Když zima, tak na pivo pod střechu

A kam? Do hospůdky? To jistě, ale lepší je mít těch „hospůdek“ pod střechou víc, takže na festival. A právě 1. až 3. března měli zájemci možnost navštívit jeden z těch velkých a konaných pod střechou – Festival minipivovarů v Brně, který se tentokrát konal v rámci veletrhu Salima, konkrétně v sekci Festival chutí. Oproti nultému (či prvnímu, zkušebnímu) ročníku před dvěma lety byl koncipován trochu jinak a byl přímo součástí Salimy, byť s trochu jiným režimem.

Na Salimě

Právě režim festivalu bych hodnotila jako velký klad. Na rozdíl od ročníku předchozího zájemci stačilo zaplatit jedno vstupné a mohl navštívit jak festival, tak ostatní expozice veletrhu Salima. Negativní stránkou věci bylo ovšem to, že ač jednodenní vstupenka (v ceně 100 Kč), nezahrnovala klasickou pásku na ruku, a tudíž nebylo možné si z areálu „odskočit“ (a třeba trochu porelaxovat od degustací) a znovu se vrátit zpět. Jakmile totiž návštěvník areál opustil, vstupenka se mu znovu nenačetla. Poněkud matoucí informací bylo, že návštěvník obdrží v ceně vstupenky katalog a sklenici. Sklenice si bylo možno pouze vypůjčit na zálohu 50 Kč.

Stánky

Bezproblémově pak ale bylo vyřešeno mytí skla. Použitou sklenici člověk vyměnil za čistou u dalšího pivovaru, jehož moku se mu zachtělo. Tyto sklenice pak sbíraly hostesky a odnášely k centrálnímu mytí. Ceny degustačního vzorku piva se pohybovaly od jednoho do tří žetonů, místního to platidla (1 žeton = 10 Kč).

Na stojáka

V původním plánu byla účast 50 pivovarů, z toho tří slovenských. Ve skutečnosti se akce zúčastnilo, podle pořadatelů, pivovarů čtyřicet sedm. Snad to tak ve skutečnosti bylo, nepočítala jsem je, proti minulému ročníku byl totiž současný prostor uspořádán poněkud méně přehledněji, mezi pivovary byly i potravinářské expozice i něco z technologie. Naopak kladem byly prostory k sezení.

I k sezení

Zástupci ze Slovenska byli jen dva - nový bratislavský Nobell craft beer a Simeon, remeslný pivovar Piešťany. Chyběla IKKONA z Rožňavy. Z českých a moravských minipivovarů, v katalogu uvedených, pak nepřijeli zástupci Slezského pivovaru z Havířova a Galantu z Mikulova. Naopak navíc byly pivovary Duck and Dog z Rajhradu, U Přeška z Přeštic a pivovar Hnanice (u Znojma). A nesmím zapomenout na prezentaci školního pivovaru Mendelovy univerzity Brno.

Slovenský zástupce

Kromě pivovarů, prezentujících se přímo na Festivalu, v pavilonu C, bylo možno najít ještě další čtyři přímo ve výstavních prostorách potravinářské části veletrhu, v pavilonu A, expozicích mimo samotný Festival – U Bizona, Ohrada Vísky, Slavkovský pivovar a Ferdinand.

Nový pivovárek z Bratislavy

Kolik bylo ve skutečnosti nabízených druhů piv, to už jsem si vůbec netroufla spočítat. Povinností bylo přivézt po dvou vzorcích na pivovar. Většina však měla těch vzorků více a postupně je na pípách střídala. Ochutnat samozřejmě nebylo možné všechno, i tak jsem si poznamenala degustaci 27 vzorků (možná jich bylo i víc, s přibývajícím večerem už se snaha o zápis nejevila tak aktuální), v drtivé většině velmi dobře pitelných piv, bez vad. Pravdou ovšem je, že některým pivům jsem se programově vyhnula, správnost tohoto počinu mi posléze potvrdili i někteří „odvážnější“ kolegové.

Domácí zástupce

Nejhorším pivem byla 11° světlá z Vísek, přímo na Festivalu pak poslední místo v mém žebříčku obsadila 11° světlá z Tišnova. Naopak, druhý tišnovský pivovar – Květnice přivezl slušný Märzen 13°. Ze světlého ležáku 12° piešťanského pivovaru Simeon vystupoval ve větší míře diacetyl a na chuti „lepenka“, naopak jejich IPA (nebo možná, že to byl ale, degustovala jsem už v pokročilém večeru) byla bez vady. Piva - 10° z pivovaru Holendr (Valašské Meziříčí), jakož i ležák 12° za studena chmelený z létajícího pivovaru Dachovar a 13° světlá z Rožnova nenadchla, ani neurazila. Prostě – kategorie „dá se to vypít“.

Jeden z těch lepších

Na opačném konci pomyslného žebříčku se pak umístila (bez udání pořadí) piva z pivovarů Mazák (Brown ale 12°, Single hop Challenger 13°), Hauskrecht (15° Red Apač, 11°světlá), Hukvaldy (12° světlá, 15° sv.zimní), Máša (12° MAle, 11° stout), Podlesí (pšenice Uncle Wheat 12°, 12°ležák Korma s medovinou), či bratislavský Nobell craft beer (weizenbock 17°). Ostatním, ochutnaným, se moc omlouvám, že je nejmenuji, to jsou prostě stálice, které si vždy ráda dám.

Školní pivo

Mile pak překvapila 12° polotmavá z Blatné. Je vidět, že rukopis paní Vlkové, jež je zde poradcem (nevím, jak správně nazvat její funkci v pivovaru) ovlivnil výrazně kvalitu piva. A vlastně ještě o jednom pivu se musím zmínit. Chutné pivo, které nebylo za žetony, ale rozdávaly je studentky Mendelovy univerzity jako propagační výrobek školy. Tentokrát je prý ještě vařil vyučující, ale pro příště už to budou umět i ony.

Švec od Zlína

Festival se vydařil, i přes některé výše popsané nedostatky. V dalším ročníku bych ovšem ráda uvítala účast moravských pivovarů, jejichž piva se běžně, především v Čechách, na čepu nevyskytují.

„Festival minipivovarů v Brně má ambice stát se největší akcí minipivovarů v České republice,“ zhodnotil akci ing. Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 3297x] [5. březen 2018]
[Pivní slavnosti] [comments: 4] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře