Salón piva Bratislava

V minulém týdnu, od 18. do 20. dubna se uskutečnil v bratislavské Staré tržnici další z populárních pivních festivalů – Salon piva. Akce jsem se zúčastnila hned první den a vzhledem k tomu, že to byla, jestli se nemýlím, moje čtvrtá návštěva na Salonech, mohu porovnat letošní a minulé. Ale o tom později.

Stará tržnica

Na Salonu bylo, podle pořadatelů, 88 pivovarů a přes 400 druhů piv. Slovenských pivovarů bylo zastoupeno 28. Mezi podmínkami účasti pro pivovary je rovněž to, že musí na Salon přivézt minimálně jedno pivo ze svého portfolia, které ještě nikde nebylo prezentované. Vstupné na Salon činilo 5€, v ceně pak byla festivalová sklenice a orientační plánek se seznamem a umístěním pivovarů. V předprodeji si bylo možno zakoupit i vícedenní vstupenky.

Salón piva

Platidlem byly žetony po 0,5€ za kus. Jednotlivá piva pak stála od jednoho žetonu za decku, až po několik žetonů u speciálů. Kromě jednotlivých pivovarů se zde tradičně prezentoval stánek s pivními marmeládami Bermalade - Džemovar a pivotéka. Své zastoupení tu měla i firma Sahm se vzorky jejich skla, jakož i Pacovské strojírny. Hlad pak bylo možno ukojit v některém ze stánků Street Food Parku, který se rozprostíral na náměstí před Starou tržnicí. Celkem se Salonu zúčastnilo asi 8 000 návštěvníků.

Žetony

Pojďme však k pivům. Jako na všech festivalech, i zde byla piva výborná, průměrná i vylitíhodná. Vzhledem k velmi teplému počasí v Bratislavě jsem se do ochutnávky příliš stupňovitých piv nepouštěla, byť většina, zejména létajících, pivovarů je na čepu měla. Pokud mne mé zápisky neklamou, ochutnala jsem celkem 21 různých piv. Přiznávám, že piva z těch známých pivovarů, v minulosti již mnohokrát ochutnaných, jsem při tom počtu musela vynechat.

Piešťanský pivovar Simeon

Na straně těch výborných mohu jmenovat všechna piva z piešťanského pivovaru Simeon (včetně té jejich 12°, kterou jsem na festivalu v Brně zkritizovala), 12° vídeňský Červený ležák z dalšího piešťanského pivovaru Živel, 10° Maraton z košického Corvusu, 12° Humnový ležák Sessler z Trnavy, 12° witt Blanche a 12° session IPA Fasa Prasa z řemeslného pivovaru God Times Brewery ze Svitu a 11° vídeňský ležák Sokol z Panského pivovaru Bojnice. Zajímavým pivem pak byla (na závěr) 18° Sahti, cereální pivo s jalovcem z trenčianského pivovaru Lanius.

Witt a Session IPA ze Svitu

Adepty na vylití byly vzorky dva – 12° ležák Alfred z létajícího pivovaru NoBell (diacetyl, zatuchlina) a 11° kvetinkové Summer Ale z pivovaru Franz Lučenec (výrazná myšina), ovšem i 12° ležák Velký hrdina z bratislavského ŽilVerne patřil na pomyslnou spodní hranici stupnice ochutnaných piv. Na Vynález Zkázy už raději nedošlo. Kuriozitou, ale prý už nějakou dobu očekávanou, byl koncept slovenského Heinekena. Nový koncept piva pod značkou Bradáč. Na festivalu prezentovali tři druhy piva-ležák, IPL a IPA. Ochutnala jsem prvně jmenovaný, ale příliš mne nenadchnul.

ŽilVerne

A dostávám se k tomu srovnání. Na letošním Salonu oproti letům minulým, se zvýšila účast českých a moravských pivovarů, bohužel, většinou však v zastoupení jejich distributorů, samostatní zástupci pivovarů byli v menšině. Jak jsem se později, až po návratu, od jednoho pivovaru dozvěděla, že podmínky registrace k účasti byly značně nevýhodné. Byť se platilo žetony, tak pivovar musel mít svoji registrační pokladnu a snad i povolení převozu piva přes hranice od celníků. Pak se nedivím, že česká piva prodávali distributoři. Zastoupeny, též většinou distributory, byly i pivovary zahraniční. Snad jenom polský Browar Maryensztadt a maďarský Monyo byly zastoupeny osobně.

Piva od distributorů

Já osobně, protože česká piva si mohu dát u nás, bych raději uvítala širší nabídku pivovarů slovenských, jak to bylo v letech minulých. Nevím, co pořadatele vedlo k tomuto počinu. K mnohým slovenským pivům z malých pivovarů se člověk prakticky jinde, než na Salonu nedostal. Alespoň piva bratislavská jsme pak ochutnali následující den při „pivotour“ po bratislavských pivovarech a rovněž celou nabídku piv pivovaru Sandorf v Prievalech, kam jsme při zpáteční cestě ještě zavítali.

Polský host

Pořadatele je nutno pochválit za dostatečný počet míst na mytí sklenic, jakož i jejich pravidelné doplňování čistou vodou. Naopak, mínusem byla absence jakýchkoli údajů o pivovarech a jejich pivech na internetových stránkách Salonu. Nedomnívám se, že údaje zveřejněné pouze prostřednictvím aplikace pro „výkřik“ současné doby, chytré telefony, jsou tou správnou propagací. Zatím ještě uzákoněno jejich vlastnictví nebylo.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře