Pane správče, musíte se víc snažit…
Reportáže z minipivovárků
Pane správče, musíte se víc snažit…
Tahle věta mi vždy vytane na mysli, když zaznamenám nějakou zmínku o dalešickém pivovaru, či jeho pivu. Jistě mi dáte za pravdu, že Postřižiny - film páně Menzlův z roku 1980 je nezapomenutelný, skutečná perla. A kolikrát jsem jej vlastně viděla, ani nevím. O to víc mne lákalo Dalešice navštívit a autentická místa shlédnout. Ač jsem v rámci jedné odborné exkurze shlédla obě elektrárny v nedalekém sousedství, na pivovar čas nezbyl. A jen tak „na skok“ si tam zajet? Dalešice jsou přece jenom trochu z ruky a dovolenou jsem v místním kraji zatím netrávila.
Kostel v Dalešicích
Nakonec mne „dostalo“ pozvání od (donedávného) zdejšího sládka, pana Štěpána Kříže. Ovšem od pozvání k realizaci návštěvy uplynulo i tak pár měsíců. Až jednoho březnového dne konečně vyrážím. Do Třebíče vlakem a do cílové destinace zbylých asi 20 km pak stopem, neb autobusů zde jezdí pořídku a zásadně nenavazují na vlak (což ostatně není jen zde). Od hlavní silnice je to k pivovaru asi 1 km přes městys Dalešice. Obec sice malou, leč starobylou (první zmínka ve 12. stol.), mj. s barokním zámkem, románsko-gotickým kostelem sv. Petra a Pavla a empírovou hřbitovní kaplí. Tím, co je ovšem v mém hledáčku teď, je pivovar.
Brána pivovaru
Pivovar s dlouholetou historií, která začíná pravděpodobně již koncem 16. století. Největší rozkvět je spojen se jménem významného rakousko-uherského podnikatele barona Antona Drehera, který koupil dalešické panství v roce 1882, jako svoji první akvizici v českých zemích. Pivovar pak rozšířil, zmodernizoval a zavedl průmyslový způsob vaření piva. Baron Dreher ho pronajímal různým nájemcům, posléze pak až do znárodnění v roce 1948, byl změněn v družstevní podnik.
Vlevo původní provoz, dnes muzeum, v průčelí nová varna
Definitivní konec nastal v roce 1977, kdy 19. srpna byla uvařena poslední várka a vzhledem k dožití technologie bylo rozhodnuto o uzavření tohoto neefektivního provozu. Areál krátkou dobu ještě sloužil jako sklad znojemského piva. A pak už se jej chopil „zub času“ (a vandalové). Ve chvíli spíš už „po dvanácté“ jej zachránili noví majitelé, firma Archatt, třebíčští architekti, zaměření na opravu památek.
Komíny
V roce 2002 tak mohla být uvařena první „novodobá“ várka. V dobách své největší slávy pivovar dosahoval výstavu 25 - 30 tis. hl za rok a vařil světlé výčepní 10°, světlý ležák 12° a černý granát 15°. V době současné je to asi 7 tis., s maximem 10 tis. hl.
Procházím branou, kudy jezdil filmový správce pivovaru na svém motocyklu značky Laurin & Klement a vstupuji do svatyně pana sládka.
Nová varna
Místnosti vévodí nová dvounádobová 50 hl varna. Ta stará byla v protější budově, kde byl původní provoz a dnes je zde umístěno Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví s historickými exponáty. Spilka je v dalešickém pivovaru otevřená, 2 nádoby po 50 hl a 4 po 100 hl. Pivo pak zraje v šestnácti ležatých tancích po 100 hl a třinácti stojatých po 20 hl. Pivovar odebírá slad z Bruntálu, chmelí granulemi ŽPČ a Sládka, kvasnice jsou z Budvaru.
Původní varna
A jaký je dnešní sortiment? Světlý ležák Dalešická jedenáctka, v podobě filtrované i nefiltrované, příjemně hořké pivo, výborné na zahnání žízně. Světlý speciál 13% Dalešické májové, nefiltrované pivo zlatavé barvy, plné a též příjemně hořké. Chutnalo mi ze sortimentu nejvíc. Tmavý speciál 13% Fledermaus, nefiltrované tmavé pivo, bez zbytečné nasládlosti, s vyšší chmelovou hořkostí. Příležitostně se v Dalešicích vaří speciály, např. 4x chmelený 12° světlý speciál, či Dubňák, světlá 12°, kdy se přidávají do tanku dubové hobliny. A nesmím zapomenout na polotmavý ležák Kouřící králík.
Bez komentáře
V areálu pivovaru, v prostorách bývalé sladovny je nyní Pivovarská restaurace. Můžete se zde i ubytovat, byť zdejší, stylový hotel není z nejlevnějších.
Další fotografie z Dalešického pivovaru naleznete zde...
[Jana Běhounková] [Zobrazeno 8351x] [12. květen 2014]
[Minipivovary] [comments: 10] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Adsense
4. listopad 2024
16:05
posted by: Inzerce
www.
čtvrtek, 15. květen 2014
09:22
to Dwarf: mě by ho tu nikdo neotisknul. Sem pro tento web nežádoucí osoba
napsal(a): www. [Odpovědět]
Prd
úterý, 13. květen 2014
12:47
V Dalešicích jsem byl vícekrát, naposledy vloni v listopadu a to "se vším všudy" a byl jsem velice spokojen. Jejich piva mě chutnají, pravdou ale je, že dříve (cca rok 2006) mě chutnaly víc, muzeum pěkné, nový provoz mě příjemně překvapil především velikostí sklepů (ty jsou asi starší), restaurace pěkná (i když naposledy jsme v rámci firemního večírku byli v sále, který byl takový neútulný) a vše korunovalo ubytování s výhledem na dvůr (dvorek). Přestože už bylo kolem třetí ráno a v osm jsme měli odjíždět, tak jsem se ještě asi půl hodiny kochal tím krásným pohledem. Upozorňuji ale, že ne všechny pokoje mají výhled na dvůr.
Dwarf
pondělí, 12. květen 2014
19:07
shodou okolností jsem byl v Dalešicích ve čtvrtek 8.5. (počtvrté) a opět jsem byl spokojen jak s pivem, tak s jídlem (Májový ležák je klasika a předtím jsem ochutnal i specificky chutnajícího Dubňáka); lidí hodně a je fakt, že nádvoří se zdá být velmi malé doba se mění a nic není jako dřív, tady přesto "dýchají" staré dobré časy
Chody
pondělí, 12. květen 2014
11:46
V Dalešicích jsem poprvé byl před lety a první, co mne zarazilo, byla velikost nádvoří, které vypadá ve filmu mnohem větší.
Jinak dalešické pivo si rád vychutnám při každé návštěvě Brna v Zelené kočce, kde k výbornému pivu nemohu vynechat pečená žebra...
Dan
pondělí, 12. květen 2014
10:28
Hezky napsáno. V článku mi ale chybí jedna věc. Pivovar Dalešice je tak trochu jiný pivovar, právě díky úžasnému filmu Postřižiny. Také jsem viděl ten film už mnohokrát. V Dalešicích jsem zatím nebyl a mám obavy, až tam přijedu, že budu zklamán tím, že to tam už není jako v uvedeném filmu.
Jak to tedy bylo, paní Jano, nebyla jste z tohoto pohledu trochu zklamána? Přecijenom, mnohé se tam změnilo.
Pivař
pondělí, 12. květen 2014
11:21
to Dan: Já jsem tam byl před několika lety a samozřejmě ta atmosféra filmu je nepřekonatelná... Sám pivovar je ale krásný a spolu s muzeem určitě stojí za návštěvu. Už kvůli tomu pivu :-D Jen ta Pivovarská restaurace mi přišla trochu studená...
napsal(a): Pivař [Odpovědět]