Jeho podpis znají všichni, kdo někdy vzali do ruky lahev nebo plechovku Gambrinusu. Inženýr Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského pivovaru, další z více než osmdesátileté dynastie sládků v plzeňském Prazdroji, svým podpisem symbolizuje odpovědnost všech, kdo se na výrobě nejpopulárnějšího českého piva podílí. A i on, jak jinak, získal inženýrský diplom na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

„Štvou mě řeči těch, kteří tvrdí, že pivo vyrobené v moderním pivovaru se nedá pít. Tahle tvrzení pramení hlavně z neznalosti. A pivovarští, kteří říkají, že se pivo musí vyrábět na takovém zařízení jako před 30 lety, tím zakrývají svou nechuť a neochotu investovat do nové technologie,“ neskrývá svou rozmrzelost Jan Hlaváček. Začali jsme totiž rozhovor mou úvahou o tom, co říká názorům pivařů, že plzeňská piva už nejsou taková – rozuměj, tak dobrá – jako bývala. A jako důvod poklesu kvality vidí tito kritici právě modernizaci výroby.

„My jako obor – pivovarství jsme podlehli nějaké vizi, že všechno, co je moderní, je špatně. A nechali jsme prostor pro kritiky moderních postupů a nikdo na to nereagoval. A mezi lidmi se bohužel vžilo, že pivo se dá vyrábět pouze klasickým, tradičním způsobem v dřevěných otevřených kádích, ale ona to není pravda. Myslím si, že naše role, nás absolventů VŠCHT, je vysvětlit veřejnosti , jak té pivovarské, tak konzumentům piva, že přenos klasické technologie na moderní zařízení pivu prospívá. Já gambrinus piju pravidelně už 30 let a nezaznamenal jsem žádný výkyv. Bylo ale období, kdy se česká piva nedala v létě z osmdesáti procent pít, protože se kazila. Každé pivo chutnalo pětkrát za rok úplně jinak. Dnes má vyrovnanou kvalitu po stránce chuťové, jak se dnes říká senzorické, a co se týče mikrobiologické kvality je naše pivo dnes nepředstavitelně dál než v dobách, kdy jsem tady začínal, což už je víc než třicet let,“ rozohňuje se vrchní sládek.

„Jak můj děda, tak otec a i já jsme vždycky patřili mezi ty sládky, kteří se nebáli ničeho moderního, kteří prostě věděli, že pokrok pivu prospěje. Je totiž jasné, že nesledováním světového rozvoje bychom pivovarství zničili. Proto táta za komunismu těžko prožíval, když se pokrok zastavil a na 40 let jsme vlastně stáli opodál a v okolních zemích se celý pivovarský průmysl vyvíjel. Měli jsme štěstí, že jsme po revoluci za velmi krátkou dobu svět dohnali a dnes jsou všechny čtyři naše pivovary včetně Popovic a Radegastu na velmi slušné, v Evropě dokonce nadprůměrné úrovni. To je věc, na kterou můžeme být my sládci tady hrdi.“

Člověka maně napadne, zda kluk, který vyrůstal v rodině, kde se setkání táty s dědou měnila v diskuze o pivu, kde rodinná historie byla dlouhá desetiletí spjata právě s Plzeňským pivovarem, nebude chtít vydat jinou cestou už jenom proto, aby se prosadil sám za sebe. „Samozřejmě, že jsem měl svoje sny hodně vzdálené od piva,“ usmívá se i dneska Jan Hlaváček. Ale nakonec ho ať už vliv studentských brigád v pivovaře ještě na gymnáziu nebo vzor cesty staršího bratra, který také namířil na VŠCHT do Prahy, nebo docela obyčejně vliv dlouhé rodinné tradice k pivu dovedl stejně. „Absolvoval jsem v roce 1978, dodnes mám tamhle v knihovně postavenou diplomku, zrovna nedávno jsem se do ní díval… Nastoupil jsem do Gambrinusu, netoužil jsem po nějaké kariéře, i když tehdy tu táta dělal ředitele a pak generálního ředitele. Brácha v té době emigroval, měl jsem tu zvláštní postavení. Věnoval jsem se technologii, učil se od kolegů, v Gambrinusu byla báječná parta sládků. Vzpomínám na Jardu Peslera, on byl můj guru v době mých začátků tady, taky absolvent VŠCHT Praha. Zkoušeli jsme různé inovace, nové výrobky. Gambrinus byl méně sledovaný pivovar, bylo v něm víc volnosti,“ vzpomíná Jan Hlaváček.

Pak přišla revoluce a otevřely se nové možnosti, pivovar získal zahraniční majitel a bylo nutné modernizovat výrobu tak, aby se zachovalo všechno dobré, co dělalo plzeňské pivo oblíbeným nápojem, ale jít kupředu.

„Víte, pivo a chuť piva je o surovinách, o jejich kvalitě, o dodržování technologie, technologické kázně. Ne o tom, jestli se to dělá v dřevěném sudu nebo v nerezovém cylindrokonickém tanku. Měl jsem to štěstí zažít přeměnu obou největších plzeňských značek, jak Plzeňského Prazdroje, tak Gambrinusu ze starých už nevyhovujících zařízení, to znamená dřevěných kádí, dřevěných sudů, různých smaltovaných a železných zařízení, která tady historicky vznikla. A změnili jsme to na úplně supermoderní zařízení jako jsou CK tanky , nové filtrace, nové stáčírny, nová varna v obou pivovarech. A konkrétně třeba Prazdroj, jak my dnes říkáme Pilsner Urquell, by bez modernizace úplně ztratil své možnosti exportování. Už byl na hranici toho, aby ho vůbec v zahraničí přijali, byl hlavně ve špatné mikrobiologické a tím i senzorické kondici. My jsme na těchto věcech dvacet let pracovali a myslím, že jsme udělali neskutečný krok dopředu. A úspěch Plzeňského Prazdroje, tak jak je všude oblíben, je hlavně díky tomu.

A to samé jsme udělali s Gambrinusem. Ale protože on je dneska tak velká značka, je to každé čtvrté pivo v ČR, cítím v řečech o úpadku kvality spíš obrannou reakci proti největšímu producentovi. My máme jasně prokázáno, že existuje daleko větší skupina lidí, kteří mají gambrinus rádi, vědí, co od něj mají čekat. Ale je to bohužel ta mlčící většina,“ s povzdechem konstatuje Jan Hlaváček.

„Celá modernizace nebyla samozřejmě žádná sólo akce, já jsem ji jako technický ředitel společnosti řídil. S několika kolegy jsme u celého přechodu byli a myslím, že to byla moje nejkrásnější pivařská léta. Otec byl jako konzultant, ale měli jsme celou řadu dalších – včetně paní profesorky Basařové, pan docenta Čepičky, doktora Kosaře, inženýra Lejska, všechny odborníky českého pivovarství jsme do toho zapojili, všichni byli u toho. Nebyla to žádná one man show, naopak, byli tu i staří sládci, kteří piva neustále ochutnávali a porovnávali piva z klasické a nové technologie. Až když se všichni shodli na tom, že pivo z nové technologie je lepší , než bylo to předtím, tak jsme to spustili. To byl základní princip přechodu na novou technologii.

Já jsem byl stoprocentně přesvědčený, že to je krok správným směrem, věděl jsem, že to dobře dopadne, spal jsem klidně. Všechno má samozřejmě nějaká rizika, ale tohle se nedělalo ze dne na den, bylo za tím několik let práce. Všechno začalo začátkem devadesátých let a stoprocentně jsme přešli na novou technologii jak v Gambrinusu, tak v Prazdroji, to šlo vedle sebe, někdy v roce 1994.“

Takže představa sládka míchajícího a ochutnávajícího pivo v různých stádiích výroby při pohledu na nový provoz bere za své. „Role sládka je v nastavení a udržování kvality technologie výroby piva pořád na stejné úrovni. Dneska už se pivo nemíchá, aby se z něj dostal nějaký vážený průměr. V moderních pivovarech se vaří jedna várka stejně jako druhá. Máme absolutní možnost kontroly výrobního procesu tak, že každá várka je stejná, jak je předepsaná. To je naše největší role, kontrolovat to a udržet, reagovat na různé vnější vlivy. Každý rok se mění suroviny, pokaždé je určitý výkyv ve sklizni ječmene, musí se reagovat ve sladovně, pak na varně. Vliv mají i odrůdy chmele, každý ročník je také jiný… Dneska už je eliminován vliv vody, dřív byla jiná voda na jaře, po tání, jiná na podzim. Teď už veškerou vodu na výrobu piva bereme jenom z našich studní jak na Prazdroj, tak na Gambrinus. Voda prochází přísnou kontrolou a technickou, ne chemickou úpravou, tedy přírodní filtrací. Máme dnes stejnou vodu po celý rok.

Pořád a pořád se pivovar dovybavuje novými a novými technickými zařízeními, to znamená, že se musí znovu nastavit technologie tak, aby nové zařízení bylo ku prospěchu výrobku,“ rekapituluje Jan Hlaváček povinnosti sládka.

Dynastie Hlaváčků v Plzeňském pivovaru zřejmě končí, obě dcery se totiž rozhodly pro dráhu sportujících právniček, když to řeknu s lehkou nadsázkou. „Možná, že se dočkám nějakého vnoučka, kterému bych mohl předat svoje znalosti, zatím je předávám – a nejen já, těm absolventům VŠCHT Praha, kteří k nám přicházejí. Je jich tu několik generací. V současné době se snažíme alespoň jednoho každý rok přijmout a dál je vzděláváme. A vítám, když jde o lidi, kteří využili možnosti přiučit se něčemu v zahraničí,“ uzavírá vrchní sládek Plzeňské Prazdroje.

Zdroj: VŠCHT

http://vscht.cz/homepage/absolventi/success/hlavacek

„Mám tady počítač, telefon a pár židliček. To je pro mě podstatné.“ Tak popisuje svou kancelář manažer pro oblast řízení rizik v nadnárodní pivovarnické společnosti SABMiller Petr Holeček.

Místo prostorného pracoviště ve švýcarské centrále si vybral malou podkrovní kancelář v Plzni. A nedá na ni dopustit.

„Dohodli jsme se tak s vedením. Na Plzeňsku mám rodinu a jsem rád, že můžu sídlit v Čechách. Je to pro mě tady domovský přístav, kam se pokaždé rád vracím,“ říká s úsměvem. Moc času si tady ale neužije. V popisu práce má totiž hodně cestování. Kromě dojíždění na porady do Švýcarska totiž navštěvuje i pivovary po celé Evropě. V dubnu byl například čtrnáct dní v Rusku, teď v červenci ve své kanceláři stráví dokonce jen čtyři dny.

„Vždycky, když dorazím zpět, jsem moc rád, když si sednu do svého křesla, mohu si popovídat s kolegy v češtině nebo se podívat na obrázky, které zde mám pověšené. Pak jsem spokojený,“ naráží na fotografie, které zachycují okolí řeky Morávky. Pochází totiž z vesnice, která se nachází v její blízkosti.

„Řeka byla vždy spojena s mým životem. Hráli jsme si kolem ní jako kluci. Je to zdroj vody pro region, kde jsem bydlel, a navíc i pro pivovar Radegast, který byl mým prvním pivovarským působištěm,“ vysvětluje, proč si jako výzdobu zvolil právě tyto snímky. „A navíc je fotil můj kamarád, kterého si velmi vážím,“ doplňuje Holeček.

Přímo nad místem, kde sedí, má pak pověšenou fotografii údolí, v němž se nachází nošovický pivovar. „S tímto krajem je ale má rodina spjata i jinak. Má matka tam dlouhá léta vykonávala funkci horské lékařky,“ dodává. V kanceláři nechybí ani fotografie dvou Holečkových synů i společný snímek s bývalým pracovním týmem. „Všech těch lidí si velmi vážím a mám je rád. Dá se na ně spolehnout i v mimopracovním životě. Vždycky se rád na tu fotku podívám a řeknu si, že to jsou lidé, s nimiž se mi pracovalo hodně dobře,“ svěřuje se.

Pracuje sám

V minulém zaměstnání měl na svém pracovišti početný tým lidí, v nové kanceláři je sám. „Za dvacet let, co působím v oboru, jsem prošel několik míst, lidé se kolem mě obměňovali. Někdy přibývali, jindy ubývali. Teď kolem sebe nemám nikoho,“ konstatuje.

V nové funkci, do níž nastoupil v lednu, má samostatně na starost především vylepšování situace jednadvaceti evropských pivovarů vlastněných SABMillerem v souvislosti s udržením podnikatelské kontinuity.

„Jde o to, abychom se nechovali tak, že budeme za každou cenu vytvářet zisk a nebudeme se ohlížet na to, co přijde po nás. Je třeba zvážit všechna rizika a snažit se jim zabránit,“ vysvětluje.

Prostory, v nichž v současné době sídlí, jsou umístěny v historické části pivovaru Plzeňský Prazdroj. Do Plzně se dostal v roce 1999, kdy pivovar Radegast, kde pracoval, zfůzoval právě s Prazdrojem. „Můj tehdejší vedoucí mě oslovil, zda bych nechtěl dělat šéfa pro ochranu životního prostředí v Plzni. Souhlasil jsem. V roce 2006 jsem se pak definitivně přestěhoval na Plzeňsko,“ říká.

V Plzni původně žít nechtěl

Přitom kdysi by jej ani nenapadlo, že by mohl bydlet v okolí západočeské metropole. „Plzeň jsem poprvé navštívil v roce 1983, kdy jsem sem přijel na svatbu svého bratra, který se sem přestěhoval. Říkal jsem si, tady bych nikdy nechtěl žít. Bylo to ale tím, jak Plzeň v osmdesátých letech minulého století vypadala. Bylo to industriální město, které mi připomínalo Ostravsko, odkud pocházíme. Teď už je Plzeň jiná,“ konstatuje.

V té době se s bratrem Miroslavem, který v současnosti vede výzkumné centrum Nové technologie na Západočeské univerzitě v Plzni a byl kandidátem na rektora, příliš nevídal.

To se teď změnilo. „Jsme v kontaktu velmi často. Je to zvláštní, že jsme se během našeho života oba nezávisle na sobě dostali do stejných míst. Jsem za to každopádně rád,“ dodává Holeček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

http://www.denik.cz/ekonomika/misto-svycarske-kancelare-20110712.html

Pivo Šariš je skvelým dôkazom toho, že aj lokálna slovenská značka sa môže úspešne etablovať a konkurovať najkvalitnejším pivným značkám na svete. Svedčí o tom úspech na prestížnej medzinárodnej súťaži Monde Selection, kde pivo Šariš uspelo už jedenásty rok za sebou. Zlatú medailu získal tmavý Šariš 11% a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10% a Šariš 12%. Kontinuálne oceňovanie kvality posunulo toto slovenské pivo do elitnej spoločnosti najkvalitnejších pivných značiek sveta.

„Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže každoročne pochváliť úspechmi, ktoré značka Šariš už jedenásť rokov po sebe dosahuje. Nepretržité oceňovanie nás už vlani posunulo do elitnej spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, ktoré získali ocenenie Crystal Prestige Trophy. Je nám cťou, že môžeme zdieľať rovnaké uznanie ako najkvalitnejšie značky svetových výrobcov, tento rok napríklad – San Miguel, Bavaria, Budweiser, Club Colombia, Molson Canadian, Tyskie. Naši zákazníci a spotrebitelia si zaslúžia byť informovaní o úspechoch ich obľúbeného piva a nás to o to viac zaväzuje aj naďalej vyrábať pivo tej najvyššej kvality,“ uviedol na margo úspechu Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil v belgickom Bruseli.

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality). Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Úspech na lokálnej i globálnej úrovni

Najobľúbenejšia a najpredávanejšia značka piva na východnom Slovensku je skvelým príkladom úspechu na lokálnej i globálnej úrovni.

36,1% spotrebiteľov na východnom Slovensku označuje Šariš za svoju hlavnú značku 1.

Zdroj: mediálne.sk | C&M advertising

http://medialne.etrend.sk/marketing-tlacove-spravy/slovenska-znacka-saris-v-elitnej-spolocnosti-najkvalitnejsich-piv-sveta.html

Společnost Heineken Česká republika vloni díky využití odpadů z obalů snížila emise. Svědčí o tom certifikát, který v těchto dnech v Praze převzali zástupci Heinekenu z rukou autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která jej udělovala.

Účastí v systému plnění povinností zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů tak Heineken přispěl ke zlepšení životního prostředí a snížení „uhlíkové stopy“. „Produkce skleníkových plynů (CO2) byla díky zodpovědnému přístupu Heinekenu snížena celkem o 4 784,401 tun. To v praxi představuje souhrnnou úsporu energií 114 918 864, 32 MJ,“ píše se na certifikátu o úspoře emisí za rok 2010. Pro srovnání: letadlo při jediném letu z Prahy do Rio de Janeira vyprodukuje jednu tunu CO2.

„Díky účasti v systému EKO-KOM se společnost Heineken přímo podílí na úsporách energie, snižování produkce skleníkových plynu a omezení řady negativních vlivů na životní prostředí. Díky LCA metodě zpracování studie naprosto přesně víme, nakolik jsme zátěž na životní prostředí snížili,“ konstatuje OpCo TPM manažer společnosti Heineken Česká republika Petr Poledne, který certifikát přebíral.

Jak dále vyplynulo z konečných výsledků, celkem se v celé republice tříděním a recyklací odpadů v systému EKO-KOM podařilo za uplynulý rok snížit zátěž životního prostředí o 954 579 tun CO2 a uspořit tak 23,3 miliard MJ energie. Uvedené množství energie spotřebuje za rok 260 000 domácností. Úspora CO2 dále představuje jedno procento produkce všech skleníkových plynů v České republice za jeden kalendářní rok. Díky třídění odpadů se ušetřilo tolik CO2, kolik vyprodukuje deset procent aut v ČR během ročního provozu.

Studii pro společnost EKO-KOM vypracovali univerzitní odborníci. Použitá metoda LCA má pevně danou strukturu a provádí se podle mezinárodních norem. Posuzuje dopady recyklace jednotlivých tříděných odpadů – papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů na životní prostředí.

Výsledky prokázaly jednoznačné enviromentální přínosy sběru a recyklace odpadů po celou dobu, tedy od uložení do kontejneru přes recyklaci až po konečné nové využití. K závěrečným výpočtům byly shromážděny detailní informace o všech procesech nakládání s tříděnými odpady.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Pivovar Plzeňský Prazdroj, který patří do druhé největší pivovarnické skupiny na světě SABMiller, začal exportovat do Ázerbájdžánu a Brazílie.

Pivovar vyváží pivo do více než padesáti zemí světa. "V Azerbajdžánu máme nového obchodního partnera, kterému jsme poslali lahvový Gambrinus a Velkopopovický Kozel," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Jiří Mareček. "Do Argentiny vyvážíme v našich měřítcích relativně malý objem piva, řádově se jedná o necelých 200 hektolitrů za uplynulý rok," dodává Mareček s tím, že zavážka piva míří také na tamní českou ambasádu.

Prazdroj začal exportovat také prémiová vícestupňová piva značky Master na Slovensko a do Švédska. "Jen za první čtyři měsíce letošního roku se vyvezlo 280 hektolitrů všech jeho variant, což představuje až dvojnásobek exportu za celý loňský rok," doplňuje Mareček. Podle něho vrůstá prodej speciálů Master také ve Španělsku, kde byly uvedeny v roce 2008.

Mezi klíčové trhy Plzeňského Prazdroje patří v současnosti zejména Švédsko, kde společnost od 1. dubna změnila obchodní strategii a prodává pivo přes vlastní pobočku. "Dále pak Rakousko, Španělsko, kde v současné době budujeme vztahy s velkými řetězci a začínáme pivo dodávat do hyper a supermarketů," říká Mareček.

Největšími exportními zeměmi Plzeňského Prazdroje, který vaří značky piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel, zůstávají Německo, Slovensko, USA, Maďarsko, Velká Británie a Švédsko. Vloni pivovar celkově vyvezl 840 tisíc hektolitrů, což byl meziroční nárůst o více než 6 procent.

Zdroj: Týden | Autor: Jiří Zatloukal

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/plzensky-prazdroj-zacal-exportovat-do-azerbajdzanu-a-brazilie_205310.html

Pilsner Urquell se stal partnerem letošního už osmého ročníku festivalu United Islands. Tento festival, který se koná od 23. do 25. června, se řadí mezi nejvýraznější hudební události roku v ČR a dokáže přilákat okolo třiceti tisíc fanoušků moderní hudební scény. Vedle prémiového ležáku Pilsner Urquell se budou moci návštěvníci hudebních produkcí také osvěžit dalšími pivy Plzeňského Prazdroje - pivními speciály Master.

Pilsner Urquell je hlavním pivem celého festivalu, takže ho návštěvníci najdou na mnoha místech areálu. Nadto na Střeleckém ostrově mohou zájemci zajít do stanu Pilsner Urquell Master Bartender, kde si vyzkoušejí, jak správně načepovat pivo plzeňského typu, a získají cenné informace o pivu od úřadujícího mistra světa v čepování Lukáše Svobody a dalších finalistů světové soutěže výčepních Pilsner Urquell Master Bartender. Nejlepší z nich pak vzejdou 2x denně z finále soutěže, ze kterého si vždy první tři odnesou výhry v podobě piva Pilsner Urquell.

Na ty, kdo si budou chtít plzeňský ležák vychutnat ze skla a v klidu s nádherným výhledem na Karlův Most a Pražský hrad, čeká kavárna na plovoucím pontonu vedle Střeleckého ostrova. A golfoví/sportovní nadšenci mají na Kampě k dispozici golfový trenažér a minigolf od Pilsner Urquell.

„Festival United Islands považujeme za špičku mezi hudebními festivaly, jsem proto rád, že se náš prémiový ležák Pilsner Urquell stal jeho partnerem a společně s pivními speciály Master také pivem celého festivalu. Náročné hudební i pivní fajnšmekry určitě dokážeme našimi pivy plně uspokojit,“ říká Karel Kraus, manažer značek Pilsner Urquell a Master.

Pilsner Urquell také pro všechny návštěvníky zajistí na festivalu wifi s pokrytím Střeleckého ostrova i Kampy, navíc s možností zdarma si stáhnout do chytrých telefonů zcela novou navigační aplikaci Pilsner Urquell Navigátor. Ta umožní uživateli vyhledat restauraci s pivem Pilsner Urquell v zadané lokalitě nebo v okolí místa, kde se uživatel právě nachází.

Pivní speciály Master budou mít v sobotu svou vlastní scénu v klidné části festivalu na Střeše Jazz Docku u Dětského ostrova, která se bude jmenovat Master Frivol Battle. Návštěvníci zde budou mít možnost ochutnat speciál Master ve všech třech variantách – Zlatý, Polotmavý a Tmavý – a odpočinout si v tamější Master Relax zóně. Na této scéně proběhnou improvizační hudební souboje přihlášených muzikantů z řad kapel vystupujících na United Islands. Diváci pak určí, kdo z těchto interpretů získá v odpoledním finále titul Master a hlavní cenu v podobě piva věnovanou Plzeňským Prazdrojem.

„Spolupráce na festivalu s našimi partnery je naprosto klíčová a dobré pivo k hudebnímu festivalu prostě patří. První volba padla na Pilsner Urquell, který má skvělý zvuk doma i venku, což je pro nás samozřejmě důležité, neboť našeho festivalu se účastní také velký počet hudebních fanoušků ze zahraničí,“ zdůrazňuje ředitel festivalu United Islands Martin Voňka.

Tradiční pražský hudební festival United Islands již po osmé vytvoří z historického centra Prahy rozsáhlou festivalovou zónu. V oblasti mezi Žofínem, Střeleckým ostrovem, Dětským ostrovem a Kampou vyroste 5 hlavních scén, na kterých vystoupí více než 100 kapel z 15 zemí. Letošní ročník festivalu United Islands do Prahy pozval hvězdy britské elektronické scény Audio Bullys, španělskou kultovní kapelu La Troba Kung Fu nebo ska punkový objev Russkaja. Českou scénu budou reprezentovat cenami ověnčení Republic of Two, Dva nebo Prago Union. Pořadatelé festivalu očekávají obdobnou návštěvu jako v minulých letech, která činí cca 30 tisíc lidí – fanoušků, kteří podporují myšlenku festivalu zdarma v centru Prahy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/988%22%3EPilsner

Plzeňský Prazdroj, který spolupracuje s cca 70 % velkých hudebních festivalů v České republice, připravuje pivo i na letošní sérii 85 připravovaných velkých akcí i více než 200 menších hudebních akcí. Největší zastoupení bude mít pivo Gambrinus, ale také ležák Pilsner Urquell uzavře letošní hudební sezonu na vyhlášeném Pilsner Festu 26. -27. srpna.

Nejčastěji se na hudebních festivalech prezentuje značka Gambrinus, letos uhasí žízeň návštěvníků 80 velkých hudebních akcí. Gambrinus spolupracuje s některými vyhlášenými festivaly již dlouhá léta. Například s třineckou Nocí plnou hvězd se spojil již v roce 1995 a patří k ní dodnes.

„Vedle obvyklé podpory velkých hudebních festivalů jako United Islands v Praze doprovodíme již tradičně také letní i podzimní turné skupiny Tři sestry, která letos vstoupí do Beatové síně slávy. Navíc frontman Lou Fanánek vystupuje letos v kostýmu Pan pivo, to je parádní záležitost. Naše pivo bude i na dalších hudebních akcích, například an koncertech v nádherném areálu Lokte nad Ohří či na Buchlovském létě,“ říká Vladimír Kleisner, manažer Plzeňského Prazdroje, který má tuto oblast v Prazdroji na starost.

Na akcích s návštěvností až několik desítek tisíc lidí se vyčepuje několik set hektolitrů piva, což klade velké nároky na zajištění stanů, výčepů a udržení odpovídající kvality piva. Prazdroj proto řeší na základě reálné situace mimo jiné i s pořadateli optimální uskladnění piva, aby se dostalo k návštěvníkům v co nejlepší kondici. Správné rozvržení umístění výčepů musí odpovídat předpokládané návštěvnosti. Množství sudů a výčepů kalkuluje Prazdroj podle zkušeností z minulých let. Skladba nabídky piv je sestavena podle programu, atraktivity účinkujících skupin a hudebního žánru, ale také podle místa konání. Zajímavostí je, že se pracuje s poměrně aktuálními předpověďmi počasí, které ovlivňují nejen množství piva, ale také skladbu nabídky.

Na největších a nejnavštěvovanějších festivalech je k dispozici až dvě stě výčepních kohoutů. V případě potřeby, kdy by například došlo k termínové kolizi dvou velkých festivalů, by Prazdroj mohl čepovat současně z téměř 500 výčepních kohoutů. Dobrý servis a odbornou znalost proto chválí také pořadatelé festivalů. „S Plzeňským Prazdrojem spolupracujeme od začátků festivalu a jsme s jeho přístupem velmi spokojeni. Důležitou roli hraje také technické zázemí pro tyto akce, které, dovoluji si tvrdit, má Prazdroj nejlepší mezi všemi pivovary,“ uvedl ke spolupráci s pivovarem hlavní organizátor festivalu Benátská noc Pavel Mikez.

Díky tomu například na loňském Pilsner Festu, jedné z největších západočeských open-air hudebních akcí, zvládli bez problému vyčepovat rekordních 150.000 piv.

Piva ve stanech Plzeňského Prazdroje se letos celkem objeví přibližně na 300 akcích, s předpokládanou návštěvností 1,5 milionu návštěvníků a odhadovanou výtočí 19 tisíc hektolitrů piva včetně nealkoholického Birellu. Pro letošní sezonu Prazdroj opět počítá s využitím speciálních tepelně izolovaných pivních cisteren, především na opravdu velkých akcích typu Masters of Rock ve Vizovicích. Na všech těchto akcích bude pivo čepovat výhradně personál pořadatele či firem, které zajišťují gastroservis.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/987%22%3EPrazdroj

Šestý ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender přešel z úvodní části k sérii čtyř regionálních kol. Barmani a výčepní plzeňského ležáku dnes změřili své dovednosti v Plzni v pivovaru Plzeňského Prazdroje. Vítězem se stal Ronald Steiger z penzionu V Lukách z Dlouhé Vsi u Sušice. Právě vítěz klání a další čtyři nejlepší si zajistili postup do celostátního kola, které se uskuteční v Plzni 4. srpna. Celkově v Plzni soutěžilo 24 výčepních, z toho tři ženy.

„Měl jsem značnou trému. Přítelkyně, která mi tady držela palce, říkala, jak moc to na mě bylo poznat… Možná to poznala i porota,“ usmíval se vítěz regionálního kola Ronald Steiger. „Základem je udělat u toho i trochu show, nejlepší pivo na světě, kterým je Pilsner Urquell, i takhle nabídnout, umět ho prezentovat. Host se musí cítit dobře,“ dodal ke svému dnešnímu úspěchu Ronald Steiger, který se regionálního finále soutěže zúčastnil potřetí a po loňském 2. místě se dočkal vítězství.

Plzeň přivítala nejlepší výčepní nejen ze západních, ale i části severních a jižních Čech. Další regionální kola proběhnou v tomto týdnu v Praze, Benešově a Brně. I z nich postoupí vždy pět nejúspěšnějších. Společně tak utvoří elitní dvacítku, která se utká v Plzni 4. srpna v národním finále. S titulem Pilsner Urquell Master Bartender České republiky získá vítěz pivo na rok zdarma a také možnost uvařit si společně se sládkem Václavem Berkou vlastní várku piva do své provozovny. Hlavní výhrou je ale samozřejmě možnost utkat se o celkový triumf v mezinárodním finále, které se koná letos na začátku října v Plzni a Praze.

„V plzeňském regionálním kole nás nejvíce zaujal Ronald Steiger, který prokázal ohromné charisma a podal jasný důkaz o tom, že Pilsner Urquell se nechá nádherně čepovat i v malém penzionku v obci s několika stovkami obyvatel,“ komentoval průběh soutěže v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodal: „Pilsner Urquell Master Bartender je soutěž pro všechny ctižádostivé výčepní, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal skutečný mistr, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo, ale také charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj a znalosti správné péče o pivo.“

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2011 se přihlásilo celkem 320 českých výčepních a barmanů. Ještě před regionálními koly proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Do každého regionálního kola postoupilo vždy cca 30-35 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender všem zájemcům otevírá nové možnosti. Titul nejlepšího výčepního je prestižní nejen pro jeho nositele, ale je i přínosem pro restauraci, kde jeho majitel působí. Prokazatelně zvedá tržby a zajišťuje zájem veřejnosti. Soutěž je výzvou také pro ženy. V loňské konkurenci dalších 250 výčepních z Čech, Moravy a Slezska se v národním kole probojovala na druhé místo Jana Zachariášová z brněnského VŠK Terč, a svým úspěchem vyvrátila předsudky, že je výčepnictví ryze mužskou záležitostí.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/981%22%3ERegion%C3%A1ln%C3%AD

Unikátní třináctistupňové pivo neobvyklé červené barvy se právě stáčí do sudů, aby včas našlo cestu do celkem 2500 restauračních zařízení v Čechách i na Moravě. Už podruhé sváteční pivo k oslavě slunovratu navařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. A jak je v případě jeho speciálů zvykem, receptura je přísně střeženým tajemstvím. Pípy se Svatojánským pivem se roztočí na jediný den v roce 24. června.

Specifickou chuť a vůni i neobvyklou barvu pivo získává rubínový speciál z extraktu několika druhů bylin. „Inspirace pochází z pohanských oslav letního slunovratu. Toto období prý bylinám dodává magickou sílu. Lidé tehdy Svatojánskou noc z 23. na 24. června oslavovali jako plnou lásky a kouzel. Považovali ji za magickou, plnou zázraků, tajemna a nadpřirozených úkazů. Staří Keltové šli ještě dále. Speciální pivo muselo obsahovat nejen ty správné byliny. Aby získalo skutečně kouzelnou moc, musely je vařit vnadné ženy,“ vysvětluje poutavě svou inspiraci Petr Hauskrecht.

Svatojánské pivo má krásnou rubínovou barvu, plnou sametovou chuť se středně silným řízem. Vyznačuje se dále vyšší hořkostí, kterou nenapodobitelným způsobem podtrhuje příchuť použitých bylinek. „Unikátnost piva tkví v tom, že je pravděpodobně jako jediné na světě zbarveno čistě přírodními produkty bez jakýchkoli syntetických přísad,“ konstatuje Petr Hauskrecht. Kromě výtečné chuti je ale i zdravé. „Svatojánské pivo má díky bylinám vysoký obsah antioxidantů. Ty jsou známé pozitivním vlivem na organismus, protože likvidují volné radikály, považované za potenciální karcinogeny,“ říká Petr Hauskrecht.

Svatojánské pivo se vařilo klasických způsobem na dva rmuty. Hlavní kvašení proběhlo v otevřených kádích a trvalo osm dní. Dále pivo dozrávalo v ležáckém sklepě při teplotě 2 stupně Celsia po šedesát dní. Dlouhým zráním svatojánské pivo získalo lahodný říz, vyváženou chuť a typický buket. K výrobě piva byly použity nejkvalitnější suroviny včetně jemného aromatického chmelu z oblasti Žatce, což mu dodává jemnou hořkost s výrazným chmelovým aroma.

Celkem letos ve Velkém Březně vyrobili 3000 hektolitrů Svatojánského piva, které se v sudech rozvezou do 2500 hospod. Do Čech se distribuuje 1400 hektolitrů, na Moravu 1600 hektolitrů. Štamgasti pivo ve svých oblíbených hospodách najdou snadno: budou označeny samolepkami na dveřích i plakáty. Stojánky na stolech nabídnou hostům k přečtení zajímavé informacemi o tom, co vlastně z orosených půllitrů pijí. Seznam všech restauračních zařízení, kde se bude Svatojánské pivo točit, lze vyhledat na webových stránkách www.svatojanskepivo.cz.

Zdroj: Heineken Česká republika

http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2011/295

Celkem sedm cen na prvních třech místech. To je skvělá bilance pivních značek z portfolia společnosti Heineken Česká republika z prestižní degustační soutěže Pivo České republiky 2011, která se v tradičním červnovém termínu uskutečnila v Českých Budějovicích. Heineken se tak na soutěži stal neúspěšnější výpravou ze všech zúčastněných.

Zlatou medaili si z Budějovic odvezly celkem tři značky. Hned první den soutěže bodoval Hostan Naše Pivko, a to v kategorii světlých výčepních piv. Hostan Naše Pivko obstál v silně obsazené kategorii světlých výčepních piv, v níž degustátoři posuzovali na třicet vzorků.

Druhé zlato putovalo do Brna. Ležák Starobrno vyhrál v kategorii Světlý ležák Premium. „Těší nás, že náš Ležák Starobrno vyhrál v kategorii Světlý ležák Premium, kterou si nejvíc cení pivaři i odborníci. Pivovary do této kategorie posílají vždy to nejlepší, co mají a co mohou nabídnout,“ komentoval vítězství piva Tomáš Pluháček. Současně podotkl, že ho těší úspěch v tak velké konkurenci ostatních pivovarů. „Úspěch je o to cennější, že letos byla kategorie prémiových ležáků hojně obsazena. Sešlo se v ní na třicet vzorků, které o vítězství soupeřily,“ dodal Tomáš Pluháček. Ležák Starobrno je podle něj plné pivo s vyváženou hořkostí a příjemným řízem, které se velmi dobře pije.

Do třetice se z prvního místa radovali pivovarníci ve Velkém Březně. Na zlatou medaili mezi dvaadvaceti přihlášenými pivy dosáhl čtrnáctistupňový světlý ležák Březňák, a to v kategorii světlých speciálních piv. Březňák je uleželý speciál s vyšším obsahem alkoholu s plnou chutí a hořkostí a sytou zlatou barvou. Vítězstvím ve své kategorii se nechlubí poprvé, v dřívějších letech se mu podařilo bodovat na řadě prestižních degustačních soutěžích - rovněž na Pivu České republiky v Českých Budějovicích, Pivní pečeti v Táboře i Dočesné v Žatci.

Dvě druhá místa patří značkám Hostan a Březňák. Hostan Hradní se radoval z druhého místa v kategorii světlých ležáků. Na druhém místě skončilo i tmavé pivo. Březňák tmavý výčepní se vaří v pivovaru ve Velkém Březně.

Dvě značky se radovaly z bronzových medailí. V kategorii světlých ležáků degustátoři ocenili Zlatopramen 11. S prázdnou neodešel ani Královský pivovar Krušovice. Jeho Krušovice Černé byly třetí mezi tmavými výčepními pivy.

Celkové výsledky zhodnotil sládek pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč, který soutěž přímo v Českých Budějovicích sledoval a na sobotním slavnostním večeru přebíral všechna ocenění Heinekenu. „Z výsledků máme obrovskou radost, protože jsme se stali nejúspěšnější výpravou. Ukázali jsme, že naše společnost zejména ve světlých pivech dominuje,“ komentoval výsledky soutěže Pivo České republiky 2011 Michal Rouč.

Degustační soutěž Pivo České republiky 2011 je nedílnou součástí Slavností piva, které se každoročně začátkem června konají na českobudějovickém výstavišti. Letošní ročník byl patnáctý v řadě. Soutěž probíhá pod záštitou ministra zemědělství, hejtmana Jihočeského kraje a primátora Českých Budějovic. Pořadatelem degustační soutěže je Výstaviště České Budějovice ve spolupráci s firmou REVEL, produkční agenturou Alois Srb Tábor. Letos se soutěžilo v celkem 17 kategoriích, do nichž se přihlásilo 52 pivovarů s 261 vzorky piv. Vesměs šlo o pivovary tuzemské, ze zahraničí se účastnily pivovary ze Slovenska a Běloruska. Vysoký počet přihlášených piv potvrzuje vysokou kvalitu soutěže. Degustace byly anonymní, prováděli je kvalifikovaní odborníci z pivovarů z České republiky i ze Slovenska.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Na vyhlášené gourmetské akci Prague Food Festival se letos vypilo rekordních 6 662 litrů piva, Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, tak vyhrál sázku, kterou uzavřel s pořadatelem festivalu Pavlem Maurerem. Ten proto bude „za trest“ 27. srpna čepovat pivo návštěvníkům Pilsner Festu v Plzni.

Pavel Maurer a Václav Berka se 23. května v Lokálu na Malé Straně vsadili o to, kolik se na Prague Food Festivalu vypije piv. Pavel Maurer nevěřil, že se vypije více než 5 350 litrů piva, zatímco Václav Berka předpokládal, že na Prague Food Festivalu padne hranice 5 500 litrů piva. Celkový součet nakonec zněl 6 662 litrů, respektive 22 206,7 třetinkových sklenic, ve kterých se na festivalu podávala piva Pilsner Urquell, Master a Birell.

Pokud by prohrál Václav Berka, musel by na letošním Pilsner Festu uvařit a naservírovat jednu ze specialit restaurace Lokál, které předvedl na Prague Food Festivalu ve svém výstupu o párování vybraných pokrmů s prémiovými pivy. Nyní však Pavla Maurera čeká úkol zhostit se na Pilsner Festu role výčepního a návštěvníkům srpnového plzeňského festivalu načepovat a odprezentovat plzeňské pivo, pochopitelně pod přísným dohledem Václava Berky.

„Nepředpokládal jsem tak vysoké číslo. Přece jen je návštěvnost na festivalech do určité míry dána předpovědí počasí, které nám letos jeden den příliš nepřálo. Návštěvnost i rekord mě příjemně překvapily, takže se rád na Pilsner Festu ujmu pípy. V čepování piva mám ještě určité rezervy, takže beru prohru především jako příležitost přiučit se něčemu novému,“ uvedl Pavel Maurer, pořadatel Prague Food Festivalu.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/980%22%3ES%C3%A1zku

Plzeňský Prazdroj vydává u příležitosti červnového Dne otců limitovanou edici 34 tisíc litrových retro lahví klasiky mezi českými ležáky značky Pilsner Urquell. Zájemci tak mohou zakoupit sběratelsky hodnotnou láhev v dárkovém balení jako poděkování svým otcům.

Značka Pilsner Urquell vychází z tradičních hodnot a v duchu této filozofie podporuje i oslavy Dne otců. Ztotožňuje se s myšlenkou, že je správné vyjádřit úctu a poděkovat svým otcům za jejich dosavadní péči a lásku, kterou je nyní načase oplatit vhodnou pozorností.

Limitovaná série jednolitrových lahví světlého ležáku Pilsner Urquell svým designem odkazuje k první polovině 20. století. Lahev označená pečetí a etiketou inspirovanou rokem 1931 je uzavřena tradičním uzávěrem a bude samostatně zabalena ve speciální dárkové krabičce s nápisem Den otců. „Retro styl limitované edice je plně v souladu s tradicí značky Pilsner Urquell a především odpovídá myšlence Dne otců – podtrhuje vzpomínku na to, co pro nás naši otcové v minulosti udělali a za co jim můžeme drobným dárkem poděkovat,“ uvádí Karel Kraus, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Na 30 tisíc retro lahví z limitované edice poputuje do hypermarketů Globus, Albert, Interspar a Tesco, kde si je mohou zájemci zakoupit již v těchto dnech, přičemž doporučená cena je 109,90 Kč. Další čtyři tisíce kusů je určeno pro spotřebitelskou soutěž cílenou na návštěvníky vybraných hospod a restaurací, která vyvrcholí právě na tento svátek, jenž letos připadne na 19. června, 400 vylosovaných výherců získá jako dárek právě lahev z limitované edice.

Podobná retro láhev Pilsner Urquell slavila velký úspěch na předvánočním trhu. I současná edice ke Dni otců je unikátní sběratelskou příležitostí, které osloví nejen milovníky piva Pilsner Urquell, ale také ty, kteří sbírají předměty s pivní tématikou.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/979%22%3EPilsner

Čtrnáctistupňové pivo Březňák vyráběné koncernem Heineken ve Velkém Březně na Ústecku zvítězilo v kategorii světlých speciálních piv na degustační soutěži Pivo České republiky. Celkem si značky Heinekenu ze soutěží odvezly sedm medailí, vysoká umístění vybojovali tmavý Březňák i Zlatopramen.

Zdroj: Právo

http://pravo.novinky.cz/p134n11j.php

Ve finančním roce končícím 31. března 2011 dosáhl Plzeňský Prazdroj tržeb z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb ve výši 14,559 mld. Kč. Zisk před zdaněním činil 4,180 mld. Kč*. Hospodářské výsledky společnosti ovlivnilo zvýšení spotřební daně z piva, které vstoupilo v platnost v lednu 2010, a také pokračující nepříznivé ekonomické podmínky. I přesto Plzeňský Prazdroj nadále významně přispívá českému hospodářství a za dvanáct měsíců odvedl na daních 4,7 mld. Kč a investoval do rozvoje regionů celkem 53,8 mil. Kč.

Hlavní ukazatele:

Tržby z hlavních činností poklesly o 5,5% na 14,559 mld. Kč

Zisk před zdaněním poklesl o 10,8 % na 4,180 mld. Kč*

Plzeňský Prazdroj i nadále významně přispívá české ekonomice:

Odvody na daních ve výši 4,7 mld. Kč řadí Plzeňský Prazdroj mezi 11 největších firemních plátců daní v Česku**

Za posledních 12 měsíců investoval Plzeňský Prazdroj 53,8 mil. Kč do rozvoje regionů***

Obrat obchodní spolupráce s dodavateli dosáhl 5,9 mld. Kč, přičemž 87% objemu finančních prostředků pochází ze spolupráce s českými dodavateli ***

Komentář Douga Brodmana, generálního ředitele Plzeňského Prazdroje:

„Pivovarnictví má v české kultuře a české ekonomice významnou roli. V posledních dvou letech byl celý český trh s pivem výrazně ovlivněn obtížnými podmínkami. Jedním z nejvíce negativních vlivů bylo zvýšení spotřební daně z piva v době složité ekonomické situace. Toto daňové opatření naprosto nesplnilo očekávání vlády a negativně poznamenalo další rozvoj i investiční možnosti pivovarského sektoru.

Přestože se tyto tržní podmínky promítly do našich výsledků za uplynulý finanční rok, pokračovali jsme v investicích nejen do našich pivovarů a značek, ale také do rozvoje regionů, ve kterých působíme. V budoucnu se i nadále zaměříme na rozvoj našich pivních značek, zvyšování dovedností našich zaměstnanců a vytváření těch nejlepších pivních zážitků pro naše spotřebitele.”

*Tento výsledek nezahrnuje mimořádné jednorázové účetní položky.

**Součet daní zahrnuje daň z příjmů právnických osob, DPH, spotřební daň, daň z nemovitostí a silniční daň.

***Zdroj: Měření nevládní organizace Byznys pro společnost, Standard odpovědná firma

POZNÁMKA: Finanční výsledky uvedené v této zprávě nejsou, v souladu s českými právními předpisy, auditovány vzhledem k odštěpení obchodní jednotky European Imports probíhající v rámci daného finančního roku.

Zdroj: Prazdroj.cz

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/977%22%3EPlze%C5%88sk%C3%BD

Na podobném principu jako chlazení piva v pivovaru funguje systém chlazení plochy na bruslení. I proto se rekonstrukce kluziště olomouckého zimního stadionu ujme na první pohled zvláštní "opravář" - litovelský pivovar.

Druhou příčinou je fakt, že společnost PMS, pod níž litovelský pivovar spadá, je vlastníkem budovy i zařízení zajišťujícího výrobu ledu hale. Výměna zastaralého zařízení a rekonstrukce objektu, sousedícího s městským stadionem, se uskuteční ve dvou fázích a přijde asi na deset milionů korun.

Uskuteční se přitom bez ohledu na to, zda se město rozhodne pro stavbu úplně nového zimního stadionu, nebo pro rekonstrukci toho stávajícího. Tuto volbu přitom olomoucká radnice řeší už delší dobu, nemůže se totiž se PMS domluvit na ceně pozemků, které potřebuje odkoupit, aby mohlo stadion přebudovat na moderní halu i s druhou ledovou plochou pro veřejnost.

"Než město dojde k definitivnímu rozhodnutí, zda bude opravovat či stavět na zelené louce, je nezbytné opravit samotnou budovu strojovny i vnitřní technologie chladícího zařízení," popsal za společnost PMS Miroslav Koutek.

Provádění oprav letošní bruslařskou a hokejovou sezonu neovlivní, protože má probíhat tak, aby se stihla plocha zamrazit. Výměny se dočkají čpavkové kompresory, kondenzátor, ventily i části potrubí. Nové moderní technologie navíc budou úspornější.

"Zařízení bude automatické a může zabezpečit chod stadionu i do budoucna," vysvětlil Koutek. Práce začnou v nadcházejících týdnech a skončí během podzimu. "Akce je naplánovaná tak, aby byl led k dispozici přesně podle toho, jak sportovci potřebují trénovat na příští ligový ročník," zaručuje primátor Martin Novotný.

Zdroj: iDnes.cz

http://olomouc.idnes.cz/kluziste-se-chladi-podobne-jako-pivo-zimni-stadion-tak-opravi-pivovar-1eg-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110607_1598815_olomouc-zpravy_stk

Projekt Pijte s mírou slaví roční narozeniny. Inspirací pro lokální informační kampaň, kterou právě před rokem spustila společnost Heineken Česká republika, se stalo oblíbené a okřídlené rčení většiny Čechů, které ovšem vždy nemusí korespondovat se skutečností: pijte s mírou! Kampaň s řadou novinek bude pokračovat i v letošním roce.

Projekt odstartoval právě před rokem spuštěním webových stránek www.pijtesmirou.cz. Odkazy na kampaň dále spotřebitelé v průběhu roku nacházeli na všech obalech výrobků společnosti Heineken Česká republika. Na webových stránkách se představil kreslený hrdina Míra, který se v krátkých komiksových příbězích s návštěvníky webu dělil o zkušenosti s pitím alkoholu. Téměř tisícovka fanoušků si Míru našla také na globální sociální síti Facebook.

„Projektem jsme chtěli oslovit širokou veřejnost a propagovat zodpovědnost v přístupu k pivu. Jako výrobce alkoholických nápojů si uvědomujeme, jaké celospolečenské i individuální následky může nezodpovědná konzumace mít,“ konstatuje PR manažerka společnosti Heineken Česká republika Kateřina Beute. Sympatická postavička jménem Míra na webu nenásilně a vtipně vštěpuje základní zásady rozumné konzumace, například kdy, kolik a při jaké příležitosti alkohol pít.

Webové stránky Pijte s Mírou přinášejí v komiksech a v sekcích Mírova škola a Dvě pro zdraví informace o alkoholu jako takovém, o výrobě piva a účincích na lidský organismus. V rubrice Pivo a aktuality se návštěvníci webu dozvědí, kdy se pití piva vyvarovat.

Projekt Pijte s mírou si pro letošní rok připravil několik novinek. Návštěvníci webu se mohou těšit pravidelný „přísun“ článků, které budou publikovány i na Facebooku. Letos se dále chystají i dvě spotřebitelé soutěže o věcné ceny, které budou vyhlašovány na homepage a za pomoci Facebooku.

Pijte s mírou nadále poběží i na sociální síti Facebook. Kromě Mírových komentářů a doporučení, si zde uživatelé přečtou pravidelné týdenní příspěvky na aktuální témata. Samozřejmostí je i otevřená diskuse fanoušků Míry.

Zdroj: marketingové noviny

http://www.marketingovenoviny.cz/?Action=View&ARTICLE_ID=9933

Tento týden začíná hlavní část marketingové podpory poslední novinky v portfoliu značky Staropramen – osvěžujícího piva s chutí citrónu a nízkým obsahem alkoholu Staropramen Cool Lemon. Kampaň „Uhas žízeň Lemonem“ startuje přesně tři týdny po zahájení distribuce, která zahrnuje jak segment retail, tak segment gastro.

“Pro podporu novinky Staropramen Cool Lemon jsme na úvod léta připravili mix launch aktivit relevantních pro cílovou skupinu, kterou jsou především mladí dospělí spotřebitelé a ženy. Zahrnuje on-line komunikaci, cílenou ATL kampaň, ochutnávkovou roadshow, promo na letních akcích i v obou prodejních kanálech retail i gastro,“ popisuje Martin Bořil, manažer inovací společnosti Pivovary Staropramen.

Kampaň "Uhas žízeň Lemonem" je typickou produktovou kampaní podporující hlavní atributy nového piva - osvěžení a nížší obsah alkoholu. „Věříme, že jednoduchý koncept se Staropramen Cool Lemon hasiči a hasičkami žízně vytvoří velmi rychle povědomí u cílové skupiny,“ říká ke kampani Bořil.

Během tohoto týdne startuje televizní kampaň s 20 vteřinovým spotem. Kreativa kampaně je dílem agentury Young&Rubicam. Spot vznikl v produkci společnosti Dawson a režisérem Janem Zajíčkem. Média naplánovala a nakoupila agentura Universal McCann.

V této fázi televizní spoty doplní kampaň v rádiích a velká ochutnávková roadshow se čtyřmi týmy hasičů žízně, která projede napříč celou Českou republiku. Roadshow zajišťuje agentura Gate.

Staropramen Cool Lemon rozšiřuje pivní kategorii a měl by být všude tam, kde lidé hledají letní osvěžení. Uhasí žízeň na plážích, bude zpestřením na letních party, obohatit může také grilování či osvěží jen tak v parném odpoledni ve stínu slunečníku. Bude se prodávat v půllitrových lahvích a plechovkách, a to nejen v segmentu retail, ale doplněn originální sklenicí také v segmentu gastro.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Turnaj ve vodním fotbale na nafukovacím hřišti, premiéra osmnáctistupňového piva Hostan Silák, spousta kvalitní hudby i závěrečný ohňostroj. Přesně tak budou vypadat tradiční Pivní slavnosti Hostan, které se už tento pátek uskuteční ve Znojmě. Podvacáté v řadě.

Pivní slavnosti Hostan jsou velmi lákavou tradiční kulturní i zábavní akcí. Stejně jako v předchozích několika letech se budou konat přímo v centru Znojma na Masarykově a Horním náměstí. Vloni se na slavnosti přišlo podívat kolem deseti tisíc návštěvníků. „Kulisy historického jádra města dodávají celé akci slavnostní nádech,“ konstatuje Silvie Jacquesová ze společnosti Heineken Česká republika, do jejíhož portfolia značka Hostan patří.

U příležitosti nadcházejících slavností letos značka Hostan připravila atraktivní novinku. Na Horním náměstí vyroste nafukovací hřiště pro netradiční disciplínu, H2O Fotbal Cup. Lítého klání na vodě se zúčastní týmy štamgastů z oblíbených hospod na Znojemsku. „Hrát budou čtyřčlenné týmy. Vítězům předáme pět sudů piva a budou si moci uspořádat párty ve své domovské hospodě,“ přiblížila neobvyklou soutěž Silvie Jacquesová.

Kromě podívané se všichni návštěvníci mohou pochopitelně těšit na Hostan Hradní, řidiči budou mít k dispozici nealkoholické Fríí. V pivních stanech i u stánků se dále bude točit nové třináctistupňové nefiltrované pivo Hostan, které se ve vybraných restauračních zařízeních na Znojemsku a Třebíčsku prodává přibližně čtrnáct dní. Návštěvníci budou mít dále k dispozici všechny druhy limonády ZULU včetně nové příchutě Malina. Při loňském ročníku znojemských slavností se prodalo 85 hektolitrů piva.

Absolutní novinkou, kterou mohou návštěvníci ochutnat v premiéře vůbec poprvé, je luxusní osmnáctistupňové světlé pivo Hostan Silák. Omezené množství nového speciálu se do sudů stáčelo počátkem tohoto týdne. „Světlý Hostan Silák se představí právě na Pivních slavnostech Hostan. Pak se bude nabízet i v restauračních zařízeních, ale jen do vyprodání zásob,“ dodala Silvie Jacquesová.

Bohatý bude jako každoročně i hudební program. Postarají se o něj Anna K., skupiny Čechomor, Wohnout, Visací zámek a Tublatanka. Před desátou večer se všichni mohou těšit na tradiční ohňostroj.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Pivovar Stella Artois je světově proslulý výrobce piva v Belgii . Leží v severní části země, ve městě Lovaň (Leuven) , asi 25 km východně od Bruselu . Pivovar v současnosti exportuje do více než 80 zemí světa. Vlastníkem pivovaru je koncern InBev.

Historie

Pivovar Stella Artois vznikl v roce 1366 pod jménem pivovar De Horn a již v 16. stol. se Pivovar Stella Artois stal jedním z klíčových podniků města Lovaň. Jméno Artois je s názvem pivovaru poprvé spojováno v roce 1717, kdy se zdejším sládkem stává Sabastien Artois. Ještě několik generací se střídali ve vedení pivovaru potomci tohoto slavného jména. Zkušenosti s vařením piva se tak dědily z otce na syna. Tak se do názvu dostalo jméno Artois i když se souběžně používá i označení Horn.

Slovo Stella pochází z latiny a znamenat slavný, hvězdný. Pivovar Stella Artois jej poprvé použil v roce 1926 u výročního vánočního piva. Během let se „hvězdné pivo“ stalo známé po celém světě.

Praktické informace

Pivovar Stella Artois je pro návštěvníky otevřen od úterý do soboty, první prohlídka začíná v 9:00 hod, poslední v 19:30 hod. Exkurze trvá asi hodinu a je spojena s ochutnávkou piva. Pro osoby mladší 18 let je pouze s ochutnávkou nealkoholických nápojů. Standardní cena vstupného je € 6 za osobu starší 12 let.

Okolí

V okolí se nachází například Scherpenheuvel zhruba 22 km, Lovaň zhruba 0.9 km, Brusel zhruba 24 km, Královský palác Brusel zhruba 24 km, Královský zámek Brusel zhruba 25 km, ZOO Muizen zhruba 18 km, Muzeum komiksového umění zhruba 24 km, Botanická zahrada Lovaň zhruba 1.4 km, Koninklijke Musea voor Schone Kunsten van België zhruba 25 km, Palais Stoclet zhruba 21 km

Zdroj: Tixik.com

Praha je nejpopulárnější destinací evropských pivařů. Vyplývá to z průzkumu, který provedla jihoafrická pivovarnická skupina SABMiller, která vlastní největší český pivovar Plzeňský Prazdroj.

Pro Prahu jako nejpřitažlivější pivní destinaci se vyslovilo dvacet procent respondentů z 12 evropských zemí. Druhý Amsterdam získal 13 procent a třetí Berlín 12 procent hlasů.

Naopak pro Čechy je nejoblíbenějším místem pro návštěvu hospod kromě Prahy Londýn a také Amsterdam a Dublin.

Cestování zahraničních pivařů do Česka podporuje i zájem o návštěvu plzeňského pivovaru. "Vloni ho navštívilo čtvrt milionu lidí z celého světa," řekl Lidovým novinám šéf SABMiller Graham Mackay.

Přestože Plzeňskému Prazdroji loni klesl domácí prodej o šest procent, nehodlá podle Mackaye v zájmu stimulace poptávky snižovat ceny. Prodej se bude snažit posílit zaváděním inovací, například tankového piva, a také piva stáčeného do PET lahví.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz