Novou výrobní linku na plnění sudů pivem pořídila firma Hols pro svůj Pivovar Liberec – Vratislavice, jak zní nový oficiální název vratislavického závodu. Pivovaru totiž přibyly nové zakázky, především do Německa a Francie. Stávající výrobní linka by na ně nestačila.

„Zdá se, že i v hospodářské krizi chutná české pivo lidem po celé Evropě. Což je pro nás velmi příjemné,“ zdůraznil náměstek ředitele pivovaru Jaroslav Toman. „Novou plnící linku jsme museli koupit, protože poptávka po našem pivu se například ve Francii zvedla o 100 procent,“ dodal.

Do Francie letos z libereckých Vratislavic poputuje bezmála 5 tisíc sudů piva Konrad, do Německa vyveze pivovar měsíčně 400 sudů. „Nová výrobní linka zrychlí stáčení piva. Dříve jsme stáčeli 50 sudů za 1 hodinu, nyní to bude dvojnásobek,“ upřesnil podsládek Michal Janda.

Konradu se otevírají trhy také ve Finsku

Jak doplnil, nyní budou v pivovaru pivo stáčet dvě linky, nová a stará, která má zhruba 10 let. Obě linky budou obsluhovat 4 pracovníci.

„Jsme malý, nezávislý český pivovar. Nepatříme do žádné skupiny pivovarů. V roce 2008 jsme měli výstav 135 tisíc hektolitrů piva, letos předpokládáme 150 tisíc hektolitrů. Na příští rok máme nasmlouváno zhruba o 30 procent víc zakázek. Jde nahoru především export. Na domácím trhu nám odbyt stoupl jen o několik procent,“ upřesnil náměstek Toman.

Vratislavickému pivovaru se otevírají v současné době také trhy v Itálii a Španělsku. „Jednáme také o vývozu našeho piva s naším partnerem ve Finsku,“ podotkl Jaroslav Toman.

Pivovar obvykle představí lidem každý rok nějakou novinku. Především to jsou různě ochucovaná piva. Ovšem čeští konzumenti jsou konzervativní, dávají přednost tradičnímu jedenáctistupňovému Konradu. „Také letos uvaříme před Vánoci našeho Červeného krále. Toto dvanáctistupňové pivo připravujeme jen při slavnostních příležitostech,“ dodal náměstek ředitele.

Vratislavický pivovar má dlouhou a dramatickou historii. Už v roce 1872 se zde začalo vařit světlé pivo plzeňského typu. Pivo Konrad zde vyrábějí od roku 2000.

Foto zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz

Nabízíme váhy na vážení pivních sudů, váhy do gastroprovozoven, kuchyní , restaurací atd.

728 199 962 , Ing. Pavel Matia, www.vahy-pm.cz

PM - Váhy, Benátky nad Jizerou

Rozhovor s ředitelem pivovaru ZUBR Pavlem Svobodou.

Krize jde tak trochu mimo ně. Oproti jiným odvětvím mají jednu obrovskou výhodu – to, co vytvoří, chtějí lidé pořád. I v dnešní nejisté době. Pivovary. Sice šetří, omezují, ale co by jiní za to dali, kdyby byli v takové kondici jako ony. „Je pravda, že naše výsledky jsou lepší, než v jiných oborech,“ říká Pavel Svoboda, ředitel přerovského pivovaru Zubr.

* Pane řediteli, je to už trochu dlouhotrvající otázka, nicméně nedá se nepoložit – co váš pivovar a krize?

Nejsme firma, která by si v minulosti anebo aktuálně nějak stěžovala. Krize pro nás není nějaký zásadní problém a naše výsledky jsou lepší, než byla naše očekávání. Celorepubliková čísla signalizují, že všechny firmy mají pokles v průměru kolem osmi procent, s tím že na exportu je to dvanáct procent. My si držíme tržní podíl na střední Moravě, což je pro nás důležité, protože jsme regionální firma. Dalším důležitým výsledkem pro nás je, že držíme objem prodeje sudového piva. To je pro nás dobrý signál. Jsme spokojeni s výsledky.

* Platí tedy oblíbená teorie pivovarů, že pivo se pije pořád?

Tahle teorie samozřejmě existuje, pivo se bude pít pořád, ale záleží na tom, kolik se ho bude pít a následně, kdo ho bude dodávat. Je ale pravda, že naše výsledky jsou lepší než v jiných oborech.

* Kolik odhadujete, že pivovar Zubr letos vyrobí piva?

Odhad letošního roku je 255 000 hektolitrů. Loni jsme byli na 264 000.

* Dotkne se krize zaměstnanců? Počítáte se změnami?

Průměrný stav zaměstnanců je u nás sto sedmdesát a meziročně poklesl. Je to dáno tím, že jsme samozřejmě hledali úsporná opatření, ale ten pokles je spojený s přirozeným odchodem zaměstnanců do důchodu, kdy jsme už potom nenabírali nové lidi. U nás se nesnižovaly stavy formou propouštění a nepředpokládáme to ani v příštím roce.

* Jaký očekáváte vývoj cen piva?

Důsledky krize budou trvat delší dobu – oživení prodeje na původní úroveň nebude skokové, ale postupné. Z tohoto pohledu není prostor, aby se mohlo s cenami jít směrem nahoru. Na druhou stranu je to otázka legislativní, což je záležitost zvyšování DPH – tam to skoková záležitost je. My v současné době ale teprve připravujeme cenovou strategii pro příští rok.

* Dokázal byste předvídat?

V této chvíli ještě ne. To je velice citlivá otázka. Za dané situace, kdy prodej piva mírně klesá a tlak na cenu je velký, je potřeba vše zhodnotit velice rozvážně.

* Zubr uspěl nedávno výrazně v soutěži České pivo. Co podobný úspěch pro pivovar vůbec znamená?

My jsme uspěli i v minulosti. Jednak na Českém pivu, jednak na Pivexu, jednak na European Beer Star. To jsou tři soutěže, kterých se účastníme, protože je považujeme za prestižní, považujeme je za extraligu v rámci ostatních soutěží. Neúčastníme se každé soutěže, ale jen těchto. Když se nám na těch soutěžích potvrdí kvalita našeho piva, tak je to pro nás velká satisfakce. Těch ocenění si vážíme, je to názor degustační špičky v zemi.

* Satisfakce nicméně pivo prodat nemusí. Využíváte úspěchu v soutěžích i jinak? Ostatně – přijde mi, že pivovarských soutěží je až zmateně moc...

Snažíme se úspěchu využít i marketingově. Mrzí mě, že v České republice vznikla spousta soutěží, ve kterých se potom konzument neorientuje. Bohužel není nikdo, kdo by měl sílu ty soutěže sjednotit do jedné dvou výjimečných. Zákazník si pak může za čas přečíst jiné výsledky jiných soutěží a už nemá šanci porovnat jejich úroveň.

* Může se vaše pivo ještě nějak měnit, anebo držíte stejnou chuť?

Měnit se může, ale nechceme, aby se měnilo z hlediska chuťových vlastností, snažíme se udržovat nastavenou harmonii. Teď pracujeme na technologických věcech. Pivo má danou záruční dobu, ta je dlouhá a my chceme, aby si po celou tu dobu udržovalo chuťovou stálost.

* Moderní je nyní stáčení piva do PET lahví. Jaký je váš názor na ně?

My jsme jedním z průkopníků stáčení do PET lahví. Za ty roky ta technologie prodělala vývoj. A já bych jej vůbec nepodceňoval. Do budoucna je čeká velká variabilita, ať už v objemu nebo používaných materiálech. Chuťově je navíc toto pivo srovnatelné. My jsme si to potvrdili již v prvním roce výroby – přihlásili jsme naše pivo ve skleněné a v PET lahvi na Pivex. Pivo ve skleněné lahvi bylo první a v plastové lahvi třetí. Samozřejmě PET láhev má své limity z hlediska záruční doby piva, takže není v této podobě ještě vhodná například pro dlouhodobé záruky používané na exportní trhy.

* Pojďme ke konkurenci. Která je pro Zubr ta největší?

Pro nás je konkurence každá značka, každý pivovar. Kromě našich sesterských pivovarů považujeme každého za konkurenta.

* Když už jsme u toho. Tři pivovary středomoravské pivovarské skupiny – není to na náš kraj trochu hodně?

Určitě ne, tady jich bylo ještě více a já si myslím, že je to spíše otázka toho, jak jsou ty regionální pivovary úspěšné a kolik toho konkurenčním značkám dovolí ukrojit z toho svého koláče.

* Jaký je vlastně ředitel pivovaru pivař?

Já bych řekl, že by měl být výborný degustátor. A pokud není, tak by měl mít výborného sládka, kterému může věřit. Skvělý degustátor potřebuje hodně roků praxe plus degustační schopnosti. Něco jiného je ale mít degustační schopnost vnímání chutí a schopnost je pojmenovat, a něco jiného, že potom se člověk musí onou několikaletou praxí umět naladit na ten daný typ nápoje, aby dokázal vnímat nejenom negativa, ale i pozitiva, která jsou spojena s určitou harmonií a pitelností piva.

* Předpokládám, že přednost dáváte Zubru...

Samozřejmě. My ho vyrábíme dlouhodobě tak, jak jsme si ho nastavili v týmu degustátorů. Tedy tak, aby nám chutnal. My jsme tady ale nevytvořili nic až tak nového. My jenom navazujeme na to, co vytvořili sládci před námi. Jenom přizpůsobujeme technologii novým poznatkům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka

Rakouští milovníci piva si mohou oddychnout přímo v bazénu naplněném 210 hektolitry oblíbeného moku. Balneologové z rakouského městečka Starkenbergu tvrdí, že pivo léčí kožní problémy, zlepšuje krevní oběh a dokonce prý pomáhá i při hojení ran.

Místní lázně nabízení sedm čtyřmetrových bazénů naplněných pivem. Klienti si dokonce mohou vybrat, zda chtějí pivo radši chlazené nebo ohřáté.

Klienti sice smějí při koupání pít "vodu z bazénu", ale hlavní barman Markus Ammann (23) míní:

"Radši bych v tom plaval, než to pil. V barech hned vedle bazénů je k dostání dost dobrého, vychlazeného piva. Bazénky jsou spíš opravdu na léčení různých zdravotních problémů. Kdyby vám ale nepomáhaly, stejně během léčby nejspíš vypijete tolik, že vám to ani nebude vadit."

Vedení lázní podle agentury Ananova tvrdí, že nejlepší léčebné účinky má teplé pivo.

A zdá se, že nápad se šíří. O lék z pípy se už začali zajímat i mniši.

Výrobci tmavého piva Kloster ve východním Německu začali vyrábět pivní přídavky do koupele.

"Otevírá to póry. Kvasnice se dostanou do kůže a po čtvrthodince má člověk jemnější kůži po celém těle," říká mluvčí výrobce Dirk Vock.

Zdroj: Volný.cz | Autor: Korzo

Pivovar Nymburk patří mezi nejvýznamnější zástupce nezávislých pivovarů v České republice. Je členem Českého svazu pivovarů a sladoven.

V roce 2008 Pivovar Nymburk prodal téměř 130 tisíc hektolitrů Postřižinského piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za rok 2008 podílel zhruba 13 % z celkového prodeje.

Úplné počátky nymburského pivovarnictví spadají do doby kolem roku 1275, kdy bylo založeno samotné město. Již v průběhu 16.století pracovalo ve městě nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva.

Novodobá tradice nymburského pivovarnictví se však začala psát až v roce 1785, kdy byl ustanoven Měšťanský pivovar. V dubnu 1895 byl založen Nymburský pivovar, spol. s r.o. První sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 tisíc hektolitrů.

Slibné a úspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přerušily první i druhá světová válka.

Právě v té době působil jako účetní a později ve funkci správce pivovaru František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala.

Po skončení druhé světové války se pivovar dostal do národní správy.

Následně se cesty pivovaru značně klikatily. Nejprve se stal součástí sdružení místních podniků, poté byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. a po několika měsících byl založen n. p. Nymburské pivovary, který zahrnoval i další pivovary v okolí. Toto seskupení se posléze ukázalo jako nepříliš výhodné, proto se nymburský pivovar navrátil opět do Polabských pivovarů Kolín. V roce 1958 se stal pivovar součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V roce 1975 dosáhl výstav historických 100 000 hektolitrů. Po roce 1989 se stal pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha.

Zcela samostatný Pivovar Nymburk působí od roku 1993. V posledních deseti letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává věrný klasickému způsobu výroby piva, a to vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování se uskutečňuje ve spilce a ve sklepě. Jako jeden z mála českých pivovarů si sám ještě připravuje slad z ječmene ve vlastní sladovně.

Kapacita pivovaru činí 200 tisíc hektolitrů ročně. V letošním roce se plánuje výstav kolem 150 tisíc hl.

Největším exportním partnerem je SRN. Postřižinské pivo se však dodává také do dalších států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Finska. Po několika letech bylo Postřižinské pivo expedováno také do Ruska. V blízké budoucnosti hodlá nymburský pivovar proniknout také na ukrajinský trh nebo do Maďarska.

Pivo z Pivovaru Nymburk získává pravidelně od roku 2000 mnoho ocenění na pivních slavnostech či jiných akcích. Z těch nejaktuálnějších lze zmínit například ocenění Nejlepší potravinářský výrobek Středočeského kraje 2009, které získal Postřižinský tmavý ležák. V rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 13% Bogan 2. místo v Novinářské ceně. V loňském roce v rámci soutěže Pivo České republiky 2008 obhájil vítězství Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%).

Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Fotografie Bohumila Hrabala tak zdobí všechny etikety.

Jak již z výše uvedených názvů vyplývá, je Pivovar Nymburk těsně spjat se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Hrabal zde má umístěnu i pamětní desku, na níž je podle jeho přání vyryt slogan: „Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce kam čurají psi“.

Pivovar podporuje pivní turistiku a turistiku v regionu vůbec – a to zejména v souvislosti s fenoménem jména Bohumila Hrabala. V poslední době tak podporoval nebo pořádal akce jako: Hrabalovo Kersko, Postřižinský expres, Den Postřižinského piva, dále rovněž Ostře sledovaný Hrabal – výstavu velkoformátových fotografií Bohumila Hrabala, ochotnický muzikál Postřižiny aj. Organizací těchto akcí pivovar rozšiřuje kulturní nabídku na nekomerční bázi, chce přinést svým zákazníkům něco navíc a současně oslovit potencionální spotřebitele.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk

Kdo umí, ten umí, praví jedno staré české pořekadlo. Pivovar Nymburk a letos získaná ocenění jeho piva jsou tomu důkazem.

Na prestižním veletrhu piv Žatecká Dočesná získalo Postřižinské pivo hned dvě medaile. V kategorii Speciální piva bylo stříbrnou medailí oceněno pivo Bogan. Druhou medaili, tentokrát bronzovou, získal Postřižinský tmavý ležák v kategorii tmavých ležáků. Degustační soutěž v Žatci je velmi silně obsazována téměř všemi českými pivovary a výsledky jsou vysoce hodnoceny jako odbornou, tak i laickou veřejností.

V rámci soutěže České pivo 2009 ocenilo celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků Postřižinský tmavý ležák, který získal 3. místo. Ocenění bylo zástupci pivovaru předáno v Praze dne 24. září 2009. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. „Tato další ocenění potvrzují několikaletou vysokou kvalitu našich piv, která vaříme klasickou technologií a jsou spotřebiteli čím dál tím více žádána“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů.

Právě 13% Bogan získal letos v rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 2. místo v Novinářské ceně.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

V posledních letech stále častěji sleduji názory odborníků i laiků na naše piva. Málokdy mám potřebu k nim něco říct, ale blogový příspěvek Daniela Köppla, kde se nelichotivě dotýká nejslavnější značky českého piva, prvního spodně kvašeného ležáku Pilsner Urquell, mě zaujal svou zarputilostí i nelogičností. Na názor má jistě každý právo, neměl by ale stát na hliněných nohou. Prazdroj a "pád značky" či "skomírající kvalita"? To chce silné argumenty. A ty pan Köppl nabízí. Hodnotí naše reklamní kampaně jako marketingový odborník. Zmiňuje například tu s Kašparem. Reklamu, kterou Prazdroj nikdy nenatočil. Že by to byla jiná firma, například petrolejářská? Prý kopírujeme reklamy konkurenční značky, a ještě špatně. Podívejte se sami, nabízí pan Köppl hned dvě ukázky na přehrání. I jako laik tam poznám, že kromě historického stylu tyto reklamy nic společného nemají. Navíc úroveň a originalitu kampaní Prazdroje oceňuje laická i odborná veřejnost. Reklama s Bedřichem Smetanou dostala šest ocenění na významných reklamních soutěžích. Trofeje získaly i Laurin a Klement, olympijské spoty Curling, Synchronizované plavání nebo jedna z posledních s Emilem Zátopkem. Jako sládek se ještě vrátím k té kvalitě piva. Pilsner Urquell je zcela výjimečné pivo. Jako jediné české pivo se vaří jedinečným postupem s trojím rmutováním. Podle autentických laboratorních rozborů má už 112 let stejné složení a chuť. V pivovaru dodržujeme důsledně tradiční receptury a postupy. Jsem rád, že v tomto ohledu se doba nemění. Samozřejmě - inovujeme lahve, etikety, vizuály - podstatou je ale pivo, a to zůstává stejné a neměnné. Asi také proto jeho obliba roste a více než dvě třetiny konzumentů jsou v průzkumech s "plzní" spokojeni. Podíl pravidelných a loajálních spotřebitelů je opět podle průzkumů nejvyšší ze všech českých pivních značek. A dlouhodobě se ještě zvyšuje. Luxusní značky jsou prý definovány nikoliv cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí. To je dobře, protože příběh, který stojí za plzeňským pivem a značkou Pilsner Urquell již více než 167 let, je pravdivý a máme k němu v Plzni mnoho hmatatelných důkazů. Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje

Zdroj: HN iHNed.cz Autor: Václav Berka

Irské hostince a bary zlevňují točené pivo, Guinness je v průměru o dvacet procent levnější než loni. Chtějí tak zabránit dalšímu úbytku pivních turistů ze Severního Irska a z Anglie, kteří o drahé irské pivo ztrácejí zájem.

Britská libra totiž v průběhu loňska oproti euru oslabila o dvanáct procent, což způsobilo relativní pokles kupní síly Britů. "Musíme zlevnit, abychom udrželi klienty ze severu. Vývoj kurzu libry je pro nás obrovským problémem," říká majitel hostince z pohraničního městečka Letterkenny Hugh McGee.

Pintu Guinnessu nyní nabízí za 3,50 eura a hořce snáší fakt, který je v českých hospodách na denním pořádku. "Pivo je v některých barech levnější než voda," kroutí hlavou.

Slabá libra způsobuje irské ekonomice problémy v mnoha oblastech, trpí zejména exportéři. Plných dvacet procent irského vývozu totiž míří do Velké Británie. Tržby z prodeje do Británie klesly ve třetím čtvrtletí po přepočtu na eura meziročně o 23 procent, z velké části právě kvůli kurzovým ztrátám.

Radost mají naopak obyvatelé pohraničních oblastí, kteří vyrážejí do Severního Irska za koupí levnějších potravin či elektrospotřebičů. Pozitivem je také zlevnění dovozu, který ze třetiny pochází z království. "Oslabování libry postupem času povede k poklesu životních nákladů v Irsku," tvrdí irský ministr financí Brian Lenihan.

Zdroj: Týden.cz

Holandský pivovarnícky gigant Heineken, ktorý je tretím najväčším výrobcom piva na svete, očakáva dvojciferný nárast zisku v tomto roku aj napriek poklesu predaja. Redukcia nákladov a zvýšenie cien piva totiž pomohli skupine eliminovať zníženie odbytu.

Predaj piva z produkcie Heinekenu v 3. štvrťroku 2009 klesol medziročne o 4,7 %, ale tržby spoločnosti sa znížili len o 0,4 % na 4,07 miliardy eur (122,61 miliardy Sk), a to vďaka zdraženiu piva.

Podľa Heinekenu, ktorý okrem piva vlastnej značky vyrába aj európsku jednotku Amstel a ďalšie značky, na Slovensku napríklad Zlatého Bažanta alebo Corgoň, na odbyt piva v Európe, Ázii a v oboch Amerikách má aj naďalej negatívny vplyv slabý stav globálnej ekonomiky. Spotrebitelia momentálne uprednostňujú lacnejšie privátne značky, ktorým Heineken ako výrobca pív vyššej kvality nekonkuruje.

Napriek tomu je pivovarnícky gigant presvedčený, že je schopný dosiahnuť dvojciferný rast zisku v tomto roku. V rámci znižovania nákladov už zatvoril pivovary vo Francúzsku aj v Španielsku a chystá sa zatvoriť štyri ďalšie, ako aj tri sladovne.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk | Autor: TASR

Až 40 procent vody chce pomocí investic do moderních technologií ušetřit Královský pivovar Krušovice a. s. „Voda je klíčovou surovinou pro výrobu samotného piva, které je zhruba z 90 procent tvořeno právě vodou, ale tato cenná surovina je využívána i v druhotných procesech, které výrobu piva doprovázejí. A právě do těchto technologií chceme investovat tak, abychom snížili spotřebu vody. Ta je ve zdejším kraji poměrně vzácná a pokud bychom chtěli budovat nový zdroj, bylo by to mimo jiné velmi nákladné. Než k takovému kroku přistoupíme, chceme nejdříve začít vodou více šetřit,“ říká Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice a. s.

Investice se nedotknou samotného procesu výroby piva, ale jsou zaměřeny na doprovodné procesy a technologie, bez kterých se moderní výroba piva neobejde. Jedná se zejména o sanitační procesy – mytí a čištění pivních lahví, stáčení piva do lahví, mytí a desinfekce varných nádob, kvasných tanků a potrubí. Dále jde například o chladící systémy, nebo jen prosté mytí povrchů provozů atd. Očekávané úspory vody by se podle Tomáše Kosmáka měly pohybovat v rozmezí 30 až 40 procent současné spotřeby.

Dokonalejší technologické celky také zaručí, že i při samotné výrobě piva budou nutné ztráty (tzv. extraktové ztráty), vzniklé například transportem produktu a jeho polotovarů, mnohem nižší než dosud. Výroba se tak významně zefektivní a i dopady na životní prostředí budou výrazně nižší, a to kvůli snížení biologické zátěže odpadních vod.

Spolu s tím se modernizace pivovaru dotkne i čističky odpadních vod. Její kapacita bude nejen rozšířena, ale především vybavena novými technologiemi, které zajistí vyšší kvalitu odpadních vod. Tím se podaří dlouhodobě zajistit i příznivější hodnoty odpadních vod, než jaké stanovuje platná legislativa.

Investice vynaloží Královský pivovar Krušovice nejen kvůli snižování vlivů na životní prostředí, které s sebou nese prakticky každá výroba. Dalším cílem je zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat zejména v roce 2010, poslední etapa skončí v roce 2011. Celková investice se odhaduje na 6 až 7 milionů eur.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Forman byl fakt jako křen

„Kde točí pivo jako křen?“ To je tradiční námět mnoha debat v hospodách, kde si příznivci tohoto zlatavého moku vyměňují zkušenosti a dávají návody, kam stojí za to za pivem vyrazit. A mezi pochvalami nikdy nechybí velichovský Forman z tradičního rodinného pivovaru.

Sládek Bohuslav Novák, který pivo vaří od svých šestnácti let, ví o pivu snad prakticky všechno. A nejen o tomto nápoji, ale také o historii zaniklých pivovarů a detailní přehled má také o současných varnách na Karlovarsku.

„Věděla jste, že uplynulo 130 let od založení Weberova pivovaru v Rybářích v Karlových Varech a deset let od jeho uzavření?“ vybafl na mě otázku, na niž jsem neuměla odpovědět. Tato výročí přešlo lázeňské město, v němž se pivo už nevaří, v naprosté tichosti.

Bohuslav Novák pak natočil svůj Forman, který vaří už čtyři roky, a před půllitrem se rozhovořil.

„Historie piva na Karlovarsku zajímá nejvíce zahraniční turisty. A také novináře, o našem pivu vycházejí publikace v Anglii i v USA. Například ve Velichově se pivo vařilo do roku 1920. Rád bych dohledal historii zaniklých pivovarů v archivech například v Německu. Teď je v regionu pět pivovarů, ve Velkém Rybníku, v Chyši, v Sokolově, v Lokti a tady ve Velichově. Jsme rádi, že se české pivo drží a v zahraničí tuto známku nemohou používat,“ dodal. A odskočil natočit další půllitr.

„Není to lehká doba, a to ani pro pivo,“ odpověděl pak na dotaz, zda se současná ekonomická krize dotkla i tohoto podnikatelského odvětví. „Pivo je vynikající doplněk gastronomie. Musíme ho ale umět prodat a snažit se, aby si lidé nekupovali jen lahvová piva domů. My jsme proto velichovský Forman začali nabízet i v Klášterci ve značkové restauraci U Čtyř vran. To je původní název, možná ho ještě změníme. Poohlížíme se také v Karlových Varech, ale tady chceme jít trochu jinou cestou. Ne klasickou hospodu, ale rádi bychom zde otevřeli pivní bar,“ vysvětluje.

A točí další pivo. „Jen ochutnejte,“ pobízí. A velichovský Forman fakt byl jako křen. A Bohuslav Novák, vyučený sládek kdysi pro Karlovy Vary? Jen se usmíval.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka a foto: Ivana Kalinová

Vyškovské pivo se po krátké přestávce vrací do Brna. V říjnu otevřel pivovar Vyškov novou pivovarskou prodejnu a výrazně rozšířil i síť výčepních míst.

8. 10. 2009 byla nedaleko centra Brna na ulici Cejl 32 otevřena nová podniková prodejna pivovaru Vyškov. Je určena především koncovým spotřebitelům a nabízí ucelený sortiment lahvového a sudového piva z produkce pivovaru. Zastoupeny jsou oblíbené značky

jako Březňák, Džbán, Řezák, Desítka, Atlet, Havran, Alkostop i pivní speciály Generál, Jubiler a kvasnicové pivo. Poskytovány zde budou také zápůjčky výčepního zařízení - párty pípy nebo kompresory s chlazením. Zákazníci v krátké době jistě ocení i možnost plnění 5 litrových nerezových soudků.

Prodejna je pro pěší výborně dostupná prostřednictvím MHD ze zastávky Körnerova, pro zákazníky je možnost parkování na dostatečně velkém parkovišti uvnitř areálu, ve kterém se prodejna nachází.

Mimo prodejnu mohou Brňané vyškovské pivo konzumovat také v restauračních zařízeních, která nyní zařadila produkty do svojí nabídky. Vybraná piva tak můžete ochutnat ve výčepech na Běhounské, Jánské, Kobližné, Veveří, Studené, Na Božence nebo náměstí SNP.

Svoji prodejní síť posiluje pivovar také prostřednictvím non stop prodeje piva ve Vyškově, přímo v areálu pivovaru Vyškov. Vedle nabídky základního sortimentu pivovaru je výhodou

i možnost nákupu zboží 24 hodin denně.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Vyškovský pivovar má v regionu dlouholetou tradici, pivo vaří bezmála 330 let a to tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo náhražek tradičních surovin. Kvalitu dokazuje i několik ocenění, která vybraná piva z Vyškovského pivovaru v poslední době získala.

Na prestižních Žateckých slavnostech chmele Dočesná 2009 se v kategorii tmavých ležáků umístil na 1. místě 11° Havran. Na mezinárodním poli tento ležák opět zabodoval, tentokrát v soutěži World Beer Awards 2009, kde jej ohodnotili odborní degustátoři certifikátem kvality. Tato uznání jen potvrzují kvalitu tmavého vyškovského ležáku, za kterou získal Zlatou hvězdu na festivalu European Beer Star Award 2008. K výrobě tohoto piva se používají čtyři druhy speciálních sladů a je charakteristické svojí plně sladovou karamelovou chutí, vůní i tmavým barevným tónem.

V kategorii speciálních piv má Vyškovský pivovar jiného šampióna. Je jím 14° světlý speciál Generál. Jeho kvalitu potvrzují rovnou dvě nová ocenění. Prvním z nich je 1. místo v soutěži speciálních piv při festivalu Znojemský hrozen 2009, kde Vyškovský Generál obstál v silné konkurenci kvalitních speciálů. Druhým úspěchem bylo získání 1. místa v soutěži o nejchutnější pivo na Přeštických pivních slavnostech nedaleko Plzně. 14° Generál vyniká plnou chutí a příjemnou hořkostí, která je dána dlouhodobým zráním v ležáckých tancích při 0 - 1°C.

„Všechna ocenění ukazují, že vyškovský pivovar produkuje opravdu dobré a kvalitní pivo, které dokáže konkurovat i pivům renomovaných značek. Piva vařená v pivovaru Vyškov si postupně získávají stále větší oblibu jak mezi odborníky, tak i běžnými konzumenty“, uvedl David Kaprál, ředitel pivovaru.

Vyškovský pivovar byl založen již v roce 1680 a od té doby nepřetržitě nabízí kvalitní a klasickým způsobem vyráběné produkty. V současné době si zákazník může vybrat z 9 různých druhů piv, včetně černého, speciálního, kvasnicového nebo nealkoholického piva. Samozřejmostí je nabídka piv lahvových, sudových a rovněž široké spektrum nealkoholických nápojů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Oblíbenost nealkoholických piv u českých spotřebitelů roste. Tento trend jednoznačně potvrzuje nárůst objemu prodeje těchto piv ze skupiny Heineken Česká republika. Za první tři čtvrtletí tohoto roku se prodalo více než 23 tisíc hektolitrů nealkoholického piva z rodiny Heineken, což je meziročně růst o téměř tisíc hektolitrů. Největší, téměř čtyřnásobný nárůst přitom zaznamenala značka Zlatopramen Nealko, která byla uvedena na trh na jaře loňského roku. Špičkovou kvalitu nealkoholických piv podtrhuje i řada ocenění udělených v letošním roce.

Zlatopramen nealko byl dosud na pivních soutěžích velmi úspěšný, za svoji relativně krátkou existenci stihl posbírat 1. místo na tradiční Žatecké Dočesné v září a o necelý měsíc později ho v prestižní soutěži České pivo 2009 odborná porota ohodnotila jako nejlepší nealkoholické pivo. Degustační soutěž České pivo je přitom jedinou pivní soutěží, kterou vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven, odborníci ji proto považují za nejprestižnější podnik u nás.

Neméně úspěšnou sezónu má letos i další nealkoholické pivo z rodiny Heineken – Starobrno Fríí. To v silné konkurenci obstálo na Zlatém poháru Pivex 2009, kde obsadilo bronzovou pozici.

Úspěch obou nealkoholických piv spočívá v zachování jejich tradiční výroby. Pivo ve spilce prokváší kratší dobu a díky tomu se nevytvoří takové množství alkoholu jako v klasickém pivu. Nealkoholické pivo má maximální obsah alkoholu 0,49 %. Díky řízenému kvašení získá výraznou chmelovou vůni, tak podobnou jako u piva s vyšším obsahem alkoholu.

Zájem českých zákazníků o nealkoholické pivo stále roste, potvrzuje to nejen nárůst počtu značek, které jsou na trhu k dostání, ale i rostoucí objemy prodejů. Aktuálně mají spotřebitelé na výběr více než 20 druhů nealkopiva od 21 pivovarů. Kvalitní nealkoholická piva si nacházejí své příznivce nejen mezi řidiči, ale také u sportovců. Stále častěji se stává i vítaným nápojem v rámci obědových menu a vůbec pokaždé, když má člověk chuť na pivo, ale potřebuje si zároveň zachovat čistou mysl pro další činnost. I proto jsou nealko piva skupiny Heineken k dostání nejen v lahvích, ale také čepované přímo v restauracích.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Zatím to jde dobře. Už jsme překonali hranici 300 tisíc hektolitrů. Čekáme, že nárůst proti loňsku by mohl být dvacetiprocentní," řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Pivovar se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loňský se blížil ke 318 tisícům hektolitrů, letos pravděpodobně dosáhne 380 tisíc.

O zhruba 5 až 10 procent lepších výsledků dosahuje i Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. "Jsme spokojeni," uvedl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. Loni zde uvařili 134 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 140 tisíc hektolitrů.

Daří se i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před šesti lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 53 600 hektolitrů, letos to zřejmě bude přes 60 tisíc. "Proti loňsku jsme na tom o 15 procent lépe," upřesnil ředitel pivovaru František Jungmann.

Výsledky za všechny pivovary v zemi jsou známy za prvních šest měsíců letošního roku. V 1. pololetí vyrobily 9,2 milionu hektolitrů piva. Meziročně se jedná skoro o sedmiprocentní pokles. Podle neoficiálních údajů produkce poté klesla ještě výrazněji, je nižší zhruba o 10 procent.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Až 30 druhů piv od deseti různých pivovarů mohou milovníci piva dnes a zítra degustovat v Milevsku. Pivovary z jižních Čech a z Vysočiny tam budou na prvním ročníku pivních slavností soutěžit o titul Milevská pivní korunka.

Lákadlem pivních slavností je pro mnohé i fakt, že se mohou stát členy degustační komise. U vstupu dostane totiž každý hlasovací lístek, kde si může své dojmy z každého druhu piva zaznamenat.

Jak doplnil Vít Kratochvíl z milevského Domu kultury, kulturní program tvoří výhradně milevské kapely: "V pátek večer bude hrát pop-rocková kapela Elizabeth, v sobotu je především pro seniory od 16 hodin připravena dechová kapela Kovačka, po té je opět vystřídá pop-rock skupiny RM Band a rocková legenda Fantom. V průběhu obou dnů jsou pro návštěvníky připraveny vepřové speciality a pivní soutěže."

Který ze sládků si milevskou pivní korunku nasadí bude jasné dnes večer.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Pokorný

Unikátní technologie čepování řezaného piva se představí ruským spotřebitelům na Festivalu řezaného piva, který se koná od 22. října do 8. listopadu ve dvou stovkách moskevských restaurací čepujících pivo z Krušovic. Díky tomuto jedinečnému způsobu čepování zůstanou oddělené vrstvy obou piv zřetelnou linkou, ve spodní části zůstává světlý Imperial Krušovice, v horní pak Krušovice Černé. Aby byl festival opravdu úspěšný a přilákal ruské ctitele značky Krušovice, připravil Královský pivovar Krušovice a. s. pro výčepní z těchto restaurací přednášky a praktické ukázky správného čepování řezaného piva.

Odborný program se konal od pondělí 19. do středy 21. října a byl rozdělen do samostatných 9 bloků. Celkem se ho zúčastnily na tři stovky moskevských barmanů a výčepních. Pod vedením Josefa Helebranta, odborníka na čepování piva z Královského pivovaru Krušovice, se učili, jak správně načepovat řezané pivo na různých druzích výčepních zařízení tak, aby mělo ty nejlepší parametry. Pokud výčepní zařízení nemá možnost regulace pěny, je obtížné načepovat pivo tak, aby vrstvy piva zůstaly oddělené. Proto Josef Helebrant představil také speciální pomůcku – výčepní lžíci, díky které lze dosáhnout požadovaného oddělení obou piv ve sklenici. Na účastníky dále čekala soutěž o nejlépe načepované řezané pivo, vítěz každého bloku si odnesl pohár, diplom a další ceny.

„Vysokou kvalitu piva samozřejmě primárně zaručují suroviny nejvyšší jakosti a také výrobní postup. Faktem ale je, že požitek z pití piva ovlivňuje i to, jak bylo načepováno. Abychom zaručili ruským spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu krušovických piv, rozhodli jsme se pro výčepní zorganizovat odborný seminář,“ vysvětluje Josef Helebrant.

Přestože je značka Krušovice na ruském trhu silně etablovaná jako kvalitní české pivo, samotné řezané pivo tam není příliš obvyklé. Cílem Festivalu řezaného piva je přiblížit další specialitu právě v podobě unikátně točeného řezaného piva. Na konání akce budou návštěvníky přímo v restauracích čepujících krušovické pivo lákat letáčky, stojánky na stolech a další propagační materiály.

Do Ruska se dováží již přes deset let pivo Krušovice Imperial a Krušovice Černé (oceněné letos v červenci v soutěži World Beer Awards v Londýně prvním místem v kategorii černý ležák) a na tamějším trhu patří k top prémiovým značkám. Mezi českými pivy zaujímá také první místo v importu originální, tedy nelicencované výroby v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráv a Heineken Česká republika

Pivní tácky, které namísto reklamy na oblíbený pěnivý mok budou štamgasty upozorňovat na nebezpečí klimatických změn a také poradí, jak se chovat šetrněji k životnímu prostředí. Kuchařka pro rodiče a děti, která ukazuje, proč je lepší kupovat zeleninu a ovoce od zemědělců z blízkého okolí nebo seminář pro budoucí majitele domů ze dřeva. To jsou všechno nápady letošních advokátů klimatu – mladých lidí, kteří se stali součásti programu British Council na ochranu klimatu.

Druhý ročník akce Challenge Europe (Výzva pro Evropu) probíhá v patnácti zemích Evropské unie. Šestnáct lidí z České republiky ve věku 18–35 let pracují společně, aby našli nové cesty, jak snížit emise skleníkových plynů nebo využili netradičním způsobem existující metody, které již byly objeveny. V každé národní skupině budou široce zastoupeny schopnosti, postoje a myšlenky různých profesí. V celé Evropě se na programu podílí více než 200 mladých osobností, které se věnují 42 projektům.

„Není divu, že jsme skončili u piva vždyť jsme v České republice,“ představila projekt Pozitivních pivních podtácků Magda Šimonová. Podle ní sice většina lidí slýchá o změnách klimatu a problémech, které představují pro současný svět, nemají ale k tomu tématu žádný osobní vztah. „Necítí se tím nijak zavázáni, ohrožení životního prostředí neberou jako svůj problém,“ říká Šimonová. A to chce právě její tým změnit. Pivní tácek chce využít jako místo pro vzkaz. Ten by měl být jednoduchý, srozumitelný a měl by mít vtip. „Určitě nechceme nikoho strašit nějakou apokalypsou, ale naopak chceme být pozitivní,“ vysvětluje Šimonová. Projekt je zatím ve stádiu nápadu, neexistují ani grafické návrhy, především tým ale shání partnera, tedy nejlépe pivovar, který vezme celý nápad za svůj. „Chtěli bychom najít pivovar, který se s tímto postojem ztotožní. Náklady by pak mohly být velmi nízké,“ vysvětluje Šimonová s tím, firmy stejně tisknou vlastní tácky. Navíc díky tomu by projekt neměl vytvářet žádné další znečištění.

Další projekt Lilek se zaměřuje na lokální potraviny. „Chceme zejména rodiče s dětmi upozornit na emise, které stojí za dovozem plodin z velké dálky,“ vysvětluje další advokátka klimatu Barbora Pešková. Její projekt se zaměřil na Zelný trh v Brně, kde chtějí advokáti uspořádat akci, která nakupujícím představí místní zemědělce. „Chtěli bychom lidem nabídnout možnost, jak se zamyslet nad tím, co se skrývá za rajčetem vypěstovaným na Moravě a co je za rajčetem z Jižní Ameriky,“ pokračuje Pešková. Vedle toho by měla vzniknout i publikace pro děti z prvního stupně základních škol a pro rodiče.

Třetí představený projekt se zabývá propagací dřeva jako materiálu pro výstavbu domů. Podle jeho organizátorů jsou v České republice pořád dřevostavby něco exotického. „O dřevěných domech se stále říká, že mají špatné izolační vlastnosti, nebo že jsou nebezpečné, protože snadno shoří,“ říká Ondřej Pavlík. Tato skupina advokátů klimatu by proto ráda uspořádala seminář pro lidi, kteří se rozhodují o tom, jaký si postaví dům. Těm by také ráda nabídla exkurzi do pasivních domů ze dřeva a uspořádala soutěž, jejíž hlavní cenou bude víkend strávený právě v domě postaveném ze dřeva.

Zdroj: Ekolis.cz | Autor: Hugo Charvát

Němci jsou podle časopisu Brauwelt považováni za pivní národ číslo jedna. Kdyby byli spotřebitelé po celém světě dotazováni na to, odkud pochází nejlepší pivo, bude asi v hodnocení na nejpřednějších místech uvedeno Německo. V zahraničí se až dosud mohlo německé regionální pivo prosazovat jen málo významným způsobem a dostat se spíše do mezer a uprázdněných pozic na trhu.

V Německu samotném se hodnotí jedinečnost německých piv z hlediska síly jejich inovací spíše méně. Mnohem větší význam má rozmanitost produktů více než 1 300 regionálních pivovarů. Z psychologického rozhodování však může pestrost také znamenat, že už je něčeho až příliš mnoho. A to může orientaci na trhu výrazně znesnadnit. Rozhodující je, že jsou regionální piva vyhledávána spotřebiteli pro svou specifickou přidanou hodnotu. Ta má jednoznačný dopad na prodej a umístění jednotlivých značek piva. A takové umístění zvětšuje tendenci spotřebitele být věrný zvolené značce. Zcela závisí také na estetickém designu lahví a důležitá je i možnost denního kontaktu. Na velikosti odbytu a zisku regionálních značek piva se tedy nepodílí pouze jen klasická reklama.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Společnost CVC Capital partners, která koupila od pivovaru AB Inbev (Anheuser-Busch InBev) firmy ve střední Evropě, plánuje zachovat stávající značky a výrobu v Srbsku i dalších zemích.

Belgická InBev prodala firmy v devíti zemích střední Evropy včetně Apatinského pivovaru v Srbsku, pivovaru Nikšić v Černé Hoře a pivovaru Zagrebačka v Chorvatsku za více jak 3 miliardy dolarů.

Prodejem firem ve střední Evropě, majetku v Jižní Koreji, Skotsku a Irsku a balících linek a zábavného parku v USA získala InBev 9,5 miliard USD z 52 miliard dolarů potřebných na úhradu nákladů spojených s převzetím Anheuser – Busch.

CVC Capital partners je celosvětová finanční, poradenská a investiční společnost. Vlastní 51 firem po celém světě, jejichž roční obrat dosahuje 88 miliard €.

Apatinský pivovar, jehož nejznámější značkou je Jelen, dosáhl v roce 2008 příjmy ve výši 14 miliard dinárů a prodal 3,6 milionů hektolitrů piva, což je o 4,2 procent více oproti roku 2007.

Zdroj: New Balkán.cz

Ke čtyřem pivovarům Janáček, Valášek, Bonver a Balkán ve Zlínském kraji v prosinci přibude pátý. V Kroměříži se bude pivo točit U Černého orla. Investor by v něm chtěl nabídnout až osm druhů zlatého moku.

Jeden velký pivovar a čtyři malé. Tak bude od prosince vypadat mapa pivovarů ve Zlínském kraji. K Pivovaru Janáček a minipivovarům Bonver, Valášek a Balkán přibude kroměřížský podnik U Černého orla, který své brány otevře 1. prosince. Čekají moravské pivaře, kteří žijí pod nadvládou vinic a pálenic, konečně zlaté časy?

Zatím to vypadá, že stávající „rozložení sil“ se moc nezmění. Zjednodušeně jej lze popsat následovně: Janáček, který během uplynulých desetiletí ve Zlínském kraji osiřel, si udržuje značku i stálý okruh klientů, současně s tím však vyváží piva do Čech i na Slovensko.

Pivovar musí být vidět na regionálních akcích Minipivovary zase sází spíše na to, že v konkurenci restaurací a hospůdek ve městě či obci dokáží přitáhnout pivaře právě tím, že pivo vaří a nenakupují jej od velkých dodavatelů. Co všechna místa, kde se na Zlínsku pivo vaří, spojuje? Hlavně regionální patriotismus, se kterým k němu přistupují pivaři. „Vztah k regionu hraje důležitou roli, pokud pivovar je aktivní a ve svém okolí je vidět na regionálních akcích,“ je přesvědčen marketingový ředitel skupiny K Brewery, do které patří i Pivovar Janáček, Libor Navrátil.

Uherskobrodský pivovar s tradicí od roku 1895 v posledních měsících roste. Za prvních devět měsíců prodal o více než pět procent výrobků než ve stejném období loni. V Česku přitom oproti loňsku klesl k prvnímu pololetí prodej piva o 7,8 procenta. „Oproti celkovým trendům na pivním trhu lidé v restauracích žádají stále častěji naše pivo,“ říká Navrátil.

Janáček loni prodal 74 171 hektolitrů piva, nejprodávanější značkou byl jedenáctistupňový ležák Patriot. Pivovaru pomohlo, že se etabloval na Olomoucku a severní Moravě. „Letos se o dvě procenta navýšil i export na Slovensko, které je naším prioritním zahraničním trhem,“ doplnil manažer Navrátil.

Pomáhají soutěže i tři sta let staré recepty na vaření piva

U rodinných minipivovarů nemůže být o žádém vývozu do zahraničí řeč. K tomu, aby se uživily, jim musí stačit otevřená restaurace, maximálně vozí vlastní uvařené pivo do jiných hospůdek v kraji. Na reklamu či propagaci moc peněz nemají. „Většina lidí, kteří k nám přijdou, ví, že pivo vaříme sami,“ uvedl Roman Dohnal ze vsetínského minipivovaru Valášek. „Jenže v dnešní době je těžké uživit se podnikáním v pohostinství.“ Jednou z cest, jak na sebemenší pivovary mohou upozornit, je účast na různých soutěžích. Díky nim se jim otevřou dveře do pivnic v celé zemi. „Pomáhá nám to. Dodáváme pivo i do Prahy nebo Olomouce,“ potvrzuje Bruno Bednář, vedoucí minipivovaru Bonver ze Zašové. „Někam vozíme pivo pravidelně, jinam třeba jednou za rok. Ale vyplácí se to.“

Bonver vaří pivo podle tři sta let starého receptu. „Nedá se to srovnat s těmi europivy, která se nevaří klasicky a na závěr se musí doředit,“ poznamenal Bednář.

***

* Pivovary ve Zlínském kraji Existující Pivovar Janáček, Uherský Brod založen 1652 a znovu 1894 Rodinný minipivovar Valášek, Vsetín založen 2002 Minipivovar Bonver, Zašová založen 2004 Restaur. pivovar Balkán, Uh. Brod založen 1998

Chystané Minipivovar Černý orel, Kroměříž otevření: 1. prosince 2009

Zaniklé Pivovar Jarošov založen 1688 - uzavřen 1997 Pivovar Vsetín založen 1663 - uzavřen 1997 Minipivovar Bavor, Slušovice založen 1996 - uzavřen 1997 Rodinný pivovar Salvet, Slušovice založen 1997 - uzavřen 1999 Pivovar Valašský beran, Slušovice založen 2000 - uzavřen 2001 Pivovar Brumov-Bylnice založen 1573 - uzavřen 2001 1. valašský hostinský pivovar, Rožnov, založen 1994 - uzavřen 1997 Pivovar Uherský Ostroh založen 1592 - uzavřen 2000 Pivovar Kroměříž založen 1226 - uzavřen 1987 Panský pivovar Zlín založen 1565 - uzavřen 1948

Zdroj: www.pivovary.info

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel

Zlatá devadesátá léta, kdy se na Zlínsku pivo vařilo na řadě míst, jsou definitivně pryč. Porevoluční pivovarnický boom, který pomáhal vzkřísit zašlou slávu tohoto odvětví na východní Moravě, přežil jen jeden významný pivovar - uherskobrodský Janáček.

Jenže v posledních letech roste počet rodinných minipivovarů. Existují ve Vsetíně, Zašové, Uherském Brodě - a od prosince i v Kroměříži, kde na Velkém náměstí vznikne minipivovar U Černého orla.

Část peněz na stavbu získal z eurofondů. „Budova je zapsána jako kulturní památka,“ uvedl zástupce investora Boris Zubík. „Pivovar spojený s restaurací a hotelem má budoucnost.“ Jeho názor sdílí i další lidé, kteří se vařením piva v kraji zabývají. „Výstavba minipivovarů napomáhá rozvoji pivovarství obecně,“ myslí si Libor Navrátil, manažer Pivovaru Janáček.

Malé regionální pivovary jsou podle něj ve výhodě: jsou flexibilnější, znají místní trh a mají svoji stabilní lokální klientelu. „Navíc chuť regionálních značek nemůže být nahrazena velkými a univerzálními značkami,“ podotkl Navrátil.

„Nevaříme totiž žádné europivo s téměř stejnou chutí, jak to dělají velké pivovary,“ líčí Bruno Bednář, vedoucí minipivovaru Bonver v Zašové, který se svým vlastním pivem posbíral několik úspěchů na tuzemských soutěžích.

„Lidé oceňují, že naše pivo má specifickou chuť a vůni. Když si dáte nějakou klasickou nadnárodní značku, výrazný rozdíl nepoznáte,“ vysvětluje Bednář. Minipivovary běžně dodávají pivo i do jiných hospod a na požádání dodávají i sudy piva s pípou jednotlivým zájemcům. Problémem ale pro ně je, že moc lidí o nich neví. „Nemáme peníze na velkou reklamu. Znají nás hlavně štamgasti a místní lidé,“ vysvětluje Bednář.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Návštěva pivovaru, ve kterém se vaří nejoblíbenější moravské pivo, láká stále víc. Navzdory oslabení turistického ruchu díky hospodářské krizi narostl počet turistů meziročně o 12 %, od ledna letošního roku navštívilo Nošovice více než 7,5 tis. lidí. Nejmodernější pivovar v ČR přilákal také téměř 900 cizinců. Unikátem nošovického pivovaru je možnost spatřit tradiční proces vaření nejoblíbenějšího moravského piva v reálném prostředí a nikoliv prostřednictvím izolovaného návštěvnického centra.

Pivovar Radegast je oblíbenou turistickou destinací Moravskoslezského kraje. Od začátku letošního roku do konce září jej navštívilo 7 653 lidí. Ve stejném období roku 2008 to bylo 5 879 lidí.

Prohlídka nošovického pivovaru znamená okusit na vlastní kůži proces vaření nejoblíbenějšího piva na Moravě. „Pivovarství je potravinářský průmysl a my musíme splňovat přísné hygienické normy. Přesto se nám daří vést návštěvnickou trasu přímo výrobou, aby si návštěvníci pivovaru odnesli skutečný obrázek o tom, jak se nejoblíbenější moravské pivo vaří. Při prohlídce nahlédnou návštěvníci našim zaměstnancům doslova přes rameno a odnesou si jedinečný zážitek,“ přibližuje specifikum exkurze manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Oblíbeným momentem exkurze pivovarem Radegast je její zakončení v prostorách restaurace Ve věži, která se tyčí nad samotným pivovarem. Zde je možné nejen připít si na zdraví, ale také zakoupit si turistickou známku, kterou pivovar vlastní od loňského roku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tak jsem si takhle nedávno zašel do jedné nejmenované hospůdky a hned u vchodu na mě majitel, který byl zrovna na odchodu: „Nedávej si …, je zkyslý!“ Sotva jsem se z této hlášky vzpamatoval, začal jsem nad ní vážně přemýšlet: Je tohle vůbec normální? Majitel hospody mě sám upozorňuje na to, že nabízí špatné pivo a ať si ho raději nedávám. Jak si to vůbec může někdo dovolit? Ví, že jím nabízené pivo je ve špatné kondici či dokonce zkyslé, ale přesto jej točí dál. Copak jsou peníze za pár piv, která nebudu muset vylít, protože je vytočím hloupým zákazníkům, víc než dobrá pověst? A co teprve pověst samotného pivovaru?

Jsem toho názoru, že k něčemu takovému by docházet vůbec nemělo. Ihned po naražení by pivo mělo být okoštováno – proto by za pípou neměli pracovat abstinenti, jak se, bohužel, taky občas stává – a pokud by bylo něco v nepořádku, mělo by dojít k okamžité nápravě, tj. odražení a naražení nového soudku. Vymlouvání se na to, že takhle to má chutnat, tj. že co mi pivovar dovezl, to mám, neexistuje. Špatné pivo prostě na čep nepatří. Nebo jste jiného názoru? Pokud ano, tak jak byste to řešili vy? Některou z možností nabízených v právě probíhající anketě nebo nějak jinak?

Jak se daří v současné době malým pivovarům? Neobává se majitel kácovského pivovaru, že ho stihne podobný osud jako pivovar v Kutné Hoře? Jak těží kácovský pivovar ze své polohy těsně u řeky Sázavy? Daří se prodávat pivo i v zimním období? Jak velké nebezpečí pro provoz znamenají časté povodně?

Zajímalo by mě jestli na výrobu českého kácovského piva používáte také české suroviny, nebo jestli je dovážíte ze zahraničí. Děkuji

Ano používáme výhradně české suroviny ať se jedná o český slad z Kounic (je vyráběn z českých ječmenů, klasickým humnovým sladováním) , pramenitou vodu a žatecký granulovaný poloraný červeňák. (To je chmel)

Dobrý den. Na hasičských závodech jsem si všiml loga Vašeho pivovaru na dresech. Můžete prozradit koho nebo co ještě sponzorujete. Dík Karel

Hasiči Horka, Kácov. Graffin Vlašim fotbal, Basket Kolín, Motokros Zruč...

Jak koukám na odpovědi, povídavý moc nejste... Jak to?

No vidíte a to se snažím co můžu...

Zajimalo by mě, jestli dovážíte (případně uvažujete dovážet) vaše pivo i na oblast Čáslavsko?

Ano zavážíme, např. Restaurace Na Kuchynce, Miskovice, Čáslav, Bečváry, Chotusice, Licoměřice, Močovice a Friterm, který zaváží další odběratele.

Jak často vlastně musíte ochutnávat pivo? Nevracíte se domů trochu "pod parou"?

Při denních degustacích vypijeme maximálně 0,4 litru, takže snad nikdo není podnapilý.

Myslíte že zavření pivovaru v Kutné hoře vám nabídlo místo pro další rozšiřování?

Ano, Kutnohorsko má zájem o naše klasicky vyráběná piva.

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli jste už nějak zabezpečni proti povodním, nebo jestli vám bude při příštích hrozit opět zatopení. Děkuji

Snažíme se přemístit výrobu do nezasažitelných prostor závodu. Ale Sázavě neporučíme, pivovar leží přímo na břehu a se Sázavou nic neuděláme.

Udělalo vám radost z hlediska konkurence uzavření kutnohorského pivovaru? Co tomu říkáte?

Neudělalo, protože každý uzavřený pivovar, nenávratně odkrojí od pivovarské historie. Moc pivovarů v Čechách už nezbylo a bohužel budou ubývat. Tradiční české řemeslo pomalu odchází...

Proč trošku nezapracujete na tom ,aby se vaše pivko čepovalo v regionu. Jinak mok vyrábíte špičkovej.

Sanžíme se, jsme regionální pivovar a naše obliba podle čísel roste. Myslím, že se Kácovský Hubertus stává známou značkou a určitě už o nás ví i širší veřejnost.

Je po vašem skvělém pivu velká poptávka?

Ano naštěstí zájem zákazníků roste. Tímto jim děkujeme.

Vyhrálo vaše pivo nějaké ocenění? Jak si stojí, co do kvality, proti velkým českým a moravským pivovarům?

Na jaře jsme Vyhráli Zlatou pivní pečeť na celostátní degustační soutěži. TJ stojíme si VÝBORNĚ...

Dobrý den. Jednou sem ochutnal vaše pivo a je velice dobré. Plánujete se nějak rozšiřovat, aby se dalo vaše pivo nalézt ve více obchodech a já pro něj nemusel jezdit až do Kácova?

Snažíme se rozšířit prodejní sít, ale konkurence G je neúprosná...

Myslím, že se vám daří hlavně v létě. V zimě asi moc tržby nemáte, nepletu se?

Nepletete, zima je výrazně horší...

Dobrý den. Zajímalo by mě, jestli jste ženatý, a pokud ano, tak co říká vaše manželka na to, že chodíte do práce pít pivo :)

Jsem svobodný...

Co děláte pro to, abyste nedopadli jako Kutná Hora?

Snažíme se zlepšovat výrobní technologii, stroje a tím neustále vylepšovat kvalitu našich piv.

Jak se dělá kvasnicové pivo? Máte výborné!

Kvasnicové je pivo před filtrací , čímž si uchovává všechny vitamíny a minerální látky prospěšné pro lidský organismus

Zajímalo by mě jestli, když celý den "musíte" ochutnávat pivo, si také ještě někdy rád zajdete s přáteli sednout na jedno do hospody, nebo jestli si místo toho dáte radši víno nebo třeba něco nealkoholického.

Ano na dobré pivo si rád zajdu.

Pěkný den přeji. Na vaších stránkách sem našel, že pracujete i jako sládek. Je to obtížné povolání? A jak často ochutnáváte uvařené pivo?

Je to krásné historické povolání a pravidelná ochutnávka je nutností. Sládkem již nejsem, ale jako sládek u nás pracuje významný pivovarský odborník ing. Krankus

Malé pivovary to mají v EU těžké, co?

No není to žádná sláva...

Setkáme se s kácovským pivem opět ve vratných půllitrových lahvích?

Ano, doufám, že v blízké budoucnosti.

Dobrý den , minulý týden jsem byl na basketbalu v Kolíně , kde se točilo Vaše pivo zdarma , koukal jsem se dnes na internet a nenašel jsem , kde se Vaše pivo točí , neplánujete třeba o nějaké hospodě , popřípadě podpoře hospodských v okolí Kolína? Je škoda , že se tu točí pouze jedny a ty samé piva , jako všude , díky politice pivovarů , kteří si v uvozovkách kupují hospodské a jejich hospody.Děkuji za odpověď. Zdeněk Bureš z Kolína

Získat novou provozovnu je velmi komplikované díky uplácení velkými pivovary. Regiony Kolínsko, Kutnohorsko, Českobrodsko, Vlašimsko Benešovsko jsou pro nás prioritní. Připravujeme internetové odkazy na naše resturace.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz

Video s nakupujícím mladíkem, který jen ztěžka koordinuje své tělo, se stalo světovou "superstar" internetu.

Na přibližně čtyřminutové nahrávce se snaží mladý muž nakoupit balení piv. Bedlivě jej u toho střeží průmyslová kamera.

Ta dokumentuje, jak se jednoduchý plán postupně silně komplikuje neschopností muže koordinovat pohyby.

Už měl dost? Mnoho diskutujících se ve fórech pod umístěným videem zmiňuje i o požití v USA oblíbeného ketaminu.

Tak jako tak neodpovídá motorika mladíka běžnému zákazníkovi, který jde nakupovat pár minut před jedenáctou hodinou dopoledne.

Zdroj: Aktuálně.cz

Plzeňský Prazdroj nabídne k prodeji panelový bytový dům se 24 bytovými jednotkami v Brněnské ulici 49 v Plzni. Důvodem prodeje je snaha Plzeňského Prazdroje soustředit se výhradně na výrobu a prodej piva.

„Plzeňský Prazdroj samozřejmě má odborníky i na správu nemovitostí, naší hlavní činností je ale vaření tradičního českého piva. Proto chceme dům v Brněnské ulici postoupit povolanějším subjektům, které se specializují na pronájem nemovitostí," řekl mluvčí společnosti Jiří Mareček. "Obyvatele domu jsme o našem záměru informovali, mají převážně nájemní smlouvu s regulovaným nájmem, přičemž nájemní smlouvy a jejich podmínky zůstávají nadále v platnosti," uvedl Mareček.

Dům bude nabídnut k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře, která jej začne inzerovat průběhu listopadu tohoto roku. Při výběru nového vlastníka bude realitní kancelář na základě zadání Plzeňského Prazdroje přihlížet nejen k nabízené ceně, ale také k reputaci a dlouhodobému záměru případného nabyvatele. Prodej dalších objektů ze svého majetku Plzeňský Prazdroj v této chvíli neplánuje.

Zdroj: Plzeňsko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

V posledních letech zaznamenal německý trh s míchanými nápoji na bázi piva výraznou dynamiku díky soustavným impulsům nově představovaných značek. V první polovině roku 2009 se dá hovořit o uklidnění.

Co do množství stagnovaly míchané nápoje na bázi piva až do června 2009 s plus 0,1 procenta oproti témuž období předešlého roku. Výrazné povědomí značek, stejně tak jako průběžné navýšení ceny u nejoblíbenějších obalů, multipaků, vede ovšem, co se týče ceny, k nárůstu ve výši 5,7 procent proti stejnému období loňského roku.

V první polovině roku 2009 nakoupilo v obchodě dohromady 21 procent ze všech německých domácností alespoň jednou míchaný nápoj na bázi piva. Tato hodnota, která vyčísluje nákupní potenciál, poprvé mírně klesá. Na druhé straně je konzumace 9,2 litrů tohoto druhu nápoje na každou domácnost v první polovině roku 2009 považována za vyšší než v minulosti.

Pivo a limonáda je stále ještě nejoblíbenější druh, s množstevním podílem zhruba 43 procent. Těžkou situaci zažívá zavedený druh, pivo a kola. S tržním podílem okolo 12 procent je úbytek množství oproti předcházejícímu roku 8 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Od začiatku októbra má značka Corgoň novú internetovú stránku. Na stránke nájdu milovníci dobrého piva aj futbalu všetko dôležité. Nová web stránka má nový dizajn aj štruktúru, a obsahu sa určite potešia aj futbaloví fanúšikovia. V sekcii Aktuálne z futbalu bude stránka prinášať pravidelné informácie z našej aj svetovej futbalovej scény.

„Stránka je momentálne najmä futbalová, a to hlavne v súvislosti so stále prebiehajúcou sms hrou Buď dvanásty hráč pred futbalovým zápasom Slovensko - Slovinsko. Novinky z futbalu však budeme prinášať priaznivcom piva Corgoň na našej stránke aj po skončení kvalifikácie na Majstrovstvá sveta v JAR,“ hovorí Lenka Čamborová, brand manažér značky Corgoň.

Pivní gurmáni sa na stránke dozvedia viac o zložení a charaktere piva Corgoň, ale aj o umení podávať a ochutnávať pivo z hľadiska jeho perlenia, buketu, arómy či textúry. Zároveň budú môcť posúdiť, či výčapník v ich obľúbenom podniku ovláda pravidlá správneho čapovania. Stránku redizajnovala spoločnosť SCR graphics, ktorá prevádzkuje jednotlivé produktové stránky z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko.

Zdroj: Media Infoservis.sk

Budova bývalého pivovaru v roudnické ulici Poděbradova již několik desítek let chátrá. Ke stavbě se necitelně choval již bývalý provozovatel pivovaru a sodovkárny - někdejší státní podnik.

Bohužel ani po změně poměrů i majitele se situace nezlepšila. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2009 bylo nařízeno vlastníkovi objektu čp. 323 (PIVOVAR Roudnice s.r.o.) provedení nutných zabezpečovacích prací na nemovitosti, která svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob pohybujících se v okolí. Termín byl stanoven do 15. 6. 2009. Vzhledem k tomu, že na nařízení nikdo nereagoval, a požadované práce neprovedl, budou tyto práce uskutečněny na náklady města. Náklady bude poté město Roudnice nad Labem vymáhat po majiteli objektu.

Protože je vlastník pivovaru v celé věci nečinný, a budova hrozí zřícením, navrhlo město Roudnice nad Labem ministerstvu kultury odnětí památkové ochrany. „Stavebně-technický stav je katastrofální, dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou, do objektu neustále zatéká, takže se propadají stropy, část střech už je propadlých. Záchrana pivovaru je podle mého názoru již pouze v teoretické rovině. Budeme ještě jednat s památkáři, jak je vlastně tato budova cenná, a podle jejich stanoviska definitivně rozhodneme o postupu města. V této chvíli mi připadá jako jediná reálná možnost, jak situaci vyřešit, dosáhnout toho, aby budova byla odstraněna,“ doplnil k problému místostarosta Matek.

Pokud se chtějí občané k této záležitosti vyjádřit, doporučujeme se obrátit na místostarostu Matka, či na stavební odpor MÚ oddělení státní památkové péče, Ilona Vinšová, (1. patro, č. dveří 16) tel.: 416 850 129, e-mail: ivinsova@roudnicenl.cz.

Zdroj: Pod Řípem.cz

S plechovkou s pivem vstup zakázán. Na cestující v německých vlacích čeká možná jedna velká změna. A pro mnohé bude asi dost nemilá.

Německé dráhy by totiž mohly ve svých spojích zavést zákaz konzumace alkoholu.

Stoprocentní zákaz konzumace alkoholu zavedl už minulý týden soukromý dopravce Metronom. Podle společnosti docházelo mezi opilými cestujícími často k potyčkám, hrubiánství a nejednou poničili vlak.

Nyní chtějí policejní odbory prosadit zavední zákazu alkoholu i ve vlacích německých drah Deutsche Bahn. Aby cestující zákaz neporušovali a potají nepopíjeli, měli by ve vlacích probíhat namátkové kontroly. Podle šéfa odborářů Konrada Freiberga by se měl navíc zákaz alespoň částečně vztahovat i na prodej alkoholu na nádražích.

„Musíme zvážit zákaz prodeje na nádražích, když tudy budou cestovat třeba fotbaloví chuligáni na zápasy,“ řekl Freiberg deníku Bild.

A zdá se, že proti není ani veřejnost. Pro železnici bez alkoholu se ve včerejší internetové anketě deníku Welt vyslovilo 68 procent z téměř tisícovky hlasujících.

Zdroj: Deník.cz

Pivovary v Libereckém kraji nepočítají, že by ještě v letošním roce zvýšily ceny, podobně jako třeba Plzeňský Prazdroj. Ředitelé všech tří pivovarů v Libereckém kraji se ale shodli, že ceny budou muset zvýšit v příštím roce kvůli zvýšené sazbě spotřební daně.

Pivovar Rohozec u Turnova obvykle mění ceny na začátku sezóny - v dubnu či květnu. Podle ředitele pivovaru Františka Jungmanna ale tak dlouho čekat nemohou. "Jsme malý pivovar a nebyli bychom schopni tak dlouho zvýšení daní finančně utáhnout," řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ceny piva zvýší v průběhu ledna, nejpozději na začátku února. Loni pivovar prodal 53 600 hektolitrů, letos to bude asi 60 tisíc.

Zřejmě až do jara se nebudou měnit ceny v Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou. "Musíme si teprve propočítat, jak se projeví nejen zvýšení spotřební daně, ale i další důležité vstupy, hlavně suroviny a energie," konstatoval ředitel pivovaru Pavel Hostaš. Loni zde uvařili 134 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 140 tisíc hektolitrů.

Rozhodnutí nepadlo ani ve Svijanech, v největším pivovaru v kraji, který se řadí mezi deset největších pivovarů v zemi. "Asi budeme muset jít s cenou nahoru. Rozhodně to ale nebude před 1. lednem," poznamenal ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Loňský výstav se blížil k 318 tisícům hektolitrů, letos by se měl pohybovat kolem 380 tisíc.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivovar STEIGER Vyhne, a.s., vďaka vykonaným opatreniam, dokázal aj v tohtoročných sťažených podmienkach hospodárskej krízy a všeobecného poklesu spotreby piva, vylepšiť svoje hospodárenie. Za prvých 9 mesiacov tohto roka v STEIGRI zvýšili tržby o 1,1 percenta na úroveň 11,464 mil. €. Hospodársky výsledok sa za porovnávané obdobie zvýšil o takmer 40% a dosiahol 1,044 mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 231 176 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 6 % menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Dodal, že vo Vyhniach varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ale aj privátne značky obchodných reťazcov. Pivovar STEIGER zároveň zabezpečuje distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Hospodárenie firmy vylepšuje aj výroba a predaj vlastného úspešného a obľúbeného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly.

,,Nadpriemerne teplý september dokázal priniesť v predaju piva na Slovensku pekné výsledky, ale ani to nestačilo na elimináciu dôsledkov hospodárskej krízy. Napriek tomu výstav piva zo STEIGRA je lepší ako u väčšiny konkurencie, čo sa prejavilo zvýšením trhového podielu na cca 8 percent. Očakávame, že o niečo nižší predaj ako vlani , hlavne v reštauráciách a krčmách, bude ešte chvíľu trvať. Oživenie ekonomiky by však so sebou malo priniesť aj oživenie spotreby piva. Spotrebiteľ sa už naučil rozoznávať kvalitné piva a trendom sa stáva pivná klasika. Zákazníci si uvedomujú, že poctivé pivo musí dostatočne dlho ležať a byť uvarené z kvalitných surovín a to pri zachovaní prijateľného pomeru ceny a kvality“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že vplyvom krízy sa zmenilo spotrebiteľské správanie. Zákazníci menej pijú v pohostinstvách a reštauráciách, zato však viacej doma. Nárast spotreby desaťstupňových a hlavne jedenásťstupňových pív na úkor dvanástok ukazuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom pre spotrebiteľa. Pivá zo STEIGRA majú pritom jedny z najlepších pomerov ceny a kvality na trhu.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne oslavuje tento rok 536 výročie založenia a je najstarším slovenským pivovarom. História a kvalita - to sú dva neoddeliteľné piliere, na ktorých stojí. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Pivo STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Konzumenti ho obľubujú preto, že sa varí klasickým postupom a každá stupňovitosť zvlášť. Nasleduje otvorené kvasenie a dlhodobé zrenie – ležanie. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že pivo varia tradičným spôsobom a že doba jeho dozrievania piva je až 60 dní! Vyhýbajú sa tak praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva navareného s vyšším obsahom alkoholu vodou na nižšie stupňovitosti.

Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Strategickou krajinou pre export je Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Vlaňajšie celoročné výsledky v exporte už STEIGER prekonal za tri štvrťroky. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Bývaly časy, kdy byl Plzeňský Prazdroj klasickou luxusní značkou. Byly to hezké doby, zvláště pro marketing, protože jakkoliv dělal boty, tak ani on nemohl ohrozit tak silnou značku. Dnes je však luxus definovaný jinak a Plzeňský Prazdroj je jen klasickou vyprázdněnou značkou, která těží ze své bývalé slávy. Jedním z důvodů jeho pádu je, podle mého názoru, vedle skomírající kvality i absence vhledu do spotřebitelů a dlouhodobá marketingová bezradnost (důkaz je v doposavad živené kampani slavných Čechů, která ale je však jen špatnou kopií slavné reklamní série Stelly Artois). Minulý týden oznámila tato značka zdražení. Zdůvodnila ho inflací a daněmi. A aby nevypadali manažeři tak hloupě, tak také dodali, že se jim podařilo optimalizovat (snížit) náklady od svých dodavatelů.Udělat tento krok v době, kdy Prazdroj ztrácí svojí pozici na trhu, v době ekonomické recese a ještě ho pořádně nezdůvodnit nelze ohodnotit jinak, než jako lajdáctví.Každopádně iluze lidí z Prazdroje, že tak silná značka to jistě ustojí je obdivuhodné.

Luxusní značky dnes totiž nejsou definovány cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí (proto tak frčí lokální piva jako jsou Svijany nebo třeba Krakonoš). To dnes chápou již skoro všichni, kromě lidí v Prazdroji. Dobrou zprávou však pro ně je to, že jim to ještě chvíli půjde. Dokonce i přes jejich rozhořčení, že v Čechách meziročně klesá spotřeba piva (a nemohou za to zdaleka jen chybějící turisti). Ale musím uznat, že v jednom jsou tam v Plzni důslední. Krize nekrize, chovají se stále stejně. Nedospěle.

Zdroj: Blog iHNed.cz | Autor: Daniel Köppl

Praktický dárek – trendy koženková brašna - čeká nyní na všechny příznivce piva Heineken. Zelená taška s osmi půllitrovými lahvemi piva Heineken se již prodává v maloobchodních sítích Billa, Globus, Penny Market a Hypernova za překvapivě nízkou cenu 199 korun. Celkem je pro zákazníky připraveno 50 tisíc tašek, což představuje 2 000 hektolitrů. Dosud bylo do maloobchodní sítě dodáno 496 hektolitrů, tedy více než 6 tisíc tašek.

Zelená koženková brašna je již třetí variantou tašky Heineken. „Navázali jsme na naše předchozí aktivity, které byly velmi úspěšné. Již v minulosti jsme v maloobchodní síti nabízeli výhodné balení piva Heineken v brašnách, které byly látkové. U spotřebitelů byly velmi oblíbené, což se projevilo i mimořádně úspěšnými prodeji, proto jsme se rozhodli nabídnout jim brašnu v novém designu z nového, moderního materiálu,“ říká Julie Nácovská, brand manažerka značky Heineken na českém trhu.

Taška má nadčasový design, za kterým stojí kreativci reklamní agentury TBWA, a použitým materiálem splňuje aktuální módní trendy. Po vypití všech osmi lahví může svému majiteli sloužit jako módní doplněk, například jako taška na sport, pro volný čas, ale i pro každodenní nošení do práce. Každý majitel této praktické brašny se tak může při nejrůznějších příležitostech pochlubit svou náklonností k jedné z nejúspěšnějších pivních značek na světě Heineken. Mimořádná nabídka také zajisté přiláká i ty, kteří dosud Heineken neochutnali.

Na novou brašnu Heineken budou zákazníci upozorňováni reklamní podporou přímo v obchodech, a to visačkami, plakáty a voblery. Prodej tašek a kampaň podle Julie Nácovské poběží zhruba do letošních Vánoc.

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama

Sportovní projekty, zaměřené nejen na posílení dobrých vztahů a týmové spolupráce mezi zaměstnanci, ale také na zlepšení fyzické kondice, připravila pro své zaměstnance skupina Heineken Česká republika. První akcí byl Hei Summer Beach Volleyball Cup 2009, který se konal v závěru letošního srpna. Zaměstnanci tuto aktivitu přijali velmi pozitivně, a proto se na listopad chystá další sportovní událost, tentokrát Hei Badminton Open 2009.

Dvou až tříčlenné týmy ze všech pivovarů společnosti měly celé léto ve vybraných lokalitách k dispozici beach volejbalové hřiště, na nichž se mohly před turnajem každý týden připravovat. Na správnou techniku dohlíželi profesionální trenéři. Celkem 15 týmů přijelo změřit své síly do Prahy, kam je přijela podpořit i řada jejich kolegů, včetně generálního ředitele společnosti Lievena van der Borghta. Vítězem utkání se stal brněnský tým Zepr, tři nejlepší týmy získaly nejen pohár a diplomy, ale také poukázky na sportovní zboží. I týmy, které se neprobojovaly do finále, si náležitě zasportovaly, a to v tzv. záchranné soutěži. Pro organizátory byly zadostiučiněním radost ze hry a zapálení kolegů, projevující se kromě hřiště například i při vymýšlení názvů týmů.

Připravovaný Hei Badminton Open 2009 má velmi podobný koncept: všichni zaměstnanci Heineken Česká republika mohou utvořit soutěžní dvojice a do turnaje se přihlásit. Opět mají v Praze, Brně, Ústí nad Labem a v Krušovicích k dispozici kurty a zkušené trenéry, pod jejichž dohledem mohou každý týden pilně pracovat na technice. Již nyní je přihlášeno 40 týmů ze všech oddělení, a to včetně několika členů nejvyššího vedení firmy. Zatím nejvíce sportovců trénuje v Brně, kde vzhledem k velkému zájmu o turnaj bylo zajištěno více tréninkových kurtů tak, aby se všichni hráči mohli na utkání dobře připravit. Podobně jako v létě mají na přípravu zhruba dva měsíce a 21. listopadu pak budou v Praze ve čtyřhrách bojovat opět o atraktivní ceny.

Zájem zaměstnanců o sportovní aktivity, jejich sportovní nasazení při beach volejbalu i nadšení pro utkání v badmintonu potvrzuje, že podobné projekty pomáhají udržovat a zlepšovat nejen vztahy mezi kolegy, ale také přinášejí zábavu, odreagování a zlepšují fyzickou kondici.

Proto společnost Heineken Česká republika připravuje pro své zaměstnance komplexní projekt Zdravého životního stylu, jehož součástí budou nejen pravidelná utkání v různých sportovních disciplínách, ale bude se zaměřovat také na životní styl celkově, na optimální výživu, prevenci proti civilizačním chorobám a podobně.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Na začátku října vstoupila značka Březňák na švédský trh, a to s ležákem v unikátním balení 0,33 l. Završil se tak téměř dvouletý projekt, na jehož začátku stálo vítězství tohoto piva v chuťovém tendru. Ten opakovaně vyhlašuje švédská státní instituce Systembolaget, která reguluje tamější trh s alkoholickými nápoji s obsahem vyšším než 3,5% alkoholu. Právě vítězství v odborné soutěži dává poměrně vysoké šance na úspěch Březňáka ležáku a očekává se prodej až 8 tisíc hektolitrů tohoto lahvového piva ročně.

„Pro švédský trh jsme vyvinuli zcela nové balení, protože na ostatních trzích, kam se Březňák exportuje, je vždy v balení 0,5 litru. Řešil se celý labeling, sekundární balení i systém stáčení tak, abychom nabídli na tomto trhu tu nejvyšší kvalitu,“ říká Lenka Honajzerová, Export Area Sales Manager skupiny Heineken Česká republika, zodpovědná za Švédsko. Březňák ležák je tedy nově stáčen do lahví s obsahem 0,33 litru a do Švédska putuje v nových kartonech po 24 lahvích.

Ač Švédsko nepatří k významným producentům piva, jeho oblíbenost je tam velmi vysoká. „Švédové pivu rozumí často více než konzumenti v jiných zemích, podobné je to i s whisky, ačkoli to není tradiční země výroby těchto alkoholických nápojů. Švédští spotřebitelé si potrpí na kvalitní a chutná piva a jejich velmi širokou nabídku. Právě proto má u nich Březňák vysokou šanci uspět, protože může nabídnout výbornou vůni a typicky českou, plnou chuť,“ dodává Lenka Honajzerová. Podle ní je každoroční Beer and Whisky Festival ve Stockholmu špičkovou událostí jak pro odborníky tak i pro širokou veřejnost. „Zde se mimo jiné představují i horké novinky a je to také jedinečná možnost pro prezentaci nových produktů. Letos jsme toho s našimi švédskými partnery, společností TOMP SPIRITS AB, využili, připomenuli jsme značku Březňák a především představili Březňák ležák v ‘novém a velmi zdařilém kabátě‘,“ vysvětluje Lenka Honajzerová.

Vstup na švédský trh je o to cennější, že je prodej alkoholu na off-trade trhu regulován místní státní autoritou Systembolaget. Ten prakticky monopolně rozhoduje o tom, který konkrétní alkohol bude na švédském trhu v prodeji, a také přímo ovládá svou vlastní síť specializovaných obchodů s alkoholickými nápoji s obsahem alkoholu nad 3,5%. Již několik let se ve Švédsku úspěšně prodávají další značky ze skupiny Heineken Česká republika – Starobrno, Zlatopramen a Krušovice. Všechny tyto značky jsou velmi úspěšné a u spotřebitelů známé a oblíbené.

Březňák patří k nejexportovanějším pivům skupiny Heineken Česká republika. Největším odbytištěm je Německo, kde je absolutní špičkou. Vedle Březňáku ležák je tam velmi oblíbený i Březňák černý a také speciální značky Bernstein a Březňák Diät. Od jara letošního roku se také rozběhla licenční výroba piva Březňák v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

V průběhu šetření s cílem dosáhnout co největších úspor energie se v německém pivovaru Bitburger ukázalo, že mohou být využity jak technické, tak i ekonomické oddělitelné náklady v řádové hodnotě zhruba 1,3 MWel. Následující procesy nabízejí využití jako oddělitelné energetické zátěže:

Posunutí startů brýdového kondenzátoru: 200 kWel;

Požadavek na vodu (čerpadla pro studny): zhruba 480 kWel;

Produkci oxidu uhličitého: okolo 240 kWeVětrací ventilátory u obslužných komunikací a ve skladových prostorách: asi 140 kWe;

Způsob výroby (druh zatížení BHKW, Blockheitzkraftwerk), zvyšování výkonu: 300 kWe;

Využití úsporného režimu může být realizováno přestavbou bez dodatečných investičních nákladů. Jedná se o instalaci systému akumulace před a v průběhu procesu.

V pivovaru Bitburger pak bylo samostatně provedeno přizpůsobení řídící a regulační techniky. Využití BHKW jako doplňkového dodavatele proudu se může provádět s již existujícím zásobníkem bioplynu pro období zhruba 1 až 2 hodiny. Další, ještě větší využití může nastat pouze při dalším nákupu dodatečných resp. větších zásobníků na bioplyn.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Měření optickým přístrojem dodávaným společností Mettler Toledo Process Analytics (Urdorf, Švýcarsko) nemění ani nekontaminuje měřené prostředí. Pomocí senzorů vhodných pro tento proces jsou snadno, během dlouhého provozního času a při jednoduché údržbě, interpretovány získané výsledky.

Nový kyslíkový senzor typ InPro 6970i využívá princip fluorescenčního zhášení, při koncentracích měření v dolním rozsahu ppb, například při filtraci ve sklepě a při stáčení. Optoelektronické konstrukční části zařízení určené pro způsob využití, kde dochází styku s měřeným prostředím, poskytují při dlouhodobé životnosti jasně srozumitelné výsledky. Tyto komponenty jsou vhodnější i při delší době nasazení než je tomu u elektrochemických, membránou krytých senzorů. Odezva těchto čidel je tři až čtyřikrát kratší, takže jsou sníženy ztráty piva při přepojování piva na vodu během stáčení.

Kompaktní čidlo InPro 8600 měří při filtraci a směšovacím procesu souběžně nejjemnější zákal a barvu piva. Dokonalé robustní optické uspořádání umožňuje měření při rozptýleném světle pod zavedeným úhlem 25 ° a 90°. V jednom i druhém měřicím cyklu je pro měření barvy shodně použita táž optika. Upuštění od konstrukčních dílů náchylných k opotřebování snižuje počet oprav.

Jednoduché aplikace pro fázové oddělování kvasnice/pivo, pivo/voda nebo pro jednoznačnou identifikaci z různých médií i z potrubí, je možné použít optický kontrolní přístroj InPro 8 300 RAMS-Serie, který hlídá kvalitu produktů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Na pivovarském trhu se odehrává miliardová transakce, která výrazně mění situaci. AnheuserBusch InBev prodává investičnímu fondu CVC Capital Partners své pobočky v devíti východoevropských zemích včetně České republiky.

CVC Capital Partners je jednou z největší investičních společností na světě a teď se stává i majitelem českého Staropramenu, z nějž se Belgičané pokusili udělat globální značku.

Na základě dohody mezi oběma firmami si dokonce AnheuserBusch InBev ponechává právo distribuovat Staropramen v Rusku, ve Spojených státech, ve Velké Británii a v Německu. CVC bude zas moci dál prodávat pivo Stella Artoise. Pro českého pivaře se tak v tuto chvíli vůbec nic nemění.

Zajímavé však je, že CVC vstupuje na pivní trh v době, který ve východní Evropě kvůli krizi zrovna nekvete. Asi počítá s tím, že si východoevropské operace AB InBev ponechá, než krize odezní, a pak je prodá jiné světové pivovarnické skupině.

Na pivním trhu bude teď asi živo. Ostatně i AB InBev hodlá tři miliardy dolarů od CVC použít na nové akvizice, ovšem na trzích, které jsou Američanům blíž. Mluví se například o mexickém pivovaru Grupo Modelo SAB, kde se vyrábí světoznámé pivo Corona.

Velké pivovarské skupiny se v současnosti musejí soustředit na rostoucí trhy, což je především Asie a Latinská Amerika. Spotřeba piva v západní Evropě totiž rok od roku klesá a z východní Evropy je opravdu zajímavé jen Rusko.

Proto také analytici mluví o tom, že AB InBev prodal své východoevropské operace velmi chytře, neboť se nezbavil žádných strategických aktivit.

Tak se zdá, že manažery z AB InBev tu uvidíme už jen jednou. Až se bude prodávat Budvar.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jaroslav Plesl

Do kapsy sáhnou hlouběji od příštího roku sportovci i pěstitelé kultury na Blanensku. Pivovar Černá Hora jim totiž nepřispěje ani korunu. Letos přitom hlavní mecenáš Blanenska daroval nejrůznějším spolkům pět milionů korun. Příští rok však pivovarské peníze schlamstne státní kasa.

Od prvního ledna příštího roku se pivovary budou muset poprat s vyšší spotřební daní. Černohorský pivovar tak zaplatí státu o osmnáct milionů korun více než letos.

„Na podporu sportu, kultury a pořádání nejrůznějších akcí tak nebudeme mít ani haléř. Bohužel jsme donuceni změnit původní filosofii, tou bylo žít s regionem a podporovat jeho rozvoj,“ je rozhořčený majitel pivovaru Jiří Fusek. Ten letos přispěl různým spolkům přes pět milionů korun. Pověstnou velkorysost pivovaru však stopne začátek nového roku.

„Budeme muset zastavit některé naše plány. Je možné také to, že přijdou někteří lidé o práci,“ obává se Fusek. Pivovar se podle něj může zachránit tím, že dostane tradiční chmelový nápoj za hranice. Přesto ekonomická situace Fuskovi nedovolí, aby tak bohatě podporoval akce jako sportovní zápasy, start turistické sezony či kunštátský hrnčířský jarmark.

Pomocnou ruku v minulosti pivovar podal Kunštátským několikrát. „Cokoliv jsme potřebovali, pivovar nás podpořil. Dodával nám občerstvení a nápoje k akcím jako vánoční koncert houslisty Václava Hudečka nebo na tenisový turnaj starostů, kteří se do Kunštátu sjeli z celé republiky. Dále zaplatil všechno vybavení od židlí po obložení stěn restaurace v Kulturním domě, který jsme rekonstruovali,“ nastínil starosta Kunštátu Pavel Göpfert.

To, že pivovar končí s podporou, zasáhne citelně blanenský biketrial. „Bude to pro nás obrovská ztráta. Pivovar byl generálním partnerem celého seriálu soutěží, letos nám přispěl sto tisíc korun,“ mrzí manažera Radima Kakáče. Suma byla podle něj rozdělena mezi pořadatele soutěží. Za peníze mohli sportovci balancující na překážkách občas nakoupit náhradní díly na kolo nebo dostali příspěvek na výjezd na mistrovství světa. „Přes všechnu podporu, si musel každý soutěžící kvůli mistrovství v Číně zaplatit dvacet tisíc korun. Ministerstvo na úspěchy biketrialistů nehledí. Jsme pro ně bohužel malý sport. Získat peníze je těžké,“ dodal Kakáč.

Jméno jediného piva na světě, které neobsahuje žádný alkohol, nese klub boskovických fotbalistů. I klubu Forman možná pivovar nevpíchne finanční injekci. „Veškeré peníze, které jsme od Pivovaru Černá Hora získali, putovali na podporu mládeže. Mladým sportovcům jsme tak mohli zaplatit cesty autobusem na zápasy nebo vybavení jako jsou dresy a míče,“ řekl prezident Fotbalového klubu Forman Boskovice Pavel Holcner s tím, že o budoucí podpoře bude s majitelem pivovaru ještě jednat.

Chování černohorského pivovaru chápe i ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Spotřební daň se u piva nevytáhla jedenáct let. Nyní došlo k navýšení skokem, což je velmi náročné. Černohorskému pivovaru se nedivím,“ řekl Veselý.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Na dva dny se České Budějovice staly hlavním městem českých pivovarníků a sladařů. V DK Metropol se sešlo na tři sta odborníků z praxe, výzkumných ústavů a škol. Tři z celkem 42 přednášek přednesli zástupci spolupořádajícího Budějovického Budvaru, n. p.

„Pivovarský kongres se ve městě piva a tužek konal již dvakrát, v letech 1985 a 1995. Jedná se o mimořádnou událost a záštitu nad kongresem převzal za město České Budějovice primátor Juraj Thoma,“ uvedl k akci Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru.

Přednášející se zabývali nejen kvalitou piva a jeho změnami v posledních letech, ale třeba i tím, jestli je pivo možné zařadit do bezlepkových potravin.

Samotný spolupořadatel kongresu – Budějovický Budvar, má vlastní výzkumné pracoviště, které vede jeden z nejuznávanějších českých odborníků v oboru. „Docent Jan Šavel, kandidát věd v poslední době významně přispívá do celosvětové odborné diskuse na téma chuťové stability piva,“ zmínil Samec. K objevům vedoucího budvarské laboratoře patří například skutečnost, že jemné složení varní vody značně ovlivněje průběh a rychlost tak zvaného stárnutí piva, tedy jeho negativní chuťové změny.

„To je důležitým argumentem v diskusi o tom, zda licenčně vyráběná piva jsou nebo nejsou na celém světě chuťově identická bez ohledu na místo výroby,“ přiblížil význam výzkumu Samec.

Na kongresu byla řeč také o unikátním využití infračerveného záření při zkoumání kvality sladu a chmele v Budvaru. Pivovar si dokonce kvůli tomu vytvořil i vlastní kalibrační modely.

Pivovarsko – sladařské dny pořádaly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha a Budějovický Budvar. Akce se konala ve čtvrtek a v pátek již po třiadvacáté.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Edwin Otta

V rámci partnerstva s futbalovým zväzom poskytne platinový partner Corgoň za postup na MS 2010 reprezentácii Slovenska prémiu vo výške 66-tisíc eur.

Špeciálne poďakovania od pivovaru poputujú trénerovi Vladimírovi Weissovi st., členom kádra a aj "dvanástemu" hráčovi - slovenským fanúšikom. Corgoň takto vyjadruje vďačnosť aj nad rámec osemročného partnerstva so SFZ.

Za postup na svetový šampionát ako prejav vďaky dostane tréner Weiss jedno pivo Corgoň na každý deň do konca jeho pôsobenia v pozícii trénera slovenskej reprezentácie. A to bez ohľadu na dĺžku zotrvania vo funkcii.

"Chceme sa aspoň takto poďakovať za tento historický úspech. Aj keď žiadne ocenenie nie je za takýto triumf Slovenska dostatočné, veríme, že našu pozornosť prijme ako gesto vďačnosti," povedala Lenka Čamborová, brand manažér značky Corgoň.

"Na sucho" neobídu ani hráči. Každý člen kádra A-mužstva SR bude počas celého roka dostávať jedno pivo, a to takisto každý deň. Na postupe i na víťazstve v Poľsku mali veľký podiel aj slovenskí futbaloví fanúšikovia. Pivovar počas prvého kvalifikačného duelu o postup na ME 2012, ktorý sa uskutoční na jeseň budúceho roka na Slovensku, rozdá fanúšikom 5000 pív.

Zdroj: Sport Čas.sk | Autor: SITA

Pivovary Staropramen změní majitele – ovládne je americká investiční skupina CVC Capital Partners. Ta od firmy Anheuser-Busch InBev koupí veškeré její středoevropské a východoevropské aktivity v přepočtu za 38,6 miliardy korun.

Investor, který se vážně zajímal v roce 2005 také o privatizaci Českého Telecomu, by se však s tímto soustem nemusel spokojit. „Až dokončíme tuto transakci, budeme se zajímat i o případnou privatizaci budějovického Budvaru. Je to velmi silná značka, kterou bychom velmi rádi v našem portfoliu měli,“ uvedl pro MF DNES István Szőke, šéf CVC Capital Partners pro střední a východní Evropu.

CVC: Je to lukrativní byznys

V současnosti CVC nemá v oblasti nápojářství žádné investice nikde ve světě, podle Szőkeho jde však o velmi lukrativní a relativně stabilní byznys. „Když jsme se o akvizici středoevropského byznysu InBevu začali v letošním lednu zajímat, došli jsme k názoru, že v době útlumu ekonomiky je nákup skupiny pivovarů relativně jistou investicí. Neřekl bych, že pivovarnictví je recesi odolné odvětví, rozhodně je ale méně zranitelné než jiná,“ dodal manažer. Skupina drží své investice od čtyř do šesti let.

Kromě Pivovarů Staropramen získali američtí investoři značky Braník, Ostravar a Velvet a také pivovary a nápojářské firmy v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku. Čeští zákazníci by neměli změnu vlastníka poznat. Pivovary Staropramen budou i nadále držet licenci na distribuci belgických piv Stella Artois, Hoegaarden a Leffe, z nichž první jmenované se v Česku i vaří. „Stejně tak bude společnost AnheuserBusch InBev i nadále pokračovat v distribuci značky Staropramen ve vybraných zemích včetně Velké Británie, Německa, Spojených států, Ruska či Ukrajiny,“ uvedl generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář.

Pivovary Staropramen jsou v Česku dvojkou pivního trhu za Plzeňským Prazdrojem, který ovládá skupina SAB Miller.

Zdroj. Zprávy iDnes.cz | Autor: Hany Farghali

Prohlídka pivovaru spojená s degustací piva v historické sladovně láká každý rok desítky tisíc turistů. Nejinak tomu bylo i během letošního roku. Před necelým týdnem navíc zamířil do pivovaru Krušovice jubilejní návštěvník.

„V letošním roce jsme jubilejního pětadvacetitisícího turistu přivítali v pivovaru 8. října“ sdělil Josef Helebrant, který má exkurze v Krušovicích na starost. „A není náhodou, že se jím stala paní Jevgenije Kolodnaja z Ukrajiny, protože ruských a ukrajinských turistů přijíždí z celkového počtu zhruba 80 procent,“ dodal.

Suvenýry a samozřejmě krušovické pivo předali jubilejní návštěvnici společně generální ředitel společnosti Heineken Česká republika Lieven van der Borght a hlavní sládek Královského pivovaru Krušovice Tomáš Kosmák.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic

Jihlavský pivovar Ježek zahájil distribuci zbrusu nového piva Lobkowicz Premium, který začal vyrábět pivovar v Protivíně, který stejně jako Jihlava patří do šestice malých českých pivovarů skupiny K Brewery. Agentuře Mediafax to řekla mluvčí jihlavského pivovaru Eva Vařejčková.

"Nové pivo Lobkowicz je už k dostání například v pivovarské restauraci v našem areálu a začínáme s jeho distribucí našim odběratelům na Jihlavsku. K dispozici je točené i lahvové pivo, včetně nového skla, tácků a dalších marketingových předmětů. Půjde o vlajkovou loď celé skupiny," uvedla mluvčí. Dvanáctistupňový ležák Lobkowicz má na Vysočině konkurovat hlavně plzeňskému Prazdroji. Podobná bude také cena, která se podle mluvčí pivovaru bude pohybovat mezi 25 a 30 korunami. Pivo je připravované tradičním pivovarským postupem, a to výhradně z českých surovin a neobsahuje žádné náhražky, extrakty ani přísady.

Zatímco český pivní trh za prvních sedm měsíců roku podle statistik klesl o téměř osm procent, prodeje šestice pivovarů K Brewery ve srovnání s loňským rokem vzrostly o 4,4 procent, tržby pak o 8,8 procenta. Nejúspěšnějším pivovarem ze skupiny K Brewery je Pivovar Ježek Jihlava, který ve srovnání se stejným obdobím loňského roku od ledna do konce září zvýšil prodej sudového piva o 95 procent a lahvového piva o 47 procent.

Jihlavský pivovar Ježek oslaví příští rok 150. let od svého založení a chystá velké oslavy. V rámci nich se uskuteční například benefiční zápas hokejových legend Dukly Jihlava, výstava v jihlavském muzeu Vysočiny, exkurze v pivovaru a akce Den Ježka ve všech okresních městech kraje.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Jaroslav Šnajdr

Druhá najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete, britský SABMiller, v prvom polroku zaznamenala pokles predaja piva o 1 %, pričom k väčšiemu prepadu nedošlo iba vďaka dvojcifernému rastu v Číne. Londýnska spoločnosť vo štvrtok vo vyhlásení uviedla, že v prvom polroku pokles nastal v Európe, Latinskej Amerike, Južnej Afrike a USA, ale zmiernil ho rast v Číne na úrovni 12 %.

V Latinskej Amerike SABMiller zaznamenal pokles o 1 %, v Európe o 6 % a v Južnej Afrike o 3 %, ale v Ázii došlo k rastu na úrovni 9 % hlavne vďaka Číne. V USA SABMiller maloobchodníkom predal o 1 % piva menej.

Pivovarnícka skupiny SABMiller prevádzkuje na Slovensku pivovar Topvar v Topoľčanoch aj pivovar Šariš vo Veľkom Šariši.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Pivovarský kongres se do města vrací po 14 letech

Téměř 300 odborníků z oborů pivovarství, sladařství a chmelařství zaplní ve dnech 15. – 16. října prostory kongresového centra Metropol v Českých Budějovicích, kde se konají 23. Pivovarsko-sladařské dny.

"Pivo jako potravina", "Protialkoholové aktivity v EU a úkoly pro české pivovarníky" nebo "Vznik, stabilita a rozpad pivní pěny – teorie a současný výzkum" jsou například témata z celkem 42 odborných přednášek, které na kongresu zazní.

Nejnovější poznatky z oboru, který patří mezi důležité součásti české ekonomiky a který také významně přispívá k propagaci České republiky v zahraničí, si vymění zástupci výrobních podniků, středních a vysokých škol a výzkumných pracovišť, uvedl za jednoho z organizátorů akce - Budějovický Budvar - Jindřich Jindřich.

V minulosti se v Plzni konal pivovarský kongres již dvakrát - v letech 1985 a 1995. Záštitu nad letošním kongresem převzal primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.

Pořadateli 23. Pivovarsko-sladařských dnů jsou Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha a Budějovický Budvar, n.p.

Zdroj: Cestování iHNed.cz

Ekonomická krize přivřela peněženky milovníkům zlatavého moku. Češi i zahraniční turisté pijí méně piv, pivovary proto snižují svoji výrobu.

Podle údajů Svazu českých pivovarů a sladoven (ČSPAS) klesl v prvním pololetí letošního roku celkový výstav piva o 6,8 procent na 9,201 milionu hektolitrů. Z tohoto množství dodaly pivovary na tuzemský trh 7,527 milionu hektolitrů, zatímco loni to bylo téměř o 410 tisíc hektolitrů více. V exportu byl propad ještě citelnější, za hranice republiky vyvezly kamiony a cisterny o 12,6 procent množství piva méně než za prvních šest měsíců loňského roku.

Jak se situace vyvíjela v letních měsících, pivovary nechtějí prozradit. Jednotlivé pivovary příliš nechtějí ukazovat ani své výsledky z prvního pololetí. Nicméně z veřejně dostupných zdrojů je patrno, že například pražskému Staropramenu klesl jen v letošním červnu meziročně výstav o více než pětinu protivínskému Platanu o 41 procent a pardubickému Pernštejnu dokonce o polovinu. Spokojený naopak může být Stanislav Bernard, jehož rodinný pivovar stejné značky v prvním pololetí letošního roku zvýšil výstav o 5 procent na 94 a půl tisíce hektolitrů.

Češi šetří, turistů je málo

„Český pivovarský průmysl není letos v optimální odbytové situaci," přiznává mluvčí českobudějovického Budvaru Petr Samec. „Hlavní příčinou byl zřejmě pokles počtu zahraničních turistů," dodává Samec, podle něhož se zahraniční turisté na tuzemské pivní konzumaci podílejí až z jedné pětiny. Tomio Okamura, viceprezident Asociace cestovních kanceláří, vidí problém jinde. „Hlavním důvodem propadu produkce pivovarů je skutečnost, že český spotřebitel šetří. Zahraniční turisté se na něm podepisují jen minimálně," tvrdí Okamura.

Klesající výstav piva není jedinou nepříjemnou zprávou pro tuzemské pivovarníky. Další pro ně připravil ministr financí Eduard Janota, který v rámci protikrizového balíčku protlačil vládou i parlamentem zvýšení spotřební daně u piva. Producenti odhadují, že navýšení daně by mohlo zdražit půllitr piva až o korunu a některé menší pivovary by se dostaly do existenčních potíží.

Zdroj: Týden.cz