Ochucená piva rozdělují generace

Spekulant draží pivní tácek s podpisem Jakla

Zásmucké pivní slavnosti

Napodobí Ústí Třebovou? Bude mít také pivovar?

Ikea už vaří i vlastní pivo

Pivo teklo proudem a kapely to řádně rozbalily

Pasecké pivobraní už tento víkend

Mladá Boleslav: Přípravy pivních slavností September Fest jsou v plném proudu

Nadějný a velmi povzbudivý pro všechny talentované studenty je příběh Tomáše Cikána z pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP). Z jednoduchého zadání vytvořit pro Pilsner Urquell sérii porcelánových podtácků s olympijskou tematikou se rovnou zrodila nová kolekce této značky.

Z malé interní soutěže v rámci ateliéru Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kterou iniciovala značka Pilsner Urquell, vzešel jako nejlepší právě Tomášův návrh keramických podtácků, který byl natolik zdařilý, že se Plzeňský Prazdroj rozhodl spolupracovat s tímto studentem VŠUP na celé olympijské kolekci pro značku Pilsner Urquell.

V zadání se propojilo několik osobních zájmů Tomáše Cikána. Má rád sport, dědeček byl sportovní novinář a velký fanoušek atletiky, v jeho knihovně samozřejmě nechybí knihy o uplynulých olympijských hrách. Otec vede polygrafickou školu, kde se Tomáš setkal se svým prvním vzorem Filipem Danešem a rozhodl se pro grafický design. „Těší mne, že si Pilsner Urquell vybral můj návrh. Mít svou práci na tolika obalech slavné české značky by bylo jistě příjemné i pro mnohem zkušenější designéry. Když se u nás řeklo Pilsner Urquell, viděl hned děda a táta hlavně pivo. Mne Pilsner Urquell zajímá jako jedna z mála světově úspěšných českých značek. I když musím přiznat, že si plzeňské pivo taky rád dávám,“ přiznává Tomáš Cikán.

Nová olympijská kolekce Pilsner Urquell zahrnuje lahve, plechovky, obalové fólie, papírové krabice i kartony na lahve, včetně pěti různých návrhů na keramické podtácky, jež autor kolekce prezentoval stylově v uskupení olympijských kruhů. Samotná práce na olympijské kolekci Pilsner Urquell si vyžádala téměř tři měsíce.

Stěžejní motiv designovaných výrobků Pilsner Urquell tvoří části olympijských kruhů různě silné a skládané přes sebe. „Práce s abstraktními motivy obecně je pro mě strašně zajímavá v tom, že nabízí svobodu výrazu. Design je umění, které hlavně slouží svému účelu, a já chci, aby lidé za kompozicí křivek ihned viděli všechen ten pohyb, napětí, vítězství, a třeba i přemýšleli i o samotné podstatě olympismu,“ přibližuje tvůrčí proces autor kolekce, který se grafickému designu profesně věnuje téměř deset let.

Značka Pilsner Urquell, generální partner Českého olympijského týmu, dlouhodobě vyznává olympijské hodnoty. Ty připomíná i symbolická olympijská smlouva, kterou nedávno Pilsner Urquell podepsal a zároveň vyzval své fanoušky aby se podpisem k podpoře dnes tolik důležitých hodnot připojili. Za každý podpis na této smlouvě věnuje značka jednu korunu do fondu Dany a Emila Zátopkových. Mezi správné hodnoty, ke kterým se můžete připojit i Vy na www.spravnehodnoty.cz, nepochybně patří i podpora mladých a talentovaných osobností.

Tomáš Cikán (1985)

Od roku 2004 byl tři roky učitelem odborného výcviku na Střední škole polygrafické v Praze. Poté pracoval jako grafický designer v Ogilvy CID, kde pronikl do problematiky corporate designu. Byl také artdirectorem magazínu Metropole, pracoval na vlastních projektech jako freelance designer a od roku 2007 je studentem Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Nová výstava Za Českým pivem, jejíž vernisáž proběhla dnes od 17 hodin v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje, mapuje fenomén Českého piva, prezentuje pivovary Gambrinus a Pilsner Urquell jako místa, kde se formovala historie českého pivovarnictví a které zároveň nabízejí návštěvníkům atraktivní prohlídkové okruhy.

„České pivo má výborný zvuk, ale skutečná znalost, jak vzniká, jaká je jeho historie a původ, je poměrně nízká. Proto jsme se rozhodli fenomén našeho piva přiblížit prostřednictvím výstavy Za Českým pivem, která zároveň vyzývá k návštěvě turistických tras v našich pivovarech, kde se české pivo již desítky let vaří,“ sdělila Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Z výzkumu* veřejného mínění vyplývá, že pro pivaře je důležitý jak český původ jak surovin, tak piva samotného. Téměř všichni (96 % dotázaných) dávají přednost pivu z Česka a pro 89 % lidí je důležité, že je české pivo vyrobeno z domácích surovin. Výstava představuje také Chráněné zeměpisné označení, které bylo registrované v EU a které prostřednictvím Státní zemědělské a potravinářské inspekce garantuje pivařům právě jeho českost**. Tuto známku zná už jen 23 % respondentů.

Myšlenkou celé výstavy je představit právě fenomén Českého piva a návštěvnické trasy Plzeňského Prazdroje jako moderní a interaktivní. Prostřednictvím informačních panelů doplní Plzeňský Prazdroj údaje pro návštěvníky a společně s prohlídkou pivovaru jim výstava nabídne ucelený obrázek o „Českém pivu“. Unikátní a citlivé spojení tradičního a nového činí z pivovarů Plzeňského Prazdroje vyhledávanou turistickou destinaci.

Informační panely jsou zpracované v české a anglické mutaci a návštěvníky detailně seznamují nejen s historií pivovarů Plzeňského Prazdroje, ale také s jejich současnou podobou. Samostatně se pak věnují fenoménu Českého piva.

Výstava Za Českým pivem poběží v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje celé léto až do 21. září 2012.

* Výzkum pro Plzeňský Prazdroj, listopad 2011, 736 respondentů – konzumentů piva.

** Piva, která chtějí označení České pivo používat, musí splňovat stanovená kritéria:

- místo výroby ve vymezené zeměpisné oblasti (ČR) Česko jako místo původu a složení základních surovin (chmel, slad, voda)

- použitá technologie typická pro výrobu českého piva kvalitativní ukazatele hotového piva, jako je extrakt v původní mladině, obsah alkoholu, barva, hořkost, pH, míra prokvašení

Výkyvy u minipivovarů? Velcí na ně prý žárlí

0,5 procenta povoluje zákon u nealkoholického piva. Nadýcháte, když si ho dáte k obědu?

Tři metody, jak vyrobit nealkoholické pivo. Každá se snaží zachovat mu chuť a říz jinak

Pivo: Odhalte kouzlo fenoménu

Kniha Pošumavské pivovary II.

Pivovar Černá Hora na Blanensku včera slavnostně otevřel novou spilku. Deset nových otevřených kvasných kádí o celkovém objemu 2.300 hl za téměř 20 mil. korun umožní zvýšení kapacity pivovaru o 20 %. Pásku v novém provozu společně přestřihli Zdeněk Radil, generální ředitel skupiny Pivovary Lobkowicz, pod kterou černohorský pivovar patří, a Vlastimil Zedek, dlouholetý sládek pivovaru.

Pivovar Černá Hora se v posledních letech pohybuje na hranici výrobní kapacity, zejména v letních měsících bývá poptávka po černohorském pivu natolik vysoká, že ji pivovar téměř nebyl schopen uspokojit. Limitujícím faktorem byla právě spilka. „Na spilce probíhá hlavní proces kvašení piva. U nás jsme si vždy zakládali na tom, že vaříme poctivé pivo. Proto jsme se vydali cestou klasických otevřených kádí a ne vysokých CK tanků, kdy pivo najednou kvasí a dozrává v jedné nádobě. To sice šetří kapacitu, energii i personál, protože se zkracuje technologický postup, ale na chuti piva a jeho pitelnosti je to znát. A my takzvaná europiva vařit nechceme,“ uvedl Vlastimil Zedek.

Výstavba nové spilky byla zahájena na konci listopadu loňského roku a trvala až do letošního dubna, kdy byl spuštěn zkušební provoz. Během rozšiřování spilky nedošlo k žádnému omezení provozu pivovaru. Nová spilka je umístěna v nástavbě nad 2. nadzemním podlažím hlavního výrobního monobloku. Na nástavbu s nosnou ocelovou konstrukcí byly osazeny spilečné nerezové kádě. Vzhledem k tomu, že každá z nich vážila na 1,5 tuny, musel je vyzvednout a skrze střechu spustit do budovy pivovaru jeřáb. Protože se spilka nachází v bývalých půdních prostorech, bylo kromě kádí samotných nezbytné sestavit a uvést do chodu také potrubní propojení a nová čerpadla. Kompletně byly provedeny nové rozvody elektroinstalace včetně osvětlení a montáž vzduchotechnického zařízení.

Generálním dodavatelem byla boskovická firma STAVOS, spol. s r.o., projektovou část zpracovala havířovská firma P - PROJEKTA, spol. s r.o., dodavatelem technologie je brněnská společnost GEA Process Engineering s.r.o. a chlazení dodal PRUMCHLAD, s.r.o. sídlící v Čermné nad Orlicí.

Pivovar Černá Hora vyrábí 15 druhů různých piv, což je pravděpodobně nejvíce z průmyslových pivovarů v celé republice. Dále vyrábí 2 míchané nápoje Refresh a 10 druhů nealkoholických nápojů.

Pivnice nabídne na šedesát druhů piv

Pavel Šemík (38), dosavadní manažer plzeňských pivovarů Prazdroj a Gambrinus, se od 1. srpna 2012 stává technickým ředitelem nizozemského pivovaru Royal Grolsch*. V nové roli bude odpovídat za vaření pivních značek Grolsch a Amsterdam a bude řídit výrobu tohoto významného pivovaru společnosti SABMiller.

Pavel Šemík vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Do Plzeňského Prazdroje nastoupil v roce 1997 po dokončení studia jako čerstvý absolvent. Postupně byl technologem stáčení, technologem a sládkem pivovaru, podílel se na mnoha technologických i marketingových projektech. S vařením piva i řízením týmu sládků má Pavel Šemík zkušenosti, již od roku 2005 stá v čele velkopopovického pivovaru a od roku 2007 řídí oba plzeňské pivovary Prazdroj i Gambrinus.

Pavel Šemík má zásluhu na tom, že v žebříčku produktivity a efektivity se tyto pivovary trvale umísťují mezi nejúspěšnějšími pivovary společnosti SABMiller v Evropě. V posledních letech se významně podílel na vývoji a zavedení výroby řady novinek do portfolia Plzeňského Prazdroje.

Pavel Šemík je ženatý, má dvě děti. K jeho zálibám patří sport, zejména běh, rodinné výlety na kole či fotbal, po kterém si rád dopřeje dobré plzeňské pivo.

* Pivovar Grolsch vznikl v roce 1615 a dnes patří mezi významné světové výrobce piva. Mezi pivovary společnosti SABMiller se začlenil v únoru 2008.

Štamgasti hospod vyprávějí

Pivní slavnosti mají slíbenou dotaci města