Koštování piva bílého: 1. kolo

Ach, jaká neshoda, jaké plamenné hádky, kolik vášně a argumentů nejrůznějších! Hodnotit český ležák nebo výčepní pivo, to by nám ještě šlo, avšak degustace českých pšeničných piv, přesněji pšeničných piv stylu bavorského, vnesla pořádný zmatek mezi účastníky Pivní revizní komise (dále jen PRK). Česká spodně kvašená piva dobře známe, jsme jimi hojně po dlouhé roky napájeni a zaléváni, avšak kde vzít znalost, jak správně chutná pšeničné? Společně s klasikem E. B. se tážeme: „Kde jsou, kurva fix, etalony české pšenky, kde jsou po stopadesátileté odmlce v české kotlině její píči (rozuměj konzumenti – pozn. aut.)?“ A jedním dechem odpovídáme: „Staří píči jsou dávno zetlelí a za dobrým pšeničným mokem hurá do Bavor.“ Ano, snad se dnešní bavorské bílé chuťově podobá původnímu českému bílému pivu, tak hojně zde kdysi rozšířenému nápoji. Do Bavorska už můžeme přes dvacet let svobodně jezdit, tolik času jsme měli na poznání tohoto pivního stylu. A všichni z PRK již nějakou zkušenost s bavorským „weizenbierem“ určitě mají, stejně tak i s podobnými výrobky české provenience.

Vzorky před degustací

Které pivo však brát jako etalon pšeničného? Kelheimské? Možná, jistě. Napadá mě zapátrat ve svých statistikách ochutnaných piv z posledních dvou let – je zde Haller Löwenbräu-Weizen, Meinel Bräu-Weizen (Hof), Hans Falk-Weizen (Amberg), Jupiter-Weizen (Steinsfurt – mimo Bavorsko), Nailaer Weizen, Friedenfelser Weizen, Maisel´s Weisse, Franziskaner, Paulaner, Erdinger, Würther Weissbier, Kappl Weisse… Mnohá vypitá přímo v pivovarech nebo pivovarských lokálech, další lahvová konzumovaná doma. Velmi spokojen jsem byl například s pšeničným z pivovaru Löwenbräu Schwäbisch Hall, budu ho tedy brát jako pomyslný etalon pšeničného, který by v degustaci ode mě obdržel 1 bod.

Situace na stole

Ostatní členové našeho spolku si buďto představili chuť nějaké své oblíbené pšenice, anebo se spokojili s výkladem nešéfa, který charakterizoval senzorické vlastnosti pšeničného piva zhruba takto – pšeničné pivo bavorského typu je na vůni výrazně ovocné, převažuje banánová (způsobuje isoamylacetát), přípustné jsou ve vůni i citrusy a typický je hřebíček (způsobuje kyselina ferulová), kvasničná vůně patrná není, jelikož je přebitá estery; chuť se popisuje jako nakyslá, esterová, hořkost nižší, zhruba do 20 jednotek hořkosti, jež nesmí být dominantní složkou chuti.

A jak se s tím popasovaly vzorky z českých pivovarů a pivovárků? Nuže, pojďme na to. Zde prosím věčné remcaly a hnidopichy, ať dál nečtou. Raději si uspořádejte vlastní seanci a o výsledky se s námi podělte. Shledáte, že příprava není až tak jednoduchá. S rostoucí pestrostí vzorků budete muset leccos překousnout – tu je vzorek ze skleněné lahve, tu z petky, některý je dokonce načepován do přinesené nádoby přímo z pípy, dopraven na místo z menší nebo větší dálky, jaká hrůza. Nikdy nebudeme objektivní, ale alespoň se o to v rámci možností snažíme (např. uskladněním vzorků ve společném chladném místě po dobu 24 hodin před degustací, v případě čepování do nádoby dbát na co nejkratší prodlevu mezi čepováním a degustací). Tedy ani výsledky zde prezentované nechť nejsou brány jako závazné, prostě a jednoduše nějak vznikly a příště by vznikly určitě jinak.

Někdo přišel v obleku

Do prvního kola (10. června 2013) jsme zvolili tuto desítku vzorků v abecedním pořadí: Beznoska Prosek, Bon Zašová, Břevnov, Kladno, Kounice, Krušovice, Mamut Mikulov, Písař Černice, Strahov a Velen, druhé kolo je na řadě za měsíc. Degustátorů se sešlo osm, nejmírnějším hodnotitelem byl Tomas (průměrně 3,9 bodu), nejkritičtěji známkovali Jana s Pechim (průměrně 5,5 bodu na vzorek). Na vítězném a druhém pivu jsme se ještě dokázali shodnout, u dalších v pořadí nastaly velké disproporce v hodnocení, maximální hodnota směrodatné odchylky se objevila u vzorku č. 3 – pivo Mamut obdrželo od dvou trojek po devítku a stalo se nejdiskutovanějším pivem večera (samozřejmě až po degustaci).

Jiný zase ve stylovém tričku

Degustační tabulka

Degustující / Vzorek č.	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	Celkové hodnocení
Sekal	4	7	3	2	4	4	5	3	6	5	43
Střevlas	4	7	7	6	4	4	7	4	5	5	53
Felčar	3	8	7	7	5	4	6	5	4	5	54
Jana	3	7	5	6	4	6	6	6	5	7	55
Tomas	2	4	9	3	5	5	3	2	3	3	39
Míra	2	5	4	5	4	3	4	5	5	3	40
Pechi	3	6	3	5	4	6	7	7	7	7	55
Henri	2	5	7	8	5	5	3	4	4	4	47

---

Suma	23	49	45	42	35	37	41	36	39	39
Průměr	2,9	6,1	5,6	5,3	4,4	4,6	5,1	4,5	4,9	4,9
Sm. odchylka	0,8	1,4	2,2	2,0	0,5	1,1	1,6	1,6	1,2	1,6
Pořadí	1.	10.	9.	8.	2.	4.	7.	3.	5.	6.
Pivovar	Strahov	Kladno	Mamut	Velen	Beznoska	Písař	Kounice	Krušovice	Bon	Břevnov

Nešéf v akci

Pořadí:

1) Strahov (23 b.)

2) Beznoska (35 b.)

3) Krušovice (36 b.)

4) Písař (37 b.)

5) Bon (39 b., rozpij 6:2)

6) Břevnov (39 b., rozpij 2:6)

7) Kounice (41 b.)

8) Velen (42 b.)

9) Mamut (45 b.)

10) Kladno (49 b.)

Jak jsme shrnuli po degustaci, nejlepší vzorek ze Strahova ostatním ukázal záda (a to byl do petky stočený z pípy již dva dny před degustací, považte!), mezi druhým a šestým místem se vyskytly jen nepatrné rozdíly (stále mají šanci se všechny kvalifikovat do finále), na chvostu zůstaly již propíraný Mamut a Starokladno.

Na závěr mi dovolte opět poděkovat Hanzovi a Zlejm časům za azyl a perfektní servis - chlaďáky, sklo a vůbec všechno. A jsem zvědav, jak si další pšeničná piva povedou v kole druhém.

---

[Jan Pechánek] [Zobrazeno 8922x] [13. červen 2013]
[Degustace] [comments: 2] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře