D pivo se sníženým obsahem cukrů z produkce společnosti Pivovary Staropramen rozšíří výrobkovou řadu značky Staropramen. Pod názvem Staropramen D pivo bude k dostání v moderní zelené láhvi s novou etiketou.

Značka Staropramen v současné době nabízí Staropramen Světlý, Ležák, Granát, Černý a Nealko. Nyní tuto řadu doplní Staropramen D pivo, jehož lahvové balení dostane nový vzhled, vizuálně podobný ostatním extenzím. Značka Staropramen tak bude nabízet jedno z nejširších portfolií piv na českém trhu.

„Staropramen D pivo je hluboce prokvašené pivo se sníženým obsahem zatěžujících sacharidů a bílkovin. Je určeno především pro okruh lidí, kteří v rámci doporučené životosprávy mohou konzumovat pivo se sníženým obsahem cukrů, samozřejmě v omezeném množství,“ vysvětluje Věra Hönigová, manažerka kvality společnosti Pivovary Staropramen.

„Pivovary Staropramen jsou jedním z mála výrobců, kteří se výrobou piva se sníženým obsahem cukrů zabývají. Staropramen má v tomto segmentu přibližně třetinový podíl na trhu,“ říká Martin Jahoda z marketingového oddělení Pivovarů Staropramen. Přestože prodeje piva se sníženým obsahem cukru jsou na českém trhu okrajovou záležitostí – v průměru každé sté zakoupené lahvové pivo je pivo se sníženým obsahem cukrů – má tento druh piva dlouhodobě stabilní skupinu konzumentů. „Chceme této skupině vyjít vstříc a také jí nabídnout možnost dát si pivo,“ doplňuje Martin Jahoda. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Bratislavský Pivovar Stein, jeden z posledných pivovarov v rukách slovenských vlastníkov, je na predaj. Kupuje ho spoločnosť Orco Property Group sídliaca v Luxembursku.

Orco je investor špecializujúci sa na nehnuteľnosti v hlavných európskych centrách a tiež na hotelierstvo na Jadrane.

Stein pritiahol na seba pozornosť investorov jednak oživením upadajúcej výroby piva, jednak lukratívnou polohou, pretože areál pivovaru sa nachádza v širšom centre Bratislavy. Špekuluje sa, že práve pozemky, ktorých hodnota sa odhaduje najmenej na dvesto až štyristo miliónov korún, prilákali ako kupca spoločnosť Orco Property Group.

"Nepredali sme žiadne nehnuteľnosti, ale akcie Pivovaru Stein," komentoval predaj pivovaru Zoltán Szitás, predseda dozornej rady akciovej spoločnosti. "Pivovar Stein, akciová spoločnosť, je, samozrejme, vlastníkom všetkého, aj areálu pivovaru," dodal na vysvetlenie Szitás. Nový nadobúdateľ akcií sa teda stáva aj majiteľom areálu.

Kúpu Pivovaru Stein potvrdila hovorkyňa spoločnosti Orco Property Group Petra Zdeňková. O budúcnosti pivovaru sa však nechcela vyjadrovať. "Svoje zámery oznámime na tlačovej konferencii na konci januára," uviedla Zdeňková.

Areál Steinu má podľa informácií Pravdy rozlohu zhruba tri hektáre, teda 30-tisíc štvorcových metrov. "Cena pozemkov v tejto časti mesta sa pohybuje od 10 000 do 20 000 korún za štvorcový meter," spresnil prezident Národnej asociácie realitných kancelárií Ľubomír Kardoš. Konečná cena však vždy závisí od veľkosti pozemku. Čím je väčší, tým viac cena klesá. A keby malo dôjsť k búraniu a následne odvozu stavebného odpadu, cena ešte klesne. Všetko závisí od budúcnosti pivovaru a jeho areálu.

Szitás včera ubezpečoval, že Stein bude vo výrobe piva pokračovať. Pripomenul, že Orco Property Group vlastní na pobreží Jadranu hotely, ktoré navštevujú českí a slovenskí turisti, ktorí majú radi dobré pivo. Nový vlastník by teda jednou ranou mohol zabiť dve muchy - získať lukratívne pozemky v Bratislave a zároveň výrobu piva pre sieť svojich hotelov.

Stein má totiž podľa odborníkov zbytočne veľký areál vzhľadom na súčasnú ročnú výrobu piva. Tá klesla z rekordných 732-tisíc hektolitrov v roku 1989 na minuloročných 150-tisíc hektolitrov. "Boli by sme radi, keby 130-ročný pivovar zostal naďalej funkčný. Veď aj Staropramen v Prahe a Starobrno v Brne sa varia v centre oboch veľkomiest a dotvárajú ich atmosféru," povedal šéf Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Stein patril na sklonku osemdesiatych rokov k najvýkonnejším slovenským pivovarom. Po privatizácii rýchlo prichádzal o trhy. Až poslední majitelia sústredení okolo Zoltána Szitása, terajšieho predsedu dozornej rady, zastavili úpadok. Získali opäť časť výčapov a sietí v Bratislave a okolí. Stein ako jeden z prvých pivovarov začal vyrábať privátne značky piva pre obchodné reťazce - Pandúr pre Tesco a Gazda pre Coop Jednotu. Ako prvý na trh tiež uviedol miešaný alkoholický nápoj zložený z piva limonády. (tvojePeniaze.sk)

Orco sa chystá odsťahovať výrobu piva a vybudovať na pozemku moderný areál s bytmi.

Luxemburská developerská spoločnosť Orco Property Group plánuje namiesto bratislavského Pivovaru Stein vybudovať moderný polyfunkčný komplex s prevahou obytných priestorov, ako aj hotel s dvesto lôžkami. Súčasťou areálu by mali byť aj obchody, reštaurácie či kaviarne. Ako eTREND informoval minulý týždeň, Orco nedávno odkúpila pivovar od pôvodných majiteľov vrátane len čiastočne využitých budov a výroby piva tradičnej značky.

Spoločnosť Orco plánuje produkciu zlatého moku, ktorá sídli na Blumentálskej ulici na okraji centra hlavného mesta už 134 rokov, predať investorovi z odvetvia a premiestniť ju na okraj mesta. Kam sa presťahuje, bude záležať od jej budúceho vlastníka.

Projekt výstavby nového komplexu si však vyžaduje zmenu územného plánu lokality. „Tá bude nejaký čas trvať a dovtedy aj prevádzka pivovaru Stein ostane na svojom pôvodnom mieste,“ vysvetľuje senior viceprezident spoločnosti Aleš Vobruba. V priebehu 2-3 rokov sa teda pivovar sťahovať nebude. Orco neplánuje personálne zmeny a ani prepúšťanie vo fabrike. A. Vobruba pripustil, že by pivovar mohol zostať súčasťou komplexu aj po jeho prestavbe, išlo by však iba o malú výrobu pre reštauračné zariadenia, ktoré sa tam budú nachádzať.

Orco na Slovensku zrealizoval výstavbu hotelovej Rezidencie Mamaison na Šulekovej ulici v centre Bratislavy a v marci 2007 začne stavať luxusný rezidenčný projekt Parkville v lukratívnej bratislavskej štvrti na Kolibe. Spoločnosť je kótovaná na parížskej a pražskej burze, developerské aktivity rozvíja najmä v Českej republike a Nemecku. (eTrend)

Malé pivovary, ktoré sú soľou každého pivovarníckeho trhu, nemajú na Slovensku ustlané na ružiach. Z pôvodne štrnástich pivovarov v roku 1990 zostalo na začiatku roku 2007 siedmim majiteľom osem pivovarov. Na pivovarnícky cintorín sa odobrali napospol malé a niektoré stredne veľké pivovary.

Hoci štát vyšiel výrobcom piva v malých pivovaroch v ústrety nižšou spotrebnou daňou, tá im zďaleka nezaručuje prežitie. Z piatich malých pivovarov si vlani dva mierne polepšili - Stein Bratislava a Pilsberg Poprad, dva pohoršili - Steiger Vyhne a Popper Bytča a jeden - Urpín BB v Banskej Bystrici - sa nepohol ani o krok vpred. Zostalo im už len 15 percent trhu. Výhľad nie je ružový, pretože slovenský pivár nie je nemecký, ktorý lipne na regionálnych značkách pív.

"Hlavný problém je v tom, že malé pivovary nemajú vybudované značky, na ktorých by sa dalo zarobiť,“ hovorí Pavol Bekeš, ktorý do vlaňajška viedol Pilsberg Poprad. Skutočne celoslovensky známe značky sú podľa Bekeša len dve - Zlatý Bažant a Topvar, čiastočne Šariš. Pivo z malých pivovarov, hoci nie je horšie, sa predáva za nižšie ceny. Pivovarom potom chýbajú peniaze na rozvoj i podporu predaja. Práve preto sa malé pivovary začali nanovo predávať.

Rozdiel medzi cenami je skutočne neprehliadnuteľný. Napríklad v Kauflande stojí bytčiansky Popper desiatka 8,90 koruny, Grošák zo Steinu 9,90, kým Topvar sa predáva po 11,50 koruny, licenčný Kozel po 13,50 a Gambrinus, takisto licenčný, po 14,50 Sk.

V snahe prežiť vyrábajú malé pivovary pivá za supernízke ceny. Používajú napríklad vlastnú značku ako osmička Ambrosius z Bytče, ktorý stojí len 5,50 koruny. Cena však môže byť ešte nižšia, pivovary ju dosiahnu výrobou tzv. privátnych značiek pre obchodné reťazce, keď sa dá stlačiť cena v niektorých prípadoch až pod 4 koruny za fľašu.

COOP Jednota Slovensko napríklad vypísala verejnú súťaž na výrobu piva Gazda, ktoré predáva po 6,90. Stein, ktorý súťaž vyhral, má o výrobu postarané, pretože pivo sa výborne predáva."Magnetom je, samozrejme, cena, ale pivo nekupujú len ľudia, ktorí majú hlboko do vrecka, mnohým jednoducho chutí,“ povedal generálny riaditeľ sekcie obchodu v COOP Jednote Vladimír Švarc.

Výroba pív pod privátnou značkou sa rozbehla v Česku aj Poľsku."Keby sme ju neboli prijali, reťazce dovezú pivo z týchto krajín,“ povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Malé pivovary sa touto výrobou zachraňujú, pretože nemajú prakticky nijaké výdavky na marketing.

Veľkým pivovarom sa to však nepáči, privátne značky im kazia ceny."Je to fakt, s ktorým sa treba zmieriť. Kým bude dopyt spotrebiteľov po tomto pive, dovtedy ho bude vyrábať ten, kto je v ekonomickej núdzi,“ povedal riaditeľ českého Svazu pivovarov a sladovní Jan Veselý. (tvojePeniaze)

Od roku 2003 predaj piva klesá, ľudia presedlali na víno a nealkoholické nápoje. Koniec minulého roka však dáva pivovarníkom nádej.

Slovenskí pivovarníci veria, že rýchly rast ekonomiky sa tento rok prejaví aj vo vyššej konzumácii piva. Predaj slovenských pivovarov od roku 2003, keď sa zvýšila spotrebná daň z piva, neustále klesá, vlani ich odbyt klesol medziročne zhruba o štyri percentá na 3,79 milióna hektolitrov. Povedal to výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Slováci však v posledných rokoch vraj čoraz viac uprednostňujú pred pivom víno a nealkoholické nápoje.

„Pokles predaja piva bol zapríčinený okrem zníženého exportu najmä slabšími výsledkami v prvom polroku 2006,“ povedal Šusták.

Optimizmus pivovarníkov do budúcnosti vychádza z mierneho zvýšenia predaja v druhej polovici vlaňajška, dodal. Pivovarom vlani výrazne nepomohlo ani priaznivé počasie v letných mesiacoch.

Minulý rok každý Slovák vypil v priemere okolo 80 litrov piva, zatiaľ čo v roku 2002 to bolo ešte 94 litrov. „Dovozcovia a výrobcovia vína jasnejšie a cieľavedomejšie oslovili spotrebiteľov,“ povedal Ľubomír Drahovský z agentúry Terno, ktorá sa zaoberá prieskumom trhu. Pivo prešlo podľa neho viac do kategórie reštaurácií a zariadení rýchleho občerstvenia.

Na zmene preferencií Slovákov v prospech vína, nealkoholických a miešaných nápojov sa podľa neho prejavuje aj silná propagácia zdravého spôsobu životného štýlu. (SME)

Pivovar Janáček z Uherského Brodu loni vyrobil 71 tisíc hektolitrů piva. V meziročním srovnání jde o dvanáctiprocentní růst. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly z předloňských 71 milionů na očekávaných více než 80 milionů korun. Export se na tržbách podílel zhruba 13 procenty. Řekl to majitel pivovaru Ivan Pjevič. Výstav jediného pivovaru ve Zlínském kraji vzrostl výrazně již ve srovnání let 2004 a 2005, konkrétně o 19 procent. ä Daří se nám budovat silné postavení v regionu Zlínského kraje a dále pak na Hodonínsku a Břeclavsku, uvedl Pjevič. Jen za loňský rok pronikl pivovar do dalších 45 restaurací, nyní má odběrných míst zhruba 250. Bezmála čtyři desítky z nich jsou značkové restaurace, které pivovar podporuje. Pivovar chce v navyšování výroby pokračovat i v dalších letech, cílem je v maximálně tříletém horizontu dosáhnout výstavu 90 až 100 tisíc hektolitrů. Přes polovinu bude stejně jako nyní činit sudové pivo. Jde o objem výroby, který jsme schopni zvládnout bez investic do technologií,ô řekl Pjevič. (Zlínský deník)

110. výročí založení pivovaru Ostravar oslaví jeho pracovníci nejen sérií akcí, ale také zavedením nového typu lahví, do nichž se bude pivo vyrobené v ostravském pivovaru stáčet. Na nový typ lahví přešel pivovar, patřící do skupiny Staropramen po deseti letech, kdy používal starší typy pivních lahví. Podle Roberta Kužely, vrchního sládka pivovaru, se začalo ostravské pivo stáčet do lahví v roce 1940, vlastní stáčírnu pak začal pivovar, umístěný nedaleko nemocnice na Fifejdách, využívat v roce 1962. (MF Dnes)

První soukromý pivovar společenský v Lipníku je stále ve zkušebním provozu. Funguje zde varna o objemu 2 hl a prozatím v lipnickém pivovárku testují zájem trhu. Proto je roční výstav jen cca 100 hl ročně.

Majitelé však v Lipníku nad Bečvou v ulici Novosady asi 200 m od starého Společenského pivovaru budují pivovar nový, spojený s restaurací. Zdejší varna bude mít objem 10 hl a maximální roční výstav 4000 hl. S kolaudací počítají v r. 2008.

Momentálně se v Lipníku vaří dva druhy piv, 11% světlý nefiltrovaný Lipnický ležák a 13% "polotmavý nefiltrovaný Lipnický ležák ,,Sváteční'' (pouze na vánoce a velikonoce). Do budoucna se počítá ještě s černým 12% pivem. Názvy těchto piv jsou zatím jen pracovní.

Do dneška vydali tři druhy pivních tácků (další je v přípravě), dva druhy sudovek, jednu reklamní samolepku, čtyři druhy pivních džbánků 0,5 l, dva druhy 0,3 l, dva druhy nástěnných kalendářů, reklamní trika, ubrusy, banery... (Radek Sekanina, pivovar Lipník)

Jedenáctistupňové pivo Holba Šerák z produkce pivovaru v Hanušovicích patří ke třem nejlépe hodnoceným pivům v soutěži Pivo roku 2007 v kategorii světlých ležáků. Rozhodlo o tom pětadvacet tisíc hlasujících.

„Ocenění si velmi vážíme. Svědčí o vysoké kvalitě a stálém zájmu spotřebitelů,“ sdělil výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. Pivo Šerák se umísťuje na prvních příčkách v prestižních soutěžích pravidelně. Uspělo například i loni, kdy získalo hned dvě ocenění.

Spotřeba Šeráku, který je nejoblíbenějším pivem z Hanušovic, stále roste. Loni se jen Šeráku prodalo 194 880 hektolitrů, což je téměř o dvanáct tisíc hektolitrů víc než v roce 2005. Podle Vladimíra Zíky to potvrzuje rostoucí trend spotřeby vícestuňového piva a obliba Šeráku u spotřebitelů. Milovníci piva také stále víc preferují značky ze svého regionu. Dokazuje to i analýza Centra pro průzkum veřejného mínění. Holba je nyní nejoblíbenější značkou na střední Moravě a ve východních Čechách. (MF Dnes)

Hned dvě medaile za kreativitu získal na soutěži o nejlepší pivní reklamu Tuplák 2006 hanušovický pivovar Holba. Veřejnost i odbornou porotu nejvíce zaujaly billboardy Povoz a Vozka, které obsadily druhé a třetí místo ve své kategorii.

Oba oceněné návrhy pocházejí z kreativní dílny reklamní agentury Fabrika Praha. Jsou založené na propojení přírodní kompozice a piva. Mají podporovat pozici Holby jako ryzího piva z hor a jeho vazbu na Jeseníky.

Z průzkumů, které si děláme, vyplývá, že naše reklama funguje a jdeme tedy správnou cestou. Potěšilo nás, že tato reklama zaujala také odborníky, řekla manažerka marketingu pivovaru Holba Alena Chýlová.

Podle Chýlové chybí někdy reklamě na pivo dostatek invence. Nejvíce je to patrné u televizních spotů. Chlapské partičky mohou třeba i pobavit, ale nenadchnou, míní Chýlová.

V soutěži Tuplák 2006 mezi sebou soutěžily reklamy pivovarů mnoha značek, mezi nimi byly i ty největší u nás. (Šumperský a Jesenický deník)

Kdyby vám chutnalo, i kdyby vám na něm někde něco vadilo, přerovské pivo Zubr můžete zkritizovat přímo u zdroje. Tedy na internetových stránkách pivovaru, na adrese samotného ředitele.

Pavel Svoboda se reakcím zákazníků nebrání. Na nových internetových stránkách pivovaru si prosadil schránku Pište řediteli. Šéf Zubru na maily osobně odpovídá.

„Je to pro mě zdroj, který mi zajišťuje zpětnou vazbu. Záměrně je tam uvedena moje adresa, abych měl všechny informace z první ruky a objektivní,“ tvrdí čtyřicetiletý šéf Zubru.

Diskutovat s ředitelem pivovaru lidi láká. Pavel Svoboda se při čtení rozhodně nenudí. „Dostávám celou škálu ohlasů, od pozitivních až po připomínkové. Občas se objeví i věci humorné. Já se také snažím všem poctivě odpovídat. Jediné, co časově nezvládám, jsou žádosti sběratelů, protože těch je opravdu hodně. Všichni ostatní se ode mě odpovědi vždy dočkají,“ popisuje.

Schránka s ředitelskou poštou na internetových stránkách nahradila populární Pivní pavlač, kterou mohli milovníci Zubru využívat před lety. Na ní se mohli lidé se svými postřehy a připomínkami svěřovat veřejně. „Pavlač nefunguje, protože připomínky se opakovaly. Ze začátku nám pavlač přinášela nové impulsy, postupně ale pozbyla významu,“ vysvětluje Svoboda. Zubr podněty štamgastů nepodceňuje. Připomínky na Pivní pavlači pravidelně vyhodnocoval a leccos kvůli nim i změnil. „Podrobně jsme se zabývali připomínkami ke kvalitě. Ne že by si někdo stěžoval, ale lidé hodnotili například hořkost, náš marketing i vizuální stránku zboží,“ vzpomíná ředitel.

Nová schránka Pište řediteli je přístupná jenom Pavlu Svobodovi. Díky tomu se ale lidé dokážou více odvázat. Ředitel si pak může schovávat perličky. Jako například mail, který dostal po první reklamní kampani Zubru, ve které se poprvé objevil mistr světa v kulturistice Pavel Jablonecký. „Zněl takto: Pane řediteli, jestli jste to vy na těch billboardech, tak bych se s vámi ráda seznámila. Jmenuji se Renata, 90, 60, 90. To mě hodně pobavilo, té dámě jsem také odpověděl,“ směje se mladý ředitel.

Pavel Svoboda je mezi šéfy českých pivovarů tak trochu raritou. Muž, který v Zubru začínal jako vedoucí lahvovny, se tady už v sedmadvaceti letech stal sládkem a o pouhý rok později byl ředitelem. Osobně žádné jiné povolání než v přerovském pivovaru nepoznal. A umí si představit, že by odtud měl někdy někam odejít?

„Představit si to samozřejmě umím, protože jsem příznivcem nejen historie, ale i nových trendů. A k tomu patří, že člověk musí být flexibilní. Uměl bych v sobě sice najít schopnosti přijmout rizika změny, ale druhá věc je motivace to udělat. A tu já nemám. Nechci měnit. Jsem tu spokojen,“ říká Svoboda. Cítí, že ještě musí splácet dluh firmě, která mu v tak nízkém věku dala tak velkou důvěru. (MF Dnes)

Vedení pivovaru v Černé Hoře na Blanensku netroškaří. Ještě letos chce v areálu podniku otevřít vlastní pálenici, příští rok pekárnu.

Pivovar rozsah svých aktivit rozšiřuje už řadu let. Kromě piva vyrábí i limonády, provozuje restaurace a zábavní centra v několika moravských městech, přímo v Černé Hoře se vrhl na výstavbu hotelu a penzionu. Tak široký záběr žádný jiný pivovar v republice nemá.

„Černá Hora se nedávno stala městysem a k tomu vůně pálenky a čerstvého pečiva neodmyslitelně patří,“ řekl k novince předseda představenstva a většinový majitel pivovaru Jiří Fusek.

V palírně bude mimo jiné vznikat pivovice Monte Negro. „Alespoň si budeme moci ohlídat kvalitu. Dosud jsme jezdili pálit do Jevíčka, kde ale úroveň poslední dobou kolísala. A také se to prodražovalo,“ řekl mluvčí pivovaru Hubert Adámek. Přetavit ovoce do tekuté podoby si však budou moci nechat i drobní pěstitelé.

Pekárna, jejíž otevření se plánuje na duben příštího roku, bude především doplňkovou službou k budovanému penzionu a hotelu. Pečivo by odtud časem ale mohlo putovat i do škol, podniků nebo obchodů v blízkém okolí. „Sortiment musíme teprve vytipovat. Ale neměl by to být klasický chléb a rohlíky, spíše netradiční speciality,“ prozradil Adámek. (MF Dnes)

Milovníci zlatavého moku pijí víc piva vyrobeného v jejich regionu na úkor celorepublikových značek. Potvrdila to analýza Centra pro výzkum veřejného mínění. Informace od 1000 respondentů zpracovávali analytici tři roky. Výsledkům dal za pravdu ředitel Pivovaru Jihlava Jan Kylberger.

Dovedete vysvětlit příčiny?

Zákazníci pili deset let v celé republice pivo jednotné chuti tří nejsilnějších producentů. Teď hledají nové chutě a zkoušejí piva regionálních pivovarů.

Změnili se zákazníci?

Je to i generační problém. Zákazníci v letech mají svoje návyky, kdežto mladí rádi experimentují a dávají často přednost regionálním pivům. Nová generace možná podvědomě protestuje proti nadnárodním výrobcům piva.

Od kdy roste zájem o regionální pivo?

Zákazníci se propracovávali k regionálním pivům deset let. Je to cesta mnoha faktorů. Ceny, kvality, nasycenosti trhu a dalších kamínků mozaiky. Pravda je, že zákazník dnes hledá něco nového, chce okusit zajímavé chutě.

Jak se prodává nejlacinější pivo?

Zákazník rozeznal, že superlevné pivo je na hraně pojmu pivo, spíš už představuje něco jiného. Říkám tomu homeopatické pivo, které se standardem nemá nic společného. Když je půllitr minerálky pětkrát dražší než pivo, asi někde nebude něco v pořádku. (Jihlavský deník)

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., v roce 2006 vystavil 82.631 hl piva. Pivovar neexportuje své pivo. Už více než rok produkuje pouze nepasterované lahvové pivo. v roce 2006 vystavili 22 290 hl lahvového piva. Sudové pivo produkuje od roku 1994 pasterované. Ale zhruba od roku 1999 i nepasterované nefiltrované sudové pivo. Nepasterované nefiltrované sudové pivo se podílelo v roce 2006 1,16% na celkovém výstavu sudového piva, který činil celkem 60 341 hl.

Soudek piva s objemem 5 litrů se dá na počkání naplnit v obchodě Měšťanského pivovaru v Poličce, a.s., který je hned za vrátnicí pivovaru. Jelikož od 1.10.1994 až do současnosti provozují NON STOP prodej a výdej poličského piva sudového i lahvového, otevřeno 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Tento prodej je v pravomoci vrátného - expedienta a cca od roku 2000 je jeho pracovních povinností i plnění 5l soudků.

V roce 2006 se v Měšťanském pivovaru pustili do cca ročního zkušebního provozu vlastní pivovarské čistírny odpadních vod. Poté je ČOV podrobena přísným zkouškám a je zařazena do trvalého provozu. Tato ČOV je postavena na holandské technologii od firmy Biothane, kterou si poličský pivovar koupil přímo od Holanďanů. Projekt je tuzemský a na základě tohoto projektu si pivovar nechal dodavatelsky zřídit dvoučinnou ČOV, založenou na anaerobním a aerobním principu. Anaerobie je náročná na materiál - nerez AISI 316, na zpracování a na jímání bioplynu z odpadních vod, který se vytváří rozkladem anaerobních podmořských bakterií. Anaerobie zpracuje 80% znečištění a zbývajících 20% připadá na aerobní čištění, které známe z každé jiné například komunální čistírny.

Ovšem s tím, že na komunální čistírně se čistí maximálně 90-95% odpadních vod a zbylé znečištění odplouvá značně zředěné s odtokem komunální čistírny.

V roce 2006 také dokončili opravu ležáckého sklepa č. 5, při které vyměnili podlahy, kanalizaci, obložení stěn apod. Letos se plánují v tomto sklepu měnit ocelové ležácké tanky za nové nerezové. Změny budou v letech 2007-2009 probíhat i v ležáckém sklepě č. 4, což bude o složitější, neboť zahrnují rovněž obnovu nadsklepí se spilkou. (Ing. Karel WITZ, předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce)

Přestože stovky stavbařů čeká při rekonstrukci bývalého pivovaru v Hradci Králové na nové administrativní centrum ještě spousta práce, některé měnící se pivovarské budovy odhalily svou definitivní podobu již dnes. Dosud zchátralé průčelí bývalého pivovaru obrácené ke královéhradeckým Jiráskovým sadům získalo koncem roku novou fasádu, ze které už stavbaři odstranili i lešení.

Čerstvě opravenou a ošetřenou fasádu má také část navazující budovy v Komenského ulici naproti zimnímu stadionu. Přízemí tohoto objektu s novou štukovou fasádou v rekonstruovaném areálu dříve sloužilo jako technické zázemí pivovaru či jako prodejna hradeckého piva.

Suterénní prostory této budovy jsou určené ke komerčnímu pronájmu, které budou přístupné z ulice ČSA. V těchto objektech stavbaři zachovali původní klenby a nosné sloupy, které tak budou reprezentovat výstavbu pivovarnických objektů z konce 19. století. V dalších patrech již vznikají kanceláře krajského úřadu či archivní místnosti.

V současné době pokračuje výstavba parkovacího domu pro zhruba 480 automobilů. Budují se podzemní podlaží těchto garáží, která budou mít po dokončení pět pater skrytých pod plochou Pivovarského náměstí. Do parkoviště budou automobily směřovat dvěma vjezdy: z třídy ČSA a z Komenského ulice od zimního stadionu. Nové podzemní parkoviště bude společně s budovou sálu zastupitelů kraje jedním z nových objektů zrekonstruovaného areálu bývalého pivovaru.

Z Komenského ulice od zimního stadionu v sousedství budov pivovaru roste nyní nové schodiště, které lidem otevře další vstup do historického centra krajského města. V současné době je již vidět budoucí tvar schodiště jehož stěny budou ve finále z režného zdiva a stupně ze žuly.

Ve středu krajského města v současné době vzniká na místě bývalého královéhradeckého pivovaru víceúčelové centrum, kde najde své místo královéhradecká univerzita, krajský úřad, či galerie soch moderního umění. (hka.cz)

Za rok 2006 byl výstav piva minipivovárku Rambousek v Hradci Králové na hranici 52 hl. Pan Rambousek k tomu dodává. Jelikož je výroba téměř striktně řízena zakázkou, nelze samozřejmě hovořit o jakési sortimentní náplni, spíše o nových zajímavých objednávkách. Např. v uplynulém roce jsem navíc vařil úctyhodných osm druhů medových piv (samozřejmě pouze s přídavkem této suroviny a to v různých fázích výroby a poměru) jako např. jedlové, smrkové, kaštanové atd. Jako zajímavost se nyní čas od času dělá 14% Egyptské pivo Ramses - "fíkové", dále rovněž 14% dýňové (americké), toto pivo se vaří max. 2x ročně a to v období Halloweenu. Za informaci jistě stojí i občasná výroba piva Badebier-Rambouskovo koupelové pivo, které se vyrábí přesně dle požadavku terapeuta, což znamená, že je prakticky pokaždé řekněme jiné. Toto lze zajistit pouze u takové jak jsem již výše uvedl pidivýroby aby to bylo vůbec ekonomicky únosné. Vzhledem k tomu se jedná tudíž o pivo určené pouze ke koupelím rukou a nohou, nikoliv celého těla! Dále jako zajímavost byly vyrobeny v uplynulém roce celkem 3 várky Vitanápoje. V letošním roce navíc dojde k uzavření provozu a jeho následnému přestěhování do prostorů bývalého pivovaru a budoucího Administrativního centra a celkové rekonstrukci. Možná se změní i některé údaje k provozu včetně zásahu do filosofie výroby (Milan Rambousek)

Náchodský pivovar, vlastněný městem Náchod, dosáhl v roce 2006 výstavu 136 044 hektolitrů piva, což je proti předcházejícímu roku navýšení o 2 procenta. Z celkového výstavu činil export 21 242 hektolitrů, opět v porovnání s rokem 2005 jde o zvýšení o 48 procent.

Náchodské pivo, především světlý ležák Premium, se vyváží zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale i Finska, Kanady a Řecka.

Podle vedoucího marketingu Františka Meduny tvoří rozhodující část výroby světlý ležák Primátor Premium a světlé výčepní pivo Primátor Světlý, zbytek připadá na speciály. Poslední novinkou, uvedenou na trh loni v listopadu, je specifické pivo English Pale Ale, svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu.

Loni se také prodalo 6010 hektolitrů limonád, o 38 procent více než v roce 2005. Zákazníci si oblíbili zejména příchuť cola a malina. Loňskou novinkou byl od června ovocný multivitamínový nápoj. Výrobu nealka jako doplňkového programu zahájil pivovar v červnu 2003. Náchodský Primátor patří k nejlépe hodnoceným značkám v České republice. (Právo)

Pivovar byl 19 hodin bez elektrického proudu. Celkem o dvě várky piva přišli vinou čtvrteční vichřice v soukromém pivovaru Svijany. Pivovar byl totiž zhruba devatenáct hodin bez dodávky elektrického proudu.

Podle sládka Petra Menšíka tím vznikla škoda v řádech desetitisíců korun. Ta však mohla být mnohem větší. Pivovar totiž dokáže denně vyrobit až šest várek piva. Ve Svijanech měli stěstí, že v době výpadku byly v procesu výroby jen dvě várky.

"Museli jsme zlikvidovat zhruba 400 hektolitrů piva. Výpadek proudu však netrval déle a již v sobotu byl provoz pivovaru plně obnoven," poznamenal Petr Menšík.

Další škody již vichřice v Soukromém pivovaru Svijany nenapáchala. Obchodní oddělení, které je na dodávkách elektrického proudu závislé, bylo po dobu výpadku napájeno z náhradních zdrojů. "Nejdůležitější části pivovaru jsme udrželi v chodu pomocí agregátů," dodal Petr Menšík. (Liberecký deník)

Ve středu 17. ledna 2007 ve 12:25 hod. přijalo operační středisko HZS LK žádost o pomoc při úniku chladírenského média v pivovaru Malý Rohozec. Na místo byly vyslány jednotky HZS LK stanic Turnov, Semily, Liberec a dobrovolní hasiči z Turnova se čtyřmi automobilovými cisternami a s protiplynovým a chemickým kontejnerem.

Při příjezdu na místo události hasiči zjistili, že došlo k netěsnosti ventilu u potrubí se čpavkem a k následnému úniku amoniaku do provozu pivovaru. Hasiči v přetlakových protichemických oblecích utěsnili ventil a změřili koncentraci amoniaku v ovzduší. Venku nepřekročila naměřená hodnota nebezpečnou hranici. Hasiči nasadili uvnitř pivovaru přetlakovou ventilaci, která čpavek přirozeně odvětrala z budovy. Venku hasiči připravili dvě vodní clony, které srážely uniklý čpavek, aby se nerozšířil do okolí. V půl druhé byly na místo události povolány další dvě jednotky SDH obcí Všeň a Hrubá Skála. Na místo události se dostavili i zástupci odboru životního prostředí a informována byla také starostka města Turnova. V půl čtvrté bylo předáno místo zásahu zástupci pivovaru, který zajistí asanační práce v provozu.

Při události byl zraněn jeden zaměstnanec pivovaru, který se nadýchal uniklého čpavku a údajně utrpěl i poleptání končetin. Muže převzala na místě k ošetření Zdravotnická záchranná služba. (Požáry.cz)

Pivovar Zlatopramen v Krásném Březně ukáže svou masopustní tvář v sobotu od 9.30 do 16.00 hodin.

"K dobrému pivu patří dobrá zábava. Masopustní veselí je tradiční českou oslavou, stejně tak jako Zlatopramen je tradičním českým pivem. Zlatopramen prostě k masopustu patří. A kde jinde uspořádat masopust než tam, kde pivo vzniká - v pivovaru," poznamenal Josef Pouzar z produkce pořádající společnosti Drinks Union.

V pivovaru budou moci návštěvníci již od rána zhlédnout ukázky lidových řemesel. "Speciálně pro tuto akci otevřeme v pivovaru pravou českou hospodu, kde budou moci návštěvníci ochutnat piva z naší produkce. Ale nejen to, k dispozici bude i něco ostřejšího na zahřátí," láká výrobní ředitel pivovaru Miloš Baumruk.

Pivovar také doslova otevře své brány. Součástí masopustu bude totiž jeho prohlídka. "Lidé tak budou mít jedinečnou možnost seznámit se s tím, jak pivo vzniká a kolik práce je za tím, než si mohou v klidu ve své oblíbené hospůdce vychutnat správně vychlazené pivo Zlatopramen, " podotkl Baumruk.

V pivovaru se uskuteční i pravé české vepřové hody. Po celý den bude hrát Plukovní hudba 36. pěšího pluku Hraběte Kolowrata a se staročeskými písněmi se představí Čupr Baby. "Vrcholem odpoledního programu bude od 13.00 hodin maškarní masopustní průvod se spoustou masek. Průvod projde nejen pivovarem, ale také ústeckou čtvrtí Krásné Březno," uzavřel Pouzar. (Ústecký deník)

Po pivařích z Kostariky, Uruguaye, USA, Itálie a Rumunska se objevil další národ, který si činí nároky na tvář přednosty stanice Velké Březno Victora Cibicha. Jsou jím Francouzi. Dosud neznámé užití maskota velkobřezenského pivovaru objevil na dovolené hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

„Koukal jsem jako blázen, když jsem v Řecku v malé hospůdce v horách viděl na stěně plakát s naším Cibichem,“ říká hejtman. Včera předal úlovek historikovi pivovarnictví Janu Žižkovskému, který dlouhodobě mapuje dějiny ústeckých pivovarů a pracuje pro skupinu Drinks Union.

„Spolupracuji s největšími sběrateli etiket, myslel jsem, že máme už všechny zahraniční varianty Cibicha. Jsem překvapen,“ komentoval objev.

Krom bělavých vlasů je Cibich na plakátu francouzského pivovaru Sochaux naprosto totožný s tím, kterého užívá už přes sto let pivovar Velké Březno. Jak se dostal pivovar Sochaux k Cibichovi, je záhadou. „Ta tvář se prostě líbí, dobře prodává pivo. Už před válkou si ji přivlastnil pivovar v Itálii. Po válce se pak zřejmě rozšířila s odsunutými Němci. Jak to bylo ve Francii, se snad brzy dozvíme. Hned kontaktuji pivovar Sochaux,“ vysvětlil historik.

Právě včera pivovar pokřtil novou etiketu piva Březňák, jež doznala modernizace. Tváře maskota se ale změny nesměly dotknout. Etikety Březňáku se proměnily podobně jako před časem etikety piva Zlatopramen od stejné firmy.

Velkobřezenský pivovar zaregistroval Cibichovu tvář roku 1906. Dnes jde o ceněnou ochrannou známku. „Březňák s Cibichem patří k nejprodávanějším českým pivům v Německu. Tamní zákazníci vnímají Cibicha pozitivně, působí dobrosrdečně a podporuje dojem kvalitně odvedené práce,“ poznamenal šéf představenstva pivovaru Milan Hagan. Pivovar vlastní výhradní práva na užití Cibicha v Česku a v Německu. Ve Francii, Itálii či v USA by musel o značku bojovat. „Bylo to strašně složité. Stačí se podívat na spor Budvaru s Američany,“ reagoval Hagan. (MF Dnes)

Hejtman podepsal smlouvu s ústeckým Drinks Unionem

V Pivovaru Velké Březno na Ústecku byla během křtu nové etikety piva Březňák podepsána smlouva o spolupráci mezi Ústeckým krajem a společností Drinks Union, a. s., jíž je velkobřezenský pivovar součástí.

Právo o tom ve středu informoval pracovník kanceláře ústeckého hejtmana Zbyněk Šebesta s tím, že smlouvu podepsali krajský hejtman Jiří Šulc (ODS) a předseda představenstva této nápojové firmy Milan Hagan.

Nejde o úplatnou službu

Smyslem smlouvy je oboustranně výhodná spolupráce při prezentaci ústeckého regionu v naší zemi i v zahraničí, především na veletrzích cestovního ruchu a turistiky či na akcích, jejichž posláním je získat další zahraniční investory do kraje. „Rozhodně Ústecký kraj neposkytuje Drinks Unionu úplatnou službu k zajištění jeho reklamy,“ prohlásil hejtman Šulc. „Na většině mezinárodních veletrhů cestovního ruchu, kterých se každoročně zúčastňujeme, hodláme kromě krás a zajímavostí našeho regionu prezentovat také výrobky podnikatelských subjektů, které tu působí, a lze je považovat za produkty náš region charakterizující. A pivo k těmto komoditám určitě patří, zlatopramen, lounské pivo a určitě také velkobřezenský ležák,“ řekl hejtman.

„Piva našeho kraje jsou známá po celé Evropě, třeba zrovna u sousedů v Německu patří výrobky Drinks Unionu a jeho pivovarů k nejoblíbenějším. Ústecký kraj představí na veletrzích výrobky některých firem, které tu působí, a pivo z Ústí či Loun zase umožní vytvořit v našich expozicích přátelskou atmosféru s upřímnou pozvánkou k návštěvě regionu,“ dodal Šulc.

Letošní první akcí, kde se úterní smlouva o spolupráci naplní konkrétně, bude mezinárodní veletrh cestovního ruchu Regiontour v Brně (11.-14. ledna), dalších 15 tuzemských i zahraničních veletrhů přijde na řadu v průběhu letošního roku.

Muž, který dal pivu svou tvář

V Pivovaru Velké Březno se hned po podpisu smlouvy křtila nová etiketa piva Březňák se známým portrétem Viktora Cibicha, muže, který dal zdejšímu pivu tvář, jak řekl ve své malé přednášce o dějinách pivovaru a jeho ochranné známky Petr Žižkovský. Ochranná známka byla registrována už před sto lety, její současná podoba v 60. letech a ta nejnovější je chráněna v ČR, SR a Německu a postupně přibudou její registrace i v dalších zemích.

I historici pivovarnictví dobře vědí, že Cibichova tvář se objevila neoprávněně i na etiketách mnohých zahraničních pivovarů. Jeden z příkladů, o němž ani v Drinks Unionu neměli dosud ponětí, předal krajský hejtman.

„Koncem listopadu 2005 jsem byl v čele delegace Ústeckého kraje v severořecké Kozani a v restauraci Tripokaridos jsem náhodně objevil vystavený plakát zvoucí do baru v anglickém Newcastlu na francouzské pivo ze Sochaux. A na něm pan Cibich - nebo Zippich? - jako živý. Jsem rád, že mohu rozšířit vaši sbírku,“ konstatoval hejtman.

Hejtman Jiří Šulc předal velkobřezenským pivovarníkům fotografii z řeckého baru s reklamou anglické restaurace čepující francouzské pivo s tváří pana Cibicha. (Právo)

Tvář málokterého Čecha je ve světě tak známá jako Victora Cibicha. C. a k. přednosty stanice z přelomu 19. a 20. století, jehož portrét zdobí velkobřezenské pivo 101 let.

"Pivovar měnil etiketu a logo nesčíslněkrát. Vždy na nich ale byl Cibich, důvěryhodná tvář značky," uvedl historik Petr Žižkovský.

"Právě připravujeme velký plakát, na němž všechny tyto etikety budou. Počínaje tou první, chráněnou registrační známkou z 3. května 1906 u Hospodářské komory v Liberci, po současnou, kterou pivovar začíná používat," prozradil Žižkovský.

"Tento pivovar před 1. světovou válkou vařil 16 značek piva. Tvář Viktora Cibicha se tedy již tehdy objevovala ve více podobách," řekl.

Ač se Cibichova tvář zásadně podepsala na úspěchu Březňáku ve světě - v SRN díky ní dnes toto pivo z českých piv vede - během svého života si přednosta stanice odměn moc neužil.

"Za používání své tváře měl Cibich deputát 30 piv týdně v restauraci Tivoli," prozradil historik o přednostovi, který zemřel v roce 1916 jako šedesátiletý.

Z nových etiket Březňáku s Cibichem je unikátní ta pro tmavé pivo, které pije přednosta na nálepce poprvé.

Unikátní je fakt, že dnes využívají přednostovu bodrou tvář s typickou pleší i pivovary v USA, Uruguaji, Kostarice, Rumunsku.

"Povolení nepotřebují. Poslední zaplacená ochranná známka byla v roce 1916 na 10 let. Regulérně tak převzali úspěšný motiv sudetští Němci, odsunutízČechpo2. světové válce," řekl historik.

Historie etikety Březňáku je u nás ojedinělá. "Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má na etiketě po celé století podobiznu osobnosti, která opravdu žila," upozornil historik. Mezi pár výjimek patří pivovar Dačický v Kutné Hoře, který patří také do ústecké skupiny Drinks Union.

Smutný osud ale potkal Cibichovy syny. "Jeden byl z rasových důvodů zavřen za války v koncentračním táboře - byť byl sudetský Němec. Vrátil se v roce 1945 s dobrozdáním kapitána americké armády, který tábor osvobozoval. Máme ale také doklady o tom, že si Cibichův syn v roce 1946 stěžoval i na perzekuce od českých úřadů. Jako Němec musel chodit s páskou," tvrdil historik. Oba synové byli v roce 1946 odsunuti z Čech. (Ústecký deník)

V lednu bude zahájena výstavba restauračního pivovaru ... ve Stříbře.

Touto cestou bych rád informoval občany města Stříbra o tom, že po 55. letech bude obnoveno vaření piva ve Stříbře.

Bude se jednat o rodinný pivovar s výstavem 200 litrů piva za den. Součástí tohoto pivovaru bude také spolková, pivovarská pivnice s klasickou domácí kuchyní. Vařit se bude pivo 10, 12, kvasnicové, tmavé a ovocné. Dále se budou připravovat vysokoalkoholické sváteční ležáky (velikonoční a vánoční).

Byla také vyhlášena soutěž o názvy jednotlivých piv. Soutěží se o 50 piv za každý vítězný název. Podmínkou je, aby název měl vazbu na město Stříbro. Své návrhy můžete posílat na extreme@extreme-system.cz. Předpokládané dokončení pivovaru a pivnice je září 2007. (Stribro.cz)

Loni jsme zaznamenali shodný prodej piva i nealkoholických nápojů jako v roce 2005. V roce 2006 jsme prodali osmdesát tisíc hektolitrů sedmi druhů piv a deset tisíc hektolitrů čtyř druhů limonád Ilsano, které vyrábíme z vlastní minerální vody. Tržby firmy byly také shodné a pohybovaly se kolem sto padesáti milionů korun. Zhruba třetinu tržeb zajistily aktivity, zaměřené na pivní turistiku, tedy restaurace, hotel, pivní lázně, vše v areálu malého pivovaru. Jsme rádi za prodeje, které máme. Firma aktivity směrem k turistům nadále posiluje a v květnu rozšíří tříhvězdičkový hotel U Sládka ze současných devětaosmdesáti lůžek na sto dvacet. (MF Dnes)

Shodný prodej piva i nealkoholických nápojů jako v roce 2005 zaznamenal loni Rodinný pivovar Chodovar. Podnik v roce 2006 prodal 80.000 hektolitrů sedmi druhů piv a 10.000 hektolitrů čtyř limonád Ilsano, které firma vyrábí z vlastní minerální vody. Tržby firmy byly také shodné a pohybovaly se kolem 150 milionů korun. Řekl to ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Zhruba třetinu tržeb zajistily pivovaru aktivity zaměřené na pivní turistiku, tedy restaurace, hotel, pivní lázně, vše v areálu malého pivovaru. "Jsme rádi za prodeje, které máme. Turistický ruch nám přináší hodně starostí," uvedl Plevka. Firma tyto aktivity nadále posiluje a v květnu rozšíří tříhvězdičkový hotel U sládka ze současných 89 lůžek na 120.

Hotel otevřela firma zhruba před dvěma lety a restauraci Ve skále pro 260 hostů v červnu 2000 v bývalých pivovarských sklepích. Loni v březnu zprovoznila pivní lázně na léčbu kožních cévních a ischemických chorob. Areál je dnes významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a místem pořádání kongresů a seminářů, téměř polovina hostů tam přijíždí ze zahraničí. "Připravujeme další projekty v této oblasti," řekl Plevka.

Firma prodává pivo ve více než 300 západočeských restauracích. "Jde o oblast od Aše přes Plzeň až do Klatov," uvedl ředitel. Jejich počet každoročně mírně roste, o čemž svědčí fakt trvalého růstu podílu sudových piv, které dnes tvoří 60 procent výroby. Plevka se neobává růstu poptávky po pivě, protože výrobní kapacita firmy je bez úprav 100.000 hektolitrů ročně. Tam, kde podnik prodává svá piva, nabízí vlastní limonády. Pivovar naposledy zdražoval v roce ceny nápojů v roce 2005 o jednotky procent.

Chodovar loni vyvezl, také shodně jako v roce 2005, 5000 hektolitrů piva do Německa, Švýcarska, které chce pouze lahve, a do volgogradské oblasti v Rusku. "Němci požadují z poloviny sudové pivo. Dodáváme ho nejvíce do příhraničních oblastí, ale prodává se i v Berlíně," dodal Plevka. (RegionPlzeň.cz)

Plzeňský Prazdroj dnes ve svých historických sklepích zazdil speciální pouzdra, do nichž byly v láhvích Pilsner Urquell uloženy písemnosti vypovídající o dnešní době a vzkazy současných významných osobností budoucím generacím. Mezi nimi jsou např. poselství prezidenta České republiky Václava Klause, předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, biskupa plzeňského Františka Radkovského, herců Ladislava Smoljaka

a Zdeňka Svěráka, primátora města Plzně Pavla Rödla, hejtmana plzeňského kraje Petra Zimmermana a dalších.

„Navazujeme na tradici, která vznikla současně se založením pivovaru v roce 1842 – jeho majitelé obvykle při dokončení důležitých staveb uložili do základů významné dobové dokumenty, aby zůstaly zachovány příštím generacím,“ říká Vladimír Jurina, mluvčí Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Nejdůležitějším odkazem úspěšných majitelů, sládků a všech pivovarníků minulosti dnešním generacím však byla nadčasovost jejich počínání, snaha o využití nejmodernějších poznatků vědy a současně úzkostlivá péče o zachování špičkové kvality a původního charakteru plzeňského piva. Na tuto tradici navazují plzeňští pivovarníci dneška, mimo jiné uvedením do provozu jedné z nejmodernějších stáčíren Evropy.“

Novým prvkem tradice jsou poselství osobností dneška dalším pokolením. Své vzkazy poslali např. primátor města Plzně Pavel Rödl, hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann, plzeňský biskup František Radkovský, předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, herci Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, pěvkyně Gabriela Beňačková a další.

„Milí vzdálení potomci, zajímalo by mě:

a) jestli se ve Vaší době v Čechách ještě mluví česky

b) jestli jsou u Vás pořád tak hezké holky jako v našich časech

c) jestli bylo vynalezeno něco ještě lepšího než pivo

Zdeněk Svěrák

Dobové dokumenty (kopie plánů nové stáčírny, denní tisk, prezentační materiály Plzeňského Prazdroje a vzkazy osobností) byly nejprve uloženy do nově designovaných láhví a plechovek na legendární ležák Pilsner Urquell, který sjíždí z nové stáčecí linky. Poté byly ve speciálních vzduchotěsně uzavřených pouzdrech slavnostně zazděny v historických sklepích Plzeňského Prazdroje, na místě označeném tabulkou s pamětním nápisem. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Návštěvnické centrum plzeňského pivovaru a Pivovarské muzeum poprvé za posledních pět let nezaznamenaly výrazný nárůst návštěvnosti. Ta se stejně jako předloni pohybovala kolem 155 tisíc lidí. Zřejmý byl větší nárůst českých hostů.

Na vývoj a strukturu návštěvnosti mělo vliv víc faktorů. Kvůli horkému počasí a mistrovství světa ve fotbale bylo slabší léto. Lidé je trávili více u vody a řada cizinců sledovala buď doma, nebo na stadionech fotbal, uvedl včera Tomáš Raboch z pivovaru, podle kterého byl také kvůli počasí v návštěvnosti naopak zajímavý podzim.

I přesto vše zůstali nejčastějšími návštěvníky samotného pivovaru Němci (35,1 tisíc). Čechů přišlo 25 tisíc a třetích Tchajwanců deset tisíc. Následovali je Rusové, Američané a Francouzi. Přesnou návštěvnost pivovaru a muzea zveřejní Prazdroj na konci ledna, kdy skončí soutěž o pivo na celý rok zdarma. (Plzeňský deník)

Novým výkonným ředitelem Budějovického měšťanského pivovaru a.s. se stává od 1. února 2007 Ing. Daniel Dřevikovský, který působí v pivovaru od roku 2004 na pozici finančního ředitele.

Po sedmiletém působení ve funkci generálního ředitele se stal Miroslav Leština spolumajitelem pivovaru a zůstává dále předsedou představenstva pivovaru. Za 7 let se pod vedením Miroslava Leštiny podařilo pivovar stabilizovat, rozšířit počet exportních trhů, získat pro BMP chráněné zeměpisné označení Budweiser Bier, Budweiser Bürgerbräu a registraci ochranných známek B.B. Budweiser Bier, Samson Budweiser Bier a Pito Budweiser Bier.

„Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se stal spolumajitelem pivovaru a zastávám statutární funkci předsedy představenstva je dobré předat operativní řízení nové generaci manažerů s mezinárodními manažerskými zkušenostmi. Kromě posílení pozic pivovaru na českém trhu chceme dále významně rozšířit naše exportní aktivity,“ sdělil ke změně ve vedení pivovaru Miroslav Leština. (Tisková zpráva BMP)

Měšťanský pivovar Strakonice loni vyrobil celkem 76 tisíc hektolitrů piva. Celkové tržby firmy, která ukončila druhý rok svého působení pod křídly města, dosáhly téměř 98,5 miliónu korun, což je o zhruba 3,5 miliónu více než v předchozím roce.

Ačkoli v porovnání s tuzemskými pivovarnickými podniky typu Plzeňského Prazdroje či Budějovického Budvaru nejde o nijak závratná čísla, pro firmu ze soutoku Otavy a Volyňky jde o velmi významný údaj. Pivovar, druhý rok vlastněný městem, totiž letos poprvé po čtrnácti letech trvalého poklesu prodeje piva zaznamenal jeho růst.

„Loňský rok z tohoto důvodu můžeme hodnotit velmi pozitivně a ve vývoji růstu produkce i prodeje chceme pokračovat i letos,“ řekl v úterý Právu ředitel Měšťanského pivovaru Strakonice Karel Seknička.

Pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, byl posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice.

Prvního ledna 2005 se jeho majitelem stalo město, když jej odkoupilo od Fondu národního majetku za 69,2 miliónu korun. Město i nové vedení si daly za cíl stabilizaci hospodaření. Ozdravná kúra se obešla bez propouštění a společnost nyní zaměstnává 70 lidí.

Loni pivovar investoval do modernizace technologického vybavení více než 11 miliónů korun, dalších 5,5 miliónu plánuje proinvestovat letos. „Od dubna zahájíme plnění našeho prémiového ležáku, tmavého a nealko piva do třetinkových lahví,“ poznamenal Seknička.

Strakonickému pivovaru se také daří rozšiřovat odbytiště. Pivo nyní dodává především do desítek restaurací na jihozápadě Čech a také na Brněnsko.

Pivo ze Strakonic už odebírají i dva partneři v Rakousku a zástupci podniku se snaží uzavřít exportní dohodu pro území Velké Británie. Hlavním cílem pivovaru přesto zůstává oživení kdysi tradičních regionálních odbytišť. (Právo)

Měšťanský pivovar už má za sebou druhý rok samostatné existence. Nyní se mezi lidmi začíná proslýchat, že v rámci úspor zmizí auta s emblémem této firmy. Jaký je skutečný stav věcí, jsme se zeptali ředitele Karla Sekničky. Prodej piva vloni poprvé stoupl o více než čtyři procenta. Investice, které šly zpět do provozu, přitom byly ve výši jedenáct milionů korun. I přes tyto skutečnosti se vedení firmy stále snaží provoz zefektivnit. Zatím ale hledáme možnosti, zmínil se včera Seknička. To vše se týká také dopravy. Ve hře jsou přitom dosud nejrůznější možnosti. Srovnatelné pivovary totiž mají jak vlastní dopravu, tak sjednanou či kombinaci obou. Na druhé straně hodlá strakonický pivovar letos koupit další výčepní vůz. Z toho vyplývá, že je skutečně celá věc otevřená. (Strakonický deník)

Rozdáním ocenění a titulů Česká pivní pečeť a Zlatý český pramen vyvrcholil v pátek závěrečný večer letošních táborských slavností piva. Pouze dvě pečetě zamíří k jihočeským výrobcům tohoto oblíbeného nápoje. Mezi minipivovary s tmavým pivem zvítězil nováček soutěže Pivovarský dvůr Zvíkov a třetí místo za tmavý ležák si odvezl Měšťanský pivovar Strakonice. (Českobudějovický deník)

Do měsíce bude v českých obchodech a restauracích nová značka piva - Pardál. Nabídne ji Budějovický Budvar jako odpověď na Gambrinus a jemu podobná piva.

"Pivo už je uvařené, stočené do lahví a teď jen čeká na etikety," říká šéf Budvaru Jiří Boček. Jméno sice nechtěl prozradit, ale Pardál je nejčerstvější zápis v seznamu ochranných známek. "Půjde o pivo chuťově i cenově odlišné od naší prémiové značky Budvar," říká Boček.

Pardál nemusí skončit jen u jednoho piva, ale podle Bočka se dá na novou značku "navěsit" více druhů piva. Třetí největší pivovar v zemi rozšířil svou nabídku naposledy zhruba před třemi lety, kdy začal po téměř padesátileté odmlce vařit tmavý ležák.

"Je to obrana Budvaru proti strategii velkých skupin, kdy třeba Plzeňský Prazdroj má prémiový Pilsner Urquell, střední Gambrinus a Radegast a levnější Kozel," říká ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger.

Ten odhaduje, že nové budvarské pivo může stát kolem deseti korun, a předpovídá, že trh to bezesporu pocítí. V Česku totiž spotřeba piva stagnuje či mírně klesá. Nevypije-li se víc piva, pak konzumenti musí dát přednost Pardálovi před jinou cenově podobnou značkou.

Obchodní zástupce Městského pivovaru Platan Lukáš Rajtoral soudí, že nasazení Pardálu pocítí především menší pivovary. Budou-li mít tyto sítě levnější značku, patřící kapitálově silnému pivovaru, může se stát, že řetězce přestanou piva malých výrobců prodávat nebo jim alespoň zhorší obchodní podmínky.

Marketingový analytik a šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl pokládá název Pardál za šťastně zvolený. "Má dynamiku, emoce, které nejsou negativní, vzbuzuje sílu. Je to dobrý trik, snadno převoditelný i do cizích jazyků," vysvětluje.

Zatímco v České republice nasadí Budějovický Budvar do boje o hospody novou značku, v zahraničí jde cestou smluv o distribuci. V Německu se například přestal soudit s tamními prodejci, do Chorvatska mu bude vozit pivo Carlsberg, ve Finsku místní pivovar Sinebrychoff.

Největší rozruch ovšem vyvolala před pár dny uzavřená obchodní aliance s rivalem, americkým Anheuser-Buschem, o prodeji budějovického ležáku v USA, kde nese označení Czechvar.

Spolu s klesajícím počtem soudních a patentových sporů to vypadá, že téměř staletý "česko-americký" spor o ochrannou známku Budweiser dohořívá.

Nové žaloby se prakticky neobjevují.

I tak je ale "starých" případů stále ještě na čtyři desítky. Jejich počet narůstal především v devadesátých letech minulého století.

Klidu zbraní napomáhá i to, že pivovary se na svých klíčových trzích už během uplynulých let etablovaly a jejich pozice se zde těžko právně zpochybňují.

To je případ Budvaru v Německu, Británii, Rakousku, Švýcarsku, Pobaltí nebo Rusku. Tam všude český státní podnik získal nezpochybnitelná práva ke své hlavní značce Budweiser či Budweiser Budvar.

Naopak Anheuser-Busch si zase své značky Budweiser a Bud s úspěchem obhájil v Dánsku, Finsku, Švédsku, Itálii, Španělsku nebo Číně. V takových případech protistrana na trh nasazovala, i když zase za cenu soudních pří, "vedlejší" obchodní značky.

"Už se známe dokonale. Obě strany poznaly své silné i slabé stránky. Těžko se překvapí," říká šéf Budvaru Jiří Boček. I on přiznává, že spory mají vrchol za sebou. Proto nepředpokládá, že by počet nových kauz rostl.

Například na Kypru obě strany loni poprvé v historii přistoupily na smír. Podle budějovických manažerů se o jiných smírech zatím nejednalo. Záleží prý na tom, jak jsou spory postaveny, o jaké jde trhy.

"Dohody ale nelze vyloučit," říká k tomu Boček.

Podle šéfa Budvaru však nelze oteplení vztahů spojovat s případnou privatizací státního podniku, o niž Anheuser-Busch projevuje sedmnáct let zájem.

"Vedení podniku k takovým jednáním nemá ani žádný mandát," upozorňuje Boček. Stále tak platí usnesení sociálnědemokratické vlády z roku 2002, která Budvar vyňala z privatizace. Tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl uvedl, že budějovický pivovar by se měl privatizovat až po ukončení všech známkoprávních sporů.

Budějovickým přitom pomohlo i začlenění Česka do Evropské unie, které právní pozici Budvaru posílilo i díky zahrnutí budějovických piv do přístupové smlouvy. (iDnes)

Český pivovar Budějovický Budvar, n.p. a finská společnost Oy Sinebrychoff Ab podepsaly smlouvu o prodeji a marketingu piva značky Budějovický Budvar ve Finsku. V nabídce “House of Beer” společnosti Sinebrychoff nyní najdete 2 druhy vysoce kvalitního piva z Budějovického Budvaru – světlý Budějovický Budvar Premium Lager a tmavý Budějovický Budvar Premium Dark Lager:

České Budějovice, 22. ledna 2007 – Pivovar Budějovický Budvar, n.p. byl založen v roce 1895 a sídlí v Českých Budějovicích. V tomto městě sahá tradice výroby piva 700 let do minulosti. Budějovický Budvar, n.p. je vlastněn státem.

Pivovar vyváží asi 50% své roční produkce, která v roce 2006 činila 1,15 miliónu hektolitrů. Pivovar je známý především svými značkami Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar. Veškeré pivo je vyráběno v Českých Budějovicích, což je zárukou toho, že jeho originální nezaměnitelnou chuť si mohou vychutnávat zákazníci na celém světě v nezměněné kvalitě.

“Jsem velmi rád, že spolupracujeme s pivovarem Budějovický Budvar, který je jedním z předních světových pivovarů a hledal ve Finsku silný distribuční kanál. Strategií společnosti Sinebrychoff je obohacování finské pivní kultury o vysoce kvalitní dovážená piva. Jsme hrdí na to, že nyní můžeme nabídnout tradiční pivo značky Budějovický Budvar prostřednictvím našich zákazníků všem finským spotřebitelům,” říká Mikael Aro, generální ředitel společnosti Sinebrychoff.

“Náš pivovar získal ve Finsku vynikajícího obchodního partnera. Ze spolupráce budou profitovat obě společnosti a věříme, že potěšíme zejména finské milovníky dovážených piv,” dodává k uzavřené dohodě Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Pomalu neuplyne týden, aby z Budějovického Budvaru nepřišla zpráva týkající se obchodní ofenzívy: nejprve uzavřel několik smluv o prodeji svého piva v zahraničí, korunovaných smlouvou s doposud úhlavním nepřítelem Anheuser-Buschem o distribuci českého piva ve Spojených státech. A naposledy oznámil, že bude vyrábět nové levné pivo, které doplní prémiovou značku Budvar.

HN: Co se stalo, že po letech útlumu nastal najednou takový zlom?

To není zlom. Změny tady probíhají neustále. V sortimentu, výrobě, obalech, organizaci práce, informačním systému. U obchodních aktivit se teď ale termíny sešly. To máte pravdu. Ale třeba obchodní smlouva s pivovarem Anheuser-Busch pro USA se připravovala od roku 2005. Chtělo to čas.

HN: Ale v obchodě jste si doposud cestu klestili sami...

Ne tak zcela. Kromě Německa a Británie (kde má Budvar dceřiné společnosti - pozn. red.) máme zahraniční aktivity postavené na importních smlouvách. Pivovarnictví ale není strnulé a hodně se mění.

Jestliže v 90. letech distribuci v zahraničí silně ovlivňovali nezávislí velkoobchodníci a importéři, pak dnes prim začínají hrát samy pivovary. To je důsledek globalizace. Proto je logické, že naše distribuční smlouvy uzavíráme právě s pivovary. Na Slovensku i na Novém Zélandu. S Carslbergem i Anheuser-Buschem. Respektujeme prostě změny na trhu.

Nová značka bude mít jinou chuť

HN: Loni po třech letech jste znovu zvýšili produkci. Vadilo vám, že konkurence byla lepší v množství uvařeného piva?

Diskuse jen o objemu výroby je zavádějící. Zásadním problémem každého pivovaru i podnikání je nalezení dobrého kompromisu mezi objemem a hodnotou. Na co je mi velký objem bez hodnoty a k čemu mi je naopak malý objem s vysokou hodnotou, pokud to nezvládnu utáhnout?

HN: Neprotiřečíte si pak, když od března uvedete na trh novou levnou značku piva?

To není žádná levná značka, s tím nesouhlasím. Je to pivo střední cenový segment, pivo, díky němuž rozšíříme portfolio našich výrobků. Značka Budweiser má daný charakter i cenovou úroveň i balení.

Pokud ale chceme zasáhnout střední cenový segment, musíme přijít s něčím novým. Ale není to levná značka. Má jiný charakter chuti, ale víc vám o ní neřeknu.

HN: Dovedete si představit, že přijdete ještě s další značkou?

Teď s tím nepočítáme, ta nová nám dává další možnosti.

HN: Jaké?

Můžete pod ni zavěsit třeba různé druhy piv.

Dohodnout se chtěli sami lidé z Anheuser-Busche

HN: O importní smlouvě s Anheuserem o prodeji vašeho piva Czechvar ve Spojených státech se mluví jako o historické. Co o tom rozhodlo? Byl to i nástup pragmatického Augusta Busche juniora do čela koncernu?

Myslím, že hlavní impuls vzešel ze změny situace na americkém pivním trhu. Zatímco koncem 80. let na něm importované značky nehrály skoro žádnou roli, v polovině let devadesátých začal jejich růst. Podíl zahraničních piv se nyní dostal na třináct až čtrnáct procent.

Ze zhruba 245 milionů hektolitrů piva, které se ročně v USA vypijí, je to hodně - přes třicet milionů hektolitrů. To ani tak silná firma jako Anheuser-Busch nemůže opomenout, chce-li zůstat klíčovým hráčem. Logickou reakcí pak bylo, že si vytipovali výrobce a výrobky, mezi nimiž jsme byli i my. Nic víc za tím nehledejte.

Už loni Anheuser uzavřel podobnou obchodní alianci s pivovary Groslch z Nizozemska a společností InBev, která přidala značky Stella Artois, Beck's, Bass Pale Ale či Hoegaarden. Vedle nich ale Anheuser prodává i pivo Tiger ze Singapuru nebo Kirin z Japonska.

HN: Impuls tedy přišel od nich?

Ano od nich. S tím, jestli jsme vůbec připraveni bavit se o obchodní spolupráci ve Spojených státech. Tím to začalo.

HN: Jak to vypadá, když dole u dveří klepe někdo od Anheuserů?

Nic výjimečného. Šlo o standardní obchodní jednání, v našem případě na neutrální půdě.

HN: Jak Czechvar propagují? Říkají, že je to pivo z Budějovic?

Obsah marketingové podpory je součástí dohody. Ještě než jsme ji uzavřeli, probíhaly spotřebitelské testy. Manuály jsou připravené tak, aby značka Czechvar byla nekonfliktní. Především jako originální importované pivo. Jako evropská a česká značka.

HN: Vraťme se ještě k nástupu Busche juniora. Jakou roli hrála výměna ve vedení Anheuser-Busche?

Podle mě byly klíčové změny, které se staly na trhu. Fakt, že jsme se setkali se současným nejvyšším představitelem, vedlo ale i k tomu, že jsme si objasnili některé historické věci.

HN: Co jste si říkali?

Oba jsme se zeptali, kolik peněz jsme utratili za soudní spory a jestli i další budoucnost je postavená na tom, že půjdeme touhle cestou, anebo budeme hledat jiné, méně konfliktní cesty. Na tomto základě jsme se pak dohodli na novém obchodním projektu...

HN: ...o kterém se mluví jako o historickém.

Také to tak cítím. Myslím si, že to je historický zlom v našich vztazích. Za těch sto let jsme v podstatě pořád stáli proti sobě jako soupeři. O duševní vlastnictví a trhy.

HN: Dohodli jste se na omezení soudních sporů?

To jsme neprobírali. Řekli jsme si, že bude účelné vyzkoušet si obchodní spolupráci, a shodli se na tomto projektu. Dohoda má ustanovení, že se vůbec nevztahuje na soudní spory a nemá ambice na rozdělování trhů podle toho, kde má kdo jaké chráněné známky. Už vůbec se pak nedotýká otázek privatizace. Je to čistě obchodní koncept, který se týká Spojených států a značky Czechvar.

HN: Dobře, ale co loňský známkoprávní smír na Kypru? To byla náhoda?

To byl do jisté míry zlom.

HN: Testovali jste veřejnost, jak to přijme?

Ne, žádné testy veřejnosti neproběhly. Ke smíru nás vyzval předsedající soudce. Když se podíval na žalobu a odpověď, tak se zeptal, jestli jsme připraveni jednat o smíru. Po jednodenní diskusi jsme pak došli k tomu, že nemá cenu dál pokračovat, a dohodli se. Ale to se týká jen Kypru.

HN: Ale i jinde přece můžete postupovat podobně...

Myslím, že teď jsme už za špičkou soudních sporů. Navíc se známe tak dokonale, že není čím se překvapit. Přesto kyperský smír není jednoznačným návodem, protože všude jsou jiné podmínky.

Ale zároveň to ani nevylučuji.

HN: Máte pokyn od vlastníka: dohodněte se, nebo bojujte dál?

To jsou jednoznačně manažerská rozhodnutí. My se staráme o podnik a jeho hodnotu. Nemůžeme ochranné známky odprodávat, ale odpovídáme za jejich správu.

HN: Mluví vám lidé z ministerstva zemědělství do práce?

Ministerstvo jako našeho zřizovatele o dění samozřejmě informujeme, ale nedělá žádná specifická rozhodnutí.

HN: Dokážete si představit, třeba za nějakou delší dobu, že americký Budweiser bude prodávat značku Budvar z Budějovic?

To si netroufnu odhadnout, teď jsme se dohodli na distribuci značky Czechvar a to platí.

HN: A nejen v Americe, ale třeba v Austrálii nebo na Zélandu, kde prodáváte pod českou značkou?

Tam obě společnosti jdou každá svou cestou a nejednali jsme o společné distribuci.

Klíčové trhy jsme si proti Anheuseru uhájili

HN: Jaká je vaše prognóza pokračování známkoprávních sporů? Skončí, nebo budou pokračovat?

Dobrá otázka. Myslím, že tím, jak obě strany už znají své silné a slabé známky, tak nepočítám, že by se navyšovaly nové případy. Myslím, že se budou jen dokončovat běžící spory.

HN: Takže o zásadní trhy už jste se poprali?

My jsme si klíčové trhy uhájili, což je Německo, Velká Británie, Švýcarsko, Rusko, pobaltské státy. Navíc jsme své působení rozšířili do skandinávských států, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska.

HN: Bavili jste se s šéfem Anheuser-Busche o privatizaci Budvaru?

Ne. Ani to nejde. Vedení firmy nemá oprávnění zastupovat vlastníka při jakémkoliv aktu, který se týká majetkoprávních věcí. (iHNed)

Pivovar Budějovický Budvar pokračuje v obchodní ofenzívě. Podle zdroje HN uzavřel smlouvu o obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg, který se má postarat o distribuci budějovického ležáku ve své prodejní síti ve Skandinávii a Chorvatsku.

Obě strany přitom chtějí dohodu oznámit až ve společném prohlášení koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne. "Nebudeme to nijak komentovat," sdělil včera ředitel Budvaru Jiří Boček.

Podle informací HN se smlouva týká prodeje prémiového ležáku, který se bude v severských státech prodávat pod českou značkou Budějovický Budvar, protože známka Budweiser v nich vesměs patří americké firmě Anheuser-Busch.

V krátké době jde už o druhou strategickou dohodu. Minulý týden Budvar oznámil uzavření podobné obchodní aliance s pivovarem Anheuser-Busch. Ten od pátého ledna distribuuje ve Spojených státech budvarskou značku Czechvar. Tu Budvar v roce 2000 vytvořil proto, aby se dostal na trh v Severní Americe, kde o značku Budweiser přišel už v roce 1939.

Tehdy oba budějovické pivovary, Měšťanský a Český akciový, přistoupily na nevýhodnou dohodu. V ní se zavázaly nepoužívat označení Budweiser, Bud a Budweis ve smluvně určených zemích od Panamy na sever.

Obě dohody ukazují snahu manažerů Budvaru zvýšit prodej svého piva v zahraničí. Budvar loni uvařil 1,151 milionu hektolitrů piva a po třech letech opět svůj výstav zvýšil.

"Pro Budvar jsou některé trhy kvůli známkoprávním sporům hůř dostupné. Pak se tam firmě ani nevyplatí budovat vlastní zastoupení. Tímhle způsobem lze překážky eliminovat," říká ekonomický poradce Pavel Dytrych. Podle něho tak Budvar vyráží zbraň i svým kritikům, kterým vadí, že není součástí žádného nadnárodního uskupení, a proto nemá možnost využívat jeho distribuční sítě. Na rozdíl třeba od jiných velkých českých pivovarů, jako je Prazdroj (SAB/Miler), Staropramen (InBev), Krušovice (Dr. Oetker) nebo Starobrno (Heineken).

"Díky velké konkurenci, zániku menších pivovarů a koncentraci výrob se chuť piva hodně sjednocuje. Konzumenti pak chtějí změnu. Jinou chuť, vyšší hodnotu. Pivní trhy na to musí reagovat. A Carlsberg stejně jako Anheuser-Busch při prodeji budějovického ležáku vydělají na obchodní marži," vysvětluje Dytrych.

Budvar loni zvýšil vývoz o sedm procent na 556 tisíc hektolitrů piva, což byl historický rekord. Celková produkce Budvaru dosáhla 1,151 milionu hektolitrů piva. (iHNed)

Budějovickému Budvaru se loni dařilo na zahraničních trzích. V roce 2006 totiž vyvezl nejvíce piva ve své historii. Celkem do padesáti států světa odteklo z pivovaru 556 tisíc hektolitrů piva, to je o sedm procent více než v roce 2005. Zájem byl především o světlý ležák Budweiser Budvar.

Nejrychlejší růst prodeje zaznamenal pivovar na svých nejdůležitějších vývozních trzích, jako je Německo, Velká Británie, Slovensko a Rakousko.

"Výsledků si ceníme o to více, že v těchto zemích je mimořádně tvrdá konkurence a poptávka po pivu tam stagnuje nebo dokonce mírně klesá," řekl Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V Německu vzrostl prodej meziročně o pět procent, a dosáhl tak hranice 190 tisíc hektolitrů.

Na britský trh podnik loni vyvezl celkem 106 tisíc hektolitrů, což je o jedenáct procent více než v předešlém roce. Značka Budweiser Budvar se mezi Brity těší velké oblibě. Organizace Superbrands ji loni dokonce zařadila do seznamu značek, které jsou momentálně nejvíce "in".

U našich slovenských sousedů loni Budvar prodal meziročně o deset procent více (60 tisíc hektolitrů) a v Rakousku dokonce o 23 procent (45 tisíc hektolitrů).

Výsledků na dvou nejdůležitějších trzích, v Německu a Velké Británii si představitelé velmi cení. Celková poptávka po pivu tam má totiž dlouhodobý klesající trend.

"Ukazuje se, že naše strategické rozhodnutí prodávat pivo na těchto trzích prostřednictví vlastních dceřiných společností bylo správné," říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

I tmavého ležáku prodal pivovar v zahraničí více než v roce 2005. Přes 10 tisíc hektolitrů tohoto typu piva mířilo do třinácti států světa.

Celkem Budějovický Budvar loni vyrobil 1,151 milionu hektolitrů piva, z toho 48 procent směřovalo za hranice. (iDnes)

V pivovaru Budějovický Budvar, n.p. byl dokončen vývoj nové značky piva. Projekt byl zahájen již v srpnu 2005. Po provedení marketingových analýz a průzkumů trhu byly od léta 2006 připravovány a hodnoceny různé zkušební várky. Během podzimu 2006 se do rozsáhlých chuťových testů aktivně zapojilo několik stovek konzumentů piva, kteří pomáhali vytvořit a doladit chuť nového piva podle svých představ.

“Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt. Nyní budeme mít v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

„Nové pivo s odlišným chuťovým charakterem rozšíří současné portfolio produktů našeho pivovaru a osloví zcela novou skupinu zákazníků,“ dodává brand manažerka značky Pavlína Jandová. Od zavedení nové značky piva očekává Budějovický Budvar další zvýšení celkových prodejů společnosti. Jméno produktu, logo a další podrobnosti budou oznámeny na tiskové konferenci těsně před uvedením nového výrobku na trh. (Web Budvar)

Tak staré kvasinky se v českém pivovarnictví asi jinde nenajdou. V Budějovickém Budvaru pomáhají vytvářet chuť tamějšího piva už 111 let. A stále jde o stejný kmen. Od první várky.

To je velká rarita. Jen se neví, kde se vzaly, protože laboratoře či separační technika tenkrát neexistovaly.

"Naši předchůdci měli prostě šťastnou ruku," říká Jan Šavel, který se v podniku kvasinkám věnuje už čtyři desítky let. Není náhodou, že se těmhle kvasinkám prostě říká Budvar.

V řadě pivovarů kvasinky měnili, když přecházeli z otevřených kvasných nádob na uzavřené tanky nebo při výrobě nealkoholického piva. Ty předchozí prostě novým potřebám nevyhovovaly. Tak se hledaly i jiné druhy kvasnic.

"Ve velkoobjemových tancích je rozdíl tlaku u dna a na hladině kolem jedné atmosféry. Zatímco ve starých kádích to byly dvě desetiny," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar, proč se s tímto rozdílem mnohé kmeny kvasnic nedokázaly vyrovnat.

Kvasnice totiž chuť piva ovlivňují stejně jako třeba používaná voda nebo chmel. Jsou to mikroorganismy příbuzné houbám, jejichž některé druhy způsobují kvašení. Alkoholové, octové, mléčné nebo máselné. Podle typu kultury se takové kvašení pak dělí na svrchní a spodní. To pivovarníci rádi zdůrazňují, protože v anglosaském světě se k vaření piva "odjakživa" používají kvasnice se svrchním kvašením, zatímco v Evropě se spodním.

Rozdíl? Obrovský.

Zatímco svrchní probíhá při teplotách od 15 do 22 stupňů Celsia, spodní zpravidla od 6 do 12 stupňů. Podle teploty se metabolismus kvasinek pak orientuje na produkci etanolu nebo doprovodných alkoholů, esterů nebo aldehydů. Evropská piva jsou proto méně ovocná, kvasí pomaleji, a proto je i jejich výroba dražší. Platí totiž úměra: čím vyšší teplota, tím rychlejší kvašení, a tedy i ekonomičtější výroba.

A aby nebyl složitostem konec, belgičtí výrobci silných piv, takzvaných lambic, používají divoké kmeny kvasinek, kvasící samovolně. Prostě jak se jim zachce, dokonce za přítomnosti organismů, které se v jiných výrobách považují za kontaminující.

Ostatní pivovary jsou ale rády, když mají výrobu pod kontrolou. Což znamená používat čisté, laboratorně kontrolované kultury.

Přitom spontánní, divoké kvašení, pivovarnictví provázelo až do roku 1893. Do doby než dánský botanik Emil Christian Hansen, mimochodem vyučený malíř pokojů, izoloval čisté kultury kvasnic, které pomohly zvýšit kvalitu piva. Zavedl jejich mikroskopickou kontrolu, množení ve sterilním prostředí a dlouhodobé laboratorní uchovávání.

"Kvasinky jsou úžasné v tom, že každý kmen produkuje jiné těkavé látky, různé chutě a vůně, prokvašuje pivo hluboko, středně nebo málo," vysvětluje Tolar. I proto má třeba Prazdroj pivo méně prokvašené, zatímco pro to budvarské je typické hluboké prokvašení. To pak určuje i charakter hotového výrobku. (iHNed)

Budějovický Budvar může s konečnou platností prodávat své pivo v Portugalsku pod svou značkou. Vítězství českého pivovaru potvrdil Evropský soud.

Velký senát pro lidská práva ve Štrasburku odmítl odvolání amerického pivovarského gigantu Anheuser-Busch proti předloňskému rozsudku tohoto tribunálu, který americké společnosti de facto zakazoval prodávat v Portugalsko její pivo pod značkou Budweiser.

Velký senát dospěl poměrem hlasů 15:2 k závěru, že portugalský nejvyšší soud nepostupoval svévolně ani zjevně iracionálně, když v roce 2001 rozhodl, že právo na používání ochranné známky Budweiser Budvar má v Portugalsku česká společnost. Rozhodnutí nejvyššího soudu se opíralo o československo-portugalskou smlouvu o ochraně původu z roku 1986.

Americká společnost si ještě v roce 2001 ve Štrasburku stěžovala na Portugalsko s odůvodněním, že rozhodnutí portugalských soudů odporovalo protokolu číslo 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, který se týká ochrany vlastnictví včetně duševního. Američané poukazovali na to, že o zaregistrování ochranné známky Budweiser požádali v Portugalsku už v roce 1981, tedy šest let před uzavřením československo-portugalské smlouvy. Senát štrasburského soudu ale stížnost odmítl s poukazem na to, že právo amerického pivovaru na užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože ji v Portugalsku nikdy neměl zaregistrovanou.

Američané se odvolali, ale velký senát dnes odvolání zamítl. Uvedl, že štrasburskému soudu nepřísluší stavět se na místo národních soudů, ale zajistit, aby jejich rozsudky nebyly poznamenány svévolí nebo zjevnou iracionálností. To se podle něj v nynějším případě nestalo a příslušný článek protokolu evropské úmluvy nebyl porušen.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar mezi sebou vedou po celém světě kolem stovky známkoprávních sporů a správních řízení před patentovými úřady. (Lidovky)

Minimálně dalších pět let bude národní podnik Budějovický Budvar v čilém obchodním kontaktu se zapřisáhlým konkurentem - americkým pivovarem Anheuser-Busch. Ten bude do USA budějovický ležák Czechvar. Obě firmy přitom spolu v mnoha zemích vedou spory o ochranné známky.

Firmy zcela převratnou změnu ve vzájemných vztazích včera oznámily společnou tiskovou zprávou. Minimálně ve čtyřiceti zemích světa přitom vedou téměř stoleté nemilosrdné soudní pře o používání ochranných známek Budvar, Bud, či Budweisser.

První krok učinil podle tiskového mluvčího Budějovického Budvaru Petra Samce americký protějšek a vyjednávání probíhala téměř rok. "Anheuser-Busch chce být největším importérem prémiových piv na americký trh. Proto měl zájem o ležák Czechvar," říká Samec.

Značka Czechvar je tuzemské pivní veřejnosti neznámá. V USA totiž pivovar nesmí prodávat výrobky pod značkou Budweiser Budvar, proto vytvořil tuto náhradu.

Budějovický pivovar tak rázem získá přístup do obrovské prodejní sítě a americký konkurent je Czechvaru údajně připraven poskytnout také marketingové a obchodní zkušenosti. Čeho se musel tuzemský podnik na oplátku vzdát?

Šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček odmítá, že by obchodní spolupráce měla jakýkoli vliv na existující spory. "Je to čistě obchodní dohoda, která se nezabývá jinými otázkami," tvrdí Boček, jenž neopomenul zmínit, že se nijak netýká privatizace národního podniku. O kolik se zvýší prodej Czechvaru a produkce pivovaru odmítá s ohledem na smluvní tajemství prozradit.

Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který kdysi vymohl malým výrobcům piva daňové zvýhodnění, umí takový obchod ocenit. "Pro Budvar to bude velmi zajímavé. Otázka je, jak se budou jejich vzájemné vztahy dále vyvíjet," říká Bernard.

"Po letech rozepří je to pro dva slavné pivovary významný krok, který vytváří vztahy prospěšné pro podnikání obou," pochvaloval si v oficiálním prohlášení August Busch IV., prezident a generální ředitel AnheuserBusch.

Pro americký gigant by samozřejmě bylo ideální, kdyby jednou mohl Budějovický Budvar získat. Elegantně by tak vyřešil veškeré známkoprávní rozepře a otevřela by se mu cesta k blokovaným trhům, na něž kvůli rozhodnutí soudu se svou značkou nemůže. Český pivovar nad ním loni zvítězil například v Číně nebo v Portugalsku.

Budějovický Budvar si s ohledem na svou velikost a státní vlastnictví vede velmi dobře. Zatímco loni utržil přibližně dvě a půl miliardy korun a vydělal téměř dvě stě milionů čistého, Anheuser-Bush má nesrovnatelnou velikost.

Vroce 2005 měl obrat patnáct miliard dolarů a vykázal téměř dvoumiliardový čistý zisk (přibližně 39 miliard korun). Tržní hodnota podniku s více než třiceti tisíci zaměstnanci se na newyorské burze cenných papírů blíží čtyřiceti miliardám dolarů. (iDnes)

"Je to pro nás velké uspokojení, že i v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že chutná také zahraničním spotřebitelům. Díky svým kvalitám

a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak i importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes, po čtyřech letech svého působení na ruském trhu, vůbec nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Na ruském trhu je Velkopopovický Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvové

a plechovkové variantě. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyrábí podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků

a z dovezených českých surovin. Jeho výrobu kontrolují nejzkušenější sládci z velkopopovického pivovaru.

Celkem se Velkopopovický Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Představuje silnou tradiční českou značku, která je velmi dobře prodávána na zahraničních trzích. Velké popularity již tradičně dosahuje na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku je největší importovanou značkou piva. (Web Kozel)

„Dlouhá a bohatá tradice pivovaru Velké Popovice nás sama motivuje k dalšímu úsilí –

a v roce 2006 se nám opět podařilo dosáhnout historického rekordu. Dlouhodobě vzrůstá množství vystaveného piva, vždyť první milion hl byl ve Velkých Popovicích stočen nedávno – v roce 2002. Nyní jsme překročili hranici 1,5 milionu hektolitrů piva ročně, které řadí pivovar v Popovicích na třetí příčku v České republice, a to hned za sesterské pivovary v Plzni

a v Nošovicích,“ řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

Plzeňský Prazdroj, a. s., investuje v souladu se strategickými plány do rozvoje pivovaru Velké Popovice. Díky tomu se již stal největším v Praze a středních Čechách. V loňském roce bylo na investice vynaloženo 50 mil. Kč, které směřovaly zejména do modernizace strojního vybavení a projektů souvisejících s ochranou životního prostředí. Dokončením investice do jímání kvasného oxidu uhličitého se sníží emise tohoto plynu do ovzduší prakticky na nulu.

Růst významu pivovaru ve Velkých Popovicích dokládají data z historie: v roce 1875 pivovar vystavil 18 000 hl piva, v roce 1900 77 000 hl a v roce 1939 354 000 hl. V roce 1965 pivovar poprvé překonal hranici půl milionu (525 000 hl) a v devadesátých letech minulého století se výstav pohyboval mezi 450 000 – 930 000 hl.

Kromě vlastního růstu pivovar současně rozvíjí také investice do aktivit regionu. “Vedle ekologických projektů vynakládáme prostředky na jeho kulturní rozvoj, například v rámci aktivit sdružení obcí Ladův kraj. Příkladem je mimo jiné otevřená naučná stezka ´Krajinou barona Ringhoffera´, která představuje kulturní a historické zajímavosti Velkopopovicka včetně pivovaru,“ dodal Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice. (Web Kozel)

Pivovar Nymburk loni zvýšil meziročně prodej svého Postřižinského piva o devět procent na 167.000 hektolitrů. Export pivovaru se na tomto výsledku podílel 21 procenty, informovala firma.

"Jde o nejlepší výsledek v tomto tisíciletí," řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Naposledy pivovar překročil hranici 150.000 hektolitrů v roce 1995. Pro porovnání v roce 1898 měl nymburský pivovar výstav 17.000 hektolitrů. "Na úspěšný výsledek nemá vliv jenom dobré počasí, ale i rozšíření distribuce," řekl Benák. Loni ve všech měsících, kromě dubna, prodal pivovar více piva než v roce 2005.

Pivovar v loňském roce dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízí možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod.

Od srpna Pivovar Nymburk zásobuje obchodní řetězec COOP. Po dlouhých letech exportoval pivovar do USA. Pivovar nyní vaří šest druhů světlých piv, dvě piva tmavá a jedno speciální. (Gurmán.centrum.cz)

Pohled ředitele pivovaru

Nejlepšího výsledku v tomto tisíciletí dosáhl loni Pivovar Nymburk. „Prodali jsme 167 tisíc hektolitrů Postřižinského piva, což je o devět procent více než v roce předchozím,“ uvedl Pavel Benák, ředitel nymburského pivovaru. Co mělo na úspěch největší vliv?

Kromě toho, že bylo příznivé počasí, se nám podařilo získat také nové zákazníky, a to jak doma, tak v zahraničí. Letos jsme ve všech měsících kromě dubna prodali více piva než v roce 2005.

O jaké pivo je největší zájem?

Největší nárůst má jedenáctiprocentní světlý ležák, což je i naše nejprodávanější pivo.

Mají o pivo zájem zahraniční zákazníci? V minulém roce tvořil export téměř čtvrtinu celkového výstavu. Nejvíce piva, a to jak lahvového, tak i sudového, putuje do Německa. Pivo z Nymburka se prodává ve Francii, Itálii, Velké Británii, Švédsku, Dánsku a Slovinsku. Také v Austrálii a Spojených státech. Připravujeme první dodávku do Izraele.

Jaké byly největší loňské investice a co chystáte letos?

Instalovali jsme novou myčku lahví a druhý mikrofiltr, což umožňuje plnit více druhů lahví. Veškeré pivo s trvanlivostí do 90 dnů už vyrábíme jako přírodní, nepasterizujeme ho. V těchto dnech jsme dokončili výměnu nákladního vozového parku. Ve spolupráci se zahraničním partnerem připravujeme jedno speciální pivo. (MF Dnes)

V útulné pivovarské restauraci návštěvník přímo nasává atmosféru vaření piva. Na vlastní oči vidí, jak pivo vzniká. A pochutná si přitom na pivovarských specialitách, které by jinde nedostal. Minipivovary tak přitahují turisty i tam, kam by jinak neměli důvod jezdit. Pokud by tu přímo u nádraží náš minipivovar nestál, Beroun by určitě nenavštívilo množství lidí, kteří přímo putují po pivních zvláštnostech. U nás to pojmou jako pivní exkurzi, pochutnají si, napojí se, a pak vyrazí do města za skutečnými medvědy, říká spolumajitelka rodinného pivovaru Berounský medvěd Hana Majerová. O sílícím zájmu o pivní turistiku podle ní svědčí vysoká návštěvnost jejich webových stránek. Naše pivo je úplně jiné, nefiltrované a nepasterované, přírodní, vysvětluje Majerová. Právě proto se nedostává do konkurence se standardními europivy z průmyslových pivovarů. Nehrozí ani přetahování o zákazníky s ostatními minipivovary, protože s výjimkou Prahy jich po středních Čechách funguje snad jen desítka. Do Česka podle odborníka na cestovní ruch Jana Kalába přijíždí skoro sedm milionů turistů ročně, ale snad celá polovina zůstává výhradně v Praze. Pokud na tom malí pivovarníci náležitě zapracují, může se návštěva jejich podniku stát tímtéž, jako návštěva palírny ve Skotsku. Připomíná, že české pivovary vloni navštívilo kolem 350 tisíc zahraničních hostů a na prohlídky spojené s ochutnávkou přišel milion návštěvníků. Nechci se chlubit, ale kdybychom tu nevařili pivo, lidé by o Chýni sotva něco věděli. Zájem i ze zahraničí je velký, takže budeme muset vymyslet, jak výhledově zvětšit kapacity, dodává zástupce sládka Ladislav Pavlík z Pivovarského dvora v Chýni u Prahy, kde turista klidně nechá i tisícovou útratu za večer. Docela jinak to ale vidí Martin Karaivanov, který právě rozšiřuje svůj minipivovar Svatý Ján v Polepech u Kolína. Nemám to pro turisty. Vařím na akce, pro známé a hlavně způsobem, který mi vyhovuje. Náklady se musí vrátit, ale sama pivovarská činnost mě určitě neuživí. (Středočeské Deníky Bohemia)