Cyklo (nejen) Piwo Tour podél Baťova kanálu: 3. část

Co se událo minule naleznete zde...

S prvními kapkami deště dorážíme k nádraží, kde nás pod svá křídla schová útulná hospůdka Lokálka, právě s kněžihorským pivem. Minipivovar v Bzenci se nachází na opačné straně města, zde jsme však zkusili sondovat možnost návštěvy. Bohužel, prý jen na objednávku a ”dnes tam stejně nikdo není”, pravil vrchní. Od něj jsme se dozvěděli alespoň pár informací – zdejší pivo je 10° - 11°, jak se prý zadaří a je nefiltrované (17 Kč). Na žízeň dobré, chuťově mi však připadlo dosti nevýrazné. Není to pití na celý večer.

Hospůdka Lokálka

Vzhledem k trvajícímu dešti popojíždíme vlakem do Rohatce a odtud, již jen za drobného krápání, do Sudoměřic, k technické památce Baťovu výklopníku z roku 1939. V době své slávy sloužil k překládání lignitového uhlí ze železnice na čluny, které je odvážely do elektrárny v Otrokovicích. Dnes je zde malé muzeum a rozhledna. Při kanále je půjčovna lodí a stánek s občerstvením. Za Sudoměřicemi přejíždíme na slovenskou stranu řeky Moravy, kde je lepší cesta a přes most pak zpět k nám, do Hodonína.

Minipivovar v Hodoníně

A kam jinam na večeři, než do minipivovaru Kunc. Je sice páteční podvečer, ale sládek ještě pobíhá kolem varny a tak neváhám a tahám z něj rozumy. O exkurzi nechce sice ani slyšet (za chvíli už má ”padla”), ale na pár informací skoupý nebyl. Zdejší piva jsou nefiltrovaná, vařená na jeden rmut a kvasí v tancích. Za rok uvaří přibližně 100 várek.

Varna pivovaru Kunc

Na čepu v době naší návštěvy byl světlý ležák Švihák (klasický ležák, pitelný, ale moc mne nezaujal), tmavá 13° (rovněž klasika, spíš karamelová chuť) a ochucené tmavé pivo malinové. Světlý ”zázvor” právě došel (vše po 26 Kč). Za počínající bouřky tak tak dobíháme do penzionu.

Z hodonínského pivovaru

Další den máme vyhrazen na Muzeum ve vagónu a šlapací drezíny v Ratíškovicích a tamnější Rodinný minipivovar. A o tom opět až příště...

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře