Když v ráji...

Letošní dovolená se měla odehrávat opět v Českém ráji, tedy v místech, kde to pivně moc nežije. Na pivní mapě okolo našeho působiště (Karlovice) toho opravdu moc není, minipivovary prakticky žádné, v hospodách drží otěže pevně v rukou dvojka LIFu Svijany a Rohozec. Otázkou tedy bylo, co budeme po večerech pít, jaké pivo koupím na takové to pohodové koštování po návratu z výletů. Asi nejlákavější byla Podkováň, ale to bychom museli koupit při cestě a sud by se nám do kufru bez problémů nevešel. Vítězí tedy vize nejbližšího pivovaru - Rohozce. Samozřejmě bych rád něco kvasnic. Ještě loni byla v sortimentu kvasnicová jedenáctka. Letos ne, prý reagovali na množství poptávaného piva a z toho vyplývající ekonomické ukazatele výroby. Nechápu. V době, kdy nefiltrované běžně produkují i Ti největší hráči...

No ale vraťme se na začátek našeho putování. Děj se začíná odvíjet ve Svijanech, kam jsem naplánoval pozdní oběd.

Ve Svijanech

Je vidět, že Svijany jedou, restaurace praská ve švech, všude plno lidí. Je poměrně teplo, takže nelením a objednávám první pivo - ležák k 450. výročí založení pivovaru. Ač jsem ke svijanským pivům zásluhou jejich velmi rozšířeného Mázu dosti skeptický, tohle mi docela chutná, což může být způsobeno poměrně velkou žízní. Nicméně následující Rytíř je velmi dobrý a nefiltrovanou třináctku mohu směle označit za vynikající pivo. Vida ve Svijanech kvasnice jdou, ale v Rohozci ne :(

Kvasničák

Gulášek je trošku tmavší než by bylo zdrávo, ale k pivku se dá. Svijany asi nebudou hospodou, kam byste se museli vracet. Já když pojedu kolem a budu mít s sebou řidiče, rád podrobím pivovarskou restauraci opětovné kontrole. Pro návštěvníky pivovaru je k dispozici ještě Pivovarská prodejna. A tam se připravte na opravdový zážitek. Tahle prodejna je "maso". Najdete tu prakticky vše s logem Svijany za poměrně příjemné ceny. Naplní Vám i pětilitrové soudky, koupíte pivo, sklo, oblečení, tácky, cedule, otvíráky a další propagační materiály.

Jakou sklenici si vybrat?

Do Karlovic je to už jen 15 km a na nás čeká v kufru 15,5l soudek desítky ze Dvora Králové nad Labem. Jejím naražením naplno začíná letošní dovolená v Ráji. Sice nám v sudu zbývá nějaký ten Tambor, ale využíváme nedělní otevírací doby pivovarské prodejny v Malém Rohozci. Pivovar od mé poslední návštěvy dost prokoukl, navštěvujeme i pivovarskou restauraci a jsme na výsost spokojeni. Výborné jídlo (při druhé návštěvě to zas tak bezchybné není) a k tomu Podskalák a Skaláci 11 a 12. Dvanáctka bohužel mírně nakyslá, ale dnes nějak nemám náladu na reklamaci. I proto zakupujeme 30l soudek Rohozce 11. Večer Tambor dochází a na čep se dostává Skalák...

Rohozecká prodejna a výčep

Za chvilku je po soudku a musíme Malý Rohozec navštívit znovu. Líbí se mi prakticky vesnice, kde na periferii stojí pivovar. Kdo má takové štěstí?

Ve středu má přijít pivní vrchol. Dávno před termínem se domlouvám s RASHem, který dle posledních zpráv začíná působit v Zámeckém pivovaru Frýdlant (1 ). Šťastná událost v jeho životě trošku zamíchá s naším setkáním, ale nakonec vše dopadne dle plánů. Pivní Partyzán k večeru dorazí do Frýdlantu jen kvůli nám a provede naši skupinu rekonstruovaným pivovarem... Návrat k tradici je vždycky víc než sympatický, nemyslíte?

Zámecký pivovar Frýdlant

Tradice frýdlantského pivovaru sahá až do 16. století. Poslední várka pak byla uvařena v roce 1949. V socialistických letech byl areál využíván jako sklad sýrů či zeleniny, ostatně logo Středočeské Fruty uvidíte stále na dveřích. V roce 2010 zakoupila část objektu pivovaru firma Terra Felix s.r.o. v čele s panem Markem Vávrou, aby zde obnovila vaření piva, což se letos na jaře skutečně podařilo. Já se seznamuji s místním pivem třetinkou v jedné restauraci na náměstí a musím říci, že mi chutná; je odlišné od běžných minipivovarských piv, řekl bych, že má svůj charakter (jednalo se o světlou 11%).

Varna

Celý pivovárek se zatím vejde prakticky do jedné místnosti, ostatní prostory pivovaru jsou postupně opravovány a počítá se se zřízením kongresového centra, sálu a v neposlední řadě pivovarské restaurace. Zatím si v létě můžete místní pivo vychutnat na místě činu jen ve výčepu na nádvoří ve všední dny od 10 do 17 hodiny. Samozřejmě si zde můžete zakoupit i pivo v PET. Spodně kvašená piva vaří zkušený sládek Jiří Strnad a svrchně kvašená a speciály má na starosti právě RASH aneb pan Horáček. Dostáváme ochutnat 11 a 12 z tanků a obé zdá se výborné (i když koštuju jen v řidičském množství).

Pivní Partyzán čepuje na košt

Kromě vlastního (mini)pivovaru nám byla ukázána i část pivovaru, která by měla sloužit k jiným aktivitám hostů. Vše je provedeno se smyslem pro zachování původního stavu, včetně materiálů a postupů výroby, samozřejmě se zřetelem na dostupnost materiálů a technologie. Až bude vše hotové, bude to nádherný areál. Uvidíte mj. ve fotogalerii zde...

Později chutnám jedenáctku z PET a mně osobně chutná, kolegům moc ne, asi právě pro jeho charakter. Ze svrchně kvašených piv mi moc nejede ani APA ani Weizen :(

Děkuji RASHovi za jeho čas a ochotu a držíme palce jemu v osobním i profesním životě a Zámeckému pivovaru Frýdlant, aby se mu dařilo - zejména pod komínem...

Výprava na lovu Albrechtů

Od čtvrtka do neděle se má na nádvoří Muzea Českého ráje v Turnově konat Pivní miniFestival aneb Letem světem pivními trasami českých chutí! Festival minipivovarů poprvé v Turnově, podruhé v Českém ráji. Ty nejlepší minipiva z celé země na jednom místě. V sobotu 9.8.2014 navíc s hudebním minifestivalem. Výběr z až 20 různých proudících piv v jeden moment, speciální pivní degustační menu, dobroty z piva a sobota s hudbou. Navíc ve krásném prostředí Českého ráje, v atriu Muzea Českého ráje. Co víc si přát? Dostávám se do Turnova hned první den a moje kroky míří na dvůr...

Hurá na dvůr

Tam není nikdo, krom obsluhy. Na čepu je standardní sortiment Rohozce a v druhém rohu tři dvoukohoutová chlazení, kde se dá tušit onen minifestival... Ale bohužel nikde žádná cedulka, co je na čepu. Nemám sílu se vyptávat a raději beru do zaječích. Tady o mne nikdo nestojí. Takovýhle pivní festival turnovákům opravdu nezávidím :( Velké zklamání...

Pátek znamená dopití všech piv. V sobotu ráno jsme z ubytování vypuzeni už kolem deváté hodiny, což mi kazí celý dojem. Vracím v Rohozci prázdný sud a loučíme se s Českým rájem...

Poslední zastávkou je pivovárek zastavěný všemožným harampádím, kde Vám PETkové pivo prodají na vrátnici v kteroukoliv denní i noční hodinu. Jasně, letos nejedeme zpět přes Sedlici, ale stavíme se v Rodinném pivovaru Berounský medvěd.

V Šalandě

K výborným žebrům dávám čepované Il-Sano. Máme za úkol dovézt sud pro kamaráda na večerní akci. Zvěsti o berounském pivu v posledních pár letech nejsou vždy zárukou příjemně prožitého večera. Nicméně naše manželky se svorně usnášejí, že dnes je pivo naprosto v pořádku. Dotazuji se proto obsluhy na možnost zakoupení sudu a jsem ujištěn, že to není žádný problém. Shodou okolností je přítomen majitel, pan Mayer, který mi sud 11 Zlatého koně prodává (za luxusní cenu 11 Kč/půllitr) i s tím, že nevím, kdy mu sud budu moci vrátit.

A musím uznat, že večer bylo berounské pivo prakticky bezchybné...

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 7768x] [25. srpen 2014]
[Pivní cesty] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře