Bez rytíře Toulovce II.
Pivní cesty
Bez rytíře Toulovce II.
V pondělí vyrážíme do Maštalí a já se těším Na verandu k Toulovcovi na Otakárka a medvědí tlapu. Bohužel v pondělí nepremávají, zřejmě pozůstatek reálného socialismu :( Na pokraji vyčerpání žízní a hladem se vydáváme do nedalekého Jarošova, kde se dle poutače nachází pohostinství. To je sice pravda a dokonce i dveře jsou otevřené, ale nikde nikdo a interiér vypadá, že je čerstvě po rekonstrukci. Ještě že manželky s sebou nesou čistou vodu...
Přišli jsme...
Šlapeme tedy do Budislavi, kde máme zaparkováno a kde naštěstí mají otevřeno i v pondělí. Dávám výborný segedýn s kolovou limonádou od SABMilleru. Na čepu oproti minulosti již bohužel není Poličské pivo. Jeho (minulá) přítomnost je ještě patrna ve vybavení popelníky a tu limonádu nám donášejí v poličském skle - jaká to degradace :( Večer si vše vynahrazujeme Otakárkem čepovaném na kachlových kamnech.
Čepujeme si Poličské
A Polička mi opravdu chutná a to tak, že se ráno necítím na celodenní řízení. Volant tak přebírá manželka a já mohu ochutnávat i přes den. Dnes je ve znamení hledání soch posetých po Žďársku. Začínáme na přehradě Velké Dářko, kde je umístěn rozcestník a v místním bufetu na čepu dvanáctka Rebel. V obci Račín se pak nachází u rybníka, jak jinak, rak a v přilehlém hotelu je na čepu brněnské pivo. To by nebylo až tak nic vyjímečného, kdyby se nejednalo o žebětínského Richarda v provedení 12, který se stal příjemným osvěžením.
Hotel Račín
Ten den ještě koštuju v Radniční restauraci ve Žďáru nad Sázavou světlou Chotěboř 12, která mne však nijak neoslovuje. Měli jsme raději poobědvat v Račíně :( A když už jsme ve Žďáru, tak samozřejmě nemůžeme nenavštívit poutní kostel Zelenou Horu, tedy jmenovce našeho nejbližšího zámku. Možná by se zde ujalo naše Zelenohorské pivo. Ale vždyť oni tu vlastní značku mají - Santiniho hvězdu (převlečený Rebel?). Bohužel v obchůdku u zámku ji zrovna nemají a jinde jsem se nepídil.
Prodávají, ale nemají...
Další den se po návštěvě zámku Nové Hrady vydáváme na prosečské náměstí, kam jsme před dvěma lety chodili na večeře do Penzionu Na Staré lékárně, který jsem tehdá zapomenul vyfotit. A právě sem beru ostatní na pozdní oběd. Bohužel jídlo bylo dosti podprůměrné, ponejvíce škrob obsahující :( Polička však na čepu zůstala a dokonce přibyla i nefiltrovaná verze Záviše v ceně 19,- Kč. Jídlo večer v sobě desinfikujeme mj. i fernetem a tak přežíváme více méně bez újmy...
Na Staré lékárně
Čtvrtek je pivně nezajímavý, snad lze zmínit další návštěvu poličského pivovárku, kde získávám 15l soudek nefiltrovaného Záviše (normálně mají tato balení v nefiltrované verzi jen na objednávku), který večer "na kamnech" chutná výtečně. A je tu prakticky poslední den, kdy si plním další "povinnost" - tedy návštěvu pivovaru, kde jsem ještě nebyl. Jedeme do Svitav. Navigace nás bezchybně zavádí před restauraci a pivovárek Na Kopečku .
Pivovárek zvenku
K obědu dávám prakticky to samé, co v Poličce na náměstí, ale tady vysoko nasazenou laťku nepřeskočili. Ochutnávám všechna dnes dostupná piva světlou 12, tmavou 13 a polotmavou 10 (prý vídeňského typu); vše za jednotnou cenu 29,- Kč. Piva jsou v pořádku a já mohu Kopeček doporučit. Je dobře, že se do Svitav vrátilo právo várečné, ale bohužel (jako i jinde) minipivovar malý průmyslový pivovar nenahradí :(
Z Kopečku
Ze Svitav vede naše cesta přes Poličku, kde vracím vypité sudy a plním auto zásobami do prodejny. Večer už jen zbytky nefiltrovaného Záviše z PET a poličské lahváče. Ráno se loučíme z příjemným krajem na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje, nezbytná zastávka v sedlickém hotelu, kde při strakonickém Nektaru (dnes Dudák 11) zakončujeme letošní dovolenou.
Pivně jsme si užili do sytosti Poličské pivo, které si udržuje svou vysokou kvalitu a charakter. Škoda jen, že není v Plzeňském kraji běžně k dostání :(
[Richard Chodora] [Zobrazeno 5584x] [16. září 2012]
[Pivní cesty] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
píra
pondělí, 1. říjen 2012
22:49
Penzion Na staré lékárně opravdu nelze doporučit. Po změně majitelky úpadek. Vrcholem bylo, když nám letos dva dny před začátkem dovolené majitelka sms oznámila, že ruší naší půl roku starou a dvakrát potvrzovanou rezervaci na ubytování pro tři rodiny. Naštěstí jsem se uchytili v kempu v Borové a nelitovali jsme. V blízkém motorestu nejen že výtečně vařili, ale poličské pivo bylo excelentní. No, paní přišla o pěkných pár tisíc na tržbách. A v Proseči doporučuji spíše Horničku. Na jídlo i pivo..