Pivo v Thajsku

Již dvakrát jsem navštívil zemi jihovýchodní Asie, která se ještě nedávno jmenovala Siam, nyní je to Thajsko a rozhodl jsem se s vámi podělit o nějaké ty postřehy, poznatky a rady z této země, co se piva týče. Prvně to bylo v listopadu 2006, kdy jsme se pohybovali po jižní části království, hlavně kolem moře a po několika ostrovech. Letos v lednu jsme naopak zvolili cestu podél západních hranic s Myanmarem (dříve Barma) na sever k řece Mekong, která je přirozenou hranicí mezi Thajskem a Laosem. Já se zde rozepíši o cestě druhé, kterou mám ještě v živé paměti, čili o cestě na sever.

Jako každá cesta do takto dalekých zemí, tak i moje začínala na Ruzyňském letišti, které vůbec není pivu zaslíbeno. Třetinková plechovka Pilsner Urquell za 75,- a to samé pivo točené pak za, teď si nejsem jist, asi 90,- Kč. Zde jsem se pivu vyhnul. Po nasednutí do letadla směr Frankfurt (Do Bangkoku se přímo od nás nedá dostat) mě již letuška nabízí něco na zahnání žízně. Bohužel České aerolinie mají k dispozici pouze to nejprodávanější pivo s perfektním řízem... Nu což, je to jenom třetinka, jedno sem tam tedy hodil. Po ultrarychlém přestupu na letadlo do Thajska (Boeing 747 – Jumbo pro asi 500 lidí) se usazuji vedle nějakého Němce. Toto letadlo patří Thai Airwai, a proto se zde již nenabízí G9, ale hlavně Singha a kupodivu Bitburger a americký Budweiser. Dávám si od každého jedno a usínám. Přílet do Bangkoku je pro Evropana v toto období (leden) celkem šok. Teploty se zde pohybují kolem 35°C a vlhkost je mezi 80% a 90%, což jsou dobré předpoklady pro neustálou žízeň.

Pivo Singha

Nyní tento článek pojmu hlavně pivně, cestovatelských zážitků bylo, že by to vydalo na článků deset.

Pivo

V Thajsku se můžeme setkat hlavně s pivem značky Singha, které se dá koupit i u nás a je to tam něco jako u nás Prazdroj. Je chutné a dá se koupit všude. Druhé nejčastější (a mnou nejvíce pijící, pro mne nejchutnější) je Chang (thajsky „slon“). Toto pivo má 6,4% alc., takže je celkem silné, pokud ho ale nepijete na sluníčku, tak ho zde velice rychle zase vypotíte... Dále se zde nabízí Tiger, jenž je původně ze Singapůru, ale nyní ho vaří v licenci i zde. I toto pivo se dá pít, není již ale tak časté v odlehlých oblastech, kde jsme se nejvíce pohybovali.

Chang Beer

Zde často narazíte na pivo Archa, které je v Thajsku nejlevnější, a proto se prodává na vesnicích, kde žijí chudší lidé. Pivo Leo v žádném případě nedoporučuji. To opravdu není vůbec dobré... Poslední značka, na kterou můžete narazit, je Cheers, to ale velice zřídka a jeho chuť není nic zvláštního. Po návratu domů jsem se ještě dozvěděl o existenci piva Phuket, to ale bude zřejmě prodáváno hlavně ve stejnojmenném letovisku. Ještě jsem narazil na pivo Mittweida, které je dle plechovky vařené podle německého receptu a zde se vaří pouze na vývoz. To jsem koupil v Laosu. V Bangkoku jsou údajně i dva minipivovary, ale bohužel nebyl čas je hledat. Ještě je tu v každé větší hospodě nabízen Heineken, ale tomu sem odolal.

Balení

Pivo zde seženete jak lahvové, tak plechovky. Lahváče mají objem 0,33 l a 0,66 l, plechovky jsem viděl jen 0,33 l. Lahve tady nezálohují. Když si dáte točené (málokdy), s největší pravděpodobností bude natočeno do litrového džbánku, ke kterému přinesou sklenice podle počtu lidí u stolu (nám stačila jedna :-)).

Bangkocká ulice plná obchodů, restaurací a barů

Hospody

Ve velkých nebo turisticky atraktivních městech narazíte na spoustu restaurací a barů všech možných druhů (kromě typické české pivnice). Točené pivo se zde téměř nenabízí, narazíte na něj jen velice zřídka a jeho cena je vždy skoro o polovinu vyšší, než u lahváčů, které si ve zdejších hospodách můžete objednat. Téměř vždy je na výběr mezi malým a velkým pivem (viz. Balení).

Já se zde pohyboval s přítelkyní a její kamarádkou, které pivo nepijí a vždy, když jsem si objednal velké pivo, automaticky nám byly doneseny tři sklenice. Když potom do mě pivo zajelo jak po másle a já chtěl další, Thajci poněkud nevěřili a nechápali:-).

Restaurace ve městě Mae Hong Son

Také je zde zvykem přinést v těch sklenicích na pivo led, což není dobré spolu míchat, ať už kvůli naředění piva, hlavně ale z hygienických důvodů, nikdy nevíte, z jaké vody je onen led vyroben. Pokud se zastavíte před nějakým podnikem, obsluha vám hbitě ukáže jídelní lístky, nabídne židli a zapne nad vámi větrák a ihned po vašem rozevření lístku už se ptá, co si dáte (k pití i jídlu), což je trochu znervózňující, ale zvyknete si na to.

Nápoje i jídlo bývají přineseny rychle, ale jakmile si chcete něco přiobjednat, je to problém. Zřejmě zde na to nejsou zvyklí a někdy sedíte několik dlouhých minut, než se podaří přivolat obsluhu, aby vám dala druhé pivo. V oblastech, kde vidí bělocha jednou za měsíc žádné takové podniky nejsou. Zde mají pouze něco jako jídelny přímo na ulicích (valná většina Thajců se zde stravuje, neradi jedí sami), kde se ráno vytahají stolečky a židličky na chodník (takže se pak musí chodit silnicí) a zde se pije a jí. Tady ovšem narazíte na jazykovou bariéru (i v Bangkoku je problém domluvit se anglicky, natož na vesnici).

Restaurace Baan Dindoi Lisu u města Pai

Ceny

Pivo v Thajsku vyjde v supermarketu v přepočtu na cca 15 Kč, v restauraci pak na 30 – 60 našich korun za lahváče, za točené zaplatíte od padesáti korun výše... Pro informaci uvedu ceny jídla. Na ulici se dá koupit porce rýže se zeleninou a vejci (zde běžné jídlo) za cca 12 Kč, v restauraci se pak najíme do 50ti korun.

Prodej piva

Pivo zde prodává kde kdo a je vítaným doplňkem téměř v jakémkoliv obchodě (i v lékárnách). Dá se koupit bez problémů. Ještě je zde řetězec 7Eleven, který je v každém větším městě, ale tam vám alkohol v určené hodiny neprodají (většinou kolem poledne, v každém obchodě to je ale jinak...)

Shrnutí na závěr

Máte-li rádi pivo, vězte, že ho zde seženete u každého obchodu jako doplňkové zboží. Cizincům (bělochům) je tu vnucovám Heineken (předražený), který zde naleznete na každém kroku. V restauraci je lepší koupit lahváče, točené stejně neumějí natočit a je předražené. Je dobré hledat si ubytování poblíž obchodu, kde mají pivo (většina obchodů zavírá po deváté hodině, řetězec 7Eleven má nonstop, v šest je už tma, jako u nás v tomto období), protože nákup do zásoby je blbost, nikde nenajdete lednice...

Bangkok, číšník nebo servírka...

Thajci jsou mírumilovní (nikdy nezažili válku) a vstřícní, proto se na ně nikdy nehněvejte. Pokud se naučíte základní slovíčka (dobrý den, děkuji, nashledanou), velice u nich stoupnete v ceně. Ať udělají cokoliv (pro vás i nezvyklého), vždy to myslí dobře.

Všem doporučuji cestu do těchto končin, neboť to jsou kraje nesmírně zajímavé a pro nás, Čechy, i relativně finančně dostupné. Exotika zde vyjde na 20 000,- za letenku a za třítýdenní pobyt tam jsem nechal asi 10 000,-, v čemž je veškerá útrata (pivo, autobusy, vlaky, obědy, večeře, suvenýry, ubytování, vstupy, prostě všechno, což si myslím, že není tak moc na dobu zde strávenou). Pokud se ovšem rozhodnete navštívit Thajsko s cestovkou, počítejte s dvojnásobkem...

---

[Michal Sýkora] [Zobrazeno 15086x] [12. září 2008]
[Pivo ve světě] [comments: 5] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře