Brno je zlatá loď...

...za děvčaty z Brna choď! Takové zkušenosti jako Ivan Mládek z Brna nemám, ale občas mne sem pracovní povinnosti zavedou a to je pak večer čas zajít na jedno. Nebudeme zde přeci pít piva, která si můžeme dát po celé republice. Proto vždy navštívíme některý či některé zdejší minipivovárky. Kritika od místních znalců nás nemůže vyvést z míry, stejně jako nevyvede z míry naše "pomlouvání" návštěvníky plzeňského kolosu a přilehlých restaurací. Na podzim jsme byli v Líšni, Kočce a Magistrovi. Letos volíme střed města hned od začátku (přeci jen máme s sebou několik kolegů, kteří nejsou ještě navyklí sjezdit celé město).

Naše první kroky tak vedou k Pegasovi, kterého opět nemůžu najít :) Ovlivněn touto diskusí dávám, narozdíl od kolegů, jako první zdejší pšenici bez citrónu. Pivo je dobře pitelné, nicméně chuťově mi nezapadá do pšenic, které znám (Herold, Velen, Purkmistr ). Jako by opravdu bylo vyrobeno spodním kvašením. Já nehodnotím piva podle toho, jak má určitá kategorie chutnat, ale zda chutná mně a tohle pivo mi docela chutnalo.

Pšeničný Pegas

Dále koštuju vídeňský speciál Březňák 13, který mne moc nenadchnul, řekl bych obyčejný polotmavý ležák. Chuť si spravuju světlým a posléze tmavým ležákem, oba podávané do skla 0,6l, ale to už asi všichni znáte. V mnoha komentářích kritizovaná obsluha dnes byla plně profesionální a příjemná. Ani vyprázdnění restaurace z důvodů večeří se letos nekonalo, jídlo taktéž v pořádku, takže spokojenost na všech frontách. No ale nebudeme přeci sedět celý večer v jedné hospodě, ne?

Další piva v Jakubské

A vezmeme to jen obblok do Zelené kočky, zkontrolovat, jak to ten dalešický sládek vaří. Restaurace bohužel narvaná, nicméně jeden stůl, který je rezervován až za hodinu zeje prázdnotou. Nefiltrované Dalešice 11 jsou jasná volba, ale nějak nejsem nadšen jako minule. Zkoušíme tedy ještě Májový ležák, ale Dalešice prostě letos tolik netáhnou. Když už jsme u toho piva, co dle filmu z nežízně žízeň udělá, pak vězte, že je zde nabízen jako 12stupňový. Já ho mám zafixovaný odjakživa jako třináctku...

Dalešická dvojčata

Dále je na čepu tmavý Fledermus, ale na toho už nezbývá čas, protože objednané osazenstvo se začíná pomalu scházet. Dost dobře jsem nepochopil, jak je to s kouřením v Kočce. Na dveřích je samolepka Kouření povoleno, uvnitř jsem na stěně zahlédl cedulku Kouření zakázáno. Je fakt, že jsem tam žádného kuřáka nezahlédl. Ví někdo, jak to tedy přesně je? Kam dál? Zkoušíme dvojku Richarda, ale bohužel i zde je plno. Čím to, že je v Brně po hospodách i ve všední dny tak narváno, to u nás v Plzni neznáme...

Kočičí výčep

Na poslední štaci nás čeká Magistr. Míjíme opět restauraci, kde nám minule nenalili (jmenuje se Na růžku a koutské logo zde již nenaleznete) a už vcházíme po schodech do alchymistické dílny, kde svoje nápoje míchají magistři Kelly a Scotta. Je už později, takže chutě máme mírně řečeno trochu otupělé. Možná i podvědomě nám zdejší pivo přijde jako dnes nejhorší, nicméně pít se dost dobře dá. Dávám postupně tři klasické (10, 11 a 12), vynechávám pšenici a višeň.

Ječná Kateřina

Jako druhou večeři volím pečená žebra, která však nedosahují takových chuťových kvalit, na jaké jsem v Brně zvyklý. Magistr sice není prototypem minipivovaru, který by vařil bezchybná piva s vlastním charakterem, nicméně pro návštěvníka Brna jsou jejich piva zase něčím jiným, novým. Když zhodnotím vše dohromady (pivo, jídlo, obsluha), pak je Magistr opravdu (zatím?) nejhorší brněnský (mini)pivovar. Největší devizou tedy je, že si tady (asi) vždy sednete.

Od Magistra

Ale to už je čas dnešní brněnskou anabázi ukončit. Na hotelu ještě jeden rychlý výčepní Budvar (brr, po těch minipivech nic moc) a do hajan, zítra nás čeká veletrh a cesta domů.

Je dobrým zvykem se při zpáteční cestě někde zastavit na občerstvení. Na podzim to byla radniční Jihlava, dnes volíme Velké Meziříčí a samozřejmě Jelínkovu vilu, kde je doma pivo Harrach a Malostránský pivovar . Pojďme se podívat za hastrmánkem, který střeží zdejší mlýnské kolo...

Jelínkova vila

Harrach je moc velké lákadlo a tak, i když mám v Plzni auto, volím raději vlak a dávám "u Jelínků" tři kousky. Dva světlé ležáky a jeden Kouřový speciál. Velkomeziříčský pivovar patří do té skupiny minipivovarů (a není jich zase tak moc), které nikdy nezklamou. Obě piva více než pitelná a kdyby záleželo jen na mně, poseděl bych mnohem déle. Beru tedy za vděk alespoň lednicí v recepci hotelu, kde pořídíte místní pivo podstatně levněji než v restauraci (12 za 80,- Kč a speciály za 90,- Kč za 1,5l PET).

Kouřový Harrach

Závěrem lze tedy jen konstatovat fakt, že nejlepší pivo v celém Brně mají ve Velkém Meziříčí...

P.S.: Článek se odehrává koncem března, tudíž některá piva již zřejmě nejsou v nabídce pivovarů...

---

[Richard Chodora] [Zobrazeno 10491x] [10. květen 2012]
[Minipivovary] [comments: 11] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře