Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Americký novinář hledal v Praze "čtvrté pípy". Výčepy, kde kromě masové pivní produkce, čepují také speciály a regionální "domácí" piva. O svých osmi zastávkách na pražském pivním okruhu napsal do New York Times.

"V České republice je asi 125 pivovarů. Před pár lety jsem jich jenom v Praze napočítal 23, letos na podzim jsem to číslo musel vynásobit dvěma," píše Evan Rail ve svém článku o pivní "tour" Prahou.

Tajemství čtvrté pípy

"Přesto, že Praha se stala hvězdou pivní turistiky, návštěvníci mohou nakonec zažít zklamání. Hodně barů ve městě má exkluzivní smlouvy s velkými pivovary. Ale nedávno začaly naštěstí i tyto hospody točit i pivo z menších pivovarů. Na takzvané čtvrté pípě," píše novinář. Čtvrtá pípa má být termín pro "nezávislý" kohoutek, kterým se čepuje něco jiného než nejrozšířenější značky. A to i v případě, že jde o pípu sedmou či čtrnáctou.

Tudy teklo, než jsme to vypili...

A tak se Evan Rail vypravil hledat "čtvrté pípy" po celé Praze. A pátral také po původu tohoto termínu. "Slyšel jsem o tom hodně historek, ale žádná nebyla moc věrohodná, až na jednu, která zněla uvěřitelně - asi proto, že to bylo velmi prosté," líčí Rail. Narazil na hospodu První Pivní Tramvaj a jejího majitele Jirku Stehlíčka.

"Začalo to u nás. Původně jsme měli tři pípy, kterýma jsme čepovali to samé, a jednu - čtvrtou - pro jakékoliv jiné pivo, které jsme dostali, a tak to vzniklo," vykládá Railovi Stehlíček.

Klasika. Evan Rail se zastavil také v Obžerství. "Tady prý dostanu taková česká piva, jaká mi jinde v Praze natočí jen stěží," píše. "Našel jsem zde dlouhé lavice, hrubě otesané dřevěné stoly, pár videoher, co už vyšly z módy, a moji odměnu: Oslavany, echtovní 'domácí' pivo ze zámeckého pivovaru na Moravě." V Obžerství každý týden nabídku na "čtvrté pípě" obměňují, standardní nabídku tvoří mok z největšího pražského pivovaru.

Pivní pražský okruh zavedl amerického novináře také do Klášterní pivnice v Holešovicích, pak na Žižkov do Merendy. Tam si ze čtvrté pípy dal Raráška, zázvorové pivo z Pivovarského dvora Zvíkov. Stavil se v Tlusté Koale na Novém Městě, v Pivovarského Klubu v Karlíně, U Prince Miroslava na Smíchově a ve Zlých časech v Nuslích.

Zdroj: Týden.cz | Autorka: Lenka Nejezchlebová


Tři z deseti nejlepších českých piv, jak je před nedávnem ohodnotily populární britské noviny The Times, se vaří ve východních Čechách. A patří mezi ně dokonce i jedno zdejší, medlešické!

Na pátém místě se umístil pardubický Pernštejn, na šestém novopacké pivo a na sedmém pivo z Medlešic, malého pivovaru u Chrudimě.

Zajímavé je, že až na plzeňský Prazdroj v prestižní desítce chybí velký pivovar.

Nu, proti gustu žádný dišputát. Jak je vidět, značky, nad kterými mnozí místní ohrnují nos, sbírají v cizině vavříny.

Zdroj: Chrudimský deník.cz


Heineken Experience, múzeum piva a jedna z najpopulárnejších turistických atrakcií Amsterdamu, získalo od Themed Entertainment Association cenu Thea Award za vynikajúci úspech v oblasti Brand Experience (zážitok spotrebiteľov so značkou). Táto nezisková asociácia zastupuje najlepších svetových tvorcov, staviteľov, dizajnérov a producentov.

Heineken Experience sa nachádza v objekte bývalého pivovaru Heineken (národnej pamiatke zapísanej aj v zozname trasy európskeho priemyselného dedičstva) v holandskom Amsterdame. Heineken v ňom prestal variť pivo v roku 1988. Miesto prešlo komplexnou rekonštrukciou a zmenilo sa na Heineken Experience, návštevnícke a konferenčné centrum, ktoré bolo po prvýkrát otvorené v roku 2001. Po rozsiahlej prestavbe a rozšírení otvorilo múzeum piva svoje brány opäť v decembri 2008 s novými atrakciami, ako je minipivovar, ochutnávací bar a multimediálne zážitky. Nové múzeum Heineken Experience sprístupňuje hodnoty značky Heineken zábavným a súčasným spôsobom. Každý rok navštívi Heineken Experience viac ako 350 000 turistov a fanúšikov Heinekenu.

Cena Thea Award je najvyšším uznaním v tejto oblasti. Atrakcia Heineken Experience ju získala vďaka kvalitným zážitkom, ktoré návštevníkom ponúka. Jednou z najzaujímavejších častí je atrakcia „Brew U“, teda simulácia procesu varenia a fľaškovania piva, v ktorej môžu návštevníci na vlastnej koži zažiť, aké je to byť fľašou piva. Heineken Experience získal významné svetové ocenenie Thea Award, pretože je viac oslavou sveta zákazníka ako samotného produktu a využíva jazyk, ktorému spotrebitelia rozumejú.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken/See


Jedinečnou specialitu mají nyní na čepu v Zámeckém minipivovaru v Ostravě-Zábřehu. Uvařili zde bezlepkové jedenáctistupňové pivo, které má zdravotní účinky. Ocení ho nejen mnoho lidí s celiakií.

Je po něm obrovská poptávka ze všech koutů republiky. Nikde jinde u nás ho totiž nevaří. V možnostech zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu ale bohužel není reálné vyhovět všem. Svou novinku – jedenáctistupňový bezlepkový Pikard – čepuje v prvé řadě svým návštěvníkům.

Jsme malý pivovar, tak toto pivo vaříme jen pro naši restauraci. Uvažujeme však o tom, že bychom další várku přivezli na sraz celiaků, který by se měl konat v květnu v Praze,“ sdělil Deníku manažer minipivovaru Radovan Koudelka.

Vrozená vada

Počet lidí s rozšířeným civilizačním handicapem zvaným celiakie se u nás odhaduje na čtyřicet až padesát tisíc. Jde o vrozenou alergii na obilnou bílkovinu – lepek. Podobné pivo, které mohou tito lidé pít, vaří už jen dva pivovary, a to jeden v severní Anglii a druhý v Bavorsku.

Bezlepkové pivo, které se k nám vozí, je drahé a špatně dostupné. Je dobře, že se u nás něco takového dělá, i když je to zatím bohužel jen lokální záležitost,“ vyjádřila se Jitka Dlabalová ze Společnosti pro bezlepkovou dietu. „Jestli toto pivo přivezou na náš sraz, tak bude mít určitě úspěch,“ dodala.

Tradiční surovinu – slad – u výroby tohoto piva tentokrát nahradila kukuřice a s ohledem na mimořádně náročný proces vaření a scezování i kukuřičný sirup. V zámeckém minipivovaru v první várce uvařili osm set litrů bezlepkového moku.

Velká výzva

Bezlepkové pivo bylo pro mne velká výzva. Vyzkoušet málo probádané je vždy velice lákavé, platí to i v našem řemesle. Jsme první u nás, kdo vaří pivo s nulovým obsahem glutenu,“ poznamenal vrchní sládek Tomáš Hub.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Pleva


K výrobě oblíbeného nápoje stačí hrnec, teploměr, větší cedník, „petky“ a lednička

Vaření piva ve velkém vyžaduje nákladná zařízení, v malém si však pivo může každý uvařit doma. Pro vlastní potřebu si podle zákona může každý občan ČR uvařit ročně dvě stě litrů piva, plánované vaření je ovšem nutné nahlásit celní správě. Při větším objemu už se musí zaplatit spotřební daň.

Potřebné vybavení má většina lidí v kuchyni. „Stačí hrnec, teploměr a větší cedník. V hrnci se pivo uvaří i zkvasí, po zkvašení se stočí do sudu, ve kterém se nechá v ledničce zrát. Sud ovšem není nutný, zrát může třeba i v pet lahvích, pouze se pak musí po otevření vypít, ze sudu lze domácí pivo normálně čepovat,“ vyjmenoval potřebné „nádobí“ Petr Pavlas z klatovského pivního studia Modrý abbé, který vaření domácího piva několikrát vyzkoušel a který pravidelně podobným způsobem vaří domácí nealkoholické pivo.

Technologický postup vaření piva lze nalézt v odborné literatuře nebo na internetu, sehnat lze i potřebné suroviny – slad, chmel nebo chmelový extrakt a kvasnice. „Suroviny lze koupit například v pražské prodejně internetového serveru Svět piva, existují zásilkové obchody, někdy je lze i „vyškemrat“ v pivovaru,“ vysvětlil Pavlas.

Komu by nestačilo pivo uvařené v hrnci, může si pořídit domácí pivovar. Zařízení malého pivovaru lze koupit buď hotové, v tom případě se cena pohybuje zhruba od milionu korun výše, nebo si pivovar postavit. „Koncepci pivovaru jsem si podle literatury navrhl sám a s pomocí dvou místních firem, které mi něco svařily nebo pomohly s potrubím, jsem ho i postavil. Stavba trvala asi dva roky, pokud bych spočítal investice, bylo by to zhruba tři sta tisíc korun, plus mínus sto tisíc. Takže v podstatě pivovar lze pořídit místo nového auta,“ popsal stavbu pivovaru Jan Benada, který vaří pivo v Mačicích na Sušicku.

Foto

Mačický pivovar uvaří v jedné várce dvě stě litrů, Jan Benada své pivo nedodává do restaurací, vaří spíše pro pivní „fajnšmekry“, Mačické pivo lze také občas ochutnat na různých pivních slavnostech nebo soutěžích. „Pivo posíláme třeba na různé pivní festivaly, když nás někdo osloví, jsme schopni dodat třeba dva sudy. Někam do restaurace ani pivo dodávat pravidelně nechci, nedělám to na výdělek, pro mne je to koníček,“ vysvětlil Benada.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan


Českobudějovická restaurace slaví dva roky od znovuotevření

Od znovuotevření v roce 2007 se v jedné z nejznámějších restaurací v České republice Masných krámech vypilo 2930 hektolitrů čepovaného piva. „Většinu objemu čepovaného piva tvoří kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, který čepujeme jako jediní na světě přímo z pivních tanků. Jeho podíl na celkové výtoči byl 87 procent, tedy 2550 hektolitrů,“ řekl Euro.cz vedoucí oddělení gastro Budějovického Budvaru Tomáš Olejník.

Zbytek čepovaného piva tvořilo výčepní pivo, tmavý ležák a čepované nealkoholické pivo. „Naši číšníci roznesli během 24 měsíců 538 300 velkých a 79 501 malých piv,“ upřesnil Olejník.

Masné krámy lákají nejen nabídkou piva, ale i dobrou kuchyní. Celkově se za dva roky provozu v Masných krámech snědlo 204 164 hlavních jídel a 59 802 porcí polévek.

K nejúspěšnějším pokrmům patřil hovězí pivovarský guláš se špekovým knedlíkem, toho gurmáni snědli 16 595 porcí, k chuti přišla i vepřová grilovaná žebra, ta si objednalo 9728 návštěvníků, tradiční vepřové pečeně s knedlíkem a se zelím se prodalo 9576 porcí a svíčkové na smetaně o zhruba tisíc porcí méně,“ dodal Olejník.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová


Zaměstnanci pivovaru Radegast se mohou těšit na speciální dárek, který získají od svého zaměstnavatele. Plzeňský Prazdroj, jehož součástí je i Radegast, totiž uvařil speciální vánoční várku piva Pilsner Urquell určenou pouze pro ně. Každý zaměstnanec pivovaru obdrží 6 multipacků. Oproti předchozím rokům jde o novinku, navíc nad rámec kolektivní smlouvy.

Zaměstnanecké pivo je jeden z nejoblíbenějších benefitů a současná kolektivní smlouva v Plzeňském Prazdroji zvýšila oproti předchozímu období poukázku na jeho nákup o 300 Kč. Celkově tak dostali zaměstnanci letos pivo v hodnotě 2.500 Kč. K letošním vánocům ale společnost odmění zaměstnance dalším pivem nad rámec kolektivní smlouvy.

Speciální pivní dárek je výrazem díků zaměstnancům za odvednou práci pro nejvýznamnější pivovarskou společnost v České republice. Tuto novinku podpořilo vedení firmy i odborové organizace,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

O svátcích bude v pivovaru klid, musíme ale pečovat o slad

Vánoční svátky budou pro zaměstnance pivovaru obdobím klidu a odpočinku. Vaření piva během nejoblíbenějších svátků v roce přerušíme. Základní osbluha zajistí nejnutnější činnosti, jako je například energetický provoz. Jeho činnost je nezbytná, aby se vaření piva mohlo po svátcích bez problémů rozběhnout. Žádná změna se o Vánocích nedotkne sladovny, která jede celoročně na plný výkon. Její chod zajistí tříčlenné směny. Drtivá většina zaměstnanců pivovaru tak bude mít o svátcích volno,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovar Vyškov je k pronájmu

[čtvrtek, 3. prosinec 2009]

Až do konce prosince mohou zájemci podávat nabídky na pronájem Pivovaru Vyškov, Jihomoravské pivovary na něj vypsaly výběrové řízení.

Nabízený Pivovar Vyškov zahrnuje celý výrobní areál Jihomoravských pivovarů ve Vyškově "jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání," stojí v podmínkách výběrového řízení s tím, že k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty.

Pivovar Vyškov je součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary, kterou v roce 1994 založilo ministerstvo zemědělství. Vaří devět základních druhů piva plus limonády. Produkcí patří mezi malé pivovary. Zhruba třetinu produkce vyváží, především do Ruska, Maďarka či Německa.

Stát pronájem pivovaru avizoval už letos v létě. Pivovaru se dlouhodobě nedaří, několik let po sobě klesá jeho produkce. Zatímco v roce 2000 pivovar navařil 78 000 hektolitrů piva, o sedm let později to bylo už jen 39 000. V roce 2008 pak 33 400 hektolitrů.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Pivovary v kraji budou zdražovat

[čtvrtek, 3. prosinec 2009]

Lidé na Vysočině budou od Nového roku platit více za pivo. Pivovary v regionu, stejně jako například největší producent piva v České republice, plzeňský Prazdroj, totiž budou zdražovat.

Důvod je u všech stejný. Zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřební daně, které jsou plánovány v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty.

Své ceníky na příští rok už upravili výrobci v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Chotěboři. Jak Ježek, tak i Rebel a Pivo Chotěboř by měly od prvního ledna stát v průměru o pět procent víc než v současné chvíli.

V praxi to znamená, že za půl litru jihlavského piva zaplatí zákazníci zhruba o padesát pět haléřů více než nyní. U havlíčkobrodské značky to může být až šedesát pět haléřů, u sudového piva dokonce koruna.

Myslím si, že nejde o rapidní zdražení,“ sdělil svůj názor ředitel Měšťanského pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě Jiří Hušek.

V Jihlavě pivo zdražovali naposledy téměř před dvěma lety – v únoru roku 2008.

I po zdražení v lednu příštího roku budeme patřit k nejlevnějším pivovarům v České republice a určitě na Vysočině,“ poznamenal obchodní ředitel jihlavského pivovaru Miloš Vostrý.

Další producenti zlatavého moku v regionu se také chystají na úpravu cen. O kolik víc jejich zákazníci zaplatí, však ještě přesně nevědí.

Cenu teprve tvoříme. Samozřejmě budeme dorovnávat rozdíl, který vzniká nejen zvýšením DPH o jednu korunu, ale i nárůstem spotřební daně. Přesnou sumu zatím neřeknu, věc není uzavřená,“ informoval stručně správce postřižinského pivovaru Dalešice Ladislav Urban.

Podobná situace vládne i v humpoleckém Bernardu. „Budeme zdražovat od poloviny ledna. Půjde o krok z nutnosti. Cenu nastavíme tak, že pivovar z toho nebude mít ani korunu,“ pronesl Zdeněk Mikulášek z marketingového oddělení.

Zcela jasno, o kolik zvednou ceny, nemají ještě ani v pelhřimovském Poutníku.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: František Jirků


Primátor má svůj facebook

[středa, 2. prosinec 2009]

Sociální síť Facebook pohltila nejen jednotlivce, ale objevuje se také stále více společností, které se tímto způsobem snaží přiblížit zákazníkům. Svůj profil má také pivovar PRIMÁTOR. Návštěvníci neboli fanoušci mohou komentovat události, hodnotit zboží, vkládat fotografie i videa. Nechybí ani prostor pro diskusi.

V tuto chvíli pouze mapujeme, jaké jsou další možnosti využití facebooku“ řekla Lucie Marunová z marketingového oddělení Pivovaru PRIMÁTOR. Na profilové stránce Pivovar PRIMÁTOR lze najít základní informace o společnosti, informace o úspěších a dalších plánech pivovaru, ale také fotky z akcí i komixové postavičky známé z reklamních kampaní pivovaru.

Zdroj: Primátor.cz


Pivovar Jihlava firmou Vysočiny

[středa, 2. prosinec 2009]

Pivovar Jihlava uspěl v konkurenci tří desítek dalších firem a odnesl si absolutní vítězství v soutěži Firma Vysočiny. O výsledku rozhodla v internetovém hlasování široká veřejnost, zejména zákazníci přihlášených firem. Své hlasy do soutěže poslalo více než 3600 lidí.

Velice si vítězství v soutěži vážíme a i nadále se budeme snažit o to, aby naše pivo získávalo stále více příznivců nejen v Jihlavě a okolí, ale v celém kraji,“ prohlásil ředitel pivovaru Jaromír Kalina.

Druhý ročník soutěže pořádaly Jihlavské listy ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Vysočiny. Její předseda Rostislav Dvořák považuje soutěž za velice prospěšnou a doufá, že se z ní stane v kraji tradice. „Každá srovnávací analýza, v níž si můžeme porovnat výsledky své práce s výsledky práce někoho jiného a navíc ještě přefiltrovaná přes názor zákazníků, je pro každého podnikatele dobrá,“ řekl. S tím souhlasí také náměstek hejtmana Libor Joukl. „Je několik možností, jak posunout vývoj a ekonomiku firmy. A jednou z nich jsou i podobné soutěže,“ uvedl Joukl.

Vyhlášení vítězů proběhlo v hotelu Gustav Mahler v Jihlavě. Slavnostním večerem, jehož součástí byla módní přehlídka modelů z dílny Dany Dobřichovské a Vývoje Třešť, provázela Adéla Gondíková.

Zdroj: Pivovar Jihlava.cz


V rámci projektu Holba Jeseníkům vysadili minulý týden zaměstnanci pivovaru 2401. stromek v lokalitě Sedýlko u Vřesové Studánky. Iniciativa pivovaru, kterou podnik realizuje ve spolupráci s Lesy ČR, LS Loučná nad Desnou vznikla před 5 lety a jejím posláním je především omlazování lesních porostů v těžko přístupných oblastech a zachování ekologie horské krajiny Jeseníků.

Podnikáme v kraji s výjimečným přírodním dědictvím a snažíme se proto přispět k jeho zachování. Naši zaměstnanci už vysadili celkem 2401 stromků, z toho posledních 401 minulý týden,“ říká Vladimír Zíka z pivovaru, který se může pochlubit již několika významnými počiny pro ochranu přírody. Jedním znich je například projekt pivovarských rybníků.

Původně ekologický projekt Holba Jeseníkům letos dokonce přerostl ve výzkumný a zapojila se do něho také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Jeseníky mají vysoký úhyn mladých sazenic a výzkum by měl pomoci ke zlepšení.

V rámci projektu dojde k etapové výsadbě sazenic smrku bez kořenového obalu. Díky tomu mladé stromky ihned přicházejí do kontaktu sokolní půdou a jejím složením, takže výzkumná šetření lze provádět v krátkém čase po výsadbě. Sledování potrvá tři roky a během něho bude docházet kpravidelným odběrům půdy, spojených s testováním složení a vlhkosti půdy, přítomnosti živin a dalších faktorů, které mohou ovlivnit ujímavost mladých stromků. Výsledky výzkumu by měly vést k odhalení příčin vysokého úhynu sazenic a finálně pak podpořit úspěšné zalesňování horských oblastí Jeseníků.

Omlazování lesních porostů je důležité nejen pro zachování koloritu krajiny, ale také udržení její přírodní rovnováhy. Projekt Holba Jeseníkům je dlouhodobý a pivovar v něm bude pokračovat i v následujících letech.

Zdroj: Holba.cz


Nové speciální pivo Něžný Barbar

[středa, 2. prosinec 2009]

Něžný Barbar je poctivý, klasickou technologií vyrobený, polotmavý speciál,který je zárukou mimořádného prožitku z napití a každý den promění ve sváteční okamžik. Přídavkem speciálního sladu získává příjemný karamelový nádech a sytou jantarovou barvu. Tradiční technologie a prvotřídní suroviny dávají pivu plnou chuť a vznešenou sametovou hořkost. Díky pečlivě kontrolovanému kvašení v otevřených kádích a dlouhé době dokvášení v ležáckých tancích je pivo velice dobře pitelné a chuťově vyvážené. Počáteční nasládlá chlebnatá chuť postupně přechází k jemné hořkosti u kořene jazyka a vybízí k dalšímu napití.

Na zdraví a Dej bůh Štěstí našemu Postřižinskému pivečku...

Zdroj: Postřižiny.cz


Před deseti lety zahájil Prazdroj udělování certifikátů kvality

Vyhlášená brněnská restaurace U Bláhovky tento týden získala od zástupců Plzeňského Prazdroje ocenění za dlouholetou spolupráci v péči o nejvyšší kvalitu čepovaného piva. Před deseti lety spustil Plzeňský Prazdroj komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích čepujících jeho značky po celé České republice a právě Bláhovka patří k prvním hospodám, které se zapojily od samého začátku. Proto se také na rozjezd oslavy vyčepovalo 100 piv zdarma.

Foto

Pivo je nejlepší v momentě, kdy opouští brány pivovaru. Aby neztrácelo na kvalitě během přepravy, skladování a čepování, vyžaduje velkou péči. A právě tady na Bláhovce hýčkají naše pivo více než deset let. Tehdy jsme jim jako prvním udělili certifikát, který dnes dostane ještě dodatečnou podobu – přibude červená pečeť. Je to odměna Bláhovce za tu nejlepší starost o milovníky piva a potvrzení, že kvalita čepovaného je tu vynikající,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Hostinský může ovlivnit kvalitu piva v osmi oblastech. Patří mezi ně odpovídající teplota skladovaného piva, správné tlačné médium, dobře nastavený tlak ve výčepním zařízení, čisté a chladné sklenice, ideální teplota piva, správné čepování, pravidelné čištění pivního potrubí a správné servírování. Pokud hostinský splní všechny tyto náležitosti, dostane se hostům na stůl pivo ve špičkové kvalitě. A majiteli Bláhovky, panu Lumírovi Kopečkovi, se v této činnosti daří.

Odjakživa jsem milovníkem piva Pilsner Urquell a postupně se mi podařilo splnit můj sen dostat i do Brna atmosféru legendárních pivnic čepujících kvalitní plzeňské pivo. Dlouholetá péče o pivo a naše skvělé hosty bezpochyby stojí za popularitou restaurace a přispěla i k jejímu umístění v průvodci Pilsner Urquell Pub Guide, kde nás loni sami hosté svým hodnocením postavili na příčky nejvyšší. Bez důrazu na dokonalý přístup našich výčepních k čepování a číšníků k obsluze hostů by to ale určitě nešlo,“ říká Lumír Kopeček, majitel hostince U Bláhovky.

Foto

Lumír Kopeček převzal z rukou staršího obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Václava Berky pamětní kovovou pečeť a osvědčující glejt. Zároveň se na vnitřním i vnějším certifikátu kvality Bláhovky objevila červená pečeť Prazdroje. Potom se na rozjezd oslavy vyčepovalo 100 piv zdarma a samozřejmě došlo i na vyhlášená pečená vepřová kolena a proslulé karbanátky.

Před deseti lety dostalo prvních 14 hospod na Brněnsku plaketu, podle které se mohli pivaři orientovat. Pouze šest z nich vydrželo dodržovat přísná pravidla pro certifikaci po celých deset let, a Bláhovka je jednou z nich. Právě tento týden jsme ocenili tuto systematickou péči a pravidelnou sanitaci pivního potrubí a vše, co dělá skutečně dobrou hospodu,“ doplňuje Zdeněk Rais z technického servisu Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Slovenské pivo varíme aj v Poľsku

[úterý, 1. prosinec 2009]

Slovenský pivný trh tápa. Napriek tomu, že na pultoch predajní zostávajú tradičné značky, ich pôvod nemá s históriou nič spoločné. Pivné giganty - Heineken a Topvar - skúpili regionálne značky pod jednu strechu a varia pivo z jedného centra.

Pozícia malých hráčov je výrazne obmedzená. „Na rozdiel od susedných krajín, kde zažívajú malé pivovary zlaté časy, na Slovensku postupne vymierajú," hovorí o situácii na trhu Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Domáci „štangasti" nešetria

Košický Cassovar, michalovský Starý prameň či bratislavský Stein. Regionálne značky, ktoré v lepšom prípade stratili svoj domov, v tom horšom zanikli úplne. Kým na začiatku 90. rokov pôsobila na Slovensku dvadsiatka pivovarov, od budúceho roka ich bude len päť.

Napriek dramatickým zmenám, na Slovensku prežívajú aj malé značky. „Malé pivovary majú šancu prežiť, musia sa však orientovať na špeciality, ktoré nie je možné vyrábať vo veľkých pivovaroch," vysvetľuje Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Kým Heineken a Topvar hovoria o poklesoch predaja, Banskobystrický pivovar hlási stabilizovanú pozíciu. Podľa Cvika, pivovaru pomohli snahy odlíšiť sa od veľkých hráčov na domácom trhu, aj keď bystrické pivo exportuje do Kanady či Fínska. Svoje pozície si udržiava aj vyhniansky Steiger.

Popradský Pilsberg z Poľska

Svoj tradičný domov stratil aj podtatranský Pilsberg. „Súčasná situácia na slovenskom trhu aj kvalitatívne podmienky výroby ukázali, že výhodnejšie je variť pivo v Poľsku," zhodnotil situáciu Peter Sabol, poverený vedením popradského Pilsbergu. Podľa jeho slov sú úvahy o návrate výroby pod Tatry skôr v rovine špekulatívnych úvah. K podobnému kroku pristúpil pred dvoma rokmi aj Stein, ktorý presunul výrobu sudového piva na Moravu.

Šusták nepredpokladá, že by v najbližšej budúcnosti malo na trhu dôjsť k výraznejším posunom. „Počet malých pivovarov je momentálne stabilizovaný," hovorí.

Osobitnou kategóriou slovenského trhu sú reštauračné minipivovary. „Na Slovensku je ich pomerne málo. Ponúkajú nepasterizované alebo kvasinkové pivá, ktoré majú na trhu svoje opodstatnenie," vysvetľuje Šusták. Väčšina z nich existuje v spojení s reštauračným zariadením. „Varíme svetlé a tmavé kvasinkové 11,5-percentné pivo, ktoré je čerstvé, napasterizované a nefiltrované, preto si uchováva všetky vitamíny B," hovorí o osobitosti reštauračného piva Beáta Murková, majiteľka košického pivovaru Golem.

Medzi vínom a pivom

Od roku 1997 varí osobité pivo aj rožňavský pivovar Kaltenecker. „Malé pivovary by nemali konkurovať veľkým. Od veľkých pivovarov sa chceme odlíšiť, nechceme s nimi súťažiť," vysvetľuje hlavnú filozofiu varenia piva Ladislav Kovács, riaditeľ pivovaru Kaltenecker. Do dnešného dňa ponúkol na trh 17 rôznych druhov piva či pivných špeciálov. „V rámci malého pivovarníctva sa dá veľmi veľa experimentovať, pripravovať zaujímavé chute," hovorí Kovács. Svetlo sveta tak uzrel pivný špeciál obohatený vínnym extraktom.

Kým veľké pivovary sú nútené ponúkať overené chute, ich miniverzie majú možnosť osloviť aj špecifické regionálne chute. „Priestor na experimenty tu stále je. Skúšali sme napríklad vyrábať zelené pivo, pre poľovníkov," hovorí o nezvyčajných pokusoch Ľubomír Švarc, zakladateľ pivovaru Dobrovar. Podľa jeho slov však zákazníci dávajú prednosť osvedčeným kvasinkovým pivám.

Pivovary na Slovensku

Heineken Hurbanovo

SABMiller Veľký Šariš

Steiger Vyhne

Popper Bytča

Banskobystrický pivovar

- prehľad zahŕňa malé a veľké pivovary, ktoré varia pivo na Slovensku

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta


Startup AcrossAir se přehoupl do zisku i díky reklamě pro pivovar Stella Artois. Ta využívá právě augmentovanou realitu a ukazuje jednu z cest, jak se dá nový fenomén využít.

Možnostem augmentované reality, která využívá spojení skutečného obrazu světa s digitální vrstvou, se v našich článcích věnujeme pravidelně. Od nesmělých začátků ve formě jednoduchých hříček, přes první experimenty s marketingovým využití u firem jako IKEA nebo Burger King, až po propracované aplikace jakou je třeba Bionic Eye. Úspěšný startup AcrossAir, který se zabývá tvorbou takových aplikací pro iPhone, nyní poprvé oznámil ziskové hospodaření právě díky reklamnímu využití.

Pivní kompas

Vděčí za to především své nové aplikaci pro výrobce piva Stella Artois. Ta, když kamerou svého telefonu snímáte okolí, doplňuje do přímo obrazu grafické informace o nejbližších místech, kde je toto pivo k dostání. A jak dokazuje přiložené video, chytrá a působivě zpracovaná aplikace toho umí vážně dost, ať už jde o navigaci nebo přivolání taxislužby. K dispozici je zdarma a v databázi má mít asi 80 tisíc barů po celých Spojených státech, přičemž data pocházejí přímo z databáze pivovaru.

AcrossAir vydělává právě díky přímému spojení s reklamními partnery jako je Stella Artois. Dosud nejúspěšnější aplikací z jeho dílny je nicméně Nearest Tube, která uživatelům pomáhá najít nejbližsí stanici metra (což třeba v případě spletitě sítě New Yorku jistě přijde vhod víc, než se může z pohledu Pražana zdát). Celé odvětví je však teprve na svém počátku a jedinou společností, která dosud vykázala ziskové čtvrtletí, je firma Layar. Tuto nadějnou oblast, byť někdy kritizovanou jako výsledky nepodložený hype, rozhodně budeme i nadále pečlivě sledovat.

Zdroj: TyInternety.cz


Na soutěži českých kuchařů o nejlepší houskový knedlík a nejlepší rajskou omáčku nechybělo pšeničné pivo Herold. Bylo vybráno organizátory soutěže, kteří chtěli nabídnout návštěvníkům pivo z "Pivovaru roku 2009". Jak řekla členka poroty hraběnka Mathilda Nostitz, k houskovému knedlíku patří dobré pivo. Na pšeničném pivu si pochutnával Benjamin Kuras, gurmán a propagátor dobrého jídla a pití, i herečka Iva Janžurová, kterou chuť pšeničného piva Herold překvapila.

Setkání milovníků dobrého jídla, špičkových kuchařů a profesionálů prvotřídní gastronomie bylo obchodní příležitostí pro pana Jiřího Herolda. Pivo Herold se možná objeví v dalších pražských restauracích i v nabídce cateringových společností.

Foto

V soutěži houskových knedlíků se stal podle odborné poroty vítězem kuchařský učeň z pražského hotelu InterContinental Tomáš Vaníček. Nejlepší rajskou omáčku vybírali návštěvníci z dvanácti vzorků. Vítězem se stal kuchař z Orea Hotelu Monty v Mariánských Lázních. Do své rajské omáčky přidal kromě jiného malinko pravého božkovského rumu s plachetnicema, nezahušťoval jí jíškou. Přesto měla jeho rajská omáčka hutnou konzistenci.

Při pohledu na výsledky možná někoho napadne, co že ti věhlasní kuchaři dělají, když je porazí učeň a žena kuchařka...

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Sťahovanie pivovaru nesie veľmi ťažko. Sládek Stanislav Lacika (64) z Prašíc uvaril v roku 1964 prvé pivo v topoľčianskom Topvare.

Foto

Dnes je síce už na dôchodku, ale z ukončenia výroby piva v Topoľčanoch je veľmi smutný. Je presvedčený, že legendárny Topvar na Šariš nemal nikdy odísť.

Stanislav sa po základnej škole vyučil za pivovarníka. Spolu s ďalšími dvanástimi kamarátmi chodil najskôr praxovať do Nitry, odkiaľ ho potom stiahli do topoľčianskej sladovne. „Tú sme v Topvare vlastne spúšťali do prevádzky,“ spomína na svoje začiatky. Praxoval aj v bratislavskom pivovare Stein, kde prešiel celú výrobu.

Po návrate do Topoľčian mu oznámili, že bude variť pivo, hoci ešte nemal 18 rokov. V začiatkoch sa v Topvare varilo denne 3 300 hektolitrov piva. „V tom čase sa hovorilo, že je to najväčší a najmodernejší pivovar nielen v Československu, ale dokonca v Európe. Boli tam špičkové technológie z mnohých štátov nášho kontinentu.

Strach ani trému som však nemal, hoci všetci napäto očakávali, ako prvá várka dopadne,“ dodal Stanislav, ktorý si vtedy výnimočnosť situácie vôbec neuvedomoval. Pri varení piva objavil Stanislav niečo, čo bolo preňho skutočnou medicínou. „Sladká voda, z ktorej sa pivo varilo, sa pre mňa stala liekom. Keď som cítil náznaky chrípky či angíny, alebo ma bolelo brucho, stačilo zopár dúškov a bol som fit.

Stanislav varil v Topvare pivo sedem rokov a aj on je presunom pivovaru na Šariš veľmi sklamaný. „Pri mojej poslednej návšteve závodu som videl moderné technológie. Verím, že podobné majú aj na Šariši. Dobré pivo sa na nich dá uvariť kdekoľvek, ale tradícia je tradícia. Topvar mal zostať v Topoľčanoch!“ Pre Stanislava je Topvar pivo, ktoré pije najradšej. „A tak tomu bude aj naďalej.

Zdroj: Čas.sk


Radní hotel a obchody v pivovaru nechtějí

[pondělí, 30. listopad 2009]

Plán přestavby rozlehlého areálu bývalého pivovaru v prostějovské místní části Vrahovice je ohrožený. Městští radní totiž odmítli šestou změnu územního plánu, která měla umožnit soukromému investorovi postavit tam hotel s obchody. Trvají na jeho průmyslovém využití.

Foto

Změnu způsobu využití zdejší průmyslové zóny na smíšený jsme zastupitelům ke schválení nedoporučili. Záměr nepovažujeme za vhodný, a to z důvodu blízkosti rychlostní komunikace,“ konstatoval prostějovský místostarosta Vlastimil Uchytil.

Poblíž areálu vede frekventovaná trasa spojující Vyškov s Olomoucí a rada se podle něj shodla na tom, že by nebylo dobré vystavovat město riziku, že jej bude někdo později vyzývat ke stavebním úpravám, které by omezily hluk z dálnice na zákonem určenou hladinu.

Ta se totiž v průmyslových a obytných zónách liší,“ vysvětlil Uchytil.

Hanu Kantorovou, která zastupuje majitele vrahovického pivovaru, informace o odmítavém stanovisku radních překvapila. Již před nedávnem informovala Prostějovský deník o záměru vlastníka vybudovat v areálu hotel s restaurací, obchody, ale i wellness centrem.

Nikdo z města nás o tomto stanovisku oficiálně neinformoval. Vyčkáme, jak dopadne hlasování prostějovských zastupitelů. Teprve pak zvážíme, co dál,“ prohlásila.

Vrahovický pivovar se začal stavět přibližně před sto lety. Po zprovoznění produkoval hlavně světlá piva. V areálu pivovaru bývaly kurty, o které se staral tenisový oddíl. Za jeho zdmi sloužil k výrobě ledu a chlazení piva malý rybníček.

Nedaleko se rozkládala pivovarská zahrada s altánem, kde hrávala hudba. Poblíž pak byla restaurace s kuželnou. Tu však pyrotechnici v osmdesátých letech minulého století odstřelili, aby uvolnili místo pilířům Estakády Haná.

Tento zhruba osm set metrů dlouhý most funguje od roku 1989. Pivovar skončil deset let poté. V konkurzu. Výroba piva v něm tehdy nejspíš nadobro skončila.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík | Foto: Petr Syrovátka


Více než čtyři desítky vzorků museli ochutnat porotci, kteří v sobotu vybírali v železnorudském hotelu Belveder Pohádkové pivo roku 2010.

Mám rýmu, takže vůně až tak hodnotit nemohu, protože jen sem tam něco nasaji, ale chutě se rozlišit dají. Člověk si piva seřadí od jedničky do desítky podle chuti, ale nepoznáte to hned. Musíte si nastavit nějakou laťku a pak se k těm pivům vracet,“ prozradil svoji metodu jeden z porotců Miroslav Kapr z plzeňského pivovaru Groll, který má výstav do 500 hektolitrů ročně.

Účast na 2. ročníku celostátní soutěže Pohádkové pivo roku 2010, která je určena malým pivovarům s ročním výstavem do tří tisíc hektolitrů, byla velmi slušná. „Je tu čtrnáct pivovarů, které vaří a na trh dávají pivo nepasterované a nefiltrované. Máme dvě poroty, každá hodnotí dvě kategorie. Předsedy obou porot jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, bývalí sládci. Celkem je k degustaci 46 druhů piv z celé republiky, z největší vzdálenosti přijeli přátelé z pivovaru Jakub z Vyššího Brodu,“ řekl majitel pivovaru Belveder František Strnad.

Pohádková piva:

Světlý ležák: Pivovar Oslavany

Polotmavý ležák: Purkmistr Plzeň

Tmavý ležák: Pivovar Zvíkov

Speciál: Pivovar Permon Sokolov

Fotogalerie zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián


«« « Strana 860 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI