Skvělé to pivo Krušovické, aneb jedinečný zážitek s lahodným pivem
Pivní cesty
Skvělé to pivo Krušovické, aneb jedinečný zážitek s lahodným pivem
Krušovický Mušketýr je pivo, které mne oslovilo a to velmi. Nádherná sytě zlatá barva, intenzivní vůně po sladu a po jemném žateckém chmelu. Ta úžasná čepice, která nádherně kroužkuje až do vypití poslední kapky. A ta chuť, ta chuť jen podporuje to, co ucítil můj vytříbený nos. Pivo nepřesycené, na svou stupňovitost plné a každým douškem mám chuť na další. Po polknutí se u mne rozlévá nejen po těle, ale i po duši blaženost. Ano, tak si představuji PIVO, ano něco tak úžasného jsem ještě nepil. Ne, že by některá jiná mnou ochutnaná piva byla nedobrá, ale toto je prozatím můj nejlepší zážitek s pivem co jsem kdy zažil.
Přibližně takovéto pocity jsem měl někdy v osmdesátých letech, kdy jsem se poprvé setkal s krušovickým pivem a to v jeho krásném kraji. Tehdy jsem často chodíval po vandrech. Pěkně pěšky, veškerou výbavu nesla záda a já někdy sám, jindy ve dvou, putoval po krásných koutech naší vlasti. Nikdy jsem neměl žádné pevné stanoviště, abych odtud jen nalehko vycházel na výlety. Pokaždé bylo možné najíti útočiště. Za pěkného večera na louce, za deště to jistily verandy chat, skalní převisy, autobusové, či vlakové zastávky.
A jak to bylo tehdy? S kamarádem jsme začali náš puťák na malé vlakové zastávce u královského věnného Mělníka. Po probuzení jsme se prošli ještě ospalým městečkem, potkávajíce jen několik babiček spěchajících na nedělní ranní mši. Přes náměstí jsme došli k zámku, jenž patříval a nyní opět patří Lobkowiczům. Zvon na věži právě odbíjel sedm úderů na znamení zrodu nového rána. Rána, které slibovalo slunečný, provoněný a teplý den. U zámku jsme hledali to správné místo s výhledem na soutok, Říp a do dáli viditelnou spíše rovinnou krajinu. Tak kam se vydáme, zeptal se kamarád?
Vždy jsme měli jen přibližnou představu o tom, kudy budeme putovat, ale dle okolností a nálad se teprve náš program vyvíjel. Cíl dnešního dne se nám tyčil do své nedozírné výšky 455,5 metrů nad mořem. Mezitím jsme prošli přes proslavený most, díky poprvé u nás užité technice svařováním, z roku 1938, okolo historického zdymadla u Hořína a dál podél plavebního kanálu a námi potkaných prvních chmelnic až do Nelahozevsi. Po prohlídce rodného domu Antonína Dvořáka a renesančního zámku (také dnes ve vlastnictví Lobkowiczů) jsme se usadili na nádvoří a zakoupili ten den své první pivo.
Krušovický Mušketýr 11%
Ano, byl to onen krušovický Mušketýr, o němž jsem básnil v úvodu. A protože jsme se nemohli odtrhnout od tohoto místa, nejen s nádherným chuťovým zážitkem, poseděli jsme déle. Bylo lze viděti jak zámek, tak i poklidnou Vltavu. Dodnes si nesu tento obraz v hlavě a je to jeden z těch, který si občas vyvolám ve chvílích horších.
Po rozloučení s Nelahozevsí jsme procházeli dalšími obcemi malebných názvů: Hleďsebe, Uhy, Chrzín, Mlčechvosty, Ctiněves. Je vidět, že tudy kráčela historie, lze jen tušit, jak staré jsou tyto vsi. A romanticky se můžeme přenést do prvního osidlování naším praotcem. Ano Ctiněves, ta má býti založena na místě posledního spočinutí praotce Čecha. U ochotného hostinského jsme protentokrát zanechali naše bágly a jen nalehko jsme se vydali na „namáhavý“ výstup „jižní stěnou“. Po dvanácti hodinách od prvního spatření Řípu z Mělníka jsme stanuli na vrcholu a naopak koukali na Mělník. Pod sebou jsme měli celý náš dnešní den jako na dlani. Ano, tam jsme šli, vidíš – tam je Lužec, Vraňany a Nelahozeves se skvělým pivem. A tam - to bude bývalý pivovar v Horních Beřkovicích, uzavřen nedlouho po druhé světové válce, jaké asi bylo jeho pivo?
Krušovický Ležák 12%
Kamarád ještě zadeklamoval něco na způsob praotce Čecha, neopomenuv zdůraznit zemi pivem oplývající. Poté jsme sešli dolů do útulné hospůdky U praotce Čecha. Sedneme ke stolu a už nám přistály první půllitry skvělého krušovického v jeho dvanáctkové podobě. Nezapomenutelných několik kousků poctivého ležáku nám postupně proklouzávalo hrdlem. Na proložení bylo něco studeného na talíři. Příjemně nám bylo, ale společenským setkáním po Antonínu Dvořákovi, Mušketýrovi z Krušovic a praotci Čechovi nebyl konec. Ke stolu si k nám sedl starší pán (vlastně všichni páni byli pro nás tehdy starší), že je to jeho místo, kde sedává u piva. Ukázalo se, že jde o místního starostu a nadšence pro rodný kraj.
Z domova nám přinesl pohlednice Řípu i pamětní list na výstup, který se před pár dny konal. Spolu s hostinským nám ukázal, co vše v tomto (dnešními slovy řečeno) multifunkčním zařízení společnýma rukama místních vybudovali. Nejen útulná zkrášlená hospůdka, ale i vedlejší sál s modřínovým obložením stěn se díky šikovným rukám zalíbil i nám. A závěr prvního dne našeho týdenního vandru připomíná, že hodní a dobří lidé ještě žijí. Po krásném dni a večeru jsme byli při placení doslova šokováni. Kluci to je na nás, ať na náš kraj vzpomínáte v dobrém. Rádi jsme poděkovali a i dnes vyjadřuji díky (dle věku obou) už asi do nebe.
S přáním hezkého dne sepsal Václav Vožech
[Václav Vožech] [Zobrazeno 11340x] [26. leden 2010]
[Pivní cesty] [comments: 54] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Kremák
úterý, 24. únor 2015
22:50
Nechci nějak dělat chytrého, ale chci jen upozornit na to, že Mušketýr je desítka a ne jedenáctka. Stačí se podívat na etiketu dozadu. Heineken tuto informaci sice pěkně ukryl, ale přeci lze tam najít!! Tudíž zodpovědní jsou pak koneční prodejci Světlé výčepní pivo je maximálně desítka, jinak přesně Mušketýr má něco málo přes 10,5 %EPM, tudíž odpovídá desítce. Nápis na etiketě to dosvědčuje. Jedenáctka je mýtus, nebo zvyk, naposledy z roku cca 1986, kdy se Mušketýr pro malý zájem přestal vyrábět! Krušovice přišli na trh z taktikou, kdy nabízejí poctivou 10% a 12%, které se moc neprodávají, jelikož stojí stejně za prd a tudíž jim to moc neublíží. NA nejprodávanějšího Mušketýra, což taky není žádný zázrak jaksi zapomněli, proč asi!!! Jen využili stoupající popularity jedenáctek a nabízejí přitom silnější desítku! Pivu zdar.
napsal(a): Kremák (pheber(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Kremák
úterý, 24. únor 2015
22:53
Mimochodem to samé dělá i Prazdroj, akorát že jedenáctka a dvanáctka má stejné označení "světlý ležák", tudíž jim to takto nelze dokázat.
napsal(a): Kremák (pheber(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Adsense
2. prosinec 2024
08:14
posted by: Inzerce
Pivař
středa, 25. únor 2015
10:53
Kremák: Holba Šerák je ze setrvačnosti taky považován za 11% a přitom už je to nějaký pátek "světlé výčepní pivo"...
napsal(a): Pivař [Odpovědět]
Šachoun
středa, 8. květen 2013
16:08
to Milan:
Starej dobrej Valdek,vynikající černá krušovická desítka a já tam visel pravidelně. My jsme na záchod chodili do 1.patra do tančírny. Pro mne toto pivko skončilo 1993 vstupem Bass do Krušovic -seděli jsme Nad Viktorkou na Žižkově a došel sud ,další byl z \"nových\"Krušovic a byl naprosto nepitelný. Od té doby karamelovo-chmelovou chuť staré dobré krušovické desítky neustále neúspěšně hledám....
Miloš D
úterý, 7. květen 2013
22:27
Jo ještě k tomu článku: jako slohovou práci bych to dokázal také docela kladně ohodnotit, otázka je, jestli to pan Vožech opsal ze svého "čundráckého" deníku / bez úprav či s úpravami/ a nebo jestli to náhodou neopsal někde jinde .... Mimochodem, pokud by ta etiketa Mušketýr byla také z toho deníku a z toho "čundru" tak se nejedná o léta osmdeátá, nýbrž léta devadesátá ......
napsal(a): Miloš D (milos.dob(a)seznam.cz) [Odpovědět]
VozechV
středa, 8. květen 2013
20:58
to jiri.kana: Děkuji pane Kaňo, je to tak, ty etikety jsou z dob o kterých píši.
Pane MilošiD, ten článek je můj vlastní výtvor, odnikud jsem jej neopsal. Můžeme diskutovat, zda je jeho úroveň, dobrá, slušná, nebo špatná, ale nikdy bych se nesnížil k opisování článků někoho jiného.
A tak jak jsem psal v roce 2012 v komentáři - popisuji chuť Krušovic tehdejší doby. Dnes už mi nechutnají.
Miloš D
úterý, 7. květen 2013
22:13
No nevím, kdo z těch, co se tady vyjadřují ve smyslu: nejlepší pivo u nás to pivo mohl pít ..... Já jsem byl na exkurzi i v Krušovicích 1974 a stejně jako ve všech ostatních pivovarech tam byl nechutný a odporný bordel !!! A na tom trvám !!! A dost dobrý přítel, co tam chodil na brigády, se ještě asi 5 let poté Krušovického piva nenapil a to ani zadarmo !!!
napsal(a): Miloš D (milos.dob(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Standa
úterý, 7. květen 2013
18:36
Zdravím nejlepší pivovar v Česku.
Slavím 70 roků a je radost pít VAŠÍ 12.
Koupil jsem 40 piv a jsou nejlepším pivem v Česku.
Dík Vám všem... asi omládnu..
napsal(a): Standa (stanislavchudacek(a)centrum.cz) [Odpovědět]
Miloš D
úterý, 7. květen 2013
22:17
Tak s tím nezbývá než souhlasit !!! Ještě je tu druhá možnost, že je Standa zaměstnanec Heinekenu ...... to Chody: to Chody:
napsal(a): Miloš D (milos.dob(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Myrek
úterý, 23. únor 2010
08:42
Článek pěkný. Škoda, že dnešní "krušovice" chutí a vůní vůbec nepřipomínají ty "totalitní", které byly fakticky báječné. Škoda, že na oficiálních stránkách pivovaru není vzpomínán tehdejší ředitel p. Máša. Jasně, že byl spjat s minulým režimem jako každý vedoucí pracovník. Ale dokázal, že rozumí pivovaru, joint-venture s Bindingem připravil ostatně ještě za Husáka také on.
napsal(a): Myrek (lssah(a)atlas.cz) [Odpovědět]
keramik
čtvrtek, 28. leden 2010
08:12
Na etiketách mě zaujal údaj o obsahu alkoholu - min. 2,8% u jedenáctky a min. 3,1% u dvanáctky. Tenkrát jsem pivo ještě nepil, takže o tom nic nevím, jak to tehdy bylo, tyhle čísla mi přijdou dost nízká?
napsal(a): keramik [Odpovědět]
ladin
čtvrtek, 28. leden 2010
10:20
to keramik: Jednak se uvadela hmotnostni procenta, v "dnesnich" objemovych by to bylo cca 3,5 % a 3,9 %. A za druhe se tenkrat nechavalo pivo mene prokvasit, takze stupnovitost to melo, alkoholu ale bylo mene.
napsal(a): ladin [Odpovědět]
Milan
středa, 27. leden 2010
13:25
Krušovice byly v osmdesátých letech i mým nejoblíbenějším pivem. Pamatuji se na svého tchána, kdy ve volných dnech v sobotu či neděli od rána špekuloval, že je krásný den a chtělo by to zajít na dobré pivko. Následoval většinou přesun do dosti vzdálené Libně, do restaurace U Karla IV, kde se tehdy od nepaměti Krušovice točily. Většinou jsme si dávali vynikající dvanáctku a k tomu i nějaký oběd či večeři, neboť tam i slušně vařili. Jednou týdně jsem se stavoval i bufetu Valdek, kde jsem si dával zase černou desítku a hermelínové chlebíčky. Tam bylo vždy úplně narváno a na stojáka jsme tam vydrželi i několik hodin. Krušovické černé se zcela lišilo od tehdy ostatních sladkých černých piv svou nezaměnitelnou hořkostí. Jedinou nevýhodou provozovny byla absence sociálního zařízení, čehož využila v tomto domě žijící důchodkyně, která vpouštěla na zazvonění za úplatu známé štamgasty na svůj záchod v bytě. Pivovar do této provozovny dodával pivo ve 150 l sudech. Jiné hospody v Praze tehdy Krušovice nečepovaly, aspoň mi to nebylo známo. Lahvové pivo mimo ně nešlo zakoupit, jedinou možností jak jej získat, bylo na Hlavním nádraží zakoupení lahvové dvanáctky, z neznámých příčin byl i tam pivovar dodavatelem piva do jídelních vozů ČSD. Až koncem 80.let jsem objevil podnikovou prodejnu v Neratovicích, kde v několika již v té době chlazených!! kontejnerech prodávali krušovické pivo. Vždy tam bylo spoustu lidí a nepamatuji se, že bych viděl někoho, kdo by odtud odcházel s množstvím menším než je basa. Střídali jsme se se sousedem a pravidelně jsme dvakrát týdně konali závoz. To už jsme většinou vozili desítku a dodnes vzpomínám na její silně chmelenou chuť, tak odlišnou od ostatních tehdy dostupných piv. Dnes už bohužel Krušovické nevyhledávám, sice se malinko poslední dobou zlepšilo, zvlášť Mušketýr, ale bohužel k chuti piva tehdejšího má na hony daleko.
CzechBeerMan
středa, 27. leden 2010
13:15
Ty "vo´e" , ..... nic není tak dobré jak dříve, ne ?
Byli jsme přeci mladší či mladí ! Haha. Tak to je
a vždy bude .....
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
VozechV
středa, 27. leden 2010
12:24
Dobrý den vespolek.
V článku skutečně nesrovnávám současné s minulým, nedělám žádnou konfrontaci. Slíbil jsem tak trochu panu Chodorovi, že napíši i nějaký článek. Když jsem přemýšlel jaký, napadlo mne, že bych mohl zalovit ve svých vzpomínkách a popsat jak pamětníkům, tak i mladším něco ze svých zážitků z dob minulých, neb současné zážitky jsou čerstvě a aktuálně průběžně zachycené zdejšími autory.
Pane Kamlare, myslím si, že Vaše výtky jsou spíš o vůli jak najít hůl pro psa, kterého chci bít. Osobně se domnívám, že mi nemůžete zapomenout můj blog, ve kterém jsem vám stavěl zrcadlo.
Jediné co jsem si dovolil, bylo mírně zmást čtenáře úvodním odstavcem, což se mi podařilo v případě pana s nickem "jar".
Malakin
středa, 27. leden 2010
12:32
to VozechV: Díky za objasnění situace, ale článek na mě skutečně působil tak, že si stěžujete na to, že už to krušovické pivo není jako dřív. S blokem, který jste před časem sepsal, to rozhodně nemá nic společného. To bych to nepsal tak slušně, ale pěkně od plic.
Pavel R.
středa, 27. leden 2010
12:07
Já přidám také svou trošku do mlýna, ale už jsem to tu někde psal. Jsem odkojený Březňákem a tak jsem si na jiná piva těžko zvykal, ale když jsem v roce 1984 narukoval do Slaného, tak první co bylo, že jsem zašel Na střelnici a dal si krušovickou 10%, která mi hned zachutnala a měl jsem co dělat abych došel do kasáren včas. Později jsme chodili i na 12%, která byla dost podobná Březňáku, takže jsem se vpil tak dokonale, že mě pouštěli na vycházky jen jednou měsíčně, když měl náš velitel roty dévéťáka aby mě dostal do basy Tenkrát to bylo opravdu vynikající pivo.
Malakin
středa, 27. leden 2010
11:30
Pane Vožechu, když už chcete kritizovat úpadek dnešních Krušovic, bylo by záhodno, abyste se blíže rozepsal také o tom, jak často je pijete, zda házíte do jednoho pytle točené i lahvové, pokud máte na mysli jenom točené, tak kam na ně chodíte, jak se v daných podnicích o pivo starají, jak myjí sklenice apod. Možná by bylo také dobré, kdybyste udělal nějaké srovnání Krušovic a jiných značek piva, alespoň co se držení pěny a kroužkování týče. Ona totiž dnešní piva obecně (i piva z malých a středních pivovarů, které vaří pivo klasicky) drží pěnu velmi málo a že by kroužkovala, tak to se stává také málokdy.
Jinak 80. léta si co se piva týče příliš nepamatuju, neb jsem byl tehdy ještě nezletilý a pivo pil jen v případě, že byla na oběd kachna nebo husa a občas taky během fotbalu, kdy jsem v našem vesnickém stánku na hřišti pomáhal taťkovi s čepováním a občas si nenápadně z jeho půllitru trošku ucucnul, ale mám dojem, že biogon tehdy ještě nebyl běžně (nebo možná vůbec) k mání a že se pivo tlačilo výhradně vzduchem. Proto by bylo vhodné srovnávat srovnatelné, tj. tehdejší Krušovice tlačené vzduchem s dnešními Krušovicemi tlačenými také vzduchem. Za tím účelem byste si měl zakoupit soudek, připojit pípu a pumpu či kompresor a teprve pak hodnotit pěnu a to, zda pivo kroužkuje nebo ne. V opačném případě jsou vaše závěry nicneříkající a tak nějak mlácením prázdné slámy.
P.S. Aby mě někdo neosočoval z toho, že se chci Krušovic nějak zastávat, podotýkám, že je téměř nepiju. Poprvé jsem je ochutnal v r. 1999, pak 10 let nic a teprve loni na podzim, kdy jsem byl přímo u zdroje, kde jsem to prostě chtěl zkusit, jsem pár lahvových i točených vypil. Ale nezachutnaly mi (na můj vkus jsou prostě dost vodové) a navíc nerad podporuji nadnárodní firmy, takže od té doby nic a věřím tomu, že jejich konzumaci odolám i v budoucnu.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 27.01.2010 ve 11:35:58
Pavel R.
středa, 27. leden 2010
11:43
to Malakin: Ahoj Marku, jak je z tvých slov patrné, je biogon tlačný plyn, stejně jako vzduch z kompresoru. To znamená, že pivo vytláčí ze sudu a nepřijde s ním do styku, což se u kompresoru stát může. Když si pivo neudělá svou ochranou atmosféru (pouze v případě nefiltrovaných), může začít oxidovat. Ale to neznamená, že jak biogon tak cokoli jiného prochází pivem a dělá z něj sodovku.
Malakin
středa, 27. leden 2010
15:21
to Pavel R.: No, hned po naražení je asi mísení tlačného plynu s pivem kvůli atmosféře CO2 v KEGu nemyslitelné, jak však bude piva v soudku ubývat, měl by se měnit i poměr tlačného plynu ku atmosféře CO2. Pak by teoreticky mohlo dojít k jakémusi rozpuštění tlačného plynu v pivu, ne? A jak je tomu třeba v případě, že se pivo více nachladí a tím zvýší rozpustnost plynů v pivu? Tím by mohla být výsledná chuť piva taky nějak ovlivněna, nebo ne? Pokud ani jedno z výše uvedeného neplatí, tak jak si mám potom vysvětlit fakt, že pivo hnané vzduchem chutná vždycky líp než s užitím CO2 či biogonu z bomby?
Pavel R.
středa, 27. leden 2010
19:47
to Malakin: Nejsem chemik, ale CO2 je těžší než vzduch, tím pádem by teoreticky nemělo dojít ke kontaktu s O2 (tím nemyslím mobilního operátora) ani s jiným plynem. Tyhle fámy vznikly hned jak se začal používat tlačný plyn. Každý strašně krkal a prděl Ale fakt se to do piva nedostane. Teda určitě ne do nefiltrovaných, protože tato piva si dělají ochrannou atmosféru sama. Ale jakýkoli plyn tlačí na pivo v sudu seshora, tzn. neprobublává pivem.
hroch
středa, 27. leden 2010
20:45
to Pavel R.: určeno i Malakinovi
Tlačné plyny a jejich vliv na pivo se již rozebírali několikrát. Co se týče kyslíku ze vzduchu, styčnou plochou je pouze hladina v sudu a tam dochází k oxidaci. z vlastní zkušenosti hospodského se čtyřmi kohouty v kulečníkové herně- vzduchem tlačíme jen nejvíce točené pivo a zoxiduje jen pivo u hladiny podle doby točení sudu, jedno až tři poslední piva (ty tři jen v případě tři dny naraženého sudu- když studenti odjedou na víkend). Před dvaceti a více lety byl v devadesátipěti procentech hospod jen jeden druh piva na toči a jelikož hospod byla pětina až desetina dnešních výčepů, tak doba naraženého sudu se dala počítat jen v hodinách. Větší problém než oxidace ze vzduchu, byl hliníkový sud, dál byl problémem čistota samotného vzduchu, nedostatečné odlučovače oleje, nedostatečná výměna filtrů a vedení vzduchu.
S tím krkáním je to především problém kohoutů s kompenzátorem, oproti pivu točeném kohoutem naplno a nadvakrát- lehká oxidace piva při točení byla při točení piva na dvakrát až třikrát naprostým standartem a nikdo si to nepřipoutěl a nevěděl o tom, ale pivo bylo rozbité a nekrkavé. Jinak když budeš mít sud pod tlakem CO2 v nízké teplotě za dva dny ti poteče z kohoutu jen pěna jako šlehačka jak se prosytí(případ sudu v lednici s pípou)- aby se tak nestalo tak musí být tlak jen minimální. Jelikož nasycení je závislé na teplotě nepřímo a tlaku přímo, k lehkému prosycení musí docházet. Ze zkušenosti pouze každý další den se přeřizuje kohout, změna při sudu v nižší pokojové teplotě nepatrná až neznatelná. jestliže ti někdo zkušený natočí pivo nadvakrát a bude to odtočený sud a nebude to konec sudu nepoznáš čím je to tlačené.
hroch
středa, 27. leden 2010
21:49
to Pavel R.: ale to prosycení CO2 mě nastalo u filtrovaných svijan stejně jako u domácího piva, a to je prostě osobní zkušenost, než jsem potkal zkušenějšího chlapíka , který mě sdělil kouzlo minimálního tlaku u v objemu chlazeného naraženého sudu. Ono i v pivovarech si přepouští tlak mezi tanky, když už jim nedostatečně dokváší piva a tank se prosytí celý. Co2 se prostě v pivu rozpouští-váže a tento proces probíhá do celého objemu optimálně 0,45-0,5%hm.
hroch
středa, 27. leden 2010
21:58
to Pavel R.: Jinak co se týče O2 tak jsem o ničem odspodu nemluvil. Jestliže zoxiduje styčná plocha- hladina v sudu, tak protože pivo je odtáčeno ode dna, tak hladina mě ze sudu odchází jako poslední piva. Zoxidované pivo z konce sudu tlačeného vzduchem se pozná podle zhoršené pěny, lavinovité pěny, zvětralé nasládlé chuti. Podle doby jak dlouho probíhala oxidace se jedná pouze o optickou vadu až po prakticky nepitelnost- naprostou změnu chuti. to jsou prostě zkušenosti, poslední piva kde se změní pěnivost vylít a trubky propláchnout.
umbob
středa, 27. leden 2010
11:50
to Malakin: V tomto krásném článku jsem nenarazil ani na jednu větu, která by zmiňovala současné výrobky Krušovic a srovnávala je s pivem let 80.-tých. Ale možná jen neumím číst mezi řádky jako někdo
---------------------------------
Zpráva byla upravena 27.01.2010 ve 11:51:04
Malakin
středa, 27. leden 2010
19:11
to Kejna: Asi v tom článku vážně hledám něco, co tam není, ale to se mi nemůžeš divit. Jsem spíš na současnost a nějaké vracení se do minulosti je mi tak nějak cizí a od toho se to možná celé odvíjí. Navíc jsou v něm věty typu "Bylo lze viděti jak zámek", které si člověk musí přečíst několikrát dokola, aby pochopil, co tím chtěl autor ve skutečnosti říct.
Henri
středa, 27. leden 2010
11:59
to Malakin: Tak nevím, ale ať čtu jak čtu, tak nikde v článku "Skvělé to pivo Krušovické, aneb jedinečný zážitek s lahodným pivem" kritiku úpadku současných Krušovic nevidím. V pěkně napsaném článku jsem se dočetl pouze o vzpomínce na Krušovické pivo při výletech do zajímavých míst. Proto absolutně nechápu tuto Tvou reakci, která je úplně "mimo mísu". Přečti si, prosím, ještě jednou článek a potom svou reakci na něj!
Dan
středa, 27. leden 2010
12:07
to Malakin:
Já jsem vnímal článek pana Vožecha, jako výlet do pivní historie, do let dávno minulých, kdy se pivo z Krušovic řadilo mezi nejlepší piva u nás.
Jelikož jsem už (bohužel) pamětníkem, mohu dobře srovnávat. Samozřejmě, že chut si člověk asi nezapamatuje. Ale jedno je jsité. Článek je napsán moc pěkně a opravdu vystihuje atmosféru té doby a těch míst. I já jsem se v té době vyskytoval kolem Řípu. A když jsme šli na Krušovice, říkali jsme že jdem "na plnotučné". Ano, tenkrát to pivo mělo svoji hustotu a opravdu kroužkovalo. Všechna piva se tehdy tlačila vzduchem.
Nerozumím tomu, proč by měl autor kupovat dnešní produkt z Krušovic a testovat pěnu? Článek je snad o vzpomínkách na dávno minulé (krásné) pivní časy...
Nebo jsem něco nepochopil?
Rosťa
středa, 27. leden 2010
12:20
to Malakin: V článku jsem nedohledal žádnou pasáž, která by se dala interpretovat jako "kritika úpadku dnešních Krušovic". Autor zde popisuje výlet v bezčasí 80 - tých let a ukázněně se věnuje tomuto tématu. Necítím ani, že by něco takového bylo motivem autora. Pokud jsi snad něco takového mezi řádky zahlédl, je to tím, že takové informace tvé myšlení již obsahovalo před přečtením článku, pravděpodobně protože správně reflektuje realitu....
Pavel R.
středa, 27. leden 2010
22:15
to hroch: Řekl jsem Howg, ale to že by si některé pivovary přepouštěly tlak CO2 z tanku do tanku, je prasárna. A můžeš se na mě zlobit jak chceš. Musím odhadnout, kdy tank přestane "mazat" a kdy ho mám včas zavřít aby natáhl tlak. A s tím sudovým mi to prostě nevysvětlíš. Tlak jde svrchu a ne skrz pivo. U nefiltrovaných piv dojde k oxidaci, protože si neudělají svoji ochrannou vrstvu plynu (CO2). Co se týče posledních pár piv z hliníkáčů, to byl spíš problém filtrace. V té době křemelinová filtrace nebyla tak dokonalá, takže poslední piva byla zakalená, jelikož se na dně sudu usazovala křemelina, která se pak stahovala do naražeče. Svoje pivo bych bez kompenzátoru asi nenatočil, protože dost pění. A je to hlavně tím, že si hlídám hradicí tlaky aby se pivo pořádně nasytilo CO2, ale nepřesytilo. Pak by došlo v půllitru k velkému uvolňování CO2, které by rozbíjelo pěnu a ta by hned spadla. Takže na obranu kompenzátorů musím říct, že jsem rád, že je někdo vymyslel.
krišot
středa, 27. leden 2010
10:48
Ksakru, moje první setkáni s krušovickým bylo v srpnu 86. na chmelové brigádě v Řisutech na Slánsku. Krásné to časy. Přijeli sme z východní Moravy navyklí tehdy na teplé neošetřené pivo dnes z již bohužel zaniklého pivovaru Brumov.A hned jsem si krušovické oblíbil. Bohužel,ty časy jsou pryč a s ním i lahodná chuť krušovického piva.
Kejna
středa, 27. leden 2010
08:30
.. a pak přišel rok 1992, s ním Dr. Oetker a Krušovice se staly symbolem pivních sodovek. Dnes už jsou zase v průměru, ale jejich zlepšením to bohužel není.
jinak moc hezký článek, nezbývá mi než zopakovat klasikova slova: "..je až neuvěřitelné, jak se některé prožitky univerzálně podobají..", to platí doslova i pro mně.
Kozel 14
středa, 27. leden 2010
08:14
Jo v Ctiněvsi U praotce Čecha bylo vždy velmi příjemně a stejně
jako autor i já jsem se tam setkal se spoustou velmi příjemných
lidiček včetně obsluhy.A i ta okolní krajina...Po přečtení
článku jsem rád zavzpomínal.Díky za článek
napsal(a): Kozel 14 [Odpovědět]
Roman Holoubek
středa, 27. leden 2010
06:24
Pane Vožechu a Rosťo, i já mám obdobné vzpomínky.
Díky za článek, pěkně poeticky napsaný. Až se mi chtělo rozběhnout proti proudu času a zažít ty chvíle znovu.
PS: Článek se pěkně strefil do doby, kdy se současný majitel Krušovic chová výrazně ekonomicky.
PPS: Pane Vožechu, máte i nějakou vzpomínku na Lounské? Že by jste napsal pokračování, nebo další příběh s nimi?
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
jar
úterý, 26. leden 2010
21:11
jak nekdo muze pit ty sracky z krusovic,to neni pivar
napsal(a): jar (jar.fric(a)seznam.cz) [Odpovědět]
Rosťa
úterý, 26. leden 2010
21:18
to jar: ...v letech, o nichž hovoří autor, jsem Krušovice pil také a rád. O to smutnější, že byl snad úplně první, který odešel do chemické sféry... Viz pasáž o hospodě v Čeněticých zde -
http://pivni.info/pivni-cesty/363-jak-je-to-v-prazskem-okoli-1-pochod-do-pysel.html
Pane Vožechu, díky za vzpomínku, je až neuvěřitelné, jak se některé prožitky univerzálně podobají...
Taborita
středa, 27. leden 2010
08:29
to jar: Ty si ale vořech, což takhle lekce ze čtení ?....Jinak souhlas s autorem, v té době pro mne bylo pití Krušovic také požitkem....o to větší je zklamání, kam to dospělo Díky za pěkný výlet do starých časů.....
---------------------------------
Zpráva byla upravena 27.01.2010 ve 08:30:43
jar
úterý, 26. leden 2010
20:39
jsou to jedine sracky z tovarny na pivo a ne z pivovaru
napsal(a): jar (jar.fric(a)seznam.cz) [Odpovědět]