Pivovar Rotburger Pilisvörösvar

Zpráva č. 2 – o stavu pivovarnictví u našich sousedů

Vážení čtenáři, milí pivní přátelé,

Üdvözöljük Budapesten aneb Vítejte v Budapešti. Dneska se podíváme krapet více na Jih. Tam kde dělají dobré klobásy a kde je zapíjejí dobrým vínkem a národní aperitivem Unicum! Už jistě víte kam… Ano, samozřejmě do Maďarska. Vlastně budeme tam tak trochu doma, že ano? Kolik že to let jsme s nimi žili v jedné říši? Myslím, že dost na to, aby se od nás naučili, jak správně vařit pivo. Zkontrolujme si nyní osobně jejich učenlivost...

Berte má slova s nadhledem a humorem. Nedělám si s Maďarů ani legraci, ani nesnižuji jejich um. Každý umí něco jiného. A oni toho umí, možno s klidným svědomím říci, co se týká jídla a pití, řekl bych, docela dost! Možná i více než my. Právě proto je svět zajímavý. A klobásky jdou k pivu parádně. Krásně se to doplňuje, unie a harmonie funguje sama od sebe a nepotřebujeme k tomu ani žádnou bílou naškrobenou košilku, která nám to vše bude organizovat a nařizovat z Bruselu. Dobré pití a jídlo si najde cestu k lidským srdcím samo... Ponořme se tedy teď trochu do maďarského pivovarnictví.

Maďarský pivovárek

Dávám si sraz s předsedou budapešťského klubu sběratelů pivních suvenýrů panem Andrasem Kovacsem. Termín je určen na pátek, 1. února v 9:30 v ulici Kiniszi před pivovarem Kaltenberg v centrální Bupadešti. Do tohoto pivovaru ovšem dnes nejdeme, i když o něm bude řeč v jiné reportáži. Dnes se vydáme nějakých 15-18 km na severozápad od města, do kraje Pest, kde leží malebné městečko Pilisvörösvár. „Příměstské městečko“. Něco jako Roztoky v bledě modrém, je to Praha a není to Praha... Andras je přesný, prý ať rychle nasedáme a vydáme se do Rotburgeru! Čekají na nás...

Rodinný pivovar

Pivovar a restaurace se nacházejí v klidné čtvrti v rodinném domku. Je před ním velká travnatá plocha a vede k němu dlouhá příjezdová cesta. Zajímavý pivovárek. Vzdušný. Před ním jsou dvě oddělená samostatná venkovní posezení a může to tu být v létě více než příjemné. Odhaduji to tak na minimálně 50 – 70 lidí, kteří si zde venku mohou sednout.

Venkovní posezení

V samotné hospůdce je pak šest dřevěných masivních a tmavě namořených stolů a celému prostoru vévodí výčep umístěný uprostřed na protilehlé straně naproti hlavnímu vchodu. Mají zde také bohatou výzdobu v podobě vcelku schopné sbírky pivních lahví na poličkách. Pátrám po české flaši a nemusím se moc namáhat…. Kelt, Bernard,….. ano naši velvyslanci jsou tu! Jako všude, kde se to motá okolo piva!!

Hospůdka pivovaru

S trochou nadsázky se dá říci, že hospoda připomíná takové větší skleněné akvárium. Věřím, že neurazím, když provedu malé srovnání. Totiž něco trochu podobného jako je tato hospoda, máme i my tady u nás v Dubí na Teplicku na trase E 55. My tomu tady ale říkáme jinak. Ne akvária, ale „kurvária“. Jistě víte, o čem mluvím - skleněné vitríny s lehkými děvami. Ještě štěstí, že je ten humus s otevřením nového kamioňáckého přechodu na D8 v Petrovicích konečně na úbytě… Čekám tedy s nadějí, kdy z nějakého „kurvária“ vznikne třeba pivovar! Bude to krásná proměna…

Konstatuji, že takováto prosvětlená putyka má mnohé do sebe. Minimálně vidíte, jestli venku prší a je nutné si dát ještě jedno, nebo že se blíží manželka a máte čas pár vteřin na přípravu…

Sládek András Jáki

My zde teď sedíme u jednoho stolu s panem Jáki Andrásem a nasloucháme jeho vyprávění o historii pivovaru. Je to mladý muž, který, jak usuzuji, velmi dbá na svůj zevnějšek. Návštěva solária z něho úplně čiší. Tetování, nagelované vlasy. Aby mu hovor šel lépe, přinesl jsem mu něco od nás ze severu Čech. Dvě láhve 14° Březňáku a nějaký ten náš pivní tácek.

Dozvídáme se, že jeho otec Attila Jáki byl muž činu, který pracoval v osmdesátých letech jako inženýr na Blízkém Východě a v Africe. A jelikož v Maďarsku bylo povoleno i za komunistů vždy více než u nás doma v Čechách, začal se v roce 1988 zaobírat myšlenkou, kam účelně vložit ony peníze, které vydělal. Jeho představa byla jasná: pekárna nebo malý pivovar! Naštěstí pro nás pivaře zvítězila druhá varianta a máme tu pivovar Rotburger, do kterého jsme teď srdečně zváni k prohlídce. Pojďme!

Varna pivovaru Rotburger

Ono zmiňované akvárium je nejen účelné ale i estetické. Z hospody je přes sklo pěkně vidět na varny. Jsou to dvě naleštěné nerezové nádoby, které vyprodukovaly první várku již v roce 1993. Jsou dovezené z Německa. Jde prý o nákup z druhé ruky. Již používané.

Šrotovník

Málem bych zapomněl. Ještě než vstoupíme do varny, mineme napravo malou místnůstku se šrotovníkem a zase stejná pohádka, kdo právě mele, je vidět i z venku. Varnu omrkneme a když za ní sejdeme dva tři schůzky níže, narazíme na dvě spilky nebo-li kvasné nádoby. Nejsou prázdné, což značí, že to může být maximálně 2-3 dny, co se zde vařilo, pěna je ještě mladá a bohatá, ještě se nepropadává. Nemohu nestisknout spoušť.

Spilka

Nu a na spilky navazuje samostatná místnost, kde jsou ležácké tanky. A poslední místnůstka hned vedle sklepů, je takové malé skladiště s basami a sudy. Jako v nějakém našem minipivovaru. V podstatě je to všude stejné, ať je to tady nebo tam a ani to jiné být nemůže. Jen mě mrzí, že jsem si nevyfotil stáčečku láhví. Ta byla opravdu unikátní a podobnou jsem v Čechách neviděl. Vždycky něco ve víru „vzrušení“ zapomenu zdokumentovat. Neumím se soustředit a zachovat chladnou tvář pokerového hráče… Zprofesionalizuji se!

Ležácký sklep

Je čas si povědět něco o zdejším pivečku. Co je vskutku divné? To, že se pivo filtruje! Takový klump jménem filtr by letěl z pivovaru jak namydlený čert být já majitelem nebo sládkem. Ale nejsem jím, takže mohu do toho jen kecat a rádoby radit. Když jsem požádal o pivo nefiltrované, bylo mi sice natočeno, ale byl jsem dvakrát dotázán, zda ho skutečně chci a zda vím, že bude kalné! Říkám jim, ať ho bez obav přinesou, že kvůli té „špíně“ a tomu kalu jsem sem vlastně přijel. No nevím, zda mi uvěřili.

Maďarský kvasničák

Jinak se zde vaří dva druhy piva: světlý ležák (világos) 12° a černá (barna) 13°. Oba jsou to ležáky. Tato dvě piva jsou stále kdykoliv na čepu a i k dispozici v láhvích o obsahu 1 litr, 1. [5] litru a 2 litry (obr. 17). Speciály se prý nevaří. Pro dokreslení obrázku je třeba dodat, že chmel se bere z kraje Hallertau z Bavorska a slad od Michalovců (Slovensko). Pivo se točí v místní pivovarské hospodě, dříve popisované, a dále ve čtyřech dalších restauracích v samotné přilehlé blízké Budapešti. Pro ještě detailnější informaci uvádím, že půllitrová sklenice stojí okolo 230 forintů.

Lahváče z Pilisvörösváru

Pan sládek András Jáki se s přibývajícím časem ukazuje jako velmi vstřícný, neuspěchaný a velkorysý muž. Nikdy nedejte na první dojem. Má i značné znalosti o pivu a jeho vaření. Poprvé v životě dostávám s sebou tolik piva, že to nejsem schopen unést. S díky odmítám a beru si jen čtyři láhve. Pro své kamarády. Podrobíme je podrobnému testu v klidu domova. Jen mě mrzí, že nemohu moc posuzovat chuť piv, které jsem dostal na místě, neb jak později zjišťuji, měl jsem právě horečku 39.5°C. Někdy se výlet prostě nevyvede tak, jak by si člověk přál. Ale mise byla úspěšně dokonána a to mě těší.

CzechBeerMan před Rodburgerem

Výsledek? Nejsou to zřejmě piva dělaná pro náš český jazýček. Řekl bych, že jsou méně chmelená a chybí tam ta naše známá plnost a chlebnatost. Ale jistě se dají dobře vypít a jsou vařena se stejnou láskou a pýchou jako ta naše. Místní pohostinnost je nestrojená. Navíc proč čekat v Maďarsku český šmak, že? Právě proto cestujeme, abychom poznali něco jiného. Bez obav si dejte svůj „világos“. Pro docílení autentičnosti si k jídlu objednejte halaszle…

Ale o tom všem bude řeč příště. Zamíříme do centra Budapešti. Do pivovaru Kaltenberg. Tam to byla trochu jiná „story“. Už ne taková selanka a klídek jak zde. Ale frmol hodný tohoto opravdového velkoměsta. I ceny se pohnuly nahoru. Rapidně. Ale zase to byla jiná zkušenost. Je potřeba zkusit vše. No uvidíte sami.

Chcete-li se zatím dozvědět více o minipivovaru Rotburger, navštivte jeho webovou stránku na odkazu www.rotburger.hu. Je pěkná, i když jen v maďarštině. Podbarvená místní muzikou a je tam i malé názorné a naučné video procesu vaření piva. Tak tedy příště znovu tady… Szia ban Budapest!

S pozdravem a úctouVáš Libor Vojáček alias CzechBeerManpivní reportér a sběratelTeplice

---

[Libor Vojáček] [Zobrazeno 9220x] [4. květen 2008]
[Pivo ve světě] [comments: 1] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře