tak trochu i monarchií. Vše ve dřevě. Salonek stíhá salonek. Nekuřácký, rodinný, kuřácký, čtenářský… Sečteme-li je dohromady, vyjde nám číslo 400 sedících hostů. Dovedu si představit ten cvrkot. Jak v úle. O pátcích a sobotách je zde prý i plně obsazeno. Nechtěl bych být v té vřavě číšníkem. Mám rád svůj klid. A své klidné pivko!

Interiér restaurace

To vaše pivko Vám zde natočí, jak si budete přát… malé 2 dcl. „pikolo“, nebo třetinku (pohár), jste-li stejný konzervativní mezek jako já, objednávejte „korso“, což je 0,50 litrová sklenice. Přijdete-li splaveni v létě z prohlídky města, neváhejte a řekněte „muncheni korso“ což je tuplák 1 litr. Jeho cena je 1100 forintů. Můžete ovšem přijít i v zimě, a když si předtím dáte na tržnici nějaký ten ostřejší „kolbász“ na chuť, budete mít stejnou žížu jako když si dáte maratón. Jo a to halaszle také nevynechejte. Dopustili by jste se stejné chyby jako jakýkoliv cizinec, který odjede z Prahy bez knedlo-vepřo-zéla a půllitru toho našeho dobrého pivka v žaludku.

Muncheni korso

Dáte-li si v Budapesti nadnárodní hamburger, jako by jste v Buda-pesti ani nebyli. Škoda času (a peněz). Navíc ve městě jsou další 3-4 minipivovary. O dvou jsem si jistý nabeton: Jäger Sörfozde (Etele út.1-3) a Rizmajer Sörfozde (Szebeni út.16). O dvou již méně: Pikolo Kft (Soroksari ut. 164) a Harmath Sörfozde (Szolnai u.30). Existovali, ale už mohli skončit. Nevím přesně. No a nějaký „ušmudlaný“ bezduchý a plochý Dreher vlastněný navíc kdesi z jižního cípu Afriky snad zmiňovat ani nebudeme. Ten nás, pivaře, asi upřímně nezajímá. Tam si dobré pivo určitě nedáme. Ten bych navštívil jen ze zvědavosti.

CzechBeerMann v Budapešti

Ovšem tenhle podnik, hned vedle Iparmüviszeti Muzeum (Muzeum Užitého Umění), navštivte! Daniel Vás tam jistě rád uvidí. Nezaplatí sice za Vás útratu jako za mne, ale já ho zase tak moc nepumpnul. Víte ono s angínou není taková chuť. Ale buďte si jistí, že kdybych byl v kondici, tak se prohne (haha). Příležitosti se přece musí využít ne? Je to zajímavý podnik a dobře vedený! Zajímavě architektonicky řešený. Vítejte v Kaltenberg Étterem. Já už to mám za sebou. Pivo se tu točí již 22 let. To je dostatek času na vychytání much, že ano? Moc jich tam ani nelítalo. Vše sedělo jak sedět má. (p.s. jo a kupte si věnec chilli papriček na památku…). EGÉSZSÉGÉDRE (na zdraví)

S pozdravem a úctouVáš Libor Vojáček alias CzechBeerManpivní reportér a sběratelTeplice

---

[Libor Vojáček] [Zobrazeno 10370x] [23. listopad 2008]
[Pivo ve světě] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře