Nový pivovar ve stínu Házmburku v dohledu

Tak jak to v životě bývá, něco končí a něco jiného začíná. Ústecký kraj přišel nedávno o pivovar v Lounech a na obzoru je další minipivovar, který postupně vzniká v Chotěšově pod Házmburkem u Lovosic. Restaurační minipivovar má sice před sebou ještě dalekou cestu, ale jelikož vzniká pod taktovkou zkušeného domácího vařiče Josefa Gulíka, který vaří v Litvínově své Litvínovské děvče v hospodě U Tygra, nepůjde o nějakou pivovarskou rychlokvašku, do které jsou napumpovány miliony s čistým kalkulem zisku.

Ale od začátku. Jakmile jsem se dozvěděl, že se v Litvínově vaří a denně točí domácí pivo, okamžitě jsem ho chtěl ochutnat. Málokomu se to zatím podařilo, neb hospoda U tygra má otevřeno až od osmnácti hodin a proto musí být člověk buď místní, nebo ve městě přespat.

Krajina posedlá mhou

Už jsem si pomalu sháněl ubytování, nejprve jsem ale zavolal panu hostinskému. Pepa Gulík mi nabídnul, že mohu jeho pivo ochutnat i v Chotěšově, kde postupně znovuzprovozňuje původní hospodu se sálem a kde bude v budoucnu vařit své pivo. Takovou nabídku, tuplovanou navíc možností přespat zdarma přímo v lokále, až bude člověk unavený, a ochutnat zabijačkové pochoutky, jsem nemohl odmítnout.

Rozporuplné zážitky z Mostu

S kamarády jsme se tedy vydali zasněženou únorovou sobotou vstříc dobrodružství v tomto, pro mne magickém a exotickém kraji. První zastávkou byl Most, kde jsme chtěli ochutnat výtvory místního pana sládka v nedávno otevřeném pivovaru.

Most

Město, milosrdně pokryté sněhovým příklopem, bylo v sobotu v poledne takřka vylidněno. Bez větších problémů jsme ušli dva kilometry od monstrózního nádraží k pivovaru, který je umístěn uprostřed sídliště. Interiér je celkem vkusně zařízen, dosti šikézní byl žlábek plný pomerančů a citrónů na toaletách.

Nádraží ve městě

Několikrát jsme otočili světlý, polotmavý i tmavý ležák. Piva poměrně dobrá, jídlo také. Pražený slad na stole skvělý. Trochu mne ale mrzí dvě věci. Po upozornění několika sběratelů jsem si pro jistotu nechal natočit pivo do ologovaného půllitru, který jsem si chtěl koupit. První, co mi přinesli, byl prasklý. S dalším pivem byl samozřejmě vyměněn. Jenomže na druhém půllitru se začalo hned loupat logo. Sice jsem si koupil nový, ale pivo si do něj pro jistotu nikdy nenatočím.

Mostecký Kahan - logo

Další věcí, která nás trochu zamrzela je to, že nás vlastně z pivovaru vyhodili. Kamarád totiž vyrazil na výlet dosti unaven. Celou noc probděl, nejdříve ve Zlých časech, potom u Bansethů a nakonec se musel starat o padlého kamaráda v nějaké nálevně s nepřetržitým provozem. I tak statečně dorazil na sraz a celý víkend nám zdatně sekundoval. Jeho nejslabší chvilka uhodila právě v Mostě, kde mu po několika pivech a jídlu klesla hlava na stůl. No a?

Unaven v Mostě

Ve čtyřech jsme tam za tři hodiny nechali útratu skoro 1500 Kč. Kamarád si jen potřeboval odpočinout, nebyl hlučný, nikdo z nás nedělal nic zlého. Možná je podnik považován ve městě za něco nóbl. Cena 29 Kč za pivo by tomu odpovídala. To ale snad neznamená, že nás musel číšník vyhazovat, sice decentně, ale jasně. Asi jsme pobuřovali místní hosty tím, že nám pivo chutnalo. No nic, nechci jednoznačně odsuzovat, pan sládek zrovna vařil pivo, osobně nám přinesl zdarma několik tácků, hezky to tam vonělo a bylo nám tam příjemně.

Pod Házmburkem

Nádraží na vsi

Odpoledne jsme se přesunuli do Chotěšova pod Házmburkem. Cestou se přidali další kamarádi a tak jsme již za tmy dorazili do, zatím oficiálně neotevřeného hostince U Svobodů. Josef Gulík a jeho kamarádi nás vřele přivítali. Počáteční nejistota byla rychle překonána a při, speciálně pro nás přivezeném, polotmavém Litvínovském děvčeti, prdelačce, ovaru a tlačence jsme se skvěle bavili.

Hostinec U Svobodů

K dispozici je nádherný fotbálek, šipky, nad hospodou je krásný sál, a vůbec se jedná o parádní dům, se kterým bude mít Pepa sice ještě plno práce, ale jak sám říká: „Nač spěchat, jednou to stejně dodělám.“

Josef Gulík provozuje hospodu U Tygra v Litvínově, jak již bylo řečeno. Vaří zde a točí pivo Litvínovské děvče. Při svých toulkách na kole ale jednoho dne zajel do Chotěšova a spatřil zde dům na prodej, do kterého se prý na první pohled zamiloval. Bývalý hostinec se sálem, sklepy, dvorem a dalšími nádhernými prostory se přímo nabízí k tomu, aby zde jednou byla nejen obnovena pohostinská činnost, ale aby se zde i vařilo pivo.

Hned u kostela

To taky Pepa už dělá, i když zatím spíše pro sebe a své známé. Zatím ani neví, zda se bude jmenovat Chotěšovské děvče či nějak jinak. Trochu teď lituji, že jsem se při prohlídce jeho království nevybavil foťákem a proto vám nemohu předvést jeho nerezový pivovárek. Fotografii mladého piva v hrnci berte s rezervou, to nám jen chtěl vařič předvésti, jak se to dělá a jak chutná mladé pivo, jak říká pivní burčák. Ostatně na všechno se ho můžete vyptat sami.

Tak takhle už ne

Sraz vařičů piva

První polooficiální představení království Josefa Gulíka, tohoto sládka budoucího minipivovaru, se bude konat 19. a 20. března. Pepa plánuje sraz domácích vařičů piva a dalších zájemců a nadšenců pivní kultury.

Chotěšovské pivo je již navařeno a leží. Další se bude vařit před srazem, aby mohli účastníci ochutnat i mladé pivo a dále v různých fázích ležení. Samozřejmě jsou vítáni všichni, kteří přivezou na ochutnání a porovnání své vlastní vzorky.

Komfortní ubytování a zdarma

Bližší informace na tel. 608 246 800 – Josef Gulík nebo na emailu camalachim(zav)gmail.com. Závazná přihláška v ceně 150 Kč zahrnuje i 10 kousků Chotěšovského piva. Spaní zdarma zajištěno. Spacáky a karimatky s sebou. Občerstvení na místě (buřty, guláš, zabijačkové dobroty).

V Chotěšově si také bude moci každý zkusit uvařit svoje pivo pod dohledem sládka. Pepa vaří klasicky, používá výhradně žatecký poloraný červeňák. Jedna várka má 150 litrů. Jak dlouho bude pivo ležet, záleží jen na vás. Sud piva přijde na 1000 Kč

Nezávisle na této akci je možné si objednat kterýkoliv víkend spojený s vařením piva, vepřovými hody s českou zabijačkou, lidovými cenami, přespáním ve spacáku. Tato možnost platí omezeně i pro Litvínov.

Ve stínu Házmburku

Mini se srdcem

Pepa Gulík je nadšenec, ale své řemeslo zvládá skvěle. Nechci se rozepisovat o detailech a postupech výroby. To vše si zjistěte na místě. Rozhodně doporučuji osobní návštěvu, má to svoje kouzlo.

Po ránu

Čistě subjektivně mohu říci, že mi místní pivo mi moc chutnalo. Nejsem již zvyklý lemtat litry piv, jako dřív. Pepova piva do mě ale klouzala jako nic a to se jednalo o třináctku. A i když jsem jich měl společně s těmi mosteckými během dne sedmnáct!, druhý den mi kromě únavy nic nebylo. Žádné bolesti hlavy, žádné žaludeční potíže. Jaký to rozdíl oproti nedávné návštěvě Kladna, kde mi po vypití čtyř piv ještě druhý den hlava pukala bolestí.

Již se tedy těším, až zde vznikne opravdový a regulérní pivovar. Jen víc takových lidí, jako je zdejší pan sládek.

---

[Píra] [Zobrazeno 13094x] [28. únor 2010]
[Pivní cesty] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře