Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Seznamka s Regentem

Jak to vlastně v tom pivovaru dělají


verze pro tisk

Seznamka s Regentem

Seznamka s Regentem [p224]

Dopsáno a zveřejněno. Předvoj tohoto článku v podobě Chodyho „Obrázků od Regenta “ tak má konečně pokračování. Sice s několikaměsíčním zpožděním, ale přece. Seznamka s Regentem, kterou vám nějaké propagační video jen tak nenabídne, tedy může začít. Na úvod se ale vraťme o pár měsíců zpátky, do časů jarně-letních, kdy jsem služebně pobýval v jižních Čechách.


Začalo to v Nových Hradech

Kdo kdy toto malé městečko navštívil, jistě mi dá za pravdu, že nebýt výzkumného centra na zdejším zámku, „chcípl“ by tady pes. Z pivního hlediska to však není o mnoho lepší: jedna „sámoška“ s lahvovým Kristiánem, jedna večerka s lahvovým Samsonem a na náměstí pak dvě hospody s téměř domácím Budvarem. Toť vše, co mi Nové Hrady mohly nabídnout. Tedy téměř vše. V nedaleké místní části Údolí naštěstí stále stojí někdejší pivovar (dnes sídlo Skloformu, jedné z firem pana Staska, majitele třeboňského Regenta), jehož omrknutí jsem – coby milovník pivovarské historie – samozřejmě nevynechal. Pár fotek zpředu, zboku, zezadu a hned jsem byl spokojenější. Ale jen na chvilku. Pocit strádání byl prostě silnější než cokoliv jiného…

Bývalý pivovar v Nových Hradech
Bývalý pivovar v Nových Hradech

Týden bez dobrého piva, to by zamotalo hlavu nejednomu z vás. Není se tedy čemu divit, že jsem si musel spravit chuť a svou zpáteční cestu jsem si naplánoval přes nejbližší zajímavější pivovar, tedy třeboňského Regenta. Stačil jeden krátký telefonát tamnímu sládkovi, mému někdejšímu spolužákovi, a přespání u něj v pivovarském bytě bylo rázem domluveno. A jelo se do Třeboně.

Cesta za třeboňským Regentem

Pivovar Regent v Třeboni
Pivovar Regent v Třeboni

Podobně jako Chody, tak i já mám na Regenta jen a jen dobré vzpomínky. Naše první seznámení se událo před 12 lety, kdy jsem se dostal na „vejšku“ do Prahy a poprvé zavítal do tehdejšího studentského klubu Lev (kdysi tu točili hradeckého Lva, tak proto ten název) na kolejích na Chodově. Na čepu tehdy desítka Platánek a dvanáctka Regent. Prostě jedna báseň. Od té doby však téměř nic, tedy až na malé výjimky. Dnes jsem si to však hodlal vynahradit a myslím, že se mi to i povedlo.

Hurá na terasu
Hurá na terasu

Ale to už stojím před pivovarem a zjišťuji, kam mám jít. „Jsme na terase, dojdi za náma!“ odpovídá na můj telefonický dotaz sládek Míra Čeleda a já už si to mířím za ním a jeho kamarády. Projdu kolem pivovarské prodejny, která už je touto dobou zavřená, a jsem na místě. Odkládám krosnu a jdu si pro jedno k výčepu. Začínám něčím jen tak na žízeň, tedy desítkou. Rychle po ní následuje – tentokrát již na chuť – malá 12ka a dokud je ještě světlo a tudíž lepší podmínky na focení, jdeme omrknout pivovar.

Pivovarská terasa
Pivovarská terasa

Varna, spilka, sklep. Nezasvěcený by řekl, že je to všude stejné, ale nahlédneme-li pod pokličku pivovaru blíže, zjistíme, že od jiných menších pivovarů se Regent mírně liší. Hlavním rozdílem je zejména přítomnost CKT spilky, kterou si spojuji spíše s velkými pivovary typu Budvaru či Nošovic, a druhým pak fakt, že téměř vše zde září novotou, což se u podobně velkých pivovarů skutečně často nevidí. Ale když jsou peníze, je možné všechno. Skoro všechno.

Moc to sem nepasuje, co?
Moc to sem nepasuje, co?

Sám sládek (od r. 2006) Čeleda – tehdy nejmladší (28 let) sládek u nás, tedy alespoň co se malých, středních či velkých pivovarů týče – o „svém“ pivu říká: „V našem pivovaru v současné době vaříme 10 druhů piva (propagační video bude asi staršího data, neb hovoří pouze o 7 druzích) – od nealkoholického Renegátu specifického většinovým podílem tmavých sladů (zmínky o jeho světlé barvě na webu pivovaru si příliš nevšímejte, prý se jedná o chybičku) přes 6 světlých, polotmavé, tmavé až po konopné pivo Mary-Jo, přičemž nejsilnější z nich je speciál Kníže s téměř 7,5 % alkoholu a jantarovým vzhledem. (Zde bych jen doplnil, že nově zde vaří též žitné pivo zvané Český Granát – EPM 11,8 %, alk. 4,5 % obj.).

Regentí sortiment
Regentí sortiment

Všechna naše piva jsou vařena vícermutovým způsobem, bez použití HGB. Chmelíme natřikrát, filtrujeme křemelinovou filtrací a slad v současnosti nakupujeme z moravských ječmenů. Za velice pozitivní také považuji skloubení spilkové a CKT technologie, zejména vzhledem k hospodaření s kvasnicemi ve spojení s vlastní propagační stanicí a spoluprácí s genetickou knihovnou.

Až do roku 2002 jsme nakupovali použité (1x) kvasnice z Budvaru. Mívali jsme s nimi ale často problémy, proto jsme nakonec přistoupili k vybudování již zmiňované propagační stanice.

Pivovar, jak malovaný
Pivovar, jak malovaný

Klasické nerezové spilky využíváme pro piva vyráběná v malých šaržích, CKT spilky naopak pro piva vyráběná ve velkém, tedy výčepní a někdy i ležáky.

Nejvyšší produkce je dosahováno u prémiového ležáku, kterému ale šlape na paty tzv. Jedenáctka. V poslední době také velmi roste obliba polotmavého piva „Pivo Petra Voka“ a i tmavého ležáku. Své zákazníky si také našel, teprve v r. 2007 na trh uvedený, Renegát.

Přes polovinu z vystaveného piva tvoří sudy, zbytek jsou lahve. Do plechovek ani PETek nestáčíme.

Varna
Varna

Od sládka se dále dozvídám historku o exkurzi delegace z Velkých Popovic. Páni „Jihoafričané“ prý byli velmi mile překvapení tím, jak to tady vypadá. Nic podobného v žádném jiném malém pivovaře neviděli. (Možná by měli po exkurzích jezdit častěji. Doporučuji např. Černou Horu či Havl. Brod. Tam to taky nevypadá zrovna nejhůř.)

Ležácký sklep
Ležácký sklep

To už jsme ale ve sklepě a začínáme s koštem prvních vzorečků. Na začátek 12ka, následuje 14ka a nakonec 16ka. Vše přímo z tanku, tedy v té nejlepší podobě, jakou mi může pivovar nabídnout. Samozřejmostí je malé množství, abychom ještě něco zvládli ve zdejším Schwarzenberském sklípku, kam se posléze přesouváme.

Pivovarské nádvoří
Pivovarské nádvoří

Zde je mi doporučeno, abych vyzkoušel řezané pivo. Chvíli čekám a už ho mám před sebou. Nestačím se však divit: pivo má dvě fáze, přesně jak popisuje Rosťa ve svém příspěvku „Co je řezané pivo? “. Na pohled hezké, to uznávám, ale jinak nic pro mě. Když už si dávám řezané, tak hlavně proto, že chci mít právě něco mezi světlým a tmavým a ne, abych se spoléhal na to, že se mi to při pití samo smíchá. Ale je to věc názoru. Co se nelíbí mně, může se líbit někomu jinému, že jo? Výjimečně tedy nebudu remcat a řezané je ve mně. Pak dávám ještě jednu malou dvanáctečku na cestu a společně se sládkem mizíme na kutě.

Prodejna je ještě zavřená
Prodejna je ještě zavřená

Ráno vstáváme v sedm. Pivovarská prodejna, kde chci nakoupit nějaké to lahvové na cestu, resp. na pozdější degustace a nějaké ty suvenýry do sbírky (o ty posléze při přestupování ve Veselí nad Lužnicí samozřejmě přijdu, neboť rád nechávám věci ve vlaku k radosti jiných sběratelů, zvláště když nejsou zrovna nejlevnější), je do devíti zavřená, máme tedy dvě hodiny na to, abychom okoukli zbytek pivovaru.

Bývalá sladovna
Bývalá sladovna

Zbývá vlastně jenom expedice, na kterou už včera bylo tma, a pak sladovna, která ale už pár let nefunguje. Ptám se jak dlouho, ale přesné odpovědi se mi od sládka nedostává. „Snad 5, snad 7 let. Co tu pracuju, sladovna nefunguje,“ odpovídá a to už jsme na střeše a kocháme se výhledem na pivovar a okolní krajinu. (Fotky ze střechy si můžete prohlédnout zde...

Zátiší s pivovarem
Zátiší s pivovarem

Pohledem z ptačí perspektivy pro mě toulka třeboňským pivovarem skončila. Viděl jsem vše, co jsem vidět chtěl. Snad jen klasická spilka mi unikla a vlastně ani teď nevím, proč mě tam sládek nezavedl. Možná ho to jenom nenapadlo (a mě samozřejmě taky ne), možná se tam – podobně jako v jiných pivovarech – z hygienických důvodů nesmí. Nebo jen prostě neměl ty správné klíče. I ty od střechy nebyly dlouho k nalezení…

Třeboňský sládek Čeleda
Třeboňský sládek Čeleda

A co na závěr? Snad jen přání, aby se Regentovi co nejvíce dařilo a i nadále zůstal v českých rukou. Bylo by škoda, kdyby jej koupil nějaký nadnárodní gigant (před pár lety už to prý kdosi zkoušel, nabízel několik set milionů a odešel s nepořízenou), který by to tady uzavřel, přebudoval na luxusní hotel a třeboňské pivo nahradil nějakými europatoky. Pokud však budou v Třeboni vařit i nadále dobré pivo a pokusí se jím oslovit hlavně mladou generaci, nemusí se o svou budoucnost vůbec bát.

Takže Dej Bůh štěstí, Regente, a někdy zase na viděnou. Třeba v létě na slavnostech. Dřív se za tebou asi stejně nedostanu…



[Marek Kamlar] [Zobrazeno 9884x] [1. únor 2009]
[Exkurze] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Josef

pondělí, 14. červen 2010
21:35

Bohužel musím říct,že já do pivovaru jezdím cca 8 let a kvalita jeho piva rapidně klesá.Dřív jsem se vyloženě těšil na kvasnicovou dvanáctku,v současnosti je takřka nepitelná,podobná nějaký eurosračce...Tak nevím kde je chyba.Každopádně je to velká škoda.


napsal(a): Josef (lomos-sm(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Jaromír Čeleda

středa, 11. únor 2009
14:58

Oficiální vyjádření

Žitné pivo bylo původně uvařeno jako jednorázová specialita k příležitosti konání 6. ročníku pivovarského plesu v Třeboni, kde bylo pokřtěno jako Český Granát. Vzhledem k zájmu veřejnosti a převážně pozitivnímu hodnocení je zvažováno jeho opětovné navaření a to jako občasný sortiment. Byly vzneseny dotazy, v kterých se nacházely požadavky sdělit o Českém Granátu něco bližšího. Žitný slad v sypání byl v řádu desítek procent a dále kromě světlé českého sladu byly použity další dva speciální slady. Toto pivo bylo vyrobeno bez použití HGB technologie, kterou vlastně Regent vůbec nevlastní. Kvašení bylo provedeno standardně používanými kvasnicemi spodního kvašení na spilce a následně zrálo přes 60 dní v ležáckém tanku. Pro případnou další šarži se zvažuje sehnat kvasnice svrchního kvašení. Mám dojem, že právě toto odlišuje náš žitný výrobek od jiných, zde na serveru zmiňovaných a že řada konzumentů očekávala charakter svrchně kvašeného piva a proto se jim možná náš Český Granát úplně nezdál.
Dále v diskusi byla často porovnávána chuť sudového a lahvového piva. Sudová a lahvová piva jsou u nás stáčena odlišným způsobem. Sudové se pasteruje průtokově před plněním a lahvové ve sprchovém tunelovém pasteru až po naplnění v lahvi. Do budoucna se chystají zásadní změny ve stáčení piva. Zde na pivním.infu byly podrobeny kritice mimo jiné šarže ležáku s vánočními etiketami. S řadou konzumentů jsem o ní debatoval, výhodou bylo, že každý díky etiketám věděl o jaké pivo se jedná a na rozdíl od tohoto virtuálního světa, bylo hodnoceno velmi kladně. Může to být věcí názoru a chuti, nic není 100 %. Problémem tunelového pasteru je zdržení lahve v intenzivní pasterační zóně při případném problému dále na lince. A závěrem bych chtěl říct, že veškerá kritika nás nutí vyvíjet trvalé snahy o jakékoliv možné vylepšení a zpřesnění ve všech souvisejících činnostech.

Za pivovar Regent Jaromír Čeleda, sládek.


napsal(a): Jaromír Čeleda [Odpovědět]

Adsense

13. prosinec 2024
09:31


posted by: Inzerce

Narmer

středa, 16. červen 2010
10:50

Narmer

to jiri.kana: no jo, díky, jsem si nevšiml, že informace už je poněkud staršího data ... mimochodem, nebudeš v termínech 23.7. - 30.7. letos na jihu ? děláme zase každoroční Chlum ...


ICQ: 149095450

napsal(a): Narmer [Odpovědět]

Narmer

středa, 16. červen 2010
10:43

Narmer

to Jaromír Čeleda: Mile mě překvapila informace o žitném pivu a je potěšitelné, že je "zvažováno jeho opětovné navaření". Bude možné ho ochutnat letos na pivovarských slavnostech ? Děkuji za odpověď. Regentu zdar !


ICQ: 149095450

napsal(a): Narmer [Odpovědět]

jiri.kana

středa, 16. červen 2010
10:47

jiri.kana

to Narmer:Neraduj se, zpráva je z února 2009. (Pokud by přece jen měli navařit něco podobného jako před rokem, tak si to s radostí nechám ujít...)


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Jiri.J

pondělí, 2. únor 2009
09:06

Ten žitný speciál Český Granát(EPM 11,8 %, alk. 4,5 % obj.je jen sezóoní specialita nebo pouze exportní výrobek. Jaké se užívá kvašení? Svrchní nebo spodní? Jaký je podíl žita?


napsal(a): Jiri.J [Odpovědět]

Malakin

pondělí, 2. únor 2009
14:22

Malakin

to Jiri.J: Co se žitného ležáku týče, víc prozatím, bohužel, nevím. Ale zaúkoloval jsem sládka, aby zde napsal něco bližšího, tak uvidíme.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Milan

pondělí, 2. únor 2009
07:36

Milan

to dan: Jestlipak na to zareaguje někdo z pivovaru Regent, proč se tak děje, máme 21.století.....


napsal(a): Milan [Odpovědět]

Dan

pondělí, 2. únor 2009
14:20

Dan

to Milan:
Obávám se, že pivovar reagovat nebude. V této věci byl již na pivovar vznesen dotaz mailem a nikdo neodpověděl.


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Dan

neděle, 1. únor 2009
23:53

Dan

U Regenta je jedna věc, kterou si osobně nedovedu moc vysvětlit.
Pivo v láhvi, téměř nepitelné, v točené podobě výborné.
Každoročně zavítám na pár dnů na Třeboňsko a Regent je moje oblíbené pivko. A jsou hospůdky kde je nejlepší. Třeba v Žítči, nebo U Sandokana (Staňkov).
V lahvové podobě ho už nekupuju, to je úplně jiný Regent :-(


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Trhac

pondělí, 2. únor 2009
00:00

Trhac

to Dan: To bude asi ten důvod, proč si nikdy na lahvovym regentovi moc neposmaknu...uz se tesim az se konecne nekdy dostanu k tocenymu:-)


ICQ: 276990904

napsal(a): Trhac [Odpovědět]

Pumpescu

neděle, 1. únor 2009
23:46

tak nedavno jsem okusil vanocni lezak z Trebone a velke bida...
A to pred 15 lety co se objevil v Praze to byl luxusni napoj - svetly i tmavy....


napsal(a): Pumpescu [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI