Ohlédnutí za VPT 2007

Na ten den jsem se už dlouhý čas těšil. Letos jsem nepodcenil domácí přípravu, a tak jsem konečně a poprvé měl navštívit tolik vychvalované Vánoční pivní trhy. Den "D" byl stanoven na sobotu 15. prosince a naneštěstí mu předcházel vánoční večírek, na který jsem doprovázel svou drahou ženu. Velice vychytralým pitným režimem, kdy jsem usrkáváním výborného vínka doplňovaným bohapustým chlemtáním sodovky docílil relativní střízlivosti až do konce a kromě slušného chování jsem tak dosáhl i přiměřené svěžesti na sobotu.

Děti jsme alokovali ke tchýni a tak jsem se v sobotu ráno bez snídaně tichoulince vyplížil z bytu a vybaven batohem, propiskou a notýskem natěšeně poskakoval k metru.

Primátor

VPT začínaly v 10:00 a v domnění, že mám dokonalý timing jsem v 9:57 vstupoval bránou na výstaviště, abych byl v zápětí šokován obrovským, do fronty se jen neochotně řadícím, davem. Přiznám se, že ač nevynechám jedinou příležitost brojit proti prefabrikovaným unipivům, tentokrát jsem zájmem českého spotřebitele o kvalitní produkci byl mírně řečeno rozladěn. Při poněkud bližším demografickém průzkumu davu jsem však začínal pochybovat, nejvýznamnější skupinu spolustojících tvořily ženy řekněme pozdních středních let a i když můj mozek již začínala ovlivňovat zvýšená činnost slinných žláz, docházelo mi, že něco není v pořádku. Po konzultaci s jednou z těchto paní jsem však došel jistého uklidnění, neboť v ostatních křídlech Sjezdového paláce probíhaly též vánoční trhy, avšak bez přívlastku pivní. V každém případě to bylo neplánované zdržení a tak se stalo, že jsem se ke vstupu do středního křídla a k nákupu originální sklenice dostal až v 10:10. Před očima mi utekla milovaná šestka, tak jsem dostal číslo 8 a byl tam!

Bakalář

Ať už se v životě lidském jedná o jakýkoli požitek, ať už tělo očekává jakoukoli rozkoš, ta nejkrásnější chvíle pro mne nastává vždy těsně, těsňoučce před samotnou "věcí", když už je příjemnost blizoučko, kdy už je neodvratitelná a to, že si stačíte uvědomit, že Vám za chvíli bude hezky, nastávající zážitek ještě znásobí. Byl jsem tam, rozhlížel se, nasával a věděl, že za pár chvil už některou z těch dobrot ochutnám a ten pocit byl opojný.

Ano, užili jsme si to, já a můj notýsek zaplněný popisy chuťových dojmů amatérského konzumenta nehodných zveřejnění. Ve stručnosti tedy jen poznamenávám jak jsem byl nádherně překvapen Hradeckým patriotem i Kancem ze Žamberka, jakož i úžasným, pro tuto příležitost uvařeným, speciálem Old Ale.cz, potěšen známým Opatem i pšeničným Primátorem, nijak neosloven kvasnicemi z Hanušovic a zklamán točeným Foster´s (což se dalo čekat), ale i Kalteneckerem (což jsem nečekal, ale myslím že tolik chutí dohromady si dobré pivo nezaslouží, že bylo prostě přeplácané). Jednoznačným vítězem, který se dočkal i jediného opakování, pro mě tak byl žitný Pale Ale z Pivovarského domu.

Kanec

Bylo to hezké, byl jsem sám, těšil se na odpočinek mlčením, ale ač nemám ve zvyku navazovat hovory s cizími lidmi, ukázalo se , že minimálně dopoledne tam "cizích" moc nebylo a tak jsem tlachal s neznámými kluky s podobnými notýsky i bez nich, závistivě naslouchal diskuzím domácích vařičů, připojoval obličeje k nickům na beerborci nebo se rád nechával poučovat personálem jednotlivých stánků. Nejslabší stránkou akce tak zůstalo stravování neb klobásou jsem vyřídil pozdní snídani, párek byl jen na chuť a stejně tak i fetou plněné papriky a vážené olivy byly spíše jen takovou "chuťovčičkou". Je to škoda, vždyť to nemusí být zrovna guláš s šesti, ale byl-li by mezi pivními i jeden stánek s utopenci a hermelínem, věřím, že o zákazníky by nouzi neměl.

Nevím jak vypadají na VPT večery, snad to poznám příště, mě čekala ještě povinnost zakoupení a ožárovičkování vánočního stromku, takže jsem Sjezdový palác opouštěl před třetí hodinou, kdy se stoly již začínaly zaplňovat "běžnějšími" návštěvníky, ale byl jsem nadšen. Zejména dopoledne bylo nádherně pohodové až poetické a s přibývajícím časem, množstvím návštěvníků i alkoholu v krvi začínalo být veselé, jak davy využívají "cestu" z pravého křídla do levého středem pivních trhů, jak výše zmíněné dámy vlekou své pány od "hrnečků" k "šátečkům" skrz pivní ráj, jak se tito snaží zpomalit, jak se ti úspěšnější sami na moment vrací ..

Bernard

No, já nakoupil plný batoh trapistů i s brožurou (nádherné stanoviště a luxusní cena 50K za kus), nechal si podruhé na cestu natočit svého žitného vítěze a vyrazil do reálného světa vstříc povinnostem. Dozvuky VPT jsem si pak mohl vychutnat s nakoupenými pivy (i notýskem) v následujících týdnech a moc mě mrzí, že jsem se ulakotil a nezakoupil i originální sklenici na trapistická piva. Číše na červené víno má podobné vlastnosti, ale jaksi to není úplně ono.

Bylo to klidné, bylo to krásné, bylo to osvěžující a já si slibuji, že učiním všechno pro to, abych VPT už nikdy nevynechal.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

vocko

čtvrtek, 17. duben 2008
20:51

Stejně povedené jako ročník první,smůlu jsem akorát v tombole kde byla vylosována všechna čísla kolem mě ale já samozřejmě nic. Piva opět výborná, Fosterse sem vědomě vynechal a co se týče toho v článku vychvalovaného opata...granát byl dobrý ale ta desítka...nechal jsem si jí natočit na cestu zpátky na autobus ale skoro sem to nedopil, hrůza...

---

napsal(a): vocko (memberofkn(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Kejna

čtvrtek, 14. únor 2008
08:56

to není kritika, spíš jen takový povzdech, vždyť kdyby to tam nebylo príma, tak tam nikdo dlouho nevydrží a tím pádem ani nemá hlad

---

napsal(a): Kejna [Odpovědět]

CzechBeerMan

středa, 13. únor 2008
16:00

Honza Kočka se snaží a já mu za to děkuji. Kdyby každý seděl v rukama v klíne, tak my co máme rádi trochu jiné pivo, utřeme. Byl jsem tam, v podstatě jsem tam musel být ......... je to má povinnost.

---

napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]