Cyklo (nejen) Piwo Tour podél Baťova kanálu: 4. část

Co se událo minule naleznete zde...

Ráno počasí nevěstí nic dobrého a tak se raději přesunujeme vlakem do Rohatce a odtud pak šlapeme do Ratíškovic. Muzeum otevírá až v 10 hod., pro zahřátí alespoň tedy objedeme obec, u místního řeznictví se snažíme přijít na kloub záhadě, co jsou ”fotbalové” klobásy (výrobek z poraženého mužstva, či ze sudího?) a zjišťujeme, kam se po svezení na drezínce po části Baťovy železniční vlečky vydáme na pivo.

Muzeum v Ratíškovicích

Bohužel, svatý Petr nám toho dne nepřeje. Již před desátou hodinou leje jak z konve, takže ze svezení nebude nic (netušili jsme, že je nutno se na jízdu předem objednat, ale náhodou někdo odřekl). Prohlížíme si tedy malé železniční a důlní muzeum ve starém železničním vagónu a posléze, stále za vytrvalého deště se přesunujeme do minipivovaru a restaurace Na Mlýně .

Pivovar Na mlýně

Nevím, jestli si nás v první chvíli nespletli s vodníky, jak nám kapalo ze šosu. Za konzumace boršče Leonid, časného oběda a místního piva občas vybíháme ven, zdali déšť neustává, ovšem situace je stále poplatná klasickému výroku pana Kemra z filmu Na samotě u lesa. Mezitím se snažíme dozvědět se od servírky alespoň něco o pivovaru, který na Apríla letošního roku oslavil první rok své existence.

Interiér restaurace

Sládek (je sobota) není přítomen, takže technologii neuvidíme. Je prý umístěna v přístavku na dvoře. Kotel varny má 600 litrů, spilka je otevřená a pivo zraje v tancích. Vaří se dle potřeby, v létě až 4x týdně. Základním pivem je světlý ležák, není příliš chmelený a pravděpodobně filtrovaný (pivo je čiré). Pivo na letní posezení. O Vánocích se vařila polotmavá 15° a o Velikonocích 13°. Pivo se ve vsi čepuje ještě v hostinci u kostela.

Ratíškovické pivo

Musím se přiznat, že mé chuťové buňky by v tomto nečase spíš vzaly za vděk grogem, avšak odolám, neb musíme (i přes tu slotu) vyrazit a silnice do Hodonína je docela frekventovaná. Těch asi 9 km za hustého lijáku a ne vždy ohleduplných, kolemjedoucích řidičů nebyl žádný med. Vyzvedáváme si zavazadla v penzionu a vlakem se přesouváme do Břeclavi, posledního zastavení na naší Cyklo Piwo Tour.

Závěrečný den je věnován projížďce lužními lesy, obdivování krás probouzející se přírody a hnízdících čápů, se zastavením na soutoku Dyje a Moravy, hranici tří států. Pobyt na Moravě zakončujeme návštěvou vinného sklípku mého bývalého spolupracovníka.

Tak zase někdy příště

Pro ty, kdož by se chtěli vydat v našich stopách, mám pár dalších informací. O samotné technické památce z let 1934-38, Baťově kanále, možnostech pohybu a další informace se nejvíce dozvíte na www.batacanal.cz. Délka cyklostezky je asi 80 km, což je pro zdatného cyklistu otázka jednoho dne. To by však byla škoda, neboť přímo při i v nejbližším okolí kanálu je mnoho zajímavého.

Bez výše popisovaných odboček do kopců, je terén rovinatý, ideální třeba na dovolenou s dětmi. O prázdninách jezdí po kanále i parníčky, takže je možná kombinace jízdy na kole a plavby. Stezka je až do Veselí n.M. vedena převážně po asfaltu, či zpevněných cestách, dál už spíše jen ty cesty, příp. i polní. Sem už asi ”unijní” peníze moc nedosáhly. Hladem a žízní se tu umřít taky nedá, i když někdy to znamená odbočit do přilehlé obce.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře