Za Podskalskou kozou aneb když mládež vaří pivo

Již dvakrát jsme se na PI zabývali ryze školními pivovárky – počátkem roku tím suchdolským a před pár měsíci tím na VŠCHT. Aby však byl výčet pražských výukových pivovárků kompletní, je třeba zmínit ještě jeden – ten na Podskalské čili Střední průmyslové škole potravinářských technologií (SPŠPT) – do jehož útrob, resp. za jím produkovaným pivem se dnes společně vypravíme.

Schola Pragensis 2009

Zatímco pro prezentaci vysokých škol slouží převážně dny otevřených dveří, střední školy – alespoň ty pražské – jsou na tom o něco lépe, neboť mají možnost svého zviditelnění se také prostřednictvím "Scholy Pragensis" čili veletrhu pražských středních škol. A protože jsem se této akce coby potenciální zájemce o studium na střední škole letos zúčastnil, trošku vám ji přiblížím. Tedy hlavně z té pivní stránky, to se rozumí. :-)

Schola Pragensis

Stejně jako v předchozích letech byl veletrh akcí třídenní – od ČT do SO. Ani v pátek, ani v sobotu jsem však kvůli jiným povinnostem nemohl, do Kongresového centra Praha (KCP) jsem tak vyrazil již ve čtvrtek, a to hned ráno, abych to měl co nejdřív za sebou a mohl se tak ten den věnovat ještě vytváření nějakých těch hodnot.

Jsem na místě. Následuje krátké bloudění a hledání nějakého plánku rozmístění jednotlivých škol. Jdu sem sice hlavně kvůli stánku SPŠPT, ale byl bych to špatným zájemcem o studium na střední škole, kdybych se neseznámil i s nabídkami ostatních. Postupně tak obcházím patro po patru, stánek po stánku. U jednoho mi chtějí určit krevní skupinu (jako někdejší dárce krve, plazmy a destiček ji samozřejmě znám, takže nechávám prostor jiným), u jiného zase vytvořit nový účes. Jinde mi pro změnu nabízejí něco málo k ochutnání ze své tvorby – kousek koláče, housky s pomázánkou apod. – či lákají všemožnými "barvičkami" ke studiu chemie. A takhle pomalu putuji KCP, až se dostávám do třetího patra ke stánku č. 322, kde nabízejí pivo vlastní výroby, tedy stánku průmyslovky na Podskalské.

Je libo vzoreček našeho pivka?

"Ochutnáte naše pivo?" na mě klučina stojící za pípou. "Jasně," odpovídám a hned je mi podáván kelímek se vzorkem. "To je 11ka nebo je to silnější?" táži se. "Počkejte, já se musím zeptat pana ředitele," a utíká za svým "šéfem", aby zjistil, cože to má vlastně na čepu. "Tak prý je to polotmavá třináctka," za chvíli na mě. "Hmm, tak to bych netipoval, mně to připadá trošku slabší, ale je to docela dobré..." reaguji. A zatímco popíjím svůj vzoreček a listuji informační brožurou, kterou tu mají k dispozici, za pípou se objevuje kamarád, sběratel pivních tácků z Pardubic, s nímž se hned dávám do řeči: "Čau Laki, co ty tady? Já myslel, že už máš dostudováno?" "Ne, ne, až příští rok. Trošku jsem si to protáhl..." odpovídá.

Využívám jeho přítomnosti a ptám se dál: "Koukám, že támhle máte tu Kozovu skleničku, jak jsme se o ní loni bavili, že s ní nějaká paní chodila po burze a chtěla ji prodat tomu, kdo nabídne nejvíc. Můžu si ji vyfotit?" "Samozřejmě," odpovídá Laki a současně mi podává onu skleničku. "Koupit se asi pořád nedá, co?" pokračuji ve svém vyzvídání. "Počkej, zavolám ti ředitele. Ten to bude určitě vědět..." A za chvíli už mám před sebou ředitele školy a bavíme se o tom, zda prodají nebo ne: "Je mi líto, ale stejně jako nesmíme prodávat pivo, nesmíme prodávat ani sklenice." "A vyměnit za něco jiného by to nešlo?" zkouším to znovu. "Tak to, bohužel, také ne. Ale jestli po nějaké té sklenici toužíte, můžete se přihlásit k nám na školu. Jako absolvent pak obdržíte speciální tuplák," odpovídá pan ředitel. "No, jo, ale když ten tuplák je jenom s logem školy, to je sběratelsky nezajímavé. Každopádně o tom studiu ještě popřemýšlím..." dodávám a tím zakončuji náš rozhovor.

S Lakim poté ještě diskutujeme o sběratelství, o padělcích (?) etiket Lachouta, které se ve větším množství objevily teď na říjnové pražské burze na stole jednoho jeho mladšího spolužáka, pak dostávám ještě jeden vzoreček, tentokrát do skla, abych mohl zhodnotit i barvu, poděkuju a s tím, že se za dva týdny objevím u nich ve škole na dni otevřených dveří, se rozloučím a pomalu mizím do práce na "odpolední".

Pozn.: Podle mých informací bylo na letošní Schole Pragensis na čepu nejen pivo z pivovárku SPŠPT, ale např. i Suchdolský Jeník (v pátek 13. 11.). Zda se tam však objevilo ještě něco jiného – tedy kromě nealkoholického Birella v plechu, jehož přítomnost je zřejmá i z výše uvedené fotky – netuším.

Podskalská koza

Den otevřených dveří

Na den otevřených dveří na Podskalské jsem se chystal již několikrát, žel zatím nikdy mi to nevyšlo. Jednak jsou pondělky, kdy se to většinou koná, hned po víkendu a tudíž termínem zcela nevhodným, a jednak ne vždycky na to taky myslím. Letos jsem si však řekl, že to zkusím napravit. Udělal jsem si tedy čas a společně s kamarádem Jardou vyrazil 23. 11. na obhlídku školy.

Průmyslovka na Podskalské

Dvacátého třetího listopadu, 17:00 čili den D a hodina H. Jarda už před školou a protože to tady dobře zná, hned mě vede do za ing. Kozou, s kterým už je domluven předem, že se stavíme. Cestou míjíme informační stánek školy, kde beru dvě propisky s logem školy, které jsou zde volně k dispozici a které kamarád – náš "nej" sběratel propisek – určitě ještě nemá, pak "výkladní skřín" Drinks Unionu a konečně jsme v místním pivovárku, resp. na varně.

Interiér
Že by výkladní skříň Drinks Union?

Zde celkem dvě dvounádobové sestavy – jedna novější, která se běžně používá, a pak ještě jedna starší, původem z někdejšího učňovského pivovárku při holešovickém pivovaru. Ta už je však v horším stavu, takže spíš na okrasu než na nějaké to pravidelné vaření. Ale že by ležela úplně ladem, to zas ne. Jen prostě není využívána tak často jako ta nová.

Nové varné nádoby
Staré varné nádoby
Interiér pivovárku

Zatímco si to tu fotím, pan Koza se ukazuje jako správný hostitel a přináší nám něco na ochutnání – vzoreček 37% Podskalského smrtihlava. Říkal něco o tom, že jeho základem je jejich 15ka, k níž se postupně přidává sladina a kvůli vysoké úmrtnosti často také mění kvasinky (prý až 6x), ale možná jsem to jenom špatně pochopil, takže to berte s rezervou a nekamenujte mě za to. :-) Pivečko jinak dobré, nicméně i malé množství s vámi určitě zamává, takže spíš jen na chuť než na nějaké to větší pití.

Reklama na nejsilnější české pivo

Ptám se ještě na možnost zdejšího dálkového studia, ale že prý o tom moc neví, že se mám optat tady kolegyně, která tou dobou zrovna dorazila a která má studenty dálkového studia na starost. Paní ví sice víc než on, ale asi jsem příliš složitým případem na to, aby mi mohla říci, do jakého ročníku mě mohou coby absolventa vysoké potravinářské vzít, takže uháníme společně ještě za zástupcem ředitele. Od něho se dozvídám, že bych mohl nastoupit hned do čtvrťáku, ale že by stejně potřebovali vidět index, diplom a pak i maturitní vysvědčení, aby mi mohli říct, co všechno mi mohou uznat. Poděkuji tedy za cenné informace a již sám běžím zpátky ku pivovárku.

Tou dobou už Jarda dřímá v ruce skleničku s dalším vzorkem – světlou 11kou, s níž mu samozřejmě ihned ochotně pomáhám. Sice pak na každého připadá necelé deci piva, ale i málo se počítá, že jo?

Pana Kozy se potom ještě ptám na jejich nealkoholické pivo, které prý teď nedávno začali vařit, a úplně nakonec ještě na pár věcí ohledně degustačních soutěží – např. zda jezdí prezentovat "svoje" výrobky i někam jinam než jen na Zvíkov či na Scholu Pragensis, co říká na hodnocení nelkoholických piv, která v soutěžích vystupují pod různými názvy a přitom jsou jedním a tímtéž pivem, apod. Pak už se však skutečně loučíme a procházejíce kolem perníkového Géčka jdeme zase o dům dál.

Perníkový Gambrinus. Jakpak asi chutná?

Tolik mé dva dny s Podskalskou kozou, resp. Smrtihlavem. Víc vám toho ale vážně neřeknu. Snad jen to, že Pražské kongresové centrum není co se piva týče jenom o té Podskalské koze či Suchdolském Jeníkovi, ale občas také o jiných zajímavých pivech, např. o tom z Litovle, které zde bylo díky snaze jednoho lékaře z Olomouce na čepu v červenci během 34. kongresu "Federace evropských biochemických společností ". Ale to už bych odbíhal od tématu až moc, takže TEČKA.

Budvar ani PU nemáme. Co takhle 12 z Litovle?

Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha.

---

[Marek Kamlar] [Zobrazeno 9410x] [13. prosinec 2009]
[Události] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře