Víkend s plzeňským pivem

V pátek 13. dubna mě (s manželkou) opět čekala cesta z Brna do Chebu, odkud manželka pochází a kde žijí její rodiče. A protože jedna ze dvou variant cesty vede přes Plzeň, město pivu odjakživa zaslíbené a protože jsem vlastně v Plzni fyzicky nikdy nebyl (vždy jsem jen projížděl, ať už autem nebo vlakem), rozhodl jsem se tento stav změnit a popít a vypít pár sklenic lahodných moků v této západočeské metropoli připravovaných. Jako velký (doslova) milovník piva jsem se s přibližováním onoho data těšil víc a víc. Přece jen slova chvály na pivo z Plzně nelze přeslechnout ani na jižní Moravě.

Cesta do Plzně proběhla celkem bez problémů, jeli jsme o něco dřív než obvykle, a tak nás nezdržel nijak moc ani průjezd Prahou. Zato bloudění po Plzni a hledání oné restaurace, kde se měla konzumace odehrát, nám trvalo až hrůza. Přece jen reálie vypadají jinak než to, co jsem viděl na internetových mapách.

I tak jsme se přesně na minutu setkali s ‚domácím‘ manželským párem, ve kterém stejně jako v tom našem měla mít manželka po konzumaci úlohu řidiče :-)

Celí natěšení na místní pivo jsme po nezbytných seznamovacích procedurách (viděli jsme se poprvé) zasedli ke stolu a objednali si první sklenici pravého lahodného moku z Plzně!

Proti mně seděl jeden z největších znalců místního pivního dění… Kdepak, nebyl to Karel Kvapil, jak by se mohlo zdát… byl to Chody, jemuž tímto skládám dík za poznání vynikající chuti piva z Plzně – Lochotína.

(Tady jsem se chtěl rozepsat o jednom z největších pivařů, ale Chody mi to zakázal... Na druhou stranu jeho neotřesitelná pozice v čele žebříčku BeerBorců mluví o ledasčems. Na stranu třetí jsem větší než on) :-)

Po schodech k Lochotovi

Rozhovor s Chodym se točil převážně kolem piva, kolem pivovarů, kolem pivních serverů... Probrali jsme nově otevírané minipivovary a hlavně si báječně pochutnali na Lochotínském.

Už když mi přinesli první kousek, zaujala mě barva piva – byla tmavě medová, daleko tmavší než bývá u světlého piva (11°) obvyklé. Připomněla mi nedávno ochutnané pivo z Medlešic. Chvíli poté došlo i na chuť... a ta byla jedním slovem – báječná. Opravdu nechápu lidi, kteří v této restauraci pijí jiné z Plzně (G).

Po pěti pivech došlo i na ochutnávku silnějšího kalibru (14°), ale toto pivo mě moc nezaujalo, jedenáctka mi přišla chutnější, a proto jsem si na závěr ještě jednu dal.

A potom přišlo loučení – tedy výměna pivních suvenýrů. Já Chodymu přivezl na ochutnání kompletní portfolio z Černé Hory a naopak jsem byl podarován dvěma PET z pivovaru Dobřany.

Cesta do Chebu proběhla v pořádku, jeli jsme přes Stříbro, které slibuje na podzim další rozšíření pivních obzorů. V Chebu samotném po nezbytném přivítání s rodiči manželky a večeři došlo i na lehoučkou degustaci Dobřanské hvězdy, dalšího velice chutného počinu z okolí Plzně.

V sobotu byla mým prvním pivem lahvová Žatec 12° po slavnostním obědě k tchánovým narozeninám. (Rodiče manželky mi podstrojují, sami pijí po obědě Primuse nebo Klasika, občas výčepní Bráník. Nicméně jsem jim vysvětlil svou verzi a od té doby na mě u nich čekají láhve s obsahem Žatec 12°, Louny 12° nebo Klášter 11°, tedy piva, se kterými jsem se dosud jinde nesetkal ani v lahvi, natož v podobě točené. Ale rád bych...) Po obědě jsem seznal, že je potřeba pořádně zdegustovat PET s Dobřanskou hvězdou 12°. Pivo mělo opět velmi zdravou barvu i chuť. Doufám, že se mi brzy podaří ochutnat i přímo v Dobřanech.

No a v neděli došlo i na návštěvu Hradní krčmy v Chebu, kde se točí pivo z Chebského minipivovaru. Pivo vaří pan Dymáček prozatím v Koutě na Šumavě, kde se zhruba po měsíci střídá s domácími. Hlavní problém tkví v rozporu jistých požárních kolaudačních předpisů se zamýšleným podnikáním ve sklepních prostorách chebského hradu. Velkým nešvarem zdejší krčmy je všudypřítomnost G-předmětů. Tedy pivo se točí do sklenic Gambri(h)nus, tácky, stojánky... prostě všechno je v 'barvách' G nebo PP. Prý je to proto, že to tu loni sponzoroval Gambrinus. Dál jsem se radši neptal, nechtěl jsem se dozvědět, že G sponzoruje minipivovary. A doufám, že byla myšlena loňská Česko-německá krajinná výstava v areálu hradu.

Restaurace v Chebském hradu

Nicméně, zpět k pivu. Ochutnal jsem postupně všechny 3 druhy ten den točené: 12° světlou (25 Kč), 18° tmavou (32 Kč) a nakonec 11° světlou (19 Kč). Dvanáctka mi tentokrát přišla nezvykle přesycená jistým plynem, až jsem se začínal bát, že jsem přišel na to, co tu ten velký sponzor platí. Zato 18° tmavá byla lahůdka. Za 32 korun sice dostanete pouze 'malý půllitr', tedy správně třetinku, ale za tu cenu pivo rozhodně stojí. Dle mého soudu velmi dobrý tmavý speciál s chutí, jakou člověk od takového moku očekává. Závěrečná jedenáctka do poloviny chutnala báječně, ale ke konci jsem měl opět pocit, že je příliš nasycená hnacím plynem (ze začátku byly mé chuťové pohárky 'oblbnuté' výborným tmavým). Chebské pivo tím rozhodně nechci zatracovat, byl jsem ho ochutnat už poněkolikáté a tentokrát mi prostě přišlo jiné, horší. Až zmizí G-symboly a pivo se bude vařit přímo v Chebu, věřím, že každému návštěva Hradní krčmy přinese vynikající zážitky.

Budoucí chebské sklo? (zdroj: Malakin)

Po obědě jsem vypil jednu 12° Louny a následovala dlouhá a úmorná cesta domů (řídila samo sebou manželka). A doma, vlahý večer a v lednici se chladila PETka s Dobřanským sekáčem 17°. Měl jsem trochu obavu, co s ním udělala cesta z Plzně do Chebu, 2 dny v lednici a opět cesta v rozpálením autě z Chebu do Kuřimi, hlavně vzhledem k nápisu na etiketě "Určeno k okamžité spotřebě". Opravdu jsem se bál, že pivo nevydrželo a proto jsem se jal ho ochutnat hned v neděli večer. Zklamán jsem rozhodně nebyl, pivo si podrželo svou sílu i výbornou chuť. Musel jsem sám sobě přiznat, že lepší završení takového víkendu jsem si nemohl přát!

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Slávista

středa, 2. květen 2007
07:38

Aha, tak díky za info. Na sklenici jsem se totiž ptal také v kostce na Pastýřské a obsluha na mne zírala, jako bych spadl z Marsu. A na hradě jsem si jí nevšiml. Omlouvám se tedy za matoucí informaci.

---

napsal(a): Slávista [Odpovědět]

Zbyněk Melichar

pondělí, 30. duben 2007
11:54

dodatek ke sklenici: sklenice je možná neoficiální, nicméně já osobně ji koupil za stovku přímo ve výčepu minipivovaru v Chebu (když ještě sídlil v nevzhledné socialistické kostce na sídlišti za nemocnicí) a tyto sklenice jsou také vystavené při vstupu do krčmy. Nicméně pivo se do nich netočí a slouží výhradně k propagaci, jako suvenýr.

---

napsal(a): Zbyněk Melichar [Odpovědět]

Zbyněk Melichar

pondělí, 30. duben 2007
11:39

na to jsem se ptal obsluhy... byl jsem ujištěn, že v žádném případě to není stejné pivo (viz článek - že zhruba po měsíci se střídají na tomtéž zařízení ve vaření sládci z Kouta a z Chebu)... víc nevím

---

napsal(a): Zbyněk Melichar [Odpovědět]

Roman Holoubek

pondělí, 30. duben 2007
11:35

Cheb se dle těchto info vaří v Koutě. Není zajímavá podobnost sortimentu s Koutským? Mám na mysli především atypickou 18 tmavou? Jde opravdu o dvě různá piva?

---

napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]

Adsense

21. listopad 2024
09:56

---

posted by: Inzerce

Slávista

pondělí, 30. duben 2007
08:20

Hezký článek, hlavně na chebské se těším o letních prázdninách. K té sklenici - nechal ji vyrobit jeden sběratel, existuje i v černobílé verzi a v pivovaře v Chebu o ní nevědí. Takže vlastně fals.

---

napsal(a): Slávista [Odpovědět]