Balada o jednom malém splněném snu
Co Vy na to a jiné názory
Balada o jednom malém splněném snu
Je druhý jarní den a já sedíce v autobuse z Trutnova přemýšlím. Jsem smutný. Proč? Protože jsem právě dosáhnul konce. Krakonoš byl poslední, zcela poslední. Poslední činný průmyslový pivovar, který mi tu zůstal nenavštívený po řádění strany a vlády (pro dříve narozené mám na mysli komunisty) a bezprostředně poté pak po řádění neschopného a často tunelujícího managementu, ale hlavně také managementu, pro který nejvyšší autoritou je Bůh exponenciálního nárůstu růstu (zisku). Pro ty, kteří nerozumí, tak jsem si tento více než trefný výraz v mírně pozměněné podobě vypůjčil od Jirky Kani a jsou tím míněny zejména nadnárodní společnosti, které neznají jiný vztah než je maximalizace ekonomického zisku = minimalizace nákladů a tím pádem snižování (jednotkových) fixních nákladů, k čemuž dochází s každým zavřeným pivovarem v rámci skupiny, zkrátka je to onen proces, kterému zejména tiskoví mluvčí z těchto společností neřeknou jinak než „optimalizace výroby“.
Ale to jsem se poněkud odchýlil. Vlastně jsem chtěl jen od samotného začátku sdělit, že už jsem je navštívil všechny. Všechny české průmyslové pivovary. A jsem moc smutný, sakra smutný. Osobně odhaduji, že kdybychom u nás nebudovali socialismus a pak znovu bezhlavě kapitalismus, ale zůstali u původního osvědčeného kapitalismu, tak bych byl tak ve třetině. Jako v Bavorsku. Jaká to škoda.
Tak to byla trocha „zanadávání si“ a teď bych měl sdělit, jak to vlastně všechno začalo. Jak vlastně člověk začne objíždět pivovary a pivovárky? S trochou nadsázky za to v mém případě může plzeňský gigant. Psal se rok 2004, byly prázdniny a pro mě tehdy coby pro končícího doktoranda po třech letech řádného studia na jedné pražské univerzitě to byly rovněž poslední řádné prázdniny vůbec. Myslím, že mohla být tak polovina srpna a já si takhle ráno po probuzení řekl, že dnes nastal ten pravý den. Pravý den k návštěvě Prazdroje.
Jenom pro vysvětlení a svoji obhajobu, tehdy jsem pramálo či takřka nic nevěděl o turistických možnostech jiných pivovarů. O Prazdroji jsem věděl, že tam mají prohlídky prakticky kdykoliv a že dole ve městě u náměstí je Pivovarské muzeum. Tak jsem sedl na vlak a nekriticky obdivoval a obdivoval. Další krok nastal krátce poté, kdy jsem vstoupil do Sdružení přátel piva (mimochodem, díky SPP jsem se dostal do dobré poloviny pivovarů) a dnes je více než jasné, že zpočátku mě měli zasloužilejší členové za pěkné ucho.
Zlom mohl nastat tak po několika měsících. Začal jsem zjišťovat neuvěřitelné věci a sice že existují piva, která chutnají lépe a zajímavěji než většina u nás prodaných piv a po několika dalších měsících se k tomu přidal další poznatek. Zkrátka objevil jsem, že nejen světlý, případně tmavý spodně kvašený nápoj z vody, chmele, ječmene a kvasnic je pivo, ale že ve své zabedněnosti se vzdávám nádherných senzorických zážitků a odmítám plnohodnotně přijmout ostatní pivní styly do rodiny piv. Pravda, u Lambiců mi toto prozření trvalo ještě nějaký ten rok…
A ještě jednu skutečnost bych měl sdělit. Prazdroj nebyl první průmyslový pivovar, který jsem navštívil. Prvenství mají Krušovice, následuje Bernard a Havlíčkův Brod. Vlastně dnes již by se dal mezi průmyslové pivovary zahrnout i Kácov a ten byl pro mě někdy v roce 1993 zcela první. Tehdy jsme ještě coby nezletilí jezdívali na Sázavu na čundr a nejedno pivo jsme zkonzumovali. Ale onehdá se Kácov rozhodně nedal mezi průmyslové pivovary počítat.
A kolik vlastně oněch průmyslových pivovarů bylo? Pokud bych do nich zahrnul již výše zmiňovaný Kácov a dále pak Kout na Šumavě, tak se dostanu na číslo 51. Žel Braník, Podkováň, Znojmo, Kutná Hora a Louny již byly vymazány z pivní mapy. Nejsmutnější na tom je onen fakt, že snad vyjma Podkováně by nepochybně všechny ostatní měly široké možnosti k úspěšnému přežití a rozvoji, leč měly jednu nepřekonatelnou překážku – pivovary nebyly samostatné, patřili do některé z (nadnárodních) skupin.
Varna
Byť jsem projel všech 51 průmyslových pivovarů (ve své době činných), tak tohle je 52. varna. Malou nápovědou budiž to, že se tam smrtelník jen tak nepodívá a že do produktu zde uvařeného se rovněž přidával tetrahop, byť to oficiální vyjádření pivovaru naprosto neeticky přecházejí.
[Felčar] [Zobrazeno 6668x] [20. duben 2010]
[Glosy] [comments: 12] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Jarda
čtvrtek, 22. duben 2010
19:08
Oživilo to ve mě vzpomínku na moje "nastoupení na správnou cestu".
Ano, byl to Krakonoš, někdy v létě 2004. Do té doby jsem byl typický pivní neznalec. Smíchovská desítka na běžné pití a Plzeň na svátky.
Pak jsme přespali na výletě v Krkonoších u jistého p. Lukeše, který měl v garáži penzionku malý výčep s Krakonošem 12°. A mě se změnil svět. Začal jsem si vozit regionální piva, schovávat etikety, fotit pivovary funkční i zaniklé, zajímat se o pivo. Ale byl to tenkrát šok, i když příjemný, zjistit, že pivo chutná úplně jinak
Jiri.J
středa, 21. duben 2010
16:34
Tak to je tedy slušná bilance! Gratuluji! Já se díval do statistik a došel jsem k číslu 51 průmyslových. Dost už jich je ve věčných lovištích, což je věčná škoda... I když piva byla třeba dosti mizerná byly to skutečné poklady "pivní archeologie", např. Brumov- Bylnice. Kdo ví, co by se tam dalo vařit, vzal- li by to do rukou špičkový sládek.
napsal(a): Jiri.J [Odpovědět]
Adsense
2. prosinec 2024
07:57
posted by: Inzerce
Felčar
středa, 21. duben 2010
22:15
to Jiri.J: Děkuji za kompliment, od znalců a zároveň mnohdy decentních prudičů (proti české malosti) jako jseš Ty to vždy potěší . Ale trochu vážněji, chtělo by to aspoň více Kácovů, Koutů, Chotěboří, případně Rakovníků a Vratislavic, aby se to číslo ještě navýšilo.
Škoda, že mnoho už zavřených mělo mnohdy jen o trošičku méně štěstíčka než ty přeživší.
Roman Holoubek
středa, 21. duben 2010
16:13
Tome, zdravím a gratuluji ke splnění snu.
Pokud nechceš objíždět stovky pozůstatků starých pivovárků (ačkoli je to mnohdy napínavé a přinejmenším poučné), máš otevřenou novou skupinu a to restaurační pivovary. Výhodou je, že jejich konec se stále posouvá a Ty pak máš další cíle. To se stalo i mě. Už jsem měl splněno, ale za poslední 2 roky jsem přestal stíhat a začínám mít značné mezery.
Navíc objedeš určitou lokalitu a za pár měsíců aby ses do ní vracel kvůlivá další novince.
napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]
Krišot
čtvrtek, 22. duben 2010
10:52
to Felčar: všechno se dá skloubit,když máš tolerantní manželku. Ta moje jezdí často i se mnou, buď mě vozí ( a k tomu partu kámošů)nebo jedeme vlakem a spí se mnou pod širákem nebo ve stanu.Jen musí mít člověk to štěstí a na takovou narazit.
pechi
úterý, 20. duben 2010
20:31
Co dál, nebo lépe řečeno, kam dál? Bavory a Rakousy jsou jistě taky pivně zajímavá místa, ale což takhle zvolit objevování zaniklých českých pivovárků? Mnohdy je to adrenalinová záležitost, propadne se pode mnou podmáčená stará půda, roztrhá mě volně pobíhající pes, anebo dostanu se ze zamčeného pivovárku? Ale je to krása...
pechi
středa, 21. duben 2010
09:46
to krišot: no jasně, ty piva už nikdy neochutnáme... já obdivuju hlavně umění našich předků precizně stavět, hodně budov přežívá jen z podstaty, někde je zachovaná třeba část technologie. někde, bohužel, je pivovar úplně zbořen či přestavěn.