Přepište hospodské dějiny, nemožné se stalo skutečností!
Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...
Přepište hospodské dějiny, nemožné se stalo skutečností!
Až několik druhů piv z 30 českých a moravských „mini“ na jednom místě v průběhu 10 dní. Tak přesně takhle nás v březnu lákal Rosťa Kloubek do pražských Zlých Časů na akci u nás dosud nevídanou. Nejeden z nás přitom „zaslintal“ blahem a nejeden z nás byl nucen přizpůsobit této akci práci, rodinu a koníčky. Ale co by pivní labužník kvůli zajímavé nabídce piv neudělal, že jo?
Jedna banda na Moravu, druhá třeba do západních Čech. I tak vypadalo shánění „ochutnávacího materiálu“. Pivo bylo zamluveno předem a navíc na něj den co den čekala spousta nedočkavců, muselo se pro něj chtě nechtě.
„Zrovna sedím v Olmiku ve Svatováclavském pivovárku, odkud přivezu soudky do Prahy,“ píše jeden z výčepních a současně zásobovačů Zlých Časů (ZČ) Michal Čukavín zvaný Čukyn do zdejšího „Co je na čepu“, aby čtenáři věděli, na co se v nejbližších dnech mohou těšit, a případně je tím i navnadil. A zatímco on ještě bloudí minipivovarskými luhy a háji, jeho domovská hospůdka už pomalu vítá první hosty.
„Pivka prvního dne budou z pivovárků Hukvaldy Dolní Sklenov, Lašský Vulkán Kopřivnice, Valášek Vsetín, Ostrava-Zábřeh, Kozlovice, Slezan Leskovec, Car Běleč, Kanec Žamberk, Kozlíček Horní Dubenky a Matuška Broumy...“ na nás Hanz hrne prostřednictvím Pivního.infa hned v úvodu konání jím pořádané akce a stejně jako desítky jiných pivních nadšenců, tak ani já jsem neodolal a pln očekávání tak do ZČ vyrazil hned první den.
Tak jsme na místě. Před námi Zlý časy v celé své kráse. Copak nám asi dneska nabídnou
Půl hodiny pražskou MHD a jsem na místě. Přede mnou hospůdka pivařových snů v celé své kráse. Teď už jen pár krůčků po schodech a jsem na zahrádce. Zde výčep se třemi druhy piv, u něj výčepní Martina a také spousta známých tváří (Jarin, Kejna, Koky, Pavel Hrabina, Petr Vácha, Píra aj.). Následuje krátká zdravice, zakoupení degustační třetinky s logem Zlých Časů a konečně také první pivo, jímž nemůže být nic jiného než Kozlovice, s nimiž se zde seznamuji vůbec poprvé.
Ač z rukou páně Pietoně, jehož pivo vařené v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí jsem pil na lednovém brněnském Regiontouru a které mi tehdy velmi chutnalo, světlé Kozlovice byly úplně jiné. Ne že bych byl zastáncem unifikované chuti, ba naopak, ale jakási podobnost by být mohla. Člověk se těší na příjemně nasládlé středně hořké pivo a dočká se dost nepříjemně hořkých Kozlovic. Škoda, protože pivo je to jinak dobré a troufám si říci, že ubráním na hořkosti by vyšly na povrch jeho skutečné klady, které jsou prozatím onou hořkostí zbytečně přebíjeny a zůstávají tak skryty našim chuťovým buňkám. Ale možná právě to je cílem. Přeci jen prorazit se sladkým pivem v oblasti boha Radegasta není jen tak. Ale konec filozofování nad něčím, co stejně nezměním, a přejděme raději k dalšímu pivu.
Výčepní Martina na zahrádce
Světlý Pikard z Ostravy-Zábřeha, to si zase pošmakuju, říkám si a skutečně: ani moc hořké, ani nějak moc sladké, prostě přesně dle mého gusta. Takže jen tak dál, pane sládku, děláte to moc dobře. Třetím a poslední pivem, které na zahrádce bylo k mání a které jsem samo sebou nevynechal, byl světlý Valášek. A i ten byl velmi dobrý, i když do kvalit Pikarda rozhodně neměl.
Dopito jest a já tak mohu sejít o patro níže, do samotného centra veškerého dnešního dění. Zde kromě nabídky dalších sedmi druhů piv také Rosťa Kloubek, Martin řečený Kozel, mladší brácha Petra Buriánka, který vypadá skoro jako Petrovo dvojče, a samozřejmě i samotný organizátor dnešní akce a kuchař v jedné osobě Honza Charvát zvaný Hanz.
Že by Matušku od Matušky
Vystojím si krátkou frontu na pivo a zatímco čekám na Matušku z Broum, který dnes extrémně pění, dává se se mnou do řeči jistý mladík. Prý že ho upoutalo mé tričko s logem Varnsdorfského kocoura (reklama být musí) a že prý jezdí do Vanďáku několikrát měsíčně za přítelkyní a že prý se při té příležitosti vždycky stavuje v tamním pivovárku.
Hanzi, ten Matuška dneska hrozně pění
Chviličku spolu ještě hovoříme o kocouřích pivech a o tom, která že mu vlastně chutnají či nechutnají, a protože už jsem taky pár Kocourů vypil, přitakávám, i když ne se vším souhlasím. Holt jako on prostě na „ejly“ a stouty moc nejsem a dávám přednost spíš klasice, tj. ležáku a ten mě, upřímně řečeno, zatím moc neoslovil. Ale pár měsíců už jsem ho nepil, Nikol se určitě už vypracovala a pivo tak může být o něčem jiném, to uznávám.
Podívej, vážně je to samá pěna
To už mám však před sebou objednaného Matušku. Sice bych ho raději viděl v originální skleničce, která mi na rozdíl od Hanze neříká pane (tiše závidím, Hanzi), ale časem ji snad také seženu. Pár prvních doušků a spokojenost. Na Pikarda s Valáškem to sice opět nemá – možná právě kvůli výraznější hořkosti, která mi u spousty našich piv vadí – ale uvidíme, jak tomu bude třeba u pšenice či tmavého, až je někdy v budoucnu ochutnám.Třeba budu mnohem spokojenější.
Pusť mě k tomu, Pavlíku, zkusím s tím něco udělat... Co si dáte? Matušku...
Večer ubíhá jako nic a zatímco diskutuji o pivu s Kozlem a za asistence přítelkyně mladého Buriánka Jany navíc domlouváme páteční překvapení pro Hanze, které se možná ani konat nebude, užuž se mi točí světlé Hukvaldy. Lavinový efekt však naznačuje, že soudek pomalu dochází a tomu logicky odpovídá i chuť. Rychle po Hukvaldech tedy následuje něco jakoby „vyprošťovák“ v podobě stoutu ze Žamberka, dnes však trochu nepovedeného. Holt citronová chuť mi tam nějak nesedí a žamberecký stout tak po právu v mém dnešním žebříčku koštovaných piv (1. sv. Pikard, 2. Valášek, 3. sv. Matuška, 4. sv. Kozlovice, 5. sv. Hukvaldy, 6. stout ze Žamberka) obsazuje poslední příčku. Bohužel, ale jinak to nešlo.
A s pro mě typickým utopencem na závěr, probuzením tou dobou již dávno spícího Kozla a společným odchodem na tramvaj tak můj první den ve Zlých Časech skončil.
Den šestý aneb podruhé v krátké době ve Zlých Časech
Dny přehlídky minipivovarů ubíhaly a s nimi i nabídka mnohdy pro mě zajímavých piv. Žel nejsem z těch, které baví chodit na jedno místo zas a znova a pít od rána do večera, a navíc času se mi taky nedostávalo, do ZČ jsem se tak dostal až zase po pár dnech, přesněji po pěti.
Dnešní nabídka na zahrádce
Na zahrádce opět Martina – dneska chudák trošku vymrzlá – a s ní tři výčepy a na nich světlá 13ka z Broum, Dvorní z Chýně a také tmavý Harrach. Aniž bych však některé z těchto piv ochutnal, vydal jsem se dolů do hospůdky, kde na mě čekalo lákadlo největší – Jakub z Vyššího Brodu.
Stejně jako v případě výše zmiňovaných Kozlovic, tak i v tomto případě se jednalo o výrazně hořké, i když jinak velmi dobré pivo. Ale jak říkal kamarád, do všeho se člověk časem propije a co mu třeba na první ochutnání nechutná, časem bude považovat za lahůdku. Možná na tom něco bude, ale kdo by dával při takové pestré nabídce dvě tři stejná piva, že jo?
Na dalších pípách pak tmavý Rambousek (docela zklamal, neb byl dost karamelový), pšenka z Varnsdorfa (na pšenku dost vodová, ale na letní osvěžení určitě jako dělaná), Hukvaldy (jednoznačně nejhorší pivo večera) a v neposlední řadě také tmavý Pikard z Ostravy-Zábřeha, který mi sice na první ochutnání velmi chutnal a dokonce jsem ho i doporučoval Honzovi Kočkovi, který si zrovna přišel jen tak „na dvě“ a nevěděl, co si má dát, ale po několika locích už jsem to tak necítil. Byl sice karamelový tak akorát, jenže mu chyběla plnost. Prostě takové „prázdné“ pivko.
Světlý speciál z Broum
No nic, nejvyšší čas zaskočit na zahrádku, říkám si a za chvilku už mám v sobě na můj vkus trochu hořčí 13ku od Matušky a také tmavého Harracha, který mě uchvátil natolik, že ho musím pasovat na nej pivo večera (1. tm. Harrach, 2. sv. Matuška, 3. sv. Vyšší Brod, 4. pš. Kocour, 5. (tm). Rambousek, 6. tm. Pikard, 7. sv. Hukvaldy) a společně se světlým Pikardem za nej pivo obou mých zdejších návštěv.
Jak vidno i z výše uvedeného, Hanzova nabídka piv byla natolik pestrá, že by si zde vybrali i ti nejnáročnější zákazníci typu Žobánek či Elf. Sice by možná měli výhrady k výrazné převaze českého ležáku a tak nějak mizivého zastoupení jiných stylů, ale na druhou stranu proč tahat na pivní slavnosti něco, co se nedá pít ve velkém? Zkuste si třeba dát 10 „ejlů“ či stoutů v řadě za sebou? Že to nejde? Přesně tak. A odcházet po dvou pivech domů? Tak po tom netouží nikdo. Ani hospodský, ani zákazník.
Martin Karavainov s Petrem Buriánkem a Hanzem
A jaké že minipivovary ve Zlých Časech byly vlastně zastoupeny? Tak tady to máte černé na bílém. Některé původně plánované sice nakonec chyběly – Bašta U Bansethů, Dobřany, Karpentná, Lipník, Lomnice, Novoměstský pivovar, Rýmařov, Stříbro (to prý kvůli nepřiměřené cenové politice), Štramberk, Vojkovice – ale nakonec to ani nebylo tolik znát, neb byly nahrazeny jinými a celkový počet prezentovaných minipivovarů i tak ve výsledku dosáhl těchto úctyhodných 40:
1) Běleč nad Orlicí, 2) Beroun, 3) Brno (Pegas), 4) Brno-Žebětín, 5) Broumy, 6) Dobruška, 7) Dolní Sklenov, 8) Dražíč, 9) Dvůr Králové nad Labem, 10) Hlučín, 11) Horní Dubenky, 12) Hradec Králové (Rambousek), 13) Chýně, 14) Chyše, 15) Kopřivnice, 16) Kozlovice, 17) Leskovec, 18) Medlešice, 19) Olomouc (Moritz), 20) Olomouc (Svatováclavský piv.), 21) Oslavany, 22) Ostrava (Biovar), 23) Ostrava-Zábřeh, 24) Plzeň (Groll), 25) Plzeň (Joe's garage), 26) Plzeň-Černice, 27) Polepy, 28) Praha (U Medvídků), 29) Praha-Strahov, 30) Prostějov, 31) Rychnov nad Kněžnou, 32) Sentice, 33) Varnsdorf, 34) Velké Meziříčí, 35) Velký Rybník, 36) Vsetín, 37) Vyšší Brod, 38) Zvíkov, 39) Žamberk, 40) Železná Ruda
Slušné, co říkáte? A nemluvě o tom, že od některých pivovarů bylo na čepu hned několik druhů piv. Prostě akce nad akce a za to ti, Hanzi, děkuji. A vlastně i za ty tři nově ochutnané značky piva, které bych jinak ochutnal až někdy za rok, až bych se dostal přímo ke zdroji, nebo možná taky vůbec. Tak za rok na něčem podobném ne-li lepším zase na viděnou.
P.S.: Hanzi, co takhle udělat ze Zlých Časů ryze nekuřácký podnik. Vidím-li někde 5 kuřáků na dalších cca 50 nekuřáků, připadá mi možnost kouření vážně tak nějak „mimo mísu“...
[Marek Kamlar] [Zobrazeno 10499x] [3. červen 2009]
[Pivní slavnosti] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Elf
neděle, 7. červen 2009
00:03
No já bych si vybral určitě, vždy si rád dám dobrý, kvalitní český ležák. Ale že by se nedalo vypít víc "ejlů", či stoutů najednou, je nesmysl. Nechtěl bych jich do sebe nalejt zrovna deset, ale je pravda, že se mi jednou podařilo vypít cca 6 půllitrů Old Ale s EPM 18°. Jinak na Flédě si dávám často víc než 2 piva nějakého zahraničního stylu. Naposledy Rauchweizen z Rožňavy. Takže to jde.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 08.06.2009 ve 07:14:45
Malakin
pátek, 5. červen 2009
19:07
Ještě bych doplnil, že autorem fotek "Světlý speciál z Broum" a "Martin Karavainov s Petrem Buriánkem a Hanzem" nejsem já, ale Rosťa Kloubek, s jehož svolením jsem je ke svému článečku připojil. Proto se moc nedivte, že tam např. o panu Karavainovi, sládkovi od Sv. Jána z Polep, nikde nepíšu. Ve čtvrtek, kdy se ve ZČ pohyboval, jsem se tam prostě nedostal.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 05.06.2009 ve 19:10:40
Adsense
21. listopad 2024
10:19
posted by: Inzerce
Malakin
čtvrtek, 4. červen 2009
08:27
to Libor: Já tam byl naposledy koncem loňského prosince a to prý točili ještě to jejich. A docela bych tomu i věřil, protože se tam ani jedno z nabízených piv nedalo pít, což se za předchozího točení Ječmínka, tj. v roce 2007 a v cca první polovině roku 2008, nestávalo. Ale je fakt, že je tomu dávno, co jsem tam na vlastní oči viděl, jak sládek pobíhá kolem varných nádob...