Josef Tolar odpovídá...

V dnešním Offline rozhovoru poprvé překročíme magickou hranici jednoho milionu hl vystaveného piva. Na Vaše otázky tentokrát odpovídal představitel jediného národního podniku - Budějovického Budvaru. Odpovídat bude člověk nadmíru fundovaný a znalý jak budějovického pivovaru, tak pivovarství obecně. Jedná se o pana Ing. Josefa Tolara, bývalého dlouholetého sládka a nyní poradce Budvaru pro investice a technologie, člena Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Dobrý den, mám tři dotazy a jednu připomínku:

1) Váš pivovar je označován jako snad poslední, který chmelí tradičně. Zajímá mě samozřejmě jen ležák, jde o pár hlávek, nebo skutečně používáte jen tento způsob?

Pro ležák používáme skutečně pouze a výhradně hlávkový chmel – odrůdu žatecký poloraný červeňák.

2) Neustále se mluví o prodeji Budvaru. Proč má někdo neustále potřebu měnit něco tam, kde to funguje? Jste schopni udržet samostatnost, nebo alespoň zabránit prodeji výrobcům ekonomicky výhodných rychlokvašek?

Náš podnik funguje jako samostatný subjekt, který řádně plní své povinnosti vůči státu. Nikdy jsme neobdrželi žádné finanční dotace od státu a jsme dlouhodobě schopni samofinancovat svůj rozvoj. Při případném prodeji ovšem bude rozhodovat vlastník, tedy stát, nikoliv zaměstnanci pivovaru nebo jeho management.

3) Uniká mi smysl výroby Pardála. Proč vedle výčepního Budvaru stavíte ještě tuto značku? Myslím, že nabídka světlé výčepní - tmavý ležák - světlý ležák - speciál Bud - nealko je dostatečná, proč ještě dvakrát Pardál? Mimochodem, mám-li si vybrat z produkce velkých pivovarů, preferuji Váš světlý ležák. Ale ani jeden Pardál mě fakt nezaujal. A co vůbec nechápu, je nabídka Carlsberg.

Pardál byl uveden na trh pro ty konzumenty, kterým nevyhovuje klasický senzorický charakter „desítky“ Budvar. Po velmi úspěšném uvedení výčepního Pardála jsme přidali i ležák Pardál (jedenáctku). Protože jsou značky Budvar a Pardál senzoricky odlišné (nejvýrazněji se liší v hořkosti), nekonkurují si a každá má své zákazníky. Nedivím se, že pokud preferujete Budvar, Vás Pardál nezaujal.

Se společností Carlsberg máme vzájemné obchodní zastoupení. Carlsberg prodává naše pivo ve své odbytové síti v některých zemích a my recipročně uvádíme Carlsberg v naší prodejní síti.

4) Měl bych námět na vylepšení chutě ležáku (nebo Pardál 12°). Trochu více neprokvašených zbytků, trochu méně alkoholu, např. 12,3° / 4,8%. Ostatně jakou vlastně stupňovitost Váš ležák má?

Pardál se dnes vyrábí jako desítka a jedenáctka, o další verzi v tuto chvíli neuvažujeme.

Jinak hodně štěstí přeje Jarda Kubálek a prosím, nenechte se koupit

Roman Holoubek

Dobrý den, velmi si Vás jako sládka vážím. Udržet vyrovnanou kvalitu a chuť piva v tak dynamicky rostoucí produkci jako tomu bylo u Vás se jen tak nevidí.

Můj dotaz směřuje k Vašemu tmavému ležáku. Mimochodem velmi zdařilému. Když jsem jej poprvé v roce 2004, ochutnal pivo bylo chutné, jen mne překvapila disharmonie mezi vůní a chutí. U pozdějších várek a i dnes už spolu vůně i chuť korespondují. Jednalo se tehdy o záměr a pivo se až podle ohlasů upravilo?

Při hledání nejvhodnějšího senzorického profilu tmavého ležáku jsme vyzkoušeli několik verzí. Ta, která byla nakonec v průběhu roku 2004 vybrána jako nejlepší, se vyrábí dodnes. Je tedy možné, že u některé z počátečních stáček jste poznal rozdíl oproti zvolenému standardu.

Děkuji a přeji hezký den.

Jiří Kaňa, nepůvodní Budějovičák

Vážený pane Tolare, smekám před Vámi i "Vaším" Budvarem. Rád bych využil toho, že co se týče Budvaru, jste již přece jen pamětníkem.

1) Říká se, že exportní pivovary, mezi něž patřil i Budvar, byly privilegované nejen co se týče investic, ale i surovin. Přesto, nevzpomínáte si, že by se pivovar během těch let musel někdy vypořádávat s tím, že suroviny v optimální kvalitě prostě nebyly a bylo nutné vystačit si s nějakými náhražkami?

Budějovický Budvar měl skutečně v minulé době výsadní postavení ohledně investic a zajištění surovin, protože byl dodavatelem deviz pro národní hospodářství. Pro obě oblasti ovšem platil přídělový systém a tak se tehdejší investice (zejména ty zajišťované z dovozu) musely rozsahem i rychlostí podřizovat tomuto systému. U surovin (chmel, slad), které pocházely z tuzemských zdrojů, a také u dovozových filtračních materiálů (křemelina, filtrační desky), tedy u faktorů, které přímo ovlivňovaly kvalitu piva, jsme ale nikdy omezováni nebyli.

2) Pokud vím, Budvaru se dařilo díky požadavkům zahraničních odběratelů prosazovat si tu a tam nějaké investice do technologie. Vzpomněl byste si v téhle souvislosti na nějaké promarněné příležitosti, kdy jste prostě kvůli panujícím poměrům nemohli zákazníkovi vyhovět?

Náš zahraniční obchod se tehdy vytvářel podle potřeb československého státu. Export na Západ byl podporován, export Budvaru na Východ byl nahrazován vývozem jiných značek z tehdejších Jihočeských pivovarů. Celkový objem našeho exportu mohl být v té době významně vyšší, kdyby mohla rekonstrukce pivovaru a zvýšení výrobní kapacity probíhat rychleji.

3) Pro nás mladší, kteří jsme pivo začali pít až po revoluci: Jak to bývalo s dostupností dvanáctky Budvaru jakožto spíše exportního piva v běžné obchodní síti? Pokud bych si v sedmdesátých nebo osmdesátých letech zašel v Budějovicích někam do sámošky, měl bych šanci běžně si tam pořídit pár lahvových budvarských dvanáctek, nebo bych se musel spokojit s desítkou či spíš s jinou značkou?

Dvanáctka Budvar byla skutečně přídělovým zbožím především pro interhotely v celém Československu, pro předvánoční období a podobně. Běžně nebyla ke koupi v maloobchodní síti. Také objem budvarské desítky byl regulován, aby její výroba neubírala kapacitu, využitelnou pro výrobu exportního piva.

4) Kdybych měl možnost ochutnat 12% Budvary vzor 1969, 1979, 1989, 1999 a 2009. V čem bych pociťoval největší rozdíly?

V letech, která jmenujete, se základní receptura ležáku Budvar nezměnila. Senzorický charakter je tedy stejný. To, co se nám podařilo zlepšit - šetrnější pasterace, snížení obsahu kyslíku při stáčení apod. - přineslo především zlepšení senzorické stability piva. Také se díky zavedení procesně řízených operací a zvýšením četnosti a přesnosti analytické kontroly podařilo významně snížit variabilitu analytických hodnot.

5) A nakonec ještě jednou cestování časem - jak si představujete Budvar roku 2065? Mám na mysli jak pivovar, tak i pivo.

Pokud rozvoj pivovaru nebude fatálně ovlivněn zvenčí, dovedu si představit Budějovický Budvar jako silného nezávislého výrobce a sebevědomého konkurenta předních světových značek. To platí jak pro pivovar, tak pro jeho produkty.

Děkuji za odpovědi

J. Spálovský

Dobrý den, jako velký příznivec kvasnicových a nefiltrovaných piv jsem si udělal v létě výlet cca 300 km na kroužkované pivo, ale byl jsem zklamán. Od normálního Budvaru se prakticky nelišil. Podotýkám, že u nás se prakticky Budvar nečepuje, takže buď byl skutečně stejný nebo jsem to nepoznal.

Mrzí mě, že jste získal takovou nepříjemnou zkušenost. Já osobně na kroužkovaném ležáku oceňuji vyšší plnost, akcent pivovarských kvasinek a vyšší svěžest. Samozřejmě je nutné pivo správně skladovat a čepovat. Protože podíl „kroužků“ je poměrně nízký, změna jiskrnosti oproti klasickému ležáku není prakticky zjistitelná. Doporučuji, abyste si udělal další zkoušku.

Michal Sýkora

1) Po pivních i nepivních webech, ale i po hospodách a všude možně jinde se šíří různé názory na vznik Pardála. Takže, ale popravdě, nám prosím popište, kterak Pardál se na trh dostal.

Na posuzování různých variant a pokusných várek bylo skutečně přizváno přes 300 konzumentů, kteří se aktivně účastnili degustací a tím ovlivnili i výsledný senzorický charakter piva Pardál. Pokusné várky připravoval a konzumentské degustace ovšem řídil technolog pivovaru Ing. Aleš Dvořák. V prvním roce se Pardál prodával pouze v Jihočeském kraji. Po velmi úspěšném startu na jihu byl prodej rozšířen do ostatních částí republiky. Zatím není nabízen pro export.

2) Pil jste někdy americký Budweiser? Chutná vám?

Americký Budweiser jsem pil mnohokrát. Je to pivo vyráběné z jiných surovin, odlišnou technologií a pro konzumenty s jinými zvyklostmi. Proto je to pivo odlišné od našeho. Já osobně považuji naše piva za chutnější. Na druhé straně si uvědomuji, že v USA ovládá americký Budweiser asi polovinu trhu.

Lukáš Prýmek

1) Při pohledu do minulosti je vidět jasný vývoj při vaření piva, zvláště v dnešním globalizovaném světě je změna patrná. Myslíte si, že můžeme očekávat výraznou změnu současné klasické technologie? Bude v budoucnu možné vyrábět pivo synteticky, aniž by se výrazně změnil výsledný produkt? Bude možné nahrazovat suroviny (ječmen, chmel) jinými a bude taktéž možné získávat látky z nich jinak, než energeticky náročnými výrobními postupy (např. chemicky)? Zkoušelo či zkouší se laboratorně něco takového?

Technologie výroby piva se v současnosti dělí na tři proudy. Někteří výrobci, včetně nás, zachovávají klasický přístup a nemění složení surovin a technologické postupy. Tento způsob je ovšem nákladově nejnáročnější, což musí odrážet i cena výrobku.

Druhá možnost je optimalizovat náklady úsporami jak na surovinách, tak i omezením nákladů na výrobní proces. To přináší zjednodušování a zkracování výroby. Takové pivo je samozřejmě výrobně levnější.

Třetí možností je zásadní náhrada hlavních surovin jinými materiály (důvodem může být nedostatek zdrojů v některých částech světa). Výsledkem jsou piva, která se již dnes vyrábějí bez použití sladu v některých afrických zemích, nebo piva s minimálním podílem sladu (např. v Japonsku).

2) Nedá mi to, abych se Vás nezeptal, odkud si myslíte, že pochází mezi pivaři kolující fáma: Po Budvaru bolí ráno víc hlava, než po ostatních pivech a na Budvar je tak třeba si zvyknout?.

Fáma o bolení hlavy z Budvaru pochází podle mne z historického srovnání s druhou významnou českou značkou – Plzeňským Prazdrojem. Obě dvanáctky se liší obsahem alkoholu. Budvar má asi o ¼ více alkoholu a to při vyšší konzumaci může hrát roli.

Děkuji za odpovědi.

Milan

Mám dotaz, zda je u všech výčepů kontrolována jakost točení Vašeho piva, zda i výčepy odebírající pivo z velkoobchodů jsou v tomto zařazeny. Mám poslední dobou dojem, že kvalita Vašeho piva /týká se to i konkurenční Plzně/ je v některých provozovnách na štíru s kvalitou i hygienou. Za socialismu bylo točení jak Budvaru tak i Plzně spojeno vždy s nejlepšími tehdejšími provozovnami a bylo radost na pivo do nich zajít. Dnes Budvar točí na kdejaké vsi i v hospodách s nízkou výtočí a podle toho to pak vypadá.

Naši technici kontrolují stav provozoven nabízejících naše pivo pravidelně, ale nikoliv každý den. Jak se zmiňujete, za minulého režimu umožňoval státní přídělový systém čepovat piva exportujících pivovarů pouze v některých, tedy výběrových restauracích. Ta restaurace, která nedodržela požadovaný standard, by tehdy o svou výsadu přišla – dalších žadatelů byla řada. Při dnešním úplném nasycení a otevření trhu je zastoupení obou předních značek daleko širší, což přineslo i nabídku těchto značek v širším spektru provozoven.

Marek Kamlar

Vážený pane Tolare, měl bych na Vás několik dotazů:

Vážený pane Kamlare,

K vašim velmi obsáhlým a široce pojatým otázkám musím poznamenat, že tak široce pojatá diskuse by byla mimo rozměr tohoto rozhovoru. Pokusím se reagovat na nejvýznamnější body, i když ne ve všech případech budeme mít stejný názor. Rozhodně však oceňuji Váš přístup, byť často velmi kritický, pro šíři vašeho pohledu, kterým na náš pivovar a jeho výrobky pohlížíte.

1) Vaše pivo nepiji příliš často, ale občas si jej přeci jen dám, a to hlavně proto, abych byl v obraze a věděl, jak si Budvar v porovnání s pivy jiných velkopivovarů momentálně stojí. Z vašich lahvových jsem v poslední době několikrát zkusil desítku s dvanáctkou a Pardála v obojím provedení, z točeného pak desítku, dvanáctku filtrovanou, kroužkovanou i tmavou a také nealko pivo. Po ochutnání všech těchto druhů musím říci, že nebýt kroužkovaného ležáku, neměl bych vám co pochválit. Proto se ptám: Proč už Budvar není tak dobrý jako koncem 90. let, kdy jsem jej pil s takovou láskou a rozplýval se přitom blahem? Ano, k europivům má stále ještě daleko, ale k prémiové značce, bohužel, také. Výrazné chuťové rozdíly mezi lahvovým a točeným, nepříjemně hořké doznívání u tmavého piva, k němuž něco takového vůbec nepatří, či velmi odporná mladinová příchuť u nealka, která z něj činí jedno z nejhorších piv této kategorie u nás, to vskutku nesvědčí o premiovosti. Co s tím začít něco dělat? Co třeba vyladit chuť ve spolupráci s lidmi, kteří se vašemu pivu z výše uvedených důvodů vyhýbají? Stačilo by např. oslovit dámské pokolení a pitelné tmavé by bylo rázem na světě...

Kritičnost Vašeho pohledu na celý náš sortiment s výjimkou kroužkovaného ležáku je v hodnocení našich zákazníků neobvyklá. Kdyby takové hodnocení bylo obecně platné, asi bychom nebyli úspěšnými exportéry do více než 50 zemí a nebyli bychom úspěšní ani na domácím trhu, kde působí 45 dalších průmyslových pivovarů, nepočítaje minipivovary. Já sám jsem odpovídal za výrobu o roku 1985 do roku 2008, tedy v době, kterou jste pochválil, i v době, kdy u nás, jak říkáte, není co chválit. Během mého působení nedošlo k žádné změně senzorického charakteru a pokud jsme ve výrobě modernizovali, bylo to ve smyslu lepšího řízení procesů a zlepšení podmínek vedoucích k vyšší senzorické stabilitě. Skutečně se domnívám, že většina konzumentů našeho piva Vaše výhrady nesdílí.

Ke kritice nealkoholického piva (mladinová příchuť) musím říci, že způsobem výroby se nealkoholické pivo obecně liší od ostatního sortimentu. Naše nealkoholické pivo, které toto pravidlo nepopírá, je – podle mého úsudku – rovnoprávným reprezentantem této kategorie piva.

2) Když už jsme u té chuti piva a jejího ladění, samozřejmě nemohu nezmínit „problém“ jménem Pardál. Zkusil jsem ho několikrát a nutno říci, že kromě vyšší hořkosti, která z tohoto piva vyčnívá až moc a s ostatními chutěmi vůbec neladí, vskutku ničím nevyniká. Čekal jsem od něj nějaké chuťově zajímavé pivo, které by konzumentovi ukázalo, že i v segmentu levnějších piv může být něco, na čem si člověk pochutná a k čemu se bude rád vracet, ale nepovedlo se a obyčejnému pivaři je tak opět vnucováno podřadné pivo, jen navíc s nálepkou „jeden z nás“. Má toto Budvar vážně zapotřebí? Skutečně chcete patřit mezi ty, kdož táhnou levnými pivy úroveň českého pivovarnictví na pomyslné dno? Neměl by jít Budvar jakožto státní podnik spíše příkladem?

Pivo Pardál, protože se liší – především hořkostí – od předchozího výrobního sortimentu našeho pivovaru, zřejmě, podle prodejní úspěšnosti, oslovilo velké množství těch, kterým náš tradiční sortiment nevyhovoval. Není vyráběno z horších surovin, není vyráběno zkráceným výrobním postupem. Není to tedy, jak píšete, „podřadné pivo vnucované spotřebiteli“.

3) V posledním dotazu této části bych se rád věnoval tématu surogace. Letmým pohledem na etiketu vaší lahvové desítky zjišťuji, že je zde část sladu nahrazena cukrem, zatímco např. u dvanáctky tomu tak není. Jak mi to vysvětlíte? Pan Karel Witz z Poličky ve svém zdejším offline rozhovoru používání cukru při výrobě svých piv osvětluje malou nosností jejich varny, co však stojí za používáním cukru u vás? Nekvalitní slad, lepší využitelnost cukru kvasinkami ve srovnání se sladem, snaha o vyváženost várek či něco jiného? Nebo se snažíte uspořit náklady? Cukr je sice dražší než slad, ale přeci jen zabírá méně místa, tím tedy šetří náklady spojené s jeho transportem, následným skladováním, tak by se jeho používání mohlo vyplácet. Navíc ho lze přidat až při chmelovaru, není nutné jej vystírat či rmutovat, úspora na energiích musí být také značná. Nebo je to úplně jinak?

Surovinová skladba našich dlouhodobě vyráběných piv je dlouhodobě zachovávána především proto, že zásadně ovlivňuje výsledný senzorický charakter výrobku. Neřídíme se tedy krátkodobým ekonomickým vyhodnocením (např. meziroční výkyvy ceny sladu nebo žateckého chmele).

4) Opusťme ale téma chuti vašich piv a přejděme raději k problému zvanému reklama. Loni v září visel hned vedle vašeho pivovaru billboard s reklamou na Gambrinus. V souvislosti s tím se ptám: Také se chováte takto provokativně a zadáváte reklamu tak, aby visela v okolí pivovarských budov vašich konkurentů? Pokud ano, tak co si od toho slibujete? A jak vy osobně se vůbec stavíte k reklamě na pivo jako takové? Myslíte si, že „dobré pivo se prodává samo, i bez reklamy“ nebo to už v případě velkých pivovarů vůbec nejde? A co byste říkal na úplný zákaz reklamy na pivo? V některých státech už platí a pivovary s kvalitním pivem si jej nemohou vynachválit, neb jim pomohl se více prosadit. Pokud by k tomu někdy došlo i u nás, snížili byste poté cenu piva nebo byste ji nechali ve stejné výši jako dosud? A jak moc se vlastně odráží výdaje na reklamu na konečné ceně vašeho piva? Jedná se o jednotky či desítky procent?

Od reklamy si obecně každý výrobce slibuje působení na veřejnost, především na potenciálního kupce. S tím souvisí i zaměření té které reklamy. Sám si velmi dobře pamatuji dobu, kdy reklama v dnešním pojetí prakticky neexistovala. Také v té době se vytvářely preference spotřebitelů – samozřejmě hlavně na základě osobní zkušenosti a nikoliv vlivem sdělení na billboardech nebo v televizních spotech. Pokud by byla reklama na pivo zcela zakázána, bylo by to nové nastavení podmínek pro všechny subjekty na trhu – možná podobné tomu, které tu dříve bylo. Poznamenávám, že v době „bez reklamy“ bylo naše pivo jednou ze dvou nejvyhledávanějších značek v tuzemsku a současně i významným artiklem československého zahraničního obchodu.

5) Jak už je zřejmé z mého předchozího dotazu, loni v září jsem se pohyboval kolem vašeho pivovaru a při té příležitosti jsem byl také zlákán k jeho prohlídce. Absolvoval jsem jak multimediální expozici, tak klasickou túru, k níž zejména bych se ve dvou bodech rád vyjádřil:

Kromě absence „lidskosti“ mi během prohlídky chyběla také pravá ochutnávka piva z ležáckého tanku. Ne že byste nedávali koštovat, to ne, ale tomu pití z kelímku, které u vás praktikujete, skutečně nelze říkat nějaká ochutnávka. Prémiové pivo patří totiž do skla a ne do plastu. Možná mi budete oponovat tím, že se sklenicemi byste měli více práce, ale když už si chcete hrát na něco víc, tak se také musíte trochu víc snažit. Stejně jako patří do piva kvalitní suroviny, tak má být pivo také kvalitně ošetřeno a následně i řádně naservírováno. Nebo chci po vás příliš?

Vaše hodnocení turistické prohlídky našeho pivovaru je zcela odlišné od závěrů většiny ostatních návštěvníků. Na rozdíl od některých jiných pivovarů, kde toho během prohlídky z výroby moc nezahlédnete, se naši návštěvníci pohybují velmi blízko našich zaměstnanců a řadu výrobních činností vidí zblízka. Samozřejmě tak, aby nebyla ohrožena jejich bezpečnost, což platí třeba o lahvovně. Ochutnávka piva z plastového kelímku skutečně nemá úroveň vzorku, podaného ve sklenici, ale při současném počtu návštěvníků (40 000 osob/rok) jsme zvolili praktičtější způsob.

6) Problém zvaný licenční výroba. Jak se k tomu staví Budvar? Má se konzument obávat toho, že v rámci úspor bude vaše pivo licenčně vařeno i v jiných státech než jen v ČR a dopadne to např. jako v případě Prazdroje, který chutná v každém státě, kde je licenčně vařen, jinak?

Budějovický Budvar, jako držitel „Chráněného zeměpisného označení“, nikdy neuvažoval o licenční výrobě.

7) Můj další dotaz částečně souvisí s dotazem předchozím, a sice s vaší spoluprácí s dánským pivovarem Carslberg. Již více než dva roky si vzájemně pomáháte, logicky mě tedy zajímá, zda tato spolupráce naplnila vaše očekávání nebo ne. A jak se stavíte k tomu, že pivo, které k nám dovážíte, se vyrábí v Srbsku, a patří do segmentu europiv nicneříkající chuti, která lze navíc uvařit kdekoliv? Stojí vám úspora nákladů na distribuci skutečně za poškození své pověsti, která s tímto importem jednoznačně přichází?

Spolupráce se společností Carlsberg pro nás znamená obchodně úspěšné zastoupení v několika zemích Evropy, kde tato společnost prodává obrovské množství piva. Jako reciproční partnerskou službu realizujeme distribuci piva Carlsberg v naší obchodní síti v České republice. O způsobu výroby a charakteru tohoto piva rozhoduje samozřejmě vedení společnosti Carlsberg.

8) Když už zmiňuji onu spolupráci se zahraničními partnery, zajímalo by mě, proč se vaše plechovkové pivo stáčí v rakouském pivovaru Ottakringer a ne někde u nás? Zkusili jste oslovit některý z českých pivovarů, zda by vám s tím nepomohl? U velkých pivovarů, které jsou pro vás přímou konkurencí, to asi nepřipadá v úvahu, ale co třeba Nymburk či Litovel? Nebo by to bylo moc daleko a náklady na přepravu by tak byly příliš vysoké? A co využít služeb nějaké sodovkárny, která by vám pivo do plechu stáčela? Nebyli byste první ani poslední, kteří by tak činili...

Při vyhledávání partnera pro stáčení plechovkového piva jsme se řídili, stejně jako při sjednávání ostatních služeb, nákupu materiálů nebo technologického zařízení, především kvalitou poskytované služby a výhodností pro nás pivovar.

Na tradiční „bolest hlavy po vašem pivu“ se ptát nebudu, neb to za mě určitě udělá někdo jiný, takže toť asi vše, na co jsem se vás chtěl zeptat. Předem díky za případné odpovědi, ať už budou jakékoliv, tj. souhlasné či nesouhlasné.

Marek Divilek

Bude se rozšiřovat síť Originálnich pivnic Budvarka? Případně v jakém časovém horizontu a do kterých měst?

V současnosti máme Budvarky v 7 městech: Břeclavi, Českých Budějovicích, Kolíně, Litoměřicích, Praze, Táboře a v Ústí nad Labem. Tuto síť chceme do budoucna rozšiřovat, ale tempo bude maximálně 1-2 nové Budvarky ročně, tedy stejně jako dosud (první Budvarka byla otevřena v roce 2003). V nejbližší době (do léta 2010) novou Budvarku neotevřeme.

Ing. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965, kdy absolvoval fakultu potravinářské technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a svou profesionální dráhu začal jako vedoucí laboratoře v Budvaru. V 70. letech byl členem týmu, který vyvíjel Pito - první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. Po získání zkušeností a odborné praxe v různých pozicích ve výrobním úseku pivovaru se v roce 1985 stal sládkem a v roce 1992 výrobně technickým manažerem. V této pozici řídil mimo jiné rekonstrukci a rozšíření výrobní kapacity pivovaru ze 450 tisíc hektolitrů na 1,35 milionu hektolitrů ročně. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva. Pan Tolar významně přispěl k doladění technologie výroby originálního budějovického piva, které vedlo k získání „Chráněného zeměpisného označení (PGI)“ v roce 2004 a měl zásadní podíl na celkovém technologickém a technickém rozvoji pivovaru, který nemá v historii podniku obdoby. Od 1. ledna 2009 pracuje jako poradce Budějovického Budvaru.Od roku 1998 je pan Josef Tolar členem představenstva Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. V prosinci 2002 převzal zvláštní cenu „Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu“ (British Guild of Beer Writers) – „stříbrný korbel“ (Silver Tankard) za svůj jedinečný přínos evropskému pivovarnictví. V loňském roce se pan Tolar zúčastnil jako porotce 31. ročník největšího britského pivního festivalu „Great British Beer Festival“ (GBBF), jehož součástí byla i soutěž o titul „Nejlepší pivo Velké Británie“ (Champion Beer of Britain). Vůbec poprvé v historii soutěže tak zasedl v její porotě zástupce českého pivovarnictví. V roce 2008 zvolili členové Sdružení přátel piva Ing. Josefa Tolara „Sládkem roku 2008“. V září 2009 byl Josef Tolar členem elitní odborné poroty (Super Jury) na největší světové soutěži lahvových piv International Beer Challenge v Londýně jako vůbec první zástupce českého pivovarského průmyslu v historii soutěže.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Weetek

středa, 2. prosinec 2009
13:42

Tahle perla všech pivních diskusí mě taky nepřestane bavit. Jeden velký favorit a mazlíček tohoto webu s naprosto nenapodobitelným stylem arogance mi tu sice ještě chybí, ale i tak je to hutné čtení. Hlavně páně Chodyho kádrování, kdo je a kdo není pivař je docela na zamyšlení...

---

napsal(a): Weetek [Odpovědět]

Dwarf

pondělí, 30. listopad 2009
15:42

jsem si to tu zase celé pročetl a musím se přiznat, že jsem se pobavil a zvedlo mi to náladu, díky chlapci )

---

napsal(a): Dwarf [Odpovědět]

Adsense

21. listopad 2024
09:57

---

posted by: Inzerce

Pavel R.

neděle, 29. listopad 2009
21:42

Tak jsem se zase po dlouhé době pobavil... Moc se mi líbí debata o tom, jak velká má být degustační dávka a kdo je degustátor a kdo už alkoholik. S vámi se kluci fakt nenudím. Ale musím dát za pravdu tereze a je škoda, že OK sem asi moc nechodí a neřekne jaká je správná degustační dávka, protože jeho chuťové buňky obdivuji. Ona totiž není degustace jako degustace, chtěl bych vidět někoho z vás, jak na soutěži třeba v Táboře, za jeden den ochutná několik desítek vzorků po půllitrech Ale je to všechno individuální. Úplně nejhorší je, že po větší dávce piva, se člověk vpije i do takového, které mu nejdřív vůbec nechutnalo. Tak kde je ta pravda ?

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Moro

neděle, 29. listopad 2009
15:09

Chudák pan Tolar asi čučí, co se mu to mele pod článkem v diskusi. Chlapci, chlapci - už by jste toho měli nechat - nedělejte PI ostudu. Malakinovci a antiMalakinovci by si to měli vyřídit někde jinde.
A snad jen - Chody, Ty jako admin by jsi měl být nestranný a tady je jasné, za a pro koho kopeš. A už to zavání Tvým napadáním diskutujících a jejich zaměstnavatelů a to je dle mě zlé!
A s tím, jak se tady dohadujete, kolik a jak se má degustovat - jste jak malí kluci ve školce, chlubící se jeden druhému, kdo má většího pindíka: Takové debaty jsou pro kočku (s malým "k" )
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 15:12:44

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
15:12

to Moro:
Já jsem nestranný, jen vyjadřuju svůj názor, na což má právo každý, tedy i provozovatel tohoto webu, nikoli pouhý admin...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 15:16:02

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Moro

neděle, 29. listopad 2009
15:14

to Chody:
Už mlčim! Mlčim!

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
15:17

to Moro:
Nemusíš mlčet, naopak. Jen nevím, proč bych měl držet hubu, když mám nějaký názor

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
15:46

to Moro: Moro, podívej se občas na SP a uvidíš, za koho kope naopak Honza. A podle mě je mnohem důvěryhodnější osobou ten, kdo říká na rovinu, co si myslí, než někdo, kdo se jenom přetvařuje a říká jen to, co se sluší a patří, jen aby si náhodou nenasral někoho, koho můžu v budoucnu potřebovat, někoho, kdo mu pomůže vydělat nějaký ten peníz.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
14:52

to Honza Svetpiva.cz: Možná vypiju víc piva za den než ty (průměrně tak 1,5), ale to neznamená, že bych si ho nevychutnával, ba naopak. A jak už tady poznamenal Chody, ze 100 ml člověk v podstatě nic nepozná. Skutečné přednosti či naopak nedostatky hodnoceného piva se projeví až po třetince, půllitru a větším množství. Proto neuznávám degustační soutěže, protože jejich výsledky jsou velmi zkreslené. Jeden příklad: Bernard švestka - vypil jsem deci a byl jsem z toho piva nadšen a hned jsem to považoval za nej nealko u nás. Pak jsem v pití pokračoval a už jsem to viděl jinak: sladká chuť zmizela a dostavilo se nepříjemně hořké doznívání, které od dalšího napití odpuzovalo. Výsledkem je, že se tomuto pivu v budoucnu vždycky vyhnu. Na ochutnání to je, ale na pití ne. Alespoň pro mě ne.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 15:00:50

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

píra

neděle, 29. listopad 2009
14:39

Podle mého názoru je pro správnou degustaci nutná alespoň třetinka. Aby vynikly všechny vlastnosti a chutě piva, musíte si, jak říká například pan Karaivanov ze sv. Jána, polejt jazyk a to pořádně a nejlépe opakovaně. Souhlasim s Chodym v tom, že první doušek může chutnat úplně jinak, než druhý, třetí i desátý. Neznamená to ale, že bych propagoval bezduché lemstání piva.
Degustaci po deckách jsem ochoten připustit pouze u některých speciálů, ale jinak se hodí spíš pro víno

---

napsal(a): píra [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
14:39

to tereza: Já vás vůbec nechápu. Na jednu stranu si stěžujete, že váš domovskej pivovar v Lounech jde do kytek, na stranu druhou si v klidu dáte Asahi ze Smíchova čili velkopivovaru. Nevím, ale kdybych pracoval v nějakém pivovaru a věděl, že už mu moc nezbývá, omezil bych pití značek, které tu budou "vždycky", a užíval si "svého" pivka, dokud můžu.

Jinak kamarád nedávno absolvoval degustační kurz pořádaný pražským VÚPSem a dle jeho slov je jedinou informací, kterou si z něho odnáší, hláška pana Frantíka: "Buď můžete být degustátorem, nebo konzumentem. Nic jiného mezi tím neexistuje."
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 14:55:34

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
14:44

to Malakin:
Nj, když ony ty Louny v omezeném sortimentu už také stojí za starou bačkoru (ochutnáno v létě v lahvové podobě)

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

tereza

neděle, 29. listopad 2009
15:09

to Malakin: Opět chyba - nejsem pracovníkem pivovaru Louny a tudíž si já osobně na nic takového nestěžuji. ASAHI a SAPPORO jsem si nedal z výroby pivovaru Staropramen, ale originál japonský koupený na jihu ostrova Sachalin dnes dopoledne (u vás ještě v temné noci). Ono mi tu zase až tak nic jiného nezbývá, než se naplno rozjede náš nový projekt. Je vidět, že nevíte, s kým komunikujete. Ale chvíli vás ještě nechám v nevědomosti.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
14:59

to Chody: Možná kdyby v pivovaru pracovali lidé, kteří jsou s ním tak nějak sžití a upřednoťňují spíš místní pivo než nějaké eurochcanky, mohlo to s Lounama dopadnout úplně jinak.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

píra

neděle, 29. listopad 2009
15:13

to tereza: A nejednalo se spíš o pivo licenčně vyráběné v Rusku? Kirin se tam určitě vyrábí.

---

napsal(a): píra [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
15:39

to tereza: Pokud se schovávate za ženskou přezdíkou, tak se skutečně těžko odhaduje, s kým má člověk tu čest. Pouze jsem si spojil zdejší Terezu s Terkou, která teď komentuje dění v lounském pivovaru na Kočkowebu. Ale je fakt, že ona neumí moc česky, vy jste na tom přeci jen trochu líp.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Chody

středa, 2. prosinec 2009
20:45

to tereza: Reska - Terezka - tereza
Tak proto onehdá, když jsem byl v roce 2005 poprvé v Dalešicích probíhala exkurze jen po starém pivovaru. Do výroby nás nepustili, prý z hygienických důvodů. Zřejmě pan starý věděl, že by se na něj přišli podívat jen blbové, blbci a debilové

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

tereza

neděle, 29. listopad 2009
15:27

to Malakin: Je vidět, že jste nikdy nepracoval v nadvládě zahraniční skupiny, která diktuje podmínky. Tam si ani neopravíte bez souhlasu generálního holanďana, či afričana ulomený knoflík od šuplíku a ten vám řekne, že je to vyhazování peněz. Já jsem si to zažil už několikrát a nemusel to být zrovna cizokrajný majitel.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

tereza

neděle, 29. listopad 2009
15:18

to píra: Nevyplatí se vyrábět v Rusku něco, co mohu dovézt bezproblémově v rámci bezcelní rusko-japonské zóny ze vzdálenosti menší, jak 100 km. Tedy originál.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
14:36

to Honza Svetpiva.cz:
Já do hospod taky moc nechodím, mám problém najít hospodu s dobrým pivem.
Ono je hezké pivo odegustovat, ale při tak malém množství jej stejně nelze poznat. Pro poznání piva je nejlepší jej popíjet celý večer, což však při množství značek a druhů není dost dobře možné.
Máme tedy rozdílný pohled na význam slova PIVAŘ...

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
14:31

to tereza:
Chyba lávky, pivo může chutnat na začátku pití jinak než při dopíjení prvního půllitru, natož pak po vypití 5 či 10 kousků.

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

tereza

neděle, 29. listopad 2009
14:30

to Honza Svetpiva.cz: Honzo, prosím , poslal jsem Ti na mail 10.zprávu z cesty, dej ji prosím na web. Díky

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
14:37

to tereza:
Prosím na svoje interní debaty použijte jiné kanály než PI...

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

PetrV

sobota, 28. listopad 2009
16:17

Pokud Vás zajímá můj skromný názor, tahle debata o tmavém pivu je "jeden o koze, druhý o voze". Obecně platí, že ženy jsou více na sladké, je to dáno evolucí, geneticky - udává se, že se u nich rozvinul smysl pro sladké v dávných dobách, kdy mnohem více než muži sbírali a ochutnávali lesní plody, tedy v dávných dobách lovu a sběru. Ne, že by se u mužů podobně rozvinul smysl pro hořké, jen tolik nepřilnuli ke sladké chuti jako ženy. Opakuji: OBECNĚ PLATÍ, že ženy jsou více na sladké. To se ale nevylučuje se všemi zde zmíněnými ani dalšími výjimkami z obecného pravidla. Stejně tak se to nevylučuje s tím, že v rozmanitosti sortimentu piva mají své místo tmavá piva různých senzorických vlastností. Druhá věc jsou osobní preference. A třetí věc je úspěšné zacílení na skupinu zákazníků a umění prodat (Mohu vyrábět sladké tmavé pivo, abych uspokojil většinu žen, které mají rády sladké - podotázka:Má i většina z této většiny žen ráda pivo a jaké?), mohu vyrábět hořké tmavé pivo - pokud pro něj úspěšně najdu cílovou skupinu zákazníků, apod. To, že někdo (Malakinem zmíněný Budvar, Chotěboř) nevyrábí pro nejmasovější poptávku, neznamená, že to je špatně. Tento argument by (a to by určitě Malakin nechtěl) znamenal, že pokud největší poptávka je po úspěšně zpropagovaném pivu Gambrinus, všichni kdo se nesnáží takovou výrobu a marketing napodobit, nepochopoli situaci(!!!). Na trhu, a platí to u všech výrobků a služeb, je vždy nabídka pro nejmasovější poptávku a nabídka pro užší okruh spotřebitelů. Umění prodat je další věc. Šlo by tedy asi souhlasit s tím, že pokud chci zaujmout většinu žen, pak se budu orientovat ve výrobě na sladké. Ale to už se opakuji.

---

napsal(a): PetrV [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

sobota, 28. listopad 2009
20:02

to PetrV: a to plati obecne, nebo jen v male ceske kotline? Nerad bych se pletl, ale ve svete tmavy lezak a podobne verze moc casto potkat nelze. To spis clovek narazi na stouty a jina tmava piva, treba i neejlovsky horka...

a proto to Malakin postavil tak, ze vlastne on jediny tomu rozumi a zminovane pivovary jsou bridilove...

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

val

sobota, 28. listopad 2009
21:07

to PetrV: "...ženy jsou více na sladké, je to dáno evolucí, geneticky..." Je to dáno tím, že cukry jsou vydatným zdrojem okamžitě využitelné energie, což jest nezbytně důležité pro ženu a hlavně její potomstvo (ze stejného důvodu - rychlá energie - chutná sladké i všem ostatním, u žen je to jen víc exponované). Hořká chuť jako taková je pro většinu lidí nepřílíš vábná proto, že většina přírodních (rostlinných) jedů je hořká, jedná se tudíž o obranný mechanismus. Důvod, proč je spousta chlapů schopna tolerovat, ba dokonce nalézt zalíbení v hořké chuti je možná ten, že případná otrava a smrt ženy by měla pro potomstvo, potažmo kmen, nedozírné následky, kdežto muži jsou snadno dostupní a lehce nahraditelní
---------------------------------
Zpráva byla upravena 28.11.2009 ve 21:08:47

---

napsal(a): val [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
05:47

to PetrV: Hezky řečeno, klobouk dolů. Je holt vidět, že o českém pivu a jeho konzumentech něco víš.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Jarda

sobota, 28. listopad 2009
15:21

Malakin pátek, 27. listopad 2009 21:04 Ad tmavé pivo: Tmavé pivo vždycky bylo, je a bude pivem určeným hlavně pro ženy. Alespoň v podmínkách ČR.
Malakine, tmavé pivo obvykle ženám více chutná, protože bývá sladší. Ne vždy, ale často. Ale to je vše. V opačném případě by byl pivovar u Fleků prvním dámským klubem v historii, protože tam se snad jiné než tmavé ani nikdy nevařilo.

---

napsal(a): Jarda [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
08:50

to Jarda: Občas mají na čepu i zkyslé pivo, ale barva je černá, v tom máš pravdu.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

jiri.kana

sobota, 28. listopad 2009
11:55

Aj vy malověrní, popatřete do Malakinovy pivní bilble! Zde, v druhé knize, žalmu 15, jest psáno: Tmavé pivo vždycky bylo, je a bude pivem určeným hlavně pro ženy. A hluboce se nad sebou zamyslete, neboť dále stojí psáno: Mimo je tak pouze ten, kdo si toto nechce připustit.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 28.11.2009 ve 11:55:57

---

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Moro

sobota, 28. listopad 2009
12:47

to jiri.kana:
Amen a Haleluja

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

sobota, 28. listopad 2009
14:13

to jiri.kana: No vidis, a ja si porad myslel, ze je tam napsano...Nepoblijes blizniho sveho, i kdyby jsi pivo ejlovske horkosti pozrel...

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

píra

sobota, 28. listopad 2009
10:12

Já preferuji hořká černá piva. Budvar je na mně moc sladký. Je ovšem možné, že se to změnilo, už jsem ho několik let nepil. Když v některé hospodě čepují černé, hned si ho dám, ale nesnášim ty oslazený břečky (např. Rohozec, Klášter...), které některé pivovary vaří pro ženský, protože pořád žijí se zastaralou představou o ženském pivu. Mylim, že nejsem žena
Škoda, že na BB nejsou statistiky o světlém a černém, to by se vidělo. Dřív mi nejvíc chutnal Dudák, ten už ale také zesládl. Teď je mým favoritem Kocour, někdy Herold, sv. Ján, Lipan, Permon...
Z cizích jsem v poslední době pil například zajímavé pivo z pivovaru Bracia v Anglii. Tolik různých chutí v jednom doušku mohou bohužel naše piva jen závidět.A rozhodně nemyslim sladkost a hořkost.

---

napsal(a): píra [Odpovědět]

Moro

sobota, 28. listopad 2009
09:05

HiHi, to je mi prima diskuse. Tak tedy:
- Omlouvám se Terezovi, že i já jsem jej považoval za ženu (pravdou je, že mám kamaráda Máňu a je to chlap, jak hora).
- Pro Dwarfa - taky nežeru rajčata.
- Pro Sikiho - taky mám rád vychlazená piva a Michale, Ty si teda škaredá baba
- Pro Malakina - oponent není nepřítel, je to jen člověk s jiným názorem. Proboha, ale psát, že správné černé pivo není hořké a je zrovna takové a takové a takové??? Výrobci mají svoje tendence a vyvíjejí a experimentují a chtějí se odlišit od ostatních a upoutat konzumenty. Odpusť, ale Tvůj příměr se sběrateli je přinejmenším úsměvný. Nejsem vědma, ale na Tobě jednou udělá kariéru nějaký psychoanalytik.

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Malakin

pátek, 27. listopad 2009
21:04

Ad tmavé pivo: Tmavé pivo vždycky bylo, je a bude pivem určeným hlavně pro ženy. Alespoň v podmínkách ČR. Mimo je tak pouze ten, kdo si toto nechce připustit. Že se třeba Budvar s Chotěboří chovají v rozporu s tímto axiomem, je samozřejmě jejich věc, ale pak se taky nemohou divit, že se ochuzují o zákazníky z řad něžného pohlaví či těch, kteří tmavá piva právě kvůli nižší hořkosti vyhledávají. A chlapi milující tmavá piva? Kolik jich je? Osobně ve svém okolí neznám žádného. Pár jich sice tmavé pivo zkusí, ale nikdy u něj nezůstanou dlouho. Je to pro ně prostě pivo na chuť, ne na běěžné pití. A o tom to je...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 27.11.2009 ve 21:21:10

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
21:43

to Malakin: Já osobně tmavá piva také nevyhledávám, ale asi je to chyba, protože byly časy, kdy jsem mimo Březňáku nevyhledával vůbec žádná. Až Fanda Richter mi otevřel oči a já zjistil, že nejen Březňákem je člověk živ. Stejně tak dnes přistupuji i k tmavým pivům. Ne každé musí být sladké a ne každá žena má sladká piva ráda... Je to opravdu individuální. Tady probíhají debaty typu, která žena je na které pivo....moje žena je třeba na prachy a taky si nestěžuji

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Moro

pátek, 27. listopad 2009
22:23

to Malakin:
Malakine, Malakine - proboha zamysli se nad sebou a nedělej se svých závěrů postuláty. Všiml jsem si, že Tě často baví stát osamocen proti větru názorů jiných. Je to Tvoje věc a já Ti jí neupírám. Na ostrou reakci paní od piva jsi odpověděl stejnou mincí a přitom sis to vyložil dle sebe. Trošku tolerance bych od Tebe jako největšího přispěvatele na PI čekal.

PS: Můj bratr preferuje tmavá piva a zkus mu jít říci, že je ženská A budu Ti jmenovat další a další, takže dělat celorepublikové závěry na základě malého vzorku - s tím se Ti vysměje každý statistik.

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Malakin

sobota, 28. listopad 2009
01:51

to Moro: To víš, jsem zvyklý jít proti většině co se podvodů a kšeftování v pivním sběratelství týče a to je úplně jiná liga než nějakých pár nesouhlasných názorů zde na PI...

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Dan

pátek, 27. listopad 2009
22:34

to Malakin:
Nerozumím tomu proč zrovna Budvar a Chotěboř se chovají v rozporu s tím, že by černé pivo bylo určeno pro ženy. Už to tu bylo řečeno, ale ženy, stejně jako muži, mají různé chutě.
Takže některé mají raději sladší, jiné naopak hořčí.
A pokud vím, tak většina žen si například vůbec nesladí kávu, narozdíl od mužů...
Je to stejný nesmysl, jako by někdo napsal, že bílé víno je pro muže a červené pro ženy...

---

napsal(a): Dan [Odpovědět]

Malakin

sobota, 28. listopad 2009
01:44

to Dan: Když už si dám jednou za čas kávu, tak si do ní taky nedávám cukr, ale nahradím ho - podobně jako téměř všechny ženy - mlékem.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Dan

sobota, 28. listopad 2009
14:22

to Malakin:
Dobře, je to ale všechno o individuálních chutích každého jedince.
Já si například kávu sladím dost a mléko dávám zcela vyjimečně.

Rozhodně nelze nějak "škatulkovat" co je pro koho určeno. A u piva to platí možná dvojnásob.
Trochu bych si tipnul, že starší ženy by mohly vyhledávat sladší piva. Moje babička, si do černého piva přidávala ještě kostku cukru... Bohužel nevím, jakou tehdy to pivo mělo hořkost, ani co to bylo za pivo. Tehdy jsem měl ještě jiné "starosti"

---

napsal(a): Dan [Odpovědět]

Dan

neděle, 29. listopad 2009
00:43

to Luděk:
Tak to jsi mi přesně připoměl zážitky z dětství. I já jsem občas chodil dědovi pro točené, někdy i sousedovi, zase s jejich dětmi. Chodili jsme rádi, protože jsme dostali nějakou tu kačku od cesty. A když jsme si cestou z hospody trochu ochutnali, tak jsme nechápali, že to dospělí můžou pít, když je to tak odporně hořké. A tak jsme to hned zajedli nějkou laskominou, kterou jsme si v hospodě koupili, třeba kokosovým sukem, nebo hořickými trubičkami, za jednu Kčs a spravili si tak chuť...

---

napsal(a): Dan [Odpovědět]

Dwarf

pátek, 27. listopad 2009
22:38

to Malakin: ani jeden z mých nejbližších kamarádů nežere rajčata, znamená to pak, že chlapi obecně nejsou na rajčata? pak asi nejsem chlap... (a ještě ke všemu - tmavá piva piju rád)

---

napsal(a): Dwarf [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

sobota, 28. listopad 2009
01:10

to Malakin: jo jo jo, jak se to kdysi rikalo? Se Sovetskym Svazem na vecne casy a nikdy jinak? Toz tak (cr RH)

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

jiri.kana

sobota, 28. listopad 2009
11:56

to Malakin: Hele, Marku, kdybys napsal, že "pyj vždycky byl, je a bude nástrojem určeným hlavně pro ženy", dalo by se uvažovat o tom, že na tom něco může být.

---

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Roman Holoubek

sobota, 28. listopad 2009
16:40

to jiri.kana: Tak docela pravdu Jirko nemáš. Dovolil bych si oponovat. Pyj je apriori pro muže, protože jim umožňuje chcát ve stoje a nemusí si 5x za jednu návštěvu hospody utírat pod sebou prkýnko.

---

napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]

bořek

pondělí, 30. listopad 2009
16:54

to Malakin: Takže podle tebe světlé musí být hořké a tmavé sladké-strašný názor na chemika

---

napsal(a): bořek [Odpovědět]

karl2

pátek, 27. listopad 2009
15:25

toz dal jsem si v tydnu k obedu krouzkovany budvar v budvarce na praze 6, dobre to bylo, posledne (rok dva zpatky) me nijak neoslovil. o tom, ze by bylo cerne pivo pro damy, jsem vskutku jeste neslysel Inu, co clovek, to nazor, to reditel zemekoule

Jinak cerny budvar mam rad (Karel Cernoch, RIP).

---

napsal(a): karl2 [Odpovědět]

LiborP

pátek, 27. listopad 2009
14:59

to Energetik:
Taky si přidám, nechápu, kde ctěný Malakin přišel na kritiku černého budvarovského piva. Budvar tmavý je jedno z mála dobrých tmavých piv v ČR. A už bůbec není jen pro ženské. Osobně preferuji, tak jako má žena, černé pivo založené na barevných sladech, které se právě vyznačujě příjemnou kávovinovou hořkostí. Narozdíl od sladkých břeček dobarvovaných kulérem nebo karamelem. Tady nelze než se zamyslet a doporučit panu Malakinovi spíše kofolu.

---

napsal(a): LiborP [Odpovědět]

tereza

pátek, 27. listopad 2009
14:18

to Malakin: Drahý "profesore všech věd pivních". Pracuji v pivovarství více jak 35 let a jsem zapřisáhlým nepřítelem exkursí. Víte proč - nemá to s bezpečností práce pranic společného.
Na dvůr přijde skupina žíznivých "Blbů", keří se už na varně zeptají, jestli to můžou pít, přstože výklad jasně praví, že se tu děje něco, co s pivem má zatí pramálo společného.
Pak upozorníte skupinu na to, že vcházíte do spilky, kde jsou otevřené kvasné kádě a tudíž je zakázáno kamkoliv sahat. První blbec okamžitě vrazí špinavé pracky do první kádě, kterou uvidí a tím pro ně z mého pohledu exkurse končí. Prostě debilům ukazovat puivovar neleze - a můžete na to mít názoe jaký chcete, ze mě mluví dlouholetá praxe s takovými návštěvníky.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
14:31

to tereza: Já mám ty samé zkušennosti s exkurzemi. Bohužel se vždycky v každé skupině najde někdo podobný. Jen bych volil vhodnější slova. Druhá věc je, co si o takových lidech myslím...Ale jinak s Vámi souhlasím.

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Moro

pátek, 27. listopad 2009
14:49

to Pavel R.:
Já to pochopil a slova jsou dost výstižná. Děkuju Tereze za názor "z druhé strany". I mně při návštěve jednoho našeho pivovaru, vadila horda hulákajících přiopilých západních sousedů a spilku nám ukázalali z výše uvedených důvodů přes sklo.
Vadilo mi i to, že průvodkyně byla studentka s nabiflovaným textem, takže pokládat otázky nemělo valného významu.

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
14:54

to Moro: Také jsem o uzavření spilky za sklo přemýšlel, ale nebylo to reálné. Nikdo si nedokáže představit, kolik bordelu do piva zanese jedna exkurze...

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Moro

pátek, 27. listopad 2009
15:05

to Pavel R.:
Budete se divit, ale tady na PI je spousta lidí, co to ví. Je mi jasné, že nemůžete poznat, kdo jde do pivovaru "za věděním" a kdo volí pivovar jako dobrý úvod opíjecí akce.

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Moro

pátek, 27. listopad 2009
15:14

A snad ještě jeden můj osobní názor - je dobře, když sem chodí (nejen číst)přispívat lidé z pivovarů. Já se tady dovídám postřehy i informace, které se nedočtete v žádné encyklopedii. Možná by bylo dobré se registrovat (jako třeba Roman Holoubek, kterého si moc vážím). Nejsme přeci jen kritici a kritizovaní. Spojuje nás láska k pivu (dopr*** - to jsem patetický )

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
17:41

to Moro: Pokud máte na mysli moji registraci na PI, tak o tom jsem už jednal s Chodym. Snad rozumím pivu víc než PC a on mi poradí

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Míra

pátek, 27. listopad 2009
22:02

to Pavel R.:
Málokdy se lidé nenechají uhlídat, často neposlouchají, myslí jen na sklep, ale nic zásadního neprovádí.........

---

napsal(a): Míra [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
22:06

to Míra: Jak kdy. Říkám, že je to individuální přístup jednotlivců a ti neukáznění kazí zážitky dalším exkurzím. Každý pivovar se nějak brání. Já osobně preferuji kukandu přes okno.

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Jan

sobota, 28. listopad 2009
05:56

to Pavel R.: To znamená, že v Mutějovicích "exkurze" pouze přes okno?

---

napsal(a): Jan [Odpovědět]

Pavel R.

sobota, 28. listopad 2009
10:20

to Jan: Byl bych pro, určitě v době hlavního kvašení, protože spilka není bohužel oddělena od ostatního prostoru. Alespoň zatím... Mimo dobu hlavního kvašení samozřejmě pivovar bude přístupný. Ale poslední slovo bude mít stejně majitel.

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Chody

pátek, 27. listopad 2009
17:53

to tereza:
No a hlavně z Vás mluví arogance a opovrhování jinými lidmi. Jinak bych prosil jen o jedno zveřejnění Vašeho názoru...

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

tereza

pátek, 27. listopad 2009
23:41

to Chody: Příteli, arogance čiší pouze z níže uvedeného příspěvku páně Malakina. Já neosočuji nikoho, ze mě mluví jen smutek, protože pořád je ještě pravidlem, že z deseti exkurzí jde osm do pivovaru jen proto, že si myslí, jak lacino přijdou k pořádné opici. Věřte, že za tu řadu let s tím zkušenost mám a bohužel se situace nelepší.
P.S. Malakine, nejsem dáma, jsem pán a řada lidí z oboru mě pod touto přezdívkou dobře zná. Tak jak Pavel R. se nemusí podepisovat a já dobře vím, o koho se jedná.... Dej Bůh štěstí.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
23:47

to tereza: Já se dneska díky Chodymu aspoň zaregistroval Ale radši fakt vyrábím pivo než tukám do klávesnice

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
23:51

to tereza: A ta přezdívka mi fakt nic neříká...

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Malakin

sobota, 28. listopad 2009
01:27

to tereza: Ať už jste chlap, ženská nebo nevyhraněná osobnost, pořád sem pletete něco, co se Budvaru už hezkých pár let netýká - problém možné kontaminace mladého piva na spilce. Kdyby tam totiž měli otevřené kádě, mohli bychom o tom nějak diskutovat, ale jelikož tam mají uzavřené spilky, vážně není o čem mluvit. A problémy vašeho pivovaru s exkurzenty mě vskutku příliš nezajímají, neboť jsou to vaše problémy, které si musíte vyřešit sami. Otázkou však zůstává, zda je zasklení spilky tím správným řešením. Spilka je totiž obvykle jediným místem pivovaru, kde člověk může něco z výroby vidět. A proč se ochuzovat o jednu z posledních výhod, kterou prohlídky v malém pivovaru v porovnání s těmi velkými mají? Jen proto, že někdo nedokáže někoho uhlídat?

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Malakin

pátek, 27. listopad 2009
20:54

to tereza: Vážená paní od piva, než začnete míchat hrušky s jabkama, nejdříve byste se měla naučit pořádně číst. O spilce se totiž ve svých komentářích vůbec nezmiňuju, tak nevím, co ji sem pletete. Člověk s mozkem totiž ví moc dobře, jak se na spilce chovat. A že do vašeho pivovaru pouštíte lidi bez mozku, za to já vážně nemůžu. Nebo že by nějakástudentka s nabiflovaným textem nedokázala umravnit pár pivních turistů?

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Pavel R.

pátek, 27. listopad 2009
21:23

to Malakin: Možná paní Tereza míchá hrušky s jablky...ale když pivovarskému někdo řekne: jde exkurze, první co se mu promítne hlavou je to, jak si koupou ruce v kádích nebo jak nějaký umělec otevře vzorkovací kohoutek a pod. Dokud provádění exkurzí zajišťovala výroba, bylo vše v poho, když vznikla exkurzní trasa s průvodcem/kyní, začal jsem šedivět. Někteří návštěvníci se prostě uhlídat nedají a darmo jim mluvit do duše...A tací to právě kazí těm slušným. Ale jako výrobák se držím toho názoru, aby se návštěvníci nemohli přiblížit k otevřenému kvašení, třeba i za cenu kukandy přes sklo. Nevím jaké zkušennosti s návštěvníky pivovaru máte Vy jako výrobák a hlavně jaké s MiBi piva po takových exkurzích.

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

Pavel R.

sobota, 28. listopad 2009
00:39

to tereza: Takže se omlouvám za tu paní
---------------------------------
Zpráva byla upravena 28.11.2009 ve 00:40:50

---

napsal(a): Pavel R. [Odpovědět]

sv.Václav-Karlovy Vary

pátek, 27. listopad 2009
02:26

Pan sládek Tolar se vyhnul odpovědi proč je část sladu nahrazována řepným cukrem.V pivovarnictví je to stejné jako s přidáváním cukru a vody při výrobě vína nebo při výrobě ovocných pálenek slivovice, meruňkovice a ostatních, vždy je ekonomicky výhodnější získat líh z řepného cukru. Je to vždy na úkor kvality, zvláště pak u piva, kdy se pak nižším sypáním ječmene snižuje chlebnatost piva a pivo je řídké.

---

napsal(a): sv.Václav-Karlovy Vary [Odpovědět]

sv.Václav-Karlovy Vary

pátek, 27. listopad 2009
01:57

Bolesti hlavy po požití čtyř a více Budvarů 12 nebo karlovarského Dukátu 12 bývávaly již za komančů, je zajímavé, že u 11 Karla IV.to nebývalo. Nedalo mi to a zeptal se na příčinu bolestí hlavy obchodního sládka ing.Pavla Průchy z PP, cituji :Nepříjemné pocity v hlavě po požití některých piv není důsledek zbytkových cukrů, ale přítomnost vyšších
aromatických alkoholů, které lidský organismus nedokáže rychle odbourat, neboť na ně není zvyklý.
(např. 2-fenylethanol nebo isopropylalkohol) Přestože jsou jejich koncentrace řádově v mg/litr, způsobují
popisované nepříjemnosti.
Z odpovědi je patrné že se to vyskytuje jen u některých piv a asi to souvisí s technologií výroby.

---

napsal(a): sv.Václav-Karlovy Vary [Odpovědět]

Pavel

pátek, 27. listopad 2009
01:37

to Malakin: Kdo by se chlubil že cpe vodu do piva...

---

napsal(a): Pavel [Odpovědět]

swooper

čtvrtek, 26. listopad 2009
21:29

Pěkný rozhovor, i když už je vidět zkušenost pana Tolara a některé odpovědi jakoby politickému nicneřeknutí, nebo poloodpovědi podobali.
Ad Budvar Tmavý: to beru jako nejlepší naše tmavé pivo(po něm Bakalář...), a to práve pčo jeho hořkost a výraznou karamelovou vůni, kterou ve mě dostupných českých produktech postrádam....
Ad bolení hlavy: naposled na jihu Čech mi po něm taky hlava bolela, asi je tam cosi magického )
a Ad vstřicnost českým pivovarům odpovědět nebo něčeho se zůšastnit : když sem rozesílal maily kvůli diplomce o sudovací lince tak asi ze 43 obeslaných odpovědělo 12 takže ca 25% což je dle vedoucího práce velký úspěch
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.11.2009 ve 21:30:30

---

napsal(a): swooper [Odpovědět]

Malakin

pátek, 27. listopad 2009
00:21

to swooper: Cílovou skupinou tmavého jsou ženy a právě proto nemůže být hořké, což v Budvaru, ale třebas i v Chotěboři, bohužel, dosud nepochopili. Jinak tmavého Bakaláře jsem letos zkoušel několikrát a zatímco v březnu to bylo luxusní pivečko, teď už se to naopak nedá pít. Škoda těch výkyvů na chuti.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

tomino

pátek, 27. listopad 2009
07:42

to Malakin:
"Cílovou skupinou tmavého jsou ženy a právě proto nemůže být hořké"...
Tahle věta mi přijde jako velká hloupost.

---

napsal(a): tomino [Odpovědět]

Petr

pátek, 27. listopad 2009
08:07

to Malakin: Cílovou skupinou tmavého piva jsou ženy? To si vůbec nemyslím. To jsi spíš něco nepochopil ty

Ad bolesti hlavy: Jako vystudovaný (bio)chemik bys měl aspoň tušit, že to není chmelem. Mně teda hlava nebolela ani po osmi budvarech, jestli nebude pes zakopán jinde.

Ad exkurze: slyšel jsi někdy něco o bezpečnosti práce atd.? Že 99% lidí nestrčí ruku/nohu/hlavu tam, kam nemá neznamená, že to jeden blbec ze sta neudělá. Vzít si to na triko? Zapni hlavu, mladíku...

---

napsal(a): Petr [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
05:18

to Petr: Ano, chmel a látky v něm obsažené obecně bolesti hlavy nezpůsobují, ba naopak, některé vědecké studie hovoří o opačném účinku, jak je tomu však s degradačními produkty (metabolity) těchto látek, tak to vážně netuším, neb jsem se touto problematikou nikdy nezabýval a určitě zabývat nebudu, protože na to nemám čas, ale mile rád si tebou zpracovanou rešerši, když jsi takový chytrák, rád přečtu a určitě nejen já. Můžeš začít např. informacemi o toxicitě těchto látek a jejich produktů, letálních dávkách, příp. o jejich škodlivém (o tom blahodárném se víceméně ví, ale můžeš se o tom také zmínit) vlivu na lidské zdraví. No a když už v tom budeš, můžeš své review rozšířit o informace o náhražkách chmele a hořkých látkách v nich obsažených. Zde mě zajímají zejména poslední studie o karcinogenitě puškvorce, ale i jiné věci. Nechám to na tobě.

P.S.: Nechce se mi věřit tomu, že za ony bolesti hlavy po konzumaci Budvaru mohou jenom vyšší alkoholy, resp. přiboudlina. Že by na to pan Tolar za těch 45 let, co se v Budvaru pohybuje, nepřišel? Nebo snad na to přišel, ale nedokázal to vyřešit? Copak nezkoušel nějaký jiný kmen kvasnic či tak něco?
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 06:06:00

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Henri

pátek, 27. listopad 2009
08:28

to Malakin: Že cílovou skupinou pro tmavé pivo jsou ženy, to považuji za pěknou hloupost a nevyspělost, nebo lépe řečeno přetrvávající zaostalost (díky létům minulým) našeho pivovarnictví, pivní kultury a z toho pramenících předsudků. Takové pěkně hořké tmavé pivo, vyrobené z těch správných sladů a bez různých kulérů a doslazovadel, to je lahůdka. A pivo pro ženy, jak už se zde diskutovalo, to je také pěkná pitomina. Jako má každý muž jiné chutě, tak je tomu stejně u žen.

Pověsti o bolestech hlavy po Budvaru jsem slýchával již před rokem 1989. Já osobně jsem ale nikdy bolest hlavy po konzumaci Budvaru necítil, to hlavně v minulosti, protože nyní Budvar moc nepiji, ale pochybuji, že by se v tomto směru něco změnilo.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 27.11.2009 ve 08:36:58

---

napsal(a): Henri [Odpovědět]

Dan

pátek, 27. listopad 2009
09:34

to Malakin:
Proč by cílovou skupinou pro černé pivo měly být ženy? Znám plno mužů, kteří pijí alespoň občas černé pivo. Ostatně stačí se podívat v jakékoliv hospodě, kde točí černé, kolik mužů si ho dává. A proč by nemohlo být hořké? Moje žena například dává přednost hořčím pivům. Já si také občas dávám tmavé.
Tmavý Budvar není vůbec špatný.
Někomu chutná hořčí, někomu sladší a je úplně jedno jestli jde o tmavé nebo světlé.
Tak nevím, co v Budvaru nepochopili...

---

napsal(a): Dan [Odpovědět]

jiri.kana

pátek, 27. listopad 2009
10:14

to Malakin:Kurňa, jak jsi přišel na to, že cílovou skupinou pro černý pivo jsou ženy??? To je stejná kravina, jako že cílovou skupinou pro Kozla jsou domácí kutilové.

---

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Roman Holoubek

pátek, 27. listopad 2009
10:54

to jiri.kana: Ha,ha

---

napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

pátek, 27. listopad 2009
11:23

to Malakin: Aaaa, pan Profesor zase poucuje....Marku, kdyby jsi aspon napsal, ze si myslis, ze cerne pivo je pro zensky, ale hned tvrdit, ze to v Budvaru(a Chotebori) nepochopili, to je docela sila.

Co kdyz to chteji mit jinak, nechteji mit sladkou cernou vodu, ale neco, co ma svoji chut? a opravdu jsou tu lidi, kteri
horka piva muzou, i kdyz maji nedej Boze "ejlovskou" horkost, ze.

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

Malakin

neděle, 29. listopad 2009
05:39

to Honza Svetpiva.cz: Honzo, nechceš se namísto komentování nečeho, čemu coby nePIVAŘ nerozumíš, věnovat raději zvelebování svého serveru, tj. opravám pravopisných chyb a psaní článků, pardon, přepisování tiskových zpráv a e-mailů, kterým dodáš krátký úvod a závěr a děláš z toho hlavní články? A co třeba kocouří web, který je uváděn téměř na všech vašich etiketách? V dubnu jsi v jednom ze svých komentářů psal, že ti do spuštění zbývá týden, je však téměř prosinec a stále nic, ani jednoduchá úvodní stránka, kde by bylo naznačeno, že je web ve výstavbě. Copak tě baví být pořád "tím Kočkou", na kterýho není žádný spoleh, kterej jenom slibuje, ale skutek utek?
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 05:44:14

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

neděle, 29. listopad 2009
13:15

to Malakin: me bavi Tve ubohe vypady proti me i kdyz Tve zavery a nicim nepodlozena tvrzeni jsou mnohem veselejsi

nepivar kvuli cemu? Ze nemam omezeni videni sveta jak Ty, radoby "narocny" pivar? Zed tu nevytrubuju neco, co nemam overeno? ze tu kazdemu neradim, co ma nebo co by mel delat?...

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
13:36

to Honza Svetpiva.cz:
No já si také myslím, že člověk, co má průměrnou "spotřebu" necelé půlpivo za den má s pivařem pramálo společného. Možná je "pivomilec", ale pivař v žádném případě
No a v tom ostatním v tomhle příspěvku má Marek, bohužel, taky pravdu...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 13:38:31

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

tereza

neděle, 29. listopad 2009
13:45

to Chody: Pánové, myslíte si, že pivař je pouze ten, kdo do sebe naleje denně dvacet "G"? Myslím si a celý svůj profesní život to i tvrdím, že jsem -li pracovníkem pivovaru, nezanmená to, že jsem alkoholik. Pro posouzení základních senzorických parametrů piva mi stačí 100 ml, tedy i ten půllitr denně, jako Honzovi.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
13:59

to tereza:
O půllitru piva denně nebyla žádná řeč. Já chápu, že pracovník pivovaru nemusí být žádný pivař.
Na lidech, kteří posuzují senzorické vlastnosti z deci piva by pivovary dlouho nepřežily. A tito lidé nikdy nebudou pivaři...
Mezi výrazy pivař a alkoholik bych nedával rovnítko.
A uvědomte si, že je rozdíl hodnotit pivo po 100ml, po 0,5l nebo po deseti pivech.
Když pivo hodnotí odborníci z malého množství vzorku, pak se nedivím, jak degustační soutěže dopadají...

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

neděle, 29. listopad 2009
14:01

to Chody: Hele Chody, to ze tam nepisu na BB vsechno, aby kvuli me nemusel Moro zapisovat porad nova piva, to je spatne(kdyz jsem v zari degustoval v Denveru na nejvetsi pivni akci - ano Marku, a soucasne i propagoval ceske pivo, mozna Te to prekvapi, ale dost se na nej ptalo- ochutnal jsem na padesat piv, ktere nejsopis na BB nejsou)? Ze kvuli praci a ostatnim aktivitam chodim do hospody malo, ze spis degustuju je take spatne? ze zatim Ty a hlavne pan Profesor MAlakin jste tu na me vytahli info z BB je podle Tebe v poradku?(ja jen ze Malakin mel obavy, aby nekdo nezneuzival inforaci z BB ) Ze jsem delal propagaci ceskeho piva( a prubezne delam),az mi tu Malakin pise, ze bych si mel za domenu Pivar dat jinou koncovku? atd...Mate tedy s Malakinem definici pivare, ceskeho pivare, pripadne jinych skupin?

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

tereza

neděle, 29. listopad 2009
14:11

to Honza Svetpiva.cz: Zdravím Honzo, obhajoba je zbytečná, neb stejně záleží na tom, zda velký INKVIZITOR Malakin palec zvedne nahoru, či sklopí dolů a pak budeš veřejně souzen.....

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
14:13

to Honza Svetpiva.cz:
Že si na BB nezadáváš všechna piva je Tvoje právo. Pokud nechceš, aby někdo věděl, co kde vypiješ, pak si na BB nezapisuj, nikdo Tě nenutí. Pokud zapisuješ, nemůžeš se divit, že Tvá data někdo vytáhne. Si myslím, že Moro by Ti rád zadal další nová piva. V tom se nemusíš žinýrovat. Otázkou je jak velká piva jsi v Denveru ochutnal. Pokud to byly např. decky, asi bych značky nechtěl zadat, ale zapsal bych si jako Jiná značka v přepočtu na půllitr.
Pivař dle mého opravdu není člověk, co jen degustuje, od toho jste si vymysleli třeba toho "pivomilce".

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Moro

neděle, 29. listopad 2009
15:01

to Honza Svetpiva.cz:
Honzo - zadávání piv na BB je můj koníček, někteří ani netuší, kolik se toho zvím při vyhledávání informací o nich. Dělám to jako většina z nás, protože mě to baví, protože moje ekonomická situace mi nedovoluje cestovat po světě a ochutnávat a poznávat, ač by mě to moc bavilo..
Stačí mi poslat e-mail s požadavky (název + pivovar +www) a já se s tím rád poperu. Moc rád!

---

napsal(a): Moro [Odpovědět]

val

neděle, 29. listopad 2009
14:01

to Chody: Já mám průměrnou spotřebu 1,75 piva za den. Jsem pivař? Nebo jen pivomilec? Nebo něco jiného? Žádám o poskytnutí normovaných tabulek, ať vím, kam patřím, kde je mé místo v pivním světě

---

napsal(a): val [Odpovědět]

Chody

neděle, 29. listopad 2009
14:14

to val:
No měl bys trochu přidat

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Weetek

pátek, 27. listopad 2009
11:32

to Malakin: Cílovou skupinou tmavého jsou ženy ??? Radši jsem se odskočil na toaletu přesvědčit, ale pohoda, je tam Takže zase jen šplecht pivního nacionalisty...

---

napsal(a): Weetek [Odpovědět]

Trhac

pátek, 27. listopad 2009
11:38

to Malakin: Myslím, že spousta žen si dá taky klidně hořčí pivko...A tmavý Budvar je podle mně jedno z nejlepších, právě proto, že není tak moc sladké jako většina našich tmavých, takže si s chutí dám i víc než jedno....

---

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

Energetik

pátek, 27. listopad 2009
13:15

to Trhac: souhlas, moje zena zasadne a jedine preferuje horke pivo...

---

napsal(a): Energetik [Odpovědět]

siki

pátek, 27. listopad 2009
15:26

to Energetik: Každej to má jinak, já mám zase radši vychlazené

---

napsal(a): siki [Odpovědět]

siki

pátek, 27. listopad 2009
15:25

to Malakin: Bože chraň, jsem žena uvězněná v mužském těle !!!!!

---

napsal(a): siki [Odpovědět]

Aleš Ondrůšek

pátek, 27. listopad 2009
21:55

to Malakin: Když ho budeš vařit jen několikrát do roka, tak se hold nikdy nepodaří dvě lautr stejné várky... Jinak mě Bakalář mile potěšil jak v černém, tak ve dvanáctce a nealku !

---

napsal(a): Aleš Ondrůšek [Odpovědět]

Malakin

sobota, 28. listopad 2009
02:02

to Aleš Ondrůšek: Nealko Bakalář v lahvi šel do dřezu hned po otevření a v točený podobě to za mě vylejval Venca Fialů z Pivních cest. Ale byla to zřejmě jedna z prvních várek, teď už to může být o něčem jiném.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

tereza

neděle, 29. listopad 2009
14:18

to Chody: Opět demagogická chyba, pochopil jste to přesně obráceně. "Pivař" je člověk, který je právě schopen posoudit ze vzorku 100ml, zda dle jeho názoru je pivo chutné, či ne. Těžko posoudím kvalitu piva po vypitém desátém kousku - to už jsem jen sprostý konzument, který vyplachuje hlavu. Pivo piju proto, že si chci pochutnat, ne proto, že se chci vylít jako kbelík.

P.S. Dnes jsem během celého dne vypil 3x ASAHI, 1X SAPPORO a 1X licenční GUINNESS z produkce pivovaru Chabarovsk (nic moc). Jen tak pro toho pivaře nepivaře.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

neděle, 29. listopad 2009
14:27

to Chody: Chody, ale ja do hospod, ci spise pivnic chodim. Holt ne tak casto jak Ty nebo Malakin, o to mozna vic degustuju. Mozna prave take proto, ze stravim vic casu na cestach.

Podle me pivar je spis ten, kdo si pivo vychutna a zajima se o nej, nez ten, kdo ho do sebe jen naleje...

a delat degustaci s pullitrama? nevim nevim, kolik vzorku by jsi byl schopen posoudit

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

Pavel

čtvrtek, 26. listopad 2009
19:59

S potěšením jsem si přečetl otázky a odpovědi. Jen mě zarazila ta věta o vzniku první Budvarky. U nás v UL je Budvarka již dlouhá léta ( ale jsem trošku sklerotik ). Chodili jsme tam již za komančů a pouze na pár pátků ji po roce 89 někdo přejmenoval na Tyršův dům.

---

napsal(a): Pavel [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 26. listopad 2009
19:58

to Josef Tolar: Mockrát díky za odpovědi. Sice jste mi skoro na nic z mých dotazů neodpověděl, ale dobře mi tak, když jsem tak zvědavý.

Ad fámy o bolesti hlavy po konzumaci vašeho piva: Když jsem byl loni na prohlídce vašeho pivovaru, tak nám paní průvodkyně tento fenomén vysvětlovala tím, že je to právě užíváním chmele namísto pelet či extraktu při výrobě vašich piv. Když pak z mých úst slyšela informaci o tom, že např. žatecký pivovar a mnohé minipivovary také používají jenom chmel a přesto po konzumaci jimi vyrobených piv hlava nebolí, byla v ouzkých a nevěděla, co na to říct... Co se vašeho vysvětlení týče, tak si myslím, že také nemáte pravdu, protože mě osobně hlava bolela již po třech zkonzumovaných Budvarech a to nejednou.

Ad moje kritika vašich výrobků: Lahvový Budvar piju čas od času, točený téměř vůbec, ale těsně před odesláním mých otázek jsem - abych byl trochu v obraze - udělal kontrolní ochutnávku a dopadlo to tak, jak popisuji. Z lahvových mě nejvíc oslovila desítka, z točených pak zmiňovaný kroužkovaný ležák. Rozdíly v chuti mezi lahvovým a točeným však byly natolik velké (v neprospěch točeného), že jsem nevěřil vlastním chuťovým buňkám. A hospodou - Budvarkou v Praze-Dejvicích - to určitě nebylo, protože pokud bylo např. v případě kroužkovaného ležáku mezi jednotlivými naráženými soudky pivní vedení proplachováno vodou, tak je špatné zacházení s vaším pivem v tomto podniku podle mě vyloučeno.

P.S.: Že je váš ležák vyvážen do více než 50 zemí světa skutečně neznamená, že je tím nej, co je u nás produkováno. O objemu exportu to vážně není. Měli jste prostě výhodu v tom, že jste byli ryze českým pivovarem, a také v předválečném věhlasu, čehož si byli centrální plánovači v dobách hluboké totality vědomi a viděli ve vás snadný zdroj přísunu valut. Kdyby si však usmysleli, že budou protěžovat jiný pivovar, mohlo to dopadnout úplně jinak a na vašem místě by dneska byl třeba Žatec, Litovel či chebský Starovar, tedy značky, které byly ve své době také velkým pojmem.

Ad zlidštění prohlídek vašeho pivovaru: Ano, máte pravdu v tom, že bezpečnost exkurzentů je na prvním místě, na druhou stranu každý myslící dospělý člověk by před vstupem do továrny měl vědět, jak se v ní má chovat a že nesmí chytat na nic, co by mu mohlo způsobit úraz. Viděl jsem nejeden pivovar a nejednu stáčecí linku v provozu a nikde se mi nestalo, že by nám to ukazovali z dálky či z výšky, abychom si neublížili. Maximálně nás upozornili na případná rizika a to je podle mě dostačující. Pokud se někde pracuje s louhem, tak do toho louhu samozřejmě nebudu chytat, pokud je někde mokro, tak budu samozřejmě dávat pozor na to, kam šlapu, abych případně neuklouzl. O dávání rukou do částí stáčecí linky asi ani netřeba mluvit. To totiž normální člověk vážně neudělá.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.11.2009 ve 20:34:07

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Pavel

čtvrtek, 26. listopad 2009
20:09

Nevím jak koho, ale mě nikdy po Budvaru hlava nebolela a nebolí. Ale s tím vyšším obsahem alkoholu také nesouhlasím ani chmel za to nemůže. Buď je to jen fáma, která vzešla od lidí co neumí pít nebo mám oplechovanou hlavu. A věřím, že to nebude ani tím, že se Budvar vyrábí cca kolem 15,5% původního extraktu a pak se řeže na filtraci HGB na výsledný produkt. Možná to bude i víc, protože si občas dám Budvar 16%.

---

napsal(a): Pavel [Odpovědět]

Michal

čtvrtek, 26. listopad 2009
21:01

to Pavel: Pochybuju, že tam používaj HGB, když v odpovědích stojí, že na 12° se používá výhradně hlávkovej chmel, tudíž z logiky věci vyplívá, že třeba na desítku bude i granulovanej, tak jak by mohli z jednoho piva ředit tyhle dvě? Nebo dělají dvě šestnáctky?

---

napsal(a): Michal [Odpovědět]

Pavel

čtvrtek, 26. listopad 2009
22:38

to Michal: To nevím, ale HGB používají určitě a snad jako jedni z prvních v republice. Ale nechci se hádat. Pan Tolar by to mohl upřesnit.

---

napsal(a): Pavel [Odpovědět]

Honza Svetpiva.cz

čtvrtek, 26. listopad 2009
23:08

to Pavel: No, me z nej hlava taky neboli. Holt predsudky , ktere lze vyvratit jen anonymni srovnavaci degustaci...

HGB maji, ale jedou na desetiny stupnovitosti kvuli setreni na danich.

---

napsal(a): Honza Svetpiva.cz [Odpovědět]

Pavel

čtvrtek, 26. listopad 2009
23:13

to Honza Svetpiva.cz: Každý tomu říká jinak...ale je to opravdu jen jejich věc. Jenom by neměli oblbovat konzumenty. Myslím že by se žádný pivovar neměl stydět za svůj technologický postup. Ale někteří radši mlží, teď nemyslím Budvar. A hlava z něj fakt nebolí.

---

napsal(a): Pavel [Odpovědět]

Malakin

pátek, 27. listopad 2009
00:13

to Pavel: No, při exkurzích se HGB rozhodně nechlubí, naopak tvrdí, že jej nemají, že nejsou jako ti druzí velcí, co nás šidí. A pak věř slovům o poctivosti.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

tereza

pátek, 27. listopad 2009
14:17

to Malakin: Drahý "profesore všech věd pivních". Pracuji v pivovarství více jak 35 let a jsem zapřisáhlým nepřítelem exkursí. Víte proč - nemá to s bezpečností práce pranic společného.
Na dvůr přijde skupina žízniových "Blbů", keří se už na varně zeptají, jestli to můžou pít, přstože výklad jasně praví, že se tu děje něco, co s pivem má zatí pramálo společného.
Pak upozorníte skupinu na to, že vcházíte do spilky, kde jsou otevřené kvasné kádě a tudíž je zakázáno kamkoliv sahat. První blbec okamžitě vrazí špinavé pracky do první kádě, kterou uvidí a tím pro ně z mého pohledu exkurse končí. Prostě debilům ukazovat puivovar neleze - a můžete na to mít názoe jaký chcete, ze mě mluví dlouholetá praxe s takovými návštěvníky.

---

napsal(a): tereza [Odpovědět]

siki

čtvrtek, 26. listopad 2009
19:20

A já mám dotaz na Chodyho. Zajímalo by mě, jestli už někdo odmítl tvůj návrh na tento on-line rozhovor.....

---

napsal(a): siki [Odpovědět]

Chody

čtvrtek, 26. listopad 2009
19:26

to siki: Oslovil jsem všechny "průmyslové" pivovary a zájem projevilo jen 8 z nich. Tím pádem většina odmítla...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.11.2009 ve 19:26:56

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 26. listopad 2009
20:17

to Chody: A počítal jsi do toho i Krušovice, které sice odmítly, ale namísto toho nás pozvaly přímo ke zdroji? A pak by do toho měl být započítán i Vyškov, neboť nám tu v létě na všemožné dotazy odpovídal přímo jeho ředitel.

Jinak je dost smutné, že se mnohé pivovary bojí do této podle mě nevšední akce zapojit. Chtít, abychom jejich pivo pili, to ano, ale abychom se mohli zeptat na to, co nás v souvislosti s nimi zajímá, ne. To je vážně smutné. Tak snad nám - zvědavým konzumentům - vyjdou vstříc alespoň minipivovary. Ty většinou nemají co tajit, i když jak kde.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.11.2009 ve 20:59:18

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Jan

čtvrtek, 26. listopad 2009
18:46

Mám stejný názor na kvalitu piva v 80. a 90.letech jako Marek. V té době, když jsem někde narazil na dvanáctku Budvar ( ať do bylo lahvové nebo točené), byl to pro mě skoro svátek. Postupně ale jsem měl pocit, že to už není to, co jsem o toho očekával. Bohužel teď, když vidím, že někde točí Budvar, tak si ho sice dám, ale s nostalgií vzpomínám na dávné časy.

---

napsal(a): Jan [Odpovědět]

Milan

neděle, 15. listopad 2009
15:31

Mám dotaz...

Dotazy, Milane, jen mailem nebo interní poštou. Přesto jsem Tvůj dotaz zařadil (Pozn. Chody)

---

napsal(a): Milan [Odpovědět]

Chody

neděle, 15. listopad 2009
14:49

Ještě do úterý 17. listopadu se můžete zasílat otázky na pana Tolara...

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Petr

úterý, 10. listopad 2009
19:55

doufám, že se zase Malakin nezeptá na nějakou kardinální blbost...jako zatím pokaždé...
Jinak velká poklona PANU pivovarnickému Ing. Tolarovi!

---

napsal(a): Petr [Odpovědět]

Chody

úterý, 10. listopad 2009
20:51

to Petr:
Zeptej se na něco sám.
Myslím, že Marek se nikdy na žádnou kardinální blbost neptal a takovéhle diskusní příspěvky bych tu ani mít nemusel, zvláště od člověka, který není schopen se ani zaregistrovat. Nebo je to někdo již registrovaný a pod Petrem se jen ukrývá
---------------------------------
Zpráva byla upravena 29.11.2009 ve 14:16:04

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

Felčar

úterý, 10. listopad 2009
22:23

to Petr:Malakin sice mívá někdy kardinálně blbé názory, nicméně dotazy mívá vždy pečlivě připravené a fundované.

---

napsal(a): Felčar [Odpovědět]

Njorloj

středa, 11. listopad 2009
09:29

to Petr: Od toho je přece ten rozhovor dělaný, aby se člověk mohl zeptat na nějakou blbost, těžko budeme s panem Tolarem rozmlouvat na úrovni chemických vzorců.

---

napsal(a): Njorloj [Odpovědět]

Malakin

středa, 11. listopad 2009
11:07

to Petr: Pár dotazů už v hlavě mám, teď už je jen převést do psané podoby. Každopádně jsem zvědav na tebe, zda budeš mít vůbec odvahu se na něco zeptat a pak čelit případné kritice... Jinak vzhledem k tomu, že už je tady těch Petrů víc, bylo by dobré, abys nějak odlišil svůj nick od ostatních. Člověk by aspoň věděl, s kým má tu čest.

---

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Petr

středa, 11. listopad 2009
18:32

to Malakin: Od svého jmenovce se distancuji, jak Tě chutnal ten Rauch? Snad jsi to přežil. Když tak napiš.

---

napsal(a): Petr [Odpovědět]

Chody

čtvrtek, 12. listopad 2009
10:16

to Petr:
Tak tak, odlišit se od jiných Petrů, na to je dobrá registrace

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]