Proč jít na Designblok

Můj oblíbenec pan doktor Plzák ve své knížce Poruchy manželského soužití, první učebnici o manželství v celosvětovém měřítku vůbec, vysvětluje, že digitální je vše, co lze vyjádřit pojmy nespojitých veličin, zatímco analogové je vše, co má charakter veličin spojitých. A následně to, že emoce jsou obsahy bdělého vědomí, mající spojitý charakter, zatímco myšlení je také obsahem bdělého vědomí, ale má povahu nespojitou, tedy digitální. A také to, že emoce mají k chování inertní vztah.

Emoce…

Já to vnímám tak, že jde-li o emoce, mohu se prostě nakrásně odpoutat od logiky, od sledu příčin a následků, od přísné hierarchie pojmů. Nemusím uvažovat jak moc relativní je vzoreček é se rovná em cé na druhou. Nemusím mít na mysli, že jedna a jedna jsou někdy tři, což i mě se stalo třikrát…

Designblok

A na Designbloku je to přesně o této svobodě. Je cosi opojného a osvobozujícího v možnosti nemuset vše pojímat rozumem. Jde o emoce. Emoce, které se uvnitř mě rozezvučí a znějí. A není nutné je explikovat, stačí se pokusit je popsat… Je to o pocitech, barvách, náladách, vůních… Světlo tu není pouhou okačivnou komponentou, má svou barvu, jas, náladu či teplo, které lze vnímat i fyzicky…

Designblok probíhá v Praze na Vltavské v budově bývalých Elektrických podniků a je to akcička za dvě kilča. A není to vůbec špatné položit se na vlny emocí! Stačí se tak jen rozhodnout. A lhostejno, kolik proměnných předurčuje emoční rozpoložení.

Na letošním Designbloku je daleko více dámských toalet než pánských. V přízemí je u dámských toalet lakonický nápis: Pánské WC je nahoře! Ale v té zajímavé budově je páternoster. Lze se tedy svézt stylovou zdviží k vykonání prosté potřeby.

Dáte Stellu?

Design nás obklopuje všude. Pivo nevyjímaje. Že potkám na Designbloku i pivo mě ale přecijen překvapilo. Stella Artois, třetinka za 25 v celkem líbivém skle za zálohu 50 korun mě zase tolik neoslovila. Plánoval jsem se z Designbloku stavit ještě v některé oblíbené pivní štaci, tedy proč nutit se do kompromisů.

Překvápko ale čeká v mezipatře. K páternosteru se postavte čelem a jděte chodbou nalevo. Narazíte při troše pátrání na instalaci firmy Spyron. Mhe-he-he! A tam mají Tambora !

Někdo může nelibě nést, že je čepován do pouhého třetinového kelímku. A může jej i zaskočit, že někdy je za symbolickou desetikorunu a jindy zdarma. Patrně se vyplatí navštívit prostor několikrát.

Design a kelímek…

Zdarma je, když ve stánku je „akce“. To vím od pana Richtera, jednatele Spyronu. Protože jsem chtěl vypadat chytře, vědoucně jsem kýval hlavou a neřešil co je akce. Pražskokrálovédvorská kapela Undergaters právě zavařovala marmelády a toto jamování mohlo býti třeba jednou z akcí. Dnes (ve čtvrtek) a v sobotu krom marmeládování chlapci jedni sehraní i koncertují.

Pípy a design…

No a já se zdržel. Emoce. Pěkný prostor, báječná muzika, báječné pivko. Nedalo mi to a znovu jsem pana Richtera otravoval. Zajímalo mě, proč tam mají pivo. A také rád mluvím s lidmi a nejen protože každá subkultura má odlišný jazyk a lidé ze světa designu samozřejmě také. A tak poslouchám plynutí těch slov o prostoru, téměř industriálním, který k instalaci výčepu přímo vybízel. A proč Tambora? Chtěli jsme něco exotického…no a Nasik je tak trochu kamarád. Krásný svět, kde exotika začíná za hranicemi středních Čech… A kde kamarádství projevuje se skvělým pivem na čepu na skvělé akci.

Design je tady a design je i tam…

Dal jsem světlého Tambora jedenácku na ex- a tak mi zbyl jen -otický kelímek. Ale vyměnil jsem jej za jiný, opět plný. Při Tamborovi projíždím jakási alba s wallpapers & surface, oči přecházejí, kruci, timhle si tak vytapetovat obývák!

Opravdu příjemné čtení!

Koukám také na sličné výčepní, zajímá mě, co předčítá při čepování návštěvníkům. A je to publikace Dvůr Králové nad Labem, vlastivědné čtení. Z prosince loňského roku. Má podtitul Vývoj pivovarnictví na královédvorsku a letošní nový pivovar Tambor. Na křídovém papíře fotky… Až teď jsem si uvědomil, jak má Tambor zmáklý design. Loga, etiket, lahví, korbelů, džbánů, tácků, reklamních materiálů.

A protože v prostorách Spyronu se cítím dobře, moc dobře, pociťuji něco jako hrdost. Hrdost, že české firmy mají kvalitu, že jsou a šlapou… Publikaci vyžebrávám, mají jich ještě tak dvacet, neváhejte! Hezký průřez historiíí, hospodami, pivovary a rody spojenými s Královédvorským pivovarnictvím! Kouzlo starých černobílých fotografií vedle barevného dneška…

I české firmy jedou…

Vnímám, jak moc prostředí ovlivňuje výsledný pocit z konzumace piva. Jsou to pěkné chvilky… Užijete si to… Máte čas do neděle.

---

[Rosťa Kloubek] [Zobrazeno 7074x] [7. říjen 2010]
[Události] [comments: 14] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře