Varieté, obchod, pivovar

Tím vším se postupně mohl a může chlubit dům z poloviny 19. století, stojící na Masarykově (dříve Nádražní) třídě v Teplicích. Na uvedené adrese se jmenované podniky postupně vystřídaly v průběhu více než jednoho staletí, smutnější historii chátrání v letech devadesátých radši přeskočme.

„Slovem varieté označujeme obvykle větší zábavní podnik se stálým provozem na stejném místě, jenž v sobě kombinuje prvky kabaretu a cirkusu“, praví slovník naučný. Ve zdejším varieté Zum Schwan (neboli U labutě) byl vyhlášený taneční sál, vystupovali zde akrobaté i kouzelníci, komici, umělci z monarchie i ze zahraničí.

Vzpomínka na varieté

Ale nejen lidé účinkovali, i cvičená zvířata měla tady své zázemí. Návštěvník mohl spatřit třeba opičky a medvědy, ale i mořská zvířata ve speciálních bazénech. V objektu byla rovněž restaurace a kavárna i hostinské pokoje. Provoz klasického varieté skončil ke konci 1. světové války, poté zde bylo divadlo a kino. A to už objekt nesl název dnešní – Monopol . V blíže neurčených letech zde prý vystupoval i Vlasta Burian. Po druhé světové válce sloužil objekt jako obchodní centrum a restaurace. V době, kdy jsem byla dítko školou povinné, jezdili jsme za příbuznými do Teplic a občas jsme zdejší restauraci s nimi navštěvovali. Jak to tady tehdy vypadalo, si ovšem již nepamatuji, jen ten název.

Průčelí domu

Občas nemožné se někdy stává skutečností. Chátrající objekt, kde zůstala už jenom zastavárna, koupili provozovatelé několika teplických restaurací, manželé Schönbauerovi. A jako Fénix, z popela znovuzrozený, vyloupl se nový Monopol. Samozřejmě, že ne mávnutím kouzelnické hůlky, ale tříletou nákladnou rekonstrukcí, jejímž výsledkem je restaurace, malý hotel a samozřejmě minipivovar. A k tomu všemu nádherné secesní prostředí. Prostředí, které doslova bere dech při první návštěvě a „našinec“ má podvědomě tendenci couvat zpět, že to pro něj není, že je to zase jeden podnik pro cizince.

Hlavní sál

Nebojte se a beze strachu vstupte! Vstupte nejprve do imitace staropražské uličky a pak… zadržte dech a chvíli se kochejte tou krásou prostorné restaurace. Vstupte a nebojte se, že vás tady „sedřou z kůže“. Polední nabídka za 89 Kč, ceny piva úměrné jiným minipivovarům. Sem už si našli cestu místní, turisté, rodiny s dětmi i důchodci, pochutnávající si nejen na krmi a pivu, ale i na místních zákuskách. Monopol má totiž i vlastní pekárnu a cukrárnu. A ačkoli pro mne je nejlepším moučníkem kus flákoty a dobře orosené pivko, asi bych po čase také neodolala a dala si něco z místní produkce.

Staropražská ulička

Určitě ovšem někdy příště ochutnám něco slaného z jejich pekárny, mají i vlastní pivní preclíky, škvarkový nebo kmínový chléb, domácí pečivo, či škvarkové placky.

Ale vraťme se k pivu. Nad ním vládne rukou pevnou jedna z mála žen – sládků, paní Martina Valterová. Ta mne také provází svým královstvím, královstvím, kde se to všude blýská, kde by se dalo jíst z podlahy. Inu, ženská ruka se nezapře. A spousta let praxe v oboru – po škole 25 let v pivovaru Zlatopramen a posléze (a odtamtud si ji určitě mnozí pamatují) v ústeckém minipivovaru Na Rychtě, je znát.

Martina ve svém království

Dvounádobová 10 hl měděná varna s paroplynovým ohřevem je umístěna na ochozu restaurace, takže při vaření se libá vůně nese do prostoru. Pivovar nemá otevřené spilky, ke kvašení slouží kvasné CK tanky, 3x 20 hl. Tanků ležáckých je 9 (4x 20 hl a 5x 10 hl), připravené do budoucna, zatím nepoužívané, jsou ještě další (6x 5 hl). Přetlačných tanků je pak 6 po 10 hl. Vůbec, místní sklepy jsou jedinečné, málokterý malý pivovar se může chlubit něčím podobným.

Ležácké tanky

Výrobce technologie je firma Czech Brewmasters. Slad odebírá pivovar z pivovaru Ferdinand, speciální z produkce sladovny Weyermann, chmelí se ŽPČ, Sládkem a specielními americkými chmely. Kvasnice jsou z pivovaru Bernard. Pivovar počítá s výstavem 1200 hl za rok, ovšem už teď se rýsuje, že se bude muset plán navýšit. Obliba piva rychle roste, v době mé návštěvy vařila paní Martina už 38. várku piva Monopol.

Stojaté tanky

A co lze ochutnat? Světlý ležák 12°, 11° ptm. Karlík, 11° ptm. ochucenou Višeň, 14° Ale a nejnověji je na čepu 11° pšenice. Těžko vybírat, co je nejlepší, každému chutná něco jiného, nejlépe je ochutnat všechno. Nebyla jsem tady poprvé, takže většinu sortimentu jsem znala a popsala již dříve, co mne však nyní doslova uchvátilo, byla pšenka.

Ale

Nahlédneme-li letmo do historie, zjistíme, že tepličáci mají konečně zase vlastní pivo po téměř 40 letech. Boj s úřednickou hydrou byl vítězně dobojován a pivovar se veřejnosti otevřel 25. května. Původní zámecký pivovar (založený někdy koncem 16. století) ukončil provoz sice již přibližně po 100 letech, pivo se však vařilo ve starém a posléze v novém pivovaru v teplické části Trnovany, který stál dokonce v té samé ulici, co Monopol, jen poněkud dál od středu města. V roce 1976 jej, jako mnoho jiných v té době, postihl smutný osud a stejně jako další menší pivovary v regionu musel i ten teplický na trhu ustoupit gigantu, který vyrostl v Mostě. Pivovarskou budovu pak v roce 2007 zbourali za účelem výstavby nákupního centra.

Vyvalte sudy

Čas, strávený povídáním s paní Martinou letěl jak splašené koně, probrali jsme nejen pivní záležitosti, ale i tepličáky a svoje koníčky, vlaky na Prahu mezitím postupně odjížděly… Díky, Martino a zase někdy!

Ale nesmím zapomenout ani na sběratele, k dispozici jsou obvyklé předměty sběratelského zájmu, ale i logovaný kartáček na zuby!

Další fotky naleznete zde...

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 5703x] [28. červen 2015]
[Minipivovary] [no comments] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře