Degustace kyseláčů

Pravda, zvolil jsem poněkud bulvární titulek, ale nejedná se o zkyslá piva, jak by se mohlo zdát, a že by jich v naších luzích a hájích zejména v případě minipivovarů bylo požehnaně.

Jedná se o úmyslně kyselá piva, tedy extrémně kyselá. Tady si ještě dovolím malou odbočku ohledně pH piv a jednoho mýtu, který u nás stále panuje. Bohužel i řada lékařů je u nás přesvědčena, že pH značky Pilsner Urquell je zásadité, a tak ho semtam doporučí pacientovi s překyseleným žaludkem. Ano, pH piva Pilsner Urquell a všech ostatních českých ležáků je asi 4,8, žaludku pak kolem 3, takže by to na překyselený žaludek mohlo pomáhat. Pivo ale samozřejmě vzniká kvasným procesem (alkoholové kvašení) a pH každého produktu prošlého kvasným procesem tak musí být kyselé, tohle ani kapacity v Plzni a Kaluze (to jsou dvě místa na světě, kde se Pilsner Urquell vyrábí) nedokáží změnit. Je mi ale záhadou, proč se tento mýtus týká pouze značky Pilsner Urquell.

Nedočkaví degustátoři těsně před začátkem klábosí

Dnes bude řeč o jedněch z nejkyselejších piv, kterými jsou lambic [lambik] a gueuze [géz], pH mají kolem 3,5, nicméně to je pouze orientační hodnota, protože ta se v průběhů fází produkce mění snad nejvíce ze všech pivních stylů. Jedná se o piva, která se vyrábí pouze v několika pivovarech na jihozápad od Bruselu v údolí řeky Senne. Vlastní slovo lambic pochází od zdejší vesnice Lembeek. Pro tuzemce je nejznámnější pivovar Cantillion. Má totiž tu výhodu, že je ze všech nejdostupnější, protože se nachází ještě v Bruselu, a je tak vyhledávanou turistickou atrakcí.

Samotné pivo lambic se vyrábí tzv. spontánním kvašením, kdy horká mladina pomalu chladne, a tak je zakvašována - kontaminována tím, co se zrovna nachází ve vzduchu. A právě ona oblast je typická pro výskyt bakterií Brettanomyces bruxellensis, které pak dodávají pivu tu pravou výslednou chuť. Pivo se produkuje pouze sezónně, tedy od listopadu do března. Tato piva mají rovněž velice nízkou hořkost, při jejich produkci se zásadně používají několik let staré zoxidované chmely, často to bývá i žatecký poloraný červeňák. Belgie totiž kvůli svému spíše vlhčímu počasí není moc chmelařskou zemí.

Odborné otevírání lahve

K výrobě se pak dále používá asi z 60 % ječný slad a asi ze 40 % nesladovaná pšenice, což je obdobné, jako při produkci belgických wittů (belgických pšeničných piv). Lambic pak zraje i několik let a směs mladého a starého lambicu se nazývá gueuze. Nicméně pro průměrného tuzemského spotřebitele je to něco extrémně odporného a jak se říká, k lambicu je nutné se propít. Vzpomínám si, jak jsem někdy kolem roku 2000 tohle prvně v Bruselu ochutnal a byl jsem zděšen, jaké že to produkují zkažené pivo. Chutnat mi pak začalo až o řadu let později. Pro širší spotřebitelskou vrstvu se pak pivo dochucuje, zejména ovocem či ovocnými extrakty, ale to na pořadu naší degustace nebylo.

Celá sestava piv

Degustace tentokrát nebyla slepá, protože by to naprosto postrádalo smysl:

Belle-Vue Gueuze Lambic: U nás je známá spíše z minulosti višněmi ochucená verze kriek, kterou nabízel Staropramen, když byl ve vlastnictví společnosti InBev. Zajímavé je, že verze lambic se nehonosí označením Zaručená tradiční specialita EU jako většina těchto piv a vůbec není jasné, kde se pivo vlastně vyrábí a za jakých podmínek. Vyrábí ho kdesi nadnárodní společnost AB InBev. Moc nás nezaujalo, mělo chuť mírně do višní.

Mort Subite Gueuze Lambic: Tak tohle pro změnu patří do portfolia Heinekenu a pivo bylo doslazené cukrem, což bylo velice znát a bylo vyhodnoceno jako jedno z nejhorších.

Oud Beersel Oude Geuze Vieille: Pivovar přestal produkovat pivo v roce 2002, dnes dochází k renesanci a nechává si vařit jinde, snad bude produkce do pár let obnovena. Pivo bylo velice dobré.

3 Fonteinen Oude Geuze: Taky taková klasika, pivo skvělé, jako vždycky.

Girardin Gueuze (tmavá etiketa): Takový průměr, ale zajímavé je, že do tohohle pivovaru se vůbec nedá dostat, byť jejich piva jsou solidně dostupná. Dalo by se říci, že je to takový Westvleteren mezi lambickými pivovary.

Hanssens Artisanaal Oude Gueuze: Tohle pivo vzniklo v tzv. míchárně, což je v oblasti piv gueuze poměrně rozšířený fenomén. Producent nakoupí piva dle různých senzorických profilů a pak je požadovaným způsobem smíchá.

Moriau Oude Geuze Vieille: Tohle taky původně byla míchárna, ale ta už zanikla a značku převzal pivovar Boon. Solidní pití.

Boon Oude Geuze VAT79: Tak tohle je naprostá špička, gueuze s 9 % alkoholu je hodně neobvyklé. Zrálo to v dubovém sudu z 19. století.

Gueuze Tilquin (směs 2015 a 2016): Jeden z nejhorších vzorků, barva do oranžova, která nám připomínala grepovou šťávu, chuťově strašně sladké.

Gueuze Tilquin (směs 2014 a 2015): Výrazně lepší než předchozí, prostě klasický gueuze.

Poněkud netradiční páteční (den před Silvestrem) degustace se nám povedla, děkuje tímto páně Hansově provozovně, že nám tradičně k tomuto poskytl prostory. Lednová degustace pak bude ve znamení bocků.

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře