Postřižinský pivovar – tak se přezdívá pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku, kde režisér Menzel natočil na Hrabalův námět film s nezapomenutelnou komínovou scénou.

První písemná zmínka o pivovaru je z počátku 17. století, velkou modernizací prošel za Rakousko–Uherska. Pivo se zde vařilo do roku 1977 a po té nastala několikaletá pauza. Až v roce 1999 se pustili současní majitelé do rekonstrukce pivovaru s tím, že zachovají jeho původní ráz. Nová generace dalešického piva se tak začala vařit od roku 2002.

V současné době mohou návštěvníci ochutnat několk druhů piv.

- Dalešická 11° - světlá (jak nefiltrovaná, tak filtrovaná)

- Jazzový ležák Kouřící králík - polotmavá 12° (nefiltrovaný)

- Májový ležák - světlý speciál 13° (nefiltrovaný)

- Fledermaus - tmavý speciál 13° (nefiltrovaný)

Pivo vyráběné v dalešickém pivovaru se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva se smí použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno.

Ochutnat dalešické pivo můžete kdykoliv, příležitostí může být i první pivovarský ples, který se koná 17. ledna. Předprodej vstupenek začíná už 2. ledna, rezervovat si je můžete na mailové adrese: pivovar@pivovar-dalesice.cz.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová

Na pozemku bývalého pivovaru v Košiciach okrem pôvodného pivovarníckeho komína stojí dnes aj stavba, ktorá pripomína kus histórie a slávy bývalého pivovaru. Dnešný jej názov je Komplex Cassovar, v ktorom investor ponechal aj významnú časť domu zakladateľa pivovaru – Bauerneblov dom. Bauerneblovci boli najznámejšou košickou pivovarníckou rodinou. Vyše sto rokov varili a predávali pivo nielen pre Košice, ale exportovali ho do celého Rakúska-Uhorska.

Historická budova bývalého pivovaru, v ktorom sa naposledy varilo pivo ešte v roku 1997, sa začiatkom tohto roku nebezpečne naklonila a museli ju zbúrať. Spoločnosť, ktorá na mieste pivovaru stavia obytný komplex, sa vtedy zaviazala, že budovu zachráni. Výstavba bude stáť takmer 60 miliónov korún (asi dva milióny eur), povedal zástupca investora Miroslav Marynčák. Na záchranu budovy použili aj pôvodné tehly a iné prvky. Chýbajúce časti doplnili modernými materiálmi. Stavebníci postupovali podľa plánov, ktoré sami pripravili. Pôvodné plány budovy totiž už v archíve nenašli. Budovu podľa Marynčáka podrobne zamerali a nafotili ešte vlani a podľa dokumentácie neskôr pripravili projekty.

Bývalý Bauerneblov dom však už nebude dôslednou kópiou pôvodnej, vyše storočnej stavby. Jednu časť bude podľa Marynčáka tvoriť fasáda zo skla a z hliníka. Prvky, ktoré sa nepodarilo zachrániť, sa totiž architekti rozhodli od vzhľadu pôvodnej stavby jednoznačne odlíšiť.

Niekoľkoposchodová tehlová budova z roku 1903 sa naklonila o viac ako tri metre po tom, čo spoločnosť Global Group začala s výstavbou obytného komplexu za dve miliardy korún (66,4 milióna eur). Dokončená by mala byť v septembri budúceho roku. Celý komplex Cassovar je v súčasnosti dokončený už na 98 percent, uviedla pre HN Zuzana Stavárová zo spoločnosti Cassovar.

Opätovné postavenie historickej budovy je na Slovensku skôr ojedinelé. V polovici júla napríklad v Žiline zbúrali budovu historickej fary, ktorú vyhlásili za národnú kultúrnu pamiatku. Podnikateľ George Trabelssie, ktorý plánuje výstavbu nákupného centra, pôvodne sľúbil, že faru rozoberie a potom nanovo zloží. Zbúraním sa investori na Slovensku zbavili historických budov už viackrát. Napríklad aj spoločnosť HB Reavis Group zbúrala v Bratislave historické budovy v areáli bývalého podniku Kablo, hoci jednu z nich navrhovali na zaradenie medzi pamiatky. Podobne v centre Nitry vlani zrútili budovy starých mlynov, ktoré má nahradiť zábavné centrum.

V Košiciach prvý priemyselný pivovar aj s parnými strojmi postavil v roku 1857 Ján Bayer na terajšej Floriánskej ulici. Neskôr, v roku 1885, vzal za spoločníka Moravana Konštatína Bauernebla, ktorý od neho v roku 1903 kúpil celý pivovar. Bauernebl a syn (tak sa volala firma) si vedľa na Žriedlovej ulici 10 postavili koncom 19. storočia aj vilu a namiesto starej kaplnky venovanej patrónovi pivovarníkov Floriánovi vybudovali v roku 1923 novú murovanú.

Bauernebl ešte stihol tiež kúpiť hotel na Hlavnej ulici číslo 63, ktorý hneď aj prestaval na kaviareň Royal, dnešnú Sláviu. Vznikol najkrajší secesný dom v meste.

Najslávnejšie časy Bauerneblov pivovar zažíval začiatkom 20. storočia, keď v roku 1915 jeho produkcia dosiahla 100 000 hektolitrov, čo bolo obrovské množstvo na tú dobu, veď Košice mali vtedy len 40 000 obyvateľov. Varili tri druhy – Kráľovské, Korunné a Macove pivo v stupňoch 10, 12 a slávne čierne šestnásťstupňové pivo Florián.

Unikátom bolo, že Bauerneblov pivovar, ako jeden z mála v Uhorsku, rozvážal pivo v chladiarenských železničných vagónoch už v roku 1908.

Po druhej svetovej vojne Baeurneblov pivovar zoštátnili. Existoval až do 21. storočia, ale niekdajšiu slávu už nikdy nedosiahol. Liberalizácia slovenského trhu a obchodu začiatkom 21. storočia znamenala pre košický pivovar, ktorý vyrábal pivo pod značkou Cassovar, postupný úpadok a nakoniec krach.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Martina Ruttkayová

Exkurzie a deň otvorených dverí pritiahli do STEIGRA 4720 ľudí

Priestory Pivovaru STEIGER vo Vyhniach sa stávajú zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Popri vyhnianskom akvaparku ,,Vodný raj“, je pivovar lákadlom pre turistov nielen v lete. Od začiatku roka 2008 ho navštívilo 4720 osôb, vo viac ako 70 organizovaných skupinách. Okrem slovenských si v tomto roku prišli pozrieť výrobu piva aj návštevníci z ČR, Nemecka, Švajčiarska, Maďarska, Nórska, Talianska, Turecka a dokonca až zo Saudskej Arábie. Tohtoročný návštevnícky rekord 3500 ľudí zaznamenali v sobotu 2.augusta, počas piateho ročníka ,,Dňa otvorených dverí“. Okrem prehliadky pivovaru k tomu prispelo chladené pivo za symbolickú cenu v horúcom počasí, kompletné občerstvenie, tombola a v neposlednom rade aj spevácke hviezdy na čele so skupinou Vidiek. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Návštevníci k nám však chodia aj mimo dní otvorených dverí, kedy si môžu za symbolický poplatok pozrieť počas cca hodinovej prehliadky celý pivovar. V sprievode lektorov a pri ich zasvätenom výklade, na vlastné oči vidia najmodernejšie zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overia, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco. Nevšedným zážitkom je ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou“, konštatoval E. Mihálik.

Poukázal na to, že milovníci piva si nenechajú ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v najstaršom slovenskom pivovare, ktorý založili mnísi ešte v roku 1473. STEIGER patrí k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným verením stupňovitostí a výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu.

,,V súčasnosti varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Predvianočný trh sme obohatili o ďalšie pivo špeciál, ktorým je „Vianočné pivo STEIGER 14°“. Obmedzená séria 300 sudov, každý po 50 litrov dlhodobo kvalitne uležaného piva, je určená pre cca 300 TOP odberateľov v oblasti HORECA. Svetlá vianočná ,,Štrnástka“ sľubuje štamgastom výnimočný gastronomický zážitok a táto obmedzená séria je ponímaná ako poďakovanie verným zákazníkom, uzavrel E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steger Vyhne

Do Amsterodamu se jezdí za zakázaným ovocem. Všude je plno coffee shopů, kde se prodává marihuana a hašiš, popřípadě další měkké drogy. Město je proslulé kanály (grachty), galeriemi s obrazy nejslavnějších mistrů, přesto ale vy nezapomeňte zařadit do svých plánů prohlídku pivovaru Heineken.

Pivovar stojí v centru města, na břehu kanálu Singelgracht. Pivo se tu vařilo už v 16. století a od roku 1863, kdy pivovar koupil Gerardus Adrian Heineken, začala slavná éra této značky. V devadesátých letech byla výroba přesunuta jinam a dnes je budova sídlem firmy a především hojně navštěvovaným muzeem. V loňském roce muzeem prošlo více než 350 tisíc návštěvníků.

Heineken je světlý ležák zlatavé barvy s jemně hořkou chutí a prodává se ve více než 170 zemích. Zelená barva lahve symbolizuje přírodní suroviny a typická červená hvězda je mystickou sílou, která prý chrání kvalitu piva. Trochu nakřivo posazené „e" má zase působit optimisticky a vesele na spotřebitele.

Heineken Brouwery nelze přehlédnout

Pojďme tedy společně na krátkou prohlídku. Vstupné činí 10 euro, procházíte různými atrakcemi, 3D kinem a nemine vás ani ochutnávka zlatavého moku. Výhodou je, že postupujete budovou sami, vyznačeným směrem, nikdo vás nehoní a v každé části vás čeká „průvodce," který vás několika jazyky seznamuje s postupem při výrobě tolik oblíbeného nápoje. Uvidíte sklady, stáje, neboť pivo se donedávna převáželo po městě koňmo. Nedílnou součástí je multimediální expozice, kde se pohybuje podlaha, jako kdybyste převáželi pivo lodí. V místnosti je chvílemi horko, stříká na vás voda, což bývá při chlazení často.

Velmi zajímavou prohlídku skýtá původní varna, kde se vařilo pivo. Dnes je její součástí malý varný komplex, abyste mohli živě sledovat celý výrobní proces. Vše doprovodí odborný výklad, čichem posoudíte a můžete i ochutnat. Pivo pak „zraje," vy sledujete celý proces až k vlastnímu stáčení. Uvidíte celou historii vývoje uzavírání lahví, zátkovací stroj můžete sami vyzkoušet.

Zkouška pro Čechy

Když průvodce zjistí, že jste z Čech, okamžitě vás zkouší, jestli umíte správně natočit pivo do sklenice. Věřím, že se nenecháte zahanbit a předvedete klasický způsob, jak lehce po skle natočit ten správný „šnyt." Ale ouha, místní výčepní vrtí nesouhlasně hlavou. Pustí pivo do sklenice plnou silou, až pěna značně přeteče, a pak dřevěnou stěrkou kypící pěnu seřízne. V mžiku vám předává krásně natočené pivo tak, jak jej labužníci mají rádi. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Prohlídka pokračuje. K vidění jsou různé druhy výčepních sklenic, pivních etiket i celé historie marketinku. Jste v multimediální místnosti, kde sami sledujete na vlastním displeji zajímavosti z dob dávných i dnešních. Čekají vás i malé reklamní dárky, v místním baru ochutnáte „pravý" Heineken. Češi patří mezi největší spotřebitele piva na světě, jsme také na svá piva patřičně hrdí, ale tady poznáte, že i jinde dělají pivo dobře a profesionálně.

Zdroj: Týden.cz - kráceno | Autor: Ladislav Horák | Foto: Profimedia

Projekty Iniciativy zodpovědných pivovarů zaměřené proti konzumaci alkoholu za volantem a jakékoli konzumaci alkoholu mladistvými budou pokračovat i v příštím roce.

To se týká mimo jiné dlouhodobého programu ČSPAS s názvem „Domluvme se!“, na němž svaz spolupracuje s Ministerstva dopravy – BESIPem a Fórem PSR, a který je zaměřen na mladé lidi ve věku 17–35 let. „Kampaň je oslovuje prostředky a formami, které jsou pro ně přijatelné, např. hudebními akcemi. Během 1deseti koncertů kapel Wanastovi Vjecy, deseti dvojkoncertů skupin Divokej Bill a Tři sestry a deseti koncertů kapely Chinaski byli mladí upozorněni frontmeny skupin na nebezpečí řízení pod vlivem alkoholu. Tyto akce navštívilo v letošním roce 61 328 diváků,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Jan Veselý.

Filozofie kampaně je podle jeho slov založena na statutu domluveného řidiče, který na sebe dobrovolně vezme roli abstinujícího, aby zajistil odvoz svým přátelům. Cílem kampaně bylo zatraktivnit pozici „domluveného“ řidiče tak, aby byla přijatelná a vyhledávaná mladými lidmi. Kampaň byla realizována v rámci celoevropského projektu „Euro-Bob – Designated Driver“.

Dalším projektem s podporou ČSPAS jsou internetové stránky www.pobavme-se-o-alkoholu.cz, které obsahují mnoho podnětných informací určených mladistvým i jejich rodičům. Kromě toho se připravuje výrazně inovovaný projekt „Přibrzdi, nezletilým nenaléváme“, jenž si klade za cíl zamezit podávání a prodeji alkoholu mladistvým.

„Jsem přesvědčen, že u nás není pivovarník, který by si neuvědomoval negativní důsledky přehnané konzumace alkoholu a jeho nebezpečí pro mladistvé a řidiče a nepodporoval akce, které rozumně, realisticky, a hlavně pravdivě oslovují veřejnost s touto problematikou. Podporujeme proto takové formy osvěty, o kterých si myslíme, že vhodně komunikují především s mladými lidmi. Mladí návštěvníci koncertů věří svým idolům a toho chceme využít,“ tvrdí Veselý. Projekt bude podle něj pokračovat i v příštím roce a kromě toho chystá svaz na příští rok další novinky. "Snažíme se získat podporu dalších institucí, o nichž se domníváme, že sdílejí naši filozofii a jsou ochotné se k nám připojit,“ uvedl Veselý.

Členové ČSPAS chtějí do osvětových akcí zapojit i pivovary které nejsou členy svazu a přesvědčit je o nutnosti dodržovat principy samoregulace v oblasti komerční komunikace. ČSPAS uspořádal v letošním roce dva odborné semináře s cílem zvýšit informovanost v této oblasti. V březnu se konal seminář s názvem „Etický kodex a principy samoregulace v reklamě“ a v listopadu „Samoregulace v pivovarnictví a její uplatňování v praxi“. „Snahou ČSPS je rozšířit řady pivovarů, které pravidla vtělená do Etického kodexu důsledně dodržují. Zejména o menší průmyslové pivovary a minipivovary,“ uzavírá Veselý.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivovarská humna v chodovoplánském pivovaru hostila Rybovu Českou mši vánoční. Pivovarští tuto akci pořádali už minulý rok.

„Tehdy se setkala s obrovským úspěchem. Humna mají výtečnou akustiku. Chceme, aby se zpěv Rybovy mše na humnech stal tradicí,“ řekl Deníku obchodní a marketingový ředitel Chodovaru Jiří Plevka s tím, že duchovním otcem myšlenky je celá rodina Plevkových a ředitel místní školy Jan Ambrož.

Mši zpívalo více než padesát zpěváků a hudebníků z různých souborů a orchestrů z Prahy, Mariánských Lázní, Tachova a Plané.

Co je vlastně Rybova Česká mše vánoční?

„Je lidovým pohledem pro ty lidi, kteří se sami chtěli nějakým způsobem sami zpěvem zúčastnit v aranžmá betlému. Nedá se říci, že by to bylo klasické umělecké dílo, které by se dalo porovnat s klasiky z doby romantismu. Rybova mše se často spojuje s klasickou Mší svatou,“ popsal plánský farář Jaroslav Šašek.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Josef Holek

Ležák podle receptury starší víc než 100 let jde na dračku.

Podle receptury z přelomu devatenáctého a dvacátého století uvařili v černickém pivovaru Purkmistr nové vánoční pivo. Je silnější, patnáctistupňové, obsahuje šest a půl procenta alkoholu a jde na dračku. Z uvařených 750 litrů se jich v posledních dnech vypilo přes sedm set.

"Svou chutí připomíná vídeňské ležáky. Je z něj cítit jak tradiční pivní chuť, tak i chuť Vánoc. Je to pivo světlejšího charakteru a jemné sladové chuti. Je připravené ze čtyř druhů sladu - světlého, mnichovského, karamelového a pšeničného," vysvětlil Petr Míč z pivovaru Purkmistr v Plzni - Černicích. Podle něho v pivovaru vánoční pivo vařili už loni. Bylo ale jiné než letošní. Šlo o polotmavé pivo a zájem o něj nebyl takový jako o to letošní.

"Do Vánoc už rozhodně nestihneme navařit další pivo, protože je to ležák a musí zrát několik týdnů. To pivo má hlavně za účel zahřát člověka v těchto nevlídných a uspěchaných dnech. Proto je také dost silné," dodal Míč. Podle něho se jedná o unikátní pivní druh, který se jinde po České republice nevyrábí.

Zdroj: TN.cz | Autor: Jan Skala

Pivovarnický koncern SABMiller tento měsíc oznámil, že se chystá zahájit výrobu nového ležáku na jihu Súdánu.

Pokud plán dojde realizace, skončí tím dlouhé období vlády „suchého zákona" v nejrozlehlejší africké zemi. To začalo v roce 1983, kdy centrální vláda v Chartúmu zavedla v celé zemi islámské právo šaría zakazující konzumaci alkoholu a poslední pivovar v zemi byl nucen ukončit výrobu.

V roce 2005 ale jižní část Súdánu s převážně křesťanským a animistickým obyvatelstvem získala v rámci mírové dohody o ukončení vleklé občanské války v zemi právo na rozsáhlou autonomii a moci se tam ujala sekulární vláda. Ve zbytku země s převážně muslimským obyvatelstvem arabského původu nadále platí šaría.

„Politický vzkaz"

„Nebudeme alkohol jen konzumovat, ale i vyrábět. Je to jasný politický vzkaz, že v naší zemi existují dva systémy," řekl agentuře Reuters ministr zemědělství v jihosúdánské autonomní vlády Samson Kwaje.

Zároveň ale odmítl, že by zavedení pivní výroby na jihu země mohlo zvýšit napětí mezi Chartúmem a Jubou, kde sídlí jeho kabinet. Podle mírové dohody má v roce 2011 proběhnout v Jižním Súdánu referendum, v němž obyvatelé rozhodnou, zda chtějí nadále setrvat ve společném svazku s muslimským severem, či zda dají přednost úplné nezávislosti.

Jak uvedl mluvčí společnosti SABMiller Nigel Fairbrass, chystaný ležák, který zatím nemá jméno, se bude vyrábět v nové továrně v Jubě. Firma už do projektu vložila 37 miliónů dolarů. Je totiž přesvědčena, že pro novou značku existuje v regionu silný trh, což je prý vidět i na objemu dováženého piva ze sousední Ugandy.

Z Johannesburgu do Plzně

S výrobou by se mělo začít v únoru a kromě piva bude nová továrna produkovat i nealkoholické osvěžující nápoje

Jak informuje agentura Reutera, jih Súdánu po podpisu mírové dohody v roce 2005 zaplavilo drahé dovážené pivo, alkohol se ale v oblasti ovládané jihosúdánskými povstalci konzumoval i předtím. Většinou šlo o pivo lokální výroby vařené z čiroku.

Pilsner Urquell

Pilsner Urquell je chloubou společnosti SABMiller. Kromě Plzně se dnes vaří i v Polsku a Rusku

SABMiller je jednou z největších pivovarnických skupin na světě. Začínal na konci 19.století v jihoafrickém Johannesburgu, dnes je ale činný prakticky na celém světě.

V roce 2002 po akvizici amerického pivovarnického gigantu Miller došlo ke změně názvu společnosti z původního SAB (South African Breweries) na dnešní SABMiller.

Jen v Africe má portfolio firmy momentálně 42 značek piva, v Evropě jich vlastní dokonce 63 včetně Plzeňského Prazdroje, Gambrinusu, Velkopopovického Kozla nebo Radegastu.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Pavel Vondra

Jak se v současné době pivovaru s ježkem ve znaku pod novým vedením na trhu daří? Změnu v současnosti prezentuje třeba logo pivovaru, ale i jeho vztah k odběratelům a naopak.

O vývoji podniku v posledních měsících hovořil na čtvrteční tiskové konferenci v areálu jihlavského pivovaru obchodní zástupce pivovaru Miloš Vostrý.

„Za půlrok jsme změnili logo, které teď i z části využívá městský znak,“ započal hodnocení Vostrý. „Také jsme podepsali střednědobý kontrakt s hokejovou Duklou, domnívám se, že oboustranně úspěšně a výhodně,“ pokračoval Vostrý.

„Za těch pár měsíců jsme mile překvapeni obratem ve vnímání značky lidmi, ale i partnery pivovaru. Otočilo se o stoosmdesát stupňů,“ nešetřil chválou obchodní ředitel.

Hospodářské krize se pivovar nebojí

A jaké má jihlavské pivovarnictví plány do budoucna? Prostředky, které podnik vydělá, chce údajně pivovar vracet zpět do regionu, například v nejrůznějších jednorázových akcích, třeba hudebních programech.

V souvislosti s podporou regionálního dění není v tuto chvíli úplně jasné, v jaké míře bude pivovar podporovat fotbalový klub FC Vysočina. Nyní vlastní pouhých 2,85 procenta akcií klubu. „Fotbalu jsme se nezřekli, ale spíše chceme podporovat mládežnický fotbal,“ nastínil Vostrý.

Za poslední čtyři měsíce podle slov Miloše Vostrého pivovar získal více než sto nových partnerů v regionu. „Spolupracujeme s gastronomickými podniky na jihlavsku, připravili jsem různé akce, aby když my dokážeme vyrobit kvalitní pivo, jej hostinský stejným způsobem dokázal podat zákazníkovi,“ řekl Vostrý.

Oproti stejnému období loňského roku se v tuzemsku podle slov Vostrého prodalo o 26% více jihlavského piva. V prvním čtvrtletí příštího roku by se lidé měli dočkat nového piva v lahvi. „Nové lahvové pivo by mohl vystihovat slogan tradice v novém balení,“ uvedl Vostrý.

Na počtu 96 zaměstnanců pivovaru by se podle Vostrého neměla projevit ani hospodářská krize.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík

Víkend v dalešickém pivovaru bude patřit rybím specialitám. Pivovar v Dalešicích na Třebíčsku, proslavený natáčením adaptace románu Bohumila Hrabala Postřižiny, připravil na 20. a 21. prosinec dvě odpoledne „ve znamení ryb“. Lidé zde budou moci ochutnat rybí speciality, koupit čerstvé i živé ryby přímo ze sádku a poslouchat živou hudbu. Akce bude trvat v sobotu a v neděli od oběda až do pozdních hodin.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Rodinný pivovar BERNARD se rozhodl, že bude každý měsíc losovat, komu ze žadatelů o finanční podporu různých občanských, sportovních a kulturních záměrů věnuje celkem 10 tisíc korun. První losování již proběhlo a finanční příspěvek ve výši 5 tisíc korun na vybudování dětského hřiště získala obec Krasoňov u Humpolce a na záchranu opuštěných, nemocných a zraněných zvířat Klub ochránců zvířat z Mokré u Brna.

"Denně přijde do pivovaru několik žádostí o finanční podporu nejrůznějších projektů," vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Není možné vyhovět všem. Proto jsme se rozhodli vybrat žadatele z řad občanských, sportovních, kulturních a zájmových sdružení především z Humpolecka, kteří si podle našeho názoru podporu zaslouží, a z nich vylosovat jednoho, jemuž věnujeme 10 tisíc korun. Pokud vylosujeme dva, obdrží po 5-ti tisících."

Zdroj: Protext.cz | Autor: Zdeněk Mikulášek - PR manager Bernard

Další úspěch u konzumentů získalo domácí pivo ze Bzence. Kněžihorské, ve sklepě vařené, si vybrali na svůj sraz členové celorepublikového spolku Beerborec. Šlo o pátý sraz, který se po čtyřech českých poprvé dostal na Moravu. Bylo to v Čeložnicích u Kyjova.

Organizátor pro sešlost zkušených pivních pijanů ze všech koutů České republiky vybral a zajistil právě pivo Radomila Patáka, které až na jednu výjimku nelze ochutnat v žádném hostinci. Čepovat je lze jen u něj doma ve sklepě. Sládek připravil čtyři druhy piva, jeden dokonce speciálně pro tuto příležitost.

Server beerborec.cz sdružuje všechny, kdo zachraňují za abstinenty průměrnou spotřebu piva v ČR, která dělá přibližně jedno pivo za den na osobu. Všichni zaregistrovaní si on–line evidují vypité půllitry a server jim vypracovává i statistiky. Ty jim umožňují i srovnání s ostatními pijany.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor a foto: Zdeněk Šmýd

Na prodeji pozemku bývalého pivovaru v Dyleňské ulici se dohodl Cheb s developerskou firmou. S původním zněním smlouvy však město nebylo spokojeno.

"Prostě zkusili to, že veškerá rizika by neslo město Cheb, to znamená ekologická zátěž nebo nějaké nepředvídatelné okolnosti, které bychom měli financovat my. To znamená, že bychom na tom třeba utržili přes tři miliony korun a čtyři, pět milionů by mohli stát tyto zátěže. Takže do takových dohod nemůžeme jít," uvedl starosta města Jan Svoboda.

Investor se zavázal, že do 4 let vybuduje alespoň dva bloky obytných domů s 30 byty. Za pozemek o velikosti více než 5 tisíc metrů čtverečních získá město 3,2 miliony korun. Relativně nízká cena je dána stavem budov, které bude nutné strhnout a pozemek sanovat.

"Je to takzvaný brownfield, je to území, které dlouho nikdo nepoužívá. Za a) ožije město, za b) oni tam chtějí bytové jednotky, to znamená další rozkvět našeho města. Mně trošku vadí, že nové kupce zavazujeme k takovým úkolům a pak můžeme dopadnout jako v případě Rudolfina," varoval Svoboda.

V konečném stavu by měl investor vybudovat celkem 50 bytů.

Zdroj: Západ.cz

Pivo je v České republice tradičním, oblíbeným a hojně užívaným nápojem. Však se mu také přezdívá „tekutý chléb“. Proto v praxi často padají otázky jako: Kdo může pít pivo i o pracovní době? Mohu si dát jedno pivo na obědě v restauraci – o pracovní přestávce, když jsem mimo pracoviště?

Zatímco někteří zaměstnanci si v práci o pivu mohou nechat jen zdát, zaměstnanci pivovarů si mohou oprávněně klást otázku, zda mohou pivo dostávat jako odměnu za práci. Zákoník práce zaměstnancům ukládá mimo jiné povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, a rovněž nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.

Střízliví na služební cestě a někdy i doma

Oficiálně nesmíte požít alkohol na služební cestě ani během přestávek v práci. To se vztahuje i na přestávky v práci na jídlo a oddech. To znamená, že dát si během oběda třetinku piva je zakázáno, protože po skončení přestávky byste nastupovali na své pracoviště pod vlivem alkoholu.

Ovšem někdy si alkohol nesmíte dát ani doma, mimo pracovní dobu. To za předpokladu, že by vliv alkoholu mohl přetrvávat až do nástupu do práce.

Například, po vypití půllitru desetistupňového (tj. výčepního) piva je obvyklá doba potřebná k vymizení alkoholu z organismu (krve) 1 hodina, u půl litru dvanáctistupňového piva (ležáku) 3 hodiny. Samozřejmě, vše je ovlivněno rychlostí spalování alkoholu, tělesnou hmotností, pohlavím apod. Takže abyste ráno nebyli schopni nastoupit v řádném stavu do zaměstnání např. na ranní směnu, stačí, když předtím večer vypijete pět dvanáctistupňových piv.

Co je alkoholický nápoj

Lihovina, víno a pivo a další nápoj, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.

Pití piva může být dovoleno

Ne všichni zaměstnanci však mají nezměnitelný zákaz pití alkoholických nápojů v pracovní době. Pivo si mohou dát třeba ti, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách. Jde zvláště o horké provozy, jako hutě a slévárny. Můžete si tam však dát pouze pivo se sníženým obsahem alkoholu, lidově zvanou „osmičku“ nebo „sedmičku“.

Alkoholické nápoji mohou pít i ti, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Jde zvláště o degustátory, sládky a různé ochutnávače při výrobě, kontrole a posuzování kvality alkoholických nápojů. Ovšem omezení zákazu se vztahuje pouze na tyto činnosti a ne na požívání alkoholických nápojů k jinému účelu.

Alkoholické nápoje v horkých provozech jsou dovoleny

Pivo se sníženým obsahem alkoholu (mající nejvýše 1,2 objemových procent alkoholu; 1,0 procent hmotnostních) nebo pivo nealkoholické (mající nejvýše 0,5 procent objemových; 0,4 procent hmotnostních).

Jenže ani zaměstnanci v hutích a sklárnách si nemohou dovolit pít běžné výčepní pivo či dokonce ležák, ale pouze nízkostupňové nebo nealkoholické.

Rozdíl mezi výčepním pivem a ležákem

Výčepním pivem se rozumí pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 8 až 10 % hmotnostních, ležákem pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních. Ale pozor, nezaměňte procento alkoholu s hmotnostním procentem mladiny, tzv. stupňovitostí. Jde o odlišné parametry.

Výčepní piva obvykle mívají 3,6 – 4,1 objemových procent alkoholu, ležáky pak 4,6 – 5,2 %. Samozřejmě existují i výjimky, například pivo Jihlavský Ježek Jedenáct je pivem výčepním a obsahuje 4,7 objemových procent alkoholu, výčepní pivo Krušovice Mušketýr obsahuje 4,5 objemových procent alkoholu, naproti tomu Plzeňský Prazdroj, ačkoliv je ležákem, má 4,4 objemových procent alkoholu.

Stupně se už neuvádějí

Převážně z tradice a z marketingových důvodů uvádějí někteří výrobci piv současně stupňovitost i objemová procenta alkoholu. Ovšem dnes se setkáte nejčastěji s uváděním pouze objemových, resp. hmotnostních procent alkoholu. Mezi příklady piv s dvojím uváděním patří Jihlavský Ježek Jedenáct (výčepní pivo), Zlatopramen 11° a Zlatopramen 12° (ležák) nebo Velkopopovický Kozel 11° Medium (ležák).

K obědu jen nealkoholické

Ostatní pracovníci si mohou, třeba k obědu, dopřát pouze nealkoholické pivo. Nealkoholické pivo se svou chutí a kvalitou sice nikdy nevyrovná běžnému pivu výčepnímu či dokonce ležáku, avšak současný sortiment nealkoholických piv je v České republice natolik bohatý a chuťově různorodý, že si může vybrat každý a s čistým svědomím pak sednout za volant nebo se vrátit na pracoviště.

Zajímavostí je, že pivo se sníženým obsahem alkoholu nebo pivo nealkoholické může být zaměstnavatelem za stanovených podmínek podáváno zaměstnancům i jako tzv. ochranný nápoj.

Pivo jako naturálie

Někteří zaměstnavatelé stále nabízejí výhody v podobě naturálních složek mzdy (typicky „deputátní“ uhlí, levnější mléčné výrobky, pečivo apod.) Naturální mzda může být poskytována ve formě výrobků nebo jiných plnění spočívajících ve výkonech, pracích a službách. Zákoník práce nedefinuje obecně alkoholické nápoje, ale umožňuje poskytovat jako naturální mzdu lihoviny. Jako naturální mzda (nikoliv plat) tedy může být poskytováno i pivo.

Zdroj: Měšec.cz | Autor: Richard W. Fetter

Po dvou za sebou jdoucích devastujících sklizních, došlo u vedoucích velkých pivovarů k vyprázdnění skladovacích prostor. Nově vzniklá situace má vliv na prudké zvýšení cen. Z nejnovějších informací vyplývá, že sklizeň v roce 2008 ve smluvních podmínkách zpětně odráží nové změny ve výměrách a celkových výnosech. Stejně jako pro pěstitele, tak i pro výrobce piva bylo přínosem, že v roce 2008 byla severní polokoule ušetřena působení strašlivého počasí předchozích dvou let. V této době již současný stav odráží znaky stability trhu, poměr nabídky a poptávky, změnu výše akcií pivovarů a rostoucí výměry u pěstitelů. Nejdůležitějším faktorem je, že se zvyšuje důvěra v budoucnost tohoto druhu průmyslu. Průmysl znovu získal na síle, došlo k jeho ozdravení. Pěstitelé realizovali nové investice do zavlažování a nákupu strojních zařízení a došlo i ke zdokonalení infrastruktury. Dva největší pěstitelské regiony mají v tomto roce lepší výnosy, než tomu bylo v letech 2006 a 2007.

Podle odhadu specializované organizace na výzkum trhu v Německu, byla letošní úroda vynikající, odhadovaná na 36 800 tun v porovnání s 32 000 tunami vyrobenými v loňském roce. Na zlepšeném stavu se rozhodujícím způsobem podílí zvýšení produkce v průměru o 20 procent u veškerých chmelových odrůd. To má pozitivní vliv na výrobu piva v zemích po celém světě.

Britští odborníci, kteří sledují produkci chmele oznámili, že dochází k výraznému příspění ke stabilitě britského trhu, kam je dováženo padesát procent zpracovávaného chmele. To odráží skutečnost, že se situace v letošním roce zlepšila. Přitom loni již zavládla panika kolem současné úrody. Letošní sklizeň byla hlavním tématem telefonátů a odborných diskusí po celém světě.

Tento rok byla zaznamenána velká úroda v Německu, průměrná sklizeň se zvýšila jak ve Velké Británii, tak i ve Spojených státech amerických. Přitom prodeje piva zůstávaly na nízké hranici odrážející malou poptávku po chmelu v tomto roce. Nárůstu v mnoha pěstitelských regionech napomáhá skutečnost, že je odbyt předmětem mnoha předem přichystaných smluv. To je hlavním krokem, který napomáhá ke stabilitě trhu, kde se potenciálně projevují nákupní ceny ovlivněné výrobou, která dříve sužovala pěstitele po celém světě.

Důvěra v promptní trh, která se u producentů piva postupně vytvářela v devadesátých letech a počátkem jednadvacátého století, nepotřebovala u smluv uzavřených pro budoucnost předpoklad, že bude vždy dostatek chmele. V letech 2006 a 2007 se situace dramaticky změnila a výrobci piva byli omezeni. Za poslední dvě léta byl vytvořen ohromný posun v budoucnosti tohoto oboru. Výsledkem jsou pohodlné závazné objednávky mezi obchodníky s chmelem a pěstiteli, stejně jako mezi obchodníky a výrobci piva. Tento posun mezi uvedenými obchodními vztahy měl za následek, že devadesát procent produkce roku 2008 byla v Německu prodána již před ukončením sklizně.

Ve Spojených státech amerických bylo již dopředu prodáno 99 procent celkové produkce. Některé obchodní kontrakty byly rozšířeny až do roku 2015, čímž byly vytvořeny optimální podmínky pro pěstitele. Nicméně u některých výrobců chmele ještě zůstávají následky způsobené situací kolem roku 2006 s podmínkami ovlivňujícími nižší cenu výroby.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Podnikatelský úspěch, třeba v pivovarnictví, se do značné míry musí opírat o vzájemnou sympatii obchodních partnerů.

To, že Arménii charakterizuje její legendární koňak a proslulé sladké víno připomínající portské, je známé. Méně se ví, že v Arménii se hojně pije pivo, a dokonce se tam i vaří pod názvem Killikia. Arméni však znají i české pivo, popíjeli ho již v dřívějších dobách.

"Etablovanou značkou je zde prémiový ležák Pilsner Urquell, byť o skutečném budování značky v samostatné Arménii lze hovořit až od roku 2004. Celkem do této země vyvážíme zhruba 10 000 hektolitrů piva, což při 2,5 milionu obyvatel není málo," říká Jaroslav Souček z exportního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Samotný Prazdroj je podle něho vnímán jako superprémiový produkt a díky tamnímu importérovi je k dostání na čepu jen v prvotřídních hospodách. Ostatně věhlas si již dokázala získat hospoda - vlajková loď českého piva - PILSNER HOUSE, kterou najdete v Jerevanu.

K arménským pivařům si v hospodách a obchodech razí cestu také značka Kozel. "Mezi mladými zletilými konzumenty je velice trendy. Vnímání kozla je přitom hodně podpořeno jeho úspěchem v Rusku. Co má úspěch tam, je zpravidla úspěšné i v Arménii," tvrdí Jaroslav Souček.

Výhodou pro české pivo, které je ve srovnání s místním či dovozovým ruským přece jen dražší, je, že se Arméni orientují na značkové produkty.

"V centru Jerevanu najdete všechny světové superznačky z oblasti oblékání. Místní smetánka si potrpí na luxusní terénní vozy a samozřejmě že pije pouze prémiové produkty. Chudí lidé se chovají stejně - raději si koupí drahý, kvalitní brand. To vysvětluje, proč se tolik našeho piva spotřebovává právě v Arménii. Lidé si kupují Pilsner Urquell třeba i v malinkých vesnicích," říká Jaroslav Souček, jemuž Arménie po dvou pracovních návštěvách a procestování valné části země přirostla k srdci.

Rád vzpomíná na historické památky - kostely, chrámy, jejich strohost a úžasný duch a atmosféru. Pod kůží mu pronikla skvělá arménská muzika - především hraná na tradiční nástroje, jako je duduk, ale i koncerty Jazzu v klubu Malkhas.

Kdo navštívil Arménii, nezapomene na gastronomii, od tradičních variací na chléb lavaš, pečené raky z jezera Sevan či nabídku skvělých café v centru Jerevanu. Atmosféru dotváří i to, že místní lidé jsou přátelští a pohostinní. I tento aspekt sehrává důležitou roli při podnikání v této zemi, kam se pivo dováží se značnou mírou rizika přes Gruzii. Prostě v Arménii jsou osobní kontakty a sympatie pro byznys zásadní.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Zaplétání se s takzvaným komunitním marketingem neskočilo pro společnost Budvar zavedením značky Pardál. Na komunitu mladých dospělých ve věku osmnácti až 25 let, které spojuje slabost pro hiphopovou kulturu, se nyní hodlá zaměřit i s klasickou značkou Budvar. Prvním oslovením komunity byl dokument z loňského turné raperů Indyho a Wiche. Letos angažoval výrobce piva více umělců a pod značkou BU2R (čti Budvar - jedná se o typické přepisy v komunitě) vytvořili kompilaci, která shrnuje 20 let českého hip hopu - 20ers. "Vloni nebyl Budvar vidět vůbec, letos se objeví logo BU2R," říká Jakub Stránský z reklamní agentury Yinachi, která s Budvarem spolupracuje.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Budějovický Budvar možná prožívá poslední měsíce jako národní podnik. Transformační poradci totiž dokončili analýzu postupů, kterými by šlo změnit právní formu pivovaru na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem. Analýzu si objednal zakladatel, čili Ministerstvo zemědělství. Minulý týden byly rovněž zpracovány dva klíčové oponentní posudky ke zmíněné analýze.

Transformačním poradcem je sdružení advokátní kanceláře Kříž a Bělina a společností Deloitte Advisory a Deloitte Audit. Výsledkem jejich práce je neveřejná analýza, která zahrnuje několik variant, z nichž jednu doporučuje. Oponentní posudky zpracovaly Ministerstvo financí a Ústav státu a práva, informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček

»Vybraná varianta transformace nesmí ohrozit obchodní a ekonomické zájmy pivovaru,« řekl generální ředitel národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček. Ačkoli samotná transformace na akciovou společnost z hlediska vlastnictví neznamená žádnou změnu, vláda bude podle ředitele pod silným tlakem, aby k následné privatizaci přistoupila co nejdříve. Důvodem je, že skupina InBev, která vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské společnosti AmBevletos, nedávno získal firmu Anheuser-Busch.

»InBev vynaloží na akcie amerického pivovaru obrovskou částku,« vysvětluje Boček. Podle agentur zaplatí InBev 52 miliard dolarů. »Taková suma se musí nějak splatit. InBev proto bude chtít ve své světové síti distribuovat pivo značky Budweiser vařené v USA. A vzhledem k tomu, že na mnoha trzích bude narážet na naši značku, dovedu si představit, že začne vyvíjet nátlak na Českou republiku, aby privatizaci urychlila,« doplnil ředitel.

»Nikdo mě nemůže podezírat, že bych byl obhájcem společnosti Anheuser-Busch,« řekl dále ředitel, »ale z čistě profesního hlediska je mi líto, co náš americký rival zažívá po převzetí.« Jde o střet dvou podnikatelských filozofií, domnívá se Boček. Americká dbala na recepturu, suroviny, pivovarské řemeslo, tradici a komunikaci značky jako na základní pilíře, které se nemění ani v době potíží. Přístup společnosti InBev je naproti tomu čistě finanční.

»Brazilský management přebírá americkou společnost, implementuje tam svůj systém ořezávání nákladů, a myslím, že je to k neprospěchu pivovarské branže. Ke každé značce piva patří příběh a poctivé řemeslo. Nelze se dlouhodobě spoléhat na to, že ořežu náklady a pivo udělám co nejlaciněji, a pak za pomoci marketingu vymyji spotřebiteli hlavu, že jde o poctivý a špičkový produkt,« upozornil Boček.

Za rok 2008 uvaří Budvar více než 1,3 milionu hektolitrů. Zisk před zdaněním bude letos asi 130 milionů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Petr Korbel

Radnice v Náchodě inzeráty v Hospodářských novinách a Obchodním věstníku oficiálně vyhlásila soutěž na prodej 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod.

Náchod chce za pivovar, který je se značkou Primátor třináctým největším výrobcem piva v Česku, nejméně 150 milionů korun. Uzávěrka nabídek je 19. ledna. Schválení samotného prodeje by městské zastupitelstvo mohlo projednat v únoru.

Zájemcem musí být podle dalších požadavků radnice subjekt, který podniká na trhu s pivem nejméně pět let. Výrobu a značku Primátor bude nový vlastník muset zachovat po dobu nejméně pěti let, jinak zaplatí sankci 50 milionů korun. Kupec také bude muset městu zajistit jedno místo v představenstvu i v dozorčí radě pivovaru.

O prodeji pivovaru radnice jedná od června, ale všechna jednání skončila bez výsledku. Zastupitelé nabídku žádného zájemce nepřijali.

Dosud byly nejvážnějšími uchazeči o pivovar liberecká firma LIF a ruská obchodní společnost Russian Tradition, které shodně nabízely 165 milionů korun. Loni pivovar při tržbách 183 milionů korun vykázal zisk půl milionu korun.

Společnost LIF, které patří pivovary Svijany a Rohozec, v říjnu sdělila, že se zřejmě dalšího prodeje účastnit nebude. Ruská společnost uvedla, že má o pivovar i nadále zájem.

Radnice chce také do konce roku uzavřít transakci, v níž městská společnost Beránek Náchod koupí od pivovaru přístavbu náchodského hotelu Beránek.

Pivovar za přístavbu dostane soudním znalcem určených 49 milionů korun. Většinu peněz z prodeje přístavby pivovar použije na splacení úvěru, který měl na stavbu přístavby. Firma Beránek Náchod peníze na nákup přístavby dostane od města jako investiční dotaci. Město si kvůli tomu vezme u banky úvěr 46 milionů korun.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Budovy města v hodnotě cca 60 milionů korun, ve kterých sídlí Měšťanský pivovar, a. s., budou patřit této akciové společnosti. Převod schválili zastupitelé.

Zastupitelka Marcela Křiváčková (ODS) chtěla tento bod stáhnout z prosincového jednání a poté byla i zásadně proti uskutečnění převodu. „Jde o velké peníze. Navíc splácení úvěru zůstává na městském rozpočtu. Domnívám se, že jeho účelem není hradit dluhy,“ konstatovala.

Podle člena dozorčí rady pivovaru Tomáše Hajduška (ODS) se drží pivovar dobře. K 30. říjnu měl zisk více než pět milionů korun, což je rozhodně více než v minulých letech. „I pokles výstavu se podařilo zastavit,“ dodal Hajdušek. Zatímco v minulosti šel stále dolů, v posledních třech letech, kdy jej vlastní město, se drží na úrovni kolem 75 tisíc hektolitrů. Letošek by podle něj měl být podobný.

Starosta Pavel Vondrys (ODS) přiznal, že s převodem skončí smlouva o nájmu nemovitostí. Jeho pomocí město hradilo splátky sedmdesátimilionového úvěru, který si v roce na koupi pivovaru vzalo. „Přesto to vidím jako prospěšný krok. Bude tak zbývat i více peněz na investice v pivovaru,“ poznamenal.

Hlas hlavní oponentky převodu zastupitelky Hany Roudnické (4vize) na jednání tentokrát chyběl. Projednávání pivovaru totiž starosta Pavel Vondrys bez protestů ostatních přesunul z jedenáctého hned na druhý bod jednání. Roudnická se z pracovních důvodů dostavila se zpožděním. „Podle mě došlo ke schválení převodu příliš narychlo,“ zhodnotila zpětně.

Už na listopadové pracovní schůzce zazněl požadavek, aby zastupitelé měli kontrolu nad převody majetku. Do stanov akciové společnosti se tak nově dostane, že zastupitelstvo musí odsouhlasit každý převod majetku i zástavní právo.

Pivovar má na účtě 23 milionů

Měšťanský pivovar, a.s., se má stát už od 1. ledna 2009 vlastníkem nemovitostí, ve kterých sídlí.

Hned po schválení převodu zastupitelstvem rada města ve funkci valné hromady akciové společnosti odsouhlasila navýšení základního jmění na dvojnásobek – z 60 na 120 milionů korun. Podle starosty Pavla Vondryse (ODS) mají tyto urychlené kroky jediný důvod. „Chceme, aby pivovar mohl nemovitosti zahrnout od začátku roku do účetnictví i kvůli uplatňování odpisů,“ vysvětlil.

Podle bleskového průzkumu Strakonického deníku tyto administrativní kroky veřejnost moc nezajímají. Převládá spíše obava z vysokého úvěru. „Zaráží mě, že město dál bude platit dluhy za pivovar,“ podotkl Karel Hvozdík (65).

Podle ředitele pivovaru Jaroslava Tůmy do městské kasy po převodu většiny nemovitostí, v nichž pivovar sídlí, půjde formou nájemného za kancelářskou budovu a garáže kolem tří set tisíc korun ročně. A to jen po omezenou dobu, než se podaří areál lépe dispozičně upravit. Splátky úvěru činí 6,5 milionu korun ročně. Radnice ale počítá s výnosy v příštích letech.

Obava ze zadlužení pivovaru podle Tůmy zatím není reálná. „K 30. listopadu měl na účtě 23 milionů korun. To na investice na příští rok stačí,“ poznamenal.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová

Milovníci piva v Británii dostali v utorok dobrú správu, najmä v čase finančnej krízy: Povestná pinta piva, sa nebude meniť na európsky polliter.

Po dlhotrvajúcej diskusii, či EÚ prinúti britské krčmy, aby pivárom nalievali namiesto pinty (0,568 litra) štandardný európsky polliter, Európsky parlament rozhodol, že Británia môže zostať pri svojich tradičných mierach a váhach. Týka sa to napríklad aj míle a ďalších jednotiek.

Britská ministerka pre európske záležitosti Caroline Flintová povedala, že toto rozhodnutie ušetrí zbytočné náklady britským firmám, ktoré by museli v ťažkých hospodárskych časoch zaplatiť výdavky v súvislosti s vytlačením nových etikiet.

"Je to víťazstvo zdravého rozumu. Rozhodnutie je dôkazom toho, že EÚ načúva potrebám podnikateľov a spotrebiteľov a nemá v úmysle zaviesť systém jednej miery pre všetko tam, kde to nie je nevyhnutné," konštatovala ministerka.

Zdroj: SME.sk | Autor: TASR

Pivovarská skupina Drinks Union v účetním období, které trvalo od října 2006 do konce prosince 2007, dosáhla tržeb v hodnotě 1,761 miliardy korun. V tomto období společnost vykázala ztrátu ve výši 51,8 milionu korun. V důsledku fúze jednotlivých pivovarů nelze porovnávat výsledky Drinks Union s předešlým obdobím. V letošním roce očekává skupina kladný výsledek ve výši přibližně 20 milionů korun. Informace vyplývají z výroční zprávy společnosti.

V uplynulém účetním období společnost investovala celkem 86,8 milionu korun. Do budoucna plánuje Drinks Union odprodat dceřiné společnosti Granette a Zlatopramen Polska.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je společnost Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: WebReporter.cz

Definici splní také eurobeer, pokud výrobce dodržuje pravidla

Čtyři roky trvalo tuzemským pivovarníkům, než přesvědčili Evropskou unii, aby našemu národnímu nápoji přidělila ochrannou známku České pivo. Jaké je to vítězství? Určitě je důležité pro domácí pivaře a pomůže jim při vývozu. Zeměpisné značení je k ničemu. Setkat se lze s oběma protichůdnými názory. Faktem je, že nápis České pivo na lahvi nebo plechovce zdaleka není zárukou kvality. Pivní fajnšmekři se dohadují, jaká piva vyhoví požadavkům pro používání značky a přetřásají hlavně nejvíce stáčený Gambrinus. Ponesou logo oprávněně i takzvaná europiva, jejichž výroba je rychlejší a méně nákladná?

Většina se vejde

Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, který o přiznání chráněného značení usiloval, říká: „Kritéria splňuje většina pivovarů. Z ročního výstavu téměř dvacet milionů hektolitrů piva může značku teoreticky nést bezmála 19 milionů hektolitrů.“ Vysvětluje proč je známka důležitá: „Jednak je nyní díky tomu jasné, co ještě může být české pivo a co už ne. Jednoduše se rozliší tuzemské výrobky od importních a pomůže to při vývozu.“

Eminentní zájem o získání značky měly od vstupu Česka do unie pivovary Zubr, Holba a Litovel, sdružené v české skupině PMS Přerov. Antonín Chytil z této firmy si od udělené ochrany slibuje především marketingovou podporu a do budoucna i možnost udržet klasický výrobní postup, který je náročnější na pracnost a spotřebu energií. „Evropská unie vymýšlí stále přísnější normativy ve snaze chránit životní prostředí a nepochybně bude dále tlačit k úsporám energií i surovin. Jenže pak by se už nedalo vyrobit tradiční české pivo. Díky tomu, že schválená pravidla podchycují technologii jako typickou zvláštnost, umožní nám ochrana zeměpisného označení zachovat klasickou výrobu českého piva,“ zdůrazňuje Chytil. Další přínos vidí v jistém odbytu českého chmele a sladu vyrobeného z ječmene vypěstovaného v tuzemsku.

Naopak europoslanec Vladimír Železný se domnívá, že sousloví České pivo nikdo na světě nezná, a jde proto o bezcennou známku. „Všichni vědí, co je plzeňské pivo, a tuto ochranu jsme měli chtít. Jenže bychom narazili na odpor majitele pivovaru,“ je přesvědčen Železný. S takovým názorem ale neuspěl u šéfa Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiřího Fuska, spolumajitele pivovaru Černá Hora. „Pan poslanec neví, oč jde. České pivo je svým charakterem a způsobem výroby na světě unikát. Je jedině dobře, že tento pojem už nemůže kdokoli používat a někdy klamat zákazníka,“ brání Fusek přiznané značení. Chápe ho i jako ochranu této země, protože pivo je po památkách největším lákadlem pro zahraniční turisty.

Až tři miliony za podvádění

Ochrannou značkou, ztvárněnou libovolným písmem s nezbytným modrožlutým „štemplem“ EU, se vedle poctivých dobrých piv může honosit i nepitelná tekutina. „Jde-li o pivo z tradičních surovin a tradičně vyráběné, je podstatně větší šance, že bude kvalitní,“ tvrdí Jan Veselý. Oprávněnost používání značky má kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která za porušení pravidel může udělit pokutu maximálně tři miliony korun. „Pokud by někdo značku užíval neoprávněně, musí mu být toto právo odňato a má být zveřejněno, kdo se provinil,“ přimlouvá se Fusek. Jak doplnil, při respektování pravidel mohou být jako Česká piva značena i europiva, pokud výrobce skutečně dodrží předepsanou technologii. „Ale vždy tomu tak není,“ dodal.

Pro světoznámé Pilsner Urquell a Budějovický Budvar by geografické značení na etiketách bylo nošením dříví do lesa. U Gambrinusu se s jeho používáním počítá. „Podmínky toto pivo splňuje,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Nemyslí si to však mnozí diskutující na pivních webech a stejný názor sdílí i někteří lidé z branže, i když veřejně to potvrdit nechtějí. Jako České pivo není možné ochraňovat nealkoholická piva, méně než osmistupňová a více než třináctistupňová piva, definici nevyhoví ani všechny speciály. Kritéria nesplní u stanovené technologie Staropramen. Skupina Heineken s uváděním známky na některých tuzemských pivech počítá. „Ponesou ji značky Krušovice a Březňák,“ upřesnila Kateřina Vlčková z Heinekenu ČR.

Jaké je České pivo

 s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 až 6 procenty alkoholu

 vařené pouze v České republice

 vyrobené z domácího chmele a sladu dle klasického postupu

Předepsaná technologie

Zásady pro výrobu Českého piva

 Ve varně se smíchá rozemletý slad s vodou a rmutuje - dekokčním jedno- až třírmutovým způsobem, nepoužívá se infuzní způsob. Nejméně 80 procent celkového množství sladového šrotu tvoří slad vyrobený ze schválených odrůd.

 Po rmutování a scezení nerozpustitelných částí sladu začíná příprava mladiny chmelovarem, což trvá 60 až 120 minut a musí se při ní odpařit alespoň šest procent objemu. Přidávání chmele lze rozdělit až na tři části. Minimální množství českého chmele nebo produktů z něj vyrobených činí třicet procent u světlých ležáků a nejméně patnáct procent u ostatních variant piva.

 Po dokončení vaření se mladina zchladí na šest až deset stupňů Celsia a provzdušní. Přikládají se pivovarské kvasnice využívané výhradně pro spodní kvašení, které probíhá při maximální teplotě do čtrnácti stupňů Celsia. Musí jít o dvoufázové kvašení. Proces druhého kvašení probíhá při teplotách blížících se nule. Pak se pivo filtruje, lze vyrábět i nefiltrovaná piva. Pro konečný produkt jsou předepsané kvalitativní parametry.

Pramen: Úřední věstník Evropské unie

Zdroj: Euro.cz | Autor: Táňa Králová

Desítky milionů korun chtějí Dešeničtí investovat do opravy tvrze. „Celý objekt je významnou historickou památkou. Pokud nezačneme s opravami, bude dále chátrat a náklady na opravu se budou zvětšovat,“ vysvětlil dešenický starosta Jan Rejfek.

Původní sídlo vzniklo už ve 13. století, jádro stavby pochází ze 14. století, dnešní podobu získala tvrz při barokní přestavbě roku 1729, kdy sídlo patřilo hraběti Prokopu Krakovskému z Kolowrat.

V první etapě rekonstrukce tvrze je plánována oprava severní části a renesančního křídla stavby. „Chceme do tvrze přesunout kanceláře úřadu městyse, kanceláře lesů městyse, knihovnu, a pokud bude ještě fungovat, tak i poštu,“ popsal plány starosta. V opravené části by podle plánů měly být umístěny i spolkové místnosti hasičů, myslivců, klubu žen nebo sportovců.

„Součástí tvrze jsou i dvě výstavní místnosti, do jedné z nich chceme umístit expozici týkající se historie tvrze a pivovaru. Druhá bude určena pro putovní výstavy, které pořádáme v tvrzi už více než deset let v rámci poutí a přeshraniční spolupráce s Lamem,“ doplnil Rejfek.

Rozpočet na první etapu rekonstrukce je více než 32 milionů korun, městys bude žádat o dotaci z Regionálního operačního programu.

Ve druhé etapě chtějí Dešeničtí obnovit ve tvrzi pivovar. „Pivovar fungoval v objektu až do roku 1946 a na tuto tradici bychom chtěli navázat zprovozněním malého pivovaru. V plánovaném využití je i restaurace, turistická ubytovna a domov pro seniory,“ nastínil Rejfek.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan

Po půl roce plánování renovačních prací a sedmi týdnech rekonstrukce se v ulicích Plzně opět objevují koně a historický povoz s pivními sudy. Vůz z roku 1942 byl pečlivě zrekonstruován podle historických dokumentů a na jeho kozlíku opět sedí Jana Míčová, pokračovatelka rodinné povoznické tradice.

Plzeňský pivovar používal koňské povozy k dopravě od svého založení. Po druhé světové válce do roku 1957 jezdily už jen po areálu pivovaru. Pak bylo užívání koní zrušeno a znovu se na plzeňských ulicích objevili až v roce 1990. Z pěti spřežení vydrželo jen jedno. Až do jara 2006 na jeho kozlíku seděl Jan Šůs, legendární plzeňská postava. Po jeho smrti uchopila opratě dcera Jana Míčová, která se rozhodla opustit práci ekonomky a pokračovat v tradici svého otce, známé po celé Plzni.

Čas se však nepříznivě podepsal na technickém stavu koňského povozu. Plzeňský Prazdroj proto za bezmála 400.000 korun zajistil kompletní rekonstrukci povozu.

Jak probíhala rekonstrukce povozu

Nejprve bylo nutné provést přesné zaměření povozu a detailně zpracovat grafický návrh nové podoby formou trojrozměrného modelu. Užitečné byly i historické podklady z pivovarského muzea. Design vychází z historických fotografií, co se nedohledalo v historických pramenech, bylo citlivě zrekonstruováno - např. plachta. Přípravy designu a konceptu trvaly 15 měsíců. Samotná renovace povozu začala letos v říjnu a sedm týdnů na ní nepřetržitě pracovalo několik řemesel - klempíř, kovář, umělecký truhlář a šičky autoplachet.

Při renovaci byl povoz "rozebrán do posledního šroubku". Při speciálním tlakovém čištění základní ocelové konstrukce s pomocí písku se ukázalo, že konstrukce byla natřena více než patnácti vrstvami laku. Na konstrukci bylo na několika místech také vyraženo výrobní datum - rok 1942. Vady na konstrukci vzniklé léty provozu byly opraveny a některé díly nově nahrazeny. Staré dřevěné části povozu nahradilo kvalitní dubové dřevo. Na voze jsou nově také výklopné bočnice a odnímatelné lavice, které umožňují po drobné úpravě i přepravu 8 osob v nákladovém prostoru povozu.

Pokračovatelkou povoznické tradice je Jana Míčová z rodiny Šůsů

Koncem listopadu byl zrenovovaný povoz předán majitelům, manželům Míčovým. Povoz, který táhnou kobylky Barna a Bajka, nyní jezdí třikrát do týdne s nákladem pivních sudů po trase "U Mansfelda" - radnice - "U Švejka" - "Pod Parkánem" - Františkánská zahrada, a udržuje tak v povědomí Plzeňanů již téměř zaniklou živnost a tradici.

"S novým valníkem se jezdí dobře, má teď dobré pérování a na novém polstrování se sedí pohodlněji. Ovládání povozu se ale nezměnilo, je to náš starý dobrý valník, i když zrekonstruovaný," říká Jana Míčová, která s povozem jezdí i na svatby, masopusty, folklórní slavnosti jako jsou akce baráčnických obcí, Svatováclavské nebo Tříkrálové jízdy, kdy vezla dokonce plzeňského biskupa Františka Radkovského.

Technický popis povozu a rekonstruovaných částí:

Před renovací byl dřevěný jen kozlík a ložná plocha, bočnice byly z kovových tyčí - nyní vše z trvanlivého dubového dřeva.

Dříve šlo vozit jen náklad, nyní dvě odnímatelné lavice pro 8 osob.

Lavice i kozlík jsou polstrované (šedostříbrná mikroplyš).

Původní pneumatiky byly zpuchřelé a tento rozměr již žádný výrobce dlouhá léta nevyrábí. Proto renovátoři použili malá kola od traktoru a do jejich středu umístili výměnnou poklici s imitací loukoťových kol.

Rezervní kolo i hever se nachází ve speciální bedničce pod povozem.

Povoz má ruční brzdu, jejíž páka je umístěna na pravé straně na kozlíku. Brzda je zpřevodovaná na zadní kola, ve kterých jsou bubnové brzdy.

U kozlíku je schránka na nářadí.

Na valník se vejde 30 KEG sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Budějovický Budvar dosáhl významného úspěchu u Soudu prvního stupně Evropských společenství ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush.

Soud prvního stupně Evropských společenství v úterý zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), který v minulosti zamítl námitky českého podniku proti tomu, že si Anheuser-Bush může v Evropě zaregistrovat svoji obchodní značku Bud. Server iHNed.cz o tom informovala Zuzana Trebulová z tiskového oddělení Soudu prvního stupně Evropských společenství.

Budějovický Budvar tak dosáhl významného evropského úspěchu ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush. Soud prvního stupně Evropských společenství je druhým nejvyšším soudem Evropské unie.

Soud v Lucemburku tak zrušil rozhodnutí OHIM. Ten už dříve námitky společnosti Budějovický Budvar zamítl v plném rozsahu s tím, že označení Bud nemůže být považováno za označení původu, že Budějovický Budvar neprokázal skutečné užívání označení původu Bud v oblasti obchodu a že toto označení společnosti Budějovický Budvar neposkytuje právo zakázat užívání výrazu Bud jako ochranné známky v Rakousku nebo ve Francii. Podle OHIM nemohou evropští spotřebitelé výraz Bud vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice, jehož německá verze je "Budweis".

Soud: OHIM pochybil ve více bodech

OHIM podle Soudu pochybil, když nezohlednil všechny skutkové a právní okolnosti relevantní k určení, zda rakouské a francouzské právní předpisy poskytují společnosti Budějovický Budvar právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. OHIM musí podle Soudu zohlednit starší práva chráněná v členských státech, aniž by mohl zpochybnit jejich kvalifikaci. Navíc má Soud za to, že Budějovický Budvar prokázal, že dotčená označení jsou užívána v obchodním styku.

Proti rozhodnutí Soudu lze podle Trebulové podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení opravný prostředek omezený na právní otázky k Soudnímu dvoru Evropských společenství.

Více než stoletý souboj pivovarů

Český pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Anheuser-Busch zavedl svou vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Tyto pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny už přes sto let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar podle listu Wall Street Journal ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Téměř polovina produkce Budějovického Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o devět procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v loni meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Nejhodnotnější položkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček

Predvianočný trh obohatil aj pivovar Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, ktorý začal v týchto dňoch distribuovať svoj špeciál, ktorým je „Vianočné pivo STEIGER 14°“. Obmedzená séria 300 sudov, každý po 50 litrov dlhodobo kvalitne uležaného piva, je určená ako vernostné poďakovanie pre cca 300 TOP odberateľov v oblasti HORECA (krčmy a reštaurácie). Svetlá vianočná ,,Štrnástka“ sľubuje štamgastom výnimočný gastronomický zážitok a táto obmedzená séria je ponímaná ako poďakovanie verným zákazníkom. Po minuloročnej premiére sa takýto špeciál distribuuje druhý raz v histórii pivovaru. Odozva v radoch zákazníkov je veľmi priaznivá a pivovar mieni v rodiacej sa vianočnej tradícii pokračovať. Informoval o tom hlavný sládek pivovaru STEIGER Ing. Ján Šimonovič.

,,Naši konzumenti dostávajú k Vianociam výnimočný produkt prírodne vareného a poctivo uležaného piva, ktoré sa kvalitatívne líši od uniformných europív. Všetky naše pivá majú jedny z najlepších pomerov ceny a kvality. Ale takýto výnimočný špeciál určite poteší srdce každého štamgasta. STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť“, konštatoval J. Šimonovič.

Dodal, že k tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. ,,Ľudia to vedia a tak naši štamgasti nechodia len na pivo, oni chodia ,,na STEIGRA“. Vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varí nepretržite od roku 1473, čo bolo ešte pred objavením Ameriky. Väčšina našich spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Steiger je taký akurátny pivovar - ešte spadá pod malé pivovary do 200.000 hl produkcie ročne, ale už je dosť veľký na to, aby sa mohol starať o svoju značku a ešte viac o svojich zákazníkov“, uzavrel J. Šimonovič.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Nové balení porter. Nevratná láhev 0,33l. Multipack 7 lahví 0,33l. K dostání v prodejnách Pivovarka a také v maloobchodní síti.

Zdroj: Pernštejn.cz

Přímo v prostorách nádvoří pivovaru Holba v Hanušovicích na Šumpersku se dneskonala pravá domácí zabíjačka. Již pošesté se tak pivovar loučil s uplynulým rokem.

Kromě ovaru, zabijačkové polévky, jitrnic a klobás čekal návštěvníky také Vánoční speciál. Toto polotmavé pivo má stupňovitost 13,51, která je stejná jako nadmořská výška jesenického kopce Šerák.

Pivovar je v podhůří Jeseníků a stává se cílem turistů. „Za uplynulý rok navštívilo pivovar čtrnáct tisíc turistů, z toho pět tisíc jich absolvovalo přímo exkurzi do pivovaru,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Pivovar Holba je desátý největší v republice, má vlastní vrty, ze kterých čerpá vodu na výrobu piva a stále používá původní měděné varné kádě z počátku minulého století.

Kromě každoroční zabíjačky pivovar pořádá na podzim Pivovarské slavnosti, v létě Setkání Holbů a Šeráků a každoročně sládek odměňuje zákazníka, který měl pořadové číslo stejné jako letopočet. Letos tedy soudek piva získal 2008. návštěvník pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Na svém historickém motocyklu značky Jawa 250 - zvaném též pérák - přivezl včera „správce“ pivovaru do velkobřezenské restaurace Tivoli soudek s třináctistupňovým červeným pivem, které pivovar ve Velkém Březně uvádí na trh jako svůj vánoční speciál. Tam ho slavnostně předal panu Cibichovi, jehož tvář je vyobrazena na všech etiketách velkobřezenských piv.

Role správce a řidiče motocyklu se ujal novinář a milovník historie Martin Krsek, pana Cibicha ztvárnil ústecký herec František Sysel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vedie pri medziročnom porovnaní predaja za 11 mesiacov, keď od začiatku roka zaznamenal výstav (predanú produkciu) 185 360 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako za rovnaké obdobie vlaňajška. STEIGER je celý tento rok nad úrovňou minuloročného predaja, má od začiatku roka 2008 najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,18 percenta za 11 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,64 percenta. Celkový výstav slovenských pivovarov, za obdobie január až november 2008, dosiahol 3 283 393 hl. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Spolu sa vo Vyhniach varíme 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Medziročný nárast bol akcelerovaný aj varením Steinu. Pre vývoj tržieb a ekonomiku našej spoločnosti je dôležitý fakt, že predávame na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivovar STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia.

,,Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje a tým sa neoberá o kvalitu. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia zaručujú kvalitu a hygienu. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Střet s unifikací prý tradice ustojí, lidé jsou ochotni za kvalitu platit

Chci, aby i ženy byly hrdé na české pivo, říká Nataša Rousková, sládková přerovského Zubru, jednoho z největších pivovarů na Moravě.

* LN Pivovarnictví má většina lidí spojené především s muži. Jak jste dokázala proniknout do tohoto prostředí?

Určitě nebylo mým dívčím snem stát se sládkovou. Studovala jsem vysokou školu chemicko-technologickou, kde byla katedra zabývající se kosmetikou nebo parfémy. Tímto směrem jsem se chtěla ubírat.

* LN Co se stalo, že se budoucí odbornice na kosmetiku stala odbornice na pivo?

V třetím ročníku, kdy se studenti dělí na specializace, jsem objevila obor kvasná chemie a inženýrství. To mě chytilo a věděla jsem, že kosmetika padá. A co si budeme namlouvat, v kosmetice přece jenom nejsme taková velmoc jako v pivovarnictví, takže jsem měla možnost učit se od světově uznávaných odborníků.

* LN Jaké jsou výhody být ženou v pivovarnictví? Přece jenom pivo pijí především muži...

Je to práce jako každá jiná. O pohlaví ani moc nejde. Mým přáním ale je, abych k pivu dokázala přitáhnout i ženy, aby si k pivu dokázaly vybudovat vztah tak jako muži. Oni jsou na české pivo hrdí, a právem. A já jsem taky, protože v České republice se vaří nejlepší pivo na světě!

* LN Proč tedy ženy nepijí pivo ve větší míře?

Já myslím, že to hodně ovlivňuje dnešní svět superštíhlých modelek. A pivo je přece jenom více kalorické a ženy mají pocit provinění, když si dají pivo. A to je tmářství, protože vysokou kalorickou hodnotu mají i všechny ty džusy a sladké nápoje.

* LN Mají k vám mužští podřízení respekt?

Je několik kategorií mužů. Především muži pivovarníci, se kterými jsem studovala nebo se potkáváme na pivovarnických akcích. Není mezi námi obchodní rivalita, naopak si vzájemně pomáháme. Pak jsou lidé z jiných oborů, které to možná trochu zarazí, ale nakonec se domluvíme. A mí podřízení sice ze začátku mohli mít problémy, ale k žádným problémům nikdy nedošlo.

* LN Někteří odborníci tvrdí, že stoupá počet žen pijících pivo. Existují třeba nějaké speciály určené výhradně pro ženy?

Ještě jsem se nesetkala s pivem, které by bylo uvařené přímo pro ženy. Nevím, jestli se procento žen zvyšuje. Mám ale zkušenost, že mladé dívky si v hospodě k obědu pivo klidně dají. Večer už ne. Když se jich ptám, proč si pivo nedají i večer, tak mi říkají, že je příliš kalorické, a především hořké. Takže pokud vyrobit ženský pivní speciál, měl by být určitě méně hořký.

* LN Český pivní trh je nasycený. Dá se vůbec někam růst? Neotevírá se cesta právě formou různých speciálů?

Máte pravdu, že trh je nasycený. U speciálů je problém, že jsou náročnější na výrobu. Když se ptám lidí, co jim chybí, tak oni řeknou, že speciály. Už ale nedokážou specifikovat, jak by si je představovali. Také si musíme uvědomit, že Češi jsou konzervativní, což potvrzuje fakt, že všechna ta piva s třešňovou nebo karamelovou příchutí se u nás neuchytila. Zatím. Uvidíme, třeba se to do budoucna změní.

* LN Ale právě Vánoce jsou obdobím, kdy lidé v obchodě sáhnou spíše po jiných a nezvyklých pivech než po tradiční desítce...

Ano. Lidé v tomto období chtějí ochutnat něco nového a nakupují hlavně silnější piva s výraznou a netradiční chutí.

* LN Co je při vaření piva nejdůležitější?

Alfou a omegou je hygiena. Bez té to prostě nejde a mít pořádek v pivovaru je základním předpokladem pro výrobu kvalitního piva. Důležitá je proto kvalita surovin, úroveň technologického postupu i úroveň technického zařízení.

* LN Pokud je pro vás důležitá hygiena, kvalita surovin, jak se díváte na fenomén takzvaného europiva, které dostanete ve většině hospod? Člověk už možná ani nepozná rozdíl mezi kvalitním pivem a europivem...

Je to o tom, jak pivo vaříte. Důležité je zachovat tradiční postup vaření, což ne všechny pivovary dělají. My máme štěstí, že na nás ten ekonomický tlak není tak velký, tak můžeme tyto tradiční receptury nadále používat. Ekonomicky je to samozřejmě náročnější. Myslím ale, že Češi rozdíl poznají. Europivo nemá tu chmelovou plnost, je prázdné, je přesycené kysličníkem uhličitým a po napití vám v puse zůstává taková nepříjemná ulpívající hořkost.

* LN Neobáváte se, že europiva převálcují ta tradiční? Češi se stále orientují podle ceny.

Neobávám. Naopak tradiční piva jsou regulátorem piva. Proto existuje i známka České pivo, která tu tradici ochraňuje. Navíc v mnoha případech jsou europiva dražší než klasická česká piva.

* LN Jak vůbec vnímáte evropskou registrační známku České pivo? Může to posílit jeho postavení na trhu?

My už tuto etiketu dlouho používáme. Navíc jsme byli jedním z iniciátorů tohoto projektu. Výhodou je, že se uchová tradice a charakter českého piva. Z marketingového pohledu přispěje k lepší orientaci zákazníka na trhu a je to samozřejmě dobré i pro export.

* LN V posledních měsících hýbe světem finanční krize. Jaký vliv může mít na pivovarnictví?

Samozřejmě se toho obáváme. Lidé mají tendenci šetřit a omezovat se, takže teoreticky by se krize měla projevit negativně. Ale šetřit a hlídat náklady musí firma pořád, takže snad nic zásadního se nezmění ani v dalším roce.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Na Valné hromadě Českého svazu pivovarů ve středu 10. prosince byl do jeho čela zvolen Ing. František Šámal (* 1956). Ve funkci nahradil Ing. Františka Krakeše, který bude nadále působit v předsednictvu svazu.

Profesní kariéra Františka Šámala je spojena především s Pivovary Staropramen, a.s., kam (tehdy Pražské pivovary) nastoupil po několikaletém působení v Západočeských pivovarech. Šámal je absolventem oboru kvasná chemie na Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde také absolvoval postgraduální kurz ekonomiky a řízení potravinářské výroby. František Šámal zastával funkce podnikového technologa, dále byl postupně mj. výrobním ředitelem, ředitelem pro logistiku a techniku a výrobně-technickým ředitelem. V současnosti je místopředsedou představenstva Pivovarů Staropramen, a.s.

„Zvolení do funkce předsedy svazu vnímám jako příležitost pokračovat v nastoupeném procesu ČSPS a prosazovat zájmy a potřeby českého pivovarského průmyslu, tedy pivovarství, sladařství, ale i všech dalších organizací a institucí, které k nim patří a pomáhají na domácím i zahraničních trzích v dosažených úspěších. S ohledem na celosvětovou ekonomikou situaci, ale i vzhledem ke změnám, k nimž dochází na trhu piva u nás i ve světe v souvislosti s měnícím se životním stylem spotřebitelů si zároveň uvědomuji potřebu nových přístupů, které před námi stojí a něž bude třeba reagovat,“ uvedl Ing. František Šámal, nově zvolený předseda Českého svaz pivovarů a sladoven. „Využívám i příležitosti k tomu, abych svému předchůdci poděkoval za vykonanou práci,“ dodal František Šámal.

Na valné hromadě byli za nové členy Českého svazu pivovarů a sladoven přijati společnost Mráz Agro CZ za přispívajícího člena a pivovar Rakovník za činného člena. Český svaz pivovarů a sladoven v současné době sdružuje 60 organizací činných v pivovarství a sladařství. Členy ČSPS je 33 pivovarů, dále 9 sladoven a 18 přispívajících, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty. Svaz má ve svých řadách i jednoho čestného člena, dlouholetého pivovarsko-sladařského odborníka. Předchůdce dnešního svazu byl založen v roce 1873.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: Agris

Slavnostní otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích je sice plánováno až na 20. prosince 2008, tedy v čase, kdy se v Kozlovicích koná jubilejní 10. ročník mezinárodního folklorního festivalu Souznění, ale již nyní se zde na tuto velkou událost pilně připravují. „Aby nebylo nic ponecháno náhodě, zkušební provoz pivovaru – pravděpodobně od druhé půlky listopadu – by měl vyladit kozlovické pivo tak, aby si návštěvníci při slavnostním otevření mohli už jen plně vychutnávat jeho lahodnou chuť,“ prozradil Lukáš Hlisnikovský, manager restauračních provozů značky Relax v podhůří Beskyd, pod kterou je kozlovický pivovar společně s pivovarem štramberským i pikopivovarem frýdlantským spravován.

Všechny tyto pivovary mají také svého odborného garanta. Tím se stala inženýrská společnost Pivo Praha s.r.o., která byla založená roku 1991 odborníky s více než 20ti letou praxí v pivovarském oboru. Organizace je zároveň členem Českého svazu pivovarů a sladoven a Asociace poradenských firem v průmyslu. Jeden ze zakládajících členů společnosti Pivo Praha, ing. Václav Potěšil, při své říjnové návštěvě pivovaru potvrdil, že v současném trendu zakládání osobitých malých pivovarů bude i ten kozlovický mít své zvláštní postavení, svá kouzla a specifika. „Od Městského pivovaru Štramberk se liší především kapacitou. Celoroční výstav kozlovického pivovaru po předpokládaném rozšíření bude činit 1700 hl piva ročně, tedy asi pětkrát více, než je tomu ve Štramberku. I Valašský pivovar Kozlovice má své měděné varny, každá z nich má ale velmi vzácné a kvalitní ručně vykované klobouky. Dnes už je jen velmi málo odborníků - mědikovců, kteří dokáží odvést takovou precizní práci. Je dost pravděpodobné, že do deseti let jejich řemeslo vymizí úplně a takové ručně opracované kusy již nikde nepořídíte.“

Pražská společnost pro Kozlovice řešila kompletně dodávku technického a výrobního zařízení pivovaru, vč. technologie výroby a kvality piva, technického dozoru montáží atd. Dodávky pikopivovarů (výstav 100 – 500 hl / rok) a restauračních minipivovarů (500 – 20 000 hl / rok) na klíč – ať již ve stylu moderním, klasickém či historickém – na domácím i zahraničním trhu však tvoří jen část profilu činnosti. Společnost např. také organizuje výběrová řízení na dodavatele technologie jednotlivých provozních souborů či udržuje vlastní sbírku pivovarských kvasinek obsahující vedle kmenů pro výrobu ležáku i řadu různých kmenů pro výrobu piv typu Ale, Weizen, Stout. Majitelé společnosti jsou současně vlastníky malého pivovaru s restaurací „Pivovarský dům” v Praze. Mimochodem, právě zde byl vyškolen nový kozlovický sládek Ivan Šubjak.

Na další zajímavost kozlovického pivovaru upozornil Marek Pietoň, vrchní sládek (Městského pivovaru Štramberk a Valašského pivovaru Kozlovice): „Máme zde k dispozici prostorové chlazení a otevřené kvasné kádě z nerezu, což nám umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů hlavního kvašení i zrání piva. Pivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.“

V současné době je v České republice přibližně 70 pivovarů. Zda v něm bude Valašský pivovar v Kozlovicích skutečně zaujímat své důstojné místo, rozhodnou především návštěvníci. Ti se mohou již nyní těšit na několik pivovarských „lahůdek“:

Lahůdka stylu – Budiž požehnána první republika! Současná budova pivovaru, která byla (vč. restauračních kapacit, kuchyně, ubytování pro personál, skladovými a jinými prostory) rekonstruována průběžně po dobu dvou let, vychází z původních hospodářských budov starého fojtství, tj. dnešního areálu Fojtství č.p.1 v Kozlovicích, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Zachování původních cihlových klenutí stropů společně s prvky kamene a dřeva patří k základním rysům interiéru.

Na střechy pivovarského areálu bylo spotřebováno přibližně 700 m2 ručně štípaného šindele. Nezbytnou součástí střešní krytiny se staly stylové dřevěné zábrany proti sněhu.

Zázemí pivovarské restaurace dýchající atmosférou první republiky nabízí kapacitu 80 míst; stejnou kapacitu nabízí i klasický reprezentativní salón v prvním patře budovy. Na stěnách přízemní kamenné pivní restaurace naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století! Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku…

Lahůdky na stole – K dobrému jídlu místní kvasničák!

Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, bude hostům nabízet tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy. Záleží na vás, čím svou specialitu zapijete. Ponejvíce osobní pozornosti zde bude podle očekávání věnováno kvalitě domácího kvasnicového nefiltrovaného ležáku plzeňského typu – tj. světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt. V anketě, kterou vyhlásil provozovatel společně s periodikem Trubač v březnu letošního roku, se rozhodlo také o novém názvu speciálního svátečního piva – „Kozlovjan“ a o sloganu, který bude doplňovat pivní tácky i jiné nezbytné atributy , po kterých bude prahnout nejedna vášnivá ruka sběratele – „Dobré pivo kozlovické – z čisté vody ondřejnické!“ Připomeňme, že výhercem ankety se v obou případech stal místní rodák Jiří Tobola, který se na slavnostním prosincovém otevření Valašského pivovaru dočká slibované odměny.

„Doufáme, že kvalita místního piva (nejen zmiňovaného světlého Valašského vojvody) se bude vzájemně doplňovat s kvalitou místního folkloru, která je už léta spjatá s činností souboru Valašský vojvoda. Ten je také jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Souznění, během kterého bude pivovar slavnostně otevřen, a to za přítomnosti veřejnosti a vzácných hostů, mezi kterými nebude chybět „kmotr“ pivovaru – Rodinný pivovar Bernard,a.s., resp. jeho představitel, starosta obce a samozřejmě členové souboru Valašský vojvoda…“ doplnil na závěr Marek Pietoň. Zástupce odborného garanta ze společnosti Pivo Praha, spol. s.r.o., ing. Václava Potěšila, 20.prosince v Kozlovicích nenajdete, neboť v té době se podílí na vzniku nového pivovaru ve Vietnamu. Mimochodem, s výjimkou australského a amerického kontinentu objevíte pivovary dodané zákazníkovi na míru touto českou inženýrskou společností všude na světě…

Doprovodný program slavnostního otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích

v sobotu 20.12. 2008 od cca 11:00 hod.

• Tře králové na koních – Divadelní soubor Kozlovice

• Živý betlém

• Pásmo pijáckých písní – Valašský vojvoda

Netradiční hudebně pěvecký projekt gospelového žánru – Alfa Gospel Praises ze Zábřehu na Moravě

Doprovodné výstavy v areálu Fojtství

Výstava nově a odborně zrekonstruovaného památného betlému, který byl získán pro expozici sakrálního umění v dubnu tohoto roku. Do roku 1920 byl tento dřevěný betlém v orientálním stylu v majetku místního faráře, později přešel do vlastnictví rodiny Marie Prudké.

Zdroj: Relax v podhůří.cz

Biopotraviny najdete i v mnoha zapadlých obchodech. Tím však invaze ekologického zemědělství nekončí. Na českém trhu se objevily i biopiva a biodžusy za poměrně solidní cenu. Jaké bionápoje můžete v obchodech sehnat a které jsou nejpopulárnější?

Ještě nedávno bylo docela náročné sehnat v obchodě něco více než biomouku či biomouku. Nyní se do České republiky začala dovážet i biopiva, a to především z německých biopivovarů. Konzumenti mají na výběr z kompletní nabídky, v níž jsou jak silnější ležáky, tak piva s nízkým nebo téměř nulovým obsahem alkoholu. Nechybí ani pivní speciály. Mezi nimi je zajímavé například špaldové či bezlepkové pivo.

Biopiva se od klasických piv liší zejména tím, že při jejich výrobě jsou použity suroviny jako je ječmen, pšenice, špalda a přírodní chmel pocházející pouze z ekologického zemědělství. Kvalitu BIO zaručují přísné normy a pravidelný dohled inspektorů na jejich dodržování při celém výrobním procesu.

Sortiment biopiv je překvapivě široký

Zajímavá je zejména produkce německého biopivovaru Neumarkter Lammsbräu. Svou šíří sortimentu (zhruba šestnáct druhů biopiv, včetně speciálních nealkoholických piv, jako je například tmavé či kvasnicové nealko) potěší každého znalce piva. Největší zájem je o klasický bioležák plzeňského typu EdelPils (0,33 l, cena: 28 Kč) a roste obliba i jeho nealkoholické varianty. EdelPils vyniká především kořenitostí s jemnou chutí chmelu.

Oblíbené je však i tmavé, špaldové či pšeničné kvasnicové biopivo (0,5 l, cena: 37 Kč) a rovněž biopivo se sníženým obsahem alkoholu. Novinkou je bezlepkové biopivo klasické chuti s přírodním chmelem (0,33 l, cena: 35 Kč). „Bionápoje se prodávají stejně jako ostatní biopotraviny,“ říká Ondřej Bělský z internetového obchodu Biosféra. „Konkrétně biopivo není zrovna mezi nejoblíbenějšími produkty, ale to může být dáno mnoha faktory. V restauracích bude situace asi jiná,“ dodává Bělský. Podle něj je mnohem žádanější biovíno.

V obchodech může zákazník narazit i na další výrobky biopiv různých producentů. Jedním z nich je například bio bezlepkové pivo s citrónovou příchutí od německého výrobce Schnitzer (0,33 l, cena: 45 Kč), které je pro svůj snížený obsah alkoholu (2,6%) vhodný i pro dámy.

Zajímavým produktem je rovněž biopivo s konopným výtažkem (0,33 l, cena: 39 Kč), které kromě vody, sladu a chmele obsahuje konopné květy. Biopivo od německého výrobce obsahuje 4,9% alkoholu a patří k certifikovaným produktům kontrolovaného ekologického zemědělství.

Osvěžení poskytnou i biolimonády

Kromě biopiv je na českém trhu prezentována i široká nabídka biolimonád. Limonády v kvalitě BIO jsou vyráběny z přírodních šťáv a jsou doslazovány medem.

Kromě tradičních ovocných příchutí jako je pomeranč, citron, jablko-třešeň, je nabízena i limonáda s příchutí koly, ovšem bez kofeinu (0,33 l, cena: 30 Kč). Sortiment doplňuje i nápoj BioSport (0,33 l, cena: 30 Kč), který je vhodný především po sportovní činnosti nebo fyzicky náročné práci, neboť tělu rychle dodá ztracenou energii. Z nealko bio nápojů se podle zkušeností Ondřeje Bělského nejlépe prodávají přírodní mošty a limonády. „Limonády jsou na rozdíl od konvenčních produktů vyrobené z přírodních ovocných složek, slazeny ovocnými cukry nebo bio cukrem a neobsahují žádná barviva, umělá aromata a konzervanty,“ vysvětluje základní rozdíly Bělský.

Sortiment uvedených bionápojů nabízí řada specializovaných prodejen s biopotravinami a racionální stravou, dále jsou výrobky k objednání v internetových obchodech se zdravou výživou a bioprodukty (např. www.biorganic.cz, www.biosfera.cz). Nicméně dostávají se již i do nápojových menu v restauracích zdravé výživy a nově je naleznete také v nabídce řetězce BioCafés.

Zdroj: Nazeleno.cz | Autor: Gabriela Hrázská

Čeští chmelaři si užívají druhou nejvyšší úrodu za posledních deset let. V letošním roce sklidili o 1 100 tun chmele více než loni, urodilo se ho více než 6 700 tun. Lepší sklizeň by jim měla pomoci zahojit ztráty z předchozích let.

"Proti minulému roku narostly příjmy pěstitelů o nějakých 250 až 300 milionů korun," říká Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Zvýšení příjmů pomohl i nárůst cen - meziročně zhruba o 15 procent.

Zdražení ale podle Rosy pokrylo pouze zvýšení nákladů. "Je nutné se vyrovnat s posilováním koruny či vyššími investicemi do výstavby chmelnic nebo závlah," vyjmenovává Rosa.

Pěstitelé by neměli mít při vyšší úrodě problém s odbytem. "Prodává se podle dříve uzavřených smluv s pivovary, které se většinou podepisují na tři až pět let," vysvětlil Rosa. Přes čtyři tisíce tun sušeného chmele také míří do zahraničí. Největším odběratelem je Japonsko - pivovary Asahi, Kirin, Sapporu a Suntory odebírají zhruba 40 procent české úrody.

Vývoj cen chmele příliš neovlivňuje to, kolik nakonec stojí pivo. V poměru k cenám energií či sladovnického ječmene se pro pivovary jedná o mnohem nižší položku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz

Se spotřebou téměř 160 l na osobu za rok je Česká republika na čele v konzumaci piva ve světě. Pro značnou část české populace je pivo důležitou součástí denní stravy. Pivo je snadno stravitelné a je důležitým zdrojem vitaminů (zejména B6 a kyseliny listové), dále draslíku, hořčíku, fosforu a jiných stopových prvků, aminokyselin, bílkovin a jiných látek (např. organických kyselin, antioxidantů, iso-α-kyselin).

Stanovení volných aminokyselin hraje důležitou úlohu při posuzování nutriční kvality potravin a nápojů. Specifické aminokyseliny slouží jako indikátory falšování a transformace během procesu výroby a skladování.

Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zabývali stanovením volných aminokyselin v pivu a porovnáním tuzemských a zahraničních značek piv z hlediska jejich obsahu. V rámci studie se porovnávala piva vyrobená v ČR, Nizozemí, Irsku, Německu a Austrálii. Celkem se analyzovalo 16 volných aminokyselin v 35 komerčních značkách piva na trhu v ČR. Stanovení volných aminokyselin v pivu se provádělo optimalizovanou analytickou metodou (HPLC).

Celkový obsah volných aminokyselin ve studovaných pivech se pohyboval v rozmezí 120–660 mg/l. Pro česká piva bylo charakteristické, že měla vyšší obsah volných aminokyselin ve srovnání s dovezenými pivy, zvláště pokud šlo o hořké (isoleucin, leucin, lysin, fenylalanin a histidin), hořko-sladké (valin a prolin) a slané-umami (glutamová kyselina a aspartová kyselina) aminokyseliny. Na rozdíly, které přispívají ke specifickým chuťovým vlastnostem českých piv, mají pravděpodobně vliv použité suroviny, kmen kvasinek a technologický postup.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Alexandra Kvasničková

Z pivovaru Budějovický Budvar byla ve středu odeslána první dodávka piva do Kyrgyzské republiky. Dva zateplené kontejnery se 180 hektolitry lahvového ležáku Budweiser Budvar směřují do hlavního města Biškeku (dříve Frunze). Zásilku tvoří kartony s láhvemi 0,5 a 0,33 litru.

České výrobky a zvláště pivo mají ve všech zemích bývalého Sovětského svazu dobrý zvuk. „Kyrgyzský trh je sice malý, ale v posledních letech dynamicky rostl. Do roku 2013 by se tam měla konzumace piva ztrojnásobit. Navíc asi 70 procent spotřeby tvoří v Kyrgyzstánu importované pivo,“ říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru.

Ležák bude na pultech stát 70 - 90 Somů (asi 35 – 45 korun). „To je asi dvojnásobek ceny běžných piv na místním trhu,“ dodává Bártů. Lahvové pivo se bude prodávat i ve vybraných restauracích ve větších městech.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

O pětilitrové pivní „pártysoudky“ je největší zájem před Vánoci. Oproti teplým letním měsícům jsou prodeje pártysoudků v prosinci o 130 % vyšší. S ohledem na meziroční růst oblíbenosti tohoto balení by se podle odhadů značky Gambrinus v letošním prosinci mohlo prodat až 3500 pártysoudků, tedy o více než 2000 kusů více než o rok dříve. Každý druhý prodaný soudek je přitom tzv. XXL plechovka s pivem Gambrinus světlý výčepní.

„Typickou sezónou pro pivní pártysoudky je sice léto, ale jsou i oblíbeným vánočním dárkem, protože v prosinci opakovaně prodáváme nejvíce XXL plechovek. V poslední době si navíc pártysoudky oblíbily i obchodní řetězce, které je využívají jako motivátor, respektive odměnu za nákupy,“ říká Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Trh pětilitrových pártysoudků je segment, který jde jako jeden z mála opačným směrem než čepované či lahvové pivo. Zatímco tam se v posledních letech zvyšuje zájem o ležáky, jejichž podíl se zvýšil na 30 procent, u pártysoudků od loňského roku naopak vzrostla preference výčepního piva, které nyní tvoří 50 % prodejů tohoto balení, především díky světlému výčepnímu Gambrinusu v tzv. XXL plechovce.

V roce 2007 se celkový český prodej piva v pártysoudcích meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně

(z 25.000 5l soudků na více než 100.000), zejména díky uvedení pětilitrové Gambrinus XXL plechovky, a i letos tento segment vykazuje slušnou dynamiku.

O rostoucí oblibě pártysoudků svědčí také meziroční srovnání jejich prodejů v letních měsících (červen, červenec, srpen): ačkoli bylo loňské léto teplejší, prodalo se „jen“ 70.000 soudků, zatímco letos to bylo už 177.000 kusů, z toho 95.000 XXL plechovek Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Zalijte Vánoce chyšským speciálním tmavým 22° vánočním pivem. Od 5. prosince k mání ve vašem Zámeckém pivovaru.

Od 9. prosince žádejte lahvové pivo se speciálními vánočními etiketami!

Zdroj: Chyše.com

Zchátralý areál bývalého pivovaru v chebské Dyleňské ulici nedaleko zimního stadionu čeká demolice, místo něj by měly vyrůst tři obytné a jedna komerční budova. V první etapě, zřejmě v roce 2010 vzniknou dva obytné domy s třemi desítkami bytů.

O definitivním prodeji firmě Cheb Invest, která je pobočkou společnosti Fuertes Development z Kuřimi, mají rozhodnout městští zastupitelé už zítra. Společnost na jaře vyhrála výběrové řízení, několik měsíců ale trvalo upřesnění a doladění smlouvy.

„Problém byl v tom, že se jedná o hodně staré stavby, pod nimiž je množství sklepů. A nikdo neví, jestli se neobjeví nějaké ekologické zátěže,“ řekl chebský místostarosta Miroslav Plevný. „Šlo nám o to, aby se na nás investor nemohl kvůli možným zátěžím hojit. Museli jsme vyřešit i závazky firmy, pokud nedodrží termíny,“ neskrýval obavy místostarosta Plevný. „Domluvili jsme se, že do tří až čtyř let musí vzniknout dva bytové domy s upraveným terénem v okolí,“ sdělil Miroslav Plevný.

Areál o rozloze přes pět tisíc metrů čtverečních prodá město za asi 3,2 milionu korun. O komplex měl zájem i teplický podnikatel Jaroslav Třešňák, který před časem získal bývalá kasárna Dragoun. Ten však podle starosty Jana Svobody nabídl za pivovar mnohem méně, kolem dvou milionů korun.

Rudolfinum je varováním

Další zájemci se nenašli, což podle starosty Svobody jednání nijak neusnadnilo. „Nechtěli jsme ale v žádném případě dopadnout stejně jako při prodeji pozemků bývalého Rudolfina, kde měl už před několika lety stát nový hotel,“ řekl Jan Svoboda. Ten připustil, že právě nedotažená smlouva s investorem při prodeji Rudolfina zavinila spory radnice s investorem, které skončily až u soudu. „Jakmile uzavřeme s městem smlouvu o budoucí smlouvě kupní, začneme pracovat na přípravě projektu pro územní rozhodnutí,“ uvedl včera jednatel Fuertes Development Zdeněk Přichystal. „Navíc se musí kvůli narovnání Dyleňské ulice změnit územní plán. Pokud nedojde k žádnému dalšímu zdržení, mohli bychom stavbu dvou domů dokončit v roce 2010,“ naznačil Zdeněk Přichystal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Michal Houdek

Příjemné překvapení čeká tuto neděli na cestující, kteří využijí vlak R732 Radegast jedoucí z Bohumína do Brna. Pro každého pasažéra staršího 18 let bude připravena plechovka vychlazeného piva Radegast. Značka patřící do portfolia skupiny Plzeňský Prazdroj, a.s. tak oslaví rozjezd dvou souprav, které ponesou jméno nejoblíbenějšího moravského piva. Zároveň chce připomenout, že cestování vlakem je ve srovnání s autem šetrnější k životnímu prostředí a umožňuje dát si v klidu a pohodě své oblíbené pivo.

Rychlík R732 Radegast vyjede poprvé z Bohumína do Brna v neděli v 8:17. Druhá souprava se stejným názvem a označením R733 vyrazí opačným směrem v 7:02 z brněnského hlavního nádraží. Stejným způsobem budou rychlíky Radegast jezdit každý den.

Pivo Radegast se tak zařadí mezi významné symboly či osobnosti, které už své vlaky mají. Na českých koridorech se prohánějí soupravy s označením Hradčany, Emil Zátopek či Odra. Výběr trasy pro rychlík Radegast nebyl podle brand managera nošovické značky Pavla Kmínka nijak složitý: „Radegast je silným moravským symbolem. Trasa pro soupravy nesoucí jeho jméno tak logicky prochází napříč moravským územím.“

Cestující, kteří pojedou v neděli poprvé vlakem Radegast z Ostravy směrem na Brno, obdrží na uvítanou zdarma plechovku piva Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na oslavu prvního půlroku bez bariér pořádá plzeňský pivovar den otevřených dveří pro hendikepované spoluobčany. Akce se uskuteční 10. prosince, prohlídky budou celý den zdarma. První začíná v deset hodin.

Od června, kdy byly dokončeny poslední úpravy a trasu mohli začít absolvovat opravdu všichni zájemci díky technické vybavenosti i díky proškoleným průvodcům, navštívily pivovar už tři stovky zdravotně postižených. Kromě vozíčkářů zprostředkovává pivovar zážitek z historie a současnosti vaření piva Pilsner Urquell i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným návštěvníkům.

"Bezbariérovost jsme slavnostně vyhlásili 14. června charitativní akcí Běh pro Paraple v Plzni. První stovku návštěvníků z řad hendikepovaných jsme oslavili už v polovině července. Nyní, po půlroce plně bezbariérového provozu, jsme se rozhodli oživit zájem hendikepovaných dnem otevřených dveří. Na 10. prosince zveme všechny hendikepované spoluobčany, aby se přišli seznámit s pivovarskými tradicemi i současností. Na telefonním čísle 377 062 888 se všichni zájemci dozví detaily ohledně termínů jednotlivých prohlídek,“ říká Jitka Matějovicová z Plzeňského Prazdroje.

Pivovar nabízí hendikepovaným spoustu služeb. Průvodce tištěný Braillovým písmem čeká na zrakově postižené. Ti si navíc mohou na prohlídce trasy a zejména ve smyslové expozici surovin osahat, ochutnat a přivonět si ke všem surovinám potřebným k vaření piva. Celá prohlídková trasa je samozřejmě bez bariér a autobus, který převáží návštěvníky kolem vodárenské věže na stáčírnu a zpět je také upraven na přepravu vozíčkářů. Pro neslyšící je připravený celý program v tištěné podobě, aby dostali všechny informace stejně jako slyšící občané.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Ústa naprosto spokojeného muže jsou plná piva...

Úvodní slogan byste možná očekávali od současné reklamní kampaně na některou z proslulých pivních značek. Byla by to však mýlka – citovaný výrok mohl totiž vymyslet nějaký starověký hospodský či štamgast z Údolí králů. V každém případě jde o nápis datovaný do období 2200 let před naším letopočtem... Jaký div, že milovníci piva používali a užívají vždy a všude stejné argumenty a skoro stejný slovník! Cožpak Sinuhetův otrok Kaptah neříká: "Můj pane, teprve nyní jsem zpozoroval, jak neobyčejnou a neuhasitelnou žízeň jsem dostal z našeho cestování...?" (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Pivo (Hequet) bylo skutečně nejpopulárnějším nápojem starého Egypta a pili ho jak dospělí, tak dokonce i děti. Ve staroegyptských Instrukcích matky Ani (Papyrus Ch. Beattyho) se píše: "Poslala tě do školy, když jsi byl připraven naučit se psát, a každý den tě čekala s chlebem a pivem..." Tehdejší vychovatelé si sice uvědomovali rizika plynoucího pro mládež z přílišného holdování pivu, ale varování studentovi pro změnu v Khetiho instrukci z období Střední říše (asi 2000 let př. n. l.) bude znít našim uším poněkud příliš tolerantně: "Snědl-li jsi tři bochníky chleba, zapil je třemi džbány piva a tvé tělo ještě nemá dost – postav se tomu..."

Podle řeckého zeměpisce Strabona píšícího počátkem prvního století našeho letopočtu Egypťané vařili pivo pouze z ječmene. Bohužel však jeho poznámky jsou velmi obecné a neposkytují nám žádné konkrétní vodítko k poznání tehdejších výrobních metod: "Ječmenné pivo je typické pro Egypťany. Je běžné po celém Egyptě, jeho příprava se však liší podle místních zvyklostí..."

Původní egyptská metoda přípravy piva se nicméně zřejmě podobá té, která se dodnes užívá v Súdánu: pšenice, ječmen či proso jsou hrubě podrceny, čtvrtina zrna je namočena a ponechána nějakou dobu na slunci, ze zbytku jsou uhněteny bochníky chleba a zlehka upečeny, aby se nezničily enzymy; poté jsou bochníky rozdrobeny a smíchány s namočeným zrnem, přičemž dojde k fermentaci; poté je přidána voda s pivem a opět probíhá kvašení; nakonec je tekutina zcezena a k dochucení se údajně někdy užívalo datlí. Britská pivařská firma Newcastle Brown ale však podnikla několik zajímavých experimentů a její odborníci dospěli k závěru, že to, co je překládáno jako "datle", ve skutečnosti zřejmě znamenalo jakékoli sladidlo. Současně vyjádřili přesvědčení, že ani nebylo třeba péci zmíněné bochníky chleba, protože naklíčený ječmen má stejný účinek.

Při tehdejší neznalosti pasterizace se egyptské pivo v horkém klimatu často brzy kazilo. Zemřelým faraonům tak byl slibován "chléb, který se nedrolí, a pivo, které nezkysne..." Poměrně velkoobjemová produkce piva patřila zřejmě ke královským monopolům a své vlastní pivovary měly i chrámy. Jeden z nejstarších nalezených pivovarů působil ve městě Hierakonpolis už někdy v polovině čtvrtého tisíciletí př. n. l. a mohl vyrábět pravděpodobně víc než tisíc litrů piva denně. Pivo spolu s chlebem a zeleninou tvořilo důležitou část mzdy staroegyptských dělníků. Jejich standardní denní příděl činil v dobách faraonů dva džbány, z nichž každý měl obsah něco přes dva litry.

Pivo bylo v každém případě zdravější než často znečištěná voda pocházející buď z Nilu, nebo jeho kanálů. Zdá se – a s ohledem na tamní klima není divu – že Egypťané si rádi pochutnali na pivu pěkně vychlazeném. Vyplývá to například ze stížnosti vůči jistým lupičům potravin a nápojů: "Vytáhli rovněž láhev piva, jež se chladila ve vodě, zatímco jsem byl v otcově pokoji..."

Vskutku, těžko najít rozdíl mezi českým turistou, který se po egyptské dovolené rád vrací do své domovské hospůdky, a staroegyptským štamgastem Kaptahem: "Nebylo jediné přístavní krčmy, do níž by nebyl Kaptah první pospíchal, aby zavlažil své hrdlo egyptským pivem..." (M. Waltari, Egypťan Sinuhet)

Zdroj: Tiscali.cz

Novým záväzkom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, ktorej súčasťou je aj akciová spoločnosť Pivovary Topvar, je zredukovať spotrebu vody vo svojich spoločnostiach na celom svete.

Skupina SABMiller si stanovila cieľ, že do roku 2015 zníži množstvo vody potrebnej na výrobu jedného litra piva v priemere o 25 %. Vďaka tejto iniciatíve bude každoročná úspora vody predstavovať 20 miliárd litrov. Uvedené množstvo vody by napríklad postačilo na naplnenie 8 000 olympijských bazénov. „V dnešnom svete, v ktorom je voda stále väčšou vzácnosťou, je veľmi dôležité, aby sme s ňou narábali tak úsporne, ako sa len dá a zároveň spolupracovali s komunitami a motivovali ich k ochrane vodných zdrojov. Je to veľmi odvážny avšak dosiahnuteľný cieľ, ktorý v našom priemyselnom odvetví udáva nové štandardy,“ uviedol generálny riaditeľ spoločnosti SABMiller, Graham Mackay.

Skupina SABMiller si predsavzala, že do roku 2015 obmedzí priemernú spotrebu vody potrebnú na výrobu 1 litra piva z pôvodných 4,6 litra (údaj z roku 2008) na 3,5 litra. V súčasnosti predstavuje priemer za celé pivovarnícke odvetvie 5 litrov. Stuart Orr, expert na vodu vo WWF-UK (Svetový fond na ochranu prírody), uviedol: „Skupina SABMiller si vyslúžila pochvalu za záväzok znížiť spotrebu vody vo svojich pivovaroch v priemere o 25 % a tiež za svoj rozvojový program, v ktorom sa venuje celkovej spotrebe vody, od surovín až po konečnú spotrebu."

Stuart Orr zároveň dodal: „Takýto typ aktivít je veľmi žiadaný, nakoľko je veľmi dôležité, aby aj iné spoločnosti riešili otázku vzácnosti a znečisťovania vodných zdrojov, ktoré predstavujú vážne riziko pre zdravie miliárd ľudí a ekosystémy na celom svete. Prijatím tohto záväzku spoločnosť SABMiller nastavila latku pre ostatné spoločnosti naozaj veľmi vysoko.“

Skupina SABMiller je ustanovujúcim signatárom CEO Water Mandate, iniciatívy Spojených národov, ktorej úlohou je pomáhať spoločnostiam v rozvoji, implementácii a zverejnení vlastných predpisov a praxe týkajúcej sa ochrany vodných zdrojov.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: SAB Miller/omni

Speciálním vánočním ležákem oslaví advent i brněnský pivovar Starobrno. "Navazujeme tak na tradici z dob první republiky, kdy speciální piva rozdávali hostinští jako dárky karetním spolkům," vysvětlil manažer pro komunikaci Josef Vejlupek.

Třináctistupňový ležák s 5,9 procenta alkoholu začnou od poloviny prosince čepovat v restauracích Starobrno na jihu Moravy. V obchodech se toto pivo neobjeví.

"Vyrobeno je ho více než 400 tisíc hektolitrů, což je asi 80 tisíc půllitrů," řekl Vejlupek.

Odhaduje, že celou várku rubínově hnědého moku "zlikvidují" pivaři do konce roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tereza Režňáková | Foto: Otto Ballon Mierny

Společnost Anheuser-Busch InBev, která stojí za značkami piv Stella Artois či Budweiser, chce kvůli finanční krizi propouštět své zaměstnance, zejména ve Spojených státech.

Globální finanční krize se pivovarnictví nevyhnula. Největší společnost v branži Anheuser-Busch InBev hodlá propustit 1,400 svých zaměstnanců. Do roku 2011 tím chce pivovar každý rok ušetřit 1,5 miliardy dolarů. Oznámila to agentura Reuters.

Propouštění se týká především zaměstnanců společnosti v USA. Ze všech rušených pracovních míst jich bude na 75 procent v americkém St. Luis, kde dříve společnost sídlila.

Společnost také vypoví 415 kontraktů.

Anheuser-Busch InBev je se značkami jako Budweiser, Stella Artois či Beck's podle agentury Reuters největším pivovarem na světě. České republice vlastní pivovary Staropramen, Ostravar, Velvet a Braník, jejichž prostřednictvím má na trhu podíl přibližně 15 procent.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Pivovar, restaurace a hotel. Taková budoucnost se rýsuje před renesanční sýpkou ve Velké Polomi. Přitom ještě v létě to vypadalo, že ji čeká zbourání.

Sýpka postavená ve druhé polovině 16. století i sousední tvrz, jejíž první podoba vznikla už ve 13. století, patřily ostravské developerské firmě. Ta ve Velké Polomi provádí rozsáhlou výstavbu obytných domů a se zchátralými historickými objekty měla zcela jiné plány.

„Sýpka byla v havarijním stavu a obávali jsme se, aby to na někoho nespadlo. Proto jsme požádali ministerstvo kultury o vymazání sýpky ze seznamu kulturních památek a stavební úřad o povolení demolice. Tvrz jsme plánovali zakonzervovat, aby dál nechátrala,“ řekl Robert Švec ze společnosti Trimex Majetková.

Proti se však postavili památkáři, takže sýpka je stále památkově chráněna. Nový majitel nyní plánuje v levé části sýpky s klenutými prostory během dvou, tří let vybudovat malý pivovar a restauraci. Pravou část chce přestavět na hotel.

„Během rekonstrukce chceme oslovit Velkopolomské, aby hlasovali, jaký chtějí dát pivu název. Postupně chceme asanovat i zdivo vodní tvrze. Odkrýt a vyčistit sklepy i vodní příkop. Místnosti opět uzavřeme a využijeme jako galerii, na nádvoří by se pořádaly různé akce,“ prozradil své plány Pavel Šmíra. Uvedl, že při opravě obou památek bude spolupracovat se stavební fakultou Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Pivo vařili už mniši Příští rok se chystá zahájit průzkumné a projektové práce. „Zatím máme povolení pouze na opravu střechy. Na ni se chystáme použít staré trámy, pocházející z bouraček historických objektů. Pak začneme vyřizovat další povolení,“ řekl podnikatel.

Místní pamětník Lubomír Kadula, který se snažil už v 80. letech minulého století tvrz zachránit a podílel se na organizaci brigád v rámci hnutí Brontosaurus, tento plán vítá. „Ve Velké Polomi se již v minulosti vařilo pivo pod názvem Velkopolomský kozel. Pivovar stával v místě nynějšího lihovaru a už předtím pivo vařili i mniši v areálu u tvrze. Jen se modlím, abych se toho ještě dožil,“ řekl třiaosmdesátiletý Kadula. Vodní tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámek byla stejně jako sýpka součástí zemědělského statku, který od roku 1924 patřil Antonínu Kubíčkovi. Ten oba objekty udržoval a v jejich prostorech skladoval úrodu. V 50. letech přešel statek do socialistického vlastnictví Státního statku Hlučín.

„Do tvrze se nastěhovalo několik romských rodin. Ty když neměly čím topit, použily ověřenou metodu, jak topivo získat. Postupně začaly rozebírat dřevěné trámy krovu, až se zřítila polovina střechy. Netrvalo dlouho, spadl i zbytek,“ popisoval osud tvrze Kadula.

Od té doby sýpka i tvrz chátrá. „Bude to pro nás velká finanční zátěž, ale mám z toho vždycky dobrý pocit, když se nám něco takového podaří zachránit pro naše potomky,“ uvedl Pavel Šmíra.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Liana Melecká

Smažený kapr a bramborový salát - není jen štědrovečerní večeře, kterou najdete ve více než 80% českých domácností, jde de facto o jedny ze symbolů tradičních českých Vánoc. Jejich nedílnou součástí je i pivo Pilsner Urquell, a to především pro svou jedinečnost a kvalitu. I proto jej během Vánoc najdete v mnoha českých domácnostech.

Hlavní a tradicí zakořeněná jídelní sestava je zejména na Štědrý večer. Z hlediska tradice dlouho přetrvával, alespoň ve 20. století, vedle slavnostní polévky a některých straších venkovských bezmasých jídel, smažený kapr s bramborovým salátem.

Zajímavostí je, že se kapr začíná na stole objevovat až v druhé polovině 19. století, do té doby převládala převážně bezmasá jídla (například Kuba). Na konci 19. století se začíná poprvé objevovat jako vánoční nápoj i plzeňské pivo. Jeho obliba stále rostla a tak v roce 1934 si mohli spotřebitelé koupit i speciální vánoční balení piva Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell doma v lahvové i čepované podobě

Letošní Vánoce si milovníci kvalitního a výjimečného piva Pilsner Urquell opravdu užijí.

Vybrat si totiž mohou ze široké nabídky různých druhů balení, které jsou nově doplněny o dvě vánoční lahůdky.

Tou první je vánoční multipack, který obsahuje dárek, kterým jsou servírovací kleště na kapra. Radost budou mít příznivci čepovaného piva – Pilsner Urquell nabízí 5 l soudek s ručním výčepním ventilem a tak si vychlazené čepované pivo můžete dopřát třeba doma u vánočního stromečku.

Přejeme vám příjemné Vánoce ve společnosti vašich blízkých a piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Revue iDnes.cz | Komerční sdělení