Zlatý Strakonice

Jihočeské Strakonice mám rád. Už za mala jsme tam jezdívali na výlety, do bazénu. Rychlíkem je to od nás slabá půlhodinka a tenkrát bylo "reží", takže to nic nestálo. Už tehdy jsem vnímal, že je zde doma jiné pivo, než jaké jsem vídával po jižně-plzeňských hospodách - jakýsi Nektar. Pivo jsem ještě neřešil, takže mi to bylo tak nějak jedno. Po revoluci, možná by bylo lépe napsat po převratu, - to už mi začalo pivko pomaličku chutnat - se lahvový Nektar 10 probojoval hlavně svojí cenou i k nám na Nepomucko. Popravdě, nebyl moc dobrý a já byl rád za tu naší gábinu. Točená jedenáctka se ale ve strakonickém bufetu dala.

Časem se pomyslné křivky chutí plzeňského a strakonického piva začaly přibližovat a v určitém bodě (nevím kdy) se setkaly. Od průsečíku už se zase nůžky rozevírají, ale ve prospěch strakonických várečníků. Dnes je strakonické pivo u nás tak oblíbené, že loni bylo nejprodávanější v mé Prodejně.

Diplom

Je všeobecně známé, že ve Strakonicích dělá sládka žena, Dáša Vlková. Již několikrát mě zvala na návštěvu do svého království, a protože se takové nabídky prostě neodmítají (i když dlouho nemůžeme najít vhodný termín), rozhodl jsem se to napravit jednu březnovou sobotu.

Slovo dalo slovo a tématický zájezd pro kamarády a hlavně zákazníky Prodejny je na světě. Bohužel výrobní ředitelka, jak se jinde sládkům říká, těsně před onemocněla a nemůže proto s námi prožít jistě příjemné chvíle :) Škoda, ale vše je již domluvené. V sobotu 17. března po poledni vyrážíme na nepomucké nádraží, aby nás rychlík teleportoval do jižních Čech, do města dudáků i Dudáků.

Před pivovarem je nová lávka

Dobře naladěni přicházíme do pivovaru, kde na nás čeká paní Eva Roučková, která už zde má na návštěvě zákazníky z Brna. Nicméně se nás ujímá a provází pivovarem. Klasické kolečko varna - spilka - sklep, žádné podrobnosti. Něco z historie, sem tam zvídavá otázka. Je sobota mimo sezónu, takže se nevaří. Varna je zde pětinádobová s tím, že je vidět čtyři nádoby, pátá je pak v "podzemí". Na co slouží jsme se sice dozvěděli, ale ta moje paměť :( Bych potřeboval do hlavy USB port...

Varna

Dnešní výlet není o sběru dat, ale o pohodě, takže se nedozvíte objem várky, ani počet oddělení na spilce či ve sklepě. Co Vám však mohu prozradit je, že spilka je zde klasická otevřená a pivo strakonické nepasterované, tedy alespoň to, které je určené pro náš trh. Pivo leží v ležáckých tancích, žádné CKT zde nenaleznete. HGB je prý minulostí. Všechny tyto vlastnosti technologického procesu mají na svědomí výbornou pitelnost strakonického piva. A věříte, že se mi na zdejší spilce líbilo více, než Na spilce v Plzni ?

Na spilce

Ale to už se nacházíme ve sklepě, kde se dočkáváme prvního dnešního svlažení hrdla (někteří už svlažovali předem, ale to já moc nedoporučuji). Bohužel jsem si nepřipravil koštovací strategii a tak začínáme tím, co normálně ochutnat nemůžete - vývozními speciály (jestli se nepletu USA a SSSR (pardon Rusko) :)). Začínáme černým speciálem, který byl základem pro Čokoládovou třináctku, kterou jsme mohli ochutnat o Vánocích v PET. Dalším je dle popisku Imperial Pilsner, jehož bratříčkem je speciál Velikonoční. Posledním vzorkem pak je "bukové" pivo, které zraje v ležáckém tanku s bukovými pilinami (nepletu-li se).

Vývozní speciál na stáčecí lince

Všechny tyto speciály jsou chuťově výborné, ale bohužel dost silné. Na dlouhou cestu se pasterují a protože Měšťanský pivovar nevlastní pastér, převáží se pivo na tepelnou úpravu do Třeboně... Z ležáckého sklepa si do dalších provozů odnášíme máz Otavského zlatého, jehož si musíme stočit z horního patra tanků. To už je jiné pití, lehčí, pitelnější. Asi jsme měli žádat spíše košt pěkně od spoda, ale na ochutnání celého portfolia nebyl vzhledem k vytíženosti naší průvodkyně čas. Vývozní speciály zase nikde jinde nekoštneme, takže vlastně dobře...

Už nám teče otavské zlato

Strakonický pivovar začal loni stáčet své pivo i do plastových PET lahví. Zatím jsme v nich mohli ochutnat celoročně Sklepáka nefiltrovanou jedenáctku, na Vánoce Čokoládovou 13 a Vánoční 16 a na Velikonoce se připravuje, resp. už je v prodeji Velikonoční skorotřináctka. Zvláště u těch speciálů si myslím, že balení 1,5l je až moc velké, zejména v porovnání s Klostermanem, který se dodává jen v třetinkových lahvích. Ale asi mi to marketingově nemyslí. Zájem o nefiltrované pivo v PET je prý velký a musejí se na jeho ruční stáčení nabírat brigádníci. Jaký je obecně důvod toho, že plno průmyslových pivovarů (Opat, Ferdinand, Hubertus ) stáčí svoje nefiltrované pivo do plastu?

Stáčírna PET lahví

Prohlídka pivovaru na Podskalí je u konce, ale teď přece ještě nepudem domů. Co tady budeme dělat? Budeme si povídat a pít strakonické pivo co hrdlo ráčí. Šalandu bohužel obsadili dříve přijezší brňáci a my se tak musíme spokojit s posezením za jídelnou zaměstnanců. Ne že by to tady bylo špatné, ale vzhledem k tomu, že se nacházíme přes celý dvůr od sklepů je nepraktické chodit pro máz, který vypijeme prakticky najednou. Volíme tedy posezení se soudkem nefiltrované dvanáctky, škoda, že jsme nenašli nějaký 20l, ten bychom vypili. Ale i tak jsme ze štěňátka dosti ubrali.

Jedli, pili, hodovali...

Bylo to krásné poetické odpoledne a je pomalu čas se rozloučit s tímto sympatickým pivovarem. Ale co s tím zbylým pivem? Jasně sebou do PETek, vždyť jich tu mají celou bednu. Tyhle jsou však spočítané a rozhodně se nesmí brát. No něco jsme po jídelně posbírali a naplnili na cestu. Určitě jsme si dnes strakonické pivo užili a pili jej s chutí plnými doušky. Věřím, že všichni účastníci zájezdu si podobný výlet rádi zopakují, ať už to bude opět do Strakonic nebo někam jinam.

Na zdraví!

Dej Bůh štěstí! A ať se daří!

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 8966x] [9. duben 2012]
[Exkurze] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře