Společnost Pivovary Staropramen představí 13. září v den zahájení festivalu SmíchOff Summer projekt „Nech ty klíčky v kapse“, který spotřebitelům připomíná, aby po požití alkoholického nápoje nesedali za volant. Součástí projektu je jednak informační kampaň, připravena je však i atrakce, která umožní účastníkům toto téma bezpečně prožít. Jak se řídí „pod vlivem“ si budou moci vyzkoušet na vlastní kůži nejen návštěvníci festivalu. Tato část projektu totiž proběhne ve spolupráci s Městskou částí Praha 5 přímo na pěší zóně u metra Anděl.

Zájemce si nejprve nechá zamotat hlavu na mobilním trenažéru zvaném Aerotrim, což je konstrukce se třemi soustřednými kruhy, které obsluha postupně roztočí. Toto zařízení bylo původně vyvinuto pro kosmonauty pro simulaci stavu beztíže, zde však simuluje stav po požití alkoholu, tím že snižuje schopnost pohybové koordinace. Bezprostředně poté, co si zájemce nechá zamotat hlavu, usedne za volant automobilového simulátoru. Na vlastní oči tak uvidí, jak jsou jeho řidičské schopnosti sníženy oproti normálnímu stavu. Každý účastník této atrakce bude po jízdě na simulátoru obdarován poukázkou na služby společnosti DRINK SOS, která zajišťuje odvoz podnapilého řidiče i jeho vozu domů. Poukázku v hodnotě 200 Kč účastník samozřejmě může využít do budoucna, až někdy vyrazí za zábavou autem.

„Společnost Pivovary Staropramen jako zodpovědný výrobce chce upozorňovat na rizika plynoucí z nadměrné či nezodpovědné konzumace alkoholických nápojů. Jedním z témat, kterým se naše společnost dlouhodobě věnuje, je problém řízení pod vlivem alkoholu. Projekt „Nech ty klíčky v kapse“ má za cíl upevňovat povědomí spotřebitelů o rizicích spojených s konzumací alkoholu a řízení motorových vozidel, a nabádá, aby spotřebitelé neřídili poté, co popili. Ve spolupráci s partnerem DRINK SOS zároveň ukazujeme jednu z variant, jak se domů dostat bezpečně.“, říká Edita Šilhánová, ředitelka právního oddělení a korporátní komunikace společnosti.

Akce, kterou podpořila i Městská část Praha 5, proběhne v sobotu 13. září od 14 do 22 hodin na pěší zóně u metra Anděl a návštěvníci si jako připomínku mohou odnést pohlednice či balonky s logem „Nech ty klíčky v kapse“.

Vedle této zážitkové aktivity organizuje společnost Pivovary Staropramen ještě informační kampaň, která proběhne v září a říjnu v pražských restauracích a klubech, se objeví stejná výzva i ve formě plakátů a prosvětlených reklamních zařízení.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen | Foto: Strategie.cz

Když se dostala na svět oficiální informace, že Zimní stadion v Mladé Boleslavi neponese v této sezoně název “Zlatopramen Aréna“, bylo to nečekaná zpráva pro všechny. Nejen pro fanoušky. “I pro nás to bylo velké překvapení. Do poslední chvíle jsme byli ujišťováni, že společnost Drinks Union (vlastnící Zlatopramen) má zájem o další spolupráci,“ řekl Michal Koliáš (na snímku), ředitel společnosti BK Mladá Boleslav.

Ačkoliv byla se společností Drinks Union před dvěma roky podepsána tříletá smlouva, částečně muselo vedení řešit název mladoboleslavské arény už po vyhrané baráži o O2 extraligu. “Ze smlouvy pro nás vyplývaly určité povinnosti, reklamní plnění a další věci. Vzhledem k tomu, že jsme ale postoupili do extraligy a jedním z hlavních partnerů O2 ELH je Budvar, nebyli jsme schopní plnit některé body ze vzájemné smlouvy,“ přiznal Michal Koliáš.

“Okamžitě po postupu jsme vstoupili do jednání s Drinks Union, abychom se přesvědčili o tom, že to nebude problém a budeme moci dále pokračovat ve spolupráci. Šlo o to, že by tu nesmělo být jejich pivo a reklamy značky Zlatopramen uvnitř arény, ale název by dále zůstal. Byli jsme ujištěni druhou stranou: “Ano, máme o to zájem.“ Proběhlo i několik jednání,“ pokračoval ředitel společnosti.

Jak už to ale občas bývá, vyskytl se problém. “Přibližně 14 dní před zahájením sezony se měl podepsat dodatek smlouvy, který souvisel s postupem do O2 extraligy. V tom momentu nám zástupci Zlatopramenu oznámili, že se vstupem nového vlastníka do firmy, Heinekenem, došlo ke změně, nemůžou dodatek podepsat a tím pádem od smlouvy odstupují,“ líčil Michal Koliáš.

“Bylo to pro nás překvapení. Žili jsme v domnění a byli jsme ujišťováni, že Heineken o všem ví a také z jeho strany je zájem o naší arénu. Vždyť i jednání se v tomto duchu nesla. Bohužel tomu tak asi nebylo a těsně před začátkem sezony došlo k takovéhle situaci,“ dále řekl.

“Pro nás to znamenalo zásah do rozpočtu a museli jsme vzniklý problém řešit. Naštěstí jsme se domluvili se společností Metrostav, která projevila zájem o to, aby naše aréna nesla její jméno. Podepsali jsme smlouvu na tuto sezonu,“ uzavřel Michal Koliáš, ředitel společnosti BK Mladá Boleslav.

Zdroj: BK Boleslav.cz

Holandská pivovarnícka spoločnosť Heineken sa viac sústredí na konsolidáciu svojich akvizícií v strednej a východnej Európe ako na nákup ďalších pivovarov. Zisk podniku pred úrokmi a zdanením (EBIT) za prvý polrok 2008 dosiahol 177 miliónov eur (5,33 miliardy Sk), pričom stredo a východoeurópska divízia tretej najväčšej pivovarníckej spoločnosti na svete zaznamenala 12-% zníženie prevádzkového zisku.

Dôvodom boli podľa výkonného šéfa Heinekenu pre východnú Európu Nica Nusmeiera vysoké výrobné náklady, spomalenie ekonomík a nepriaznivé počasie. Heineken v priebehu posledných 12 mesiacov kúpil 11 pivovarov, vďaka čomu sa mu podarilo v 1. polroku zvýšiť predaj medziročne o 14 % na 1,76 miliardy eur (53,02 miliardy Sk). Teraz podľa Nusmeiera nastal čas konsolidovať tieto akvizície.

Konzumácia piva na vyspelých trhoch ako sú USA a západná Európa stagnuje, zatiaľ čo jeho predaj vo východnej a strednej Európe rastie v dôsledku zvyšovania kúpnej sily a tiež zmeny orientácie zákazníkov z vodky na pivo. V júli Heineken prevzal českú skupinu Drinks Union, ktorá vyrábala pivá Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický a v auguste rozšíril svoje impérium o bieloruský pivovar Rečica. Stredo a východoeurópska divízia, do ktorej patria aj pivovary v Rakúsku, Nemecku a Grécku, sa podieľa 42,5 % na celkovej produkcii skupiny Heineken.

Zdroj: Pluska.sk

Do čela Pivovarů Staropramen postavil belgický vlastník InBev poprvé po mnoha předchozích letech Čecha. Zbyněk Kovář od srpna řídí aktivity podniku doma i na Slovensku - ale odmítá, že by jeho jmenování bylo nějakým zlomem v personální politice firmy.

"Je pravda, že teď prosazujeme i na evropské úrovni ochranné označení "české pivo". Také je fakt, že domácí trh je specifický, stejně jako charakter zdejšího piva. Ale vrcholné manažerské posty se v InBevu podle národnostního klíče obsazovat nezačnou," říká.

HN: Jaký má vůbec smysl razit v Evropě pojem "české pivo"? Domácí štamgasti jsou na náš hořký mok zvyklí, ty přesvědčovat nemusíte. A většina Evropy a dalších zemí si zase s prominutím "na zadek" před českým pivem přece nesedne? Vždyť ve světě převládají jiné typy.

Určitě pojem českého piva nepodceňujte. Náš Staropramen, který doma považujeme za standard, má za hranicemi zaslouženou pověst prémiového piva. Pořád platí, že pivo z Česka má při vývozu zvuk vyšší kvality.

Receptura "českého piva" by nás neměla svazovat

HN: Jste tedy jednoznačně pro, aby Brusel uznával jedinečnost pojmu "české pivo"?

Určitě. Přinejmenším to nikomu neuškodí. S tím dovětkem, že by nás zároveň receptura "českého piva" neměla příliš svazovat. Potřebujeme v případě potřeby vařit pivo například i z dovozových surovin.

HN: Sám se označujete za milovníka piva. Jak se to pravé české ještě liší třeba od belgického - vedle větší hořkosti a tmavší barvy?

Je lépe pitelné. Zkrátka můžete vypít piv víc, protože v žaludku tak netíží. A má větší říz, což poznáte tak, že je v něm méně bublinek.

HN: Jenže dnes se spíš zdá, že na domácí trh se hrnou nejrůznější pivní speciality a tradice jde do ústraní.

Nástup novinek je nezadržitelný. I my prodáváme například dovozovou značku Stella Artois, a její odbyt se během posledních pěti let výrazně zvýšil. Ale domácí spotřeba našeho typu piva neklesá, a jeho export se naopak zvyšuje.

HN: Neobáváte se tedy, že za deset let nejrůznější speciály zaplaví zemi? Díky tomu, že si je oblíbili mladí lidé - a tradiční český pivař bude v menšině?

Samozřejmě - když u českého piva zaspíme, tak by takové nebezpečí hrozilo. Ale právě proto musíme hledat pořád nové cesty, jak tradiční pivo uplatnit. Počínaje už kulturou jeho podávání. Do otřískaného půllitru už rozhodně nepatří. Ale našim tradičním spotřebitelům pořád věřím. Neumím si představit, že po fotbale zajdou třeba na třešňové pivo.

HN: Nicméně, jak se třeba prosazuje nealko pivo nebo různé speciály?

Prodáváme nealko pod značkami Staropramen i Stella Artois. I když jde v celkovém objemu jen o jednotky procent, každoroční nárůst je citelný. I speciály se prosazují stále víc, třeba náš Granát.

Pro velké akvizice už na trhu prostor není

HN: Věříte nicméně, že tuzemské pivo si své pozice zachová. A jak může vypadat za deset let domácí pivní trh z pohledu firem? Budou tu ještě větší pivovary než dnes, doplněné jen minipivovary?

Domácí velká trojka, k níž patříme, už má zhruba 70 procent trhu. Tyto velké firmy mohou ještě nějaké pivovary koupit, ale pro velké transakce už prostor není.

HN: Proč ne? Zrovna váš vlastník InBev nedávno oznámil fúzi s dalším obrem, americkým koncernem Anheuser-Busch.

Ve světě k tomu jistě může dojít - ale ty největší pivovary v Česku už mají světové firmy rozebrány. My můžeme případně jen pocítit dopady globálního dění. Doma nám pak může vzniknout větší konkurence třeba tím, že se začnou spojovat menší firmy.

HN: Takové pokusy se dějí - ale mohou skutečně ohrozit pozice velkých hráčů?

Pivo je u nás regionální záležitost. Takže i menší lokální výrobci jsou pro nás skutečnou konkurencí.

Slad a energie tvoří dvě třetiny nákladů

HN: Kam až půjdou ceny piva? Co má na ně největší vliv? Třeba rostoucí ceny energií, jak si dnes stěžují prakticky všichni podnikatelé?

Cenu piva ovlivňuje v první řadě spotřebitel. Pak tu jsou samozřejmě ceny vstupů. To je pro nás hlavně slad a energie. Tyto dvě položky tvoří dvě třetiny nákladů na výrobu piva. A konečně o ceně rozhoduje efektivita firmy.

HN: Cena chmele tak významná není?

Chmel je jakési koření, jeho cena není tak rozhodující.

HN: Pivovary postupně stále zdražují. Letošní zvýšení cen zdůvodňoval šéf profesního svazu tím, že opět stouply ceny sladovnického ječmene. Ale podle údajů z plodinové burzy šly ceny naopak dolů.

Ještě nevíme, jak se letošní ceny surovin vyvinou. Ale přinejmenším v uplynulých dvou letech zároveň zdražovaly energie, slad, i chmel.

HN: Pokud by stálo pivo stejně u nás jako v Německu - ohrozí to české pivovarnictví?

Věřím, že i v takovém případě by lidé sáhli po českém. Ale je pravda, že lidé se také hodně dívají na cenu.

HN: Řezníci nebo mlékaři nahrazují leckdy kvalitní suroviny levnějšími, třeba bramborovým škrobem. Z čeho se vyrábí pivo, které stojí ve velkoprodejně třeba tři koruny?

Tady náhražky nejsou. Ale všechny suroviny v tak levném pivu jsou prostě málo kvalitní.

HN: Když chválíte českou tradici - proč se přitom prodává pivo třeba v PET lahvích?

Já se nestydím za to, že i my takové pivo prodáváme. Není nekvalitní, není tedy ani nejlevnější. A jsou zákazníci, jimž to vyhovuje.

HN: Vaším předchůdcem na ředitelském postu byl Turek Tunc Cerrahoglu - teď řídí celou střední Evropu. Staropramen si pod jeho vedením vedl úspěšně. Loňský prodej přesáhl 3,24 milionu hektolitrů, což byl rekordní výsledek. Můžete ho letos překonat?

Předpokládáme o trochu nižší růst než loni. Je to jak růstem nákladů, tak třeba i horší sezonou kvůli počasí. Případné akvizice nebo rozšiřování portfolia nikdy neříkáme dopředu. Ale jsme celkem spokojeni s tím, co máme. Naší hlavní strategií je teď takříkajíc "obracet každou korunu" tak, aby veškeré investice byly opravdu efektivní.

HN: To zní tak, jako by dříve efektivní nebyly?

Nastoupil jsem do firmy v roce 2000. Dříve jsme financovali některé projekty, kde se prostě návratnost neukázala. Teď musíme být mnohem obezřetnější.

Pivo vařit umíme - ale školíme se i u Brazilců

HN: Proč jste si v roce 2000 vybral právě firmu Staropramen?

Bylo v tom skutečně to, že mám rád pivo. Jsem ze Žatce, světoznámé chmelařské oblasti. Moje manželka je také odtamtud. A dokonce z význačné chmelařské rodiny. A pivo nám chutná oběma. Taky se mi líbila firemní kultura v tomhle pivovaru. Jednak manažeři procházejí nejrůznějšími funkcemi, aby si podnik osahali. Jednak se tu zachovávaly různé tradice. Třeba chov pstruhů v pivovarské nádrži, kteří kdysi měli hlídat kvalitu vody. Tradice se udržela jen s tou změnou, že pak pstruzi vždy o vánočních svátcích končili na talířích zaměstnanců, a k tomu se udělala speciální várka piva.

HN: Řízení firmy ale už asi není o tom, zda vám chutná pivo... Pomáhá vám přece jen nějak, že jste tuzemec?

Umíte jazyk, znáte místní prostředí - ale stejně se musíte pořád učit. My například můžeme cizince naučit, jak vařit dobré pivo. Ale abychom zjistili, jakým zákazníkům a jak máme prodávat určitý typ piva, na to jsme se jeli školit například ke kolegům z InBevu do Brazílie.

HN: Můj redakční kolega se nedávno ptal šéfa kutnohorského závodu tabákové firmy Philip Morris, zda mu nevadí, že vlastně v cigaretách prodává jedy. Neřešíte také takové dilema?

To, že máme s manželkou pivo skutečně rádi, je jedna věc. Ale máme také dítě, a tak pro nás kampaň o zodpovědné, rozumné konzumaci není prázdným heslem. Naše firma dává na tyto aktivity miliony korun. Ať už jde o kampaň "Nech ty klíčky v kapse" nebo další, které hlavně mládež odrazují od řízení auta po konzumaci alkoholu.

Žatecký rodák se zdá k pivovarnictví takřka předurčen. Manželku má dokonce přímo z chmelařské rodiny, a do pivovaru na pražském Smíchově ho před devíti lety prý opravdu přivedla hlavně náklonnost k pivu.

Absolvent pražské Vysoké školy ekonomické si přitom v Pivovarech Staropramen prošel nejrůznějšími pozicemi ve financích, marketingu i obchodu. Naposledy byl ředitelem oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům. Šéfem celé společnosti pro Česko i Slovenskou republiku se stal 1. srpna 2008. Pivovary Staropramen jsou českou dvojkou ve vývozu piva, hned za Plzeňským Prazdrojem. Patří do belgické pivovarnické skupiny InBev. Ta se nyní po spojení s americkým Anheuserem Busch stane jasnou světovou jedničkou, s pětinovým podílem na trhu.

Zbyněk Kovář je ženatý, má dceru. Vedle piva má rád zábavu s přáteli a sport.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Plzeňané, kteří znají dříve populární ale dnes málo vídanou dvanáctku Gambrinus, se těší na nový mok, který historicky poprvé uvařil Plzeňský Prazdroj. Čepovat ho bude ale pouze jeden den, tuto sobotu na Gambrinus dni v Plzni. Ten má posílit prodej desítky Gambrinus, nejprodávanějšího piva v ČR. Vedení podniku odmítá, že by jeho odbyt klesal, ale informace z okruhu největšího českého výrobce piva hovoří o pololetním propadu až o osm procent.

Desetistupňový Gambrinus prý ztrácí hlavně "vinou" malých pivovarů. Češi rádi zkoušejí chuťově nové a plnější typy nápojů. V 1300 hospodách v Plzni už je k dostání přes 40 čepovaných značek piv, přitom před deseti lety jich bylo nad deset. Roste obliba zavedených značek minipivovarů, které se dostávají i do republikové distribuce.

"Prvotní smysl akce je zvýšení zájmu o značku. Chceme podpořit loajalitu Plzeňanů k desítce," řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina. Informace o propadu prodeje nekomentoval. Dodal, že zatímco ostatní značky Prazdroje svůj den mají, Gambrinusu scházel. Prazdroj nechce novinku vyrábět sériově. Nevylučuje ale, že ji nabídne na podobných akcích.

Nepasterovaný a nefiltrovaný Gambrinus 13° si pojmenovali v anketě sami pivaři jako Excelent. Prazdroj ho nazval druhovým jménem "speciál", jimž se často honosí právě nápoje z malých pivovarů. "Jde o silnější pivo s vyšším obsahem alkoholu, 5,6 procenta, a výrazně plnou chutí. Chutná po kvasnicích," řekl vrchní sládek Jan Hlaváček.

Prazdroj neplánuje, že by třináctku distribuoval. Také dvanáctistupňový Gambrinus je k dostání na málo místech, jeho propagace je na rozdíl od desítky nulová. V Plzni se čepuje pouze ve čtyřech pivnicích. "Je to velká škoda, že se dvanáctka více neprodává. U nás je o ní obrovský zájem," řekl František Cypris, šéf pivnice U Šenku v centru Plzně, která ho čepuje nepřetržitě 22 let. Podle Cyprise je to ale hodně dáno konzumenty, kteří dvanáctku chápou jen jako Pilsner Urquell. Jurina uvedl, že dvanáctku Gambrinus má pivovar v běžné nabídce a záleží pouze na hostinských, zda si ji objednají. Vyjdeme vstříc každému, dodal.

Lahvový Gambrinus 12° se místy objevuje, ale kupující o něm příliš nevědí. "V obchodních řetězcích se lahvový Gambrinus 12° nemůže objevit, protože by parazitoval na prodeji desítky, což pivovar nechce," řekl bývalý pracovník Prazdroje, který nedávno z podniku odešel. Zároveň potvrdil, že se kvalita desítky liší. "Konzumenti nám tvrdili, že například desítka Gambrinus z Radegastu je lepší než z Plzně," dodal.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Provozní zisk nizozemského pivovaru Heineken v prvním pololetí stoupl o sedm procent na 925 milionů eur (22,7 miliardy korun) díky redukci nákladů a zvýšení prodejních cen na většině trhů.

Tržby společnosti, která je třetím největším producentem piva na světě, stouply o 17 procent na 6,4 miliardy eur. Výsledky nicméně zaostaly za očekáváním analytiků, kteří počítali s provozním ziskem 965 milionů eur při tržbách 6,97 miliardy eur.

Zdroj: iDnes.cz