Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici je jediným místem v Praze, kde si už od listopadu můžete vychutnat mimořádnou kolekci originálních belgických vánočních piv. Vánoční speciály bývají silnější, často s netradičními příchutěmi, ale vždy z těch nejkvalitnějších surovin. Jejich příchod bývá v pivních velmocích velikou událostí.

Na čepu v Belgian Beer Cafe Les Moules nebude chybět: Gulden Draak Christmas Archiv Vintage - vlajková loď známého pivovaru Van Steenberge, tmavé, velmi silné pivo s dobře vyváženou chutí nahořklého sladu a sladkého karamelu, chuť a vůně na sebe úzce navazují, lehce květinové až ovocné doznívání. Delirium Noel - sladké pivo s nádechem rozinek a meruňky, pepřovým kořením a jemným mírně nakyslým podtónem sladu. Bush Christmas – jedno z nejsilnějších belgických piv připravené speciálně pro vánoční čas, je pěnivé, v červeno-oranžových tónech a zaručeně potěší i ty nejnáročnější pivní gurmány. Floreffe Prima Melior s anýzem – tmavé, velmi silné pivo s příjemnou chutí anýzu a koriandru a dlouhou historií, vaří se podle tradičních receptur pocházejících z pivovaru v opatství Floreffe. Engien Noel - pivo světlejší barvy, s chutí, ve které se snoubí svěžest vanilky s nápadnou hořkostí. Bucanier Christmas – pivo tmavě oranžové barvy s lehkým sedimentem a zákalem, protože kvasí v lahvi, charakteristická vůně sladu je provoněná meruňkami, jablkem a jablečným moštem, prvotřídní říz. Samé pivní delikatesy, které je určitě lepší ochutnat, než o nich jen číst... V Belgian Beer Cafe Les Moules navíc i se zasvěceným výkladem a doporučeními tamního bellemana - zkušeného pivního sommeliéra.

Sváteční čas Adventu, bez spěchu a shonu všedních dnů, je ideální dobou pro vzrušující objevování netradičních chutí. Pozvěte přátele či kolegy na degustaci pivních speciálů v Belgian Beer Cafe Les Moules. Pro hosty jsou navíc připravena vánoční překvapení v sudech i dárkových setech.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

Celý tento týden bude po celé Moravě na čepu Radegast nefiltrovaný ležák. Pivo vyznačující se vůní čerstvých pivovarských kvasinek a typickým kvasničným zákalem představil pivovar počátkem září na Radegast dni a nyní ho mají možnost ochutnat milovníci piva v takřka 100 hospodách. Poslední příležitost vychutnat si tuto specialitu od nošovických sládků bude 10. října.

Nefiltrovaný ležák Radegast byl stočen přímo z tanků bez jakýchkoliv úprav a není pasterizován. To sebou přináší velké nároky na provozovatele hospod a restaurací, kteří musí splňovat přísné požadavky na skladování a čepování piva. Proto je nefiltrovaný ležák nabízen přibližně na stovce pečlivě vybraných míst po celé Moravě, kde mohou zaručit potřebné skladovací teploty a náročnější sanitaci pivních cest. Všechny tyto restaurace jsou držitelkami certifikace v oblasti péče o pivo.

„Nefiltrovaný ležák je výrazně hořké pivo, což je pro všechna piva Radegast typické. Jeho čistá vůně je slabě esterová a je v harmonii se sladovým aroma. Při pečlivějším ochutnání jsou příjemně cítit čerstvé pivovarské kvasnice,“ přiblížil chuť nefiltrovaného piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Radegast ležák nefiltrovaný poznáte už na první pohled. Zlatavá barva je doplněna typickým kvasničným zákalem. Nošovičtí sládci ho uvařili z velmi kvalitní odrůdy žateckého a tršického chmele, pivovarských kvasinek, vlastního sladu z hanáckých ječmenů a vody z Morávky.

Seznam restaurací, kde je nefiltrovaný Radegast na čepu, naleznete na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1034

Nečasův kabinet se ve středu nesouhlasně postavil k návrhu, aby spotřební daň z piva klesla se začátkem příštího roku o čtvrtinu a vrátila se tak na úroveň z roku 2009. Vládě to navrhoval poslanec ČSSD Ladislav Skopal, podle důvěryhodného zdroje agentury Mediafax ale neuspěl.

Sociálnědemokratický zákonodárce poukazoval na klíčovou úlohu pivovarnictví v Česku a po vládě bude mít šanci přesvědčit ještě své kolegy ve sněmovně.

Základní sazba daně v korunách na hektolitr "za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny" by se měla podle Skopala výrobcům piva snížit ze současných 32 na 24 korun. Další úpravu navrhuje poslanec pro menší pivovary, které v závislosti na ročním objemu výroby už teď odvádějí daň nižší.

Pro producenty vyrábějící ročně do 10 tisíc hektolitrů piva by měla být sazba nově 12 místo 16 korun, v kategorii 10 až 50 tisíc hektolitrů 14,40 koruny (dosud 19,20) a v pásmu mezi 50 a 100 tisíci hektolitry 16,80 koruny (místo 22,40). Nad 100 a do 150 tisíc hektolitrů má být podle návrhu daň 19,20 namísto 25,60 koruny a v pásmu mezi 150 a 200 tisíci hektolitry chce Skopal pro pivovary sazbu 21,60 koruny (dosud 28,80).

O zvýšení spotřební daně z piva se v roce 2009 zasadil tehdejší ministr financí Eduard Janota, aby zajistil další příjmy státnímu rozpočtu. Skopal s odvoláním na data celní správy připouští, že za rok 2010 přinesla pivní daňová úprava 858 milionů korun navíc. Zatímco v roce 2009 bylo její inkaso necelých 3,5 miliardy korun, rok na to byla tato suma bezmála 4,3 miliardy.

Podle poslance je nicméně alarmující fakt, že o většinu dodatečných peněz se zasloužily zahraniční pivovary, u piva vyrobeného v Česku vzrostly daňové příjmy pouze o 345 milionů, tedy ani ne o polovinu navíc vybrané částky. Něco takové podkopává více než tisíciletou tradici vaření zlatavého moku na území dnešní České republiky, upozornil zástupce ČSSD.

"Nejstarší doklad o vaření piva v českých zemích pochází z 11. století, předpokládá se však, že tato tradice je v Čechách ještě starší," připomněl v historickém exkurzu důvodové zprávy svého návrhu poslanec. "Bohatá tradice výroby piva je považována za důležitou součást českého kulturního bohatství a národního dědictví, na něž jsou mnozí obyvatelé České republiky hrdí. Specifické postavení piva je možné dokumentovat i na tom, že až doposud bylo množství piva zahraničního původu spotřebovaného na území České republiky pouze nepatrné," uvedl Skopal.

Sociálnědemokratický zákonodárce hraje na národní strunu ještě silněji. To když připomíná, že i snížená spotřební daň z piva bude převyšovat úroveň na německém trhu. Při té příležitosti Skopal zmínil i fakt, že například plzeňské pivo je v Německu dostání za nižší cenu, než za jakou se kvůli daňové zátěži prodává v ČR.

Poslanec připomněl, že i sám autor předchozího zvýšení Eduard Janota předkládal svoji úpravu jako časově omezenou. Skopal připustil, že jeho návrh by zřejmě připravil státní rozpočet zhruba o 850 milionů korun. Fiskální ztrátu by ale podle něj kompenzovala zvýšená zaměstnanost v oboru pivovarnictví, v dodavatelských i dalších navazujících oborech. Díky tomu, odhaduje Skopal, by se zvýšilo inkaso na sociálním a zdravotním pojištění, stejně jako daňové příjmy a příjmy z DPH.

Sněmovna by podle Skopalovy představy měla návrh odsouhlasit už v prvním čtení. Bez toho podle něj není možné, aby zákon mohl platit už od 1. ledna 2012.

Pivo je kromě spotřební daně zatížené také daní z přidané hodnoty. Jak přesně by se návrh promítl do jeho koncové ceny, není jisté. Výrobci piva ho kvůli zvýšení spotřební daně, ale i rostoucím nákladům, zdražili v uplynulých dvou letech od desítek haléřů až po několik korun.

Zdroj: EuroZprávy.cz

http://domaci.eurozpravy.cz/politika/35353-vlada-zamitla-skopaluv-navrh-nizsi-dan-na-pivo-nebude/

Výkvět evropských výčepních se v úterý sešel v Plzni. V areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj se totiž konala první část světového finále soutěže Master Bartender. Své umění v západočeské metropoli předvedli například šampioni z Nizozemska, Kypru, Belgie nebo Finska.

Nejmladším účastníkem byl devatenáctiletý Dán Mathias Kristiansen. „Myslím, že rozhovor byl výborný. Pivo jsem nenačepoval úplně na sto procent, ale nakonec i to bylo dobré,” svěřoval své dojmy z vystoupení před porotou mladík z Kodaně.

Svou první návštěvu Plzně si podle vlastních slov velmi užívá. „V Čechách jsem byl zatím jen jednou. Před deseti lety na výletě v Praze. Jsem rád, že teď jsem se mohl dostat do Plzeňského Prazdroje. Je to úžasný pivovar. Všude je tu cítit historie,” říká Mathias.

Povolání výčepního se věnuje zhruba rok. Absolvoval i kurz v New Yorku. Zaměstnán je v malé kavárně v Kodani. „Máme osobní přístup. Najdeme si i čas na popovídání se zákazníky. Na čepu máme různé druhy piv. Kromě Pilsner Urquellu také dánská a belgická,” sděluje. Pivní kultura je podle něho v Dánsku velmi rozvinutá.

Někdy ale je vypité množství na úkor kvality. „Samozřejmě, že lidé u nás na pivo rádi zajdou. Pokud jdou vyloženě pít, dají v průměru tak deset i více piv za večer. Pokud je to k jídlu, vypijí tak tři čtyři,” doplňuje.

Velcí pijáci zlatavého moku jsou prý i Řekové. „Pivo u nás máme moc rádi. A rádi ho samozřejmě i pijeme. Bohužel toho o něm lidé u nás moc nevědí. To je třeba změnit,” říká Stefanos Giannakis. Podle něho je důležité organizovat co nejvíce seminářů a workshopů. V restauraci v severořeckém Thesalonike hostům nabízí sto jedenáct druhů piva, včetně toho plzeňského. Řecké pivovarnictví prý ale tolik rozvinuté není. „Je to otázka hlavně malých regionálních pivovarů,” dodává.

Na účast v plzeňském finále se prý těšil celý rok. „Už jsem se ho účastnil vloni. Byla to skvělá zkušenost,” doplňuje Stefanos. Už si byl i prohlédnout Plzeň. „Mám tohle město moc rád. Je tu nádherná architektura,” pochvaluje si výčepní.

Do žádné z plzeňských hospod se zatím letos nepodíval. „Připravovali jsme se na soutěž. Vyrazíme až večer. Už se nemůžu dočkat,” říká se smíchem Stefanos, který podle svých slov miluje česká jídla. „Středoevropská kuchyně je pro mě jednou z nejlepších v Evropě. Hlavně proto, že je těžká a je v ní spousta masa. To je přesně podle mé chuti. Řecká jídla příliš nemusím. Občas si rád dám saláty, ale třeba ryby ne,” konstatuje Stefanos.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/v-plzni-se-utkali-svetovi-vycepni20111005.html

Komu chybí něco stylového k zakousnutí při posezení u piva, může se těšit na speciální sladové preclíky, které hodlá nabízet Vyškovský pivovar.

První porci pivovarských preclíků mohli ochutnat návštěvníci oslav miliontého vypitého půllitru na vyškovském náměstí o svátku svatého Václava.

Základem pivovarských preclíků je stejný slad, z jakého se vyrábí Vyškovské pivo. „Preclíky byly podle našich instrukcí a z našeho sladu vyvinuté pekařským technologem v Praze. Také tam tuhle várku upekli. Testovali jsme několik variant. Tu, která se nám jevila jako nejchutnější, jsme pak nabízeli na vyškovském náměstí,“ uvedl vedoucí obchodu a marketingu Vyškovského pivovaru Roman Holoubek.

Po úspěšné ochutnávce teď v pivovaru hledají, kdo jim bude nové preclíky pravidelně péct. „Preclíky chceme nabízet trvale, ale zatím k dispozici nejsou. Teprve zahajujeme jednání s místními pekárnami o možnostech dodávání pivovarských preclíků,“ podotkl Holoubek.

Příprava prvních pivovarských preclíků však nebyla jednoduchá a obsahovala spoustu zkoušení a ochutnávání. „Nejtěžším oříškem bylo, abychom docílili jasné chuti po celých sladových zrnkách a preclíky měly vhodnou křehkost,“ poznamenal Holoubek.

Kromě preclíků nabídl pivovar další novinku, kterou je profesionální stočení čerstvého piva do PET lahví. Na rozdíl od džbánků vydrží v lahvích při správném skladování minimálně tři dny. Plnění zajišťují v pivovarské prodejně a v nabídce je zatím...

Pozn. PI: Konec článku na webu Vyškovského deníku z nějakého důvodu, bohužel, chybí. Pokud by však došlo k nápravě této chyby, bude to samozřejmě doplněno i zde.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Roman Volek

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/chteji-nabizet-vlastni-precliky-20111004.html

Pivovar ve Velkých Popovicích přivítal v sobotu 24. září 22 222. návštěvníka. Do září tak letos navštívilo pivovar více lidí než loni.

V sobotu 24. září, se tak radoval pan Luděk Kroufek, který prošel branami pivovaru jako 22 222. návštěvník. Ve stejnou chvíli probíhala v areálu velkopopovického pivovaru soutěž týmů dobrovolných hasičů v požárním sportu.

První místo v kategoriích žen i mužů starších vybojovali dobrovolní hasiči týmu Kostelec u Křížků. Zapojit do soutěže se pokusil i Kozel.

Poprvé a rozhodně ne naposledy

Jubilejním 22 222. návštěvníkem se stal pan Luděk Kroufek z Dobříše.

"Na internetu jsem si přečetl, že v pivovaru proběhne hasičská soutěž, tak jsem vzal celou rodinu. Přijeli jsme si prohlédnout pivovar a zároveň se podívat na hasiče. Musím se přiznat, že je to moje první návštěva pivovaru a určitě se budu vracet," těší se vývojář Kroufek.

On i celá jeho rodina byli mile překvapeni, když mu přišel manažer pivovaru pan Jaroslav Hacko pogratulovat. Kromě hasičských zážitků a dojmů z první návštěvy pivovaru si odnesl rohatý půllitr, kšiltovku, speciální hasičské triko a zásobu Velkopopovického Kozla Medium do příští návštěvy.

"V roce 2007 jsme přivítali 10 000. návštěvníka v prosinci, v roce 2010 pivovarem prošlo bezmála 20 000 lidí za celou sezónu a letos jsme už v září přivítali 22 222. návštěvníka. Půjde-li to tímto tempem dál, do roku 2012 by do Velkých Popovic mohlo přijet i 30 000 návštěvníků za rok," odhaduje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Zdroj: Říčansko.info | Kráceno

http://www.ricansko.info/clanky/22-222-navstevniku-navstivilo-pivovar-v-popovicich

K připomenutí letošního 169. výročí vzniku světoznámého ležáku Pilsner Urquell se v přibližně 150 restauracích a hospodách po celé České republice vyčepuje 1 500 hl nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Fanoušci plzeňského piva si tak připomenou zrod plzeňského ležáku jeho nefiltrovanou variantou, se kterou mohou zažít atmosféru ležáckých sklepů.

„Oslava narozenin ležáku Pilsner Urquell nefiltrovanou variantou je příznivci plzeňských piv vždycky vítána a získává si stále větší přízeň. Nefiltrované pivo se vaří stejně jako běžně prodávané pivo, jen neprojde v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm tak malé množství pivovarských kvasnic a pivo má o něco plnější chuť, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení,“ vysvětlil starší obchodní sládek Václav Berka z Plzeňského Prazdroje.

Nefiltrované pivo díky obsahu čerstvých kvasnic vyžaduje náročnější ošetřování i skladování. To s sebou přináší přísnější požadavky na stáčení do sudů, ale také na provozovatele hospod a restaurací, kteří musí splňovat přísná kritéria na skladování, čepování a údržbu pivních cest.

Oslavy 169. výročí piva Pilsner Urquell symbolicky zahájí legendární pražská hospoda U Pinkasů, ve které se plzeňský ležák čepuje již od roku 1843. Dva soudky se spodně kvašeným plzeňským pivem tehdy přivezl do Prahy forman Martin Salzmann a sláva plzeňských piv na sebe nenechala dlouho čekat. U Pinkasů letos podruhé oslaví narozeniny ležáku tzv. Pinkasovou noční můrou: dne 11. října se pražští číšníci utkají v běhu ze sklepa do druhého patra s 10 plnými půllitry na čas. Běh vzdává hold mnoha číšníkům, kteří v minulosti tímto způsobem u Pinkasů servírovali hostům ležák Pilsner Urquell.

Přehled restaurací, v nichž se bude od 5. do 20. října 2011 čepovat nefiltrovaný ležák, najdou fanoušci plzeňského piva na webové stránce:

http://www.pilsner-urquell.cz/cz/nefiltrovany

resp. zde .

Výročí první várky Pilsner Urquell se vztahuje k roku 1842, kdy 5. října sládek Josef Groll v Měšťanském pivovaru zkombinoval tehdy méně obvyklý způsob spodního kvašení s vybranými českými ingrediencemi: vlastním sladem z českých druhů ječmene, žateckým chmelem a místní měkkou vodou. Výsledkem byl nápoj jedinečné chuti, čirosti a zlatavé barvy, která nebyla do té doby u piv známá. Dodnes se Pilsner Urquell stále vaří podle původního receptu, stejným varním postupem na tři rmuty s přímým ohřevem rmutovací pánve. Plzeňský ležák dal vzniknout celé kategorii piv typu „pils“, která dnes tvoří 70 % všeho piva vypitého na světě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1033

Vedle kovových soudků na alkoholické i nealkoholické nápoje existují i kombinované obaly, kde nosnou složku tvoří lepenka. Díky své nižší materiálové životnosti je nelze používat jako vratné, vyznačují se však nesporně jinou výhodou, a to velmi nízkou hmotností obalu a snadnou manipulovatelností. Jednorázový obal navíc znamená nulové náklady na vracení a čištění.

Lepenkový obal tvoří nosnou část obalu (ve skutečnosti je obalem sekundárním) a nápoje jsou plněny do vnitřní části, kterou může být flexibilní nebo pevný obal zpravidla z plastu. Tyto typy obalů se používají pro objemy větší než 2 litry. Ochranný obal z kvalitní lepenky skrývá u bag in box (BIB) obalů vak z pružné fólie vyvinuté původně odborníky z NASA pro uchování potravin v extrémních podmínkách. Z hlediska pevnosti se nejvíce osvědčily lepenky vlnité, nejčastěji třívrstvé.

Variantou lepenkového obalu ve spojení s plastem jsou velkoobjemové obaly typu Key KEG. Jedná se o jednorázový (nevratný) lepenkový sud s vnitřním plastovým obalem. Tyto obaly mají objem 20 nebo 30 litrů a váží přibližně jeden kilogram. Tedy oproti běžným vratným sudům váží papírovo-plastové obaly devětkrát méně. Spolehlivě vydrží pád z výšky až 1,5 metru a jsou plně recyklovatelné.

Myšlenka Key KEGU vychází z principu obalu bag in box. I tento typ obalu bývá někdy označován stejnou zkratkou BIB, která však v tomto případě označuje bag in ball, tedy sáček v kouli, která je vyfouknutá z polyethylentereftalátové (PET) preformy. Tento sáček je vyroben z vícevrstvé fólie odolné vůči cizím příchutím a zápachům. Celý systém je kvůli zvýšení stability uložen do lepenkové krabice ve tvaru hranolu s podstavou mnohoúhelníku (kvůli lepšímu rozložení tlaku). Sférický tvar „míče“ z PET umožňuje vydržet maximální vnitřní tlak s minimálními deformacemi. Tlak piva, resp. vína, přes sáček na stěnu koule má tedy dostatečnou pevnost. Pro vytočení piva stačí pouze tlakový vzduch, jenž se vhání mezi sáček a stěnu koule, a který samozřejmě nepřichází s pivem do styku. Po vyprázdnění se PET koule stlačí jako běžná PET láhev.

Zdroj: Svět balení, 2011, č. 3, s. 14-16 | Agronavigátor.cz

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=162&ch=13&typ=1&val=114286

Budějovický Budvar dnes uvádí na český a slovenský trh zcela nový typ přepravek na půllitrové láhve značky Budweiser Budvar. Nové přepravky se vyznačují moderním designem a mají kvalitnější a vysoce odolný potisk, který zaručí po mnoho let jejich perfektní vzhled. Přepravky navíc poskytují uživatelům větší komfort při manipulaci. Pivovar objednal více než jeden milión těchto přepravek. Celkové náklady na výměnu přesáhnou částku 200 mil. Kč.

Pivovar Budějovický Budvar dnes (3. 10.) uvádí na trh v České republice a na Slovensku zcela nový typ přepravek pro 20 pivních lahví o objemu 0,5 litru. Přepravky jsou určené výhradně pro značku Budweiser Budvar. Inovované přepravky se vyznačují moderním výrazným designem, který odpovídá současným nárokům na prezentaci značky Budweiser Budvar a její pozici na trhu. Důležitým argumentem pro zavedení těchto přepravek bylo i sjednocení vizuální prezentace značky v místech prodeje, neboť velmi podobný design přepravek využívá značka Budweiser Budvar již několik let pro láhve o objemu 0,33 litru.

„Nové přepravky poskytnou zákazníkům také výrazně vyšší uživatelský komfort: jejich držadla jsou totiž vyrobena z měkkého, avšak vysoce odolného materiálu, který zamezí nepříjemným otlakům prstů při ruční manipulaci,“ říká Ing. Marek Honetschlager, manažer pro inovace z Budějovického Budvaru. Každé držadlo obsahuje jasně viditelný nápis „ORIGINAL“, který zákazníky upozorňuje na skutečnost, že pivo Budweiser Budvar se nevyrábí licenčně a že každá láhev byla uvařena a naplněna v Českých Budějovicích. Držadla jsou vyrobena náročnější technologií, než je běžné: zatímco část pro uchopení (soft touch) je z high density polyethylenu, bílá písmena „ORIGINAL“ jsou z low density polyethylenu.

Pro potisk přepravek byla využita technologie tzv. „inmould label“, která zajišťuje ve srovnání s klasikou technologií sítotisku výrazně vyšší kvalitu potisku. Potisk je navíc vysoce odolný proti mechanickému i chemickému poškození. Tím je dlouhodobě zajištěn perfektní vzhled a atraktivita tohoto obalu pro zákazníka. Přepravka je totiž během své předpokládané životnosti (nejméně 10 let) vystavena řadě nepříznivých faktorů při plnění v pivovaru, skladování a transportu.

Pro pokrytí svých potřeb musel Budějovický Budvar objednat celkem 1 080 000 kusů nových přepravek. „Celkové náklady na výměnu přepravek přesáhnou 200 mil. Kč. Kromě samotných přepravek bylo nutné investovat do výrobních forem a také do seřízení automatů pro výkup přepravek obchodech,“ říká Ing. Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budějovického Budvaru. Projekt byl zahájen v září 2009. Samotná výroba zakázky byla zahájena v lednu 2011 a celé množství bude dodáno v květnu 2012. V únoru 2012 dojde k nasazení nového formátu obalů také v Německu, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku. Z trhu budou průběžně stahovány přepravky staré. Výrobcem přepravek je belgický DW Plastics NV.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Budějovický Budvar, n.p.

http://budweiser-budvar.cz/media/archiv-tiskovych-zprav/2011/prepravka2011.html

Novým marketingovým ředitelem společnosti Heineken ČR se od 1. října stal Jiří Rákosník. Vystřídal Jiřího Imrýška, který po šestnácti letech Heineken opouští.

Jiří Rákosník do společnosti Heineken Česká republika nastoupil 1.3. 2011, a to na pozici Group Brand Manager pro značky Starobrno, Fríí, později také Zlatopramen 11° a Březňák. Funkce marketingového ředitele se Jiří Rákosník ujal 1. října.

Rákosník vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Svou kariéru zahájil jako Account Manager v reklamní agentuře. V letech 2004 – 2007 působil ve společnosti Reckitt Benckiser v České republice, na Slovensku i ve Velké Británii. Od roku 2007 pracoval ve společnosti SAB Miller na pozici Senior Brand Manager pivní značky Gambrinus.

Dosavadní marketingový ředitel Jiří Imrýšek podle informací PR oddělení Heinekenu z osobních důvodů nepřijal nabídku zahraničního angažmá a k 30. září své působení ve společnosti po šestnácti letech ukončil.

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/lide/heineken-vymenil-sefa-ceskeho-marketingu-705322

Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell získalo již podruhé v řadě nejvyšší ocenění v prestižní soutěži České pivo. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven.

Včera byly v hotelu Ambasador Zlatá husa v Praze vyhlášeny výsledky již jedenáctého ročníku soutěže České pivo. Odborná komise 24 degustátorů, ve které kromě sládků a pivovarských odborníků zasedli také zástupci Chmelařského institutu ze Žatce a Státní zemědělské a Potravinářské inspekce z Brna, vyhodnotila jako nejlepší české nealkoholické pivo Birell. Birell tak doplnil svou sbírku ocenění z prestižních soutěží Zlatý pohár PIVEX 2010 či Australian International Beer Awards 2010.

A čím je Birell tak výjimečný? Toto nejoblíbenější české nealkoholické pivo je vyráběné z nejkvalitnějších surovin – pramenitá voda, nejlepší žatecký chmel a ječmen. Díky speciálně vyšlechtěným kvasinkám, které téměř neprodukují alkohol, může projít celým procesem kvašení a dokvašování jako klasická piva, a tím získává jedinečnou chuť. A přitom obsahuje mnohé vitaminy a minerální látky. Kromě skvělého osvěžení tak dodá potřebné živiny například po sportu. V roce 2010 byla na trh uvedena polotmavá varianta, kterou si oblíbily především ženy. V současné době má Birell 70% tržní podíl na trhu nealkoholických piv a je tak tahounem celého segmentu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1032%22%3EBirell

Na největší moravský Oktoberfest vyrazili v početném houfu i Bohumíňáci. Svatováclavské slavnosti na Zámku Zábřeh a v jeho okolí v Ostravě piva jsou už tradičně nejvelkolepější přehlídkou minipivovarů, kterou na koni a poté přípitkem zahajuje sám král Svatý Václav. Letos se na Oktoberfest, který se konal 27. a 28. září, přišlo podívat na 12 tisíc lidí.

Svatováclavské slavnosti piva letos trhly rekord nejen v návštěvnosti, ale také v počtu vytočených piv, kterých milovníci chmelového moku vypili na sto tisíc. Lidé mohli vychutnat na 30 druhů piva od klasických, spodně kvašených ležáků, přes piva svrchně kvašená - pšeničná, tzv. weizen bier až třeba po piva typu Stout. V nabídce byl pěnivý mok různé stupňovitosti ve škále 11° -18°, různých chutí: klasické, ochucené, ovocné, medové či bylinkové a nechybělo ani konopné pivo. Čepovalo se výhradně do třetinkových pivních sklenic.

Domácí Zámecký minipivovar PIKARD© při této příležitosti přišel se zbrusu novým, unikátním pivním speciálem. Vrchní sládek Rostislav Řehulka navařil tmavý 13° Creamy Stout. „Težké pivo irského typu je unikátní svým obsahem, neboť bylo vařeno ze 4 druhů ječmenného sladu. Sycení dusíkem na čepu mu pak ve sklenici dává zcela výjimečné chuťové i vizuální vlastnosti,“ vysvětlil Radovan Koudelka.

O produkci minipivovarů je mezi lidmi stále větší zájem, proto také jejich počet stále narůstá. Na severní Moravě a ve Slezsku i v blízké spádové oblasti jich aktivně pracuje už 17.

Minipivovarnictví u nás vychází z obrovské tradice. V novodobých dějinách je to u nás ještě stále poměrně mladá disciplina. Minipivovarníci ve svém oboru dokáží prosadit obrovskou pestrostí nabídky „Ústřední motto - České pivo žije - vypovídá o tom, že my minipivovarníci, ctíme a snažíme se i nadále šlechtit slavnou tradici domácího, českého piva,“ říká manažer komplexu Zámek - Zábřeh Radovan Koudelka.

Předchozí 4. ročníky Svatováclavských slavností navštívilo na 30 tisíc lidí. „Letošní účastí 15 minipivovarů, z nichž většina je doma právě tady v našem regionu, se akce stává největší svého druhu na Moravě a druhou největší v České republice,“ dodává Radovan Koudelka.

Ke zpříjemnění atmosféry ochutnávání pěnivého moku nechyběl ani bohatý doprovodný program. Bouřlivé ovace sklízela zejména zpěvačka Ewa Farna a druhý den kapela Vypsaná Fixa. I když byla Farna hvězdou na Oktoberfestu, piva se napít odmítla.

„Byla jsem na Svatováclavských slavnostech piva poprvé a mohu všem vřele doporučit. Mohla jsem ochutnat úžasná piva, která jsem v životě nepila. Děti měly výborný program, o který se postarali nejen známí zpěváci a kapely, ale zejména průvod krále Václava, šermíři či zbrojnoši. Určitě Oktoberfest na zábřežském Zámku příští rok nevynechejte,“ doporučuje Lenka Žáková z Bohumína.

Zdroj: Bohumín | V odkazu naleznete video a fotogalerii

http://www.bohumin.cz/news_detail.php?id=364

Oblíbený finálový večer začne v divadle v 19 hodin, partnerem soutěže je Deník.

Deset krásných dívek se v pátek večer představí v žateckém divadle v očekávaném letošním finále soutěže Miss chmele a piva ČR. Na konci oblíbeného galavečera jedna z nich získá vytoužený titul. Setkání slibuje dobrou zábavu pro všechny diváky.

„Návštěvníci se mají nač těšit. Hudba, scénky, móda, zpěv, profesionální kouzelník Pavel Kožíšek, zajímavé soutěžní disciplíny v podání jednotlivých dívek. Moderátorem večera bude bavič Vladimír Hron,“ uvedl ve čtvrtek Milan Hořejší, ředitel pořadatelské agentury.

Princip zábavné a světově ojedinělé soutěže spočívá v tom, že každá z dívek soutěží nejen za sebe a svou inteligenci a krásu, ale také za jeden z českých pivovarů. Celá soutěž se točí kolem tradice českého pivovarnictví a chmelařství, dívky například závodí v česání chmele, v umění natočit zlatavý půllitr a esteticky ho předat hostu, ale i ve volné disciplíně a oblíbené promenádě v plavkách.

Také mezi dívkami zájem o soutěž rok od roku stoupá, letos se jich do výběru přihlásilo už více než 600. Přijely z různých míst Čech i Moravy. Pořadatelé měli s výběrem náročnou práci. V květnu vybrali deset finalistek.

Vybrané dívky mají za sebou pestrý program už nyní. V části disciplín soutěžily již na Dočesné, kde také některé z nich točily pivo jejím návštěvníkům. V závěru září strávily s dalšími členy pořadatelského štábu týden na soustředění u moře v arabské Dubaji.

Páteční galavečer začíná v 19 hodin. Korunka vítězky letošního ročníku soutěže bude později vydražena ve prospěch Domova seniorů v Žatci.

Tradičním partnerem soutěže je Deník, jehož zástupci během pátečního večera předají cenu dívce v doprovodné kategorii Miss Sympatie Deníku. Určilo ji hlasování čtenářů na webových stránek www.zatecky.denik.cz. Svůj hlas poslalo více než 4700 lidí.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Libor Želinský

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss-chmele-piva-20110930.html

Ve čtvrtek 29. září vyhlásili v pražském hotelu Ambassador v rámci Svatováclavské slavnosti českého piva výsledky jedenáctého ročníku soutěže České pivo 2011.

Po zisku prvního místa pro Czech Rebel Beer mezi světlými ležáky v soutěži Dočesná – Žatec přiváží Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., na Vysočinu v krátké době za sebou další významné ocenění.

Jedenáctý ročník soutěže České pivo 2011 pořádal Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a zúčastnilo se ho celkem 69 piv, což byl druhý nejvyšší počet v historii soutěže.

„Soutěž se skládá z analytických rozborů a ze dvou kol degustací v dubnu a červnu piv, které hodnotí čtyřiadvacet degustátorů. V komisi vybírali kromě sládků a pivovarských odborníků nejlepší piva také zástupci Chmelařského institutu ze Žatce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce z Brna,“ uvedl Milan Janírek, vedoucí prodeje Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Brodský pivovar získal ocenění v kategorii tmavých piv, když se za nejlepším tmavým pivem, tmavým ležákem Ferdinand z Benešova, umístil Rebel černý na druhém místě. „Výroba tmavého ležáku má v brodském pivovaru dlouhou tradici, začal se vyrábět pod označením Rebel už v letech 1967-68. Značku Rebel pak převzaly i další produkty našeho pivovaru a milovníci zlatavého moku ho tak dnes znají nejen na Vysočině,“ dodal Milan Janírek.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

http://www.vysocina-news.cz/clanek/tmave-pivo-rebel-veze-z-prahy-oceneni-v-soutezi-ceske-pivo-2011/

Radniční pivovar nezahálí ani na podzim a sládkové vymýšlejí stále nové pivní kousky. A protože šéfkuchař se svým týmem připravil dvoutýdenní dýňové gastronomické dýchánky, v pivovaru nemohli zůstat pozadu a přidali ruku k dílu.

Proto se tento týden v Radničním pivovaru objevila na čepu novinka - dýňový speciál Pumpkin Ale 12°. Jedná se o svrchně kvašené, nefiltrované a nepasterizované pivo amerického původu. U nás je dýňové pivo spíše raritou a ani v malých pivovarech nenajdeme mnoho zástupců, kteří tento speciál zkoušeli navařit. "Dalo by se říci, že je to taková pivní obdoba amerického dýňového koláče, který v Americe pečou při příležitosti oslav svátku Halloween", zmínil sládek pivovaru Jaroslav Dorážka. Při vaření dýňového piva se kromě spousty čerstvých dýní používá stejná směs koření jako právě na tento dýňový koláč, tj. skořice, muškátový ořech a koriandr. Pivo si zachovává jemnou hořkost, má jantarovou barvu a příjemné skořicové aroma.

Dýňové dny na Radniční probíhají od 26. září do 9. října a kromě dýňového speciálu v pivovaru můžete v restauraci vyzkoušet každý den alespoň jednu dýňovou variantu poledního menu, včetně dýňové polévky a dýňových dezertů.

V rámci Dýňových dnů také soutěžíme o 10 litrový soudek piva! Zapojit se může každý, kdo k nám na Radniční přinese originální vyřezanou dýni. Všechny exponáty umístíme na výstavku a nejlepší kousek bude odměněn pivem z Radničního pivovaru.

Užívejte si s námi podzim všemi smysly!

Zdroj: Tisková zpráva Jihlavského radničního právovárečného pivovaru

Osobitá chuť a vysoká kvalita moravských piv Holba, Zubr a Litovel ovládly degustační soutěž České pivo.

To, že nejlepší piva se vaří na střední Moravě, opětovně potvrdily výsledky letošního ročníku degustační soutěže České pivo.

Litovel Premium se stal nejlepším ležákem v příslušné kategorii a Holbě Classic patří vítězství v kategorii výčepních piv.

Piva Holba, Zubr a Litovel si kromě dvou vítězství navíc ze soutěže odnášejí dalších 5 medailových ocenění a tím suverénně potvrzují svoji pozici šampionů mezi českými pivy.

„Pro nás jsou získané medaile oceněním poctivé práce a pro konzumenty věrohodným signálem o jedinečné chuti a vysoké kvalitě našich piv. Letošní úspěch navazuje na celou řadu předchozích a to je známka našeho odpovědného přístupu k výrobě tradičního českého piva,“ vyjadřuje Vilém Nohel, výrobní ředitel české pivovarnické skupiny se sídlem v Přerově. Piva z produkce všech tří pivovarů vynikají osobitou chutí, kterou jim přinášejí nejen domácí suroviny, ale především klasický způsob výroby piva podle tradičních receptur. Než se např. oceněný ležák Litovel Premium dostane na stůl hosta, trvá dva měsíce, z toho déle než měsíc dozrává a dokváší v ležáckých sklepích.

„Pivo vaříme na předem danou stupňovitost a tak je například jeho ředění vodou nebo třeba dobarvování či dosycování předem vyloučeno,“ říká Lumír Hyneček, zastánce klasické výroby a ředitel pivovaru Litovel.

Ležáky jsou otázkou prestiže, ale pokud jde o množství vypitého piva, stále vede výčepní desítka. A právě v kategorii světlých výčepních piv obsadila piva z Olomoucka všechny tři medailové pozice. Vítězství patří Holbě Classic, následované Litovlí Moravan a Zubrem Gold v silné konkurenci 17 piv známých domácích značek. U nás se jí vypije zhruba 10 milionů hl ročně a to je více než polovina celkové produkce.

Stejně úspěšný jako litovelská desítka byl také Litovel Free, který získal druhou nejvyšší příčku v kategorii nealkoholických piv. Výborné ohodnocení získal díky své celkové charakteristice a vyvážené chuti velmi podobné běžnému alkoholickému pivu.

Vyrábí se tradiční technologií, stejně jako ostatní piva z produkce pivovaru. „Odlišuje se jen zkrácenou dobou kvašení, aby se omezil vznik alkoholu. Snažíme se, aby jeho chuť byla co nejvíce podobná běžnému pivu a proto používáme metodu chmelení natřikrát a speciální odrůdy chmele pro dosažení příjemné hořkost“, říká Lumír Hyneček a poukazuje na nutnost potlačení mladinové příchuti nealko piva a vyladění jeho chuťových vlastností.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským (VÚPS). Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech, což zvyšuje nestrannost soutěže.

Letos se soutěže zúčastnilo celkem 69 piv, které v 5 kategoriích hodnotilo 24 degustátorů a pivovarských odborníků.

Medaile v soutěži České pivo pro jednotlivé značky

Litovel Premium – vítěz ležáky, Litovel Moravan – 2. místo světlé výčepní, Litovel Free- 2. místo nealko piva

Holba Classic –vítěz světlé výčepní, Holba Premium – 2. místo ležáky

Zubr Premium – 3. místo ležáky, Zubr Gold – 3. místo světlé výčepní

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Blížící se 169. výročí uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell oslaví Plzeňský Prazdroj bohatým několikadenním programem. O víkendu čekají návštěvníky speciální prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj, jedinečné projížďky pivovarem na formanském povoze a výstava v Pivovarském muzeu za účasti mistrů bednářů. V úterý 4. 10. se jako úplná novinka v katedrále sv. Bartoloměje odehraje varhanní koncert, který navazuje na dávný zvyk právovárečných měšťanů.

"Již tradičně si připomínáme památný den českého pivovarnictví, kdy Josef Groll 5. října 1842 uvařil v Měšťanském pivovaru jedinečný spodně kvašený ležák. Pilsner Urquell se stal brzy jedním z typických českých symbolů a dal své jméno téměř dvěma třetinám piv celého světa. Letos oslavíme již 169. výročí piva Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj připravil k této příležitosti bohatý kulturní program,“ sdělil Tomáš Raboch, manažer služeb cestovního ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Po celý víkend 1. a 2. října budou v pivovaru Plzeňský Prazdroj probíhat netradiční prohlídky, které oživí vystoupení herců v dobových kostýmech. Scénky připomenou návštěvníkům ranou historii tehdejšího Měšťanského pivovaru. Setkají se s Františkem Spalkem, významnou osobností, jež se výrazně zasadila o rozvoj pivovaru, a o další zpestření se postará ukázka dobových tanců z druhé poloviny 19. století. Tradiční součástí prohlídek bude ochutnávka nefiltrovaného a nepasterovaného ležáku Pilsner Urquell pro zletilé návštěvníky, který se čepuje z dubových sudů v ležáckých sklepích.

V neděli 2. října budou mít návštěvníci poslední možnost v tomto roce využít speciální nabídku projížďky na formanském povoze. Ta zavede návštěvníky i do částí pivovarů Prazdroje a Gambrinus, které nejsou zahrnuty v běžných prohlídkových trasách. Kromě fungujících moderních provozů uvidí i další památky, které tvoří unikátní industriální dědictví pivovaru. Součástí této prohlídky bude samozřejmě také ochutnávka piva Pilsner Urquell v historických ležáckých sklepích pro starší 18 let.

Doporučujeme rezervace na telefonním čísle 377 062 888.

Pivovarské muzeum po oba víkendové dny ve speciální oživené expozici představí historii i současnost bednářského řemesla. Návštěvníci si budou moci popovídat s mistry bednáři a řemeslo si sami vyzkoušet. Také se dozvědí, co znamenají slangové výrazy, jako je dědek, amerikán, kukna nebo kymovat. Ukázku řemesla doplní ochutnávka speciálního piva uvařeného dle původní receptury ze 16. století i hrané scénky z pivovarské historie. Pivovarské muzeum tak nabídne jedinečnou příležitost setkat se s mistrovstvím cechu bednářského, v Evropě již takřka nevídaným.

Doporučuje rezervaci na telefonním čísle 724 618 357.

Program v obou destinacích probíhá od 10 do 18 hodin.

Úplnou novinkou bude varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje 4. října v 19 hodin. Program s volným vstupným zahrnuje hudební klasiku J. S. Bacha, G. F. Händela, J. Brahmse, P. Franceschiniho, H. Purcella, M. Pšeničky a P. J. Vejvanovského v podání Miroslava Pšeničky, jenž bude hrát na varhany, a Jiřího a Zdeňka Šedivých, kteří zahrají na trubku. Plzeňský Prazdroj koncertem navazuje na tradici právovárečných měšťanů, kteří se sešli v předvečer uvaření první várky piva Pilsner Urquell, to znamená 4. 10. 1842, a tuto tradici po léta zachovávali.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1031

Pro pivovar Staropramen je to letos již čtvrté významné vítězství a ocenění kvality piv z jeho produkce

Vybrat v Česku nejlepší pivo není díky velké konkurenci malých, středních a velkých pivovarů vůbec jednoduché. Pokud dají čeští pivaři na názor pivovarských odborníků, jistotou kvality se pro ně stává Staropramen. Při jeho letošní třetí účasti na prestižní degustační soutěži totiž počtvrté zvítězil. Zlatou medaili České pivo 2011 získal tentokrát v nejprodávanější kategorii piv u nás – v kategorii světlých výčepních piv. Po čtvrtečním večeru si tak vrchní sládek pivovaru Zdeněk Lux může ke dvěma Zlatým pivním pečetím z Tábora a Zlatému poháru PIVEX z Brna přidat do galerie cen za rok 2011 také Zlatou medaili z Prahy. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. Do letošního jedenáctého ročníku bylo přihlášeno 69 piv v pěti kategoriích.

Vítězství Staropramenu Světlého není jediným úspěchem pivovaru v soutěži. Kvalitu piv ze smíchovského pivovaru potvrdila i loňská novinka Staropramen 11°, která obsadila ve své kategorii druhé místo. Jde přitom svým významem o velmi důležitý segment trhu, protože u nás ze všech typů piv roste obliba jedenáctek nejdynamičtěji. Pro Staropramen 11° je to třetí letošní významné ocenění v řadě: vyhrála v Táboře na Zlaté pivní pečeti, v rámci Zlatého poháru PIVEX získala ocenění za dlouhodobě vyrovnanou kvalitu a nyní je v soutěži České pivo druhá.

„Jsem velmi hrdý na naše piva stejně jako na tým našich pivovarníků, který je vaří. Zúčastnit se tří prestižních odborných degustačních soutěží v jednom roce a z každé si odvážet nejvyšší ocenění je pro nás snový úspěch a uznání kvalit naší práce,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux. „Ocenění v soutěži České pivo má přitom pro nás specifický význam. Je to soutěž dvoukolová, hodnotiteli v ní jsou jen lidé znalí degustací, pivovarští experti. Účastní se jí malé, střední i velké pivovary. Uspět v ní je tedy vždy velmi těžké a prestižní. A nám se to letos podařilo hned dvakrát,“ dodává Lux.

Náročnost soutěže potvrzuje fakt, že je otevřena jen odborné veřejnosti, tedy sládkům a pivovarským expertům. Mezi ně patří vědci, pedagogové ze středních a vysokých škol nebo obecně jiní pivovarští specialisté. Jejich hodnocení anonymních vzorků přitom není jediné, které rozhoduje. Piva jsou také posuzována analyticky v laboratořích.

Vzorky piv do soutěže jednotlivé pivovary neposílají. Jsou odebírány přímo v pivovarech zástupcem odborného garanta soutěže. „Soutěží mezi sebou piva odebrána z přepravek určených již k distribuci do maloobchodní sítě. Komise tak degustuje stejná piva, která si mohou dát lidé k obědu či večeři. Vítězná piva jsou pak pro spotřebitele nejlepším vodítkem, po kterém pivu šáhnout, chtějí-li to nejlepší,“ říká Zdeněk Lux.

Pro Staropramen Světlý je charakteristická příjemná osvěžující pivní chuť, výrazný říz a jemná hořkost. Loňská novinka Staropramen 11° má díky použité výrobní technologii a složení surovin včetně tří druhů sladů (český, bavorský a karamelový) charakteristickou plnou chuť a výraznější barvu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Velkou sbírku starých půllitrů, lahví na stáčené pivo a spoustu dalších zajímavostí si mohou prohlédnout návštěvníci unikátního muzea pivovarnictví v Broumově. Majitelé pivovaru navíc chtějí v zimě expozici rozšířit o další velkou místnost.

Exponáty do sbírek muzea putují postupně. Letos přibylo například i několik přístrojů, které hostinští využívali k plnění lahví piva v hospodách.

"Mnozí pivaři možná ani netuší, že stáčení piva do lahví bylo ještě na začátku minulého století především věcí hostinských. Pivovary začaly stáčet pivo až poté, co zjistily, že to dobře nese," říká ředitelka broumovského pivovaru Andrea Nosková.

V muzeu jsou i sudy, v nichž pivo ve sklepích zrálo či trakaře, na nichž se sudy vozily. Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody - takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva.

Nová expozice bude plná reklamních tabulí na pivo

K vidění je i historická lednička, do níž se sypal led. Ledovací nástroje zase připomínají doby, kdy pivovarníci těžili led ze zamrzlých rybníků a pak ho po celý rok skladovali v chladných sklepeních.

Řada historických fotografií dokumentuje práci v pivovaru před více než sto lety. Návštěvníci mohou také nahlédnout do kanceláře sládka, který místo počítače používal brk s inkoustem a takzvaný výstavní deník, kam zapisoval vyrobené pivo.

Základem další expozice bude sbírka plechových reklamních tabulí, především na sto třicet tabulí z období do roku 1930. Doplní ji řada novějších, dokumentujících vývoj pivovarnictví do konce minulého století.

Novou expozici by mělo doplnit také náčiní, které bednáři a truhláři používali k výrobě a údržbě pivovarských sudů. Majitelé pivovaru manželé Noskovi zvažují také, že by část nové expozice tvořila i historická hospoda. Pro tu ale zatím chybí to hlavní - historický výčepní pult, který by ale pocházel z Broumovska.

Olivětínské čokoládové prodávají i hypermarkety

"Řadu exponátů měl můj muž už dávno, některé ale získává až v poslední době na různých aukcích, burzách či prostřednictvím inzerátů. Snažíme se ale, aby exponáty měly vazbu na broumovské pivovarnictví," říká Nosková.

Olivětínský pivovar má totiž dlouhou historii a do roku 1945 patřil broumovským benediktinům. Možná i proto už čtyřikrát přivezl návštěvníky do muzea osobně i převor Prokop Siostrzonek. "Přivezl sem své známé a přátele a jednou dokonce celý autobus návštěvníků," sděluje ředitelka a dodává, že právě převor jejich muzeum vloni otevíral.

Velkou část návštěvníků olivětínského pivovaru tvoří Poláci, ale i Holanďané, Němci či Rakušané. V provázení návštěvníků se střídají ředitelka s manželem a dalšími dvěma zaměstnanci. "V létě už jsme ale museli v některých dnech zavést začátky prohlídek, abychom měli vůbec nějaký čas na řízení pivovaru a výrobu piva," říká Nosková.

Muzeum mimo jiné může zvýšit i tržby pivovaru, neboť přímo v jeho areálu mnozí návštěvníci posedí a v pivovarské prodejně si koupí jeden ze speciálů, které broumovský pivovar vaří. Od medového, třešňového po pivo s javorovým sirupem a různé "kvasničáky". Se svým čokoládovým pivem se pivovar dokonce prosadil do největších hypermarketů v republice.

"Zvažujeme, že kromě posezení uděláme v pivovaru i malé dětské hřiště a stále přemýšlím o tom, zda by nešel do muzea nějak začlenit i krásný pivovarský rybník, který nad pivovarem máme," říká majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera

http://hradec.idnes.cz/broumov-laka-do-muzea-piva-vystavuje-stare-pullitry-i-reklamni-cedule-1ew-/hradec-zpravy.aspx?c=A110929_1659159_hradec-zpravy_klu

Chorvatský Daruvar je městem s českou menšinou, což je dost známá věc. Před časem jsme si v Zápisníku povídali o tom, že daruvarští Češi jsou zdatnými vinaři. Co by to však bylo za Čechy, kdyby neměli rádi pivo. V Daruvaru vaří vlastní značku, která se jmenuje Staročeško pivo. Pivovar zažil dobré i horší časy, až se ocitl na pokraji zániku. Nový majitel se teď zašlou slávu daruvarského piva snaží obnovit na základě původních receptů a inovací.

Daruvarský pivovar tvoří jednu z dominant města. Upravený a architektonicky cenný areál najdete mezi náměstím a lázeňským parkem. Náš průvodce Krešo Marić je sice Chorvat, ale jako většina zdejších lidí umí docela dobře česky.

„Jde o nejstarší průmyslový pivovar v Chorvatsku. Byl založen v roce 1840 a je tedy o dva roky starší než plzeňský pivovar. Založil ho gróf Janković, ale prvními sládky tady byli Češi,“ vypráví mi.

Malé a střední pivovary to v Chorvatsku nemají jednoduché. Drtí je nadnárodní kolosy. „Spotřební daň za pivo je tu asi dvakrát větší než v Čechách a je jedno, jestli jde o malý, nebo velký pivovar. Nezůstávají nám proto peníze na marketing a v Chorvatsku platí, že když nejste v televizi, nejste nikde,“ stýská si Krešo Marić.

V současné době v zemi fungují tři velké pivovary a čtyři malé. V Chorvatsku se však nevypije tolik piva jako v Čechách – asi 85 litrů na osobu za rok. A ještě jedním se Chorvaté liší od Čechů. V restauraci dávají zásadně přednost lahvovému pivu.

„Nevím, proč tomu tak je. Myslím si, že pro obsluhu v restauraci je zkrátka jednodušší otevřít láhev než natočit pivo,“ říká k tomu můj průvodce. „Chorvaté nevědí, co je dobré pivo,“ vysvětluje Krešo Marić, jak je možné, že dávají přednost pivu v PET lahvích.

Žádné podobně kategorické tvrzení ovšem neplatí absolutně. V Daruvaru žije Mato Pejić, který pivu rozumí jako málokdo – napsal o něm knihu a založil specializované internetové stránky. „Pivo miluji a také o něm dost vím. Proto vznikla tato webová stránka, kam píšu texty nebo je překládám z češtiny,“ popisuje.

Na jeho stránkách najdete novinky, reportáže, pivní abecedu nebo oddíl o domácím vaření piva. Nechybí ani diskusní fórum nebo doporučení, co k pivu zakousnout. O tlačence nebo utopencích byste však na chorvatském pivním webu hledali zmínku jen marně.

„K nejlepším pivům v Chorvatsku patří asi Staročeško. Ovšem naše země se nemůže pochlubit tím, že má hodně kvalitních piv. Většinou pocházejí z velkých pivovarů a jak říkají Češi, i tady platí, že co menší pivovar, to lepší pivo a naopak,“ poznamenává Mato Pejić.

Než si však dopřejeme Staročeško, vraťme se do daruvarského pivovaru, kde nás čeká návštěva dalších zajímavých provozů, ve kterých pracují místní Češi. Do laboratoře se vydáváme opět s panem Krešem Marićem a rozhlasovou kolegyní Zdenkou Turkovou, která z Daruvaru pochází.

„V Chorvatsku se pivo nevaří jen ze sladu, ale přidává se do něj i kukuřice. Chmel kupujeme tady nebo ve Slovinsku, český je pro nás příliš drahý,“ vysvětluje můj průvodce. „Všechna naše piva jsou pasterizovaná, ale když víme, že se pivo spotřebuje rychle, zkoušíme vyrábět i nefiltrované pivo, aby lidé mohli okusit také chuť pravého, živého piva.“

Češi trávící dovolenou na chorvatském pobřeží Jadranu mohou na Staročeško narazit ve velkých obchodních řetězcích. Daruvarský pivovar ročně vyprodukuje 50 tisíc hektolitrů piva, přestože jeho kapacita je až šestkrát vyšší. „Je těžké vyprodukovat tak málo piva v tak velkém pivovaru,“ povzdechne si Krešo Marić.

Konkurenční boj na malém chorvatském trhu je nemilosrdný. Pivo z daruvarského pivovaru ve většině chorvatských restauracích nenajdete. Jedinými stálými odběrateli piva ze zdejšího pivovaru jsou rekreační lodě. Velké pivovary totiž mohou zaplatit restauracím, aby kupovaly pivo pouze od nich.

„Místní lidé nechápou, že když kupují pivo vyrobené v Záhřebu nebo Karlovci, putují jejich peníze tam a nezůstávají tady,“ krčí rameny Krešo Marić s tím, že on sám pije pouze Staročeško.

Areál pivovaru má asi 1400 čtverečních metrů a leží prakticky v samém centru Daruvaru, přímo v lázeňské zóně u parku, což je poměrně velká rarita. Právě kvůli blízkosti termálních lázní však pivovar nemůže čerpat vodu z vlastního vrtu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Dorazín

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/chorvate-si-na-dobre-pivo-nepotrpi-jsou-vsak-i-vyjimky--955110